PRŮVODCE XXXVI. ROČNÍKEM VODOHOSPODÁŘSKÉ PADESÁTKY MORAVSKÝ KRAS 4. 6. 9. 2009
Děkujeme našim partnerům, kteří podpořili XXXVI. ročník Vodohospodářské padesátky
VÁŽENÍ SPORTOVNÍ PŘÁTELÉ, PŘÍZNIVCI PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ TURISTIKY, VÍTEJTE V MORAVSKÉM KRASU! Připravili jsme pro Vás zajímavé turistické a cyklistické trasy v krásné lokalitě severně od Brna - v CHKO Moravský kras. Kromě spletitého jeskynního systému Vám představíme také unikátní oblast z hlediska vodohospodářského - podzemní říčku Punkvu a Rudické propadání. Naší snahou je nejen se o Vás dobře postarat, ale také vytvořit přátelskou a pohodovou atmosféru, na kterou budete často a rádi vzpomínat. Přejeme Vám příznivé počasí, žádné úrazy a příjemně strávené dny ve společnosti svých vodohospodářských kolegů. organizační tým pro XXXVI. ročník VH 50 Pořadatel: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Soběšická 820/156, 638 00 Brno zastoupená generálním ředitelem Ing. Miroslavem Klosem Důležité kontakty: Pěší a cyklotrasy...mgr. Jan Kaluža 605 280 065 Ubytování na VŠ kolejích...ing. Lenka Trchalíková 602 475 197 Vedoucí řídícího výboru...ing. Jana Šenkapoulová 604 965 516 Základní informace: Start a cíl celé turistické akce se uskuteční u hotelu Skalní mlýn. Začátek prezentace u Skalního mlýna: 5. 9. 2009 od 6,30-9,30 hodin Čas vydávání oběda v Ostrově u Macochy:...11-15 hodin Ukončení prezentace v cíli:...nejpozději do 18 hodin Ubytování: Brno, VŠ koleje VUT Pod Palackého vrchem, Kolejní ulice (příjezd 4. 9. 2009 po 14 hodině, odjezd 6. 9. 2009 - uvolnit pokoje nejpozději do 11 hodin) Stravování: Brno, restaurace KANAS u VŠ kolejí - Kolejní ulice Společenský večer: Brno, kulturní centrum SEMILASSO 5. 9. 2009 od 20 do 01 hodin Doprava: v průběhu celé akce si účastníci zajišťují dopravu sami 3
JAK SE DOSTANETE Z KOLEJÍ KE STARTU U SKALNÍHO MLÝNA A K SEMILASSU Koleje Pod Palackého vrchem Parkoviště Lidl Restaurace KANAS Parkoviště Vodová KC Semilasso Skalní mlýn Koleje PPV 4
Červená trasa ke Skalnímu mlýnu: Z kolejí se vydáte jediným možným směrem zpět, odkud jste přijeli. U restaurace KANAS odbočíte vlevo. Sjedete z kopce, pak budete pokračovat vpravo podjezdem pod Hradeckou. Za podjezdem na křižovatce odbočíte vpravo k nájezdu na Hradeckou. Po cca 1,5 km se po Hradecké dostanete na rychlostní silnici R43 po které pojedete stále rovně až ke kruhovému objezdu v obci Lipůvka, na kterém odbočíte vpravo na silnici 379. Po této silnici pojedete rovně, cca 100 m za cedulí Blansko odbočíte hned za mostem vpravo směr Jedovnice a na další křižovatce (cca 1,5 km od Blanska ještě před obcí Lažánky) pojedete rovně po silnici třetí třídy 37920, která vás dovede ke Skalnímu mlýnu. Cesta k Semilassu: Celá trasa z kolejí do KC Semilasso (vyznačeno červeně v pravém dolním rohu mapky) se dá zdolat příjemnou cca půlhodinovou procházkou. Autem nebo autobusem je cesta komplikovanější, protože přímo u KC Semilasso je přestupní uzel MHD a nelze v těsné blízkosti zaparkovat (lze pouze případně zastavit pro výstup nebo nástup a neprodleně odjet na některé z blízkých parkovišť). K parkovištím v blízkosti KC Semilasso se dostanete po zeleně vyznačené trase: Sjedete z kopce, jako při cestě ke Skalnímu mlýnu, ale na světelné křižovatce za podjezdem neodbočíte vpravo, ale pojedete vlevo přes sídliště. Pořád po hlavní silnici pojedete kolem Billy a dostanete se k fotbalovému stadiónu. Na křižovatce u točny trolejbusů odbočí osobní auta vlevo, autobusy pokračují rovně k nejbližšímu parkovišti po levé straně parkoviště Vodová (vyznačeno modře). Osobní auta pokračují rovně k Palackého třídě, kde odbočí vlevo a pak na nejbližší parkoviště vpravo parkoviště Lidl (vyznačeno modře). Ke kulturnímu centru Semilasso se z parkoviště Lidl dostanete rovně po Palackého třídě, z parkoviště Vodová buď ulicí Boženy Němcové a pak po Palackého třídě nebo paralelní ulicí za parkovištěm, která končí přímo před Semilassem. Nemůžeme garantovat, že uvedená parkoviště budou v době konání naší akce volná, proto všem účastníkům doporučujeme cestu do Semilassa pěšky nebo s využitím MHD. Ze zastávky Kolejní nebo Edisonova (kousek pod restaurací Kanas) se dostanete linkou 53 k technologickému parku, odtud jezdí tramvajové linky 12 a 13 na zastávku Skácelova (nepravidelně zatím jezdí až na Skácelovu i linka 53 upřesníme v průběhu akce). Křižovatku, před kterou vystoupíte z tramvaje, přejdete diagonálním směrem vlevo dolů k rohu, na kterém je optika. Pár metrů od křižovatky je zde zastávka autobusu č. 84 a trolejbusu č. 30, tyto linky vás dovezou přímo na zastávku Semilasso. Pro návrat na koleje můžete do 22.48 využít linek 30 a 44 s přestupem na linku 53 na zastávce Skácelova (linky jezdí vždy 21. a 48. minutu po celé). Po jedenácté hodině jezdí noční linky od Semilassa vždy 13. a 43. minutu po celé ovšem jedou až na hlavní nádraží, kde se přesedá na linku 99 a celá cesta trvá cca 30 minut. Vhodnější je v případě příznivého počasí dojít na zastávku Skácelova pěšky a tady nastoupit na linku 99, která je za 5 minut na Kolejní nebo absolvovat zeleně vyznačenou trasu pěšky. Jízdní řády se mohou změnit, budeme vás aktuálně informovat 5
CHKO MORAVSKÝ KRAS Moravský kras rozprostírající se na území 94 km 2 je největší a nejvýznamnější krasovou oblastí České republiky, patří i mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Najdete zde unikáty živé i neživé přírody, četné archeologické, paleontologické i kulturní památky. Krasové plošiny jsou rozřezány až 150 m hlubokými kaňony žleby. Téměř 60 % území Moravského krasu pokrývají lesy. Je tvořen především vápenci středního devonu až spodního karbonu. Známe zde více než 1000 jeskyní. Pět z nich je zpřístupněno pro veřejnost Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně a jeskyně Výpustek. Císařská jeskyně je využívána pro speleoterapii. Pozoruhodné jsou typické krasové kaňony Pustý a Suchý žleb, propadání Bílé vody a zejména největší systém veřejnosti nepřístupné Amatérské jeskyně o délce více než 40 km. Neopakovatelný zážitek pak přináší pohled do hlubin propasti Macocha z Horního nebo Dolního můstku. Dominantou střední části Moravského krasu je Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka a zpět na zemský povrch vyvěrají až po dvanáctikilometrové pouti tajuplným podzemím u Býčí skály v Josefově. Jeskynní sedimenty dochovaly jedinečné doklady osídlení území člověkem neandrtálským před více než 120 000 lety i světově proslulé rytiny zvířat kultury magdalénienu z konce paleolitu (10 13 tisíc let před n. l.). V jeskynních sedimentech se často nachází kosterní (osteologický) materiál obratlovců, druhů dosud žijících, ale i dávno vyhynulých. Po této stránce je Moravský kras jednou z nejlépe prozkoumaných oblastí v Evropě. Jen Moravské zemské muzeum dnes vlastní více než milion nálezů. Hutnické dílny z doby Velkomoravské říše (8. 