Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2015

Komentář k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2015 1. Úvod Na základě 6c zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, v platném znění, zpracoval SZIF a prostřednictvím Ministerstva zemědělství předkládá vládě ČR Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2015. Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2015 vychází z dotací z kapitoly Ministerstva zemědělství pro SZIF, oznámených správcem kapitoly dne 18. července 2014 (dotace ze státního rozpočtu) a 13. srpna 2014 (dotace z rozpočtu EU). Navrhované dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství na rok 2015 ze státního rozpočtu nezabezpečují v plné výši financování Programu rozvoje venkova a správních výdajů. Dotace na správní výdaje SZIF ve výši 1 300 000 tis. Kč plně nepokrývá veškeré předpokládané výdaje v roce 2015. Výdaje na služby aplikační a technické podpory informačního systému SZIF včetně výdajů souvisejících s předpokládaným rozšířením agendy a část výdajů na dokončení restrukturalizace informačního systému celkem ve výši 342 416 tis. Kč budou do rozpočtu na rok 2015 zahrnuty v rámci jeho I. změny po převedení zůstatku finančních prostředků na účtech SZIF z roku 2014. Pro sestavení návrhu rozpočtu SZIF na rok 2015 byly použity následující zdroje: Příjmy: - dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství na rok 2014 ve výši 40 263 711 tis. Kč, z toho dotace ze státního rozpočtu ve výši 5 958 000 tis. Kč a dotace z rozpočtu EU ve výši 34 305 711 tis. Kč, - ostatní příjmy celkem ve výši 191 079 tis. Kč, z toho finanční dávka z výroby cukru včetně podílu na dávkách z cukru ve výši 144 812 tis. Kč, příjmy na technickou pomoc Programu rozvoje venkova ve výši 46 207 tis. Kč a ostatní příjmy z vlastní činnosti ve výši 60 tis. Kč. Ostatní zdroje: - půjčka na intervenční nákupy ve výši 244 434 tis. Kč. Dle přílohy č. 2 dopisu Ministerstva financí ze dne 30. června 2014 pod č.j.: MF-48430/2014/1904-3 byl v návrhu rozpočtu SZIF na rok 2015 pro převod finančních prostředků z na Kč použit kurz 27 Kč/. 1

2. Komentář k návrhu rozpočtu v části Společná zemědělská politika 2.1. Přímé platby Přesná podoba přímých plateb od roku 2015 není doposud známa. Podle podmínek stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 budou naposledy vypláceny žádosti přijaté v roce 2014 a to v období od 1. prosince 2014 do 30. června 2015. Výplata žádostí 2014 na přechodnou vnitrostátní podporu se předpokládá od 1. května do 30. září 2015. Obálky na přímé platby pro roky 2015 až 2020 jsou uvedeny v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013. Vzhledem k tomu, že členské státy mají možnost přesunout až 15 % prostředků mezi pilíři Společné zemědělské politiky, nejedná se o konečné částky. V případě České republiky se v roce 2015 předpokládá přesun 800 mil. Kč z obálky přímých plateb do Programu rozvoje venkova. Jednotná platba na plochu (SAPS) Tato platba pro žádosti přijaté v roce 2014 se řídí přechodnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013. V rámci SAPS lze žádat o poskytnutí finanční podpory na ornou půdu, travní porost, vinice, chmelnice, ovocný sad či jinou kulturu, která je vedena v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů. Od roku 2015 bude pravděpodobně vyplácena dotace na zemědělskou plochu podobně jako do roku 2014. Navíc bude existovat zvýšená platba SAPS podmíněná splněním ozelenění (tzv. greening). Rovněž by měla být vyplácena platba pro mladé zemědělce. Legislativně se tato platba od roku 2015 řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, prováděcím nařízením Komise (EU) č. 641/2014 a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 809/2014. Oddělená platba za cukr (SSP) Platba pro rok 2014 se řídí přechodnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013. Od roku 2015 již tato platba nebude poskytována. Oddělená platba za rajčata (STP) Platba pro rok 2014 se řídí přechodnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013. Od roku 2015 již tato platba nebude poskytována. Zvláštní podpora (SS) Tato platba pro rok 2014 se řídí přechodnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013. Předpokládá se, že od roku 2015 se v rámci tzv. dobrovolných vázaných plateb bude vyplácet platba na brambory určené pro výrobu škrobu, platba na chmel, platba na ovoce s vysokou pracností, platba na ovocné druhy s velmi vysokou pracností, platba na ovocné druhy s vysokou pracností, platba na konzumní brambory, platba na zeleninové druhy s velmi vysokou pracností, platba na zeleninové druhy s vysokou pracností, platba na cukrovou řepu, platba na bílkovinné plodiny pro pěstitele chovající hospodářská zvířata, platba na hovězí a telecí maso, platba na mléko a mléčné výrobky, platba 2

