Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, Praha 1. Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 Praha 2009

Seznam používaných zkratek ČBÚ Český báňský úřad ČSÚ Český statistický úřad SÚIP Státní úřad inspekce práce VÚBP Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. NemÚr Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za rok 2008 a předcházející BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci OBÚ obvodní báňský úřad OIP oblastní inspektorát práce OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OOPP osobní ochranné pracovní prostředky 2

Obsah ÚVOD.. 4 1. UKAZATELE SMRTELNÉ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR. 5 1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008. 5 1.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR. 6 2. SMRTELNÁ PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH... 9 2.1 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2008.. 9 2.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích. 9 3. SMRTELNÁ PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH.. 12 3.1 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2008.. 12 3.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích... 14 4. SMRTELNÁ PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE PRÁVNÍ FORMY PODNIKU V ROCE 2008.. 16 5. CHARAKTERISTIKA SMRTELNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ 17 5.1 Nehody. 17 5.1.1 -Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (včetně mobilního stroje)... 18 5.1.2 -Pád osoby z lešení, lávky, plošiny, z části budovy, stavby a do prohlubně 19 5.1.3 -Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí. 19 5.1.4 -Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do 19 nebezpečných míst na stroji 5.1.5 -Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem. 19 5.1.6 -Pád na osobu - nákladu, břemena přepravovaného strojem, zasypání 19 5.1.7 -Pád osoby ze stroje (včetně jeho částí). 19 5.1.8 -Zasažení osoby elektrickým proudem 19 5.1.9 -Sesutí zeminy, pád horniny na osobu, proboření do materiálu, zavalení 19 5.1.10 -Havárie letadla...... 19 5.2 Zdroje nehod. 20 5.3 Zdroje úrazů 21 5.4 Příčiny úrazů. 23 5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost 24 6. PORUŠENÉ PŘEDPISY... 27 6.1 Zákoník práce a další zákony..... 27 6.2 Prováděcí a interní předpisy... 29 7. ZAMĚSTNÁNÍ A VĚK ZRANĚNÝCH. 30 8. ODVĚTVÍ PODNIKŮ A ČINNOSTI 31 9. MĚSÍC A HODINA ÚRAZU... 34 10. ZÁVĚR 36 POUŽITÉ ZDROJE DAT 38 TABULKOVÁ ČÁST. 38 3

Úvod Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 klesl proti roku předcházejícímu o 13 případů. Na tomto poklesu se nejvíce podílel pokles počtu smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu a to o 15 případů. Obdobně i v dopravě, skladování a spojích byl zaznamenán pokles o 7 případů. Ve finančním zprostředkování a pojišťovnictví došlo po třech letech bez jediného případu k případům třem (jen dopravní nehody). Ženy utrpěly 8 smrtelných pracovních úrazů, což je pod průměrnou hodnotou z let 1999 2007. Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly dopravní nehody (58 případů, tj. 33,3 %). Z toho byly 4 případy způsobeny leteckými dopravními nehodami a k 54 případům došlo na pozemních komunikacích. V roce 2007 byly jen 3 případy způsobeny leteckými dopravními nehodami a k 60 případům došlo na pozemních komunikacích. Počet dopravních nehod s následkem smrtelného pracovního úrazu v letech 2004 a 2005 nevykázal žádný trend změn, v roce 2006 došlo ale k významnému poklesu. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006 (z 1 222 na 1076). Tím došlo ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích z 60 na 54 (o 10 %). Ženy utrpěly při dopravních nehodách 7 smrtelných pracovních úrazů, z toho 1 při nehodě letecké. Dopravní prostředky se podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 4 %, těžkých již 20 % a smrtelných dokonce 40 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Z celkem usmrcených 1 076 osob při dopravních nehodách v roce 2008 v ČR jich bylo přibližně 5 % v pracovně právním vztahu. Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti jsou pády osob z výšky nebo do hloubky a pády předmětu na osobu. Tyto případy se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílí 41 % (71 případů). Vznik smrtelných pracovních úrazů je rozložen zhruba rovnoměrně do všech odvětví s výjimkou stavebnictví, činností se stavebnictvím souvisejících a do zpracovatelského průmyslu. Stavebnictví a související činnosti přitom vykazují celkově nejvyšší frekvenci výskytu smrtelných pracovních úrazů vzhledem k počtu pojištěnců. Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán rozsáhlostí tohoto odvětví (počet pojištěnců). Dopravních nehody se podílely jen pěti případy. 4

1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2008, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze statistického zjišťování Českého statistiského úřadu Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr). Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. 1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2008 V roce 2008 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i, (VÚBP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 203 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování NemÚr 174 případů (tabulka č. 1). Z toho bylo zaznamenáno (příp. vyšetřeno): 191 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které jsou hlášeny 1 oblastním inspektorátům práce (OIP), z nichž 164 případů podléhá statistickému zjišťování NemÚr, 12 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které jsou hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ), z nichž podléhá statistickému zjišťování NemÚr 10 případů. Počet statisticky evidovaných smrtelných pracovních úrazů v roce 2008: celkem: 174 smrtelných pracovních úrazů; počet smrtelných pracovních úrazů klesl proti předcházejícímu roku o 13 případů (ze 187 na 174), tj. o 7,0 %, ženy: 8 smrtelných pracovních úrazů (tj. 4,6 %); průměrný počet smrtelných pracovních úrazů žen za posledních 10 let činí 9 případů za rok, mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998. Tyto změny ovlivnily výrazně četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele v ČR klesla proti předešlému roku z hodnoty 0,41 na 0,38. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný (0,24 %). 1 Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 5

