MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV ZÁKLADNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV ZÁKLADNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2006 LOPOUR Petr

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV ZÁKLADNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA JAKOSTNÍ VÝTĚŽ SMRKOVÉHO A BOROVÉHO ŘEZIVA VE VZTAHU K JAKOSTI ZPRACOVÁVANÉ SUROVINY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2006 Vedoucí bakalářské práce Ing. Karel Janák, CSc. Vypracoval Petr Lopour

Ó»²¼» ±ª»³4¼4 µ?» ² ½µ? «² ª» ªÞ ²4 F ª?µ ¼²3 ± ½±ª?²3 ¼(»ª Ô» ² ½µ? ¼(»ª ( µ? º µ«ßµ ¼»³ ½µ# ±µæ îððëñîððê ÆßÜ_ÒS ÞßÕßÔ_HÍÕW ÐÎ_ÝÛ Æ ½±ª» Í «¼ ²3 ±¹ ³ Ѿ± л Ô± ±«Ü(»ª ( ª3 Ü(»ª ( ª3 Ò?»ª 7³ «æ Ö µ± ²3 ª# 4b ³ µ±ª7 ± ¾± ±ª7 ± (» ª ª» ª «µ µ± ½±ª?ª ²7 «±ª ² Æ? ¼ ± ª ½±ª?²3æ ïò Fª±¼ ½3»?½» îò Ó» ±¼ µ?½» íò Ê# ±¾²3 ½ µ» µ?ª±¼«ìò Ð ª ¼ µ± ²3 ± (3¼4²3 (» ª ëò Ð '¾4 ³4(»²3 ª ±¼²±½»²3 ª#»¼µ' êò Ü µ éò Æ?ª4

α?½»æ íð óëð ² Í» ² ³ ±¼¾± ²7» «æ ïò ÕÎËÌÛÔô Úò ÜÛÌÊßÖô Öò Ì»½ ²± -¹ µ» ª# ±¾ òêwôüô ïççðò îéê ò ÍÞÒ èðóîîèóððêïóçò îò ÕßÚÕßô Ûò Ü(»ª ( µ? (3 «8µ ò ÍÒÌÔô ïçèçò íò ÑÒÜÎ_XÛÕô Õò Æ?µ ¼» ²3 ± ± ±¼?( ª3ò ÓÆÔËô îððíò ïéì ò ìò Ð(»¼ ± (3¼4²3 (» ª Ü «³ ¼?²3 ¾ µ?( µ7?½»æ Ì» ³3² ±¼»ª ¼?²3 ¾ µ?( µ7?½»æ ± ¼ îððì µª4»² îððê Ôò Íò л Ô± ±«½±ª» ¾ µ?( µ7?½» ²¹ò Õ» Ö ²?µô Ýͽò ª»¼±«½3 ¾ µ?( µ7?½» ¼±½ò ²¹ò Ô ¼ ª Í ±²»µô Ýͽò ª»¼±«½3 & ª«¼±½ò ²¹ò Ô ¼ ª Í ±²»µô Ýͽò ¼4µ ² ÔÜÚ ÓÆÔË ªÞ ²4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Jakostní výtěž smrkového a borového řeziva ve vztahu k jakosti zpracovávané suroviny zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby bakalářská práce byla uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické university v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a Vyhláška rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor bakalářské práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko university o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy university a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. Brno 2006, dne... Podpis studenta

Poděkování Dovolují si tímto poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Karlu Janákovi, CSc. za odborné vedení, metodickou pomoc a cenné rady, které mi poskytl při zpracování této práce. Děkují panu Ing. Richardovi Zukalovi a Ing. Miroslavu Jaškovi jednateli Pily Tetčice a. s., za umožnění získaní cenných údajů a pomoc při jejich zpracování.

ANOTACE V bakalářské práci Jakostní výtěž smrkového a borového řeziva ve vztahu k jakosti zpracovávané suroviny jsem se zaměřil na pomoc při rozhodování o účelnosti nákupu dané jakostní třídy suroviny, která je potřeba pro výrobu jakostních tříd řeziva u dvou měřených skupin (SM / Bor), a případný vliv vzniklého středového řeziva z hlediska rozměru (tloušťky x šířky). Ověření se uskutečnilo na pilařském závodě Pila Tetčice a. s.. Byl charakterizován celý tok výroby řeziva, od přivezení kulatiny na sklad přes pořez výřezů po jakostní hodnocení řeziva. Rozebrán způsob hodnocení jakostí výřezů a řeziva podle evropských norem. Charakterizovány nejčastěji se vyskytující vady na výřezech rozhodující o zatřídění do jednotlivých jakostních tříd. Pro ověření tohoto názoru byly naměřeny hodnoty určité skupiny výřezů a z nich vzniklého řeziva, které byly zpracovány do přehledných tabulek. Z nich vypracovány grafy, ty vyhodnoceny a stanoveny závěry i možná východiska problémů na základě získaných informací. Klíčová slova: surovina, sortiment, jakostní třída, pilařský výřez, řezivo. ANNOTATION In my BA thesis Quality output of white and redwood lumbers as compared with quality of processed wood raw material, I concentrated on the help connected with deciding about efficiency of buying the quality wood raw material. This help is necessary for production of wood quality classes as observed in two measured groups (spruce/pine) and its possible influence on originated centric lumber from the point of dimension, i.e. thickness vs. width. The verification took place in lumber mill called Sawmill Tetčice Inc. All the flow of producing lumber has been characterized, from bringing log to store, its breaking down, to evaluation of wood quality. Log and lumber quality was evaluated according to the European standards. There were characterised the most frequent log defects which are important when deciding on designation into quality classes respectively.

For verification of this theory, the values of certain groups of log and consequent lumber were measured and later manufactured into well-arranged tables. Out of them, certain diagrams were made, evaluated and driven conclusions and possible solutions out of them on the basis of obtained information. Key words: wood raw material, timber assortment, quality class, lumber log, lumber.

OBSAH 1. Úvod...2 2. Cíl práce...3 3. Metodika práce...4 4. Výrobní charakteristika podniku Pila Tetčice, a. s....5 5. Literární přehled a normy - způsob hodnocení suroviny...8 5.1. Hodnocení jakosti výřezů...8 5.2. Charakteristika nejčastěji vyskytujících se vad na výřezech...13 5.3. Hodnocení jakostí řeziva...15 6. Průběh měření a vyhodnocení výsledků...18 6.1. Hodnocení jednotlivých skupin řeziva pro SM...22 6.1.1. Hranoly 100 x 100 mm (SM)...22 6.1.2. Fošny 48 x 195 mm (SM)...24 6.1.3. Prkna 34 x 150 mm (SM)...27 6.1.4. Prkna 36 x 150 mm (SM)...29 6.2. Hodnocení jednotlivých skupin řeziva pro Bor...31 6.2.1. Hranoly 100 x 80 mm, Bor...31 6.2.2. Prkna 36 x 175 mm (Bor)...33 6.3. Hodnocení celého měřeného souboru...35 6.3.1. Hodnocení celého souboru bez rozdílu rozměrů pro Smrk/Jedle...35 6.3.2. Hodnocení celého souboru bez rozdílu rozměrů pro Borovici...36 7. Diskuze...38 8. Závěr...42 9. Seznam literatury...43 10. Přílohy...45