9. století n. l.) využívaly železnou rudu střední části Moravského krasu. Ochranu si zaslouží i živá příroda. Teplomilná společenstva na jihu střídají rozlehlé bučiny střední části krasu. Horské lesy rostou na suťových svazích ve žlebech. V Moravském krasu nalezneme také endemické druhy. Z území bylo pro vědu popsáno více než sto druhů bezobratlých živočichů. Pestrost Moravského krasu dokumentuje výskyt více než 2000 druhů motýlů. Skupinu netopýrů a vrápenců zastupuje dvacet jedna druhů. Již v roce 1956 bylo toto největší a nejlépe vyvinuté krasové území v ČR prohlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Nejcennější části území jsou chráněny v jedenácti přírodních rezervacích (PR), čtyřech národních přírodních rezervacích (NPR) a dvou národních přírodních památkách (NPP). Pro zcela výjimečné přírodní hodnoty byl téměř celý Moravský kras zařazen do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000. Od roku 2004 je oblast podzemní Punkvy zařazena mezi mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. 6
ZAJÍMAVOSTI NA TRASÁCH VH 50 A V JEJICH TĚSNÉ BLÍZKOSTI Amatérská jeskyně Amatérská jeskyně je součástí Moravského krasu. Jeskyni najdeme východně od města Blansko, nedaleko obce Obůrka. Amatérská jeskyně je ve středu Moravského krasu pod Ostrovskou plošinou. Nedaleko jeskyně jsou obce Sloup, Holštejn a Macocha. Tato jeskyně je označována jako největší krasový útvar v České republice. Chodby z Amatérské jeskyně navazují na jeskyně Sloupsko- Šošůvskou, Punkevní a Rasovnu. Chodby, které jsou v jeskyni prozkoumány mají délku 30 kilometrů. Chodby jsou velmi spletité a jejich půdorys je přibližně ve tvaru písmene Y. Západním směrem vedou chodby k Sloupsko-Šošůvské jeskyni a východním směrem můžeme chodbami dojít do jeskyně Nová Rasovna. Po spojení obou ramen v písmenu Y vede chodba k Punkevní jeskyni. V jeskyni je řada malebných krápníkových dómů, chodeb. Je tu také řada různě hlubokých propastí a komínů. V jeskyni jsou křištálově čistá jezírka, tůně a zrádné sifony. V některých částech je jeskyně značně prostorná. Krápníky jsou v Amatérské jeskyni zastoupeny v hojném počtu. Jeskynní systém Amatérské jeskyně není přístupný veřejnosti, stále tady probíhají průzkumy neznámých míst. Jeden z cílů průzkumu je zkoumání a zmapování podzemního toku Sloupského potoka. Průzkumné týmy vnikaly do jeskyně různými cestami. Jedna z cest byla proti toku řeky Punkvy, ale tady byla překážka v podobě vodních sifonů. Další z cest vedla z jeskyně Holštějn vodami Bílého potoka. Cesta byla tragická, jeden z jeskyňářů zahynul. V roce 1969 se průzkumná skupina prokopala do jeskyně shora úzkým komínem. Touto cestou se do jeskyně v roce 1970 vypravila další skupina, která objevila velké podzemní prostory. V jeskyni byla nečekaná povodeň a dva průzkumníci zahynuli. V roce 1973 byla z místa zvaného Pustý žleb proražena umělá chodba, která ústí do jedné z chodeb jeskyně. V roce 1975 byl proplaván obávaný Macošský sifon a průzkumný tým stanul na dně propasti Macocha. Macošský sifon je 420 metrů dlouhý a 20 metrů hluboký. Blažkův závrt P 26: 20,69 km P 35: 20,69 km P 42: 20,69 km C 61: 51,94 km C 83: 62,98 km C 94: 62,98 km Jde o klasický nálevkovitý závrt v pravé stráni Ostrovského žlebu naproti skalní ostrožny Balcarovy skály. 7
Dolina o průměru cca 30 m leží při patě výrazného škrapového pole na tzv. Vykydalově stráni pod stavební dominantou Ostrova u Macochy - větrným mlýnem. Býčí skála P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 25,04 km C 83: 36,08 km C 94: 36,08 km Jeskyně Býčí skála ležící ve střední části Moravského krasu je druhou největší jeskyní v ČR. Je součástí rozsáhlého jeskynního systému, k němuž patří i jeskyně Rudického propadání. Býčí skála není volně přístupná veřejnosti. Vstup do jeskyně, který je zatarasen železnými vraty, se nachází v dolní části vysoké vápencové skály. Dříve byla jeskyně známa do vzdálenosti 450 m, kde byla ukončena jezírkem Šenkova sifonu. Pomocí čerpadel byl v roce 1920 sifon vypumpován a byla objevena tzv. Nová Býčí skála. Největší objev se uskutečnil ve vstupní části jeskyně - v tzv. Předsíni. Jde o unikátní, dnes již světoznámý nález ze starší doby železné - halštatské, datovaný do 1. pol. 6. stol. př. n. l. Zatímco Wankel představil dobovou romanticky laděnou interpretaci pohřbu velmože, soudobá archeologie zcela seriozně hovoří o jeskynní svatyni. Následných více jak 130 roků od objevu rozhodlo o tom, že nález je dosud největším celkem z jeskyně z doby železné v celé Evropě. Jeskynní svatyně měla svoji architekturu (žároviště, oltář, dláždění, modla, kovárna) a postupně v ní byly ukládány (obětovány) jednak předměty luxusní (vozy 3-6 exemplářů, bronzové nádoby, helma, žezlo, opasky, zlaté čelenky, tisíce skleněných a jantarových perel, náramky, spony, velké množství keramiky, přeslenů ad.), ale i objemné množství obilí (pšenice, ječmen, proso, hrách ad.), zvířata a lidé, společně s textiliemi, předměty z kůže, dřeva, proutí ad. Hrad Blansek P 26: 3,31 km P 35: 3,31 km P 42: 3,31 km C 61: -- C 83: -- C 94: -- Poměrně rozlehlý hrad Blansek o celkové délce 140 m se skládal ze dvou částí - mladšího předního a staršího zadního 8