1.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 1999. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2. Konkrétní hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulkové části (tab. č.1). 250 Graf č. 1.1 Smrtelné pracovní úrazy 240 230 220 210 počet 200 190 180 170 160 150 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok Graf č. 1.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů 0,55 četnost na 10 000 pojištěnců 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 6

120 Graf č. 1.3 Bazické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů 115 110 pojištěnci index (%) 105 100 95 90 85 80 75 70 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok četnost na 10 000 pojištěnců počet smrtelných prac. úrazů Průběh četnosti a počtu případů za uvedené období je podobný, křivky se od sebe do roku 2004 vzdalují a pak se zase přibližují, což je dáno postupným poklesem a poté nárůstem počtu pojištěnců. Tuto skutečnost dokumentuje graf srovnání časových řad bazických indexů základních ukazatelů (graf č. 1.3), v němž jsou bazickými hodnotami hodnoty ukazatelů v roce 1999. Graf současně ukazuje, že za sledované období smrtelná pracovní úrazovost, vyjádřená počtem a četností těchto úrazů, poklesla zhruba o 13 %. Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti v posledních deseti letech se nejvíce podílejí změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR. Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 1999 2008. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách, dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ. Počet smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách v roce 2008 klesl, což je odrazem dopravní úmrtnosti obecně. Dopravní policie zaznamenala po nepříznivém roce 2007 pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách. Bohužel ani bilancí příznivého roku 2006 se ČR nemohla chlubit, neboť se na evropském žebříčku nacházela na 4. příčce zezadu s hodnotou 103,7 usmrcených osob na milion obyvatel. Horší bylo jen Slovinsko, Polsko a nejhorší Řecko (148,9). Na opačném konci bylo Nizozemí s hodnotou 44,6. V roce 2007 stoupla tato hodnota na 119 usmrcených osob na jeden milion obyvatel. Největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 1998. Obdobný pokles počtu osob usmrcených v roce 1998 při dopravních nehodách byl zaznamenán i dopravní policií. Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h. 7

300 Graf č. 1.4 Smrtelné pracovní úrazy (evidované ČBÚ a SÚIP, dopravní nehody) 280 260 celkem ČR 240 počet 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 evidované SÚIP bez dopravních nehod evidované SÚIP - dopravní nehody evidované ČBÚ 20 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb 2., upravující např. povinnosti řidiče k zajištění bezpečnosti chodců. Díky tomuto zákonu byl při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob. Další výrazný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 2003. Tento pokles byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb. 3, který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu smrtelných pracovních úrazů při těchto událostech. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP s vyloučením případů, ke kterým došlo při dopravních nehodách, vykazuje obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. Meziroční pokles v roce 2006 byl jen o 2 případy. Tyto úrazy jsou rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž největší frekvenci výskytu smrtelných pracovních úrazů vykazuje stavebnictví (viz kap. 3). Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ nevykazoval do roku 2004 žádný trend změn. Při hornické činnosti docházelo průměrně k 10 případům ročně, pouze v letech 2003 a 2004 byl počet případů vyšší v důsledku důlních otřesů s následkem hromadných úrazů. V roce 2005 došlo k výraznému poklesu počtu o 13 případů z důvodu útlumu (poklesu počtu pojištěnců) v tomto odvětví. V roce 2008 došlo k 10 případům. 2 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů 3 Zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě 8

2 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2008, vyjádřena hodnotami ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti, je dokumentována v tabulce č. 2.1 v tabulkové části. V tabulce č. 2.2 je uveden vývoj těchto ukazatelů v krajích v letech 2004-2008. 2.1 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2008 Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2008. Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,38) vykázaly kraje: Ústecký (0,92), Pardubický (0,62), Jihočeský (0,60) a Moravskoslezský (0,54), zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Vysočina (0,36), Plzeňský (0,34), Jihomoravský (0,34), Středočeský (0,31) a Olomoucký (0,31), nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Královéhradecký (0,28), hl. m. Praha (0,26), Karlovarský (0,19), Zlínský (0,13) a Liberecký (0,12). Graf č. 2.1.1 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v krajích v roce 2008 Moravskoslezský 14,9% hl. m. Praha 14,9% Olomoucký 4,0% Zlínský 1,7% Středočeský 8,0% Jihomoravský 10,3% Vysočina 4,0% Jihočeský 8,6% Pardubický 7,5% Královéhradecký 3,4% Liberecký 1,1% Ústecký 15,5% Plzeňský 4,6% Karlovarský 1,1% 2.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích od roku 2000 do roku 2008 (tabulka č. 2.2). Z grafu č. 2.2.2 vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze trvale nižší než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, na druhé straně v Moravskoslezkém kraji je tato hodnota zpravidla vyšší. 9