1. Úvod Dřevo patří k nejstarším a nejoblíbenějším přírodním materiálům s nejvšestrannějším využitím. Pro svůj přírodní charakter, přirozenou kresbu, příznivé fyzikální vlastnosti a estetický vzhled, je žádaným prvkem životního prostředí. Dřevo představuje přírodní materiál rostlinného původu, který při odborném hospodaření v lesích může být neustále obnovován, a to v předpokládaném množství a přibližné kvalitě. Zároveň dřevo představuje pružný, pevný a přitom lehký materiál, který má dobré teplotně izolační vlastnosti, lehce se opracovává, tlumí vibrace, je odolné proti chemikáliím, relativně dobře spojitelné a lehce manipulovatelné. Tyto přirozené vlastnosti dřeva umožňují jeho využití v různých průmyslových odvětvích. Výrobky získané ze dřeva mohou mít i rozmanité nedostatky jako příklad je značná navlhavost a nasákavost, důsledkem čehož dochází ke změně jeho rozměrů, tvaru a vlastností. I přes řadu svých nedostatků je dřevo oblíbeným materiálem s širokým rozsahem využití, neboť jednotlivé nedostatky lze vhodným způsobem omezit a vyloučit. Používání dříví jako materiálu k výrobě nástrojů, zbraní, výstavbě obydlí i jako zdroje tepla, provází lidstvo od nepaměti. V průběhu historického vývoje se však měnily proporce tohoto užívání. S rostoucím technickým pokrokem se snížilo využívání dříví jako paliva v průmyslových odvětvích a bylo nahrazeno zejména uhlím a později zemním plynem. Avšak z hlediska zpracovatelského průmyslu objem výroby má stoupající tendenci, která je ovlivněna zaváděním nových výrobních technologií, rozšiřováním oblastí jeho využití, růstem populace a jejich potřeb. Rostoucí poptávka po finálních produktech ovlivňuje poptávku po vstupech do tohoto odvětví, v našem případě hovoříme o surovém dříví a jeho těžbě. Avšak těžba je spojena se stanovenými limity, které udávají maximální povolené množství vytěžené suroviny. Tedy snaha o zachování trvale udržitelného rozvoje v tomto oboru. Více než polovina ročních limitů těžby surového jehličnatého a listnatého dříví (15,60 mil.m 3 za rok 2004) je v ČR zpracovávána jako pilařská surovina (kulatina), která je dále použita k nejrůznějšímu použití. Jedním z nejčastěji používaných způsobů je výroba různých druhů řeziva. Výše uvedené číslo už není zanedbatelné, proto má význam se zamyslet nad nejlepším způsobem využití kvalitní pilařské suroviny. Ať už z hlediska ceny suroviny, nebo toho že každý výrobek potřebuje určitou jakost vstupních surovin a tu bychom mohli do značné míry ovlivnit výběrem prvotní suroviny. Protože pokud požadavkem zpracování jsou jen určité jakosti získaného řeziva, tak ostatní řezivo se stává odpadem z výroby. Dále 2

zpracovatelným i prodejným, ale za nižší cenu a obtížněji. Proto je snaha abychom zpracováním výřezů dosáhli co největší zastoupení požadovaných jakostních tříd řeziva. Nejen to, ale i zda při pořezu jakostní suroviny dostanu odpovídající zastoupení jednotlivých jakostních tříd řeziva. Zda to lze nějakým způsobem ovlivnit. Tyto skutečnosti vedly k vypracování práce, která se pokusí ověřit význam, zda má cenu kvalitnější třídění jakostí vstupní suroviny pro jeho další zpracování a následné sledování výstupní suroviny. 2. Cíl práce Cílem této bakalářské práce je napomoci při rozhodování o účelnosti nákupu dané jakostní třídy suroviny, která je potřebná pro výroby pouze vybraných jakostních tříd řeziva u dvou měřených skupin a to smrku, borovice. A případný vliv vzniklého středového řeziva z hlediska rozměru (tloušťky x šířky). Pro možnost stanovení výsledků měření je třeba uvést stručnou charakteristiku technologie na které je měření prováděno. Definování jednotlivých vad nejčastěji se vyskytujících na výřezech, sloužících jako hlavní hodnotící kriterium. Upřesnit jakým způsobem hodnotit jednotlivé jakostní třídy výřezů i řeziva. Na základě naměřených hodnot se pokusím zjistit, jaké je zastoupení jednotlivých tříd řeziva získaných pořezem jednotlivých jakostních tříd výřezů. Zda-li existuje souvislost, že se stoupající jakostí výřezů stoupá také zastoupení jakostnějších tříd řeziva. Tato tvrzení je třeba doložit údaji získaných měřením suroviny (výřezů) a následného řeziva, které vznikly pořezem dané suroviny. Tyto výsledky vyhodnotit a doplnit o osobní doporučení řešení daného problému. 3

3. Metodika práce V souladu s cílem práce bylo celé řešení metodicky rozděleno do několika vzájemně navazujících kroků. Pro lepší možnost vyjádření výsledků jsem provedl stručnou charakteristiku stávající technologie, na které se provádí zpracování i měření výřezů a z nich získaného řeziva. Byl charakterizován celý tok výroby od přivezení kulatiny na sklad kulatiny a výřezů až po expedici a jeho způsob třídění. V dalším kroku byl rozebrán způsob hodnocení jakostí výřezů a řeziva podle evropských norem. Ty jsou doporučené, ale nejsou závazné pro používání v Evropské Unii. Vždy záleží na smluvních podmínkách. Současně byly vysvětleny a charakterizovány nejčastěji se vyskytující vady na výřezech, jakožto rozhodující faktory pro zatřídění do jednotlivých jakostních tříd. V rámci vlastního řešení byla práce zaměřena na získání výsledků měření a jejich vyhodnocení. Výsledky byly získány měřením potřebných parametrů výřezů (délka, čepový průměr, jakost), jejich očíslování čísly jdoucí plynule za sebou na skladě kulatiny a výřezů. Následně pořez výřezů na řezivo, které bylo hodnoceno z hlediska jakosti, odůvodněno zařazení do dané jakosti. Výsledky byly přiřazeny k výřezu se stejným pořadovým číslem. Takto získané údaje byly dále zpracovány. Hlavním měřítkem měření bylo zastoupení jednotlivých jakostí řeziva vzniklých pořezem výřezů dané jakosti. Všechny zpracované údaje zaznamenány do tabulek, podle dřeviny i dimenze řeziva. Každá skupina řeziva podle rozměrů (tloušťka x šířka) i dřeviny byla vyhodnocena graficky jakostním zastoupením u výřezů i řeziva pro možnost lepšího posouzení výsledků. Ke všem skupinám řeziva přiloženy pořezové schémata kulatiny, z kterých byly zjištěny průměrné výtěže středového i bočního řeziva pro objektivnější možnost vyhodnocení výsledků. Závěrem vyhodnoceny graficky jen skupiny měřeného sortimentu podle dřeviny, při zanedbání vlivů rozměrů vzniklého řeziva. Byly uvedeny k jednotlivým skupinám řeziva možné zdůvodnění zjištěných skutečností a napsány doporučení pro možnost případného řešení stávajícího problému. 4

4. Výrobní charakteristika podniku Pila Tetčice, a. s. Společnost Pila Tetčice, a.s. zahájila činnost v oboru pilařské výroby 1. prosince 2004. Pilařský provoz v Tetčicích byl původně součástí společnosti Jihomoravské dřevařské závody, a.s. se sídlem v Brně. Pila se nachází ve středu obce Tetčice cca 20 km západně od Brna (asi 4 km od dálnice D1). Byla postavena v roce 1953 a patřila pod Středomoravské dřevařské závody národní podnik. Od roku 1975 patřila tetčická pila pod národní podnik Jihomoravské dřevařské závody Brno. V letech 1986 až 1987 prošla celkovou přestavbou byla realizována stavba nové haly pilnice a adjustace včetně nového strojního vybavení. Základ výrobní pilařské technologie tvoří dvě rámové pily RZ 710. V roce 1993 se Jihomoravské dřevařské závody národní podnik transformovaly na akciovou společnost a pila v Tetčicích byla zachována jako dceřiná společnost. Pila zpracovává cca 40 000 plm jehličnaté kulatiny ročně, z toho cca 90 % v dřevině SM a 10 % v dřevině BO, případně MD. Součástí výrobních kapacit jsou i sušící komory s kapacitou 60 m 3 řeziva na jednu zavážku sušárny. V sousedství pily je k dispozici také vlečka ČD. Část produkce jehličnatého řeziva, cca 15 až 20 % je zpracovávána ve vlastní navazující výrobě na střešní latě, hoblované přířezy, palubky a zahradní nábytek. Jehličnaté řezivo je dodáváno většinou tuzemským odběratelům a velmi dobře je zaveden také místní prodej drobným spotřebitelům a menším zpracovatelům v regionu. Celý závod se skládá z těchto částí: - Sklad kulatiny a výřezů. - Pilnice. - Adjustační stanice. - Sušárny. - Sklad řeziva. - Stolárny. 5