hradu. Poprvé na hrad v písemných pramenech narazíme roku 1275. Je však pravděpodobné, že byl založen již o několik let dříve. Zakladatelem byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu, významná postava našich dějin druhé poloviny 13. století, rádce krále Přemysla Otakara II. Hrad se stal po svém založení centrem rozsáhlého správního území v majetku biskupa - lenního obvodu se třemi desítkami biskupských manů (příslušníků nižší šlechty ve službách biskupa), jemuž zajišťoval ochranu. Roku 1349 hrad na vlastní náklady opravil purkrabí Mikuláš. Panství bylo v letech 1396 až 1416 pronajato pánům z Kunštátu (Eckhardt z Kunštátu a Skal, Aleš z Kunštátu a Lysic), po nichž zde seděl katolík Vilém Zajíc z Valdeka. Po smrti pana z Valdeku pod cepy husitů v bitvě u Vyšehradu roku 1420 na Blansek přichází rod rytířů ze Studnic. O případném obléhání hradu kališníky není bližších zpráv, podle pověstí byl hrad roku 1431 dobyt vojsky Prokopa Holého, zatím se však jedná jen o nepodloženou tradovanou domněnku. V roce 1461 se o Blanseku mluví jako o hradišti, jeho zánik lze tedy datovat někdy do poloviny 15. století. Podle lidové tradice se obyvatelstvo z okolí na hradě ukrývalo před drancujícími vojsky v 1. polovině 17. století za třicetileté války. I na Blanseku zanechali jeho bohatí majitelé zakopané poklady. Krut majitel se za své hfiíchy a bohapust Ïivot propadl i s poklady a vût inou hradu do zemû. Místa s bohatstvím ukryt m pod zemí b vají jak známo pravidelnû zpfiístupàována jednou roãnû o Velikonocích, a to na Velk pátek. To si kdysi dávno dobfie uvûdomila i jedna chudá mladá Ïena z vesnice nedaleko Blanska, kdyï pfiem lela, kde vzít peníze na vykoupení svého muïe Martina z tureckého zajetí. A tak se ocitla o Velikém pátku i se sv m mal m synáãkem na Blanseku v hradním sklepení pfied sudy pln mi zlata, stfiíbra a podobnû. KdyÏ vidûla to obrovské bohatství, zapomnûla na v e a tahala v pytlích mince i perky pfied hrad tak dlouho, aï se vchod do sklepû s rachotem uzavfiel a uvûznil tak jejího synka. Nebohá matka bûhala jak smyslû zbavená po zfiíceninû, leã to jí nepomohlo. Po návratu domû se zúãastnila poutû do Svaté Katefiiny. Její vroucí modlitby byly vysly eny a v noci se trápené Ïenû ve snu zjevila sama Svatá Katefiina, jeï jí nakázala aè koná dobro a za rok o Velkém pátku se vrátí zpátky na Blansek. No neboïaãka utû ovala trpící po cel rok seã jí síly staãily a o Velkém pátku se vydala zpût na hrad. Tam na la ke své neskonalé radosti zdravého a Ïivého synka v otevfieném sklepení a tentokráte v naprosté ignoranci kolem se povalujícího bohatství upalovala se synkem v náruãí domû, kde se navíc Èastnû shledala s muïem Martinem navrátiv ím se z tureckého zajetí. Hrad Holštejn P 26: 16,39 km P 35: 16,39 km P 42: 16,39 km C 61: -- C 83: 67,86 km C 94: 79,34 km Hrad byl vybudován kolem roku 1270 Hartmanem z Jedovnic na vápencové skále kousek za Holštejnem. Jeho jméno vzniklo z německého "Hohlstein = dutá skála popfi. kámen". Pod 9
hradem se totiž nachází jeskyně Hladomorna, která sloužila jako hradní vězení v době jeho existence. Sama jeskyně je vysoká 17 m a její rozměry jsou 25 x 35 m. Jsou k ní připojeny 4 menší síně, z nichž jedna je propojena skrytým průduchem s povrchem. Tudy se mohlo z vězení uprchnout, ale většina obětí o tom asi nevěděla. Což se domníváme díky tomu, že dno jeskyně je pokryto množstvím balvanů, které se utrhly ze stropu a v hlíně mezi nimi bylo nalezeno množství lidských pozůstatků a také brnění, ostruhy a jiné kovové předměty. Do hladomorny se chodí otvorem vybouraným při úpatí skály. V hladomorně dnes zimují vzácní netopýři, netopýr velký a ušatý. Hřebenáč P 26: 11,51 km P 35: 11,51 km P 42: 11,51 km C 61: -- C 83: 72,89 km C 94: 84,37 km Osamocená skála naproti vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní. Je vysoká 19 m, významný horolezecký terén nižší náročnosti. Zbytek rozpadlé vápencové stěny, v blízkosti se propadá Sloupský potok do podzemí. Za vyšších vodních stavů se kolem Hřebenáče tvoří malé jezero. Roku 1756 byla na vrcholu postavena socha sv. Šimona, dnes z ní stojí jen část podstavce a vedle litinový kříž. Jedovnice rybník Olšovec P 26: -- P 35: 25,79 km P 42: 25,79 km C 61: 39,81 km C 83: 50,85 km C 94: 50,85 km Jedovnice jsou ve svém blízkém i dalekém okolí známé svými rybníky. Doba jejich vzniku není přesně známa, ale rybářství má v Jedovnicích starou tradici, některé zprávy o výlovech jsou již z r. 1741. Nejstarší zmínka o rybnících je z r. 1371, kdy vznikla vedle Jedovnic ves Budkovany a s ní se spojují Budkovanské rybníky. Na polích pod Harbechem byl založen r. 1437 rybník názvem Tunklovský. Několik století jsou staré i rybníky Dymák a Floriánek, tyto sloužily k pohonu mlýna a hutí. Další známý rybník byl Veselský a Dvorský, tyto byly zrušeny. Z roku 1900 je první zpráva o výlovu rybníka Olšovce, který se koná dodnes v měsíci říjnu. Rybníky Olšovec a Budkovan jsou od r. 1931 v majetku obce, v roce 1967 byl rybník Olšovec prohlášen rybníkem rekreačním. Rybník Budkovan byl upraven a místo jednoho rybníka vznikly tři, s názvy Budkovan, Vrbový a Dubový. Rybník Olšovec se stal vyhledávaným místem pro odpočinek a rekreaci. V jeho okolí vyrostla řada chat a táborů. Jména dnešních rybníků: Olšovec, Budkovan, Dubový, Vrbový, Dymák. 10
Jeskyně Balcarka P 26: 20,63 km P 35: 20,63 km P 42: 20,63 km C 61: 51,94 km C 83: 62,98 km C 94: 62,98 km Anthropos Moravského zemského muzea v Brně a představuje významnou součást nejstarší historie osídlení Moravy. Jeskyně Kůlna P 26: 11,88 km P 35: 11,88 km P 42: 11,88 km C 61: -- C 83: 72,50 km C 94: 83,98 km Jeskyně Balcarka, nacházející se jižně od Ostrova u Macochy v jádru skalnatého meandru Suchého žlebu, představuje svou krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni Moravského krasu. Balcarka zaujímá také významné místo v nejstarší historii Moravského krasu. Někdy zhruba před 15 000 lety v ní sídlila početná skupina lidí, lovců sobů a koní z údobí magdalénienu. Zanechali po sobě několik ohnišť, větší počet pazourkových nástrojů i hrotů kopí, vyřezaných ze sobích parohů. Množství zvířecích kostí svědčí o tom, že byli úspěšnými lovci, kteří dokázali přežít v dosti drsných klimatických podmínkách vyznívání poslední doby ledové. Všechny tyto doklady o využívání jeskyně lidmi získal svou neúnavnou a pečlivou činností učitel Jan Knies z nedalekého Rogendorfu (dnes Krasové) před více jak 100 lety (1898-1900). Jím shromážděná archeologická i paleontologická sbírka je nyní uložena v ústavu Jeskyně Kůlna, významné naleziště ze starší doby kamenné, se nalézá v severní části Moravského krasu nedaleko obce Sloup a je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Právě v jeskyni Kůlna je zakončena jejich prohlídková trasa, která vyústí do Kůlny z východní strany. První výzkum v jeskyni Kůlna byl proveden již v letech 1880-81 J. Wankelem, který prozkoumal mimo jiné i jeskyni Býčí skála. Nejdůležitějším a systematickým výzkumem byl výzkum, který se uskutečnil v letech 1961-76 pod vedením K. Valocha. Při tomto výzkumu byly odhaleny četné nálezy ve více vrstvách hlinitých usazenin ve vchodu jeskyně, které byly prokopány až do hloubky 15 m. Jeskyně Kůlna sloužila za druhé světové války, stejně jako jiné jeskyně v Moravském krasu (např. jeskyně Býčí skála či jeskyně Výpustek v Křtinském údolí), jako zbrojní továrna. Tehdy byl povrch jeskyně zarovnán a vybetonován, čímž byla silně narušena, lépe řečeno, byla naprosto zničena nejmladší vrstva usazenin, která vznikla ve starších a mladších čtvrtohorách. Jeskyně Kůlna podala jedny z nejúplnějších dokladů o paleolitickém osídlení ve střední Evropě. 11