na skopové a kozí maso. Legislativně se tyto platby od roku 2015 řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, prováděcím nařízením Komise (EU) č. 641/2014 a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 809/2014. Obálka na přímé platby pro rok 2015 činí 23 611 000 tis. Kč z rozpočtu EU. Přechodná vnitrostátní podpora (Top-Up) Přechodná vnitrostátní podpora vychází z nařízení vlády ČR č. 112/2008 Sb., v platném znění. V souladu s Přístupovou smlouvou EU je novým členským zemím povoleno dorovnávat přímé platby z vlastních zdrojů. S ohledem na potřebu cílené podpory u některých komodit se vybírají komodity, které budou dorovnány v maximálně možné výši. Výplata přechodné vnitrostátní podpory je vázána na SAPS. Tedy výplata se provede až po nabytí právní moci rozhodnutí SAPS a výplaty SAPS. Na přechodnou vnitrostátní podporu byly pro rok 2015 navrženy finanční prostředky ve výši 880 000 tis. Kč ze státního rozpočtu. 2.2. Společná organizace trhu 2.2.1. Finanční podpory Podpora spotřeby školního mléka Tato podpora je poskytována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízením Rady (EU) č. 1370/2013 a nařízením Komise (ES) č. 657/2008, v platném znění. Podmínky pro čerpání podpory z finančních zdrojů ČR jsou stanoveny v nařízení vlády ČR č. 205/2004 Sb., v platném znění. Ve školním roce 2014/2015 bude do škol a zařízení dodávat podporované mléčné výrobky 7 schválených subjektů. Míry podpory na 100 kg pro jednotlivé produkty jsou uvedeny v příloze II nařízení Komise (ES) č. 657/2008, v platném znění. Na tuto podporu se v roce 2015 předpokládá vyplatit celkem 59 000 tis. Kč, z toho 47 500 tis. Kč ze státního rozpočtu a 11 500 tis. Kč z rozpočtu EU. Zlepšení výroby včelařských produktů a jejich uvádění na trh Poskytování této podpory se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízením Komise (ES) č. 917/2004 a nařízením vlády ČR č. 197/2005 Sb., ve znění nařízení vlády ČR č. 285/2007 Sb., nařízení vlády ČR č. 373/2010 Sb., nařízení vlády ČR č. 173/2011 Sb., nařízení vlády ČR č. 251/2013 Sb. a nařízení vlády ČR č. 400/2013 Sb. V roce 2015 se na podporu zlepšení výroby včelařských produktů a jejich uvádění na trh předpokládá vyplatit celkem 66 000 tis. Kč, z toho 33 000 tis. Kč ze státního rozpočtu a 33 000 tis. Kč z rozpočtu EU. Podpora pro organizace producentů ovoce a zeleniny s OP Tato podpora vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízení Komise (EU) č. 543/2011 a nařízení vlády ČR č. 318/2008 Sb., v platném znění. Podpory jsou vypláceny na základě plnění schválených operačních programů. 3

Celková částka podpory pro organizace producentů se v roce 2015 předpokládá v objemu 90 000 tis. Kč z rozpočtu EU. Podpora pro předběžně uznané skupiny producentů ovoce a zeleniny Podpora je poskytována na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízení Komise (EU) č. 543/2011 a nařízení vlády ČR č. 318/2008 Sb., v platném znění. Maximální možná výše administrativní podpory pro předběžně uznaná seskupení producentů s plánem k dosažení uznání je 100 000 za rok. Na tuto podporu byly pro rok 2015 vyčleněny finanční prostředky ve výši 5 400 tis. Kč, z toho 1 350 tis. Kč ze státního rozpočtu a 4 050 tis. Kč z rozpočtu EU. Ovoce a zelenina do škol Program vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízení Komise (ES) č. 288/2009 a nařízení vlády ČR č. 478/2009 Sb., v platném znění. Cílem projektu je podpora zdravé výživy a zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny. Pro školní rok 2014/2015 bylo České republice z EU přiděleno 150 515 tis. Kč. Dle předpisů EU má členský stát povinnost realizovat tzv. doprovodná vzdělávací opatření. Z tohoto důvodu a vzhledem k rozšíření cílové skupiny dětí zapojených do projektu o děti z přípravných tříd základních škol bude potřeba na národní spolufinancování 40 000 tis. Kč. V roce 2015 se na tento program předpokládá vyplatit celkem 190 515 tis. Kč, z toho 40 000 tis. Kč ze státního rozpočtu a 150 515 tis. Kč z rozpočtu EU. Podpora soukromého skladování mlékárenských výrobků Podpora je realizována na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízení Komise (ES) č. 826/2008 a nařízení Rady (EU) č. 1370/2013, v platném znění. Podobně jako u intervenčních nákupů se v případě režimu soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka jedná o opatření sloužící k udržování rovnováhy na trhu s mléčnými výrobky. Výše podpory vychází z dosavadního trendu využívání opatření v ČR s přihlédnutím k nově zavedenému režimu u komodity SOM. Na podporu soukromého skladování mlékárenských výrobků byly vyčleněny finanční prostředky ve výši 1 100 tis. Kč z rozpočtu EU. Podpora soukromého skladování vepřového masa Podpora soukromého skladování vepřového masa je realizována na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízení Komise (ES) č. 826/2008 a nařízení Rady (EU) č. 1370/2013, v platném znění. I režim soukromého skladování vepřového masa vyhodnotila Evropská komise jako potřebný při udržování záchranné sítě na trhu EU. Režim byl v minulosti několikrát úspěšně využit při řešení nerovnováhy na trhu (včetně ČR), proto by měly být nadále vyčleňovány prostředky pro potřeby zajištění trhu. Předpokládaná výše podpory vychází z výdajů uskutečněných v předchozích letech. Na tuto podporu se v roce 2015 odhaduje vyplatit 11 250 tis. Kč z rozpočtu EU. 4

