Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Informační studia a knihovnictví 1. ročník kombinovaného bakalářského studia Zpráva z exkurze konané 20.4. 2013 strana Krajská knihovna Vysočiny, Havlíčkův Brod 1-5 Knihovna Filozofické fakulty MU, Brno 6-9 Kapucínská provinční knihovna, Brno 10-14 Zpracovala Jana Ruxová 30. dubna 2013
Krajská knihovna Vysočiny (KKV) Adresa: Havlíčkovo náměstí 87 580 01 Havlíčkův Brod Motto: Knihovna důležité místo ve Vašem životě. Naší průvodkyní byla paní ředitelka Mgr. Veronika Peslerová Krajská knihovna Vysočiny (KKV) je příspěvková organizace. Je to veřejná knihovna s univerzálními knihovními fondy a zároveň regionální centrum knihovnických, bibliografických a informačních sluţeb pro síť veřejných knihoven Kraje Vysočina. Zřizovatelem knihovny je Kraj Vysočina. KKV současně plní také funkci městské knihovny ve městě Havlíčkův Brod. Síť veřejných knihoven v kraji Vysočina tvoří vedle KKV především Městské knihovny v Jihlavě, v Třebíči, ve Ţďáře nad Sázavou a v Pelhřimově, dále pak 34 dalších MěK/MK s profesionálními pracovníky, 511 MK s neprofesionálními pracovníky a 62 poboček. Z historie knihovny až po současnost: Roku 1894 zaloţení městské knihovny v tehdejším Německém Brodě 1974 převzala knihovna funkci okresní a později i střediskové knihovny a přešla ze správy města pod Okresní národní výbor. Jejím sídlem se staly adaptované prostory Staré radnice, které knihovna vyuţívá dodnes 1994 bylo zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu v knihovnickém systému LANius 1997 byl zpřístupněn internet pro veřejnost; vzniklo oddělení zvukových knih pro nevidomé 2001 knihovna přešla na automatizovaný knihovnický systém Clavius 2002 1. ledna se nástupnickou organizací Okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny; vznikl samostatný útvar specializovaných sluţeb pro handicapované 2003 začala Krajská knihovna Vysočiny provozovat ojedinělý vzdělávací projekt - Univerzitu volného času 2006 byl zahájen provoz digitalizačního pracoviště; byla vypsána soutěţ na návrh architektonického projektu nové budovy knihovny 2007 autory vítězného projektu byli vyhlášeni architekti Ing.arch. Aleš Tomášek, Robert Seidl a Ing.arch. Ivo Hermann; byla uzavřena smlouva na projektové práce 2008 knihovna získala 1. místo v soutěţích Zlatý erb a Biblioweb hodnotících funkčnost i celkový vzhled webových stránek 1
2009 byl dokončen projekt a vydáno stavební povolení 2013 stavba nové budovy nebyla dosud zahájena, knihovna přistoupila alespoň k úpravám ve stávající budově Další základní informace o knihovně: (zaznamenáno z úvodního slova paní ředitelky) Základní statistické ukazatele Počet registrovaných čtenářů 6 500 Počet návštěvníků 350 000 Počet výpůjček 400 000 Akce pro veřejnost 1 000 Univerzita volného času - počet oborů 42 Stav knihovního fondu (počet knihovních jednotek) k 31.12. 2011 258 653* * údaj z internetových stránek knihovny V prostorách budovy stále probíhá rekonstrukce. Bezbariérový přístup je umoţněn do všech oddělení. Zhruba 2/3 fondu jsou umístěny v depozitářích. Po objednání (i elektronickou cestou) jsou poţadované tituly k dispozici k zapůjčení nejpozději do druhého dne. Moţnost WiFi připojení v rámci sítě ROWANet. Stavba nové knihovny je zatím v nedohlednu. Oddělení knihovny: (uvádím v pořadí, v jakém jsme je navštívili) Oddělení pro dospělé - půjčování knih, časopisů - přístup na Internet - novinky kaţdý čtvrtek Výpůjční hodiny: Po Pá: 9:00-19:00 So : 8:30-12:30 Postřehy: V oddělení byl čilý čtenářský ruch, což potěší srdce každého knihovníka. Oceňuji nápad s půjčováním deštníků a dioptrických brýlí! 2
