METODIKA A POSTUPY SESTAVENÍ KONSOLIDOVANÝCH FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance METODIKA A POSTUPY SESTAVENÍ KONSOLIDOVANÝCH FINANČNÍCH VÝKAZŮ The methodology and the procedures for the preparation of consolidated financial statements Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Jaroslav SEDLÁČEK, CSc. Autor: Eva HOCHMUTHOVÁ Brno, 2015

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Eva Hochmuthová Metodika a postupy sestavení konsolidovaných finančních výkazů The methodology and the procedures for the preparation of consolidated financial statements Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jaroslav SEDLÁČEK, CSc. Rok obhajoby: 2015 Anotace Práce se zabývá na konsolidaci účetních výkazů s detailním zaměřením na metody konsolidace podle české legislativní úpravy. Teoretická část se orientuje na definování a objasnění důležitých pojmů, pravidel, postupů a souvislostí konsolidace. Stěžejní oblastí této práce jsou jednotlivé metody konsolidace a jejich srovnání. Metody jsou vysvětleny jak v teoretické části, tak v praktické části. Postup metody plné konsolidace u dceřiných společností, ekvivalenční metody u přidružených společnost a metody poměrné konsolidace u sdružených společností je podrobně znázorněn na příkladech z praxe. Annotation The diploma thesis deals with the consolidation of financial statements with a detailed focus on consolidation methods according to Czech legislative regulations. The theoretical part is aimed at defining and clarifying the important concepts, rules, practices and contexts consolidation. The key area of this thesis is separate consolidation methods and their comparison. The methods are explained in theoretical part and a practical part. Process a method of full consolidation for subsidiary companies, an equity method for associate companies and a proportionate method for joint venture is shown in detail on examples from practice.

Klíčová slova Konsolidace, účetní závěrka, konsolidační celek, metoda plné konsolidace, metoda ekvivalence, metoda poměrné konsolidace Keywords Consolidation, accounts statement, method of full consolidation, equity method, consolidated group, proportionate method

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Metodika a postupy sestavení konsolidovaných finančních výkazů vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne.. vlastnoruční podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala doc. Ing. Jaroslav Sedláčkovi, CSc. za odborné rady a věcné připomínky k vypracování mé diplomové práce.

OBSAH ÚVOD... 11 1 KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA... 13 1.1 Konsolidace... 14 1.2 Právní úprava v ČR... 15 1.3 Charakteristika a funkce konsolidované účetní závěrky... 16 1.4 Koncepce pojetí konsolidované účetní závěrky... 17 1.4.1 Vlastnická koncepce... 18 1.4.2 Koncepce ekonomické jednotky... 18 1.4.3 Koncepce mateřského podniku... 19 1.5 Uspořádání a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky... 19 1.5.1 Konsolidovaná rozvaha... 19 1.5.2 Konsolidovaný výkaz zisků a ztrát... 21 1.5.3 Konsolidovaná příloha... 22 2 POSTUP PŘI KONSOLIDACI ÚČETNÍ ZÁVĚRKY... 25 2.1 Vymezení konsolidačního celku... 25 2.1.1 Osvobození konsolidující účetní jednotky od konsolidace... 26 2.1.2 Ovládající nebo řídící osoba... 27 2.1.3 Míry vlivu... 28 2.2 Konsolidační pravidla... 31 2.3 Konsolidační rozdíl a vyloučení vzájemných vztahů... 32 2.3.1 Konsolidační rozdíl... 32 2.3.2 Vyloučení vzájemných vztahů... 33 3 METODY KONSOLIDACE... 35 3.1 Metoda plné konsolidace... 36 3.2 Metoda ekvivalence... 36 3.3 Metoda poměrné konsolidace... 37

4 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY... 39 4.1 Vymezení základních rozdílů... 39 4.1.1 Povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku... 40 4.1.2 Komponenty konsolidované účetní závěrky... 40 4.1.3 Kontrola/ovládání... 41 4.1.4 Konsolidační rozdíl... 41 4.2 Shrnutí podobností či rozdílů v IFRS a českých předpisech... 42 5 POUŽITÍ METOD KONSOLIDACE V PRAXI... 43 5.1 Metoda plné konsolidace... 43 5.1.1 Konsolidace v prvním roce... 43 5.1.2 Konsolidace v druhém roce... 52 5.1.3 Shrnutí metody plné konsolidace... 60 5.2 Ekvivalenční metoda... 60 5.2.1 Postup konsolidace ekvivalenční metodou... 60 5.2.2 Shrnutí ekvivalenční metody... 64 5.3 Metoda poměrné konsolidace... 65 5.3.1 Postup konsolidace metodou poměrné konsolidace... 65 5.3.2 Shrnutí metody poměrné konsolidace... 70 5.4 Komparace metod konsolidace... 71 ZÁVĚR... 73 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 75 SEZNAM TABULEK... 77 SEZNAM OBRÁZKŮ... 77 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 78

ÚVOD V současném prostředí ekonomiky se nachází mnoho propojených společností, představující koncerny či holdingy. Toto kapitálové prorůstání společností a vytváření ekonomických celků ovládaných jedním vlastníkem, vedlo k potřebě konsolidovat majetek a závazky těchto společností. Konsolidování účetních výkazů je v celku novým jevem, který se v účetnictví objevil na konci 19. století v USA. U nás, legislativa poprvé s konsolidovanou účetní závěrkou přišla v roce 1991. Od počátku se úprava této části účetnictví vyvíjí a se vstupem do Evropské unie (Evropského společenství) je na pořádku dne i harmonizace předpisů. V přítomné době si konsolidace vyžaduje větší pozornost a to především v oblasti účetní a daňové legislativy. Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená za celou kapitálově propojenou skupinu, tak jako by šlo o jeden podnik. Cílem konsolidované účetní závěrky je sdělení relevantních informací o finanční situaci, výkonnosti a změnách finanční situace účetní jednotky. Osobami, kterým jsou tyto informace adresovány, jsou především akcionáři (podílníci) mateřského podniku a odborná veřejnost. Tato závěrka však neslouží pro daňové účely a ani pro rozdělování výsledku hospodaření. Z těchto slov se zdá, že sestavení konsolidovaných účetních výkazů není nic složitého, skutečnost je ovšem jiná. Konsolidace účetních výkazů vyžaduje odborný náhled. Práce se zaměřuje na konsolidaci účetních výkazů. Cílem je analyzovat metody vhodné k sestavení konsolidovaných finančních výkazů a poukázat na jejich výhody resp. nevýhody. Vybrané metody ověřit na konkrétním příkladu. Praktické příklady objasní a zpřesní dané metody. Na základě praktických postupů a výpočtů budou řešeny výhody či nevýhody daných metod, a bude diskutováno téma vhodnosti metod. Práce vychází z českých předpisů, zejména ze zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, z Vyhlášky č. 500/2002 Sb. a z Českého účetního standardu pro podnikatele č. 20 Konsolidovaná účetní závěrka. Pro vlastní řešení zadaného problému bude použita různá metodika postupů. V přípravné fázi se jedná o studium literatury, další metodiky budou uvedeny v průběhu popisu jednotlivých úseků. Celá práce je rozdělena do pěti částí. První čtyři kapitoly jsou seřazeny logickým způsobem, který tvoří představení konsolidace účetních výkazů a její postup. V těchto 11