Podpora soukromého skladování cukru Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a nařízení Komise (ES) č. 826/2008, v platném znění, může být v průběhu roku 2015 zahájeno soukromé skladování cukru. Podle vývoje výroby bílého cukru a pohybu skladových zásob činí hrubý odhad množství k soukromému skladování 80 000 tun a výše podpory na rok 2015 z rozpočtu EU 5 250 tis. Kč. 2.2.2. Vývozní subvence Vývozní subvencí se rozumí nevratná podpora určená k překlenutí rozdílu mezi tuzemskými cenami a cenami na světovém trhu při vývozu zemědělských výrobků nebo potravin, jejichž vývoz je žádoucí z hlediska stability trhu. Vývozní subvence na nezpracované výrobky Vývozní subvence na nezpracované výrobky jsou poskytovány na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízení Komise (ES) č. 376/2008, nařízení Komise (ES) č. 612/2009 a nařízení vlády ČR č. 181/2004 Sb., v platném znění. Nezpracované zemědělské výrobky tzv. ANNEX jsou rozděleny podle komodit, pro které Evropská komise pravidelně, většinou několikrát ročně, stanovuje formou nařízení Komise sazby subvencí dle 12-ti místných KN kódů produktu (jedná se řádově o stovky KN kódů = položky celního sazebníku) a země, kam jsou produkty vyváženy. Návrh rozpočtu vychází z údajů o vyplacených subvencích při vývozu do zemí mimo EU v roce 2013 a prvním pololetí roku 2014 a informací o vývoji sazeb vývozních subvencí (nulové sazby). Režim vývozních subvencí je součástí tzv. záchranné sítě a bude spuštěn v případě významnějších výkyvů na trhu příslušných komodit. Na vývozní subvence na nezpracované výrobky se předpokládá čerpání finančních prostředků ve výši 500 tis. Kč z rozpočtu EU. 2.2.3. Dotace a odvody Dotací se rozumí úhrada rozdílů mezi výrobními náklady a tržními cenami. Odvodem je finanční dávka z regulované výroby daného zemědělského výrobku. Finanční dávka z výroby cukru Výběr finanční dávky z výroby cukru provádí členské státy EU dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 a nařízení Komise (ES) č. 952/2006, v platném znění. V České republice je odpovědnost SZIF za výběr dávek z cukru stanovena zákonem č. 256/2000 Sb., o SZIF ( 1 písm. j a 11h), v platném znění. Platbu celé výrobní dávky ukládá členský stát podnikům na svém území podle kvóty přidělené pro daný hospodářský rok. Národní kvóta cukru činí 372 459,207 tun. Podniky provedou platbu do konce února příslušného hospodářského roku. Výrobní dávka je stanovena ve výši 12 /t cukru podléhajícího kvótám. Částka vybrané výrobní dávky je snížena o náklady spojené s výběrem dávek, od roku 2015 pravděpodobně ve výši 20 % z vybrané částky (případně 25 % z vybrané částky). Tyto finanční prostředky zůstanou na účtu SZIF po převodu 80 % na účet Ministerstva financí. 5

Pro hospodářský rok 2014/2015 bude do konce února 2015 vybrána výrobní dávka ve výši 120 677 tis. Kč, z toho 96 542 tis. Kč bude odvedeno přes účet Ministerstva financí do EU a 24 135 tis. Kč bude převedeno na správní výdaje. Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic Podpora vychází z nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, nařízení Komise (ES) č. 555/2008, nařízení Komise (ES) č. 436/2009, nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 a nařízení vlády ČR č. 142/2014 Sb., v platném znění. Hospodářský rok začíná 1. srpna a končí 31. července roku následujícího. Předpokládaná doba čerpání je od 1. června do 15. října 2015. Pro rok 2015 byly na tuto podporu vyčleněny finanční prostředky ve výši 113 410 tis. Kč z rozpočtu EU. Podpora na investice v rámci SOT s vínem Tato podpora vychází z nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, nařízení Komise (ES) č. 555/2008, nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení vlády ČR č. 142/2014 Sb., v platném znění. Hospodářský rok začíná 1. srpna a končí 31. července roku následujícího. Předpokládaná doba čerpání je od 1. června do 15. října 2015. V roce 2015 se předpokládá na tuto podporu vyplatit 28 353 tis. Kč z rozpočtu EU. 2.2.4. Intervenční nákupy Intervenčním nákupem se rozumí nákup zemědělských výrobků nebo potravin v zájmu udržení konkurenceschopnosti zemědělství EU, který funguje jako záchranná síť využívaná v období krize a při narušení fungování komoditních trhů s cílem zabránit nežádoucímu poklesu tržní ceny. Mlékárenské výrobky Intervenční nákup mlékárenských výrobků Intervenční nákup másla a sušeného odstředěného mléka je realizován na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 a nařízení Rady (EU) č. 1370/2013, v platném znění. Intervenční cena másla je dlouhodobě stanovena na 2 217,51 /t másla. Za předpokladu, že se bude v roce 2015 nakupovat 500 tun másla, lze očekávat výdaje na nákup ve výši 34 427 tis. Kč včetně DPH. Tyto prostředky budou čerpány od května do prosince 2015. Intervenční cena SOM je dlouhodobě stanovena na 1 698 /t SOM. Předpokládané výdaje na nákup 1 tis. tun SOM budou v roce 2015 činit 52 723 tis. Kč včetně DPH. Tyto prostředky budou čerpány od května do prosince 2015. Intervenční skladování mlékárenských výrobků Intervenční skladování másla a SOM probíhá v souladu s nařízením Komise (ES) č. 884/2006, v platném znění. Výdaje na naskladnění, skladování a vyskladnění másla se v návaznosti na plány jeho nákupu a prodeje předpokládají celkem ve výši 1 317 tis. Kč včetně DPH, z toho 478 tis. Kč ze státního rozpočtu a 839 tis. Kč z rozpočtu EU. 6