Obrázek č. 1: Letecký snímek - Pila Tetčice a. s. Pramen: http://www.mapy.cz/?3 Dovoz kulatiny do závodu je v současnosti prováděn téměř výhradně po silnici, ojediněle po železnici v přímé blízkosti závodu. Má vybudovanou nakládací rampu. Vykládka vagónů a doprava kulatiny na skládku se provádí čelními nakladači. Kulatina dopravena do závodu prochází manipulační linkou, kde je krácena na výřezy podle předem daných požadavků na řezivo a zapisují čepový průměr na čelo výřezu. Tyto parametry se zaznamenávají, kontrolují s dodacími listy. Tyto výřezy jsou pak rozváženy na jednotlivé skládky výřezů pomocí elektrického kolejového vozíků s plošinou a čelního nakladače. Počet skládek výřezů je 29, zatřídění na jednotlivé skládky se provádí podle skupiny čepových průměrů bez rozdílů jakostí a délek pro předem dané pořezové schémata pro požadovaný výrobní sortiment řeziva. Podle pokynů mistra jsou výřezy ručně nakulovány z jednotlivých skládek a dopravovány (po podélném řetězovém dopravníku) k odkorňovači CAMBIO a zde odkorněny. (Celý sklad kulatiny a výřezů je značně technologicky zastaralý a převažuje zde velký podíl ruční práce.) Po této operaci jsou výřezy dopraveny soustavou dopravníků do pilnice, kde jsou shromažďovány na příčném řetězovém dopravníku jako mezi zásoba před pořezem pro plynulejší chod celého zařízení. Předák první rámové pily si dávkuje jednotlivé výřezy, provádí jejich polohování a navádění do řezu. Na první rámové pile se výřez rozřeže na prizmu a boční řezivo. Boční řezivo je odloučeno a dopraveno na sběrný dopravník. Prizma pokračuje po dopravnících k druhé rámové pile, kde dochází k jejímu rozřezání. Prizma se 6

tedy rozřeže na středové řezivo daných rozměrů a boční řezivo. Boční řezivo je odloučeno a dopraveno na sběrný dopravník, který je společný pro první i druhou rámovou pilu. Středové řezivo od druhé rámové pily pokračuje po dopravnících na délkový třídič, který ho roztřídí podle délek, pracovníci dané řezivo ukládají do proložených hrání na vyvážecí dopravník. Po vyskládání celé hráně je tato hráň vyvezena dopravníky z haly a přepravena vysokozdvižným vozíkem na sklad řeziva. Takto připravené středové řezivo je přepraveno do adjustační stanice, podle požadavku zákazníka je možno sušit v sušárnách nebo dalšího zpracování ve stolárně. Boční řezivo se ze sběrného dopravníku putuje na S dopravník, který slouží k separaci prken. Za tímto dopravníkem následuje krátící více kotoučový automat (trimr). Obsluha tohoto uzlu má možnost zakrátit jeden konec prkna na pevné kapovací pile v případě šikmého řezu pro lepší snímání prken. Obsluha dále potvrzuje nejlepší možnou variantu, kterou vyhodnotil počítač po nasnímání prkna. Následuje snímací zařízení šířky, délky neomítaného řeziva a oblinek, snímané rozměry vyhodnotí, podle toho zakrátí zkracovacím automatem na přesnou délku. Tento krátí prkna na délky s odstupňováním po 0,5 metru. Zkrácená prkna jsou dopravníky dopravena k omítací pile se stavitelnými kotouči. Po omítnutí prkna pokračují soustavou dopravníků mimo pilnici, kde je umístněn délkový třídič řeziva bez nutnosti třídění jakosti daného řeziva. Takto rozdělené boční řezivo odchází do adjustační stanice. Adjustační stanice je automatizovaná linka řízená počítačem a obsluhovaná lidmi. Pracovníci mají za úkol provádět jakostní ohodnocení daného řeziva dle smluvně daných norem, případné vykrácení konců řeziva. Při vizuálním hodnocení zadávají jednotlivé jakosti ke každému kusu řezivu do počítače, ten jejich zatřídění vyhodnotí a roztřídí do příslušného boxu dle jakosti. Na adjustační stanici probíhají jednotlivé operace v tomto sledu. Je dovezena hráň na rozebírací dopravník. Poté jsou prkna separována a začelována k jedné straně. Při průjezdu kolem hodnotícího pracovníka jsou prkna otáčena pro hodnocení obou stran řeziva. Pracovník provádí také vykrácení případných vad na pevné kapovací kotoučové pile a to povysunutím daného kusu na straně blíže k sobě. Na straně dál od sebe zkracovací pilou pomocí stisknutí tlačítka. Prkna jsou snímána a zatříděny do jednotlivých boxu, z kterých je řezivo postupně odebíráno, kapováno a strojně uloženo do proložených hrání, zapáskováno, popsáno potřebnými údaji a odvezeno na sklad řeziva. Takto připravené řezivo požadované jakosti je nachystáno k dalšímu zpracování. Expedice řeziva ze závodu je prováděna kamionovou dopravou a dopravou po železnici. 7

5. Literární přehled a normy - způsob hodnocení suroviny 5.1. Hodnocení jakosti výřezů Surovina je souhrnný název pro kulatinové sortimenty vyrobené ze surových kmenů vniklých těžbou stromů v lese, soustředěním na lesní skládky a jejich vydruhováním. Surovými kmeny se rozumí vytěžené odvětvené stromy bez kořenové a vrškové části, které jsou vhodné pro výrobu jmenovitých sortimentů, které jsou dále označovány jako výřezy. K hodnocení jakosti vstupní suroviny se používají normy, smluvně stanovené předpisy a dokumenty. Česká republika pro rozdělení suroviny do jednotlivých jakostních tříd používá doporučená pravidla pro měření a třídění dříví. Tato pravidla dělí jehličnatou a listnatou surovinu do šesti jakostních třídy podle jejich způsobu použití. Jakostní třídění jehličnatého dříví Jakost I. - Rezonanční výřezy (l min = 3m, min průměr čepu = 36cm, šířka letokruhu min. 4 letokruhy na 1cm). - Výřezy pro výrobu krájené dýhy (l min = 3m, min průměr čepu = 48 cm, bor = 45cm, šířka letokruhu do 4 mm). Jakost II. - Výřezy pro loupané dýhy (l min = 2.6 m, min průměr čepu = 25 cm, max. průměr cela = 70cm). - Speciální výřezy (l min =3 m, min. průměr čepu = 30cm). Jakost III. - Výřezy pro pilařské zpracování (l min =3 m, min. průměr čepu = 15cm). - Slabé výřezy pro pilařské zpracování (agregát) (l = 2-4 m, průměr čepu = 9-19 cm). - Výřezy pro výrobu sloupů (sloupovina) (l = 6-16 m, průměr čepu = 11-25 cm). 8