kapitolách bude použita metodika analýzy a deskripce. Bude zde rozebrána a popsána daná problematika. První kapitola představuje uvedení do zkoumané oblasti. V návaznosti na studium literatury to jsou především názory renomovaných autorů, charakteristika a funkce konsolidace, minimální požadavky a obsahové vymezení konsolidovaných výkazů a v neposlední řadě českou právní úpravu. V následující druhé pasáži vymezíme pojmy a jednotky povinné konsolidovat, jejíž znalost je ke konsolidaci účetní závěrky potřebná. Jednotlivé pojmy jsou seřazeny v závislosti na postupu konsolidace. Třetí částí je teoretický popis jednotlivých metod konsolidace. Předposlední kapitola se zaměřuje na rozdíly české legislativy a Mezinárodních účetních standardů za použití komparace, tedy porovnání obou úprav konsolidace účetních výkazů. Poslední pátá část je praktické vysvětlení jednotlivých metod na příkladech. Zde je postup konsolidace a průběh jednotlivých metod analyzován krok po kroku. Z poznatků zjištěných praktickými ukázkami jsou určeny výhody, nevýhody metod a následně jsou srovnány a také je vyhodnocena jejich vhodnost. K těmto částem práce byly použity metodiky syntézy a komparace. 12

1 KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Konsolidace účetních výkazů je poměrně nový fenomén účetního výkaznictví. Historie této oblasti účetnictví se odvíjí od konce 19. století (80. a 90. léta) a to s rozvojem velkého průmyslu a s prvními fúzemi a akvizicemi. Přípravy a postupy konsolidované účetní závěrky byly vytvořeny v USA. První odborné publikace na toto téma vznikali počátkem 20. století. Právní úprava konsolidované účetní závěrky se v ČR objevila v roce 1991 v zákoně o účetnictví a první příručka o konsolidaci účetních závěrek byla u nás publikována v roce 1996 (Harna). 1 V současné době se problematikou této oblasti zabývá především Ing. Lubomír Harna, který se podílel i na tvorbě české legislativy zaměřené na konsolidaci účetních výkazů. Podle Harny bylo průlomové ustanovení, které říká, že v případě konsolidace mohou české účetní jednotky použít i mezinárodní účetní standardy nebo jiné mezinárodně uznávané účetní zásady. Trend akceptace mezinárodních standardů a urychlení harmonizace v oblasti konsolidovaných účetních závěrek, které jsou zcela odtrhnuty od vazby na obchodní a daňovou legislativu, je důležitý nejen pro velké korporace v zájmu transparentnosti a homogenity informací. Jako další, a ne poslední, renomované autory této oblasti účetnictví můžeme jmenovat doc. Ing. Vladimíra Zelenku, Ph.D. a Ing. Marii Zelenkovou, Ph.D. Ti ve své publikaci Konsolidace účetních výkazů principy a praktické aplikace popisují mimo jiné konsolidaci a její rozdíly a změny IFRS. Podle nich totiž konsoliduje podle české legislativy jen málo skupin a to nejen proto, že naše účetní předpisy nedosahují v této oblasti takové kvality jako mezinárodně uznávané standardy, neodráží vývojové trendy a jsou tedy zastaralé. Na účetnictví a tedy i konsolidaci z mezinárodního hlediska pohlíží např. Prof. Ing. Dana Kovanicová, CSc. v publikaci Finanční účetnictví světový koncept. Dnešním globální cíl je smazat rozdíl a vytvořit jediné světové účetnictví. Legislativa konsolidace a i celého účetnictví v ČR si vzala nejvíce z Francouzské úpravy účetnictví a z kontinentálního systému účetnictví. České finanční účetnictví se snaží co nejvíce přiblížit tomu světovému, či evropskému, ale nadále je na rozdíl od Evropské unie spjato s daňovými předpisy. Dalo by se říci, že by bylo účelné odkázat při sestavování konsolidované účetní závěrky na IFRS, které se snaží přiblížit US GAAP, a tak sjednotit úpravu při vykazování těchto výkazů, protože jak bylo již řečeno, valná 1 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 13 s. ISBN 978-80-86929-95-8. 13