Předpokládané výdaje na naskladnění, skladování a vyskladnění SOM budou činit celkem 711 tis. Kč včetně DPH, z toho 251 tis. Kč ze státního rozpočtu a 460 tis. Kč z rozpočtu EU. Celkové výdaje na nákup, naskladnění, skladování a vyskladnění intervenčních zásob másla se v roce 2015 předpokládají ve výši 35 744 tis. Kč včetně DPH, z toho 478 tis. Kč ze státního rozpočtu, 839 tis. Kč z rozpočtu EU a výdaje na nákup másla ve výši 34 427 tis. Kč budou financovány půjčkou Ministerstva financí. V rámci intervenčních nákupů SOM je uvažováno s výdaji celkem ve výši 53 434 tis. Kč včetně DPH, z toho 251 tis. Kč ze státního rozpočtu, 460 tis. Kč z rozpočtu EU a výdaje na nákup SOM ve výši 52 723 tis. Kč budou financovány půjčkou Ministerstva financí. Obiloviny Intervenční nákup obilovin Intervenční nákup obilovin je realizován na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 a nařízení Rady (EU) č. 1370/2013, v platném znění. Intervenční cena je dlouhodobě stanovena na 101,31 /t obilovin. Dále může být intervenční cena upravena o příplatky a srážky za kvalitativní parametry obilovin, náklady na přepravu dle vzájemné polohy nabízejícího skladu, intervenčního skladu uvedeného v nabídce a intervenčního skladu přejímky a náklad na vyskladnění z nabízejícího skladu. Předpokládané výdaje na nákup 50 tis. tun pšenice v hospodářském roce 2015/2016 budou činit 157 284 tis. Kč včetně DPH. Na přepravné za zboží, které bude naskladněno v hospodářském roce 2015/2016, se předpokládají výdaje ve výši 459 tis. Kč včetně DPH. Intervenční skladování obilovin Intervenční skladování obilovin probíhá v souladu s nařízením Komise (ES) č. 884/2006, v platném znění. Výdaje na naskladnění, skladování a vyskladnění pšenice se v návaznosti na odhady jejího nákupu a prodeje předpokládají celkem ve výši 54 380 tis. Kč včetně DPH, z toho 38 461 tis. Kč ze státního rozpočtu a 15 919 tis. Kč z rozpočtu EU. Celkové výdaje na nákup, naskladnění, skladování, vyskladnění a přepravu intervenčních zásob obilovin se v roce 2015 předpokládají ve výši 212 123 tis. Kč včetně DPH, z toho 38 521 tis. Kč ze státního rozpočtu, 16 318 tis. Kč z rozpočtu EU a výdaje na nákup obilovin ve výši 157 284 tis. Kč budou financovány půjčkou Ministerstva financí. 2.2.5. Podpora propagace zemědělských produktů Propagační programy vychází z nařízení Rady (ES) č. 3/2008 a nařízení Komise (ES) č. 501/2008, v platném znění a mají za cíl zlepšit marketing a odbyt zemědělských a potravinářských produktů jednotlivých členských států. V roce 2015 budou na základě rozhodnutí Komise C(2012) 4334 realizovány programy propagace spotřeby řepkového oleje (žadatel Svaz pěstitelů a zpracovatelů 7

olejnin) a propagace chráněných značení původů (žadatel Potravinářská komora ČR), na základě rozhodnutí Komise C(2013) 2261 program propagace kvalitních evropských mléčných výrobků (žadatel Českomoravský svaz mlékárenský) a na základě rozhodnutí Komise C(2013) 7297 program propagace mléka a mléčných výrobků (žadatel Agrární komora ČR). V roce 2015 se na propagační programy předpokládá vyplatit celkem 45 066 tis. Kč, z toho 16 900 tis. Kč ze státního rozpočtu a 28 166 tis. Kč z rozpočtu EU. 2.3. Program rozvoje venkova včetně Horizontálního plánu rozvoje venkova 2.3.1. Program rozvoje venkova Programové období 2007 až 2013 Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 byl realizován na základě nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, nařízení Rady (ES) č. 73/2009, nařízení Komise (ES) č. 1974/2006, nařízení Komise (ES) č. 65/2011, nařízení vlády ČR č. 75/2007 Sb., nařízení vlády ČR č. 79/2007 Sb., nařízení vlády ČR č. 239/2007 Sb., nařízení vlády ČR č. 147/2008 Sb., nařízení vlády ČR č. 53/2009 Sb. a rozhodnutí Rady č. 2006/144/ES, o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007 až 2013). S účinností od 1. ledna 2014 se Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 řídí přechodnými ustanoveními, která jsou vymezena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013. Dotace v rámci Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 jsou poskytovány prostřednictvím následujících os, skupin, opatření a podopatření: Osa I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví I.1 Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství I.1.2 Investice do lesů I.1.2.1 Lesnická technika I.1.2.2 Technické vybavení provozoven I.1.2.3 Lesnická infrastruktura I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.1 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství I.1.4 Pozemkové úpravy I.3 Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti (PUZČ) 8