Jakost IV. - Dříví pro výrobu dřevoviny (l =2m, min. průměr čepu = 7-31cm). - Dolovina (l min = 7 m, min. průměr čepu = 6 cm, max středový průměr 19 cm). - Důlní výřezy (l = 0,4-7 m, průměr čepu = 3-20 cm). - Tyčovina (l min = 6 m, průměr čepu = 2-13cm 1m od oddenku). Jakost V. - Dříví pro výrobu buničiny, desek na bázi dřeva (vláknina) (l min = 1 m, průměr čepu = 7-50 cm). Jakost VI. - Palivové dříví (l min = 0,15m, průměr čepu = 3-30cm, silnější nutno rozštípnout). Pro pilařskou technologii a následné zpracování je důležitá jakostní třída III. A až III. D podle účelu použití a náročnosti na požadované vlastnosti výrobků, které z těchto sortimentů vznikají. To lze ovlivňovat z nemalé části už při pěstebních a těžebních pracích. Proto se v poslední době rozmáhá tzv. certifikace lesu. 1 Při technologickém zpracování dřeva je třeba počítat s různými odchylkami od normálního stavu technické kvality dřevní hmoty a s různými poškozeními, které nazýváme vady dřeva. Ty mají často rozhodující vliv na technické využití a samotné vlastnosti dřeva. Velikost tohoto vlivu závisí na druhu vady dřeva, rozsahu porušení dřeva, jeho polohy ve výřezu a účelu použití. Vada, která u jednoho snižuje zařazení, u jiného nemusí mít žádný význam, či u dalšího je zase přípustná ve stanoveném rozsahu. Některé vady jsou dokonce ve zvláštních případech prospěšné. Jakost dodávaného dříví se posuzuje ve většině případů zprostředkovaně - pomocí výskytu a rozsahu vad. Jen ve výjimečných případech je jakost posuzována zcela konkrétním popisem struktury dřeva (např. u rezonančního dříví počtem letokruhů na 1cm). Je žádoucí, aby při definování jakostí byl brán ohled na jednoznačnost a nezaměnitelnost při definování vad, tzn. zamezení dvojsmyslného výkladu. Za vadu považujeme takové vlastnosti dřeva, které nepříznivě ovlivňují jeho účelové využití. 1 Jde o zaručení místa původu suroviny a způsobu jejího pěstování, kterým můžeme tímto předejít v případě předpokládané vrozené vady způsobené nesprávnými pěstebními postupy čí klimatickými podmínkami. 9

Vady na zpracovávaných výřezech (dodávaném dříví) mohou vznikat z těchto důvodů: - dědičně (např. dvojáky, křivost), - působením nevhodných růstových podmínek (např. kořenové náběhy, excentrická dřeň, zploštění kmene), - působením abiotických a biotických činitelů (mrazová trhlina, trhlina způsobená bleskem), - hniloba, (poškození hmyzem), - v průběhu pěstování (např. sbíhavost, suky), - při výrobě sortimentů v těžebně-dopravním procesu - výrobní trhlina, zásek, vytrhaná vlákna. Vzniklé vady z výše uvedených důvodů mají negativní dopad na změnu normální struktury dřeva. Důsledkem toho jsou nevhodné vlastnosti z hlediska následného technologického zpracování. Viditelné vady se posuzují vnější prohlídkou a měřením na čelech, oblé nebo štěpné ploše kusu. Ostatní vady se považují za vady skryté a nejsou brány v potaz. Pro dobrou viditelnost vad je nutné, aby posuzované výřezy (dodávané dříví) nebyly znečištěny a vady byly dobře patrné, nezakryté sněhem, ledem, nátěrem nebo přilepeným listem. Tento požadavek je vhodné uvést pro větší přesnost měření a věrohodnost výsledků měření. Při posuzování jakosti surového dříví se u nás ustálily určité zvyklosti, které byly následně zakotveny v normách. Vytvořila se tedy soustava norem, která přímo řešila problematiku stanovení vad na surovém dříví a ve své době měla velký přínos. Přínos soustavy norem: jasně definovala jednotlivé vady, přesně určila způsob měření vad, vady seřadila do skupin podle společných znaků, byla závazná pro všechny uživatele - prodávající i kupující. V 90. letech, v období před vstupem do EU, se ČR podílela na tvorbě přechodných evropských norem. Tyto přechodné normy vznikly kombinací norem jednotlivých členských a přistupujících států. V konečné podobě se staly doporučenými pro státy EU. 10

Jednou z nich jsou v současné době Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice, která vycházejí z původních ČSN a evropských norem. Jelikož se ČR stala 1.4.1997 členem CEN (Evropský výbor pro normalizaci), došlo také k implantování evropských norem. Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice zpracovala komise zástupců Společenstva dřevozpracujících podniků České republiky, Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství, Lesů České republiky, s. p., a Hradecké lesní a dřevařské společnosti, a. s.. Tato pravidla pro měření a třídění respektují závazné evropské normy, jsou v souladu s uzancemi běžně uzavíranými v zemích Evropské unie a vytvářejí tak vhodný rámec pro dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi lesním hospodářstvím a dřevozpracujícím průmyslem v České republice. [Kolektiv: 2002, str. 3] V této práci jsem vycházel z výše uvedených pravidel. Při hodnocení měřené suroviny byly pro třídění použity tabulky klasifikace vad a jejich zatřídění do III. jakostní třídy, výřezy pro pilařské zpracování - smrk / jedle (viz. obrázek č. 2). Pro třídění borovice byla použita tabulka, která zde však není uvedena [Kolektiv:2002, str. 45, tab. č.4 výřezy pro pilařské zpracování]. Lišila od hodnot pro SM/JD jen nepatrně, a to v rozměrech suků o jeden centimetr více. Pro přehlednost jsou níže uvedeny základní vady (viz. kapitola 5.2), které je nutno posuzovat pro správné zařazení výřezu do jednotlivé jakosti. 11

Obrázek č. 2: Tabulka výřezy určené pro pilařské zpracování Pramen: Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice, tab. č. 3, str. 44. 12

5.2. Charakteristika nejčastěji vyskytujících se vad na výřezech Nejčastěji se vyskytující vady na výřezech jsou níže uvedeny, ovlivňují vlastnosti výřezů a mění jejích účel použití. Zde uvádím jen stručné vysvětlení podstaty vady, způsob vzniku a její rozpoznání. Tyto vady vždy ovlivní výřez a následné řezivo, které vzniká jeho zpracováním a to v závislosti od účelu použití. Například kdybychom použili výřez poškozený požerkem od hmyzu, tak by výřez neodpovídal kvalitě A ani B, i když by už neobsahoval žádné jiné vady. Ale z hlediska designu by toto poškození mohlo být zajímavou dekorací. REAKČNÍ DŘEVO (křemenitost) Vzniká jako reakce kmene nebo větví na namáhání způsobené vlivem větru, sněhu a tlakem jednostranné koruny. U jehličnatých dřevin se projevuje reakční dřevo jako tlakové dřevo (křemenitost) v místě působícího tlaku. Na příčném řezu je tlakové dřevo poznatelné podle širších letokruhů s 3-4krát vyšším podílem letního dřeva srpovité půlměsíčky tmavěji zbarvené. Ve dřevě je vyšší podíl ligninu pro zvýšení pevnosti. U listnáčů dochází ke změně struktury dřeva na straně vystavené tahu tahové dřevo. Na příčném řezu je patrná zvětšená šíře letokruhů s vyšším podílem letního dřeva, která tvoří bílou lesklou plochu ve tvaru půlměsíce. Vady porušují stejnorodost dřeva - při sesychání dochází k borcení, změněny jsou fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva, je ztíženo opracování. SUK (zdravý a srostlý, nesrostlý, nezdravý) Přirozená vada dřeva související s výskytem větve na kmeni, procesem jejího odumírání a zarůstání letokruhy kmene. Probíhající změny lze nejlépe zobrazit na příčném řezu kmenem v místě nasazení větve. Na počátku je větví zdravou, přirůstající a její letokruhy jsou pevně spojeny s letokruhy kmene. Později větev přestává přirůstat, odumírá a její letokruhy již nejsou srostlé s letokruhy kmene. Větev se rozpadá, zůstává pahýl, ten je rozkládán houbami. Vlivem dalšího tloustnutí kmene se v okolí větve vytváří zvlněné letokruhy závalu, který zbytky po větvi postupně překryje. Škodlivost vady spočívá ve změně průběhu letokruhů ve kmeni - vzniká závitková 13

