MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření parametrů tyristoru část Test

Podobné dokumenty
MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření parametrů tyristoru část Teoretický rozbor

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření parametrů tyristoru, část 3-5-4

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření parametrů operačních zesilovačů část Teoretický rozbor

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření parametrů logického obvodu část Teoretický rozbor

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření přechodových dějů část Teoretický rozbor

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření vlastní a vzájemné indukčnosti část Teoretický rozbor

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření na elektrických strojích - transformátor část Teoretický rozbor

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření parametrů tyristoru, část 3-5-3

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření vlastní a vzájemné indukčnosti, část 3-1-4

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření na elektrických strojích - transformátor, část 3-2-3

Interakce ve výuce základů elektrotechniky

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření přechodových dějů, část 3-4-3

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření oteplovací charakteristiky část Teoretický rozbor

Součástky s více PN přechody

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření optoelektronického vazebního členu, část

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření na elektrických strojích - transformátor, část 3-2-4

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření magnetických veličin, část 3-9-3

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření parametrů logického obvodu, část 3-6-5

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření parametrů operačních zesilovačů, část 3-7-5

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření parametrů operačních zesilovačů, část 3-7-4

1.3 Bipolární tranzistor

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření oteplovací charakteristiky, část 3-3-4

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření vlastní a vzájemné indukčnosti, část 3-1-3

Název: Tranzistorový zesilovač praktické zapojení, měření zesílení

Základy elektrotechniky

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření nízkofrekvenčního koncového zesilovače, část

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření parametrů operačních zesilovačů, část 3-7-3

Zvyšování kvality výuky technických oborů

IGBT Insulated Gate Bipolar Transistor speciální polovodičová struktura IGBT se používá jako spínací tranzistor nejdůležitější součástka výkonové

Obrázek 1: Schematická značka polovodičové diody. Obrázek 2: Vlevo dioda zapojená v propustném směru, vpravo dioda zapojená v závěrném směru

ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření parametrů operačních zesilovačů část Test

U01 = 30 V, U 02 = 15 V R 1 = R 4 = 5 Ω, R 2 = R 3 = 10 Ω

Otázka č.4. Silnoproudé spínací polovodičové součástky tyristor, IGBT, GTO, triak struktury, vlastnosti, aplikace.

VLASTNOSTI POLOVODIČOVÝCH SOUČÁSTEK PRO VÝKONOVOU ELEKTRONIKU

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Elektronické součástky - laboratorní cvičení 1

Základní pojmy z oboru výkonová elektronika

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření nízkofrekvenčního koncového zesilovače, část

Neřízené polovodičové prvky

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Jednofázové a třífázové polovodičové spínací přístroje

+ U CC R C R B I C U BC I B U CE U BE I E R E I B + R B1 U C I - I B I U RB2 R B2

Zvyšování kvality výuky technických oborů

2-LC: Měření elektrických vlastností výkonových spínačů (I)

Název: Téma: Autor: Číslo: Prosinec Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

1.1 Usměrňovací dioda

Elektrotechnická zapojení

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Projekt Pospolu. Polovodičové součástky tranzistory, tyristory, traiky. Pro obor M/01 Informační technologie

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, Mělník Ing.František Moravec

Zvyšování kvality výuky technických oborů

ZÁKLADY POLOVODIČOVÉ TECHNIKY. Doc.Ing.Václav Vrána,CSc. 03/2008

ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, Mělník Ing.František Moravec

Základní druhy tranzistorů řízených elektrickým polem: Technologie výroby: A) 1. : A) 2. : B) 1. :

Zvyšování kvality výuky technických oborů

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření přenosových vlastností dvojbranu, část

Stabilizátory napětí a proudu

Zvyšování kvality výuky technických oborů

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření magnetických veličin, část 3-9-4

Jednofázové a třífázové polovodičové spínací přístroje

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Ostatní speciální motory. Asynchronní motor s měničem frekvence Autor:

2. Pomocí Theveninova teorému zjednodušte zapojení na obrázku, vypočtěte hodnoty jeho prvků. U 1 =10 V, R 1 =1 kω, R 2 =2,2 kω.

Měření vlastností a základních parametrů elektronických prvků

Identifikátor materiálu: VY_32_INOVACE_357

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření magnetických veličin, část 3-9-1

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Pro vzdělanější Šluknovsko. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Bc. David Pietschmann.

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

TYRISTORY. Spínací součástky pro oblast největších napětí a nejvyšších proudů Nejčastěji triodový tyristor


Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Stejnosměrné motory. Název: Téma: Autor:

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Interakce ve výuce základů elektrotechniky

- Stabilizátory se Zenerovou diodou - Integrované stabilizátory

Měření vlastností a základních parametrů elektronických prvků

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

SEZNAM ANOTACÍ. CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_PS4 Obecná psychologie

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Elektrický proud střídavý. Název: Téma: Autor:

VÝVOJOVÁ DESKA PRO JEDNOČIPOVÝ MIKROPOČÍTAČ PIC 16F88 A. ZADÁNÍ FUNKCE A ELEKTRICKÉ PARAMETRY: vstupní napětí: U IN AC = 12 V (např.