Grafy č. 2.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2000-2008 Hl.m.Praha Středočeský 35 35 30 30 25 25 počet 20 počet 20 15 15 10 10 5 5 0 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Vysočina rok Jihočeský Plzeňský rok Karlovarský 35 35 30 30 25 25 počet 20 počet 20 15 15 10 10 5 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok rok Ústeck ý Liberecký Královéhradecký Pardubický 35 35 30 30 25 25 počet 20 počet 20 15 15 10 10 5 5 0 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok rok Jihom oravský Zlínský Olom oucký Moravskoslezský 35 35 30 30 25 25 počet 20 počet 20 15 15 10 10 5 5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok 10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

Grafy č. 2.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2000-2008 Hl.m.Praha ČR Středočeský ČR četnost 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok Vysočina Jihočeský ČR četnost 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok Plzeňský Karlovarsk ý ČR četnost 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok Úste cký Liberecký ČR četnost 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok Králové hradeck ý Pardubický ČR 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok rok Jihom oravský Zlínský ČR Olomoucký Moravskoslezský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok 11 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok

3 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích 3.1 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2008 Graf č. 3.1.1 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v odvětvích podniků - zaměstnavatelů v roce 2008 Ostatní veřejné, sociální a ost. služby "O" 4,0% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 4,6% ostatní odvětví: "B, H, J, L, M, N" 4,0% Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" 9,2% Těžba nerostných surovin "C" 4,6% Doprava, skladování a spoje "I" 15,5% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 5,2% Zpracovatelský průmysl "D" 19,0% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 1,1% Stavebnictví "F" 32,8% Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 v odvětvích (OKEČ) podniků - zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2008 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (57, tj. 32,8 %) u firem zabývajících se stavebnictvím. Protože zde bylo zaměstnáno jen 6,6 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2) vykazuje stavebnictví pětkrát vyšší četnost smrtelných pracovních úrazů než je průměrná četnost v ČR. K více než polovině smrtelných pracovních úrazů (51,8 %) v ČR v roce 2008 došlo ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu dohromady (podobně jako v letech 2007, 2006 a 2005). Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví (OKEČ), v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako ostatní odvětví : Rybolov, chov ryb a souv. činnosti (B), Ubytování a stravování (H), Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L), Vzdělávání (M) a Zdravotnictví, sociální péče, veterinární činnosti (N). Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulce č. 3.2.1. 12

Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2008 v odvětvích (OKEČ). Graf č. 3.1.2 Podíl počtu pojištěnců v odvětvích v roce 2008 ostatní odvětví: "B, H, J, L, M, N" 24,3% Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" 3,1% Těžba nerostných surovin "C" 0,9% Zpracovatelský průmysl "D" 28,5% Ostatní veřejné, sociální a ost. služby "O" 3,7% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 10,7% Doprava, skladování a spoje "I" 7,5% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 13,7% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 1,1% Stavebnictví "F" 6,6% Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 v odvětvích (OKEČ) událostí, při nichž k úrazu došlo. Graf č. 3.1.3 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v odvětvích událostí v roce 2008 Ostatní veřejné, sociální a ost. služby "O" 2,9% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 1,1% ostatní odvětví: "B, H, J, L, M, N" 1,1% Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" 8,6% Těžba nerostných surovin "C" 5,2% Doprava, skladování a spoje "I" 39,7% Zpracovatelský průmysl "D" 13,2% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,6% Stavebnictví "F" 26,4% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 1,1% 13

3.2 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů z období let 2004 až 2008 uspořádané podle odvětví (OKEČ) podniků - zaměstnavatelů jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a č. 3.2.2 v tabulkové části a časové řady počtů smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle odvětví podrobně jsou uvedeny v tabulce č. 3.2.3. Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje (v letech 2000 až 2008) jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2. Poznámka: Pro přehlednost v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2 nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované v odvětvích, kde dochází k malému počtu smrtelných pracovních úrazů. Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2. Graf č. 3.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v odvětvích (OKEČ) 60 Stavebnictví "F" počet 50 40 30 20 10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Těžba nerostných surovin "C" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj "K" Zdravotnictví, soc. péče, veterinární činnosti "N" rok Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazovalo stavebnictví, zpracovatelský průmysl a doprava, skladování, spoje. Ve stavebnictví bylo v roce 2008 vykázáno maximum případů od roku 1999, a to 53. Způsobeno to bylo nárůstem počtu případů (16) při dopravních nehodách. Ve zpracovatelském průmyslu došlo meziročně k významnému poklesu počtu případů z části způsobené poklesem počtu případů způsobených dopravními nehodami. V odvětví doprava, skladování, spoje bylo 74 % případů způsobeno dopravními nehodami. Ve finančním zprostředkování a pojišťovnictví došlo po třech letech bez jediného případu k případům třem. Všechny byly způsobeny dopravními nehodami. 14