m-centrum - půjčování čteček e-knih, DVD, CD, gramofonových desek, magnetofonových nahrávek, hudební literatury, deskových, karetních a společenských her - přístup na Internet - moţnost zahrát si na elektrické piano - poslech kompaktních desek - k dispozici ji i velkoplošná obrazovka na PC hry, playstation Výpůjční hodiny: Po, St-Pá 9:00-19:00 Út 12.00-19:00 So: 8:30-12:30 Postřehy: V poměrně malém prostoru je účelně připraveno návštěvníkům zázemí, nejen s regály plnými audiovizuálního materiálu, ale i špičkovou technikou! Dětské oddělení - půjčování knih, časopisů - přístup na Internet - soutěţe, výtvarné dílny, besedy, divadelní představení - tematické kufříky - akce Podpora čtenářství Výpůjční hodiny: Po, St-Pá 9:00-18:00 Út 12:00-18:00 So 8:30-12:30 Postřehy: Oddělení je rozděleno na 3 věkové kategorie, tomu je přizpůsobeno i zařízení a knihovní fond. Velmi oceňuji také výzdobu, nejen na stěnách, ale i nápad vystavit rukodělné výrobky od dětí. Nadchly mě Tematické kufříky! Studovna Oddělení specializovaných služeb 11 000 svazků zvukových knih a knih v Braillově písmu - půjčování knih, časopisů - přístup na Internet s hlasovým výstupem - moţnost stahování na Mp3 - nabídka asistenční sluţby u PC - kopírovací sluţby Výpůjční hodiny: Po Pá: 9:00-18:00 So 8:30-12:30 Postřehy: Byla jsem překvapena bohatostí fondu, který je zde handicapovaným čtenářům k dispozici. Oceňuji služby navíc, a to poskytování informací o možnosti využití grantových programů a programy psychické aktivace pro seniory a zdravotně postižené. 3
Nejrozsáhlejší akcí knihovny organizovanou pro veřejnost je: Univerzita volného času Jejím posláním je umoţnit celoţivotní vzdělávání co nejširšímu počtu zájemců. Přispět k tvorbě sociálních generačních a mezigeneračních vazeb. Odstranit či alespoň zmírnit pocit izolace, méněcennosti a stereotypu a napomoci plnohodnotnému začlenění do společnosti a moţnosti lepšího uplatnění na trhu práce. Postřehy: Opět mohu složit jen poklonu organizátorům. Překvapil mě nejen vysoký počet posluchačů (1 000), ale i pestrá nabídka témat kurzů (24). Líbí se mi, že jsou zde zapojeni nejen organizátoři-knihovníci a samotní studenti, ale jako lektoři i pedagogové z místních škol a odborníci z jiných profesí. Pracovní zázemí knihovny tvoří tato oddělení: (do těchto prostor jsme se v rámci prohlídky nepodívali) - pracoviště, která nepřicházejí přímo do kontaktu se čtenáři, jsou umístěna většinou mimo hlavní budovu Útvar knihovních fondů zajišťuje doplňování a zpracování knihovních fondů, retrospektivní ukládání knihovního fondu do počítačových databází, provádí revize, aktualizace a odpisy vyřazených knihovních jednotek. Útvar veřejných knihoven poskytuje poradenské, vzdělávací a koordinační sluţby základním knihovnám, zajišťuje pro ně akvizici, zpracování a distribuci knihovních fondů, vede dokumentaci činnosti knihoven a vyhodnocuje nejlépe pracující profesionální knihovny v rámci celého kraje na tzv. Malé knihovnické slavnosti. Útvar ekonomický zajišťuje veškerou agendu spojenou s hospodařením krajské knihovny. Celkový dojem: Oceňuji pracovníky knihovny, jak dokázali vymyslet a zrealizovat to, jak v poměrně malém prostoru provozovat obsahem i nabídkou služeb VELKOU knihovnu. Obdivuji nadšení a energii paní ředitelky, a dle zaznamenaných výsledků předpokládám, že obé sdílejí i ostatní zaměstnanci, což je pro každou knihovnu ideální konstelace. OCENĚNÍ 4