Jeskyně Výpustek P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 28,74 km C 83: 39,78 km C 94: 39,78 km Patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka. Podle záznamů jej navštěvovali již v 17. století mastičkáři, kteří zde nacházeli kosti pravěké zvířeny. Začátkem 19. století navštívil několikrát Výpustek starohrabě Hugo František ze Salmů. Snažil se prostoupit všemi dostupnými prostorami. Cestu si značil sypáním plev, aby nezabloudil nebo některé prostory opakovaně neprocházel. Tehdy udal délku asi 7 km a některé části označil za velmi nebezpečné. Údajně zazdil některé přístupové chodby do těchto nebezpečných partií, aby zabránil vstupu neznalým návštěvníkům. Uvádí se, že na konci 17. století zahynulo ve Výpustku 14 osob z Olomouce, které jeskyni navštívily a nikdy se nevrátily. Dodnes není přesně známo, zda se podařilo najít všechny prostory Výpustku, které Salm poznal. V 19. století se jeskyni věnovala řada badetelů jako například Dr. Jindřich Wankel nebo Dr. Martin Kříž. Byly vykresleny podrobné mapy a prováděna řada speleologických a paleontologických výzkumů. V 20. letech 20. století byla jeskyně poznamenána těžbou fosfátových hlín. Během těžby však byly objeveny některé nové prostory. V tzv. Salmově Výpustku (dnes Babická chodba), byl učiněn v roce 1939 záhadný objev prostor dlouhých přes půl kilometru s obrovským jezerem. Po válce se však prostory nepodařilo znovu objevit. Druhá světová válka nejvíce poznamenala podstatnou část prostor jeskyně Výpustek. Již v roce 1938 převzala podzemní unikát Čs armáda, která zde měla muniční sklad. Mnoho prostor a skalních přepážek bylo odstřeleno a tak se staly z přírodních chodeb nevlídné tunelové prostory. V průběhu války pak byla jeskyně obsazena německou armádou, která zde zřídila továrnu na letecké motory. Po druhé světové válce se prováděly speleologické průzkumy ve znovuotevřené Babické chodbě. Speleologové pronikli do dříve objevených prostor, avšak velké prostory s jezerem se najít nepodařilo. Začátkem 60. let převzala celý areál jeskyně znovu Čs armáda, která zde vybudovala mohutný podzemní protiatomový kryt. V listopadu roku 2006 převzala jeskyni i s technickým dílem Správa jeskyní České republiky - Správa jeskyní Moravského krasu. Dne 10. 3. 2008 byla jeskyně oficiálně otevřena do normálního provozu. Josefov - Františčina huť P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 23,65 km C 83: 34,69 km C 94: 34,69 km Nachází se při silnici Adamov - Olomučany (Křtiny), u osady Josefov. Původní vysoká pec patřila k typu tzv. belgických pecí. Někdy se setkáváme i s názvem Stará huť. Dříve na jejím místě od 14. století stávaly skelné hutě, 12
které využívaly na palivo bohaté zdejší lesy. V souvislosti s těžbou železné rudy v Rudici byla v roce 1748 založena vysoká pec na tavení železa. Palivem bylo dřevěné uhlí, které se získávalo pálením dřeva v milířích. Provoz hutě byl ukončen v roce 1877. Huť Františka je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Dominantní stavbou je zde zachovaná dřevouhelná železářská pec o výšce 10 metrů se základnou o rozměrech 12 12 metrů. Spolu s budovou modelárny z počátku 19. století, hutním hostincem Švýcárnou a několika dalšími stavbami byla v roce 1971 vyhlášena první technickou rezervací v tehdejším Československu. Součástí areálu jsou ještě dvě obnovené pece a areál pokusné tavby železa v tzv. domácích pecích. Vše je pod správou Technického muzea v Brně. se v pravém údolním svahu Suchého žlebu otevírá 8 metrů vysoký vchod do Kateřinské jeskyně. Jde o výtokovou jeskyni řeky Punkvy, která v geologické minulosti odtékala z propasti Macocha dosud neznámými chodbami k jihozápadu a Kateřinskou jeskyní vytékala do Suchého žlebu. Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. V částech bližších vchodu sídlil člověk starší doby kamenné, jehož pozůstatky byly nalezeny v jeskynních hlínách vedle kostí čtvrtohorních zvířat, zejména medvědů (unikátní je hromadný nález koster jeskynních medvědů v jednom z komínů jeskyně). Jeskyně byla pro veřejnost otevřena v roce 1910. Dnes poskytuje návštěvníkům vzrušující zážitek nejen prohlídka neobvyklé krápníkové výzdoby, ale především fascinující doklady rozsáhlého řícení stropů podzemních dutin, které v minulosti vedlo ke vzniku nejrozlehlejších dómů v Moravském krasu. Hlavní dóm je s rozměry 95 x 44 x 20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní Kateřinská jeskyně P 26: 25,85 km P 35: 34,81 km P 42: 41,20 km C 61: 60,94 km C 83: 0,55 km C 94: 0,55 km Asi 300 metrů před spojením krasových kaňonů Suchý a Pustý žleb u Skalního mlýna 13
prostorou v Moravském krasu. Vynikající akustika dómu je příležitostně využívána pro pěvecké a hudební koncerty. Další částí jeskyně je nová Kateřinská jeskyně objevená roku 1909. Mezi nejkrásnější partie patří barevně nasvícený útvar Čarodějnice a Bambusový lesík tvořený vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity. Křtiny - Chrám Panny Marie P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 30,43 km C 83: 41,47 km C 94: 41,47 km Koňský spád P 26: 23,63 km P 35: 32,59 km P 42: 38,98 km C 61: 56,33 km C 83: 5,16 km C 94: 5,16 km Na začátku Pustého žlebu, těsně pod Sloupskými Vintoky, je údolí hluboké přibližně 70 m a široké přibližně 500 m. Ve středním a spodním úseku se žleb prudce zahlubuje do vápenců a nabývá rázu divokého kaňonu se svislými skalními stěnami. Ve snaze vyrovnat spádovou křivku s výškovým rozdílem cca 120 m, vytvořil zde říční tok řadu velkých zákrutů, které prodlužují vzdálenost a tím zmenšují spád. Největší je meandr, jehož amfiteátr je tvořen 100 m vysokou skalní stěnou zvanou Koňský spád. Název připomíná tragickou událost z 1. poloviny 19. století, kdy se do hlubiny žlebu zřítil povoz s koňským spřežením. Půvabné Křtinské údolí bylo již na samém počátku 13. století vyhledáno premonstráty z opatství v Zábrdovicích u Brna, kteří zde vybudovali kostel a malý klášter. Současný barokní mariánský chrám Jména P. Marie, často nazýván perlou jižní Moravy, pochází z mnohem pozdější doby. Roku 1728 byl položen základní kámen, v roce 1750 byl chrám benedikován (požehnán). Chrám byl vystavěn podle projektu stavitele italského původu Giovanniho Santiniho. Je jeho největší stavbou postavenou na půdorysu řeckého kříže. Díky své architektuře a vnitřní výzdobě patří k nejcennějším památkám barokního slohu na Moravě. Známým a vyhlášeným poutním místem se stal díky soše Madony, nositelky řady zázraků. 14