Graf č. 3.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v odvětvích (OKEČ) četnost 4,0 3,8 3,6 3,4 3,2 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok Těžba nerostných surovin "C" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Stavebnictví "F" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Doprava, skladování a spoje "I" ČR Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj "K" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Zpracovatelský průmysl "D" V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců) výrazně vyšší než činil republikový průměr. Nejvyšší četnost byla vykázána v těžbě nerostných surovin. Dále to byla odvětví: stavebnictví, potom zemědělství, myslivost, lesnictví a doprava, skladování, spoje. Nejnižší hodnoty četnosti smrtelných pracovních úrazů v odvětvích: veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (0,17), činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (0,16) a obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (0,14) smrtelná pracovní úrazovost v těchto odvětvích je způsobena převážně dopravními nehodami, rybolov, chov ryb v tomto odvětví se případy dlouhodobě nevyskytují, pouze v roce 2006 způsobené dopravní nehodou, vzdělávání, ubytování a stravování a zdravotnictví, sociální péče, veterinární činnosti v těchto odvětvích nebyl v roce 2008 evidován žádný případ. Tato odvětví současně nevykázala žádný časový trend vývoje tohoto ukazetele. 15

4 Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2008 Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4). Tabulka č. 4 Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2008 (VÚBP) kód právní forma počet % 1 01 Podnikající fyzická osoba nezapsaná do obchodního rejstříku 41 20,3 1 02 Podnikající fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku 1 0,5 1 03 Samostatně hospodařící rolník nezapsaný do obchodního rejstříku 1 0,5 1 07 Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obch. rejstříku 1 0,5 1 11 Veřejná obchodní společnost 1 0,5 1 12 Společnost s ručením omezeným 88 43,6 1 13 Společnost komanditní - - 1 21 Akciová společnost 55 27,2 2 01 Zemědělské družstvo - - 2 05 Družstvo 5 2,5 3 01 Státní podnik 1 0,5 3 13 Česká národní banka 1 0,5 3 25 Organizační složka státu 2 1,0 3 31 Příspěvková organizace 1 0,5 3 91 Zdravotní pojišťovna 1 0,5 5 01 Odštěpný závod nebo jiná org. složka podniku zapisující se do OR 1 0,5 6 01 Vysoká škola 1 0,5 8 01 Obec, městská část hlavního města Prahy 1 0,5 celkem zúčastněných podniků 202 100 Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde o především o tři skupiny podniků, a to o společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 184 podniků z celkových 202, tj. 91 %. 16

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů. Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí). Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody. Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz. Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů). Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá). 5.1 Nehody V následující tabulce č. 5.1.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 10 nejfrekventovanějších skupin nehod. Nehody z prvních tří skupin nehod v roce 2008 způsobily 57 % smrtelných pracovních úrazů. V tabulce č. 5.1.2 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2004 až 2008. 17

Tabulka č. 5.1.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2008 (VÚBP) - výběr z tab. č. 5.1.2 pořadí kód skupina nehod počet % 1. 13 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) 55 31,6 2. 56 3. 41 4. 22 5. 21 6. 42 7. 55 8. 28 9. 45 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněné části Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemena, nákladu) Pád na osobu - břemena, nákladu přepravovaného strojem, zasypání Pád osoby ze stroje (vč. stupaček, lávek, plošin, které jsou součástí stroje) Zasažení osoby elektrickým proudem, popálení elektrickým obloukem Sesutí zeminy, pád horniny (ve výkopu, raž. prostoru), proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení 28 16,1 16 9,2 15 8,6 11 6,3 7 4,0 6 3,4 5 2,9 5 2,9 10. 11 Havárie letadla 4 2,3 nejčetnější skupiny nehod, celkem ze 174 152 87,4 Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod: 5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) 55 případů Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem nebo sjetí mimo vozovku a náraz na překážku (např. strom). Došlo ke 4 případům sražení a přejetí osoby automobilem (cyklista, chodec). Dále jsou uvedena odvětví, v nichž byly smrtelné pracovní úrazy způsobeny dopravními nehodami (všeho druhu): Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J) 3 ze 3 případů (tj. 100 %) Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (G) 7 z 9 případů (tj. 78 %) Doprava, skladování a spoje (I) 20 z 27 případů (tj. 74 %) Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp. (L) 2 ze 4 případů (tj. 50 %) Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (K) 3 z 8 případů (tj. 38 %) Ostatní veřejné, sociální a os. služby (O) 2 ze 7 případů (tj. 29 %) Stavebnictví (F) 16 z 57 případů (tj. 28 %) Zpracovatelský průmysl (D) 5 z 33 případů (tj. 15 %) Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu. 18