zóna, která porušuje stejnoměrnost stavby dřeva. V místě vady se snižují mechanické vlastnosti dřeva, zhoršuje opracování dřeva, vada má negativní vliv na vysychání. Zdravý a srostlý suk - suk bez příznaků hniloby, pevně srostlý s okolními letokruhy. Nesrostlý (otevřený) suk - suk, který je vidět na oblém povrchu kulatiny. Nezdravý suk - suk poškozený hnilobou. TOČITOST Točitostí rozumíme vadu, při které jsou dřevní vlákna uložena na kmen spirálovitě kolem podélné osy. U rostoucích stromů lze vadu zjistit podle šikmo probíhajících trhlin v kůře. Na odkorněném dříví lze zjistit podle šikmo probíhajících výsušných trhlin na boku výřezů. Točitost může být levosměmá (jírovec) nebo pravosměmá (švestka). U některých dřevin je častější - borovice, smrk, habr, jírovec, akát aj. Vada je hojná u stromů rostoucích o samotě, v alejích, v porostech řidších, přestárlých nebo na stráních. Předpokládá se vliv větru a dalších faktorů (např. i dědičnosti) na vznik vady. Výřezy s točitostí mají jinou anatomickou stavbu dřeva, snižují se mechanické vlastnosti, zhoršuje opracování, zvyšuje sesychání, dřevo se křiví, bortí a praská. TRHLINY (dřeňové hvězdicové, odlupčivé, současný výskyt) Trhlinou rozumíme rozdělení dřeva podél dřevních vláken, které vzniká v době růstu stromu (dřeňová, hvězdicovitá, odlupčivá), působením abiotických činitelů (mrazová, způsobena bleskem), při těžbě (výrobní), při vysychání (výsušná). Trhliny porušují celistvost dřeva, negativně ovlivňují mechanické vlastnosti dřeva, výtěžnost a upotřebitelnost. Jsou vstupním místem pro průnik hub do stromu a vznik následných vad - zabarvení, nepravého jádra, hniloby aj. KŘIVOST Křivost se projevuje odchýlením podélné osy kmene od přímky. Zakřivení kmene může být jednostranné - křivost jednoduchá (jeden ohyb kmene) nebo různostranné (více ohybů) v jedné či více rovinách - křivost složená. Křivost je častá vada u všech dřevin, nejvíce postihuje listnáče, u jehličnanů borovici (často složená) a modřín (většinou jednoduchá). Příčiny křivosti jsou různé: dědičné, ztráta vrcholu, růst stromu za světlem, vliv větru, tlak sněhu aj. Vada snižuje upotřebitelnost dříví, výtěžnost, zhoršuje kvalitu při vysoušení, snižuje mechanické vlastnosti při přeřezání vláken. 14

SBÍHAVOST Vada se projevuje postupným zmenšováním průměru kmene se stoupající vzdáleností od oddenku k vrcholu kmene. Velikost sbíhavosti závisí na dřevině (jehličnaté jsou méně sbíhavé), stanovišti (na kvalitnějším menší sbíhavost), způsobu pěstování (husté porosty - menší sbíhavost), na části kmene, ze které výřez pochází (z oddenku nebo vrcholu - největší sbíhavost). Velká sbíhavost je vadou, protože se v důsledku odklonu vláken od podélné osy snižují mechanické vlastnosti dřeva. DŘEŇ EXCENTRICKOU Dřeň na příčném řezu kmenem představuje světlé řídké pletivo, které se obvykle nachází ve středu kmene. V prvních letech života stromu se podílí na vedení vody, později odumírá. Její velikost se nejčastěji pohybuje od 2 do 5 mm a není ve všech částech kmene stejná. Její tvar na příčném řezu je různý podle dřeviny. Dřeň má nízké mechanické vlastnosti a negativní vliv na vlastnosti dřeva (vznik trhlin). Za vadu se považuje dřeň, která není umístěna v geometrickém středu kmene, ale je posunuta výrazně ze na jednu stranu - excentrická dřeň. Dochází k místní změně struktury dřeva projevující se změnou jeho vlastností. [Ondráček, K.: 2003] 5.3. Hodnocení jakostí řeziva Hodnocení řeziva bylo prováděno podle platné evropské normy: Řezivo - Vizuální třídění jehličnatého dřeva - Část 1: Evropské smrky, jedle, borovice, douglasky a modříny ČSN EN 1611-1/A1, která nerozlišuje mezi jedlí, smrkem, borovicí ani douglaskou a má jednotné tabulky pro třídění. Některé věci má podobné s již neplatnými ČSN normami. Hlavním hodnotícím kritériem je výskyt suků zdravých, nezdravých či vypadavých. Doplňujícím kritériem jsou ostatní vady, které je možno vizuálně posoudit. Příkladem mohou být smolníky, hniloba, zbarvení, napadení hmyzem atd. Tato kriteria jsou aplikována ve dvou možných způsobech posuzování, a to: 1. Posuzování dvou ploch G2 ( pro řezivo do tloušťky 39 mm) - Suky na dvou plochách (viz tab. 1) a ostatní znaky podle tab. 3 (třídy: G2-0, G2-1,...). Postup G2: Jsou-li obě plochy stejné třídy, je tato "třída třídou celého kusu. Je-li jedna plocha 15

lepší a druhá horší, je třídou celého kusu třída o stupeň lepší než třída horší plochy. 2. Posuzování čtyř stran (dvou ploch a dvou boků) G4 (G2/4) (pro řezivo od tloušťky 40mm) - Suky na dvou plochách a dvou bocích (viz tab. 2) a ostatní znaky podle tab. 3 (třídy: G4-0, G4-1,...). Postup G4: Jsou-li všechny čtyři strany stejné třídy, je tato třída třídou celého kusu. Je-li jedna plocha nižší třídy než třídy ostatních tři stran, je třídou celého kusu třída o stupeň lepší než třída horší plochy. Tato evropská norma: - definuje třídy pro vizuální třídění evropských smrků, jedlí, borovic, douglasek a modřínů, - platí pro suché a čerstvé řezivo, které třídí do pěti tříd jakosti G2/4-0 až G2/4-4, - neplatí pro pevnostní třídění konstrukčního dřeva. Třída jednoho kusu závisí na stanovení třídy každé plochy/boku zvlášť. Je-li jeden z boků nejnižší třídy ze všech čtyř stran, je tato nejnižší třída třídou celého kusu. Tato norma stanoví jen dolní meze každé třídy. Každá dávka jehličnatého řeziva klasifikovaná podle těchto pravidel musí mít normální rozdělení jakosti. Suky musí být posuzovány podle jejich tvaru, polohy a stavu: - suky 10 mm a menší se neuvažují kromě shnilých nebo vypadavých, - kruhové nebo oválné suky na plochách se měří podle 4.1.1 EN 1310:1997, včetně pravidel pro kompenzaci, - kruhové nebo oválné suky na bocích se měří podle 4.1.2 EN 1310:1997. 2 Třídění na dvou plochách nebo čtyřech stranách: Maximální dovolené hodnoty pro ostatní znaky evropských smrků, jedlí, borovic, douglasek a modřínů (používat společně s kapitolami 1 až 4). 2 Poznámky: 1 - Srostlý suk může vystupovat na protější straně jako částečně srostlý nebo nesrostlý. 2 - Částečně srostlý suk může vystupovat na protější straně jako srostlý nebo nesrostlý. 3 - Nesrostlý suk může vystupovat na protější straně jako srostlý nebo částečně srostlý. 4 - Obliny s kůrou nejsou dovoleny. 16