I.3.4 Využívání poradenských služeb Osa II - Zlepšování životního prostředí a krajiny II.1 Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) II.1.2 Platby v rámci Natury 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES (WFD) II.1.2.1 Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě II.1.3 Agroenvironmentální opatření (AEO) II.1.3.1 Agroenvironmentální opatření - Postupy šetrné k životnímu prostředí (včetně ekologického zemědělství a integrované produkce) II.1.3.2 Agroenvironmentální opatření - Ošetřování travních porostů II.1.3.3 Agroenvironmentální opatření - Péče o krajinu II.2 Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy II.2.1.1 První zalesnění zemědělské půdy II.2.2 Platby v rámci Natury 2000 v lesích II.2.2.1 Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu II.2.3 Lesnicko - environmentální platby II.2.3.1 Zlepšování druhové skladby lesních porostů II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích Osa III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova III.1 Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3 Podpora cestovního ruchu III.2 Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic III.2.1.2 Občanské vybavení a služby III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova III.3 Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III III.3.1 Vzdělávání a informace III.4 Opatření týkající se získávání dovedností a propagace za účelem přípravy a provádění strategií místního rozvoje III.4.1 Získávání dovedností, animace a provádění Osa IV - Leader IV.1 Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova IV.1.1 Místní akční skupina IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie IV.2 Realizace projektů spolupráce 9

Osa V - Technická pomoc V.1 Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu V.2 Zřízení a provoz Celostátní sítě pro venkov V.2.1 Struktury potřebné pro provoz sítě V.2.2 Akční plán Projektová opatření Programu rozvoje venkova Osa I Osa I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a navazujícím potravinářství. Podpory v rámci osy I nevedou ke zvýšení zemědělské prvovýroby. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům, proto je na tyto účely soustředěno největší množství finančních prostředků. Osa II Projektové opatření osy II se nazývá II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesa. Jeho cíle vyplývají jak z názvu opatření, tak se vztahují na trvale udržitelné využití lesní půdy, neproduktivní investice v lesích a zlepšení životního prostředí a krajiny. Osa III Osa III je zaměřena na vytvoření pracovních míst a zajištění vyšší příjmové úrovně obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkově a podporou venkovské turistiky a dále na zajištění naplnění závazků ČR v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie. Ve skupině opatření III.2 je důraz kladen na vytvoření podmínek růstu ve venkovských oblastech, zlepšení vybavení, vzhledu vesnic a veřejných prostranství a posílení sounáležitosti obyvatel s místním prostředím a dědictvím venkova. Rovněž je zde kladen důraz na zabezpečení rozvoje venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a středního podnikání a zlepšení životního prostředí venkovských sídel. Osa IV Účelem osy IV - Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Principy Leaderu vedou k efektům, plynoucím ze spojení různých subjektů, které ve venkovském prostoru působí. Místní akční skupiny, využívající principu Leaderu, nejsou protikladem k místní samosprávě, ale naopak ji doplňují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a přispívají i k rozvoji zemědělství a péči o přírodu a krajinu. Osa V Osa V - Technická pomoc je potřebná na podporu přípravy, řízení, monitoringu, hodnocení, informovanosti a kontroly ve vztahu k Programu rozvoje venkova a zdokonalování opatření obsažených v tomto programu. Projekty mají formu odborných školení, studií, sběrů a analýz dat, vypracování informačních materiálů, propagačních předmětů a dalších aktivit spojených s celkovou administrací Programu rozvoje venkova. 10

V roce 2015 bude v rámci projektových opatření Programu rozvoje venkova probíhat proplácení schválených žádostí o dotaci z předchozích let 2014, 2013 a částečně i 2012, a to s ohledem na maximální dobu realizace projektů 24 měsíců, respektive 36 měsíců od data uzavření Dohody mezi žadatelem a SZIF a následných kontrol spjatých s Žádostí o proplacení. S ohledem na přechodné období je možné využít z Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 pouze prostředky, na které pošle Česká republika žádost do Bruselu do 31. prosince 2015. Prostředky žádané po tomto datu související s Programem rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 již nebudou způsobilými výdaji. Vyšší požadovaná částka na projektová opatření pro rok 2015 tedy vychází z celkového plánu rozpočtu na program sníženého o již aktuálně proplacené částky a částky, u kterých se očekává proplacení do konce roku 2014. Zbývající prostředky již jsou nebo ještě v průběhu roku 2014 budou zazávazkovány a je u nich předpoklad proplacení právě v roce 2015. Prodlužování termínu podání Žádostí o proplacení již v roce 2015 nebude možné. Žadatelé budou tedy nuceni projekty dokončit. Pokud nepodají Žádost o proplacení do 30. června 2015, bude jim administrace jejich žádosti ukončena. Neprojektová opatření Programu rozvoje venkova Hlavní prioritou neprojektových opatření osy II Programu rozvoje venkova je zvýšení biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin. Dále je podporována ochrana vody a půdy (zejména zachování kvalitního přirozeného vodního režimu) a v neposlední řadě i snižování emisí skleníkových plynů. Podpory v rámci Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 jsou poskytovány prostřednictvím následujících neprojektových opatření: Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) Opatření je zaměřeno na podporu zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami s cílem zachovat venkovskou krajinu, podpořit systémy šetrné k životnímu prostředí, přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů. Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě Cílem opatření je pomoc zemědělcům při řešení specifického znevýhodnění vyplývajícího z implementace evropských směrnic pro soustavu Natura 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku ES. Agroenvironmentální opatření (AEO) Opatření má za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržbu krajiny. 11

