Pracovní úrazovost v České republice v roce 2007

Transkript

1 Pracovní úrazovost v České republice v roce

2 OBSAH strana 1 ÚVOD 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR 7 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Pracovní úrazovost v roce 2007 v krajích Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2007 v krajích Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích 13 4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH (OKEČ) Pracovní úrazovost v roce 2007 v odvětvích Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2007 v odvětvích Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v r Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ PŘEHLED UKAZATELŮ Absolutní ukazatele Relativní ukazatele 33 Zdroje dat.. 34 Tabulková část

3 1 ÚVOD V roce 2007 došlo k výraznému poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Rovněž poklesl pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti. Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2007 opět vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a vývojem smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco hodnoty absolutních a většina relativních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti klesly, hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti proti se u 2006 významně zvýšily. V roce 2007 bylo statisticky vykázáno 188 smrtelných pracovních úrazů, což je o 36 případů více než v roce Četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců se meziročně zvýšila o 20,6 %. Pozitivní vývoj smrtelné pracovní úrazovosti z let 2005 a 2006 zaznamenal v roce 2007 obrat. Nepříznivý vývoj byl zaznamenán zejména ve zpracovatelském průmyslu a v zemědělství, myslivosti, lesnictví, dále pak i ve stavebnictví a dopravě, skladování, spojích. V odvětví dobývání nerostných surovin nedošlo k žádné vážné důlní nehodě. Počet smrtelných pracovních úrazů výrazně stoupl zejména ve skupinách zdrojů úrazu: zdvihadla a dopravníky, stroje a elektřina. Naopak veliký pokles byl zaznamenán ve skupině v materiál, břemena předměty (kontakt s osobou při manipulaci a pády na osobu). Absolutní pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti u 2006 o 6,2 %. Počet pojištěnců naopak vzrostl meziročně o 2,2 % (cca o 100 tisíc). To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů, pokles byl zaznamenán výrazný (o 8,2 %) a to nejvyšší za posledních 10 let. Snížil se kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 4,4 %). Díky tomu i průměrné procento pracovní neschopnosti pokleslo významně (o 6,1 %). I zde šlo o nejvyšší pokles za posledních 10 let. Jediný relativní ukazatel, který dlouhodobě vykazuje trend pozvolného růstu, je průměrná doba trvání jednoho případu. V roce 2007 to bylo již 46,6 kalendářních dnů na jeden případ. Neboť pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl meziročně dynamičtěji než dnů této pracovní neschopnosti, došlo k nárůstu tohoto ukazatele o 1,9 %. Do vývoje vykazované pracovní úrazovosti se tedy i v roce 2007 promítly trendy hospodářského oživení, pokračující technický vývoj a kontrolní činnost inspekce práce. Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny bylo v roce 2007 skupina Materiál, břemena a předměty (40 %). U smrtelných pracovních úrazů to byly motorové silniční dopravní prostředky (29 %). Nejčastější příčinou pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny bylo v roce 2007 Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (81 %). U smrtelných pracovních úrazů bylo nejčastější příčinou nesprávné a nebezpečné jednání zraněného zaměstnance (65 případů) a to především vstup do nebezpečných prostorů a zdržování se v nich (27 případů). Zranění zaměstnanci se také podíleli největší měrou na nedodržování právních a ostatních předpisů BOZP (74 případů). 3

4 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2007 Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2007 vztahují ke 4,597 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti. V roce 2007 bylo v České republice nově hlášeno celkem případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 3,601 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu u došlo v roce 2007 k významnému snížení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o případů), a také ke snížení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti o 4,4 %. Celkově pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo vykázáno celkem pracovních úrazů. Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2007 pouze k velkému poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,83 na hodnotu 1,68. V roce 2007 vzrostla proti u 2006 průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 45,77 na hodnotu 46,62 kalendářních dnů, tj. o 0,85 dne. Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti u 2006 významně kleslo z hodnoty 0,229 % na hodnotu 0,215 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru osob, o 454 osob méně než v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2007 V roce 2007 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ) registrováno celkem 198 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování ČSÚ 188 případů vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ šetřeno: 192 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP), z nichž 182 případů podléhá statistickému zjišťování ČSÚ a 6 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady), z nichž statistickému zjišťování podléhá všech 6 případů Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2007 stoupl proti u 2006 o 36 případů (ze 152 na 188), což představuje vzestup o 23,7 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR zvýšila proti předešlému u z hodnoty 0,34 na 0,41. Proti předcházejícímu u se zvýšil i podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (z 0,18 % na 0,24 %). 4