KONTROLNÍ OTÁZKY: Jaký projekt z oblasti vzdělávání KKV poskytuje? Knihovna provozuje unikátní vzdělávací akci v kraji Vysočina, a to Univerzitu volného času. Jaké další služby (kromě výpůjčních, informačních a vzdělávacích) spojené s prezentací knihovny vůči veřejnosti KKV poskytuje? Vedle výše uvedeného poskytuje knihovna též specializované služby handicapovaným čtenářům. Co je zavěšeno nad výpůjčním pultem v půjčovně KKV pro dospělé a proč to tam je? Během naší návštěvy nebylo nad pultem zavěšeno nic, ale od paní ředitelky jsme se dozvěděli, že nad pultem bývají zavěšeny plakáty s upoutávkou na organizované akce (soutěže, výstavy atp.). Použité zdroje: Průvodní slovo paní ředitelky Mgr. Veroniky Peslerové. Krajská knihovna Vysočiny [online]. [Cit. 2013-04-30]. Dostupné z WWW: <http://www.kkvysociny.cz> 5
ústřední knihovna ff mu Adresa: Arna Nováka 1 602 00 Brno Posláním knihovny je býti srdcem fakulty. Naší průvodkyní byla paní ředitelka Mgr. Lenka Hořínková - Kouřilová ÚK FF MU slouţí především akademické obci Masarykovy univerzity. Odborná veřejnost a další zájemci se mohou stát členy Spolku absolventů a přátel MU a vyuţívat tak všech sluţeb knihovny, ostatní návštěvníci mají přístup k fondům knihovny formou prezenčních výpůjček. Nová budova Od března 2002 sídlí knihovna v nové budově vyprojektované akad. arch. Ladislavem Kubou a ing. Tomášem Pilařem, M. A. Stavba z monolitického betonu je doplněna dalšími materiály: kaleným sklem s barevným potiskem, ocelovými prvky v práškové barvě a nerezovou ocelí. V souladu se stavbou jsou i terénní úpravy: anglické dvorky, dláţděné chodníky, zeleň a drobná architektura vnitrobloku. Stavba obdrţela jiţ několik ocenění: hlavní cenu Grand Prix OA 2002, hlavní cenu Unie výtvarných umělců 2002 a Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Paní ředitelka nás přivítala v přízemí budovy a na úvod jsme se dozvěděli podrobněji o projektu a výstavbě nové knihovny, o její současné struktuře včetně aktuálních statistických údajů. Základní informace o knihovně V současné době má Ústřední knihovna (ÚK) přibliţně 700 000 svazků, z toho 2/3 ve skladech a 1/3 ve volném výběru. Knihovna má ve fondu 900 titulů časopisů. Na akvizici bylo vydáno 3 000 000 Kč. Součástí ÚK je ještě 20 oborových knihoven, které jsou dislokovány z důvodu probíhajících stavebních úprav. Studovny mají kapacitu 400 studijních míst. V roce 2012 - byla knihovna otevřena 311 dnů v roce - bylo zaregistrováno 14 000 uţivatelů a zaznamenáno 300 000 vstupů - bylo zapůjčeno 164 000 registrovaných výpůjček Provozní doba studoven: Po-Pá 9.00-20.00 So-Ne 9.00-17.00 6
Provozní doba půjčovny: Po-Pá 9.00-17.00 Samoobslužné půjčování prostřednictvím zařízení SelfCheck nepřetrţitě V přízemí, ve vestibulu knihovny, je umístěn informační pult, u kterého se čtenáři dozvědí základní informace o chodu knihovny. Je zde také umístěna půjčovna a prezenční studovna, ve které také probíhá registrace čtenářů. V 1. 3. poschodí jsou k dispozici návštěvníkům prostorné studovny s volným výběrem publikací, technickým zázemím a s moţností vyuţití referenčních sluţeb. Po vyslechnutí základních informací jsme se z přízemí budovy přemístili do suterénu, kde má knihovna umístěn svůj sklad. Sklad je vybaven moderními mobilními regály, které výrazně navyšují jeho celkovou úložnou kapacitu (mimochodem, přání každého knihovníka). Po obhlídce skladových prostor jsme se přesunuli do studovny ve 3. poschodí, kde nás paní ředitelka informovala o dalších službách, které knihovna