1. Část Zprávy výboru o činnosti Zemědělského svazu ČR. KONFERENCE ZS ČR Žďár nad Sázavou AUTOR: Martin Pýcha

Transkript

1 1. Část Zprávy výboru o činnosti Zemědělského svazu ČR KONFERENCE ZS ČR Žďár nad Sázavou AUTOR: Martin Pýcha

2 Obsah prezentace: 1.K historii svazu 2.Stav zemědělství v ČR v kontextu SZP EU Odpoledne: 1.Změna stanov 2.Zhodnocení činnosti svazu za poslední období

3 Zemědělci se hlásí o svá práva Tímto nadpisem informoval tisk o jednáních v Nitře ve dnech července 1968, o znovuzaložení právního předchůdce našeho svazu, českého Svazu družstevních rolníků Jako společensko-zájmové organizace v čele s předsedou Jaroslavem Karhanem z okresu Přerov. Jednání se zúčastnilo 555 delegátů za JZD a 38 delegátů za jednotlivě hospodařící rolníky. Zakládající konferenci předcházel od počátku roku 1968, vznik Okresních zemědělská sdružení jako demokraticky ustavených orgánů (později přeměněny na Okresní zemědělské správy). Na jednání se nepodařilo ustavit společný český a slovenský ústřední výbor Svazu družstevních rolníků (pro dosud neujasněné otázky federalizace státu)

4 Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ) fungující od 28. května března 1952 Jeho vznik završil 200 let trvajících snah o vybudování organizace sdružující české zemědělce Historie sdružování zemědělců 1766 založeny první hospodářské společnosti Česká společnost pro orbu a svobodné umění, Moravská hospodářská společnost a Slezská hospodářská společnost (popularizace a šíření zemědělských poznatků a členění dle oblastí /zahradníci, ovocnáři, chovatelé ovcí/ Od r začaly vznikat okresní hospodářské spolky 60. léta 19. století zrušení a vznik České a moravské zemědělské rady zemské zřízení a poradní orgán Vídeňského ministerstva zemědělství Svaz zemědělství a lesnictví pro území protektorátu Čech a Moravy po válce zrušen VÝZVA VŠEM ČESKÝM ZEMĚDĚLCŮM budujme Jednotný svaz českých zemědělců

5 Historie Po invazi vojsk v obd. NORMALIZCE - svazu opakovaně hrozil zánik 1972 český a slovenský ústřední výbor Svazu družstevních rolníků Předsedou byl zvolen Ing. Pavol Jonáš, který funkci vykonával do roku 1989 Na další období byl zvolen Ing. Emil Dufala, který ji vykonával do konce roku 1992, kdy došlo k rozdělení ČSFR na Českou a Slovenskou republiku. Vedení českého svazu časté změny Po nuceném odchodu Jaroslava Karhana z funkce předsedy vedl svaz Václav Dobeš z okresu Jičín, poté Jan Červinka z okresu Šumperk poté Ing. Břetislav Vařečka z okresu Kutná Hora.

6 Historie 1990 Změna názvu Svazu družstevních rolníků na Rolnický družstevní svaz. Předsedou zvolen Ing. Jan Fencl z Hodonína, který funkci vykonával do srpna 1998 (stal se ministrem zem. a senátorem) zrušen federální svaz a změna názvu českého na Českomoravský svaz zemědělských družstev změna názvu na Svaz zemědělských družstev a společ. od září roku 1998 převzal Ing. Miroslav Jirovský a vykonával ji do konference v roce změna právní formy na zaměstnavatelský svaz a názvu na Zemědělský svaz 2011 předsedou zvolen Ing. Martin Pýcha

7 Právní existence Zemědělského svazu Právní existence Zemědělského svazu ČR stejně jako všech a zaměstnavatelských a odborových svazů je opřena o mezinárodní úmluvy OSN - Mezinárodní organizace práce (ILO) a to především o: Úmluvu č. 87 z r o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se, Úmluvu č. 98 z r o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat ILO sdružuje 185 členských států je zastoupeno nejen delegáty svých vlád, ale také delegáty reprezentujících zaměstnavatele a zaměstnance. ZS ČR největší organizací zaměstnavatelů v zemědělství, zastupuje zemědělce v Radě hospodářské a sociální dohody ČR, v krajských RHSD, v pracovních týmech RHSD (tripartitě).