5 2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2007, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1). Od u 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový pracovních úrazů, tj. pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (tabulka č. 2.3). Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v letech 2005 a 2006 mírně vzrostl. Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v letech 2005 a 2006 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu pojištěnců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2006 mírně snížila. V roce 2007 byl zaznamenám pokles pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti (o 8,2 %). 120 Graf č. 2.1 Pracovní úrazy, Česká republika celkem s pracovní neschopností 110 (v tisících) ,3 Graf č. 2.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností 2,2 četnost na 100 pojištěnců 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,

6 Došlo k významnému poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti o 6,1 % z hodnoty 0,229 % na hodnotu 0,215 % (graf č. 2.3). Pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf č. 2.4). Tento trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti není způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provází v České republice i vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco nových případů pracovní neschopnosti v důsledku úrazů a nemocí od u 1996 postupně klesl o 31,0 %, průměrná doba pracovní neschopnosti vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 8,8 dne na hodnotu 34,6 dne. Přičemž pracovní úrazy zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 8,4 dne na průměrnou hodnotu 46,6 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění. 0,25 Graf č. 2.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz 0,20 průměrné procento 0,15 0,10 0,05 0, kalendářní dny Graf č 2.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz

7 V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2007 došlo k poklesu většiny ukazatelů pracovní úrazovosti. Tento pokles je způsoben poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností a počtu dnů následné pracovní neschopnosti, ale za současného nárůstu počtu pojištěnců. Graf č. 2.5 Bázické indexy ukazatelů pracovních úrazů s pracovní neschopností index (%) doba trvání případu průměrné procento pojištěnci dnů prac. nesch. četnost na 100 pojištěnců pracovní úrazy s prac. nesch. 2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Vzrůst absolutního počtu smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6) v roce 2007 se projevil i vzrůstem četnosti těchto úrazů (graf č. 2.7 a tabulka č. 2.4). V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V roce 2007 stouply všechny ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti a jsou velmi blízké hodnotám u V grafu č. 2.9 je dokumentován rozdílný trend vývoje četností pracovní úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v posledním období, zejména v roce Graf č. 2.6 Smrtelné pracovní úrazy v ČR

8 0,55 Graf č. 2.7 Četnost smrtelných pracovních úrazů četnost na pojištěnců 0,50 0,45 0,40 0,35 0, Graf č. 2.8 Bázické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů pojištěnci index (%) četnost na pojištěnců smrtelných prac. úrazů četnost PÚ s PN na 100 pojištěnců 55 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1, Graf č. 2.9 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností (PÚ s PN) a smrtelných pracovních úrazů PÚ s PN smrtelné PÚ 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 četnost smrtelných PÚ na pojištěnců 1, ,1

9 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Na pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory: Počet pojištěnců v jednotlivých krajích Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadá průměrně cca 328 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů. Struktura odvětví v jednotlivých krajích Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č ). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, která vykázala nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina. 100% Graf 3 Struktura odvětví v krajích v roce % pojištěnci 60% 40% 20% 0% kraj: Hl. město Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký ostatní kategorie OKEČ Zpracovatelský průmysl; těžba nerostných surovin (C, D) Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) Doprava, skladování a spoje (I) Zemědělství, myslivost, lesnictví; rybolov (A, B) Stavebnictví (F) Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský 9