poskytuje. Katalogy Pro zpracování fondu pouţívá knihovna automatizovaný knihovní systém Aleph. Čtenáři ale mohou vyhledávat nejen v něm, ale i v katalogu Beth, který je rozšířen o anotace, recenze, komentáře, doporučení knih k nákupu aj. K dispozici jsou také naskenované lístkové katalogy fondu, který ještě není elektronicky zpracován. Výpůjčky Absenčně si mohou půjčovat pouze zaregistrování uţivatelé. Časopisy a noviny se půjčují pouze prezenčně. Knihy z depozitářů se objednávají pomocí online katalogu a pro čtenáře mohou být připraveny u výpůjčního pultu jiţ do 15 minut (publikace objednané po 17 hod. jsou připraveny aţ následující den ráno). Starší publikace, zpracované zatím jen v lístkovém katalogu, se objednávají osobně u sluţby anebo e-mailem. Elektronické informační zdroje V roce 2009 byl spuštěn projekt E-prezenčka. Projekt umoţňuje prohlíţení plných textů ţádaných a obtíţně dostupných titulů z fondů knihoven MU. Publikace jsou naskenované a zpracované ve formátu PDF. Uţivatelé mohou vyuţívat i přístup do Elektronických informačních zdrojů (EIZ). Dostanou se zde nejen do univerzitního portálu, ale i k informacím z dalších českých institucí, mohou vstoupit téţ do licencovaných databází (zhruba 30) z různých vědních oborů a do plných verzí 7
elektronických časopisů. Připojení do EIZ je moţné i mimo síť MU, a to prostřednictvím protokolu OpenVPN. Díky digitalizaci jsou dokonce zpřístupněny staré tisky vydané v letech 1500 1800, a to na internetu nebo na CD. Knihovna jich má ve fondu asi 500. Digitalizována je i knihovna Arna Nováka (* 2.3.1880, 26.11.1939), profesora, literárního vědce, kritika, historika a esejisty, který byl téţ děkanem Filozofické fakulty a rektorem Masarykovy univerzity. Cílem této digitální knihovny je usnadnit přístup k jeho zásadnímu a velmi rozsáhlému dílu. Studovny Ve studovnách jsou ve volném výběru knihy řazeny oborově podle znaků MDT, dále (v rámci kaţdého znaku) abecedně podle jména autora, případně názvu knihy. Publikace určené jen k prezenčnímu studiu jsou označené oranţovým kolečkem. Ve všech poschodích jsou k dispozici PC, z nichţ je umoţněn přístup na Internet. Síťové připojení je moţné i z vlastních notebooků, popř. lze vyuţít připojení přes WiFi. Uţivatelům slouţí i dokonale vybavené technické zázemí. Jsou zde samoobsluţné multifunkční kopírovací přístroje (přístup na kartu), z dokumentů knihovny kopíruje za úplatu i obsluha. Tisk materiálů černobílých a barevných je moţný ze všech PC připojených k síti. V případě potřeby lze objednat i vazbu dokumentů. K zapůjčení je připraven téţ radiomagnetofon s CD přehrávačem pro poslech CD a kazet z fondů knihovny, sluchátka a bezpečnostní zámky pro notebooky. Vedle běţných činností připravuje a organizuje knihovna také další zajímavé aktivity a akce: Spolek přátel MU, výstavy, vědecké přednášky, propaguje a účastní se i akcí studentů (např. Semestr START Semestr END). Celkový dojem: Vezmu-li v úvahu všechny poskytované služby a technické vybavení nemohu opravdu knihovně vůbec nic vytknout. Myslím, že její nabídka směrem k uživatelům je dokonalá. Problém mám ale s prostředím, ač nové a moderní nepůsobilo na mě přívětivě. Překvapilo mě také, že architekti nevyhradili návštěvníkům více prostoru (mimo studovny) na občerstvení těla i ducha. Nedostatkem je dle mého, v tomto zalidněném prostoru, také absence klimatizace. ODSTUP 8
