Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008

Transkript

1 Příloha doc Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008

2 OBSAH strana 1 ÚVOD 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR 7 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Pracovní úrazovost v roce 2008 v krajích Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2008 v krajích Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích 13 4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH (OKEČ) Pracovní úrazovost v roce 2008 v odvětvích Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2008 v odvětvích Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v r Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ PŘEHLED UKAZATELŮ Absolutní ukazatele Relativní ukazatele 33 Zdroje dat.. 34 Tabulková část přílohy

3 1 ÚVOD V roce 2008 došlo k výraznému poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Počet pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti poklesl rovněž, ale nepatrně. Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2008 vyznačovala podobným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty všech ukazatelů pracovní úrazovosti (kromě průměrné doby trvání jednoho případu) proti u 2007 klesly. V roce 2008 bylo statisticky vykázáno 174 smrtelných pracovních úrazů, což je o 14 případů méně než v roce Četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců se meziročně snížila o 7,3 %. V roce 2008 pokračoval dál pozitivní vývoj smrtelné pracovní úrazovosti z let 2002 až 2006 přerušený nepříznivým em Příznivý vývoj byl zaznamenán v odvětví Zemědělství, myslivost, lesnictví, Stavebnictví, Doprava, skladování, spoje a Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj. Nepříznivý vývoj byl zaznamenán v odvětví Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků, Finanční zprostředkování a pojišťovnictví a Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení. V odvětví Těžba nerostných surovin nedošlo k žádné vážné důlní nehodě. Počet smrtelných pracovních úrazů stoupl zejména ve skupinách zdrojů úrazu: Dopravní prostředky, dále pak Materiál, břemena, předměty (kontakt s osobou při manipulaci a pády na osobu) a také Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob. Naopak pokles případů byl zaznamenán ve skupinách zdrojů úrazu Zdvihadla a dopravníky, Průmyslové škodliviny, Elektřina a Lidé, zvířata, živly. Absolutní pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti u 2007 o 7,7 %. Počet pojištěnců meziročně klesl jen nepatrně (o 2,2 %, tj. o 25 tisíc). To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů, pokles byl zaznamenán obdobný (o 7,1 %). Snížil se kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,5 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 1,7 %) a také průměrné procento pracovní neschopnosti (o 1,4 %). Jediný relativní ukazatel, který dlouhodobě vykazuje trend pozvolného růstu, je průměrná doba trvání jednoho případu. V roce 2008 to bylo již 49,8 kalendářních dnů na jeden případ. Neboť pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl meziročně dynamičtěji než dnů této pracovní neschopnosti, došlo k rekordnímu nárůstu tohoto ukazatele a to již o 6,8 %. Do vývoje vykazované pracovní úrazovosti se tedy i v roce 2008 promítl pokračující technický vývoj a kontrolní činnost inspekce práce. Trend hospodářského oživení se koncem loňského u zpomalil. Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2008 skupina Materiál, břemena a předměty (40 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob (34 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina Dopravní prostředky (41 %). Nejčastější příčinou pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny bylo v roce 2008 Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (80 %). U smrtelných pracovních úrazů to bylo Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru. 3

4 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2008 vztahují ke 4,572 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti. V roce 2008 bylo v České republice nově hlášeno celkem případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 3,548 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu u došlo v roce 2008 k významnému snížení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o případů) a také ke snížení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 1,5 %. Celkově pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo vykázáno celkem pracovních úrazů. Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2008 k velkému poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,68 na hodnotu 1,56. Také průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti u 2007 kleslo z hodnoty 0,215 % na hodnotu 0,212 %. V roce 2008 významně vzrostla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 46,62 na hodnotu 49,78 kalendářních dnů, tj. o 3,16 dne. To byl největší nárůst za posledních minimálně 20 let a překonal tím i nárůst z u 1993 ve výši 2,99 dne. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru osob, o 170 osob méně než v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 V roce 2008 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ) registrováno celkem 203 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování ČSÚ 174 případů vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ šetřeno: 191 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP), z nichž 164 případů podléhá statistickému zjišťování ČSÚ a 12 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady), z nichž statistickému zjišťování podléhá 10 případů. Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 klesl proti u 2007 o 14 případů (ze 188 na 174), což představuje pokles o 7,4 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému u z hodnoty 0,41 na 0,38. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (0,24 %) se proti předcházejícímu u nezměnil. 4

