Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR



Podobné dokumenty
Zemědělská půda v České republice

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

Zemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství

Seminář rostlinné výroby

AK a obnovitelné zdroje energie

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Program rozvoje venkova

Struktura nákladů vybraných výrobků rostlinné a živočišné výroby u respondentů s podvojným účetnictvím

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB

POHLED AK ČR NA ŘEŠENÍ AKTUÁLNÍ SITUACE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

Národní konference Venkov 2011 ZEMĚDĚLSTVÍ NA PRAHU REFORMY SZP EU

Konference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat -

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, , Třebíč

Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha,

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

České zemědělství a energetika. Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

STRUKTURÁLNÍ ŠETŘENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ 2016

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD

Regionální přenos informací SZP až na zemědělské farmy 9.f.e

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

Analýza zemědělství. Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Srpen 2019

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku Ministerstvo zemědělství

Aktuální dění v oblasti ekologického zemědělství

S T A V A P E R S P E K T I V Y Z E M Ě D E L S T V Í Č R

Akční plán pro biomasu

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Stav, vývoj a trendy prodeje biopaliv a bionafty ve světě a na trhu v ČR

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Vývoj reformy SZP

ZELINÁŘSKÉ DNY 2017 SKALSKÝ DVŮR

Zemědělství a potravinářský průmysl

OBDOBÍ II.PILÍŘ NENÁROKOVÉ DOTACE. II.pilíř - nenárokové dotace Ing.Zdeněk Perlinger,

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

Společná zemědělská politika po roce 2020

Sektory zemědělství-index zem. produkce

Hrubý domácí produkt. HDP rostl v roce 2016 meziročně o 2,3%, predikce: > 2017: +2,6% ČBA; +2,8% ČNB > 2018: +2,6% ČBA; +2,8% ČNB. meziroční změna HDP

S O U Č A S N O S T A B U D O U C N O S T CH O V U S K O T U V P O D M Í N K Á CH EU. Stabilizace živočišné výroby je naší prioritou

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004

Bohumil Belada

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy

Obnovitelné zdroje energie v roce 2015

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Situace v komoditě mléko 5/2016

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

FADN CZ 2011 Jednotka Celkem

Geografická dílna II. Proč a k čemu data?

Bio v regionu Karlovarského kraje

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

Tabulková část B - Standardní výstupy FADN EU - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti

Potenciál zemědělské a lesní biomasy. Ministerstvo zemědělství

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

Bio v regionu Moravskoslezského kraje

Program rozvoje venkova ČR ohlédnutí za obdobím a výhled na období

Zemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství

Bio v regionu Olomouckého kraje

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

S T A V A P E R S P E K T I V Y Č E S K É H O Z E M Ě D Ě L S T V Í

Bio v regionu Středočeského kraje

1. Část Zprávy výboru o činnosti Zemědělského svazu ČR. KONFERENCE ZS ČR Žďár nad Sázavou AUTOR: Martin Pýcha

Geografie České republiky. Zemědělství

Bio v regionu Královéhradeckého kraje

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

ití trvalých travních porostů

Výroba a odbyt biopotravin v ČR

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

OBILOVINY&OLEJNINY SKLIZEŇ Ing. Jiří Kolomazník

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

Větrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

Účetní závěrka ve vybraném podniku

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

SZP Větrný Jeníkov. Bohumil Belada

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Vývoj českého zemědělství v období začleňování České republiky do EU: prostorová polarizace a multifunkcionalita. Ondřej Konečný.

Význam zem lství pro kulturní krajinu v Krušných horách 1 P dní fond regionu Severozápad Tab.1 P ehled úhrnných hodnot druh pozemk R v ha

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PO ROCE 2013

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006

Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou

Zajištění potravinové soběstačnosti a efektivní užití zbývajícího potenciálu zemědělské půdy pro energetické potřeby České republiky.