8 Činnost svazu Zemědělského svazu ZS ČR je zakládajícím členem centrály zaměstnavatelů Konfederace zaměst. a podnikatelských svazů (KZPS). Od r se Zemědělský svaz stal řádným členem COPA/COGECA (kde je předseda svazu viceprezidentem). V návaznosti na práci zástupců svazu v pracovních skupinách C/C se ZS ČR pravidelně účastní jednání tzv. poradních výborů Evropské komise. ZS ČR je zakládajícím členem Agrární komory ČR (AK ČR). ZS ČR je zakládajícím členem Agrární unie (AU ČR). ZS ČR je členem Družstevní asociace (DA ČR).

9 Svaz opakovaně dokazuje svůj význam : ve zlomových obdobích ZS opakovaně dokazuje svůj smysl v období restituce a transformace družstev kdy se podařilo uhájit družstevní model, při přípravě na vstup do Evropské unie, obhajoba rovných podmínek pro větší podniky a zemědělce při jednáních o reformě SZP, obhajoba rovných podmínek pro větší podniky a zemědělce, ale i družstva na národní úrovni. Zasazujeme se o zajištění produkční role zemědělství, ale i multifunkční role. Jde nám o trvalou udržitelnost, neboť právě zemědělství je hlavním garantem pracovních příležitostí a sociálního života na venkově.

10 II. Stav zemědělství v ČR

11 1. Rozměr českého zemědělství - Produkce Stavy hospodářských zvířat se v ČR snižují: Oproti r se nejvíce snížily stavy prasat celkem a to na 33% původního stavu (a z toho stavy prasnic na 29%). Stavy skotu celkem poklesly na 41% a z toho krav na 47%. Stavy drůbeže poklesly na 73% a z toho slepic na 51%. Pokles stavů odráží to, že živočišná výroba přestává vyplácet. Z dlouhodobého i střednědobého hlediska se podíl rostlinných komodit na tržbách zemědělců v ČR se zvyšuje a podíl živočišných komodit se snižuje. Máme jednu z nejnižších hustot jednotlivých kategorií hospodářských zvířat na obhospodařovanou výměru zemědělské půdy v unii.

12 Pokles stavů hospodářských zvířat = omezování pěstování krmných plodin Plocha jednoletých pícnin se snížila z 608 tis. ha od r na loňských 274 tis. ha, což je o 55%. Plocha víceletých pícnin se snížila ze 459 tis. ha na 189 tis. ha (o 59%).

13 Vývoj produkce

14

15

16

17

18 1. Rozměr českého zemědělství - AZO 25,0 20,0 Komparace vývoje salda agrárního zahraničního obchodu EU (dle EUROSTATu) a ČR (dle ČSÚ) a vyrovnání trendu 15,0 agrární saldo EU (mld.eur) agrární saldo ČR (mld.kč) 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30,0-35,0-40,0

19

20 Vývoj salda zahr. obchodu ČR mléčnými výrobky v mil. Kč a vyrovnání trendu (výpočty z údajů ČSÚ)

21

22 Podíl dovozů na spotřebě vepřového masa v ČR stoupá, podíl tuzemských producentů klesá (výpočty z bilancí v Zelených zprávách MZe) podíl dovozů na spotřebě podíl tuzemských producentů 100% 90% 80% 70% % 84 50% 95 40% 30% 20% % 0% 5 16 Ø r.2004 r.2010 r.2012 r.2013 r.2014 r.2016 r.2017 r.2018 odhad