10 3.1 Pracovní úrazovost v roce 2007 v krajích Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,68) vykázaly kraje: Plzeňský (2,47), Vysočina (2,40), Jihočeský (2,31), Královéhradecký (2,14), Pardubický (1,92), Karlovarský (1,89) a Liberecký (1,88), přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Ústecký (1,80), Středočeský (1,77), Olomoucký (1,80) a Zlínský (1,72) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (1,58), Jihomoravský (1,52) a hl. m. Praha (1,01), viz graf Graf č. 3.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích ČR v roce 2007 OIP pro: Moravskoslezský 9,7% a Olomoucký 5,2% OIP pro hl. m. Prahu 13,0% OIP pro Středočeský 10,3% OIP pro: Zlínský 5,3% a Jihomoravský 10,3% OIP pro: Pardubický 5,2% a Královéhradecký 6,1% OIP pro: Liberecký 4,1% a Ústecký 6,9% OIP pro: Plzeňský 7,6% a Karlovarský 2,6% OIP pro: Vysočinu 6,1% a Jihočeský 7,6% 3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2007 v krajích V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2007 (tabulka č. 3.2). 10

11 Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,41) vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,59), Liberecký (0,53), Zlínský (0,50), přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Královéhradecký (0,45) Jihočeský (0,44). Pardubický (0,43), Jihomoravský (0,42), Ústecký (0,41), hl. m. Praha (0,37), Karlovarský (0,37) a Olomoucký (0,36) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Středočeský (0,31), Vysočina (0,30) a Plzeňský (0,25), viz graf Graf č. 3.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v roce 2007 OIP pro: Moravskoslezský 14,9% a Olomoucký 4,3% OIP pro hl. m. Prahu 19,7% OIP pro: Zlínský 6,4% a Jihomoravský 11,7% OIP pro: Pardubický 4,8% a Královéhradecký 5,3% OIP pro: Liberecký 4,8% a Ústecký 6,4% OIP pro: Plzeňský 3,2% a Karlovarský 2,1% OIP pro Středočeský 7,4% OIP pro: Vysočinu 3,2% a Jihočeský 5,9% Graf č. 3.3 Podíl počtu pojištěnců v krajích ČR v roce 2007 OIP pro: Moravskoslezský 10,3% a Olomoucký 4,9% OIP pro hl. m. Prahu 21,8% OIP pro: Zlínský 5,2% a Jihomoravský 11,4% OIP pro Středočeský 9,7% OIP pro: Pardubický 4,5% a Královéhradecký 4,8% OIP pro: Liberecký a Ústecký 3,7% 6,4% a Karlovarský 2,3% 11 OIP pro: Plzeňský 5,2% OIP pro: Vysočin 4,3% a Jihočeský 5,5%

12 Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti. 12

13 3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Z grafu č je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 6,2 %) se podílí všechny kraje ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Pardubickém (o 10,2 %), dále pak na Vysočině (o 10,1 %) a v kraji Libereckém (o 9,6 %). Nejmenší pokles byl zaznamenám v kraji Olomouckém (o 1,5 %). Z grafu č je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu pracovních úrazů ve všech krajích ČR, zejména v kraji Pardubickém, Hlavním městě Praze, Vysočině a v kraji Libereckém. Nejmenší pokles byl zaznamenám opět v kraji Olomouckém. Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2006 a 2007 kleslo také (graf č ) ve všech krajích ČR, zejména v kraji Karlovarském, Libereckém a Pardubickém. Nejmenší pokles byl zaznamenám opět v kraji Olomouckém (jen o 0,4 %). Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů vzrostla u většiny krajů, kromě tří. V kraji Jihomoravském a Libereckém tento ukazatel stagnoval, v kraji Karlovarském došlo k poklesu tohoto ukazatele o 5,5 % (graf č ). Viz tabulka č Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích Z grafů č a je patrné, že ve většině krajů došlo k nárůstu počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. Celkově došlo v ČR k nárůstu počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů, hodnoty ukazatelů se podobají ukazatelům u Viz tabulka č