většina konsolidujících společností (dnes většina s nějakou zahraniční jednotkou) své konsolidované závěrky připravuje podle mezinárodních standardů. Pokud se ohlédneme za hranice, může z autorů zabývajících se touto oblastí jmenovat např. z Francie Stéphane Mercier, podle něhož by se konsolidované účetní závěrce mělo dát více prostoru, jelikož je to složitá oblast účetnictví a s vývojem, tedy růstem holdingových korporací, roste složitost konsolidované účetní závěrky. 2 Americký autor Marianne L. James zmiňuje, a vesměs to tvrdí i ostatní, že by se měly sjednotit předpisy této oblasti. Důvod je zřejmý, mnoho amerických společností má dceřiné společnosti v Evropě. Samozřejmě jsou s touto problematikou spojeny jak výhody, tak nevýhody. Z dlouhodobého horizontu by došlo k snížení nákladů na finanční výkaznictví a zjednodušilo by se účetnictví. V krátkodobém horizontu by ovšem nastal převod účetních a informačních systémů a zvýšily by se náklady na školení zaměstnanců. 3 1.1 Konsolidace Dříve než si definujeme konsolidovanou účetní závěrku, tak si vymezíme pojem konsolidace. Je zřejmé, že cizí slovo konsolidace může skrývat více významů a to podle toho z jakých zdrojů budeme vycházet. Pokud použijeme k vysvětlení tohoto pojmu slovník cizích slov, zjistíme, že konsolidaci vysvětluje jako: zpevnění, tuhnutí, vyztužení, upevnění, ustálení; sjednocení, sloučení, unifikace; úprava, sjednocení různých závazků v jeden závazek; lékařsky pak konsolidace znamená: zkostnatění zlomeniny kosti, obecně proces, kdy se určitá tkáň stává pevnou a tuhou (např. v důsledku chorobných změn); a z psychologického hlediska: proces upevnění paměťových stop, zajišťující jejich relativní trvalost. 4 Původ slova je z latinského z lat. con-, dohromady a solidus, pevný. Slovo konsolidace se v českém jazyce 2 MERCIER, Stéphane. La consolidation [online]. Edit Pro, 2014, 16 p. [cit. 2015-03-23]. ISBN 2874962376. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=vcrqbaaaqbaj&pg=pt102&dq=consolidation+des+%c3%a9tats+financ iers&hl=cs&sa=x&ei=ef4fvbuqmy7sailvgyak&ved=0ccyq6aewaq#v=onepage&q=consolidation%20 des%20%c3%a9tats%20financiers&f=false 3 JAMES, Marianne L. ACCOUNTING FOR CONSOLIDATED ENTITIES AND THE CONVERGENCE OF U.S. GAAP AND INTERNATIONAL FINANCIAL REPORTING STANDARDS. Allied Academies International Conference: Proceedings of the International Academy for Case Studies (IACS) [online]. 2009, roč. 16, č. 2, s. 10-15 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://eds.b.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&sid=85cfa854-b637-4e4a-8241- e5beae829637%40sessionmgr112&hid=126 4 Konsolidace. In: ABZ.cz: slovník cizích slov [on-line]. [cit.20.2.2015].dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=konsolidace 14

objevuje až ve 20. století a je převzaté z latiny, jak bylo řečeno. V anglickém jazyce se začalo používat kolem roku 1512. 5 V případě, kdy zadáme slovo konsolidace do internetového vyhledávače, tak nám to najde především plno odkazů na konsolidaci půjček. Konsolidace půjček umožňuje spojit více půjček do jedné a rozdělit tak splátky do delšího časového období. Tato konsolidace nás, ale nebude zajímat, i když při vyslovení slova konsolidace, většinu lidí napadne právě tento význam. Dále se ještě můžeme dozvědět, co konsolidace znamená z akademického slovníku cizích slov. Zde jsou dva pohledy, první je ekonomický: sjednocení různých závazků (např. dluhů) v jeden závazek. Druhý pohled je právní: splynutí věcného práva se závazkem při setkání v jedné osobě. 6 Při vysvětlování konsolidované účetní závěrky lze pojem konsolidace vysvětlit jako nahlížení na skupinu společností jako na jeden celek. 1.2 Právní úprava v ČR Oblast konsolidované účetní závěrky je v České republice legislativně upravena ve třech úrovních. Těmito právními úpravami jsou zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vzppd., prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele (existují další prováděcí vyhlášky zákona o účetnictví, ve kterých je upravena konsolidace, jsou to vyhláška č. 501/2002 Sb. pro banky a některé další finanční instituce a vyhláška č. 502/2002 Sb. pro pojišťovny) a České účetní standardy týkající se konsolidací účetních závěrek. V zákoně o účetnictví je to zejména část třetí, která se zabývá účetní závěrkou a konkrétně jde o 22, 22a, 22b, 23, 23a, 23b. Tyto paragrafy vymezují pojem konsolidovaná účetní závěrka, stanovují povinnost ji sestavovat, hlavní zásady pro vymezení konsolidačního celku, výčet konsolidačních metod a použití IFRS pro konsolidaci. V tomto zákoně rovněž nalezneme rámcová pravidla pro konsolidaci České republiky. Prováděcí vyhláška upravuje konsolidovanou účetní závěrku v páté části počínaje 62 konče 67. Zde se řeší postup při zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku, popis metod konsolidace a uspořádání, označování a obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce. 5 Konsolidace. In: Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 10. 3. 2014 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/konsolidace 6 KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, c2005, 533 s. ISBN 8020013512. 15

Poslední ze tří legislativních zdrojů jsou České účetní standardy, které se konsolidovanou účetní závěrkou zabývají nejpodrobněji. Jde především o ČÚS pro podnikatele č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka a pro instituce jako např. banky je to ČÚS pro finanční instituce č. 115. Ve standardu jsou vymezeny pojmy, požadavky na konsolidační pravidla, charakteristiky jednotlivých konsolidačních metod a pravidla pro konsolidaci přehledu o peněžních tocích. 7 1.3 Charakteristika a funkce konsolidované účetní závěrky Požadavek konsolidovat majetek a závazky společností byl vyvolán kapitálovým prorůstáním společností a vytvářením ekonomických celků ovládaných jedním vlastníkem. V zakládajícím podniku je kapitálová účast vyjádřena v položce finanční investice (oceněná cenou pořízení) jeho rozvahy. Účetní závěrka, která je sestavena pouze za tento jeden podnik, se nazývá individuální účetní závěrka. Ta nezobrazuje skutečnou (tržní) hodnotu, jež představují finanční investice. Informace, jak se liší tržní a účetní hodnota finanční investice, by měla být uvedena v přehledu majetku, jehož tržní ocenění je výrazně vyšší než jeho účetní ocenění. Přehled majetku pak nalezneme v příloze účetní závěrky. Podíly v jednotlivých podnicích představují velmi významný dopad na hodnocení podniku, který tyto podíly drží. Z tohoto důvodu nastal požadavek na podrobnější informace o kapitálovém propojení na ostatní ekonomické subjekty. Tyto důvody byly příčinou vyvinutí a uplatnění metody, která směřuje k sestavování konsolidované účetní závěrky. 8 Skupina právně samostatných subjektů (účetních jednotek), nazývaných obvykle holding nebo koncern, sestavuje konsolidovanou účetní závěrku za celou skupinu tak, jako by šlo o jeden podnik. Účetní jednotkou je při konsolidované účetní závěrce tato ekonomická jednotka, a to bez ohledu, na to, že právní subjektivita zůstává na úrovni jednotlivých jednotek zahrnutých do skupiny. 9 Tato účetní závěrka tedy zachycuje majetek a kapitál konsolidující korporace upravené o vztahy vyplývající z její účasti na majetku v ostatních 7 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, s. 20. ISBN 978-80-86929-95-8. 8 HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá. Praha: Institut Svazu účetních, s. 161-400 9 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 14 s. ISBN 978-80-86929-95-8. 16