Zalesňování zemědělské půdy Cílem opatření je posílení biodiverzity krajiny rozšířením zalesněných ploch, zlepšení ekologické rovnováhy krajiny a stabilizace hydrologických a klimatických podmínek v krajině, ochrana půdy a ochrana vod. Platby v rámci Natury 2000 v lesích a Lesnicko - environmentální platby Jedná se o dvě samostatná opatření, jejichž hlavím cílem je zvýšení environmentální hodnoty lesů, trvale udržitelné využití lesní půdy a zlepšení životního prostředí a krajiny. Předčasné ukončení zemědělské činnosti (PUZČ) Toto opatření je zaměřeno na řešení problému nepříznivé věkové struktury zemědělců. Opatření motivuje starší zemědělce po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a vytvořit tak prostor pro nástup mladších zemědělců, což může přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. V roce 2015 se budou v rámci neprojektových opatření Programu rozvoje venkova vyplácet převážně dotační žádosti přijaté v roce 2014 a současně i nedoadministrované žádosti z předchozích let. Programové období 2014 až 2020 Program rozvoje venkova na období 2014-2020 bude realizován na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013. Přesná podoba všech opatření pro období 2014 až 2020 není dosud schválena ze strany Evropské komise ani upravena prováděcími předpisy na národní úrovni. Připravovaná nařízení vlády k jednotlivým opatřením budou schválena až po přijetí Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 ze strany Evropské komise. Podoba tohoto programu byla dne 9. července 2014 schválena vládou ČR, následně byl nový programový dokument předložen do schvalovacího procesu Evropské komise. Současně začala příprava nových Pravidel pro žadatele. První příjem projektových Žádostí o podporu v novém programovém období je plánován na září 2015, avšak v roce 2015 se očekává minimální proplácení těchto žádostí (pouze případné zálohy v rámci opatření Zahájení činnosti mladých zemědělců). Žádosti o proplacení budou realizovány ve většině případů až od roku 2016. U většiny neprojektových opatření vyplácených na plochu dojde k dočerpání prostředků alokovaných na tato jednotlivá opatření v průběhu let 2014 a 2015. Žádosti přijaté v roce 2014 a starší, které nebudou k datu dočerpání obálky vyplaceny, budou kontinuálně vypláceny již z nových zdrojů PRV 2014+. 12

2.3.2. Horizontální plán rozvoje venkova Horizontální plán rozvoje venkova ČR na období 2004-2006 je realizován na základě nařízení Komise (ES) č. 817/2004, nařízení vlády ČR č. 241/2004 Sb., nařízení vlády ČR č. 242/2004 Sb., nařízení vlády ČR č. 308/2004 Sb., nařízení vlády ČR č. 655/2004 Sb. a nařízení vlády ČR č. 69/2005 Sb., v platném znění. Podpory v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova ČR na období 2004-2006 jsou poskytovány prostřednictvím následujících opatření: - Předčasné ukončení zemědělské činnosti - Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními - Agroenvironmentální opatření - Lesnictví Žádosti se závazkem z HRDP budou plně financovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V roce 2015 se budou z EAFRD vyplácet veškeré dosud nedoadministrované žádosti HRDP. U opatření Lesnictví pokračuje v rámci HRDP závazek, na základě kterého se vyplácí již pouze dotace na náhradu, nikoliv dotace na zalesnění. U opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti pokračuje závazek v rámci výplaty dotací. Pro rok 2015 se předpokládá, že budou na Program rozvoje venkova včetně Horizontálního plánu rozvoje venkova potřeba finanční prostředky v celkové výši 15 588 263 tis. Kč, z toho 3 896 600 tis. Kč ze státního rozpočtu a 11 691 663 tis. Kč z rozpočtu EU. Na Program rozvoje venkova byla navržena dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství na rok 2015 celkem ve výši 13 600 000 tis. Kč, z toho 3 400 000 tis. Kč ze státního rozpočtu a 10 200 000 tis. Kč z rozpočtu EU. Na programové období 2007 až 2013 připadají finanční prostředky celkem ve výši 7 898 000 tis. Kč, z toho 1 974 000 tis. Kč ze státního rozpočtu a 5 924 000 tis. Kč z rozpočtu EU a na programové období 2014 až 2020 celkem 5 702 000 tis. Kč, z toho 1 426 000 tis. Kč ze státního rozpočtu a 4 276 000 tis. Kč z rozpočtu EU. 3. Komentář k návrhu rozpočtu v části marketing Značku KLASA i Regionální potravina je třeba vnímat jako marketingový nástroj zvyšující hodnotu oceněných potravinářských výrobků. Strategickým cílem je, aby spotřebitel potraviny s garantovanou kvalitou vyhledával a preferoval a zároveň tak při svém nákupním chování vytvářel tlak na prodejce, aby byla v prodejnách co nejširší nabídka takto oceněných produktů. Neméně důležitým cílem projektů KLASA a Regionální potravina je naučit spotřebitele upřednostňovat kvalitní potraviny s vyšší přidanou hodnotou vyrobené v České republice a důvěřovat lokálním potravinám, což projekty kofinancované z evropských zdrojů v takové míře neumožňují. Značky KLASA a Regionální potravina jsou zárukou, že jsou nabízeny skutečně kvalitní a zdravotně nezávadné potraviny. V případě značky Regionální potravina se navíc jedná o lokální produkty od malých a středních producentů. Oceněné výrobky jsou pod zvýšeným dohledem inspekčních orgánů, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy. Jde o proces získání důvěry spotřebitelů a odběratelů, udržení si 13