Třída G2/G4-0: Tato třída nepovoluje skoro žádné vady, požaduje téměř čistou strukturu dřeva až na malé smolníky, a to 2 ks na 1 metr (do délky 75 mm). Třída G2/G4-1: Má podobně přísná kritéria jako třída G2/G4-0, ale je povoleno tlakové dřevo povrchově zbarvené do 10% plochy řeziva. Třída G2/G4-2: V této třídě je povoleno více drobnějších vad, které nepoškozují žádným závažným způsobem vlastnosti materiálu. Zárost je povolen 2 ks do délky 200 mm. Prosmolené dřevo na každé straně do 30 % hloubky plochy. Tlakové dřevo povrchově zbarvené do 30% plochy řeziva. Třída G2/G4-3: Do této třídy spadá řezivo s většinou přiznaných vad, ale s určitým omezením v rozsahu. Zárost a smolník do 4 ks na 1 metr délky, prosmol a tlakové dřevo do 50% plochy řeziva i napadení hmyzem do velikosti požerku 2 mm. Třída G2/G4-4: Jsou dovoleny veškeré vady neomezeně až na výjimky. A to hniloba malé skvrny hniloby dovoleny. Poškození hmyzem na každé straně neaktivní napadení dovoleno černý drobný požerek < 2 mm dovolen. Oblina - šířky 30 mm na ploše, 20 mm šířky boku, 100% délky na každé straně Pro třídy G2/4-0 až G2/4-4 není povolena hniloba. Cele třídění se hlavně orientuje podle výskytu suků a to ať už zdravých či nezdravých, spolu s dalšími vadami, viz. celé znění normy Řezivo - Vizuální třídění jehličnatého dřeva - Část 1: Evropské smrky, jedle, borovice, douglasky a modříny ČSN EN 1611-1/A1. 17

6. Průběh měření a vyhodnocení výsledků Pro zhotovení této práce bylo podstatné získat cenné údaje a jejich následné vyhodnocení. Tyto informace byly naměřeny na Pile v Tetčicích, a to na skladě kulatiny a výřezů, pilnici - délkový třídič středového řeziva. Měření bylo prováděno v období 13.12.2005 až 7.2.2006. Surovina, která byla zpracovávána pocházela ze zimní těžby, skládala se ze smrku, zanedbatelného procenta jedle (byla přiřazena ke smrku jako jakost III.C) a borovice, která tvořila 36,97 % z celkového množství výřezů zhodnocených z hlediska jakosti i výtěží. Surovina byla dovážena převážně po silnici kamionovou dopravou v celých délkách kulatiny 12 až 14 m. I pří delším skladování nedocházelo k rychlejšímu znehodnocení kulatiny, a to v důsledku velkého množství sněhu a snížených teplot pod bodem mrazu. Tyto podmínky vytvářely přirozenou ochranu kulatiny. Kulatina byla manipulována na výřezy požadovaných rozměru, délky 3 až 6 metrů a průměru 15 až 42 cm na čepu. Pro měření byla použita skupina výřezů délky 3 až 6 metrů a průměru 23 až 41 cm na čepu. Obrázek č. 3: Pořez - podélné dělení výřezů, výroba řeziva Pramen: Janák 2004, str. 4. 18

Postup měření Na manipulační skládce kulatiny byla připravena dávka s délkou výřezů 3, 4, 5 a 6 m a o daných čepových průměrech, které odpovídaly jednomu pořezovému schématu. Výřezy byly roztříděny do III. jakostní třídy příslušných kvalit A, B, C, D podle Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v České republice, tabulka 3. a 4. Do tabulky se ke každému výřezu zapíší následující údaje: - pořadové číslo výřezu, - dřevina, je-li jiná než SM, - délka v m, - čepový průměr v cm (pro výpočet objemu b. k. podle ČSN 48 0008), - středový průměr v cm (pro výpočet objemu b. k. dle ČSN 48 0007 nebo pomocí Huberova vzorce jen orientačně u některých kusů), - určení kvality, - ostatní vyskytující se vady byly uvedeny do poznámky, které rozhodují o zatřídění do kvalitativní třídy. Výřezy procházející technologickým tokem (ze skladu výřezů, přes odkorňování a vstup do pilnice, pořez a ukládání do hraní středového řeziva) musí zachovat pořadí, neboť první napadaný svazek středového řeziva odpovídá pořezanému výřezu s číslem 1. Následujícímu svazku řeziva bude odpovídat číslo dalšího výřezu, a tak se očíslují všechny svazky řeziva až do posledního kusu výřezu v dávce. Tím se přesně určí a zaznamená, kterému výřezu odpovídá jaký svazek středového řeziva, který byl zatříděn do jakostních tříd podle Řezivo - Vizuální třídění jehličnatého dřeva - Část 1: Evropské smrky, jedle, borovice, douglasky a modříny ČSN EN 1611-1/A1. Do tabulky se ke každému svazku řeziva zapíší následující údaje: - pořadové číslo svazku řeziva, počet kusů, - dřevina, je-li jiná než SM, - délka v m, - určení kvality každého kusu, - ostatní vyskytující se vady byly uvedeny do poznámky, které rozhodují o zatřídění do kvalitativní třídy. 19

Třídění středového řeziva se provedlo u délkového třídiče v hale pilnice, aby bylo zaznamenáno z kterého výřezu příslušné jakosti řezivo pochází. Současně tedy proběhlo délkové a jakostní třídění středového řeziva. Boční řezivo, vzhledem k náročnosti třídění a jeho rozmanitosti rozměrů, nebylo možno vytřídit do jakostních tříd, natož přiřadit k původnímu výřezu. Proto byla vyjádřena pouze průměrná výtěž bočního řeziva v procentech získaných z pořezových schémat. Pro zpracování pořezových schémat a zjištění kvantitativní výtěže byl použit program od firmy TH Soft Tomáš Hruška. Při provádění návrhu a výpočtu pořezových schémat se uvažovalo o tzv. kalkulačních hodnotách tloušťky a šířky. To znamená nominální hodnoty řeziva zvětšené o přídavky na sesychání a řeznou spáru. Přídavky na sesychání se zadávají podle ČSN nebo podle dohody se zákazníkem. Použitými vstupními parametry programu byly tloušťka a šířka středového řeziva, tloušťka bočního řeziva, přípustné šířky bočního řeziva, nadmíry na sesychání a opracování, řezná spára, čepový průměr výřezu, délka výřezu a koeficienty omezující obliny bočního řeziva. Po zadání všech vstupních parametrů a koeficientů jsem pomocí tohoto programu provedl výpočty výtěží středového řeziva, bočního řeziva a grafický návrh pořezového schématu. Obrázek č. 4: Nominální a řezané rozměry řeziva Pramen: Janák 2004, str. 4. 20

Takto získané údaje byly zpracovány do tabulek a následně do grafů, které řeší tuto problematiku. Udávají jasně viditelný výsledek celé práce. Získané řezivo pořezem výřezu bylo rozděleno do skupin podle dřeviny a dimenze získaného řeziva (desky, fošny, hranoly), a následně zhodnoceny jako celkové dvě skupiny podle dřeviny bez rozdílu dimenze materiálu. Způsob hodnocení Surovina byla hodnocena kvalitativně jakostní výtěž výrobku s ohledem na jakost zpracovávané suroviny. Jakostní výtěž charakterizuje výrobu jednotlivých jakostí z celkového množství řeziva. Určíme jí jako podíl objemu řeziva konkrétní jakosti k celkovému objemu vyrobeného řeziva. Vyjadřujeme ji procentem příslušné jakosti řeziva ke konkrétní jakostní skupině výchozího materiálu. Qa Ka = *100 (%) Q Ka... Objem řeziva jednotlivých jakostních tříd vyjádřený v procentech Qa... Objem výrobků dané jakosti řeziva 0 (1, 2, 3, 4 vždy jen jedna třída jakosti) Q... Objem výrobků celkem Tyto výsledky byly zpracovány do podoby grafů. Graficky byly vyjádřeny i hodnoty týkající se objemu výřezů a jejich zatřídění do jednotlivých jakostních stupňů. 21