5.1.2 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně Podobně jako v předcházejících letech byly v této skupině nejčastější pády osob se střechy (jako části stavby) a to 15 z 28 případů. Dalších 5 případů tvoří pády osob z lešení. K 26 případům došlo v souvislosti se stavebními pracemi. Tři případy se staly pod vlivem alkoholu, jeden pod vlivem THC. 5.1.3 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí V této skupině nehod došlo zejména k pádu stromu (4 případy), k převrácení vysokozdvižného vozíku (2 případy), pádu panelu, zdi, lešení, zásobníku a dále manipulovaných předmětů (soustruh, buldozer, svařenec, pec ap.). 5.1.4 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji Zejména se jednalo o zachycení a vtažení části nebo celé osoby do stroje, namotání na hřídel a stisknutí strojem. Jednalo se zejména o dopravníky, lisy, frézu, nakladač, soustruh, míchačku, drtičku, vrtnou soupravu atd. Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu. 5.1.5 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (včetně břemena, nákladu) Nejčastějším typem nehod v této skupině nehod bylo sražení osoby strojem, a to železničním vozidlem (4 případy), pomalu jedoucím strojem (bagr, manipulátor, vysokozdvižný vozík) a zaparkovaným nezabržděným vozidlem (automobily a traktor). K většině případů došlo v dopravě a skladování. Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu. 5.1.6 Pád na osobu - nákladu, břemena přepravovaného strojem, zasypání Jednalo se o pády různých břemen při vykládce z nákladního automobilu a při manipulaci jeřábem nebo vysokozdvižným vozíkem zejména při dopravě a skladování. 5.1.7 Pád osoby ze stroje (vč. jeho částí) Zde byly zaznamenány pády samotných zaměstnanců z automobilu KUKA, vysokozdvižného vozíku a nakladače (jedoucího) a také z autojeřábu, zakladače a traktoru (stojícího). 5.1.8 Zasažení osoby elektrickým proudem Jednalo se převážně o kontakt s nízkým napětím (4 z 5 případů) a to převážně v rozvodně. 5.1.9 Sesutí zeminy, pád horniny na osobu (ve výkopu, raženém prostoru) proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení Nejčastěji došlo (4 z 5 případů) k zavalení zaměstnance sesutím zeminy v nezapaženém výkopu a to ve stavebnictví. 5.1.10 Havárie letadla Počet případů způsobených tímto typem dopravní nehody pozvolna narůstá. V roce 2008 došlo ke dvěma nehodám hromadným, které měly za následek 4 smrtelné pracovní úrazy. 19

5.2 Zdroje nehod Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě spěšných hlášení nebo zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu zaslaných do VÚBP jednotlivými OIP a informací získaných od ČBÚ a dopravní policie. Graf č. 5.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2008 (VÚBP) Plamen, stat. elektřina, záření, zvuk 0,6% Nářadí, náčiní a nástroje Chemikálie, 0,6% výbušniny, tekuté a plynné látky 2,9% Pevné materiály a předměty 8,6% Stroje hnací a vložená zařízení 3,4% Lidé, živočichové, přírodní vlivy 3,4% Stroje dopravní - dopr. prostředky, rypadla 47,1% Terén, přírodní předměty, budovy 24,1% Stroje výrobní, měřicí, zkušební 4,6% Stroje dopravní - zdvihadla 4,6% Tabulka č. 5.2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2008 (VÚBP) výběr z tab. č. 5.2.1 kód skupina zdrojů nehod počet % 1. 11 19-21 Motorové silniční dopravní prostředky a traktory 58 33,3 2. 53 11 Budovy a halové objekty 19 10,9 3. 11 27 Kolejové dopravní prostředky 7 4,0 4. 53 21 Lešení, podpěrné konstrukce 5 2,9 5. 26 11 Transformátory, rozvaděče 5 2,9 6. 11 11 Letadla 4 2,3 7. 51 15 Stromy, porost 4 2,3 8. 56 11 Prohlubně, otvory v podlahách, šachty, jámy 4 2,3 9. 56 15 Výkopy, přírodní prohlubně v terénu 4 2,3 10. 91 11 Lidé 4 2,3 celkem ze 174 114 65,5 20

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2008. V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 10 vybraných skupin zdrojů nehod vykazující nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2008. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je potom zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2004 2008 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů. 5.3 Zdroje úrazů Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu obsaženého v příloze č. III. k bývalé vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP včetně případů nepodléhajících statistickému zjišťování NemÚr a kromě případů hlášených ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2008. V tabulce č. 5.3 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách a podskupinách zdrojů úrazů. Graf č. 5.3 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP ve skupinách zdrojů úrazu v roce 2008 (SÚIP) Průmyslové škodliviny 1,6% Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky 0,0% Kotle 0,5% Elektřina 2,6% Lidé, zvířata, živly 1,0% jiné zdroje 1,0% Materiál, břemena, předměty 14,7% Dopravní prostředky 40,8% Pracovní, doprav. prostory - pády osob 26,2% Stroje 7,9% Zdvihadla a dopravníky 3,7% 21