5 2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2008, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1). Od u 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový pracovních úrazů, tj. pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (tabulka č. 2.3). Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v letech 2005 a 2006 mírně vzrostl. Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v letech 2005 a 2006 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu pojištěnců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2006 mírně snížila. V roce 2007 byl zaznamenám pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti (o 8,2 %). Stejný trend pokračoval i v roce 2008, pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl o 7,7 % a vlivem mírného poklesu počtu pojištěnců se i pokles četnosti od této hodnoty příliš nelišil (7,1 %). 120 Graf č. 2.1 Pracovní úrazy, Česká republika celkem s pracovní neschopností 110 (v tisících) Graf č. 2.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností 2,2 2,1 četnost na 100 pojištěnců 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,

6 Došlo jen k mírnému poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti o 1,4 % z hodnoty 0,215 % na hodnotu 0,212 % (graf č. 2.3). Pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf č. 2.4). Tento trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti není způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provází v České republice i vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco nových případů pracovní neschopnosti v důsledku úrazů a nemocí od u 1999 postupně klesl o 41,7 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 13,0 dne na hodnotu 39,0 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 10,4 dne (tj. o 26,4 %) na průměrnou hodnotu 49,8 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění. 0,25 Graf č. 2.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz 0,20 průměrné procento 0,15 0,10 0,05 0, kalendářní dny Graf č 2.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz

7 V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bázickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2008 došlo k poklesu většiny ukazatelů pracovní úrazovosti, kromě průměrné doby trvání jednoho případu. Tento pokles je způsoben poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností a počtu dnů následné pracovní neschopnosti. Graf č. 2.5 Bázické indexy ukazatelů pracovních úrazů s pracovní neschopností index (%) doba trvání případu průměrné procento pojištěnci dnů prac. neschopnosti četnost na 100 pojištěnců pracovní úrazy h 2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Pokles absolutního počtu smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6) v roce 2008 se projevil i poklesem četnosti těchto úrazů (graf č. 2.7 a tabulka č. 2.4). V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bázickými indexy. V roce 2008 klesla četnost smrtelné pracovní úrazovosti shodně s počtem případů, neboť pojištěnců téměř stagnoval (pokles jen o 0,5 %). V grafu č. 2.9 je dokumentován rozdílný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů, zejména v letech 2000 a Graf č. 2.6 Smrtelné pracovní úrazy v ČR

8 0,55 Graf č. 2.7 Četnost smrtelných pracovních úrazů četnost na pojištěnců 0,50 0,45 0,40 0,35 0, Graf č. 2.8 Bázické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů pojištěnci 105 index (%) četnost na pojištěnců smrtelných prac. úrazů četnost PÚ s PN na 100 pojištěnců 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 Graf č. 2.9 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností (PÚ s PN) a smrtelných pracovních úrazů PÚ s PN smrtelné PÚ 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 četnost smrtelných PÚ na pojištěnců 1, ,1

9 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Na pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory: Počet pojištěnců v jednotlivých krajích Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadalo v roce 2008 průměrně cca 326,6 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů. Struktura odvětví v jednotlivých krajích Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č ). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina. 100% Graf 3 Struktura odvětví v krajích v roce % 80% 70% pojištěnci 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% kraj: Hl. město Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký ostatní kategorie OKEČ Zpracovatelský průmysl; těžba nerostných surovin (C, D) Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) Doprava, skladování a spoje (I) Zemědělství, myslivost, lesnictví; rybolov (A, B) Stavebnictví (F) Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský 9

