Babylón Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis
Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období Babylónské říše. Obsah či rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu dalšího vývoje výtvarného umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.
Novosumerské zřízení se rozpadlo pod semitským vpádem; staré město Ur bylo zničeno a jím ovládané území rozděleno mezi, města Mari, Lagaš, Babylón, aj. Tato situace trvala až do sjednocení celé Mezopotámie babylónským králem Chammurabim. Semitský vliv před sjednocením země se však značně projevil ve výtvarné tvorbě příznačné pro celé babylónské umění. Umění před Chammurapim Jedním z hlavních ohnisek kultury před Chamurabim bylo město Mari. Jeho největší památkou je palác krále Zimrilima. Byl to obrovský komplex na ploše větší než tři a půl hektaru rozčleněný do několika nádvoří a budov. Vnitřní vybavení bylo bohaté velké síně, koupelny s keramickými vanami, knihovna, místnosti zdobené freskami, reliéfy a skulpturami. Dalším centrem bylo město Iščali s proslulým chrámem bohyně Ištar. Jde o velice zvláštní typ chrámu, neboť je postaven ve stylu paláce v mnohém připomínajícím ten v Mari. Naopak město Larsa proslula bronzovými předměty, z nichž jsou nejznámější Skupina tří kozorožců a tzv. Prosebník z Larzy. Památky před Chammurapim Socha Ištup-Iluma \ Sochy z Mari, stejné jako Gudea, avšak s hustými vlasy s vousy. Socha idi Iluma / Bohyně čichající ke květu Tři kozorožci viz text
Pořadatel obětního obřadu, spolu s dalšími freskami Nastolení krále Mari a Vlys s rybáři z města Mari dokládají vynikají úroveň nejstaršího babylónského malířství (v mnohém připomínající nástěnné malby z Kréty), I.,191, Louver. Chrám bohyně Ištar v Iščali viz text, (I., 192.)
Umění starobabylónské říše Umění starobabylónské říše nese všechny prvky předchozího stylu, v umění tedy nenastal žádný zlom. Opět se rozvíjí výroba stél a reliéfů. Vzniká velké množství malých hliněných plastik s náměty z obyčejného života. Znovu prožívá svou renesanci výroba pečetních válečků. Z téže doby pocházejí i první tabulky s texty o Gilgamešovi. Poslední fáze starobabylónské říše je spojena s nadvládou Kassitů, kteří stejně jako kdysi Gutejci prokázali velkou adaptační schopnost, díky čemu pokračoval vývoj umění plynule dál. Jediným přínosem Kassitů byla výroba cihel z kadlubů (tj. z forem). Po obsazení Babylónu založili Kassité nové hlavní město Dúr-Kurigalzu a nedaleko něj i zikkurat, který ještě dnes vévodí kraji svou šedesátimetrovou výškou. Dále zavedli též jakési milníky, kterým sami říkali kuduru. Ty měly za úkol vytyčení hranic majetku, ochranu domu či chrámu. Památky starobabylónské říše Chamurabiho zákoník znázorňuje krále, jak přijímá od boha zákoník.
Chmurabi před votivním nápisem Reliéf bohyně Ištary
Novobabylónská říše Po dlouhé nadvládě Asyřanů, zničila v roce 612 př.n.l. jejich poslední hlavní město Ninive spojená vojska Babylóňanů, Médů a Skýtů. Začalo se tak psát nové období velkolepých dějin Babylónu ten si totiž brzy získal mezi svými spojenci hegenomní postavení. Za 88 let novobabalónské říše se vystřídalo šest králů, z nichž první dva znovu vystavěli Babylón do neuvěřitelné velikosti a krásy a to v podstatě na hromadě bláta, která zbyla z Chammurabiho Babylónu po jeho naprostém zničení asyrským králem Sinacheribem v roce 689. Za znovuzrození tohoto nového Babylónu vděčíme Němci Koldeweyeovi, který jej vynesl na světlo z hloubky dvanácti, někdy až dvaceti metrů za neúnavné práce po sedmnáct let. Nejdříve odkryl hradby, posléze procesní cestu, zikkurat, palác a nakonec i bájné visuté zahrady Semiramidiny. Za novobabylónské říše se velmi rozvinuly reliéfy z glazovaných cihel, které v této době dosáhly opravdové dokonalosti. Volných reliéfů se naopak našlo jen velice málo, protože celý Babylón byl po mnohá staletí pleněn. Památky novobabylónské říše Ištařina brána obrovská pevnostní stavba, věže vysoké 12m pokryté glazovanými cihlami, rekonstrukce. Babylónské hradby hradby se skládaly ze dvou rovnoběžných cihlových stěn o tloušťce sedm metrů ve vzdálenosti dvanáct metrů. Prostor mezi nimi byl vyplněn zeminou. Po padesáti metrech zpevňovaly hradby věže (po obvodu jich bylo tři sta padesát). Palác postaven Nabukadnesarem, hlavní průčelí měl k procesní cestě. Trůnní sál byl 52m dlouhý a 17m široký s klenutým stropem.
Procesní cesta začínala u Ištařiny brány, vedla kolem paláce k zikkuratu. Po bocích ji na stěnách domů zdobily reliéfy. Reliéf z glazovaných cihel z Ištařiny brány
Reliéfy z glazovaných cihel z Ištařiny brány
Visuté zahrady jediná stavba, na níž bylo použito kamene (měl funkci sloupů), voda byla dodávána čerpadly na způsob kolečkového rýpadla, rekonstrukce. Zikkurat E-temen-an-ki neboli Babylónská věž, sedmipatrový zikkurat s chrámem na vrcholu ve výšce 90 metrů. První stupeň o tvaru čtverce se stranou rovněž 90 metrů a výškou 33 metrů.
Pieter Bruegel starší (1526/1530 1569) Babylónská věž v představě renesančního malíře
Seznam použité literatury: Pijoan, J.: Dějiny umění/1, Praha 1998 Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995 Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001 Zamarovský, V.: Za sedmi divy světa, Praha 1990 Rizza, A.: Asyřané a Babyloňané: poklady starobylých civilizací, Praha 2007 Seznam použitých webových stránek: http://cs.wikipedia.org/wiki/i%c5%a1ta%c5%99ina_br%c3%a1na#mediaviewer/soubor:pe rgamonmuseum_ishtartor_06.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/visut%c3%a9_zahrady_semiramidiny#mediaviewer/soubor:og rody_semiramidy.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/babyl%c3%b3nsk%c3%a1_v%c4%9b%c5%be#mediaviewer /Soubor:Pieter_Bruegel_the_Elder_-_The_Tower_of_Babel_(Vienna)_- _Google_Art_Project_-_edited.jpg http://jendablesk.blog.cz/0707/visute-zahrady-semiramidiny