Lanovka Punkevní jeskyně - Macocha P 26: 2,02 km P 35: 2,02 km P 42: 2,02 km C 61: -- C 83: 80,86 km C 94: 92,34 km Kabinová lanová dráha Doppelmayr kyvadlového systému, která dopravuje návštěvníky od Punkevních jeskyní k propasti Macocha, oslavila již deset let provozu. Základní kámen této lanové dráhy, která je se svým průměrným sklonem 63,41 % nejstrmější v České Republice, byl položen 27. 6. 1994 a 5. 5. 1995 byl slavnostně zahájen provoz. Délka lanové dráhy je 249 m při převýšení 131 m a její 2 patnáctimístné kabinky od firmy CWA přepraví za hodinu 353 osob. Při rychlosti 2,5 m/s trvá jízda asi 2 minuty. Původní návrh počítal s prodloužením trasy lanovky asi o 100 metrů, v roce 1998 bylo ale rozhodnuto o trvalém umístění horní stanice ve stávající podobě. Máchův pomník P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 12,86 km C 83: 23,90 km C 94: 23,90 km a mramorových desek, na jedné hraně je vysoký dřevěný kůl, jeho tři strany obsahují úryvky z Máchova Máje, čtvrtá strana je celá věnována podobizně autora s letopočtem. Vrcholová deska je kulatá, vprostřed s betonovou polokoulí. Bezprostřední okolí je vykáceno a je možné odsud dohlédnout až do Brna. Nový a Starý hrad P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 16,03 km C 83: 27,07 km C 94: 27,07 km Spadá do památek na území tzv. Lesnického slavína. Byl vybudován k uctění památky autora "Máje"- Karla Hynka Máchy. Stěny pomníku zdobí verše tohoto díla společně s odkazem básníka. Stojí od dob první republiky v lesích nedaleko Olomučan na vápencovém vršku (505,5 m. n. m.) nad lomem hned vedle horního vstupu do výzkumného střediska Silviculturum. Je vybudován z betonu, vápencových kamenů Nový hrad je dobře zachovaná zřícenina rozsáhlého gotického hradu situovaného na vysoké a úzké šíji nad hlubokým údolím Svitavy mezi Adamovem a Blanskem. Nedaleko na druhém návrší šíje stojí sporé zbytky Starého hradu. Přímo pod těmito stavbami prochází tunelem vlaková trať Brno-Česká Třebová. Nový hrad bylo původně předsunuté opevnění Starého hradu a postupně se stalo panským sídlem, 15
přičemž Starý hrad prakticky zanikl Protože přesný a podrobný archeologický výzkum lokality ještě nebyl proveden, přesné datování vzniku a vývoje hradu nebylo stanoveno. První zmínky pocházejí z r. 1381, život na hradě se datuje ke 14. a 15. st. Dnešní Nový Hrad je bývalé předsunuté opevnění (konec 15. st.), které mělo pravděpodobně několik bašt, stála zde vysoká osmiboká věž, snížená po obléhaní Švédy. Švédové hrad prý dobyli za 30ti leté války, pobořili jej a vyrabovali. Prošel architektonickými úpravami, kdy byla obnovena jeho dřívější podoba. V současné době zde probíhají akce typu "otevřených dveří" s přehlídkou starých zbraní, historickým šermem, dobovou hudbou, ukázkami řemesel apod. Přístupem od křižovatky turistických tras upoutá také hluboký hradní příkop vysekaný ve skále. Zajímavostí tohoto mlýna holandského typu, založeného zřejmě v roce 1865, je stavební materiál, z něhož je postaven. Vzhledem k jeho umístění v centru krasové oblasti se pro válcovitý tvar budovy použil v převažující míře vápenec - což není v tomto průmyslovém odvětví zvykem. Mlýn se zachoval do dnešních dnů v téměř nezměněném stavu. Slouží jako rekreační objekt a je nepřístupný. Propast Macocha P 26: 23,63 km P 35: 32,59 km P 42: 38,98 km C 61: 56,33 km C 83: 5,16 km C 94: 5,16 km Ostrov u Macochy - Větrný mlýn P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 53,84 km C 83: -- C 94: -- Propast Macocha je 138,5 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu ("Light hole") v České republice a i ve střední Evropě. Představuje jeden z nejznámějších krasových jevů v České republice. Od roku 1914 je nedílnou součástí veřejnosti přístupných jeskyní Punkevních. Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností zřícením stropu 16
velké jeskyně. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory, a proto ji v krasové klasifikaci řadíme k propastem typu "light hole". Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných vodotečí, které protékají na území vápenců od severu a východu a spojují se v komplexu jeskyně Amatérské. Nejvýznamnější jsou Sloupský potok a Bílá voda. Propast Macochu od jeskyně Amatérské odděluje soustava komplikovaných sifonů. Říčka Punkvy tzv. Jalovým korytem zčásti napájí Horní jezírko (hloubka asi 13 m) a dále přetéká do Dolního jezírka (hloubka okolo 40 m). Odtud pak voda odtéká přes sifony na tzv. Čtyřicítku (nazváno dle původní hloubky) na vodní plavbu a dále k vývěru v Pustém žlebu. V roce 1882 byl brněnskou sekcí Rakouského klubu turistů vybudován horní můstek. Jeho generální opravu provedla Správa jeskyní Moravského krasu v červnu roku 2007. Spodní můstek byl zbudován v roce 1899. V roce 1895 byla Klubem českých turistů postavena Útulna poblíž horního můstku. Tato však později vyhořela a byla obnovena jako Chata na Macoše. Punkevní jeskyně P 26: 1,83 km P 35: 1,83 km P 42: 1,83 km C 61: -- C 83: 81,04 km C 94: 92,52 km Punkevní jeskyně se nacházejí v Pustém žlebu, 2 km od informačního centra Skalní mlýn proti proudu říčky Punkvy. Byly postupně objevovány v letech 1909-1933 (1909-1914 suchá část jeskyně, 1920-1933 vodní plavba) výzkumnou skupinou pod vedením profesora Karla Absolona. Návštěvníci procházejí mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou na dno propasti Macocha. Další částí trasy je projížďka na motorových člunech po podzemní říčce Punkvě. Součástí plavby je prohlídka Masarykova dómu, nejkrásnější prostory Punkevních jeskyní. Pustý žleb P 26, P 35, P 42, C 83 a C 94 Pustý žleb je hluboké krasové údolí mezi městysem Sloup a Skalním mlýnem. V horni části, v oblastí ponorů Sloupského potoka, se nacházejí známé veřejnosti přístupné Sloupsko-šošůvské jeskyně s jeskyní Kůlnou. Dominantou je skalní pilíř Hřebenáč, levou stráň Sloupského údolí zaujímá přírodní rezervace Sloupsko-šošůvské jeskyně. Střední část Pustého žlebu má ráz meandrujícího divokého kaňonu. Ve strmých stráních 17