10 3.1 Pracovní úrazovost v roce 2008 v krajích Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,56) vykázaly kraje: Plzeňský (2,34), Vysočina (2,17), Jihočeský (2,15), Královéhradecký (1,91), Karlovarský (1,82) Pardubický (1,78) a Liberecký (1,79), přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Ústecký (1,71), Olomoucký (1,64), Středočeský (1,59) a Zlínský (1,57) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (1,44), Jihomoravský (1,43) a hl. m. Praha (0,98), viz graf Graf č. 3.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích ČR v roce 2008 OIP pro: Moravskoslezský 9,6% a Olomoucký 5,2% OIP pro: Zlínský 5,2% a Jihomoravský 10,5% OIP pro hl. m. Prahu 13,7% OIP pro Středočeský 9,9% OIP pro: Pardubický 5,2% a Královéhradecký 5,8% OIP pro: Liberecký 4,1% a Ústecký 7,0% OIP pro: Plzeňský 7,7% a Karlovarský 2,6% OIP pro: Vysočinu 5,9% a Jihočeský 7,5% 3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2008 v krajích V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2008 (tabulka č. 3.2). 10

11 Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,38) vykázaly kraje: Ústecký (0,92), Pardubický (0,62), Jihočeský (0,60), Moravskoslezský (0,54), přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Vysočina (0,36) Plzeňský (0,34), Jihomoravský (0,34), Olomoucký (0,31), Středočeský (0,31) Královéhradecký (0,28), hl. m. Praha (0,26) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Karlovarský (0,19), Zlínský (0,13), Liberecký (0,12), viz graf Graf č. 3.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v krajích v roce 2008 OIP pro: Moravskoslezský 14,9% a Olomoucký 4,0% OIP pro: Zlínský 1,7% a Jihomoravský 10,3% OIP pro hl. m. Prahu 14,9% OIP pro Středočeský 8,0% OIP pro: Vysočinu 4,0% a Jihočeský 8,6% OIP pro: Pardubický 7,5% a Královéhradecký 3,4% OIP pro: Liberecký a Ústecký 1,1% 15,5% OIP pro: Plzeňský 4,6% a Karlovarský 1,1% Graf č. 3.3 Podíl počtu pojištěnců v krajích ČR v roce 2008 OIP pro: Moravskoslezský 10,5% a Olomoucký 4,9% OIP pro hl. m. Prahu 21,9% OIP pro: Zlínský 5,2% a Jihomoravský 11,5% OIP pro Středočeský 9,8% OIP pro: Pardubický 4,6% a Královéhradecký 4,7% OIP pro: Liberecký 3,6% a Ústecký 6,4% a Karlovarský 2,3% 11 OIP pro: Plzeňský 5,1% OIP pro: Vysočin 4,2% a Jihočeský 5,4%

12 Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti. 12

13 3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Z grafu č je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 7,7 %) se podílí všechny kraje ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Královéhradeckém (o 12,4 %), dále pak na Vysočině (o 11,1 %) a v kraji Středočeském (o 10,4 %). Nejmenší pokles byl zaznamenám v Hlavním městě Praze (o 3,1 %). Z grafu č je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu pracovních úrazů ve všech krajích ČR. Největší a nejmenší pokles byl zaznamenám ve stejných krajích jako pokles počtu pracovních úrazů (viz předchozí odstavec). Meziroční pokles četnosti v ČR byl zaznamenán o 7,1 %. Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2007 a 2008 kleslo v ČR jen o 1,4 % (graf č ). V pěti krajích tento ukazatel vzrostl, nejvíce v kraji Karlovarském (o 5,4 %), a v osmi krajích naopak klesl, nejvíce v kraji Moravskoslezském (o 8,0 %). V kraji Jihomoravském tento ukazatel stagnoval. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů vzrostla u všech krajů a tím i celkově v ČR (o 6,8 %). Největší nárůst byl zaznamenán v kraji Zlínském (o 11,8 %), dále pak na Vysočině (o 10,4 %) a v kraji Středočeském (o 9,7 %). Nejmenší nárůst byl zaznamenám v kraji Moravskoslezském (o 1,1 %). Viz graf č Hodnoty ukazatelů v letech jsou uvedeny v tabulce č Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích Z grafů č a je patrné, že ve většině krajů (8) došlo k poklesu počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů (na pojištěnců). Ve Středočeském kraji zůstali ukazatele na stejných hodnotách. Jen v pěti krajích došlo k nárůstu těchto ukazatelů; největší nárůst byl zaznamenán v kraji Ústeckém a to o 125 % ( případů), který tím dosáhl svého osmiletého maxima. Celkově došlo v ČR k poklesu počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů. Hodnoty ukazatelů v letech jsou uvedeny v tabulce č

