10. Morfologie - kořen

Podobné dokumenty
Praktické cvičení č. 8.

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Stavba kořene. Stavba kořene

Vznik dřeva přednáška

Praktické cvičení č. 10.

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

Vladimír Vinter

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Praktické cvičení č. 9.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr

Stavba stonku. Stavba stonku

Sešit pro laboratorní práci z biologie

11. Morfologie - stonek

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí kořene. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Praktické cvičení č. 11.

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:

MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - Kořen 1. Základ kořenu v zárodku jednoděložných a dvouděložných rostlin

Vladimír Vinter

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav nauky o dřevě

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 23 Rostlinné orgány, kořen. Ročník 1. Datum tvorby 3.1.

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

Gymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás)

Vladimír Vinter

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

ANATOMIE KOŘENE. obecná charakteristika: kořen je neolistěný nečlánkovaný orgán, pokožka bez kutikuly

Anatomie, histologie a embryologie

Biologické základy péče o stromy II.

DŘEVO pracovní list II.

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Martina Bábíčková, Ph.D

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

Osnova přednášky 4: Kořen

Název materiálu: Stonek

Stromy. Řešení. Pracovní list

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA

KOŘENIct5- Vytvořila: Mgr. Pavlína Kapavíková

Faktory ovlivňující strukturu dřeva

Vegetativní a generativní orgány rostlin

Otázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

Anatomie a morfologie kořenů mladých rostlinek smrku Bakalářská práce

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Orgány homologické jsou stejného původu, ale různé stavby, vzhledu a funkce.

Vypracoval Mgr. David Mikoláš, DŘEVO

Praktické cvičení č. 12.

Úvod k lesním ekosystémům

MORFOLOGICKÁ STAVBA LISTU

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)

ZÁKLADY ARBORISTIKY. Barbora Vojáčková, a kol. Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Skriptum 2013

Archeologie starého dřeva a spálenišť

Struktura a funkce lučních ekosystémů

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA

MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ

Rostlinné orgány I úvod a kořen

PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Vladimír Vinter

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Vodivá pletivas. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Dr. Vladimír Vinter,

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Růst a vývoj rostlin

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

Vladimír Vinter

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

Bc. Lenka Radová. Základy zahradnické výroby. Rozmnožování rostlin

evo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva

Zvyšování kvality výuky technických oborů

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

Transkript:

10. Morfologie - kořen

Kořen - radix kořen (pravý) původ v radikule hypokotyl kořenový krček růst do délky - terminální, monopodiální směr + geotropický (axis descendens) kořen větvení - nepravidelné - endogenního původu nad skupinami protoxylému z kambia endodermis pericyklu

Růst postranního kořene

cévní svazky - radiální bez listů, šupin, kutikuly, stomat, chlorofylu Funkce: mechanická upevňuje rostlinu, chrání půdu před erozí absorpční voda, živiny + ochranná vodivá cévní svazky, na dlouhé vzdálenosti zásobní parenchym primární kůry, floému, xylému syntetická metabolismus N, syntéza aminokyselin, syntéza cytokininu (ABA, etylén) radix primaria + postranní větev I., II., III.. řádu mezný úhel ortostichy allorhizie

Homorhizie primární u kapraďorostů (chybí radikula) - sekundární u jednoděložných (cibule, oddenky, šlahouny, plazivé výběžky) obligátní, morfologická (hypokotyl, nody) ránová využití při vegetativním množení Adventivní (nahodilé) kořeny kdekoliv mimo kořenový systém adventivní kořeny časté metamorfózy (břečtan) nízká úroveň větvení nízká úroveň tloustnutí vznik na kmenech a větvích záplavy (vrby)

Homorhizie, allorhizie Allorhizie Homorhizie většina nahosemenných kapraďorosty, jednoděložné rostliny

Anatomická stavba kalyptra + kolumela (dermatokalyptrogen u dvouděložných, kalyptrogen u jednoděložných) někdy chybí (kotvice, kokotice ) iniciály primární meristémy klidové centrum rhizodermis, rhiziny z trichoblastů (chybí u některých vodních rostlin a ektomykorhizních kořenů) primární kůra exodermis - mezodermis - endodermis + Casparyho proužky a buňky propustné

Stélolemma pericykl, latentní sekundární meristém bočné kořeny adventivní pupeny nebo i vícevrstevná ± souvislá pochva (ostřice, trávy) vodivá pletiva: cévní svazky radiální (monarchní polyarchní) exarchní vznik dřeva druhotné tloustnutí: kambium kolaterální cévní svazek (nad protoxylémem, pod metafloémem

dřeň vzácně; středová céva (metaxylému), sklerifikace parenchymu aktinostélé periderm felogen felem feloderm (nezelená kůra), lenticely při hypoxii, záplavě Obecně růst a stavba rytmus činnosti jaro, podzim u jehličnanů - časné léto, zima u listnáčů centripetálně přibývá mechanických pletiv ubývá zásobních i vodivých pletiv v sekundárním xylému dřevní parenchym i u nahosemenných (Taxus)

diferencované svazky protoderm centrální válec primární kůra vzrostný vrchol kořenová čepička

růstová zonace kořene: zóna embryonální, elongační, diferenciační v časné fázi ontogeneze se radiální cévní svazek přetáčí na kolaterální v hypokotylu