je vyvinuto přibližně 500 jeskyní. Mezi nejvýznamnější patří zimoviště netopýrů Propast U Obrázku, jeskyně Novoroční a Sedmnáctka. Ve skalním amfiteátru Koňského spádu je jeskyně Řečiště a umělá štola do Amatérské jeskyně. Na dně žlebu je dochován relikt staré průtokové jeskyně - Čertova branka. Pod skalními stěnami Berana a Rorejsů leží vchod jeskyně Zazděné. U veřejnosti přístupných Punkevních jeskyní vyvěrá po velmi dlouhé podzemní cestě Amatérskou jeskyní říčka Punkva. V dolní části žlebu se Punkva ještě na krátkou dobu ztrácí v tzv. Malém propadání a společně s vodními toky, které se propadají v okolí Ostrova u Macochy a Vilémovíc, vyvěrá v Malém Výtoku. Kaňonovitý charakter žlebu dokresluji skalní stěny Majdaléna, Kůň a Stěna zapadajícího Slunce. Spodní část Pustého žlebu je součástí národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Rozhledna Veselice - Podvrší P 26: 6,59 km P 35: 6,59 km P 42: 6,59 km C 61: -- C 83: -- C 94: -- Název kopce na němž rozhledna stojí je Podvrší. Na tomto kopci již rozhledna v minulosti stála. Nacházela se v místě sousedícího triangulančního bodu. Vznikla někdy ve 20-tých letech 20. století a společně s triangulančním bodem sloužila k zeměměřičským pracím. Byla vybavena žebříky umožňující výstup do výšky cca 21 m nad vlastní kopec, jehož nadmořská výška činí 590 m n.m. Odstraněna byla v roce 1947. Současná moderní telekomunikační věž byla uvedená do provozu v srpnu roku 2001. Jejím investorem byla tehdy firma Eurotel Praha, spol. s r.o. Zastřešený vyhlídkový ochoz se nachází se ve výšce 32 m nad patou stavby a nadmořské výšce 621 m n. m. Ocelové schodiště pro výstup na vyhlídkový ochoz o kapacitě 27 osob čítá celkem 168 schodů. Z ochozu je návštěvník rozhledny odměněn pohledem na celé území CHKO Moravský kras, od Helišovy skály na SV po Hády na JZ, a ze vzdálenějších míst mimo jiné např. na chladící věže elektrárny Dukovany ve vzdálenosti cca 52 km na JZ, dále Pálavské kopce u Mikulova ve vzdálenosti 57 km na JV, na SV nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny kopec Skalky u Benešova s meteorologickým radarem v nadmořské výšce 735 m n. m., na JZ pohoří Českomoravské vysočiny, na JZ podstatnou část Boskovické brázdy atd. 18
Z rozhledny jsou viditelné i tři další rozhledny, a to Babí lom u Lelekovic na J, na Z Milenka u Rudky a rozhledna u obce Kozárov. Provozovatelem rozhledny je obec Vavřinec. Rudice P 26: -- P 35: -- P 42: 29,44 km C 61: 36,70 km C 83: 47,74 km C 94: 47,74 km Obec s hornickou tradicí leží ve střední části Moravského krasu. Název je odvozen od železné rudy, která se v okolí těžila až do konec 19. století. Obec má tři části. Nejstarší je Dědina ve spodní části. Hajce jsou položeny na severozápadním okraji obce. Nejvýše položenou částí je Tumperk. Významnou dominantou je větrný mlýn na Tumperku. Kaple sv. Barbory je zasvěcena patronce horníků a jeskyňářů. Pod obcí probíhá značná část druhého největšího jeskynního systému Moravského krasu Rudické propadání - Býčí skála. Rudice - Větrný mlýn P 26: -- P 35: -- P 42: 29,59 km C 61: 36,93 km C 83: 47,97 km C 94: 47,97 km Větrný mlýn na Tumperku, zvaný Větřák je nápadnou dominantou Rudice. Jde o jeden z šesti kamenných mlýnů holandského typu, které se v okolí nacházejí. Kamenná válcová stavba skládaná z vápence je 7,5 m vysoká. Síla zdiva spodního podlaží je 135 cm. Kuželová, původní šindelová střecha byla otáčivá s možností nastavení hřídele s lopatami do příznivého větrného proudu. Mlýn byl zbudován v roce 1865. V roce 1940 byl mlýn uzavřen a mlynářské právo bylo definitivně zrušeno v roce 1945. Od roku 1994 je ve mlýně otevřeno muzeum obce Rudice - expozice speleologie, mineralogie a historie hornictví a hutnictví. Součástí expozice je Geopark vybudovaný pod širým nebem v těsné blízkosti. Na ukázkách hornin je dokumentována geologická minulost Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Rudické doly P 26: -- P 35: -- P 42: 30,63 km C 61: 35,47 km C 83: 46,51 km C 94: 46,51 km Staré hornické centrum Rudice bylo založeno v místech výskytu pestrobarevných rudických vrstev, které obsahovaly velké množství limonitických železných rud. Ruda se v 18. a 19. století těžila hlubinným způsobem - ražbou šachet a štol, které sahaly do hloubky až 120 m. Pro starší těžbu 19
jsou typické drobné dobývky - pinky. Ve 20. století se těžily kaolinické jíly a stavební písky. Pozůstatkem důlní činnosti je řada malých jezírek neboli "luží". Těžba vrstev byla doprovázena nálezy druhohorních zkamenělin a rudických geod. Rudické propadání P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 37,84 km C 83: 48,88 km C 94: 48,88 km Rudické propadání patří k největším ponorům v České republice. Bylo prozkoumáno v roce 1985, kdy potápěči proplavali sifony od Býčí skály do koncových partií. Skalní mlýn P 26: 0,00 km P 35: 0,00 km P 42: 0,00 km C 61: 0,00 km C 83: 0,00 km C 94: 0,00 km Původní mlýn na řece Punkvě. V dnešní době slouží jako stanice Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, nalézá se zde dispečink a informační služba. Místo je výchozí stanicí vláčku, který vede k Punkevním jeskyním. Sloup Jeskynní systém Rudické propadání - Býčí skála v Moravském krasu je se svojí délkou více jak 12 km druhý nejdelší v České republice. Nejmocnější příkrov devonského vápence dal vzniknout i 153 m hluboké Rudické propasti, nejhlubší v České republice. V místě Rudického propadání se Jedovnický potok ztrácí z povrchu do podzemí. Podzemní tok Jedovnického potoka padá do hloubky 86 m soustavou vodopádů, z nichž nejvyšší měří 35 m. Do podzemního Jedovnického potoka se vlévá několik přítoků, jedním z nich je Tipeček, který využívá obec Rudice jako zdroj pitné vody. Jedovnický potok vyúsťuje na povrch u jeskyně Býčí skála v Josefovském údolí. P 26: 10,99 km P 35: 10,99 km P 42: 10,99 km C 61: -- C 83: 73,43 km C 94: 84,91 km Městys Sloup je severní vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Moravský kras a významné poutní místo. Nadmořská výška Sloupu je 470 m n. m. Vznik městyse se datuje od poloviny 11. století. Nejstarší věrohodný doklad o existenci Sloupu je z roku 1373 v Zemských deskách moravských, kosterní nálezy v jeskyni Kůlna však svědčí o osídlení již v době neandrtálského člověka. V roce 2000 získal Sloup prestižní titul "Vesnice roku" a jako vítěz soutěže pak reprezentovala Českou republiku v Evropské soutěži vesnic. Přírodní dominantou městyse a největší turistickou atraktivitou jsou místní Sloup- 20