14 Graf č Pracovní úrazy s pracovní neschopností v krajích ČR Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský (v tisících) Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Graf č Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích ČR 3,0 Hl. m. Praha Středočeský Vysočina četnost na 100 pojištěnců 2,5 2,0 1,5 1, Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR

15 0,35 Graf č Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích ČR Hl. m. Praha Středočeský 0,30 Vysočina Jihočeský Plzeňský průměrné procento 0,25 0,20 Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský 0,15 0, Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR kalendářní dny Graf č Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích ČR Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR

16 Grafy č Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech Hl.m.Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovars k ý Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihom oravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský

17 Grafy č Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech Hl.m.Praha ČR Středočeský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0, Vysočina Jihočeský ČR Plzeňský Karlovarsk ý ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 četnost 0,6 0,5 0,4 četnost 0,6 0,5 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0, , Úste cký Liberecký ČR Králové hradeck ý Pardubický ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0, Jihom oravský Zlínský ČR Olom ouck ý Moravskoslezský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,

18 4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2008 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ). Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní kategorie) nebo byla vynechána, např: Rybolov a chov ryb (B), Ubytování a stravování (H), Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L), Vzdělávání (M) a Zdravotnictví, sociální péče a veterinární činnosti (N), atd. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách. 4.1 Pracovní úrazovost v roce 2008 v odvětvích V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce Nejvíce těchto pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (D), a to 46,0 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 28,5 % pojištěnců (viz graf č. 4.3). Viz tabulka č Graf č. 4.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ v roce 2008 Ostatní veřejné a soc. služby "O" 2,7% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 5,5% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 11,6% Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" 6,0% Těžba nerostných surovin "C" 1,1% Doprava, skladování a spoje "I" 8,4% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 10,6% Zpracovatelský průmysl "D" 46,0% Stavebnictví "F" 7,8% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,5% 18

19 4.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2008 v odvětvích V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 v odvětvích (viz tabulka č ). Nejvíce případů (49, tj. 28,2 %) vzniklo v roce 2008 ve Zpracovatelském průmyslu (D). Protože v něm byl evidován i obdobný pojištěnců, byla četnost případů shodná s četností v ČR (0,38). Ve Stavebnictví (F) došlo jen ke 46 případům (tj. 26,4 %), ale toto odvětví mělo prvenství v četnosti případů (1,53) na 100 pojištěnců. Graf č. 4.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ v roce 2008 Ostatní veřejné a soc. služby "O" 4,0% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 3,4% Doprava, skladování a spoje "I" 14,4% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 7,5% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 4,0% Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" 8,6% Těžba nerostných surovin "C" 2,9% Zpracovatelský průmysl "D" 28,2% Stavebnictví "F" 26,4% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,6% Graf č. 4.3 Podíl počtu pojištěnců v kategoriích OKEČ v roce 2008 ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 24,3% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 3,6% Těžba nerostných surovin "C" 0,9% Zpracovatelský průmysl "D" 28,5% Ostatní veřejné a soc. služby "O" 3,7% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 10,7% Doprava, skladování a spoje "I" 7,5% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 13,7% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 1,1% Stavebnictví "F" 6,6% 19