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazů v roce 2008 zastoupeny: skupina I. Dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 40,8 %; skupina IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory (pády osob) vykázala 26,2 % případů; skupina V. Materiál, břemena, předměty (pády) vykázala 14,7 % případů; skupina III. Stroje vykázala 7,9 % případů; skupina II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky vykázala 3,7 % případů; skupina IX. Elektřina vykázala 2,6 % případů. V těchto základních skupinách zdrojů úrazů byly nejčastějšími podskupinami následující zdroje (v % z celkového počtu případů): Ve skupině I. Dopravní prostředky: motorové silniční dopravní prostředky. 30,4 % Ve skupině IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory (pády osob): ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše..... 23,0 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty (pády): břemena (materiál, předměty přemisťované aj. manipulované).. 5,8 % Ve skupině III. Stroje: stroje stavební a pro úpravu terénu.... 3,1 % Ve skupině IX. Elekřina: elektřina středního a nízkého napětí......... 1,6 % Ve skupině II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky: jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu..... 1,0 % výtahy, elevátory, těžní stroje a jiná zdvihadla..... 1,0 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny: látky jedovaté pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny. 1,0 % Poznámka: Výše uvedený rozbor zdrojů úrazů obsahuje i 27 případů, které byly evidovány orgány inspekce práce, ale nepodléhají statistickému zjišťování NemÚr. Jsou to smrtelné pracovní úrazy cizích státních příslušníků zaměstnaných v zahraničních podnicích a případy, které posléze nebyly klasifikovány jako pracovní úrazy (např. kolapsy). Naopak zde nejsou smrtelné pracovní úrazy evidované ČBÚ. 22

5.4 Příčiny úrazů V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 245) u jednotlivých událostí (159), které vedly ke 174 smrtelným pracovním úrazům v roce 2008. Tabulka č. 5.4 Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům ČR v roce 2008 počet událostí počet závad BOZP v události CELKEM 101 1 101 37 2 74 15 3 45 5 4 20 1 5 5 159 245 Nejčastější závady: Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma): Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 25 případů 21 případů 19 případů Chyby na straně zraněného pracovníka Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 71 případů Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP 13 případů Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce 9 případů Ohrožení jinými osobami Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 28 případů Vnější vlivy (zvířata, živly) Selhání techniky, vada materiálu 7 případů 23

5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění. Naprostá většina (162, tj. 93 %) jich byla způsobena mechanickým působením: horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) 61 případů, vertikální pohyb a střet s překážkou (pády): předmětu na osobu 30 případů, osoby na předmět 41 případů, kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení): mobilním (např. motorové vozidlo) 11 případů, stacionárním (dopravník, výrobní linka) 15 případů, kontakt s živým tvorem (zvířetem, člověkem) a jiné 4 případy. Graf č. 5.5 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v druzích a způsobech zranění v roce 2008 popálení, exploze 1,1% ostatní mechanické účinky 2,3% mechanické účinky - kontakt se strojem 14,9% otrava, utonutí, udušení 2,3% účinky el. proudu, blesku 2,9% šok 0,6% mechanické účinky - dopravní nehody 35,1% mechanické účinky - pády na osobu 17,2% mechanické účinky - pády osob 23,6% U 174 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 181 druhů zranění, z nichž většina byla způsobena mechanickým působením (168 ze 181). Byly to tyto druhy zranění: počet případů: mnohočetná poranění 8 109 poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů 2 36 rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace 3 12 zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů 1 7 účinky mechanického tlaku 522-523 4 24

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (168 ze 181), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit. Jsou to: počet případů: poranění nitrolební 210 14 zhmoždění, rozdrcení mozku 213 13 otřes mozku 211 1 poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů 230 1 pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu 237 7 rozsáhlá devastace těla 840-841 19 poranění mnohočetné, nespecifikované 800 87 zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením současně 820 3 zlomenina 11 7 rozdrcení 34 7 traumatická amputace 351 3 rána bodná, řezná, tržná 321 1 rána střelná 322 1 dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) 522-523 4 Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (13 ze 181): počet případů: Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí 51-53-521 4 otrava, toxické účinky látek 51 (2) dušení, udušení (nedostatkem kyslíku) 521 (1) tonutí, utonutí 53 (1) Účinky elektrického proudu, blesku 6 5 Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka 4 2 Následky námahy, šok, cizí těleso 7 2 25

Indispozice Zranění zaměstnanci byli indisponováni alkoholem (8 případů) a v jednom případě THC (tetrahydrocannabinolem). Nejčastěji měli v krvi 1,0 1,5 promile alkoholu, největší množství bylo 2,82 promile. Tyto látky ovlivňující chování se podílely především na pádech osob. Byly to 2 pády ze střechy, 2 pády z lešení a 2 pády ze žebříku. Dále šlo o silniční dopravní nehodu, přejetí bagrem na stavbě a zranění drapákem nakladače v ohroženém prostoru. Další indispozice zaměstnanců před úrazem: náhlá porucha zdravotního stavu náhlé zkratové jednání ospalost a mikrospánek extrémní věk stres 4 případy 1 případ 1 případ 1 případ 1 případ Pracovní neschopnost Ze 174 případů skončilo 151 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 23 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 96 dnů a celkem u těchto 23 případů bylo evidováno 361 dnů pracovní neschopnosti. V grafu č. 5.6 jsou uvedeny případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy). 50 40 Graf č. 5.6 Závažné pracovní úrazy končící úmrtím v typech událostí úmrtí ihned závažný PÚ, později smrtelný 30 počet 20 10 0 stroj el.proud pád osoby pád typ události předmětu zavalení autonehoda 26