23 1. Rozměr českého zemědělství zpeněžení/ceny/tržby Mléko vloni i letos je komoditou č. 1 v zemědělství ČR (přináší 29% z tržeb za rozhodující komodity). Na úrovni jeho zpeněžování velmi záleží. Komoditou č. 2 je obilí (přináší 23% z tržeb za rozhodující komodity) a na 3. místě s větším odstupem od obilí zůstává řepka (15% z tržeb za rozhodující komodity). Celkově oblí a řepka znamenají zhruba 80% tržeb z rostlinné výroby. S dalším větším odstupem na 4. místo z dřívějšího prvenství (či druhého místa) propadla jatečná prasata (v posledních letech 9% z tržeb za hlavní komodity). Na 5. místě je skot (cca 8% z tržeb za rozhodující komodity). Skot, co se týče podílu na tržbách, pravděpodobně brzy přestihne prasata. Prasata jsou v defenzívě hlavně kvůli podnákladovým cenám a dovozům vepřového masa.

24

25 600,0 Srovnání vývoje cen zem. výrobců a inflace v ČR, r. 1989=100% (výpočty z údajů ČSÚ) 550,0 500,0 CENY ZEM. VÝROBCŮ INFLACE 450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0

26

27 Ceny v ČR vs. EU Tradičně zaostáváme v cenách skotu - a to vůbec nejvíce v cenách jatečných jalovic (více jak o 30%). U býků a krav zhruba o 15-20%. U jatečné drůbeže zaostáváme cca o 20%. V cenách obilí zaostáváme o 10-20% (a to zvláště v cenách krmného obilí). U mléka se letos zaostávání oproti loňsku zmírnilo, ale nadále přetrvává a v posledních měsících se prohlubuje.

28

29

30 XI.2000 IX.01 XI.01 IX.02 XI.02 IX.03 IX.04 IX.05 XI.05 IX.06 XI.06 IX.07 XI.07 VIII.08 XI.08 VIII.09 X.09 XII.09 I.2010 III.10 VII. 10 VIII.10 XI.10 XII.10 I.11 III.11 IV.11 IX. 11 XII.11 I.12 III.12 VI.12 VII.12 VIII.12 IX.12 XII.12 III.13 IV.13 VII.13 VIII.13 IX.13 X.13 XII.13 I.14 II.14 IV.14 VI.14 VII.14 VIII.14 IX.2014 II.2015 III.2015 VI.2015 XII.2015 VIII.2015 XI.2015 XII.2015 II.2016 III.2016 IV.2016 V.2016 VI.2016 VII.2016 IX.2016 X.2016 XI.2016 XII.2017 II.2017 IV.2017 VII.2017 IX.2017 XII.2017 III.18 VI.18 VII.2018 VIII.2018 IX.2018 XII.2018 Vývoj cen (po přepočtu na Kč/t) potravinářské pšenice na pařížské burze MATIF (dle webu burzy) a cen zemědělců v ČR (dle ČSÚ) MATIF Paříž ČR 2500

31 Dopady nízkého zpeněžení na finální výsledky zemědělství 1. Tržby a na to, že ceny zemědělců neodpovídají míře evropského standardu ani tomu, co se zde vyplácelo před 10 i 20 lety. 2. Pokud bychom produkci zpeněžovali za ceny odpovídající evropskému standardu, tržby by byly téměř o 10 mld. Kč/rok vyšší. Význam zpeněžení vzroste po snižení podpor po roce 2020!

32 Podíl přímých plateb a celkových podpor v příjmech zemědělců

33 Náklady na plnění zemědělských norem a předpisů v SRN v porovnání s konkurenčními zeměmi Náklady na plnění zemědělských norem a předpisů v SRN Náklady na plnění nižších zemědělských standardů v konkurenčních zemích

34 Závěr Děkujeme za pozornost AUTOR: Martin Pýcha