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji

BIOMASA - OBNOVITELNÝ ZDROJ ENERGIE & PODPORY V GESCI MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

Transkript:

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných zdrojů energie pro české zemědělství

Základní údaje o zemědělství ČR Obhospodařovaná zemědělská půda 3,5 mil. ha Z toho výměra orné půdy 2,5 mil. ha Počet pracovníků na 100 ha zemědělské půdy 3 Relace mzdy v zemědělství k průměru ČR 77 % Plocha: Obiloviny 1 479 484 ha Olejniny 464 405 ha Cukrovka 58 328 ha Brambory 26 450 ha Trvalé travní porosty 929 874 ha Chmel 4 632 ha Vinné hrozny 16 006 ha Stavy skotu 1 353 685 kusů Z toho: Krávy 551 225 kusů Dojnice 373 136 kusů Krávy bez tržní produkce mléka 178 089 kusů Stavy prasat 1 578 827 kusů Z toho: Prasnice 100 157 kusů 3

Porovnání vývoje podílu zemědělství na HDP v běžných cenách v % Země Rok 1996 Rok 2010 2010/1996 Německo 0,8 0,6 75 ČR 3,0 0,5 17 Rakousko 1,0 1,1 110 EU 15 1,7 1,2 71 EU 27 1,2 Dánsko 2,4 1,4 58 Francie 1,9 1,6 84 Nizozemí 2,8 1,7 61 Španělsko 6,7 1,9 28 Maďarsko 6,6 1,4 21 Polsko 5,5 1,4 24 Řecko 6,7 2,3 34 Z uvedených zemí se za sledované období nejvíce snížil podíl zemědělství na HDP právě v ČR (na 17% původního stavu), zatímco původní členské země tento podíl snížily podstatně méně, např. SRN na 75% původního stavu a Rakousko tento podíl zvýšilo na 110%. 4

Vývoj hrubé zemědělské produkce v ČR v mil. Kč (ve stálých cenách r.1989) Již v r. 1996 jsme u nás klesli na úroveň zem. produkce z r. 1936 a od té doby stále klesáme. Odhadem v r. 2012 budeme vyrábět cca 84% toho, co v předválečném období. Za posledních 20 let jsme vyráběli stále méně a méně, aby druzí mohli vyrábět více a k nám vyvážet. Tím jsme zhoršili využití tuzemského potenciálu vč. zaměstnanosti lidí. r.1936 80 946 r.1980 94 448 r.1996 80 916 r.2000 74 269 r.2006 70 500 r.2012 odhad 68 000

Srovnání poklesu produkce a počtu pracovníků v zemědělství ČR Počet lidí Hrubá zemědělská produkce v běžných cenách (mil.kč) 300 000 280 000 260 000 240 000 220 000 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 r.2007 r.2008 r.2009 r.2010 r.2011 140 000 130 000 120 000 110 000 100 000 90 000 80 000 6

Vývoj hrubé živočišné produkce v ČR v mil. Kč (ve stálých cenách r.1989) a vyrovnání trendu 41000 39000 37000 35000 33000 31000 29000 r.1936 r. 2000 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r.2011 odhad r.2012 odhad Zásadní problém, a to i do budoucna, máme s destabilizací živočišné produkce. V r. 2005 jsme se bez ohledu na vývoj spotřeby potravin ve stálých cenách dostali pod úroveň hrubé živočišné produkce ČR v r. 1936.

Vývoj stavů hospodářských zvířat v kusech 1936 1960 1990 K 1.4. 2012 Skot 3 078 000 2 987 000 3 506 000 1 353 685 Z toho: krávy 1 801 000 1 430 000 1 236 000 551 225 Prasata 2 107 000 3 499 000 4 790 000 1 578 827 Z toho: prasnice 275 000 342 000 311 000 100 157

Vývoj osevních ploch pícnin v ČR v ha pícniny jednoleté pícniny víceleté 400000 350000 300000 250000 200000 150000

Vývoj osevních ploch kukuřice v ČR v ha a vyrovnání trendu kukuřice na zrno kukuřice na zeleno a siláž 230000 180000 130000 80000 30000 r.1999 r.2000 r.2001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 r.2007 r.2008 r.2009 r.2010 r.2011 r.2012

Vývoj osevních ploch v ČR v % obiloviny brambory cukrovka řepka 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 r.1936 r.1960 r.1980 r.1991 r.2000 r.2004 r.2011 r.2012

Struktura osevních ploch u rozhodujících rostlinných komodit v ČR v % obiloviny brambory cukrovka řepka r.1936 57,8 13,0 3,4 0,1 r.1960 46,2 11,6 5,3 1,0 r.1980 52,8 3,9 4,7 1,9 r.1991 49,8 3,5 3,7 3,9 r.2000 54,5 2,3 2,0 10,8 r.2004 60,3 1,3 2,7 9,7 r.2011 59,0 1,1 2,3 15,0 r.2012 58,2 0,9 2,5 16,2

Vývoj ZPF a jeho struktury v ČR v tis. ha r. 1936 r. 1960 r. 1990 r. 2011 zem. půda 4 990 4 573 4 296 4 229 orná půda 3 836 3 370 3 232 3 000 % zornění 76,9 73,7 75,2 70,9 louky a pastviny 1 062 999 828 989 Od r. 1936 se snížila plocha orné půdy o 22%.