KONTROLNÍ OTÁZKY: V jakých médiích se o knihovně FF MU psalo? O aktivitách ÚK FF MU vyšel například na Internetu článek v časopisu Duha: MÁCKOVÁ, Zdeňka; BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 1 [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/digitalni-knihovna-filozoficke-fakulty-masarykovy-univerzity>. ISSN 1804-4255. Kolik nových čtenářů se v loňském roce do knihovny FF MU registrovalo? V roce 2012 bylo zaregistrováno 14 000 uživatelů. Kolik čtenářů prodloužilo platnost čtenářského průkazu knihovny FF MU v aktuálním roce? Tento údaj jsem neobjevila (předpokládám, že statistika za aktuální rok 2013, bude k dispozici až v lednu 2014). Co knihovně FF MU nejvíce chybí? Dle povzdechu paní ředitelky ohledně absence klimatizace, bych řekla, že je to klimatizace. Použité zdroje: Průvodní slovo paní ředitelky Mgr. Lenka Hořínkové - Kouřilové Ústřední knihovna FF MU [online]. [Cit. 2013-04-30]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.phil.muni.cz> 9
Adresa: Kapucínské náměstí 303/5 602 00 Brno-město Pod bedlivým dohledem bratra Vítka byla naší průvodkyní spoluţačka Marcela Treščáková Kapucínská provinční knihovna Kláštera kapucínů v Brně je soukromou knihovnou řádu. Je součástí knihovny řádu Menších bratří kapucínů, která se nachází v prostorách Kláštera kapucínů při kostele P. Marie Andělské v Praze na Hradčanech. Z historie Kláštera: Na současném místě byl klášter kapucínů s kostelem Nalezení sv. Kříţe postaven v letech 1648 1651. Brněnský konvent je druhou nejstarší kapucínskou rezidencí na našem území. Po zrušení konventu v roce 1950 slouţily budovy jako depozitář sousedního muzea, a tak, ve srovnání s jinými kláštery, nebyly příliš poničeny. Od 90. let 20. století konvent opět obývají řeholníci. Z historie řádu Menších bratří kapucínů: Kapucíni jsou jednou ze tří větví františkánského řádu. Jejich jméno vzniklo z původně posměšné přezdívky "ti s kapucí", která reagovala na výrazně dlouhou a špičatou kapuci na jejich řeholním hábitu. Do Čech přišel tento řád přes Vídeň 13.11.1599 na základě pozvání praţského arcibiskupa Zbyňka Berky z Lipé a Dubé. První misionářská skupina dorazila do Prahy pod vedením sv. Vavřince z Brindisi. Následující rok byl poloţen základní kámen ke klášteru na Hradčanech, který se stal mateřským klášterem českomoravské provincie Menších bratří kapucínů. V současné době najdeme bratry kapucíny v klášterech v Praze na Hradčanech a na Novém Městě, v Olomouci, v Brně a v Sušici. Knihovna: Knihovna je nedílnou součástí kláštera hned od jeho zaloţení. Po roce 1763 byla umístěna do nově vybudovaného traktu, který nese název Trenckovo křídlo (je pojmenováno dle jednoho z donátorů, barona Františka von Trencka, který byl jedním z velitelů vojenských sil císařovny 10
Marie Terezie, a který odkázal kapucínům před svou smrtí 4 tisíce zlatých). Pro úplnost je třeba dodat, ţe knihovna jiţ existovala v původním klášteře Za hradbami (1604-1645), jak dokazují dochované vlastnické záznamy i záznamy uváděné v knihách; nejstarší je z roku 1606. Architektura knihovny Knihovna je umístěna v celém prvním patře západního křídla traktu. Mezi jinými kapucínskými knihovnami je jedinečná nejen velikostí prostor, ale především svoji výzdobou. Tvoří ji 3 místnosti. Dvě z nich jsou menší o rozměrech asi 4 x 5 m, hlavní sál (uprostřed) 9,6 x 5,4 metry. Architektem tohoto bohatě vyzdobeného prostoru je František Antonín Grimm, potomek rodiny, která patřila mezi jedny z největších dobrodinců řádu. Nástropní freska je dílem známého moravského malíře Josefa Sterna. Dominantou je hlavní sál knihovny. Stěny jsou obloţeny dřevěnými regály, v nichţ je vybudováno 7 polic, pod nimi