14 (v tisících) Graf č Pracovní úrazy s pracovní neschopností v krajích ČR Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Graf č Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích ČR 3,0 Hl. m. Praha Středočeský Vysočina četnost na 100 pojištěnců 2,5 2,0 1,5 1, Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olom oucký Moravskoslezský ČR

15 0,35 Graf č Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích ČR Hl. m. Praha Středočeský 0,30 Vysočina Jihočeský Plzeňský průměrné procento 0,25 0,20 Karlovarský Ús tecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský 0,15 0, Zlínský Olom oucký Moravskoslezský ČR Graf č Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích ČR kalendářní dny Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR

16 Grafy č Smrtelné pracovní úrazy v krajích Hl.m.Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihom oravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský

17 Grafy č Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích Hl.m.Praha ČR Středočeský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0, Vysočina Jihočeský ČR Plzeňský Karlovarsk ý ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 četnost 0,6 0,5 0,4 četnost 0,6 0,5 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0, , Ústecký Liberecký ČR Králové hrade ck ý Pardubický ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0, Jihomoravský Zlínský ČR Olomoucký Moravskoslezský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,

18 4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2007 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle kategorií Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byly některé kategorie, sloučeny do jediné kategorie označené ostatní kategorie nebo byly vynechány, např: Rybolov a chov ryb (B), Ubytování a stravování (H), Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L), Vzdělávání (M) a Zdravotnictví, sociální péče a veterinární činnosti (N), atd. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách. 4.1 Pracovní úrazovost v roce 2007 v odvětvích V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce Nejvíce pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (D), a to 46,6 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 27,5 % zaměstnanců (viz graf č. 4.3). Viz tab Graf č. 4.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ v roce 2007 Ostatní veřejné a soc. služby "O" 2,5% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 5,4% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 9,4% Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" 6,6% Těžba nerostných surovin "C" 1,1% Doprava, skladování a spoje "I" 7,6% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 12,2% Stavebnictví "F" 7,9% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,6% Zpracovatelský průmysl "D" 46,6% 18

19 4.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2007 v odvětvích V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2007 v kategoriích odvětvových ekonomických činností (OKEČ). Viz tab Nejvíce smrtelných pracovních úrazů (54, tj. 28,7 %) vzniklo v roce 2007 ve stavebnictví. Graf č. 4.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ v roce 2007 Ostatní veřejné a soc. služby "O" 3,2% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 4,8% Doprava, skladování a spoje "I" 18,1% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 4,8% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 1,6% Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" 9,6% Těžba nerostných surovin "C" 3,2% Zpracovatelský průmysl "D" 25,5% Stavebnictví "F" 28,7% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,5% Graf č. 4.3 Podíl počtu pojištěnců v kategoriích OKEČ v roce 2007 ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 21,7% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 3,6% Těžba nerostných surovin "C" 0,9% Ostatní veřejné a soc. služby "O" 4,0% Zpracovatelský průmysl "D" 27,5% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 13,0% Doprava, skladování a spoje "I" 6,7% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 16,1% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 1,2% Stavebnictví "F" 5,9% 19

20 4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích Graf č Pracovní úrazy s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ Zpracovatelský průmysl "D" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" případů Stavebnictví "F" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M" Těžba nerostných surovin "C" Ubytování a stravování "H" Graf č Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ 5,0 4,5 Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Těžba nerostných surovin "C" 4,0 Stavebnictví "F" četnost na 100 pojištěnců 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0, Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" ČR Ubytování a stravování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M"

21 0,7 0,6 Graf č Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategoriích OKEČ Těžba nerostných surovin "C" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Stavebnictví "F" průměrné procento 0,5 0,4 0,3 0,2 0, Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" ČR Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Ubytování a stravování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M" kalendářní dny Graf č Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategoriích OKEČ Těžba nerostných surovin "C" Doprava, skladování a spoje "I" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Stavebnictví "F" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" ČR Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M" Zpracovatelský průmysl "D" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Ubytování a stravování "H" 21