této důvěry, což je nezbytný předpoklad rozvoje potravinářství a zabezpečení konkurenceschopnosti v rámci trhů v tuzemsku i zahraničí. Cestou podpory lokálních potravin jde celá Evropa a Česká republika by v tomto trendu neměla být výjimkou. Lze očekávat, že nejbližší roky budou pro spotřebitele i producenty potravin velmi složité. Příští období bude ovlivněné pokračováním ekonomické krize a stagnující spotřebitelskou poptávkou spojenou s růstem cen potravin. Proto by se marketingová podpora značek KLASA a Regionální potravina měla nadále plně soustředit na využití všech tržních příležitostí a marketingově maximalizovat svůj silný vliv na ovlivnění poptávky a prodeje kvalitních potravin České republiky. Z průzkumů veřejného mínění jasně vyplývá, že tyto projekty výrazným způsobem pomáhají ovlivnit spotřebitelské preference a výrobci potvrzují, že díky obdobným projektům se zvyšuje prodej jejich potravin. Bez zachování stávající marketingové podpory zaměřené na podporu prodeje nelze spoléhat na to, že spotřebitelé budou upřednostňovat kvalitní tuzemské potraviny, což bude mít logický vliv na pokles jejich prodeje a snižování konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů. Propagace potravin značky kvality KLASA Národní značka kvality KLASA byla zavedena Ministerstvem zemědělství v roce 2003 jako nástroj státní podpory tuzemské potravinářské produkce. Tato forma podpory je využívána i v jiných členských státech EU. Značka KLASA během svého fungování prokázala svou marketingovou sílu a stala se nedílnou součástí prodejní marketingové podpory domácích producentů potravin. I přes období silné ekonomické krize značka dokázala zvýšit prodeje takto označených potravin ve všech regionech České republiky a podpořit tak preferenci segmentu kvalitních potravin. Značku KLASA je třeba vnímat jako marketingový nástroj zvyšující hodnotu oceněných potravinářských výrobků. Jejím smyslem je na straně jedné marketingově podpořit aktivity českých producentů potravin, na straně druhé pak edukovat spotřebitele v oblasti kvality potravin. Značka KLASA garantuje, že jsou nabízeny skutečně kvalitní a zdravotně nezávadné potraviny a zároveň spotřebiteli usnadňuje orientaci při nákupu. Marketingová podpora bude v roce 2015 zajištěna následujícími aktivitami: Mediální kampaň - tisková inzerce ve specializovaných potravinářských titulech a lifestylech, - KLASA v rámci speciálních příloh, - televizní projekty, - rozhlasová kampaň na podporu spotřebitelské soutěže, - online prezentace, - prezentace v místech prodeje a na výstavách. Podpora prodeje a propagace - spotřebitelská soutěž, - roadshow (prodejní akce v regionech za přítomnosti výrobců), - ochutnávkové akce KLASA - ochutnávky výrobků značky KLASA realizované v regionech, - aktivity zaměřené na podporu prodeje, např. umístění promo woblerů, stopperů, posterů a promo letáků v prodejních regálech nebo na informacích, in-store media (nákupní vozíky, pokladny, podlahová grafika, promo TV, promo rozhlas, inzerce v letácích daných řetězců), 14

- ochutnávky v řetězcích, - umístění reklamních materiálů KLASA (POSM) v řetězcích a maloobchodech. Webová prezentace - aktualizace výrobků a výrobců KLASA na www.eklasa.cz a www.klasa.eu - probíhá kontinuálně, - KLASA Alba (nástroj, kterým výrobci poskytují informace o sobě a svých výrobcích) na www.eklasa.cz, - aktualizace článků, prezentace připravovaných aktivit, - provoz infolinky KLASA, - Facebook KLASA. Veletrhy a výstavy - expozice v rámci tematických veletrhů a výstav. Ostatní aktivity - prezentace na významných kulturních, společenských a sportovních akcích, - setkání držitelů KLASA, - výzkumy veřejného mínění. PR aktivity - vydávání tiskových zpráv, PR článků a vypracování souboru tiskových materiálů, - PR články v lifestylových a odborných publikacích a webových stránkách zaměřených na kvalitu potravin, - aktualizace media listu relevantních médií, - kompletní zajištění tiskových konferencí a dalších forem setkávání se s novináři, - zajištění případné krizové komunikace a mediálního poradenství, - podklady pro redakční články a speciální prezentační projekty, - zajištění vzorků vybraných potravin oceněných značkou KLASA pro novináře a potřeby vydavatelství, - FaQ dokument (nejčastěji pokládané otázky a odpovědi ze strany laické i odborné veřejnosti), - spolupráce s názorovými autoritami, odborníky a známými osobnostmi, - elektronický buletin Newsletter KLASA (noviny určené pro výrobce), - pravidelný monitoring médií, - vyhodnocování publicity značky KLASA. Pro rok 2015 byly na propagaci potravin značky KLASA vyčleněny finanční prostředky ve výši 150 000 tis. Kč ze státního rozpočtu. Projekt Regionální potravina Projekt Regionální potravina zajišťuje SZIF od roku 2012. V období mezi roky 2009 až 2013 byly marketingové a komunikační aktivity zaměřeny především na představení samotné značky a benefitů regionální produkce. V roce 2014 se komunikace soustředila na podpoření poptávky po lokálních potravinách mezi spotřebiteli. Rovněž v roce 2015 se projekt bude více orientovat na aktivity, které mají přímý vliv na zvýšení prodeje regionálních potravin v jednotlivých krajích České republiky. Obecně má spotřebitel omezené možnosti nákupu čerstvých potravin od místních pěstitelů a výrobců, zejména ve velkých městech, proto se jako ideální spojení jeví synergie s farmářskými trhy a lokálními sítěmi maloobchodních prodejen, případně 15