6 Porušené předpisy V roce 2008 došlo ke 159 událostem, které měly za následek 174 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 245 závad BOZP a 392 porušení některého předpisu, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) a to 200 porušení. V 52 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 140 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6. Tabulka č. 6 Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2008 (VÚBP) předpis: kdo porušil: zákon č. 262/2006 zákon č. 361/2000 další zákon, prováděcí předpis CELKEM předpisy BOZP zavinění zraněný 83 35 29 147 97 jiná osoba 5 17 4 26 23 zaměstnavatel, jiná firma 112-107 219 86 CELKEM 200 52 140 392 206 6.1 Zákoník práce a další zákony Nejčastěji porušeným předpisem je zákoník práce. Často bývá shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem i jinou osobou. Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem 83 případů Nejčastěji se jedná o 106, odst. 4, zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost 12 případů písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy 40 případů písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy 19 případů písm. e) nepožívat alkoholické nápoje 8 případů písm. f) oznamovat svému nadřízenému nedostatky 3 případy Dále pak i 107 1 případ Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) jinou osobou 5 případů Nejčastěji se jedná o 106, odst. 4, písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy 2 případy písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy 2 případy písm. f) oznamovat svému nadřízenému nedostatky 1 případ 27

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem 112 případů Zaměstnavatel je povinen: ( 101) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců 27 případů ods. 1 11 případů ods. 2 4 případy ods. 3 10 případů ods. 4, písm. a) 1 případ ods. nespecifikován 1 případ ( 102) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí 50 případů ods. 1 19 případů ods. 2 5 případů ods. 3 13 případů ods. 4 10 případů ods. 5 2 případy ods. nespecifikován 1 případ ( 103) nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit, 25 případů ods. 1, písm. f) 7 případů ods. 1, písm. g) 1 případ ods. 2 7 případů ods. 2, písm. a) 1 případ ods. 2, písm. c) 6 případů ods. 3 3 případy ostatní ustanovení: 104, 105 a 94 10 případů Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem (35 případů): 5, ods. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 12 případů 5, ods. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu 1 případ 5, ods. 2, písm. b) řidič je povinen nepožívat alkohol 1 případ 6, ods. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem 6 případů 18, ods. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit 6 případů 19, ods. 1 vzdálenost mezi vozidly 3 případy 22, ods. 1 přednost v jízdě, jízda křižovatkou 5 případů 54, ods. 2 chodec 1 případ Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou (17 případů): 5, ods. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla 2 případy 5, ods. 1, písm. h) umožnit chodci na přechodu přejít 1 případ 6, ods. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem 1 případ 17, ods. 5, písm. b) řidič nesmí předjíždět 2 případy 18, ods. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit 6 případů 19, ods. 1 vzdálenost mezi vozidly 1 případ 20 vyhýbání 1 případ 22, ods. 1 přednost v jízdě, jízda křižovatkou 3 případy Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem nebylo zaznamenáno. Porušení trestního zákona jinou osobou 4 případy 28

6.2 Prováděcí a interní předpisy, další zákony V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů: zaměstnavatelem nebo jinou firmou: zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP 47 případů nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky 21 případů nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí 10 případů nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích 9 případů vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu 4 případy nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 6 případů vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích 0 případů a ojediněle i nařízení vlády č. 495/2001 Sb., 11/2002 Sb., 28/2002 Sb., 168/2002 Sb. a 406/2004 Sb., celkem 8 případů norma ČSN a ČSN EN 2 případy zaměstnancem: zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP 10 případů nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky 2 případy vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu 5 případů nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 1 případ základní směrnice BOZP v železniční dopravě, návod k obsluze 3 případy a ojediněle i vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., nařízení vlády č. 28/2002 Sb., a 27/2002 Sb., celkem 6 případů norma ČSN, ČSN ISO a ČSN EN 3 případy 29