22 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti ( ) v ČR ve vybraných odvětvích je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Hodnoty ( ) jsou uvedeny v tabulce č V grafu č (logaritmická stupnice na ose hodnot) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Pokles byl zaznamenán ve všech významných odvětvích, tj. především Zpracovatelském průmyslu (D), dále pak v Dopravě, skladování a spojích (I), Obchodu a opravách motorových vozidel a výrobků (G) a v Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A). Graf č dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Obdobně jako u počtu případů došlo i k poklesu četnosti ve všech odvětvích. V grafu č je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst byl zaznamenán v odvětví Ubytování a stravování (H) a Těžba nerostných surovin (C). Ve všech ostatních odvětvích byl zaznamenán pokles tohoto ukazatele. V grafu č je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst vykázala většina odvětví, největší nárůst zaznamenala Těžba nerostných surovin (C) a překročilo tím hranici 100 kalendářních dní na jeden případ. Pokles tohoto ukazatele byl vykázán v odvětvích: Doprava, skladování a spoje (I), Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (K) a Ostatní veřejné a osobní služby (O). 4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce č V tabulce č je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých oddílech odvětví. 60 Graf č Smrtelné pracovní úrazy v kategoriích OKEČ Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Těžba nerostných surovin "C" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj "K" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N"

23 Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č a Největší smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Stavebnictví (F), Zpracovatelský průmysl (D) a Doprava, skladování a spoje (I). V těchto odvětvích případů v roce 2007 významně vzrostl. Nárůst byl zaznamenán i u Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A) a Těžby nerostných surovin (C). Naproti tomu výrazný pokles byl zaznamenán v odvětví Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (G). Celkově v ČR smrtelných pracovních úrazů meziročně stoupl. V grafu jsou patrná odvětví, která vykazují četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Stavebnictví (F), Těžba nerostných surovin (C), Zemědělství, myslivost, lesnictví (A) a Doprava, skladování a spoje (I). Na smrtelných pracovních úrazech mají velký podíl dopravní prostředky (30,3 %). Smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo v souvislosti s dopravními prostředky, se vyskytly ve většině odvětví a nejvíce ovlivnily smrtelnou pracovní úrazovost v odvětvích: Zemědělství, myslivost, lesnictví (A), Zpracovatelský průmysl (D), Doprava, skladování a spoje (I) a Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (K). Graf č Četnost smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ četnost na pojištěnců 3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,7 0,5 0,3 0, Těžba nerostných surovin "C" Stavebnictví "F" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Doprava, skladování a spoje "I" Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" ČR Zpracovatelský průmysl "D" 23

24 5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2007 Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2007, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP. Soubor dat z u 2007 obsahoval data připravená ze záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP 2. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena z důvodů zachování časových řad podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu obsaženého v příloze III., nyní již neplatné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. 5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v roce 2007 Graf č. 5.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny ve skupinách zdrojů úrazu v roce 2007 Průmyslové škodliviny 4,7% Lidé, zvířata, živly 3,6% jiné zdroje, ap. 1,9% Dopravní prostředky 4,0% Zdvihadla a dopravníky 0,9% Stroje 8,5% Nářadí, nástroje 9,8% Pracovní, doprav. prostory 26,9% Materiál, břemena, předměty 39,8% Z grafu č. 5.1 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazu: Skupina V. Materiál, břemena, předměty 39,8 % Skupina IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 26,9 % Skupina VI. Nářadí, náčiní, nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje 9,8 % Skupina III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) 8,5 % Viz tabulka č Podle stavu evidence k Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 24