korporacích. Konsolidovaná účetní závěrka, na rozdíl od účetních závěrek jednotlivých členů skupiny, neslouží pro daňové účely ani pro účely rozdělování výsledku hospodaření. 10 Cílem konsolidované účetní závěrky je sdělení relevantních informací o celkovém majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech a výnosech za ekonomicko-hospodářské uspořádání kapitálově propojených podniků, tedy informace o finanční situaci, výkonnosti a změnách finanční situace účetní jednotky. Pro koho tyto informace slouží? Osobami, kterým jsou tyto informace adresovány, jsou především akcionáři (podílníci) mateřského podniku a odborná veřejnost. Jak bylo již řečeno, konsolidovaná účetní závěrka musí: - co nejlépe vyjádřit finanční situaci, výkonnost a peněžní toky ekonomické jednotky, - poskytovat jejím uživatelů relevantní a spolehlivé informace, - poskytovat uživatelům srozumitelné informace, a to za předpokladu, že jde o - informace, jejichž potenciál převyšuje informační potenciál individuálních účetních závěrek jednotek zahrnutých do ekonomické skupiny 11 1.4 Koncepce pojetí konsolidované účetní závěrky Koncepce konsolidované účetní závěrky souvisejí s definicí účelu konsolidace účetních dat. Tyto koncepce odpoví na otázku proč vlastně konsolidovat, představují tedy základní hlediska, východiska a přístupy z nichž se konsolidovaná závěrka sestavuje. Jak je výše uvedeno cílem konsolidované účetní závěrky je informovat různé subjekty, především podílníky. Těm ovšem nestačí pouze informace o peněžní výši dané finanční investici. Akcionáři potřebují znát, do kterých podniků bylo investováno a jakou formu tyto investice mají. Je tedy zřejmé, že čím vyšší částku činí majetkové podíly ve finančních aktivech investujícího podniku a čím vyšší jsou čistá aktiva podniků, do nichž bylo investováno, tím větší váhu tyto informace mají. Požadovány jsou také informace o vlivu těchto podílů na finanční pozici a finanční výkonnost podniku, který investuje. Všechny tyto informace jsou samozřejmě důležité i pro ostatní subjekty jako, kapitálový trh, banky, finanční analytiky, věřitele a další. 12 V historii se vyvinuly tři základní východiska, přístupy (koncepce), jak sestavovat konsolidované účetní závěrky. 10 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. 177 s. ISBN 978-80-7380-508-1. 11 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 14 s. ISBN 978-80-86929-95-8. 12 KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví: světový koncept IFRS/IAS. 5., aktualiz. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005, 526 s. ISBN 80-727-3129-7. 17

1.4.1 Vlastnická koncepce Podle vlastnické koncepce je konsolidovaná účetní závěrky sestavována za účelem uspokojení informačních potřeb akcionářů (vlastníků). Požadovanými informacemi mají být zprávy o čistých aktivech, které jsou předmětem vlastnictví akcionářů. Závěrka podle této koncepce musí podávat informace o tom, co příslušný podíl (účast) věcně představuje. Konsolidovaná účetní závěrka tak doplňuje informace uvedené v položce dlouhodobý finanční majetek v samostatné účetní závěrce konsolidující (mateřské) korporace. V tomto pojetí zahrnuje konsolidovaná rozvaha pouze poměrnou část aktiv a pasiv, které vlastní mateřský podnik v dceřiném podniku. Obdobně na tom je konsolidovaný výkaz zisku a ztráty. Tento výkaz obsahuje pouze odpovídající poměrný podíl výnosů a nákladů dceřiného podniku. Konsolidovaná závěrka tedy neobsahuje žádné informace o menšinových podílech ostatních akcionářů, a proto chybí informace, jaký objem majetku je celkově ovládán. Vlastnickou koncepci můžeme považovat za východisko pro metodu poměrné konsolidace a ekvivalenční metodu. 13 1.4.2 Koncepce ekonomické jednotky Druhou koncepcí konsolidované účetní závěrky je koncepce ekonomické jednotky. Již z názvu vyplývá, že pro účely konsolidované závěrky se skupina obchodních společností posuzuje jako ekonomicky jednotný celek, jako jedna společnost. V důsledku toho se dále požaduje, aby každá společnost, která je ovládaná mateřskou společností, byla plně konsolidována. Zároveň je také nutné vyloučit vnitropodnikové zisky. Tato koncepce tedy potlačuje otázku vlastnických podílů. Podle této koncepce konsolidovaná účetní závěrka uspokojuje informační potřeby všech uživatelů. Nejsou to tak jako v předchozí koncepci pouze majoritní vlastníci, ale jsou to také akcionáři, kteří mají menšinové účasti ve společnostech patřících do skupiny, úvěrové instituce, dodavatelé, zákazníci, zaměstnanci aj. Je tedy dána přednost informacím o celé ekonomické jednotce, její celkové síle, nikoliv o ekonomickém podílu odpovídajícímu procentu vyplývajícímu z příslušné finanční investice. V tomto případě je konsolidace sestavována metodou agregace a to znamená, že na jedné straně se ztratí určité informace, ale na druhé straně lze tyto informace lépe zpracovávat. 14 13 VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Polygon, 2009, s. 321. ISBN 9788072731572. 14 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. 180 s. ISBN 978-80-7380-508-1 18