20 4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích Graf č Pracovní úrazy s pracovní neschopností v odvětvích (OKEČ) Zpracovatelský průmysl "D" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" případů Stavebnictví "F" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M" Těžba nerostných surovin "C" Ubytování a stravování "H" Graf č Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v odvětvích (OKEČ) 5,0 4,5 Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Těžba nerostných surovin "C" 4,0 Stavebnictví "F" četnost na 100 pojištěnců 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0, Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" ČR Ubytování a stravování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M"

21 0,7 0,6 Graf č Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v odvětvích (OKEČ) Těžba nerostných surovin "C" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Stavebnictví "F" průměrné procento 0,5 0,4 0,3 0,2 0, Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" ČR Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Ubytování a stravování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M" kalendářní dny Graf č Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v odvětvích (OKEČ) Těžba nerostných surovin "C" Doprava, skladování a spoje "I" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Stavebnictví "F" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" ČR Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M" Zpracovatelský průmysl "D" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Ubytování a stravování "H"

22 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti ( ) v ČR ve vybraných odvětvích je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Za y byly použity hodnoty ukazatelů korigované, neboť jsou porovnatelné s hodnotami u 2008, které uvádí ČSÚ (tabulka č. 4.3). V grafu č (logaritmická stupnice na ose hodnot) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Pokles byl zaznamenán ve všech významných odvětvích, tj. především ve Zpracovatelském průmyslu (D), dále pak v Obchodu a opravách motorových vozidel a výrobků (G), v Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A), v Těžbě nerostných surovin (C), ve Stavebnictví (F) a ve Výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E). Graf č dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Obdobně jako u počtu případů došlo i k poklesu četnosti v uvedených odvětvích. V grafu č je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Pokles byl zaznamenán zejména v odvětví Těžba nerostných surovin (C), v Dopravě, skladování a spojích (I), v Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A), ve Stavebnictví (F) a ve Výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E). V grafu č je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst vykázala většina odvětví kromě Těžby nerostných surovin (C), Vzdělávání (M) a Výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E). Těžba nerostných surovin má však v tomto ukazateli dlouhodobě prvenství. 4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce č V tabulce č je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých oddílech odvětví. 60 Graf č Smrtelné pracovní úrazy v odvětvích (OKEČ) Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Těžba nerostných surovin "C" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj "K" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N"

23 Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č a Největší smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Zpracovatelský průmysl (D), Stavebnictví (F) a Doprava, skladování a spoje (I). V odvětvích Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (G), Finanční zprostředkování a pojišťovníctví (J) a Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L) případů v roce 2008 významně vzrostl. Naproti tomu výrazný pokles byl zaznamenán v odvětvích: Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (K), Doprava, skladování a spoje (I), Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A) a Stavebnictví (F). Celkově v ČR smrtelných pracovních úrazů meziročně klesl. V grafu jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Stavebnictví (F), Těžba nerostných surovin (C), Zemědělství, myslivost a lesnictví (A) a Doprava, skladování a spoje (I). Na smrtelných pracovních úrazech mají velký podíl dopravní prostředky (40,8 %). Smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo v souvislosti s dopravními prostředky, se vyskytly ve většině odvětví a nejvíce ovlivnily smrtelnou pracovní úrazovost v odvětvích Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J) (100 %) a Doprava, skladování a spoje (I) (88 %). V odvětvích Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (G), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L) a Ostatní veřejné, sociální a ostatní služby (O) bylo toto ovlivnění přibližně 50 %. V Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A) nedošlo v souvislosti s dopravními prostředky k případu žádnému. Graf č Četnost smrtelných pracovních úrazů v odvětvích (OKEČ) četnost na pojištěnců 3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,7 0,5 0,3 0, Těžba nerostných surovin "C" Stavebnictví "F" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Doprava, skladování a spoje "I" Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" ČR Zpracovatelský průmysl "D" 23