25 5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2007 V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů. Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena převážně oblastními inspektoráty práce podle klasifikačního schéma obsaženého v příloze č. III. k bývalé vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. a zaznamenána v informačním systému SÚIP. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 192 případů, tj. včetně těch případů, které nepodléhají statistickému zjišťování. Smrtelné pracovní úrazy podléhající dozoru systému ČBÚ (6 případů) zahrnuty nebyly. Graf č. 5.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů ve skupinách zdrojů úrazů v roce 2007 Kotle 0,0% Lidé, zvířata, živly 3,1% Elektřina 4,7% jiné zdroje 3,6% Průmyslové škodliviny 4,2% Materiál, břemena, předměty 12,5% Dopravní prostředky 35,9% Pracovní, doprav. prostory 22,9% Stroje 6,8% Zdvihadla a dopravníky 6,3% Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů smrtelných úrazů: Sk. I. Dopravní prostředky 35,9 % Sk. IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory (pády osob) 22,9 % Sk. V. Materiál, břemena, předměty 12,5 % Sk.VII. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí) 6,8 % Viz tabulka č

26 5.3 Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Nejčastějšími podskupinami zdrojů úrazů z celkového počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu jsou: Ve skupině I. Dopravní prostředky: Motorové silniční dopravní prostředky.... 1,7 % Nemotorové vnitropodnikové dopravní prostředky 0,9 % Ve skupině III. Stroje: Stroje (hnací, pomocné, obráběcí) nespecifikováno. 2,2 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: Vnitropodniková pracoviště... 10,3 % Schody, žebříky, výstupy pády osob na nich a z nich....6,9 % Silnice, cesty ap., vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru pády osob na rovině..4,5 % Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob nespec.... 3,1 % Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše... 1,7 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny....11,7 % Ostatní materiál, předměty, výrobky pád předmětů... 10,1 % Materiál, předměty působení ostrými hranami.... 9,4 % Materiál, břemena, předměty nespecifikováno ,7 % Drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší.....2,7 % Ve skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení: Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací a probíjecí)...5,4 % Pomocné ruční nářadí (náčiní), bicí, utahovací, přidržovací....2,0 % Ručně ovládané stroje a přístroje.. 1,3 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny: Horké látky tekuté a plynné...1,5 % Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny nespecifikováno. 1,2 % Horké látky pevné, horké předměty, zařízení apod.... 0,9 % Ve skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly: Zvířata... 2,1 % Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou..1,0 % Ostatní zdroje úrazů jsou zastoupeny méně než 0,9 %. 26

27 5.4 Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů Ve skupině I. Dopravní prostředky: motorové silniční dopravní prostředky. 29,2 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše. 19,3 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: zemina, hornina, kámen kusový a sypký materiál pád předmětů 3,6 % (Viz tabulka č. 5.4) 27

28 6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH V posledním desetiletém období absolutní pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen klesal až do u V letech 2001 a 2002 došlo k nárůstu počtu těchto úrazů. V roce 2003 se zase ukazatel vrátil k původní hodnotě. Obdobně tomu bylo i s četností. V letech těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů. Hodnota četnosti byla téměř poloviční, než činí celorepublikový průměr. Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období postupně klesal a byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 klesl dokonce na pouhé 4 případy, v roce 2007 bylo evidováno případů 11. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen v předchozích letech došlo při dopravních nehodách, v roce 2007 byly evidovány i dva případy při dopravní nehodě letecké. Častými úrazovými ději byly pády, vraždy a zavinění živočichem. Nejrizikovějšími odvětvími u žen byly: zpracovatelský průmysl, zemědělství a doprava, skladování a spoje. Graf č. 6.1 Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností (ženy, mladiství) ženy 900 mladiství V letech klesal absolutní pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let), zejména díky výraznému poklesu počtu těchto pojištěnců. Četnost v letech nevykazovala žádný trend (tabulka č. 6.1). V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť mladistvých pojištěnců vzrostl. Bylo evidováno nemocensky pojištěných mladistvých, což je nejvíce za posledních 8 let. Významný je pokles četnosti pracovních úrazů na 100 mladistvých. Četnost úrazů klesla již v roce 2002 pod celorepublikový průměr a v roce 2006 činila 1,34 pracovních úrazů na 100 mladistvých. Ještě v roce 1994 měla četnost pracovních úrazů mladistvých hodnotu 6,61, 28