Primární stavba

Primární stavba

Příčný řez kořenem cibule (Allium cepa) ukazující buněčné stěny exodermis a epidermis. Buňky exodermis mají Casparyho proužky v jejich radiálních stěnách

Příční řez kořenem jasanu primární stavba zkorkovatělé stěny buněk exodermis zkorkovatělé stěny buněk endodermis propustné buňky propustné buňky xylém

Sekundární růst kořene

kořeny dužnaté (byliny): provazcovité vřetenovité (mrkev, petržel) řepovité (tzv. bulvy s účastí hypokotylu) hlíznaté (jiřiny, orsej, vstavače) válcovité (křen, lékořice) dřevnaté kotevní válcovité (dlouživé) jemné systémy: kůlový (vikvovité, borovice) srdčitý (lípa) plochý (mělký, povrchový smrk, lipnice roční) poschoďový

mohutnost: hloubka 150-300 cm obiloviny, dřeviny 16-20 m vikvovité (vojtěška) účinný vegetační profil celková délka u jedince: 500-600 m + kořenové vlášení 20 km max. žito ozimé 600 km RAI index pokryvnosti kořenů 2 plocha povrchu kořenů pod 1m povrchu půdy (10-18) symbiózy: mykorhiza, hlízky s B. radicicola u vikvovitých adventivní pupeny listnaté prýty odnože

Metamorfózy mechanické: kořeny tabulové sloupovité chůdovité vzdušné (epifyty, velomen) kořeny škrtičů kořenové úponky (Vanilla aromatica) trny (am. palmy) fyziologické: asimilační (epif. orchideje, kotvice, Podostemonaceae) dýchací pneumatofory (Taxodium, mangrove) rezervní zvětšený parenchym mezodermu, floému

Metamorfózy Topol (Populus) - kořeny tabulové

Metamorfózy Ficus macrophylla - kořeny sloupovité

Metamorfózy Smrk ztepilý (Picea abies) - kořeny chůdovité

Metamorfózy Taxodium distichum - kořeny dýchací (pneumatofory)

kořeny parazitů haustoria kořeny stahovací kryptofyty, geofyty

extenzivní kořenový systém RAI: opadavých stromů mírného pásma: 0,6-2,4 semenáče jehličnanů: 0,05-0,1 hustý porost jehličnanů: 1,0 semiaridní keře: 2-4 maximální délka (vzdálenost od kmene) javor (20 m); bříza (10 m); hloh (11,5 m); cypřiš (20 m); buk (15 m); jasan (21 m); jabloň, hrušeň (10 m); platan (15 m); topol (30 m); třešeň (11 m); dub (30 m); akát (12 m); vrba (40 m); jeřáb (11 m); lípa (20 m); jilm (25 m) semenáčky dřevin v sušším prostředí až 10 x KS než NS trávy vysoká hustota mělké půdy (též na stavbách)

Mykorrhiza označení symbiózy kořenů s půdními houbami +, orgán vzniklých při vytvořen této symbiózy > než 90% všech rostlinných druhů tvoří některý z typů mykorhizy - vznik před 350 až 460 milióny let (ordovik až karbon) rozvoj v kořenech - na primární kůru kořenů + tvorba sítě mimokořenového mycelia získávat živiny, vodu a zejména fosfátové ionty Typy mykorhiz - orchideoidní, erikoidní, arbutoidní a monotropoidní mykorhizu endomykorhiza (vezikulo-arbuskulární mykorhiza, orchideoidní a erikoidní mykorhizy) ektomykorhiza ektendomykorhiza

Vezikulo-arbuskulární mykorhiza (VAM) = arbuskulární mykorhiza (AM) až 80% všech rostlinných druhů vytvářejí zmíněný typ mykorrhizy. Z tohoto hlediska se jedná zřejmě o nejrozšířenější symbiózu na Zemi. Z dřevin - zástupce čeledí Cupressaceae nebo Taxaceae, navíc je často nacházíme u semenáčů dřevin z čeledi Pinaceae, které jinak tvoří ektomykorhizu. arbuskuly, popř. i vezikuly - útvary uvnitř buněk primární kůry kořene hostitelské rostliny. Arbuskuly jsou charakteristické několikanásobným vidličnatým větvením a ukončeným růstem.

Ektomykorrhiza (EM) pouze asi 3% druhů světové flóry zástupci čeledí Pinaceae (zejména rody Pinus a Picea) a Fagaceae (rody Fagus a Quercus). výrazné změny ve stavbě zakončení bočných kořenů - kořen je kratší a ztloustlý charakteristické tři strukturní komponenty: - houbový plášť - obaluje na povrchu EM kořen -hartigova síť - labyrint hyf prorůstajících z houbového pláště do rhizodermis a mezibuněčných primární kůry - mimokořenové mycelium - příjem živin

Ektomykorhiza

Jemné kořeny

Dlouživé kořeny

Srůsty kořenů - anastomózy

funkční část dřeva houbový patogen nefunkční část dřeva

Zásobní a obranná funkce