24 5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2008 Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2008, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena z důvodů zachování časových řad podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu obsaženého v příloze III., nyní již neplatné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. Soubor dat z u 2008 obsahoval data připravená ze záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP 2. Z toho bylo pracovních úrazů závažných, tj. s hospitalizací nad 5 dní. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 191 případů, tj. včetně těch případů, které nepodléhají statistickému zjišťování. Smrtelné pracovní úrazy podléhající dozoru systému ČBÚ (12 případů) zahrnuty nebyly. V grafech č. 5.1, 5.0 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů. 5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2008 Graf č. 5.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny ve skupinách zdrojů úrazu v roce 2008 Nářadí, nástroje 9,5% Lidé, zvířata, živly 3,6% jiné zdroje, ap. 1,5% Průmyslové škodliviny 4,1% Dopravní prostředky 4,3% Zdvihadla a dopravníky 0,8% Stroje 8,1% Pracovní, dopravní prostory (pády osob) 28,2% Materiál, břemena, předměty 39,8% Z grafů č. 5.1 (tab. č ) a 5. 0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných: V. Materiál, břemena, předměty 39,8 % IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 28,2 % VI. Nářadí, náčiní, nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje 9,5 % 1 Podle stavu evidence k Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 24

25 IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 33,5 % I. Dopravní prostředky 20,0 % V. Materiál, břemena, předměty 17,9 % Graf č. 5.0 Podíl počtu závažných pracovních úrazů ve skupinách zdrojů úrazů v roce 2008 Nářadí, nástroje 1,9% Průmyslové škodliviny 6,2% Kotle 0,4% Elektřina 1,5% Lidé, zvířata, živly 2,7% jiné zdroje 1,3% Dopravní prostředky 20,0% Materiál, břemena, předměty 17,9% Zdvihadla a dopravníky 3,9% Pracovní, dopravní prostory (pády osob) 33,5% Stroje 10,7% 5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 Z grafu č. 5.2 (tab. č ) je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů: I. Dopravní prostředky 40,8 % IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 26,2 % V. Materiál, břemena, předměty 14,7 % Graf č. 5.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů ve skupinách zdrojů úrazů v roce 2008 Průmyslové škodliviny 1,6% Kotle 0,5% Elektřina 2,6% Lidé, zvířata, živly 1,0% jiné zdroje 1,0% Materiál, břemena, předměty 14,7% Dopravní prostředky 40,8% Pracovní, dopravní prostory (pády osob) 26,2% Stroje 7,9% Zdvihadla a dopravníky 3,7% 25

26 5.3 Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny Nejčastějšími podskupinami zdrojů úrazů z celkového počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu byly: Ve skupině I. Dopravní prostředky: Motorové silniční dopravní prostředky.... 1,9 % Ve skupině III. Stroje: Stroje (hnací, pomocné, obráběcí) nespecifikováno. 2,0 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: Vnitropodniková pracoviště. 11,1 % Schody, žebříky, výstupy pády osob na nich a z nich.... 7,3 % Silnice, cesty ap, vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru pády osob na rovině.. 4,8 % Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob nespec.... 3,2 % Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše... 1,3 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: Ostatní materiál, předměty, výrobky pád předmětů... 12,0 % Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny....11,0 % Materiál, předměty působení ostrými hranami.... 8,7 % Materiál, břemena, předměty nespecifikováno ,6 % Drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší.....2,2 % Ve skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení: Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací a probíjecí).... 5,2 % Pomocné ruční nářadí (náčiní), bicí, utahovací, přidržovací.... 2,1 % Ručně ovládané stroje a přístroje.. 1,4 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny: Horké látky tekuté a plynné...1,4 % Ve skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly: Zvířata... 2,1 % Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou..1,2 % Ostatní zdroje úrazů byly zastoupeny méně než 1,2 %. 26