jsou pak zásuvky na ukládání listin. Police s knihami jsou umístěny i nad okny a dveřmi a vytvářejí tak s mobiliářem jednotný celek. Nábytek je rokokově vyzdoben. Nade dveřmi jsou umístěni andílci, v rozích místnosti jsou ţluté kartuše s barevnými květy. V první místnosti je umístěna dvoukřídlá skříň, na které je v rokokové kartuši napsáno Archivum. Uvnitř jsou přihrádky se štítky, na kterých jsou písmena abecedy, popř. začátky názvů měst s jinými kapucínskými kláštery. Skříň slouţila k ukládání klášterních archiválií. Zařízení třetí místnosti je vyrobeno z tmavšího dřeva, regály nejsou tak bohatě zdobeny. Ve spodní části mají uzamykatelné skříně s mříţkovými dveřmi. Do těchto prostor byly ukládány libri prohibiti (zakázané knihy). 11
Evidence knih a péče o fond První soupis obsahu fondu byl sestaven jiţ v roce 1618. Fond knihovny tehdy obsahoval přibliţně 60 svazků. Okolo roku 1695 působil v knihovně bratr Ezechiel z Brna, ten sepsal 105 stránkovou bibliografii uţitečných knih. Její první část obsahuje kázání seřazená podle nedělí a svátků liturgického roku, druhá je rozčleněna dle předmětových hesel. Tento soupis byl doplňován aţ do 19. století a svou systematičností předčil jiné soudobé katalogy. A právě díky pečlivému vedení záznamů o fondu lze vysledovat, kdy a jakým způsobem byl fond doplňován. Zde jsou uvedeny některé z obsáhlejších darů: Základ 16. 17. stol. 42 sv. před rokem 1618 Nejméně 40 sv. po roce 1624 Více než 1000 sv. 1627? 1676 Nejméně 45 sv. 1736? 300 sv. 1750? Větší nákup 1776 660 sv. 1853? Osobní knihovny průběţně fondu tvořily v italštině napsané publikace pravděpodobně dovezené prvními bratry z Itálie daroval brněnský farář Michael Schwab bylo darováno z knihovny kunštátského faráře Bernarda Voscinia se do fondu dostalo z knihovny známého brněnského lékaře a luterána Jakuba Konráda Praetoria P. J. Mikslaneka daroval celou knihovnu farnosti v Kamenci věnoval brněnský tiskař Jakub Maxmilián Svoboda, který také pro kapucíny účelově knihy vydával ve vydávání knih pro řeholníky pokračoval i jeho syn Emanuel Svoboda pochází od blíţe neurčené osoby jménem Nicolaus Bellaci (byl to s největší pravděpodobností kněz) knih učinil brněnský kvardián, definitor a pozdější provinciál Simplicián Síruček z Bohdaneče (1716-1778) přibylo, kdyţ byla do fondu zařazena knihovnička Třetího řádu sv. Františka jednotlivých provinciálů byly do knihovny začleňovány postupně a přispěly značnou měrou k rozrůstání jejího fondu V letech 1769 aţ 1780 byly knihy na hřbetě natírány a signovány podle oborů. Po roce 1780 se knihy jiţ nesignovaly. 12
Po roce 1842 získaly knihy nové signatury, které se vyznačovaly papírovými štítky na hřbetě a skládaly se z římského čísla podle místnosti, písmena podle police a arabského čísla podle pořadí v polici. K zaplnění všech polic knihovny došlo někdy na přelomu 19. a 20. století. První neúplný lístkový katalog, který se dochoval jak v rukopisné, tak ve strojem psané podobě vytvořil profesor Jan Sedlák, teolog a církevní historik ve 20. letech 20. století. Po zrušení kláštera v roce 1950 se naštěstí podařilo zachovat vzácnější část fondu. Na základě doporučení ředitele Zemské a univerzitní knihovny v Brně, ke které byl fond přičleněn, bylo rozhodnuto, ţe zůstane ve svých původních historických prostorách. V roce 1950 začal o kapucínskou knihovnu pečovat Vladislav Dokoupil, vedoucí oddělení starých rukopisů a starých tisků. Pod jeho vedením se započalo v roce 1953 s katalogizováním fondu, práce trvaly přibliţně 3 roky. Toto