1.4.3 Koncepce mateřského podniku Poslední, třetí, koncepce mateřského podniku je kombinace předchozích výše uvedených přístupů. Což znamená, že mateřská společnost sestavuje jednak svou samostatnou účetní závěrku a k tomu ještě konsolidovanou účetní závěrku. Konsolidovaná účetní závěrka zde vystupuje jako zvláštní závěrka větší hospodářské skupiny vedle účetních závěrek právně samostatných korporací. Tato koncepce tedy spojuje užití konsolidované účetní závěrky s účetní závěrkou mateřského podniku. Skupinu ale chápe v širším smyslu, než jen akcionáře mateřského podniku. Jelikož jednotlivé podniky ve skupině musí sestavovat individuální závěrky, nenahrazuje konsolidovaná účetní závěrka individuální závěrky dceřiných podniků ani mateřského podniku. 15 1.5 Uspořádání a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky Uspořádání a obsahové vymezení položek popisuje vyhláška č. 500/2002 Sb. vzppd, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. vzppd. Konsolidovanou účetní závěrku tvoří, stejně tak jako individuální účetní závěrku, rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha. Součástí pak může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. 1.5.1 Konsolidovaná rozvaha Konsolidovanou rozvahu upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb. vzppd. 65. Tato rozvaha uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Stejně tak se za běžné a minulé účetní období uvádí výše pasiv. Minimální rozsah položek konsolidované rozvahy: AKTIVA A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B. Stálá aktiva B.I Dlouhodobý nehmotný majetek B.II Dlouhodobý hmotný majetek B.III Dlouhodobý finanční majetek B.IV Aktivní (kladný) konsolidační rozdíl 15 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. 180 s. ISBN 978-80-7380-508-1 19

B.V Cenné papíry v ekvivalenci C. Oběžná aktiva C.I Zásoby C.II Dlouhodobé pohledávky C.III Krátkodobé pohledávky C.IV Krátkodobý finanční majetek D. Časové rozlišení PASIVA A. Vlastní kapitál A.I Základní kapitál A.II Kapitálové fondy A.III Fondy ze zisku A.IV Výsledek hospodaření minulých let A.V Výsledek hospodaření za účetní období bez menšinových podílů A.V.1 Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) A.V.2 Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci (+/-) A.VI Pasivní (záporný) konsolidační rozdíl A.VII Konsolidační rezervní fond B. Cizí zdroje B.I Rezervy B.II Dlouhodobé závazky B.III Krátkodobé závazky B.IV Bankovní úvěry a výpomoci C. Časové rozlišení D. Menšinový vlastní kapitál D.I Menšinový základní kapitál D.II Menšinové kapitálové fondy D.III Menšinové ziskové fondy včetně nerozděleného zisku minulých let D.IV Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období 20

1.5.2 Konsolidovaný výkaz zisků a ztrát Úpravu konsolidované výsledovky nalezneme ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. vzppd. 66. Uvádějí se v ní výše nákladů a výnosů opět odděleně za běžné a minulé účetní období. Minimální rozsah konsolidovaného výkazu zisků a ztrát: Tržby za prodej zboží (I) Náklady vynaložené na prodané zboží (A) + Obchodní marže Výkony (II) Výkonová spotřeba (B) + Přidaná hodnota Osobní náklady (C) Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (E) Změna stavu rezerv a opravných položek provozních nákladů a komplexních nákladů příštích období (G) Další provozní výnosy (III+VI-V) Další provozní náklady (D+F+H-I) * Konsolidovaný provozní výsledek hospodaření Finanční výnosy (VI+VII+VIII+IX+X+XI-XII) Finanční náklady (J+K+L+M+N+O+Q.1-P) * Konsolidovaný výsledek hospodaření z finančních operací Odložená daň z příjmů za běžnou činnost (Q.2) ** Konsolidovaný výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy (XIII) Mimořádné náklady (R+S.1) Zúčtování pasivního konsolidačního rozdílu Zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu Odložená daň z příjmů za mimořádnou činnost (S.2) * Konsolidovaný mimořádný výsledek hospodaření *** Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní období bez podílu ekvivalence Z toho: - výsledek hospodaření běžného účetního období bez menšinových podílů - menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci **** Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní období 21

1.5.3 Konsolidovaná příloha Obsahové vymezení přílohy najdeme opět ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. vzppd. a to v 67. Příloha obsahuje minimálně tyto údaje: - Popis způsobu konsolidace (přímý nebo nepřímý). - Vymezení konsolidačního celku: název a sídlo účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku a to s uvedením stupně závislosti a podíl účasti těchto jednotek a také s uvedením metod použitých při jejich konsolidaci (případně zdůvodnění volby příslušné konsolidační metody). - Rozvahový den společností zahrnutých do konsolidačního celku, pokud se liší od rozvahového dne mateřské obchodní společnosti. - Obchodní název a sídlo korporací, které nejsou zahrnuty do konsolidačního celku a odůvodnění proč tomu tak je. Účetní závěrky těchto korporací. - Přehled o způsobu výpočtu transformace informací z účetních závěrek jednotlivých společností konsolidačního celku do položek konsolidované účetní závěrky. - Informace o použitých metodách a obecných účetních zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn. - Průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, a u zaměstnanců podílejících se na řízení účetní jednotky s uvedením příslušné výše osobních nákladů. Dále se v příloze uvede: - Výše vyplacených odměn, sjednaných penzijních závazků, záloh, půjček a ostatních plnění, přijatých či poskytnutých záruk osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů. - Změny pořizovacích cen a zůstatkových cen dlouhodobého majetku v porovnání s minulým účetním obdobím v souvislosti s kursovým přepočtem účtů konsolidovaných účetních jednotek se sídlem v zahraničí, které vedou účetnictví v cizí měně, nejméně podle jednotlivých druhů tohoto majetku. - Podíl na výsledku hospodaření konsolidované obchodní korporace, jejíž cenné papíry nebo účasti byly pořízeny mateřskou obchodní korporací v průběhu účetního období, vztahující se k období od pořízení do konce účetního období platného pro konsolidující účetní jednotku. 22