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, Mělník Ing.František Moravec

Elektronika pro informační technologie (IEL)

Výpočet základních analogových obvodů a návrh realizačních schémat

Charakteristiky optoelektronických součástek

Elektrotechnické obvody

Určení čtyřpólových parametrů tranzistorů z charakteristik a ze změn napětí a proudů

Zvyšování kvality výuky technických oborů

V-A charakteristika polovodičové diody

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření přechodových dějů, část 3-4-4

MĚŘENÍ JALOVÉHO VÝKONU

Technická měření v bezpečnostním inženýrství. Elektrická měření proud, napětí, odpor

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454

A1M14 SP2 Min. NULOVÉ SPÍNAČE

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

Identifikátor materiálu: VY_32_INOVACE_356

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

E L E K T R I C K Á M Ě Ř E N Í

Transkript:

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření část 3-5-2 Test

Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0093 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 20 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_ SPŠ-ELE-4-III2_E3_18

Předmět: MĚŘENÍ Ročník: 3. Jméno autora: Ing. Jaroslav Drexler Škola: VOŠ a SPŠ Šumperk, Gen. Krátkého 1 Anotace : Rozbor měření základních parametrů tyristoru a způsob jejich měření. Klíčová slova: tyristor, blokující oblast, vratný proud, V-A charakteristika Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jaroslav Drexler Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

POUŽITÉ ZDROJE 1. BEN - technická literatura. Elektrotechnická měření. Dotisk 1.vydání. Praha: Nakladatelství BEN technická literatura, 2003. 256 s. ISBN 80-7300-022-9. 2. Konstrukční katalog tyristorů a triaků, TESLA elektronické součástky koncern Rožnov pod Radhoštěm 1982 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jaroslav Drexler Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

TEST: 1. Nakreslete a popište Volt-Amperovou charakteristiku tyristoru 2. Vysvětlete, proč pro sepnutí tyristoru postačuje jen proudový impulz do řídicí elektrody (G), oproti tranzistoru, kde musíme pro sepnutí proud do báze (B) přivádět trvale. 3. Nakreslete schéma pro měření vstupní charakteristiky I G = f(u G ) při U AK = 0 v předním i zpětném směru a popište postup měření. 4. Nakreslete schéma pro měření výstupní charakteristiky I AK = f(u AK ) při I GT = konst. v předním směru a popište postup měření. 5. Co představuje hodnota vratného proudu I H u tyristoru a čím je dána? Konec

1. Volt-Amperovácharakteristika tyristoru Zpět

2. Proč pro sepnutí tyristoru postačuje jen proudový impulz do řídicí elektrody (G), oproti tranzistoru, kde musíme pro sepnutí proud do báze (B) přivádět trvale. Vyjdeme z náhradního zapojení tyristoru: přivedeme-li dostatečně velký proud do řídicí elektrody G, který způsobí pootevření tranzistoru T1, dojde k odebrání proudu z báze tranzistoru T2 a tím také k jeho pootevření. Z kolektoru T2 je tak dodáván proud do báze T1, tím je vyvolán lavinový děj, který zajistí sepnutí obou tranzistorů do saturace. Oba tranzistory se budí navzájem a tím proud do řídicí elektrody již není potřeba. Při použití tranzistoru jako spínače musíme zajistit po celou dobu sepnutí proud do báze. Pokud proud vypneme tranzistor okamžitě zavře, tím můžeme tranzistorový spínač kdykoliv vypnout, na rozdíl od tyristorového spínače, kdy k vypnutí dojde po přerušení proudu tyristorem, nebo po komutaci napětí na tyristoru. Zpět

3. Schéma pro měření vstupní charakteristiky I G = f(u G ) při U AK = 0 v předním i zpětném směru Přechod tyristoru G-K se chová jako přechod PN v propustném směru. Představuje proto malou impedanci a volíme proto pořadí voltmetru a ampérmetru dle obrázku a). Přechod tyristoru K-G se chová jako přechod NP v závěrném směru. Představuje proto velkou impedanci a volíme proto pořadí voltmetru a ampérmetru dle obrázku b). a) V předním směru a) V zpětném směru Zpět

4. Schéma pro měření výstupní charakteristiky I AK = f(u AK ) při I GT = konst. v předním směru a postup měření. Zdrojem U 1 nastavíme požadovaný proud I GT a na zdroji U 2 postupně zvyšujeme napětí až do okamžiku sepnutí tyristoru. Přitom odečítáme hodnoty proudu a napětí na ma 2 a V 2. Zpět

5. Co představuje hodnota vratného proudu I H u tyristoru a čím je dána? Vratný proud tyristoru I H je definován jako minimální hodnota proudu I AK, při kterém ještě tyristor zůstává v sepnutém stavu. Při poklesu proudu pod tuto hodnotu dojde k rozepnutí tyristoru. Vyjdeme-li z náhradního zapojení tyristoru : vratný proud I H je dán hodnotou součtu proudů kolektorů (= bází) obou tranzistorů T1 a T2. Poklesne-li proud některé báze tak, že tranzistor přestane být v saturaci a nepatrně přivře a tím sníží svůj kolektorový proud, sníží se tak proud báze druhého tranzistoru, který také přivře. Tím je vyvolán lavinový děj a oba tranzistory se uzavřou. Zpět

Zodpověděl jsi všechny otázky? Pokud ne, zkus to znovu! Stiskni Opakovat a zkontroluj si své odpovědi tlačítkem. Opakovat