29 přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2007 klesl tento ukazatel shodně u žen i mladistvých pod hodnotu 1,00. Smrtelné pracovní úrazy mladistvých zaměstnanců jsou výjimečné, poslední případ byl zaznamenán v roce ,00 Graf č. 6.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností (ženy, muži, mladiství) četnost na 100 pojištěnců 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 muži ČR MLADISTVÍ ŽENY 0,

30 7 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2007 bylo Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (tab. č. 7.1). Tato příčina je uváděna u 80,5 % případů. Na druhém místě byly označeny Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce (12,9 %). Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno Ohrožení zvířaty a přírodními živly (1,9 %). Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží: Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 1,4 %, Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) 1,3 %, Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednáni druhých osob) 1,2 %. Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílejí 0,2 % nebo méně. U 0,2 % těchto pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna. Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2 a 7.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za y , lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí. Nejčastější nežádoucí událostí v roce 2006 byla zjištěna Neovladatelnost - ztráta kontroly (částečná nebo úplná): strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat (36,5 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (19,3 %), nad ručním nářadím popř. jím opracovávaným materiálem (7,5 %) nebo nad strojem (4,9 %). Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí (14,5 %), špatné došlápnutí bez pádu (8,2 %) a pád zraněného na nižší úroveň (4,9 %). Součet těchto šesti nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, špatným došlápnutím nebo pádem činí 59,3 % případu z celku. U zbylých nežádoucích událostí (40,7 %), lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požáry, technickými závadami, únikem látek, nepoužíváním OOPP, zdviháním břemen, apod. U první skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i nejčastěji uváděné příčiny ( Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko a Nedostatky osobních předpokladů ), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 93,4 % případů. 30

31 Příčiny smrtelných pracovních úrazů Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP. Příčiny smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. Porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů Z celkového počtu 188 smrtelných pracovních úrazů, byl nejčastěji porušován: zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ve 130 případech, tj. 69 %, zákon č. 361/2000 Sb. v 52 případech, tj. 28 %, zákon č. 309/2006 Sb. v 9 případech, tj. 5 %, NV č. 362/2005 Sb. v 6 případech, tj. 3 %, vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. ve 2 případech, tj. 1 %. Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnance 74 případů Nejčastěji se jedná o 106, odst. 4) zaměstnanec je povinen písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy 39 případů písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy 20 případů písm. e) nepožívat alkoholické nápoje 8 případů písm. f) oznamovat závady na pracovišti 1 případ dbát o svou vlastní bezpečnost 6 případů Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnavatele 41 případů 101 zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost 8 případů 102 zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní prostředí 18 případů 103 zaměstnavatel je povinen nepřipustit 13 případů 104 Osobní ochranné pracovní prostředky 1 případ 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech 1 případ Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany jiné osoby/firmy 18 případů Nejčastěji se jedná o 101, 102, 103 a

32 8 PŘEHLED UKAZATELŮ V tabulkách jsou uváděny absolutní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované v pololetním výkazu Nem Úr 1-02 a definované v Metodických vysvětlivkách k tomuto výkazu, a dále relativní ukazatele, jejichž způsob výpočtu je uveden v Metodických poznámkách k publikacím Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný. Pokud je to nutné, jsou v tabulkách, grafech a vzorcích z důvodů úspory místa používány zkrácené názvy ukazatelů. 8.1 Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže. Průměrný nemocensky pojištěných (pojištěnci) Ukazatel zahrnuje průměrný osob, které jsou nemocensky pojištěny podle 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a osoby samostatně výdělečně činné pojištěné podle 145a až 145f zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v úplném znění. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy s pracovní neschopností) Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle 25 nařízení vlády ČR č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, nebo které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost jak delší než 3 kalendářní dny mimo den, kdy k úrazu došlo ( 105 odst. 3 zákoníku práce), tak i kratší než 3 kalendářní dny. Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti) Ukazatel vykazuje souhrnný kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz, zjištěný na základě předložených hlášení o počátku a ukončení pracovní neschopnosti. Počet smrtelných pracovních úrazů Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo kdykoliv později ve sledovaném období (roce) nebo případy, kdy ve sledovaném období došlo k úmrtí pojištěnce, které bylo podle lékařského posudku důsledkem pracovního úrazu, který pojištěnec utrpěl v kterémkoliv předcházejícím období. Neomezené období platilo až do konce u Počínaje em 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho u po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 494/2001 Sb.). 32