- Počet a jmenovitou hodnotu podílů v tuzemsku a v zahraničí podle jednotlivých druhů a emitentů a přehled o finančních výnosech plynoucích z vlastnictví těchto podílů souhrnně za účetní jednotky konsolidačního celku v tržní hodnotě. - Komentář a zdůvodnění ke změně vlastního kapitálu konsolidovaného celku mezi dvěma konsolidacemi, zejména v případě změny rozsahu konsolidačního celku a vypořádání cenných papírů a podílů vydaných konsolidující účetní jednotkou v držení konsolidovaných účetních jednotek. - Komentář k informacím o cenných papírech a podílech uvedených do ekvivalence, o pohledávkách a závazcích po lhůtě splatnosti, pohledávkách a závazcích k účetním jednotkám konsolidačního celku s dobou splatnosti delší než pět let, pohledávkách a závazcích krytých podle zástavního práva nebo věcného břemene s uvedením povahy a formy tohoto zajištění pro případ nesplacení, - Způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky. - Souhrnnou a výše případných dalších závazků, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze. - Výnosy z běžné činnosti rozvržené podle hlavních činností konsolidačního celku v členění na tuzemsko a zahraničí. - Charakter a obchodní účel operací, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, a finanční dopad těchto operací, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace konsolidačního celku. - Transakce, s výjimkou transakcí v rámci konsolidačního celku, které konsolidující účetní jednotka nebo jiné konsolidované účetní jednotky uzavřely se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace konsolidačního celku, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné 23

k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci konsolidačního celku. - Odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti za účetní období. 24

2 POSTUP PŘI KONSOLIDACI ÚČETNÍ ZÁVĚRKY Sestavení konsolidované účetní závěrky předchází několik úkonů a činností, které jsou specifické právě pro konsolidaci. Tento postup můžeme shrnout v několika bodech: 1. Vymezení konsolidačního celku, zjištění charakteru a výše uplatňovaných vlivů, zahrnutí či nezahrnutí jednotlivých subjektů do skupiny, rozhodnutí o zahrnutí v případech, kdy je možno uplatnit výjimky. Případné zjištění součtů vlastního kapitálu a čistého obratu a porovnání s limity v případě testování povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. 2. Přetřídění a úpravy individuálních účetních závěrek a sladění účetních metod uvnitř skupiny a s tím související vydání konsolidačních pravidel. 3. Výpočet konsolidačního rozdílu v případě prvního zařazení do konsolidačního celku. 4. Začlenění složek z individuálních účetních závěrek (rozvahy a výkazu zisků a ztrát) do rozvahy a výkazu zisků a ztrát mateřského podniku v rozsahu a položkách odpovídajících příslušné metodě konsolidace a jejich příslušné rozčlenění podle struktury konsolidovaných účetních výkazů včetně přenosu příslušných zůstatků z minulých let. 5. Vyloučení vzájemných vztahů v rozsahu odpovídajícím metodě konsolidace, vypořádání existujících konsolidačních rozdílů včetně jejich odpisu. 6. Agregace údajů jednotlivých subjektů včetně provedených úprav a sestavení konsolidovaných výkazů a přílohy ke konsolidované účetní závěrce. 16 2.1 Vymezení konsolidačního celku Při konsolidaci účetní závěrky se jako první musí vymezit konsolidační celek. Konsolidační celek jsou společnosti, které podléhají konsolidaci. Povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku má, podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví 22 odst. 2, účetní jednotka (konsolidující účetní jednotka), která je obchodní společností a je ovládající osobou, ale s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv. Povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku tedy má: 17 16 HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá. Praha: Institut Svazu účetních, s. 202 17 Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vzppd 22 odst. 3 25

a) konsolidovaná účetní jednotka, což je osoba, která je ovládanou osobou, s výjimkou osob, ve kterých je vykonáván společný vliv. b) účetní jednotka pod společným vlivem, tato účetní jednotka představuje osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv. c) účetní jednotka přidružená, je pak osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv. Základ konsolidačního celku tedy tvoří konsolidující jednotka (mateřská korporace) a konsolidované účetní jednotky, které jsou ovládanými a řízenými osobami (dceřiné korporace) nebo osobami pod podstatným vlivem (přidružené korporace). Ne všechny dceřiné a přidružené společnosti musí být do konsolidačního celku zahrnuty. Těmi jsou společnosti: a) u kterých není podíl na konsolidačním celku významný, především z pohledu úhrnu rozvahy, čistého obratu a vlastního kapitálu, b) u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidující korporaci ve výkonu jeho práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení konsolidovaných korporací, c) v případech, kdy nelze bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo zdržení získat informace nutné pro sestavení konsolidované účetní závěrky, d) pokud jsou jejich akcie drženy pouze za účelem jejich prodeje v bezprostředně následujícím účetním období, e) jestliže jedna nebo více účetních jednotek, které spadají do konsolidace, vykonávají výjimečně tak odlišnou činnost, že by zahrnutím těchto společností do konsolidačního celku došlo k porušení věrného a poctivého obrazu konsolidované účetní závěrky. 18 2.1.1 Osvobození konsolidující účetní jednotky od konsolidace Existuje i osvobození od sestavování konsolidující účetní závěrky. Konsolidující účetní jednotka není povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku za předpokladu, že ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, korporace v konsolidačním celku nesplnily podle svých řádných účetních závěrek alespoň dvě ze tří kritérií. Tyto kritéria jsou: 1. aktiva činí více než 350 000 000 Kč, 2. roční úhrn čistého obratu činí více než 700 000 000 Kč, 19 18 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. 181 s. ISBN 978-80-7380-508-1. 26