6.1. Hodnocení jednotlivých skupin řeziva pro SM 6.1.1. Hranoly 100 x 100 mm (SM) Obrázek č. 5: Pořezové schéma pro výřezy čepového průměru 31-34 cm Tabulka č. 1: Kvantitativní výtěž z výřezů o čepovém průměru: 31-34 cm pro středové řezivo 100 x 100 mm, 4 ks řeziva, SM Délka Čep. Výtěž % V bk Počet [m] [cm] střed bok [m 3 ] [ks] 3 34 39,89 35,4 0,301 1 4 32,41 42,87 32,92 0,375 101 5 33,17 40,13 35,42 0,500 18 Celkem 33,19 40,96 34,58 0,392 120 Zastoupení jakostí výřezů v m 3 A B C D Objem v m 3 celkem 2,603 9,296 30,670 4,591 47,150 22

Obrázek č. 6: Jakostní zastoupení výřezů v % z měřené skupiny čepového průměru 31-34 cm Jakost výřezu v % D 9,72% A 5,52% B 19,72% C 65,05% Obrázek č. 7: Jakostní výtěž středového řeziva 100 x 100 mm z čepovém průměru: 31-34 cm, SM Objemová procenta (%) 70 60 50 40 30 20 10 0 68,37 61,34 50,00 41,64 41,72 32,14 27,55 24,23 17,86 14,43 16,02 4,08 0 0 0 0 0 0,62 0 0 A B C D Jakost 0 Jakost 1 Jakost 2 Jakost 3 Jakost 4 Výskyt řeziva jakosti 1 vzniklé pořezem výřezu jakosti C byl způsoben jediným výřezem, který měl oloupanou kůru - mechanické povrchové poškození. Po pořezu bylo řezivo hodnoceno jakostí 1, vada byla povrchová a byla odstraněna v bočním řezivu. 23

6.1.2. Fošny 48 x 195 mm (SM) Obrázek č. 8: Pořezové schéma pro výřezy čepového průměru 31-34 cm Tabulka č. 2: Kvantitativní výtěž výřezů o čepovém průměru: 31-34 cm pro středové řezivo 48 x 195 mm, 4 ks řeziva Délka Čep. Výtěž % V bk Počet [m] [cm] střed bok [m 3 ] [ks] 3 34 37,34 38,62 0,301 2 4 31,5 42,30 33,11 0,355 2 5 32,56 38,94 35,85 0,483 55 Celkem 32,69 39,52 35,86 0,379 59 Obrázek č. 9: Pořezové schéma pro výřezy čepového průměru 35-38 cm 24

Tabulka č. 3: Kvantitativní výtěž z výřezů o čepovém průměru: 35-38 cm pro středové řezivo 48 x 195 mm, 5 ks řeziva Délka Čep. Výtěž % V bk Počet [m] [cm] střed bok [m 3 ] [ks] 3 36,73 40,29 36,23 0,350 15 4 36,57 39,70 35,82 0,474 135 5 36,45 39,17 35,64 0,600 77 Celkem 36,59 39,72 35,90 0,475 227 Obrázek č. 10: Pořezové schéma pro výřezy čepového průměru 39-41 cm Tabulka č. 4: Kvantitativní výtěž z výřezy o čepovém průměru: 39-41 cm pro středové řezivo 48x195 mm, 6 ks řeziva Délka Čep. Výtěž % Vbk Počet [m] [cm] střed bok [m 3 ] [ks] 3 40,00 40,47 35,86 0,413 2 4 40,14 39,70 36,26 0,567 29 5 40,57 38,13 36,53 0,737 7 Celkem 40,24 39,43 36,22 0,572 38 25

Tabulka č. 5: Jakostní výtěž vyjádřená zastoupením m 3 dle jakosti hodnocené suroviny Zastoupení jakostí výřezů v m 3 Objem v m 3 A B C D celkem 23,57 86,486 46,119 9,549 165,724 Obrázek č. 11: Jakostní zastoupení výřezů v % z měřené skupiny čepového průměru 31-41 cm Jakost výřezu v % C 27,83% D 5,76% A 14,22% B 52,19% Obrázek č. 12: Jakostní výtěž středového řeziva 48x195 mm z čepovém průměru: 31-41 cm Objemová procenta (%) 60 57,75 50 40 38,68 40,36 35,29 36,50 35,15 31,51 30 24,53 25,48 26,41 25,75 20 14,00 10 1,50 2,86 0 0 0 1,72 0 2,50 0 A B C D Jakost 0 Jakost 1 Jakost 2 Jakost 3 Jakost 4 26

Obrázek č. 13: Jakostní výtěž středového řeziva 48 x 195 mm z čepovém průměru: 31-41 cm, procentuální zastoupení počtu kusů 70 Procentuelní zastoupení kusů (%) 60 50 40 30 20 10 0 0 57,30 40,78 37,66 37,16 35,56 34,29 31,57 26,04 26,97 25,10 25,93 13,48 1,67 2,63 0 0 1,61 0 2,25 A B C D Jakost 0 Jakost 1 Jakost 2 Jakost 3 Jakost 4 Výskyt řeziva jakosti 1 ve všech jakostech výřezů může být částečně zkreslen tím, že tato skupina výřezů se skládá z velkého rozptylu výřezů (čepového průměru 31 až 41 cm), dále také dimenzí vzniklého řeziva a jeho možností umístění ve výřezu. 6.1.3. Prkna 34 x 150 mm (SM) Obrázek č. 14: Pořezové schéma pro výřezy čepového průměru 23-25 cm 27

Tabulka č. 6: Kvantitativní výtěž z výřezy o čepovém průměru: 23-25 cm pro středové řezivo 34 x 150 mm, 4 ks řeziva Délka Čep. Výtěž % V bk Počet [m] [cm] střed bok [m 3 ] [ks] 4 24,16 38,48 36,45 0,213 31 5 23,93 38,24 35,86 0,268 30 6 24 37,11 36,67 0,331 19 Celkem 24,03 37,94 36,33 0,271 196 Zastoupení jakostí výřezů v m 3 A B C D Objem v m 3 celkem 4,544 20,742 24,137 3,857 53,28 Obrázek č. 15: Jakostní zastoupení výřezů v % z měřené skupiny čepového průměru 23-25 cm Jakost výřezu v % D 7,24% A 8,53% C 45,30% B 38,93% 28

Obrázek č. 16: Jakostní výtěž středového řeziva 34 x 150 mm z čepovém průměru: 23-25 cm Objemová procenta (%) 60 50 40 30 20 10 0 37,35 36,81 34,12 35,24 28,53 6,54 21,38 34,26 30,47 34,03 0 0 0 0 1,24 0 0 19,52 A B C D Jakost 0 Jakost 1 Jakost 2 Jakost 3 Jakost 4 27,40 53,08 Výskyt řeziva jakosti 1 vzniklé pořezem výřezu jakosti C byl způsoben mechanickým poškozením - oloupaná kůra a vytrhaná vlákna, proto byly výřezy takto ohodnoceny. Po pořezu bylo řezivo hodnoceno jakostí 1, vada byla odstraněna v bočním řezivu. 6.1.4. Prkna 36 x 150 mm (SM) Obrázek č. 17: Pořezové schéma pro výřezy čepového průměru 26-28 cm 29