33 8.2 Relativní ukazatele Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvových ekonomických činnostech, skupinách zaměstnanců, létech, druzích událostí apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele: Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných (četnost případů na 100 pojištěnců) Ukazatel vyjadřuje nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných. Vypočítá se ze vztahu: četnost případů na 100 pojištěnců = pracovní úrazy s pracovní neschopností 100 / pojištěnci Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kalendářních dnech (průměrná délka trvání případu) Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrná délka trvání případu = dny pracovní neschopnosti / pracovní úrazy s pracovní neschopností Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (průměrné procento pracovní neschopnosti) Ukazatel vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu: nebo také: průměrné procento = dny pracovní neschopnosti 100 / (pojištěnci 365) průměrné procento = četnost případů na 100 pojištěnců průměrná délka trvání případu / kalendářních dnů ve vykazovaném období Průměrný denní stav práce neschopných pro pracovní úraz (průměrný denní stav práce neschopných) Představuje nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrný denní stav práce neschopných = dny pracovní neschopnosti / 365 Četnost smrtelných pracovních úrazů na nemocensky pojištěných (smrtelné úrazy na pojištěnců) Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: smrtelné úrazy na pojištěnců = smrtelné úrazy / pojištěnci Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností) Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: procento z pracovních úrazů = smrtelné úrazy 100 / pracovní úrazy s pracovní neschopností 33

34 Zdroje dat 1. Databáze ze statistického zjišťování Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR prováděného Českým statistickým úřadem. Poznámka: Vzhledem k tomu, že jsou do zpracování dat ze státních pololetních výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Nem Úr 1-02 zařazeny i sumáře, které za malé podniky, které samy nevedou agendu nemocenského pojištění, předkládají okresní správy sociálního zabezpečení, a ve kterých nejsou podniky rozlišeny podle ekonomických činností, je téměř 16 % pracovních úrazů s pracovní neschopností zařazeno do kategorie odvětvové ekonomické činnosti zaměstnavatele označené nezjištěno. Tyto sumáře zahrnují podniky zaměstnávající zhruba 29 % pojištěnců. Proto byly pro účely zpracování pracovní úrazovosti údaje za malé podniky rozpočteny do ostatních kategorií OKEČ. Rozpočtení bylo provedeno podle zastoupení jednotlivých odvětví ve skupině podnikajících fyzických osob vč. samostatně hospodařících rolníků a ve skupině ekonomických subjektů s 1 až 25 zaměstnanci. Zdrojem údajů pro stanovení podílu zaměstnanců v malých podnicích a fyzických osob byly údaje z registru ekonomických subjektů (RES) a statistického šetření zaměstnanosti v ČR prováděného ČSÚ. Počet úrazů v těchto skupinách byl stanoven proporcionálně k četnostem úrazů v podnicích s 26 a více zaměstnanci. 2. Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce zpracovaná ze záznamů o úrazech. 3. Databáze z informačního systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., o smrtelných pracovních úrazech a o pracovních úrazech podle metodiky evropské statistiky o pracovních úrazech (ESAW). Tabulka č. 8 Zdroje dat pracovní úrazovosti v roce 2007 zdroj dat podniky pojištěnci PU bez PN PU s PN do 3 dnů PU s PN nad 3 dny smrtelné PU velikost podniku SÚIP 17 tis. x x x 64 tis. 0,2 tis. všechny ČBÚ 0,1 tis. x x x 2 tis. 0,0 tis. všechny ČSÚ 28 tis tis. 29 tis. 2 tis. 75 tis. 0,2 tis. nad 25 zam. ČSSZ 200 tis tis. x x x x 1 25 zam. 34