sko-šošůvské jeskyně se světoznámou Eliščinou jeskyní, krápníkem Svícnem a jeskyní Kůlnou. Vstupnímu areálu jeskyní vévodí osamělé skalisko "Hřebenáč", podle jehož sloupovitého tvaru je odvozen název městyse. Mezi kulturní památky městyse patří zejména barokní kostel Panny Marie Bolestné, postavený v letech 1751-1754. V kryptě kostela je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolina z Rogendorfu. Další kulturní památkou je místní fara, kde hraběnka v roce 1759 zemřela. K registrovaným památkám patří také jeskyně Kůlna, v níž byly nalezeny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka a která je evropským archeologickým unikátem. Na území Sloupu se kromě těchto zapsaných památek nachází několik drobných objektů sakrální architektury, včetně kapličky sv. Peregrina. Městys má také tři památné stromy: lípu u Hřebenáče (cca 250 let) a dvě Salmovy lípy na Salmově hřbitově (cca 150 let) Sloupsko - Šošůvské jeskyně P 26: 11,41 km P 35: 11,41 km P 42: 11,41 km C 61: -- C 83: 72,89 km C 94: 84,37 km proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Při rekonstrukci v roce 1997 byla přemostěna Stupňovitá propast a návštěvníkům se tak otevřel nový netradiční pohled. Propast Nagelova, hluboká 80 metrů, je největší podzemní propastí svého druhu v České republice. Pro návštěvníky je zpřístupněna dvěma vyhlídkovými můstky. Šošůvská část jeskyně, objevená na počátku 20. století, je charakteristická křehkou a barevnou krápníkovou výzdobou. Stará a Nová Rasovna P 26: 16,58 km P 35: 16,58 km P 42: 16,58 km C 61: -- C 83: 66,69 km C 94: 66,69 km Rozsáhlý komplex dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořený ve dvou patrech. Jeskyně je významným nalezištěm koster jeskynních medvědů, lvů, hyen a dalších živočichů. Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má velmi bohatou krápníkovou výzdobu a také vynikající akustiku, Stará a Nová Rasovna, místa v nichž potok Bílá voda mizí v hlubinách země, jsou součástí tajemného světa podzemí CHKO Moravský kras. Původní ponor potoka Bílá voda Stará Rasovna je dnes již suchý a potok se do tohoto systému vlévá jen při povodních, kdy ponor 21
Studánka Pod hradem P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 17,78 km C 83: 28,82 km C 94: 28,82 km Nová Rasovna nestačí pobrat všechnu vodu. Zajímavostí je, že se ponor nachází při vstupu do nepřístupné jediné ledové jeskyně v Moravském krasu a teplota se zde může pohybovat až okolo bodu mrazu. Potok Bílá voda v podzemí pokračuje Amatérskou jeskyní a po soutoku se Sloupským potokem tvoří říčku Punkvu. Přírodní rezervace Bílá voda byla vyhlášena dne 3. 8. 2000 a zahrnuje zde se nacházející jeskynní systémy (jeskyně Stará Rasovna, Nová Rasovna, Holštejnská, Piková Dáma, Spirálka a další). Studánka Na Troubkách P 26: 14,76 km P 35: 14,76 km P 42: 14,76 km C 61: -- C 83: 69,22 km C 94: 69,22 km Místní polní trať Pod Troubky (také Tróbe, nebo Na Tróbech) je významným prameništěm, které ve středověku zásobovalo nedaleký hrad Holštejn pitnou vodou. Název trati je odvozen z nálezů zbytků dřevěného potrubí starého hradního vodovodu. Lokalita se nachází na Šošůvské krasové plošině, která je rozbrázděna desítkami závrtů. Známá studánka se nachází při frekventované cyklistické trase údolím Svitavy z Adamova do Blanska hned vpravo pod pomníkem J. Žalmana. Ze studánky ze skály železnou trubkou vytéká ledový pramen, jehož vody jsou sbírány v mramorové mušli, odkud padají do malé nádrže pod studánkou. V nádrži se nachází betonový stup pro lidi nabírající vodu. Nad trubkou je obrázek a úryvek z Knihy indických moudrostí: "Květina budiž ti sestrou a zvíře bratrem". Studánka U kukačky P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 13,56 km C 83: 24,60 km C 94: 24,60 km Nedaleko od spodního vstupu do výzkumného lesnického ústavu "Silviculturum" se nachází studánka vedle paloučku s několika exotickými dřevinami. Palouček je křižovatkou cest Hradská, Tetřeví a Doubská s několika 22
místními lesními pěšinami. Nad trubkou je do betonu namalován obrázek kukačky. Voda zde ale častěji spíše neteče než teče. Okolí bylo v dávných dobách místem těžby a zpracování železné rudy. Suchý žleb Všechny trasy Suchý žleb je krasové údolí, které se táhne od Holštejna ke Skalnímu Mlýnu, kde se spojuje s Pustým žlebem. Horní část žlebu s Holštejnským údolím a Hradským žlebem je odvodňována tokem Bílá voda. Největší zdrojnice Punkvy se ztrácí v propadání Nové a Staré Rasovny. Další část údolí, zvaná Ostrovský žleb, je s výjimkou krátkých úseků Lopače a Krasovského potoka bez povrchových vodotečí. K významným jeskyním Ostrovského žlebu patří Císařská jeskyně využívaná pro speleoterapii a Balcarka. Ve spodní, převážně lesnaté kaňonovité části Suchého žlebu, v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy, jsou významné jeskyně Kalova, Zazděná a Králova, dále jeskyně Koňská jáma, Rytířská a Kateřinská. Šošůvka - kaple P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: -- C 83: 70,67 km C 94: 82,15 km 1942, kdy byla zbourána zvonička na návsi a tehdejší obecní zástupci přislíbili, že se postaví jiná a na vhodnějším místě. Nyní je postavena kaple sv. Václava a Anežky České u hřbitova, která byla v roce 2002 zkolaudována, koncem září vysvěcena a dána do užívání všem občanům. Vysílač Kojál P 26: -- P 35: -- P 42: -- C 61: 47,02 km C 83: 58,46 km C 94: 58,46 km Televizní vysílač Kojál se nachází na 600,3 m vysokém vrcholu stejného jména mezi obcemi Lipovec a Krásensko, přibližně 25 km severovýchodně od Brna. Kojál je na první pohled jen obyčejný stožár, ale ve skutečnosti je ocelová konstrukce vysílače dílem vynikajícího tvůrce inženýrských děl profesora doktora inženýra Josefa Wankeho, tehdy pracovníka Hutního projektu v Praze. Po výstavbě v roce 1959 měřil 322 m. V 80. letech prošel rekonstrukcí, stávající stožár byl demontován a těsně vedle byl postaven nový o celkové výšce 340 metrů. Na vrcholu se nachází laminátová konstrukce cca 22 m vysoká. Tento vysílač je třetí nejvyšší stavbou v Česku a je dvojče vysílače Krašov, který je o dva metry vyšší. Kojál je nevlídný kopec, kde naříká vítr, ale také silný vysílač, který rozhodně nenaříká... V obci vzniklo sdružení občanů (místních i z jiných vesnic a měst) v květnu roku 2000, jehož kořeny sahají přes rok 1963 do roku 23