Tabulka č. 7: Kvantitativní a kvalita výtěž z výřezy o čepovém průměru: 26-28 cm pro středové řezivo 36 x 150 mm, 5 ks řeziva Délka Čep. Výtěž % V bk Počet [m] [cm] střed bok [m 3 ] [ks] 4 26 44,11 29,03 0,245 21 27 41,03 33,85 0,263 14 28 38,25 37,71 0,282 36 Celkem 27,211 40,53 34,38 0,267 71 Zastoupení jakostí výřezů v m 3 A B C D Objem v m 3 celkem 1,58 8,52 5,116 3,763 18,979 Obrázek č. 18: Jakostní zastoupení výřezů v % z měřené skupiny čepového průměru 26-28 cm Jakost výřezu v % D 19,83% A 8,32% C 26,96% B 44,89% 30

Obrázek č. 19: Jakostní výtěž středového řeziva 36 x 150 mm z čepovém průměru: 26-28 cm Objemová procenta (%) 60 51,43 50 47,50 43,33 45,26 40,00 40 30 27,50 24,21 27,14 20 16,25 16,84 18,57 10,00 13,68 8,75 10 6,67 2,86 0 0 0 0 0 A B C D Jakost 0 Jakost 1 Jakost 2 Jakost 3 Jakost 4 Výskyt řeziva jakosti 1 vzniklé pořezem výřezu jakosti D byl způsoben malým počtem výřezů měřené skupiny. A způsoben jediným výřezem, který měl nezdravé suky nad 3 cm. Po pořezu bylo řezivo hodno jakostí 1, vada byla povrchová a byla odstraněna v bočním řezivu. 6.2. Hodnocení jednotlivých skupin řeziva pro Bor 6.2.1. Hranoly 100 x 80 mm, Bor Obrázek č. 20: Pořezové schéma pro výřezy čepového průměru 29-32 cm 31

Tabulka č. 8: Kvantitativní výtěž z výřezy o čepovém průměru: 29-32 cm pro středové řezivo 80 x 100 mm, 4 ks řeziva Délka Čep. Výtěž % V bk Počet [m] [cm] střed bok [m 3 ] [ks] 3 30,67 39,16 36,60 0,246 12 4 30,53 38,53 37,13 0,334 171 5 30,32 38,22 36,67 0,4211 37 Celkem 30,51 38,64 36,80 0,334 220 Zastoupení jakostí výřezů v m 3 A B C D Objem v m 3 celkem 9,053 23,433 34,424 8,751 75,661 Obrázek č. 21: Jakostní zastoupení výřezů v % z měřené skupiny čepového průměru 29-32 cm Jakost výřezu v % D 11,57% A 11,97% C 45,50% B 30,97% 32

Obrázek č. 22: Jakostní výtěž středového řeziva 80 x 100 mm z čepovém průměru: 29-32 cm objemová procenta (%) 70 63,28 59,55 58,67 60 55,30 50 41,67 40 31,64 30 23,18 21,84 20 17,27 14,47 9,69 3,03 10 0 0 00,36 0 0 0 0 0 A B C D Jakost 0 Jakost 1 Jakost 2 Jakost 3 Jakost 4 Výskyt řeziva jakosti 1 vzniklé pořezem výřezu jakosti B byl způsoben jediným kusem daného řeziva, proto lze tento údaj považovat za zavádějící a bylo by dobré jej podložit dalšími údaji z měření. 6.2.2. Prkna 36 x 175 mm (Bor) Obrázek č. 23: Pořezové schéma pro výřezy čepového průměru 27-28 cm 33

Tabulka č. 9: Kvantitativní výtěž - z výřezy o čepovém průměru: 27-28 cm pro středové řezivo 36 x 175 mm, 4 ks řeziva Délka Čep. Výtěž % Vbk Počet [m] [cm] střed bok [m 3 ] [ks] 3 27,88 36,96 36,96 0,204 8 4 27,59 36,75 36,94 0,274 143 5 27,63 35,84 37,22 0,352 46 Celkem 27,70 36,52 37,04 0,277 197 Zastoupení jakostí výřezů v m 3 A B C D Objem v m 3 celkem 7,003 14,154 30,257 5,642 32,351 Obrázek č. 24: Jakostní zastoupení výřezů v % z měřené skupiny čepového průměru 27-28 cm Jakost výřezu v % D 9,89 A 12,27 C 53,03 B 24,81 34

Obrázek č. 25: Jakostní výtěž středového řeziva 36 x 175 mm z čepovém průměru: 27-28 cm objemová procenta (%) 70 60 50 40 30 20 10 0 63,72 48,86 46,46 36,25 36,75 29,76 32,06 25,00 24,70 21,95 19,08 11,59 0 2 0 1,83 0 0 0 0 A B C D Jakost 0 Jakost 1 Jakost 2 Jakost 3 Jakost 4 U této skupiny výřezů a z nich vzniklého řeziva je více než nutné si povšimnout toho, že rozdíl mezi jakostí řeziva vzniklého z výřezů jakosti A a B je výrazně odlišný jen u jakosti řeziva 2 a 3. Dále také to že z výřezů jakosti B a C napadlo skoro stejné zastoupení jednotlivých jakostních tříd řeziva až na 1 jakost řeziva. 6.3. Hodnocení celého měřeného souboru 6.3.1. Hodnocení celého souboru bez rozdílu rozměrů pro Smrk/Jedle Tabulka č. 10: Jakostní výtěž vyjádřená zastoupením m 3 dle jakosti hodnocené suroviny Zastoupení jakostí výřezů v m 3 Objem v m 3 A B C D celkem 30,429 114,957 89,255 18,617 285,609 35

Obrázek č. 26: Jakostní zastoupení výřezů v % z měřené skupiny Jakost výřezu v % D 7,35% A 12,02% C 35,24% B 45,39% Obrázek č. 27: Jakostní výtěž středového řeziva z čepovém průměru: 23-41 cm 70 60 58,25 Objemová procenta (%) 50 40 30 20 38,01 35,15 23,59 37,63 35,42 22,78 25,82 37,83 34,32 13,51 26,68 10 0 3,27 4,16 0 0 0 2,02 0 1,57 A B C D Jakost 0 Jakost 1 Jakost 2 Jakost 3 Jakost 4 6.3.2. Hodnocení celého souboru bez rozdílu rozměrů pro Borovici Tabulka č. 11: Jakostní výtěž vyjádřená zastoupením m 3 dle jakosti hodnocené suroviny Zastoupení jakostí výřezů v m 3 Objem v m 3 A B C D celkem 16,056 37,587 64,681 14,393 132,717 36

Obrázek č. 28: Jakostní zastoupení výřezů v % z měřené skupiny Jakost výřezu v % D 10,84% A 12,10% B 28,32% C 48,74% Obrázek č. 29: Jakostní výtěž středového řeziva z čepovém průměru: 27-32 cm 70 objemová procenta (%) 60 50 40 30 20 10 0 57,12 50,03 54,23 58,63 31,83 34,97 25,19 23,94 24,76 17,22 13,94 0,83 6,41 0,90 0,00 0 0 0 0 0 A B C D Jakost 0 Jakost 1 Jakost 2 Jakost 3 Jakost 4 Jakostní výtěž řeziva byla u borovice ovlivněna suky a to převážně křídlovými suky, zamodráním běle, prosmol, oblinami způsobené tvarem křivosti výřezů. Ty způsobily, že bylo potřeba některé kusy řeziva zatřídit o jeden jakostní stupeň níže. Nemalým podílem se na tom podílelo i to, že je borovice náchylnější a rychleji podléhá snížení jakosti v důsledku působení okolních přírodních vlivů. 37