27 5.4 Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů Ve skupině I. Dopravní prostředky: Motorové silniční dopravní prostředky. 30,4 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše 23,0 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny.. 5,8 % Ostatní zdroje úrazu jsou uvedeny v tabulce č Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu v zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti. Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a největší na smrtelných I. Dopravní prostředky měly podíl na případech: s pracovní neschopností nad tři dny 4,3 %, na závažných 20,0 % a na smrtelných 40,8 %. IX Elektřina měla celkově malý podíl na případech: s pracovní neschopností nad tři dny 0 %, na závažných 1,5 % a na smrtelných 2,6 %. Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a nejmenší na smrtelných V. Materiál, břemena, předměty měly podíl na případech: s pracovní neschopností nad tři dny 39,8 %, na závažných 17,9 % a na smrtelných 14,7 %. VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení měly podíl na případech: s pracovní neschopností nad tři dny 9,5 %, na závažných 1,5 % a na smrtelných 0 %. X. Lidé, zvířata a přírodní živly měly podíl na případech: s pracovní neschopností nad tři dny 3,6 %, na závažných 2,7 % a na smrtelných 1,0 %. Další zdroje IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob se podílely nejvíce na případech závažných, a to 33,5 %. U ostatních typů úrazu se podílely také zásadním způsobem (26,2 % a 28,2 %). III. Stroje se nacházely na čtvrtém místě ve všech typech pracovních úrazů a měly vyrovnaný podíl výskytu (od 7,9 % do 10,7 %). 27

28 6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH V posledním desetiletém období došlo k vyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2001 a Obdobně tomu bylo i s četností (tabulka č. 6.2). V letech těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, případů o 6,5 % a 4,6 %, četnost o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech dosahovala zhruba poloviční hodnoty než činil celorepublikový průměr. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve všech odvětvích měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, jenom v odvětví Zemědělství, myslivost, lesnictví ji měly vyšší. V rizikových odvětvích jako je Stavebnictví nebo Těžba nerostných surovin měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické. Z celkového počtu záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich (tj. 26,4 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala (tj. 1,8 % z ) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 151 přihodilo ženám. K největšímu počtu případů v roce 2008 došlo ve Zpracovatelském průmyslu (71). Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 klesl dokonce jen na pouhé 4 případy, v roce 2005 bylo evidováno případů 13. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími častými úrazovými ději byly pády, vraždy a kontakt s živočichem. K největšímu počtu případů v roce 2008 došlo v odvětví Doprava, skladování a spoje. Graf č. 6.1 Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností (ženy, mladiství) ženy mladiství

29 V letech klesal absolutní pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let), zejména díky výraznému poklesu počtu těchto pojištěnců. Četnost v letech nevykazovala žádný významný trend (tabulka č. 6.1). V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť mladistvých pojištěnců vzrostl (o 41 %). Významný je pokles četnosti těchto pracovních úrazů na 100 mladistvých. Ještě v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2002 klesla jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 dosáhla svého minima (0,93). V roce 2008 došlo k mírmému vzestupu hodnoty tohoto ukazetele na 1,18. Smrtelné pracovní úrazy mladistvých zaměstnanců jsou výjimečné, v posledních 10 letech nebyl zaznamenán žádný případ. 4,50 Graf č. 6.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností (ženy, muži, mladiství) četnost na 100 pojištěnců 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 muži ČR MLADISTVÍ ŽENY 0,