7 Zaměstnání a věk zraněných V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání, tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance. Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně. Tabulka č. 7 Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2008 (VÚBP) OKEČ zaměstnání počet smrtelných pracovních úrazů celkem z toho dop. nehod zbývá D, I Obsluha stacionárních prům. strojů a zařízení, montážní dělníci 7-7 D, I Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči 39 20 19 D, I Kvalifikovaní výrobci, opraváři, zámečníci, kováři, brusiči, svářeči 16-16 D, I Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v průmyslu, dopravě, ap. 4-4 F Řemeslníci, kvalifikovaní stavební dělníci, zpracovatelé 40 13 27 F Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve stavebnictví 8-8 A, B Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví ap. 10-10 A, B Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví ap. - - - C Kvalifikovaní horníci, kameníci ap. 9-9 C Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech - - -. Kvalifikovaní řemeslníci ostatní a neuvedeno 2 2 -. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ostatní a neuvedeno - - - E Kvalifikovaní elektromechanici, opraváři, seřizovači el. zařízení 3 1 2 G,K,O Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 3 2 G,K,O Nižší administrativní pracovníci, úředníci 6 6 - G,K,O Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v prodeji a službách 3 1 2 M,N,G... Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí ap. pracovníci 14 6 8. Vědečtí a odborní duševní pracovníci, architekti, inženýři - - -. Vedoucí a řídící pracovníci 8 6 2 celkem ČR 174 58 116 Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči utrpěli ze 39 případů 20 při dopravních nehodách. Vedoucí, řídící a vědečtí pracovníci, pedagogové, zdravotníci, architekti, úředníci a provozní pracovníci utrpěli ze 33 případů 21 při dopravních nehodách. Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři atd. utrpěli z 80 případů úrazů pouze 16 při dopravních nehodách. Pomocní dělníci utrpěli z 18 případů pouze 1 při dopravní nehodě. 30

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla v roce: 2008 56 60 let (28 případů) a pak 31 35 let (24 případů), 2007 31 35 let (36 případů), 2006 51 55 let, 2005 51 55 let, 2004 51 55 let. Věk zraněných žen byl 21, 23, 41, 45, 47, 48, 50 a 52 let. Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 44 let. Převážná většina zraněných zaměstnanců byla národnosti české (165 případů), dále ukrajinské (4 případy), slovenské (2 případy), po jednom případu polské, moldavské a vietnamské. V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byly vynechány skupiny do 20 a nad 65 let (4 a 2 případy). 30 Graf č. 7 Počet smrtelných pracovních úrazů ve věkových kategoriích (21-65 let) v ČR v roce 2008 25 20 počet 15 10 5 0 21-25 26-30 31-35 36-40 41-45 46-50 51-55 56-60 61-65 věk 8 Odvětví podniků a činnosti V následující tabulce č. 8 je uvedeno všech 159 událostí, které vedly ke 174 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené číselným kódem nové klasifikace NACE (1 až 93) a současně písmenným kódem staré klasifikace OKEČ (A až O). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností. 31

T a b u l k a č. 8 OKEČ firmy NACE firmy (kód) Zpracování, příprava půdy, výsadba, pěstění vč. ochranářských prací Ošetřování živočichů, chovatelské, veterinární aj. práce a příprava krmiv Těžba, soustřeďování dříví Rozpojování horniny Nakládání horniny a provozního materiálu, vyklápění, překládání dopravníků č i n n o s t Důlní doprava (i ruční), chůze Činnosti spojené s provozem energetických zařízení Strojní zpracování Obsluha pecí (vč. odlévání), kotlů, topných, varných zařízení Ruční zpracování (i ručním mechanizovaným nářadím) Montáž, demontáž (nikoliv stavebních prvků a lešení) Opravy, údržba (strojů a zařízení) Revize, měření, zkoušení (strojů a zařízení) Příprava staveniště, demolice Práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské, lešenářské Instalatérské, izolační a dokončovací práce Stavba a údržba komunikací Rekonstrukce a údržba staveb Doprava silniční a závodová Doprava kolejovými dopravními prostředky Doprava letecká Přeprava zdvihacími zařízeními a prostředky pro dopravu po laně Skladování vč. obsluhy skladových a manipulačních zařízení Pomocné práce, úklid (ostraha, správce) Činnosti a služby při veřejném stravování, provozu hotelů a obchodu Výkony sportovců a pracovníků sportu (profesionálních i amatérských) Chůze, přecházení ap. pohyb mezi objekty, pracovišti Nepracovní činnosti, účast nebo přítomnost na ohrožených místech 11 13 14 21 22 24 26 31 32 33 41 42 43 51 52 53 54 55 61 62 63 65 66 67 71 75 81 85 A 1 1 2 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 9 A 2 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 C 5 0 0 0 3 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 C 8 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 D 11 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 D 16 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 D 17 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2 D 21 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 D 23 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 D 24 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 D 25 0 0 0 0 0 0 0 2 2 1 0 2 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 2 0 0 0 0 0 12 D 27 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 D 28 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 4 D 29 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 D 30 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 D 33 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 O 38 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 1 0 0 0 0 6 E 35 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 F 41 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 2 9 0 3 1 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 21 F 42 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 F 43 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 1 1 4 4 1 4 4 0 0 0 1 2 0 0 0 0 24 G 45 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 G 46 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 G 47 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2 I 49 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 11 6 0 0 1 1 0 0 0 0 20 I 52 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2 I 53 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 J 64 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 J 65 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 K 68 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 K 71 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 K 73 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 K 78 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 K 79 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 L 84 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 1 4 O 93 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 celkem 1 2 7 3 2 3 3 9 2 1 1 8 2 6 13 6 4 9 45 7 2 1 12 5 1 1 2 1 159 32 celkem událostí