3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období činí více než 250. Výše uvedené osvobození se nevztahuje na banky, pojišťovny a korporace, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. 20 Dalšími účetními jednotkami, které jsou osvobozeny od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, jsou ty konsolidující účetní jednotky (mateřské podniky), které jsou současně dceřiným podnikem zahrnutým do konsolidačního celku jiného mateřského podniku (tuzemského i zahraničního), který sestavuje a zveřejňuje údaje o konsolidované účetní závěrce za konsolidovaný celek v souladu s českou účetní legislativou nebo se řídí právem členského státu Evropské unie za předpokladu, že tato jiná konsolidující účetní jednotka: a) drží veškeré akcie nebo podíly na konsolidující účetní jednotce, b) drží alespoň 90 % akcií nebo podílů na konsolidující účetní jednotce a ostatní akcionáři či podílníci schválili, že dílčí konsolidovanou závěrku není nutno sestavovat, c) drží méně než 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a ostatní akcionáři nebo společníci držící určitý podíl (podíl činní u a.s. nejméně 10 % a u ostatních obchodních společností nejméně 20 %) v konsolidující účetní jednotce nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky. 21 2.1.2 Ovládající nebo řídící osoba Konsolidující účetní jednotkou jak bylo výše řečeno je ovládající osoba. Ovládající osobu upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a to v 74 a 75. Ustanovení zákona o obchodních korporacích definuje ovládající osobu jako osobu, která může v obchodní společnosti přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. V případě, že se jedná o obchodní korporaci, tak mluvíme o mateřské korporaci a korporace jí ovládaná je korporací dceřinou. Ovládající osobou je vždy osoba, jenž: 22 a) je většinovým společníkem, b) je řídící osobou, která prosazuje zájmy koncernu v rámci jednotné politiky, 19 Úhrnem čistého obratu se podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví vzppd. rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti 20 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví vzppd., 22a 21 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele 62 odst. 2 22 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 75 27

c) má k dispozici alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě a přitom není prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším počtem hlasovacích práv, d) může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou statutárním orgánem či členy dozorčího orgánu ve společnosti, v níž je společníkem, e) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jinými společníky, f) sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě získají podíl na hlasovacích právech představující alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci, a pokud by tento podíl představoval na posledních třech po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. Dále tento zákon také říká, kdo je ovládanou osobou. Touto ovládanou osobou je obchodní společnost ovládaná ovládající osobou. Ovládaná osoba jako obchodní společnost je dceřinou obchodní společností. 2.1.3 Míry vlivu Míra vlivu vyjadřuje podíl na rozhodování investující korporace v jiné korporaci, do níž investovala. Je to vyjádření objemu práva investora získávat informace, stanovovat cíle a úkoly, kontrolovat jejich plnění, zkrátka rozhodovat či spolurozhodovat. 23 Vliv v určitém podniku (A) lze získat prostřednictvím podílu na jiném podniku (B), který ovšem musí uplatňovat vliv v podniku (A), ve kterém chceme uplatňovat vliv my. Takovémuto podílu se říká zprostředkovatelský podíl. Vlivu v jiné korporaci je také možno dosáhnout podílem na základním kapitálu, dohodou o hlasovacích právech odlišnou od účasti na základním kapitálu a jinými dohodami. Zde vidíme, že podíl neboli majetková účast v podniku nemusí být to samé co míra vlivu v podniku. Vliv v nějaké korporaci lze získat různými způsoby, nemusí to být pouze nákupem podílu v dané korporaci. Pro stanovení konsolidačního celku je podstatná především míra vlivu. Stanovení míry vlivu je také klíčové pro rozhodování o tom, kterou metodu vykazování majetkového podílu použít. Míra vlivu se určuje pouze verbálně, slovně, a pokud pomineme menšinový vliv, tak rozlišujeme tři typy: 24 - rozhodující vliv - podstatný vliv - společný vliv 23 KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví: světový koncept IFRS/IAS. 5., aktualiz. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005, 386 s. ISBN 80-7273-129-7. 24 KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví: světový koncept IFRS/IAS. 5., aktualiz. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005, 387 s. ISBN 80-7273-129-7. 28

Rozhodující vliv (ovládání) přináší společnosti (mateřskému podniku) právo ovládat finanční a provozní politiku dceřiného podniku a kontrolovat jeho činnost. Rozhodujícím vlivem se rozumí takový stupeň závislosti, kdy musí být podíl větší než 50 % na základním kapitálu jiného podniku (dceřiného). Ovládání může existovat, i když mateřský podnik vlastní pouze 50 % nebo ještě méně hlasovacích práv a to za podmínky, že ovládání vyplývá ze smlouvy, stanov, dohody či jinak. Jak mateřský tak dceřiný podnik mají stále svou právní subjektivitu, avšak pro potřeby zveřejňování účetních výkazů se považují za ekonomický celek. Mateřský podnik musí tedy vyhotovovat individuální účetní výkazy a za celou skupinu pak konsolidované účetní výkazy, a to metodou plné konsolidace. 25 Podstatný vliv upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 22 odst. 5. Pro účely tohoto zákona se podstatným vlivem rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, jenž není rozhodující ani společný, není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv, pokud podnik drží nejméně 20 % hlasovacích práv. Podnik může držet maximálně 50 % hlasovacích práv a to jak přímo tak i nepřímo. Podstatný vliv zakládá vztah investor a přidružený podnik. Ten kdo má podstatný vliv se může účastnit rozhodování v oblasti finanční a provozní, ale vždy rozhoduje jen ve spojení s někým dalším. Korporace s podstatným vlivem musí vykazovat ve svých individuálních účetních výkazech majetkový podíl s podstatným vlivem metodou ekvivalence. Toto platí i v případě, že je zároveň mateřskou korporací a dělá konsolidovanou účetní závěrku. 26 Společný vliv (spoluovládání, vyrovnaný vliv) upravuje opět zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v 22 odst. 4. Zde se dozvídáme, že společným vlivem se rozumí takový vliv, kdy osoba v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více dalšími osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají jinou osobu, přičemž osoba, která vykonává společný vliv samostatně, nevykonává rozhodující vliv v jiné korporaci. Podniky, které společně ovládají jiný podnik, musí mít mezi sebou uzavřené závazné smluvní ujednání o společném podnikání. Naše právní předpisy řeší pouze společnosti pod společnou kontrolou a to jen pro konsolidaci a individuální účetní závěrky a jejich povinnost vykazovat svoji účast ve společně ovládaném 25 KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví: světový koncept IFRS/IAS. 5., aktualiz. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005, 388 s. ISBN 80-7273-129-7. 26 tamtéž 29