zpracování navázalo na Sedlákův systém signatur a byly vyuţity i jeho katalogizační lístky. Zdokumentovány byly téměř všechny staré tisky a do roku 1800 i některé novější knihy, zejména bohemika. Samostatně byl zpracován soupis tisků z 16. století. Protoţe však byly prostory knihovny ve špatném stavu, byly v roce 1959 knihy dočasně přestěhovány do sousedního muzea a pak do depozitáře Univerzitní knihovny. Zařízení knihovny bylo rozebráno a zrestaurováno. Restaurovány byly i všechny místnosti. Knihovna se vrátila do opravených prostor v roce 1965. Na podzim roku 1993 klášter s knihovnou opět převzali kapucíni. V letech 1999-2005 byla provedena nová katalogizace fondu, tentokrát jiţ v elektronické podobě. Složení fondu Většina knih ve fondu je teologických (nejméně 500 svazků). Ale najdeme zde i literaturu lékařskou, právnickou, geografickou, dějiny církevní i světské, učebnice, ale i beletrii (dokonce i pohádky). Zajímavou skupinou bylo 166 knih z indexu libri prohibiti, dle dochovaného seznamu pocházelo 80% těchto zakázaných knih z 16. století a byly zkonfiskovány v protestantských knihovnách. Dnes z nich najdeme ve fondu pouze 75 svazků. Současnost knihovny Dnes fond obsahuje celkem asi 8 000 svazků, z toho 6 500 starých tisků včetně přívazků. Prvotisků je zde uloţeno 75 včetně fragmentů. Mezi nimi jsou dva unikátní jednolisty z dílny prvních brněnských tiskařů Stahela a Preinleina. Jiţ několik let probíhá digitalizace vybraných vzácných tisků a rukopisů. V roce 2011 byl spuštěn zkušební provoz na prohlíţení jiţ zpracovaných publikací, je dostupný z této adresy: http://www.loreta.cz/annales_capuccinorum/index.html Knihovna je otevřena pro badatelskou veřejnost kaţdý čtvrtek 9:00-12:30 a 13:30-15:30 v ostatní pracovní dny je moţná návštěva jen po dohodě s provinčním knihovníkem. Katalog knihovny je přístupný na webových stránkách Provincie kapucínů v ČR. Vyhledané publikace je nutno si objednat alespoň jeden měsíc předem prostřednictvím formuláře, který je k dispozici také na webových stránkách řádu, telefonicky anebo osobně. Na místě je k dispozici pro návštěvníky internetové připojení a osobní počítače. 13
Čtenáři jsou povinni dodrţovat stanovená pravidla, tzv. Badatelský řád. V něm jsou uvedena nařízení, která se snaţí minimalizovat moţnost jakéhokoliv poškození vzácných publikací. Celkový dojem: Přiznám se, že zprvu jsem byla malinko zklamaná, na základě fotek interiéru uveřejněných na internetu jsem očekávala, že místnosti knihovny jsou podstatně větší. Ale samozřejmě jakmile jsem se více porozhlédla, byla jsem lapena atmosférou knihovny, stejně tak jako když jsem poprvé vešla do obrovské knihovny Strahovského kláštera. Nádherná výzdoba, zdobné a účelné regály na míru, a to vše doplněno vzácnými knihami, co víc si přát?! Prostě Genius loci. OBDIV KONTROLNÍ OTÁZKY: Je knihovna řádu kapucínů od svého vzniku na stále stejném místě? Ne. Kolik prvotisků obsahuje fond kapucínské knihovny v Brně? Fond obsahuje 75 titulů prvotisků v 57 svazcích. Jak se jmenuje nejstarší tisk (kniha) uložený v Moravské zemské knihovně z roku 1471 (tištěný v Benátkách)? Nejstarší knihou (tiskem) jsou Cyprianovy spisy vytištěné v Benátkách v roce 1471. Použité zdroje: Průvodní slovo Marcely Treščákové. Kapucínská provinční knihovna [online]. [Cit. 2013-04-30]. Dostupné z WWW: <http://www.kapucini.cz/index.php/brno/starknihbrno> Závěrečné shrnutí Exkurze mě velmi potěšila. Během 1 dne blíže nahlédnout do tak typově odlišných knihoven! Děkuji celému realizačnímu týmu. 14