ÚDAJE O TRASÁCH Trasy jsou v důležitých bodech značeny vlastním značením, jinak většinou procházejí po turistických nebo cykloturistických značených trasách. POZOR! některé kontroly (K2, K3 na cyklotrase, K5 na pěší trase) nejsou přímo na průběhu trasy a je třeba k nim odbočit a následně se vrátit na trasu. Kontroly pouze pro nejdelší trasy jsou, s ohledem na vzdálenost od nejbližší kontroly a nižší počet účastníků na těchto trasách, odbavovány dodavatelsky - K5 (pěší 42 km) razítko v informačním středisku u Větrného mlýna v Rudici, K8 (cyklo 94 km) razítko v recepci Campingu Baldovec. Důležitá upozornění!! Pořadatel nezodpovídá za bezpečnost účastníků na trase! Dodržujte pravidla silničního provozu! Trasy procházejí CHKO Moravský kras. Přizpůsobte, prosím, své chování této skutečnosti. Pěší trasy P 26 P 35 P 42 sm. značení P popis 0.00 0.00 0.00 Start - Skalní mlýn 0.12 0.12 0.12 Rozcestí u mostu 0.37 0.37 0.37 Rozcestí na kraji lesa 1.83 1.83 1.83 Punkevní jeskyně 2.02 2.02 2.02 Lanovka Punkevní jeskyně - Macocha 2.50 2.50 2.50 Rozcestí Pod Salmovkou 3.31 3.31 3.31 Rozcestí - Blansek Zřícenina Hradu Blansek (300 m) 3.86 3.86 3.86 Konec lesa 4.56 4.56 4.56 Nové Dvory - Křižovatka 5.02 5.02 5.02 Odbočení ze silnice 5.27 5.27 5.27 Královka - Odbočení na neznačenou zkratku 5.87 5.87 5.87 Návrat na značené trasy 6.59 6.59 6.59 K1 - Rozhledna Podvrší Rozhledna Podvrší (100 m) 6.78 6.78 6.78 Rozcestí na kraji lesa 24
Pěší trasy P 26 P 35 P 42 sm. značení P popis 7.42 7.42 7.42 Veselice - Křižovatka 7.62 7.62 7.62 Veselice - Vstup na hlavní silnici 7.73 7.73 7.73 Veselice - Křižovatka u ZD 8.78 8.78 8.78 Vavřinec - Rozcestí na návsi 8.91 8.91 8.91 Vavřinec - Křižovatka nad obchodem 9.25 9.25 9.25 Konec Vavřince 10.59 10.59 10.59 Sloup - Vstup na hlavní silnici 10.99 10.99 10.99 Sloup - Kostel Panny Marie Bolestné 11.41 11.41 11.41 Sloupsko - Šošůvské jeskyně 11.51 11.51 11.51 Hřebenáč 11.88 11.88 11.88 Jeskyně Kůlna 11.93 11.93 11.93 Odbočka pod jeskyní Kůlna 12.07 12.07 12.07 Hotel Břoušek 12.38 12.38 12.38 Odbočka nad Hotelem Břoušek 13.44 13.44 13.44 Šošůvka - Vstup na silnici u ZD 13.68 13.68 13.68 Šošůvka - Odbočení ze silnice 14.76 14.76 14.76 Studánka Na Troubkách 14.96 14.96 14.96 Rozcestí - Nejsvětější trojice 15.86 15.86 15.86 Holštejn - Rozcestí u Hradu 16.07 16.07 16.07 K2 - Pod hradem Holštejn 16.32 16.32 16.32 Holštejn - Jeskyně Hladomorna (100 m) 16.39 16.39 16.39 Rozcestí - Hrad Holštejn Hrad Holštejn (50 m) 16.58 16.58 16.58 Propadání - Nová Rasovna (50 m) 16.68 16.68 16.68 Rozcestí u Staré Rasovny Propadání - Stará Rasovna (100 m) 17.49 17.49 17.49 Rozcestí - Kalvodův kříž 17.53 17.53 17.53 Odbočení ze silnice 17.68 17.68 17.68 Vstup na polní cestu 19.44 19.44 19.44 Ostrov - Rozcestí s vápencovým kamenem 25
Pěší trasy P 26 P 35 P 42 sm. značení P popis 19.56 19.56 19.56 Ostrov - Informační centrum 19.62 19.62 19.62 Ostrov - Vstup na silnici 19.89 19.89 19.89 Ostrov - Křižovatka nad ZŠ 20.07 20.07 20.07 K3 - ZŠ Ostrov u Macochy (Oběd) 20.19 20.19 20.19 Ostrov - Vstup na hlavní silnici 20.63 20.63 20.63 Jeskyně Balcarka 20.69 20.69 20.69 Blažkův závrt 20.70 20.70 Rozcestí u Balcarky 20.85 20.85 Odbočení ze silnice 20.97 20.97 Rozcestí - Konec Krasovského údolí 22.08 22.08 Cyklorozcestí pod Krasovou 22.74 22.74 Krasová - Rozcestí 22.81 22.81 Krasová - Křižovatka u vodní nádrže 22.92 22.92 Krasová - Vstup na hlavní silnici 23.34 23.34 Konec Krasové - Odbočení 24.50 24.50 Jedovnice - Křížení silnice 373 25.08 25.08 Jedovnice - Odbočení pod kostelem 25.28 25.28 Jedovnice - Odbočení z náměstí 25.68 25.68 Jedovnice - Parkoviště u rybníka 25.79 25.79 Jedovnice - Rybník Olšovec 25.96 25.96 Jedovnice - Tréninkové hřiště 26.19 26.19 K4 - Kulturní dům Jedovnice 26.20 Jedovnice - Rozcestí za K4 26.29 Jedovnice - Vstup na silnici 26.34 Jedovnice - Silnice na Blansko 26.60 Jedovnice - Křižovatka na Křtiny 26.83 Jedovnice - Odbočení u ryb. Dýmák 27.39 ČOV Jedovnice 28.03 Stará huť - Rozcestí u mostu 28.17 Rozcestí nad Starou hutí 26
Pěší trasy P 26 P 35 P 42 sm. značení P popis 28.26 Dřevěný mostek u informační tabule 28.76 Rozcestí u propadání Rudické propadání (50 m) 28.87 Rozcestí nad propadáním 29.14 Odbočení u cyklotrasy 29.44 Začátek Rudice 29.59 Rudice - Rozcestí u Větřáku 29.59 K5 - Větrný mlýn (razítko v info-centru) 20 m 29.77 Rudice - Křižovatka u obchodu 30.01 Rudice - Kaple sv. Barbory 30.52 Odbočení z cyklotrasy 30.63 Pískovna Seč (150 m) 31.03 Silnice Olomučany - Rudice 31.48 Rudice - Odbočka k VDJ 31.67 Rudice - Křižovatka u VDJ 31.97 Rudice - Rozcestí u "Luží" 32.28 Rudice - "Luže" po dolování 32.66 Rudice - Rozcestí u stavebnin 32.85 Rudice - Vstup na hlavní silnici 33.98 Křížení silnice 379 34.70 Rozcestí Harbechy 26.20 Jedovnice - Rozcestí za K4 26.25 Jedovnice - Silnice na Vyškov 26.78 Úřad Jedovnice 27.14 Konec Jedovnic 27.99 Rozcestí u lomu 28.31 Rozcestí Harbechy 29.75 36.14 Vstup na silnici 30.19 36.58 Vilémovice - Křižovatka 30.94 37.33 Vilémovice - Návrat na hlavní silnici 27
Pěší trasy P 26 P 35 P 42 sm. značení P popis 31.09 37.48 Odbočení ze silnice - Přes svodidla 31.09 37.48 Výhled na Suchý žleb 31.53 37.92 Křížení silnice v Suchém žlebu 31.58 37.97 Návrat na silnici v serpentinách 32.03 38.42 Odbočení na schody 32.09 38.48 Návrat na silnici nad serpentinami 32.20 38.59 Rozcestí před Macochou 20.70 Rozcestí u Balcarky 20.91 Samota nad Balcarkou 21.27 Konec Ostrova 23.09 Rozcestí Občiny 23.18 Odpojení turistické červené 23.24 Rozcestí před Macochou 23.63 32.59 38.98 K6 - Propast Macocha - Horní můstek Propast Macocha - Dolní můstek (250 m) Koňský spád (800 m) 23.69 32.65 39.04 Odbočka před WC 24.13 33.09 39.48 Rozcestí v lese 24.88 33.84 40.23 Památník Františka Křenka 25.85 34.81 41.20 Rozcestí u Kateřinské jeskyně Kateřinská jeskyně (100 m) 26.17 35.13 41.52 Rozcestí u mostu 26.29 35.25 41.64 Cíl - Skalní mlýn 28