podniku metodou poměrné konsolidace. Avšak podle IFRS se těmto společnostem tvořící společný podnik říká joint venture a rozděluje je do tří podskupin. Pro konsolidaci je také důležité rozlišovat přímý a nepřímý vliv. Přičemž přímým vlivem se rozumí takový vliv, který je uplatňovaný v ovládaném subjektu prostřednictvím přímé kontroly a účasti. Nepřímý vliv je uplatňovaný prostřednictvím jiné osoby, ve které má mateřský podnik rozhodující vliv. Při výpočtu uplatňovaného vlivu na řízení se procenta nepřímého vlivu nepřepočítávají na rozdíl od výpočtu vlastnického podílu, kdy se nepřímé podíly přepočítávají. 27 Pro znázornění a lepší porozumění si ukážeme tuto problematiku na příkladu. Obrázek č. 2.1.3 Míry vlivu a vlastnické podíly Mateřská korporace 30 % 60 % Korporace A 25 % Korporace B 40 % 30 % Korporace C Pramen: SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací, 2014. Na tomto schématu si ukážeme určení vlivu na řízení a vlastnické podíly mateřské korporace v konsolidačním celku znázorněném na obrázku. Míra vlivu mateřské korporace v korporaci A se určí součtem přímého 30% a nepřímého 25% vlivu. Korporace A je tedy dceřinou korporací, která je ovládaná nepřímo s mírou vlivu 55 %. Vlastnický podíl pak činní 45 % a vypočítá se 0,30 + 0,60*0,25. Korporace B je přímo ovládanou dceřinou společností s mírou vlivu 60 % a vlastnický podíl je stejný jako vliv na řízení. Co se týče korporace C, tak mluvíme v tomto případě o nepřímo ovládané dceřiné korporaci s mírou vlivu 70 %, což je součet 40% a 30% vlivu. Vlastnický podíl zjistíme podobně jako u korporace A, 0,45 (vlastnický podíl mateřské korporace v korporace A)*0,40 + 0,60*0,30 což nám dá 36% vlastnický podíl. 27 VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Polygon, 2009, 325 s. ISBN 9788072731572. 30

2.2 Konsolidační pravidla Konsolidované účetní jednotky musí být včas informovány, že budou konsolidovány a že jsou zahrnuty do konsolidačního celku. Tuto informační povinnost má konsolidující jednotka. Mateřská společnost má tedy, podle Českých účetních standardů pro podnikatele č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka, povinnost stanovit a vyhlásit konsolidační pravidla a to v minimálním obsahu. Není přímo stanoven termín, ale je pouze řečeno včas. Z praxe se ví, že je nutné z hlediska náročnosti a pracnosti při konsolidaci, již na začátku příslušného účetního období nastavit ve všech podnicích, které vstupují do konsolidace příslušné metody a účty zachycení vzájemných vztahů tak, aby mohly být bez problémů zjištěny. Podniky by měli být informovány o tom, že vstupují do konsolidačního celku před začátkem účetního období, za které budou konsolidovány. 28 Podle konsolidačních pravidel dceřiné a přidružené podniky připravují podklady, přetřídí a upraví údaje předkládané pro samotné sestavení konsolidaci. Přetřídění jsou takové operace v účetních závěrkách osob, které vstupují do konsolidace, na jejichž podstatě je možné přiřadit k sobě sourodé položky a agregovat je. Dalšími operacemi (úpravami) je sladění účetních metod v rámci konsolidačního celku. Tyto úpravy se dělají jen v případě, kdy by odlišné metody podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. 29 Konsolidační pravidla zejména obsahují: a) způsoby oceňování majetku a závazků, b) požadavky na údaje určené pro konsolidaci, které předkládají konsolidované podniky, c) termíny předkládání údajů, termíny předložení konsolidovaných účetních závěrek nižších konsolidačních celků a termín sestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek v případě sestavování konsolidace po jednotlivých úrovních. V rámci konsolidačních pravidel se stanoví obsah a forma informací pro konsolidaci, použitý systém konsolidace a metody konsolidace. Kromě konsolidačních pravidel má mateřská konsolidující společnost povinnost vyhlásit vymezení konsolidačního celku nebo dílčího konsolidačního celku v podobě organizačního schématu. 28 HARNA, Lubomír. Konsolidovaná účetní závěrka: komentář : kvalifikovaný výklad změn, platných od roku 2002 na základě opatření MF. 1. vyd. Praha: Bilance, 2002, 33 s. ISBN 80-86371-31-X 29 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele 63 odst. 8 31

Z konsolidačních pravidel musí být jasné, jaký způsob konsolidace bude použit (přímá nebo nepřímá konsolidace). Přímá konsolidace představuje konsolidace všech účetních jednotek konsolidačního celku provedená najednou, bez toho aby se sestavovaly konsolidované závěrky za dílčí konsolidační celky. Konsolidace nepřímá (postupná) je, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší dílčí celky vstupující do konsolidovaných účetních závěrek vyšších konsolidačních celků. 30 Důležité je také vymezení termínu konsolidace, tj. data, k němuž se mají konsolidované výkazy sestavovat. Konsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena nejpozději do tří měsíců od sestavení individuální účetní závěrky mateřského podniku. Problémy v tomto směru nejsou, pokud všechny podniky v konsolidačním celku mají stejný termín pro roční účetní výkazy. Situace se ovšem může problematizovat, jsou-li podniky v konsolidačním celku z různých zemí, v nichž jsou přípustné různé termíny pro roční účetní výkazy. Řešení je pak následující: - dceřiný podnik, který sestavuje své roční účetní výkazy v jiném termínu než je termín konsolidace mateřského podniku, má povinnost poskytnout aktuální informace prostřednictvím mezitímních účetních výkazů, - dceřiný podnik, který sestavuje své výkazy sice v jiném termínu než mateřský podnik, ale v povoleném časovém rozmezí (což jsou výše zmíněné tři měsíce) nemusí sestavovat zvláštní výkazy pro vstup do konsolidace. Do konsolidace ale musí být promítnuty operace, které ve vztahu mateřský podnik dceřiný podnik nastaly v období mezi termínem individuálních účetních výkazů dceřiné společnosti a termínem konsolidovaných výkazů. 31 2.3 Konsolidační rozdíl a vyloučení vzájemných vztahů 2.3.1 Konsolidační rozdíl Dalším z postupů konsolidace účetních dat je stanovení konsolidačního rozdílu, pokud se jedná o první zařazení jednotky do konsolidačního celku. Konsolidační rozdíl je rozdíl mezi 30 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele 63 odst. 8 31 KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví: světový koncept IFRS/IAS. 5., aktualiz. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005, 393 s. ISBN 80-7273-129-7. 32