30 7 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2008 bylo Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. Tato příčina byla uváděna u 80,1 % případů (tab. č. 7.1). Na druhém místě byly označeny Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce (12,7 %). Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno Ohrožení zvířaty a přírodními živly (2,0 %). Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží: Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 1,6 %, Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) 1,5 %, Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob) 1,4 %. Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílejí 0,1 % nebo méně. U 0,3 % těchto pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna. Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2 a 7.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za y , lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí. Nejčastější nežádoucí událostí v roce 2007 byla zjištěna Neovladatelnost - ztráta kontroly (částečná nebo úplná): strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat (35,5 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (17,0 %), nad ručním nářadím, popř. jím opracovávaným materiálem (8,5 %) nebo nad strojem (5,7 %). Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí s pádem (13,0 %), špatné došlápnutí bez pádu (10,0 %) a zachycení nebo odtažení těla zraněného (7,9 %). Součet těchto šesti nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, špatným došlápnutím, zachycením nebo pádem činí 62,1 % případu z celku. U této skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i nejčastěji uváděné příčiny ( Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko a Nedostatky osobních předpokladů ), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 92,8 % případů. U 13,9 % nežádoucích událostí lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požárem, výbuchem, destrukcí materiálu, technickou závadou, únikem látek, napadením, apod. 30

31 Příčiny smrtelných pracovních úrazů Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2008 bylo Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru a to 21,5 %, Na druhém místě bylo Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (20,9 % případů). Dále pak Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednáni druhých osob), zde se jednalo převážně o dopravní nehody. Tato příčina je uváděna u 13,1 % případů. Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění byla jako příčina uvedena v 11,5 % případů. Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V dosud uzavřených případech (69) smrtelných pracovních úrazů byly předpisy porušeny následovně: Porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů Z celkového počtu 174 smrtelných pracovních úrazů, byl nejčastěji porušován: zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ve 101 případech zákon č. 309/2006 Sb. v 37 případech NV č. 362/2005 Sb. v 11 případech Další porušené předpisy: zákon č. 361/2000 Sb, vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., nařízení vlády: č. 101/2005 Sb, 27/2002 Sb, 28/2002 Sb, 378/2001 Sb, 406/2004 Sb, 591/2006 Sb. Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnance 42 případů Nejčastěji se jedná o 106, odst. 4) zaměstnanec je povinen písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy 15 případů písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy 10 případů písm. e) nepožívat alkoholické nápoje 7 případů písm. f) oznamovat závady na pracovišti 3 případy dbát o svou vlastní bezpečnost 7 případů Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnavatele 59 případů 101 zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost 11 případů 102 zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní prostředí 27 případů 103 zaměstnavatel je povinen nepřipustit 16 případů 104 Osobní ochranné pracovní prostředky 4 případy 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech 1 případ Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany jiné osoby/firmy Nejčastěji se jednalo o 101, 102, 103 a

32 8 PŘEHLED UKAZATELŮ V tabulkách jsou uváděny absolutní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované v pololetním výkazu Nem Úr 1-02 a definované v Metodických vysvětlivkách k tomuto výkazu a dále relativní ukazatele, jejichž způsob výpočtu je uveden v Metodických poznámkách k publikacím Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný. Pokud je to nutné, jsou v tabulkách, grafech a vzorcích z důvodů úspory místa používány zkrácené názvy ukazatelů. 8.1 Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže. Průměrný nemocensky pojištěných (pojištěnci) Ukazatel zahrnuje průměrný osob, které jsou nemocensky pojištěny podle 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a osoby samostatně výdělečně činné pojištěné podle 145a až 145f zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v úplném znění. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy s pracovní neschopností) Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle 25 nařízení vlády ČR č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, nebo které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost jak delší než 3 kalendářní dny mimo den, kdy k úrazu došlo ( 105 odst. 3 zákoníku práce), tak i kratší než 3 kalendářní dny. Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti) Ukazatel vykazuje souhrnný kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz, zjištěný na základě předložených hlášení o počátku a ukončení pracovní neschopnosti. Počet smrtelných pracovních úrazů Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo kdykoliv později ve sledovaném období (roce) nebo případy, kdy ve sledovaném období došlo k úmrtí pojištěnce, které bylo podle lékařského posudku důsledkem pracovního úrazu, který pojištěnec utrpěl v kterémkoliv předcházejícím období. Neomezené období platilo až do konce u Počínaje em 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho u po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 494/2001 Sb.). 32