Vývoj ztráty/zisku v zemědělství ČR v mld. Kč 20,0 16,4 15,0 10,0 8,5 7,6 7,2 10,0 10,1 7,7 5,0 2,7 2,8 0,0 0,5-5,0-4,1-10,0-9,1-9,7-15,0-12,4

Porovnání zisku v zemědělství a investic do zemědělství v letech 2004-2011 v mld. Kč 82 80 78 76 74 72 70 68 66 zisk investice

Srovnání investic v zemědělství ČR a SRN (průměr za poslední 3 roky v Kč/ha zem.p.) ČR SRN 3 500 14 000

Energetické využití zem. výroby v ČR pro OZE Spalování dřevní hmoty a v podstatně menší míře i rostlinné hmoty. V r. 2010 bylo v ČR dle Zelené zprávy vyrobeno spalováním biomasy 1 492 GWh elektřiny, z toho bylo 5 % (61 tis. tun) neupravené rostlinné hmoty. Výroba biopaliv V r. 2011 bylo v ČR vyrobeno 292 tis. tun bioetanolu a to z obilí (zvl. kukuřice) a cukrové řepy. V r. 2011 bylo na výrobu bioetanolu spotřebováno 652 tis. tun cukrovky. Na výrobu MEŘO v marketingovém roce 2010/2011 bylo spotřebováno 459 tun řepky (což je cca 44% produkce řepky v ČR).

K Bioplynu. Stav v roce 2010: Technologie Počet lokalit (ČOV, BPS, skládek) Spotřeba bioplynu (m 3 ) Komunální ČOV 97 62 209 058 Průmyslové ČOV 12 4 337 639 BPS (zemědělské) 115 223 170 256 Skládkový plyn 63 61 412 242 CELKEM 287 351 129 195 V roce 2003 bylo v ČR 8 BPS se spotřebou 6,07 mil. m 3 bioplynu. Dle statistik MPO bylo v r. 2010 vyrobeno a k energetickým účelům využito 351 mil. m3 bioplynu (meziroční nárůst činil 35%) V roce 2012 je téměř 300 zem. BPS s výrobou přes 180 MWh el. energie.

Pozitiva výroby OZE pro české zemědělství Využití zemědělské půdy uvolněné poklesem výroby krmiv a také některých plodin tato půda je stále obhospodařována a nedojde k její degradaci, tato půda není zalesněna. Výroba biomasy pro zemědělských podniků, OZE přispívá k ekonomické stabilitě tlumení negativních dopadů volatility cen zemědělských komodit tlumení nepříznivých dopadů extrémního průběhu počasí, Udržení zaměstnanosti ve venkovských oblastech, Udržení lidského potenciálu českého zemědělství pro budoucí vývoj, Šetrný způsob produkce energií, pokud jsou dodrženy všechny požadavky na udržitelnost (zejména regionální využití biomasy, atd.). Některé technologické postupy výroby energií (např. bioplynové stanice) zároveň poskytují další environmentální benefity (zpracování odpadů, omezení zápachu při používání vedlejších produktů živočišné výroby, atd.) Diverzifikace zdrojů energie a snižování závislosti ČR na dovozu ze zahraničí.

Největší rizika OZE pro české zemědělství Pěstováním energetických plodin však do určité míry může docházet k monotónní skladbě plodin, což může vyústit v negativní dopady na kvalitu půdy a rozvoj biodiverzity agro-ekosystémů. V některých případech mohou bioplynové stanice soupeřit s živočišnou výrobou o zdroje a pokud nebude živočišná výroba dostatečně rentabilní, přispět k dalšímu poklesu stavů hosp. zvířat. Podmíněnost výstavby BPS udržením zatížení VDJ, Nestabilita politického prostředí a nepředvídatelnost dlouhodobého přístupu,

Zdroje údajů v prezentaci: Interní materiály ZS ČR. Zelené zprávy MZe ČR, ÚZEI. ČSÚ. EUROSTAT. DG-AGRI. OSN. Dess, A.: Prezentace poslance EP k SZP. Agriculture in the European Union Statistical and Economic Information. European Commission, Directorate- General for Agriculture.

Děkuji za pozornost Ing. Martin Pýcha (pycha@zscr.cz) Předseda Zemědělského svazu ČR (www.zscr.cz)