vytvořením speciálních koutků regionálních potravin v obchodních řetězcích i informačních turistických centrech a hotelových zařízeních. Dalším směrem rozvoje značky Regionální potravina je pro rok 2015 oblast cestovního ruchu a zážitková gastronomie. Spolupráce producentů potravin s gastronomickými, hotelovými a turistickými provozy dokáže zvýšit zájem o lokální produkci, a tak přinášet prospěch nejen konzumentům z řad turistů, ale i podnikatelům a samotnému regionu. Mediální kampaň v tisku, rozhlase, na internetu, sociálních sítích a v místech prodeje bude v roce 2015 doplněna o speciální mediální projekty zaměřené primárně na televizní vysílání. Pokud se spotřebitel např. v televizi dozví o výhodách regionálních potravin, musí mít možnost se s nimi setkat i v prodejní síti a být na ně upozorněn účinnou formou přímo v prodejně. V rámci projektu Regionální potravina budou realizovány následující aktivity: Projekty na zabezpečení organizace 13 krajských soutěží o značku Regionálních potravina Účelem projektů je komplexní organizace soutěže o značku Regionální potravina v jednotlivých krajích včetně organizačního a technického zajištění hodnotitelské komise, slavnostního vyhlášení výsledků soutěže, dále realizace části marketingových aktivit jako jsou ochutnávky. Mediální kampaň - realizace mediaplánů (tisk, rozhlas, televize, Internet apod.), - DTP příprava formátů tiskové inzerce, - audiovizuální, rozhlasové a sponzorské spoty, - online bannery, - inzerce v tisku (celostátní a regionální deníky, lifestylové magazíny, tisk pro odbornou veřejnost), product placement (umístění do filmu nebo pořadu) a sponzoring, - speciální mediální projekty zaměřené primárně na televizní vysílání, ale i další média, - rozhlas (inzerce, product placement a sponzoring). Informační kampaně v místech prodeje - aktivity v rámci roadshow včetně tvorby tourplánu, zajištění oceněných produktů k prodeji a ochutnávkám, personálu, promo aktivit a dotazníků pro spotřebitele, - ochutnávky na farmářských trzích, v maloobchodní síti v rámci regionů, - spotřebitelská soutěž, - kreativní a grafické služby (příprava kreativních řešení, focení oceněných výrobků), - POS materiály (materiály umístěné v místě prodeje za účelem zvýšení prodeje), - informační a prezentační materiály. Webová prezentace - obsahová správa webových stránek www.regionalnipotravina.cz, - aktualizace profilu Facebook.com, - správa profilu YouTube.com, - aktualizace informací o projektu Regionální potravina na webu www.szif.cz a dalších webových serverech. Veletrhy a výstavy - expozice regionálních potravin v rámci tematických veletrhů a výstav (zajištění účasti producentů, doprovodný program, kulinářská show, vědomostní soutěže). 16

PR aktivity - aktualizace media listu relevantních médií, - tiskové zprávy a PR články, - kompletní zajištění tiskových konferencí a dalších forem setkávání se s novináři, - zajištění případné krizové komunikace a mediálního poradenství, - DTP zpracování advertorialů v lifestylu i odborných časopisech, - podklady pro redakční články a speciální prezentační projekty, - zajištění vzorků vybraných potravin oceněných značkou Regionální potravina pro novináře a potřeby vydavatelství, - PR v celostátních, regionálních denících, lifestylových a odborných časopisech, - newsletter pro výrobce, regionální koordinátory a příznivce značky Regionální potravina, - spolupráce s názorovými autoritami, odborníky a známými osobnostmi v oblasti gastronomie, - FaQ dokument, - pravidelný monitoring médií, - vyhodnocování publicity značky Regionální potravina. Na projekt Regionální potravina bylo vyčleněno 50 000 tis. Kč ze státního rozpočtu. V roce 2015 se na marketingovou činnost předpokládá vyplatit celkem 200 000 tis. Kč ze státního rozpočtu. 4. Komentář k návrhu rozpočtu v části správní výdaje Návrh rozpočtu na rok 2015 v části správní výdaje vychází z navržené dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství ve výši 1 300 000 tis. Kč. Tyto prostředky se navyšují o podíl na dávkách z cukru ve výši 24 135 tis. Kč, příjmy z vlastní činnosti za pronájem kancelářského vybavení ve výši 60 tis. Kč a příjmy na technickou pomoc Programu rozvoje venkova ve výši 46 207 tis. Kč. Celkový objem finančních prostředků na správní výdaje SZIF pro rok 2015 činí 1 370 402 tis. Kč. V roce 2015 se předpokládají správní výdaje ve výši 1 712 818 tis. Kč. Výdaje na služby aplikační a technické podpory informačního systému SZIF a část výdajů na dokončení restrukturalizace informačního systému budou do rozpočtu na rok 2015 zahrnuty v rámci jeho I. změny po převedení zůstatku finančních prostředků na účtech SZIF z roku 2014. 17

4.1. Neinvestiční výdaje (bez technické pomoci PRV) Na neinvestiční výdaje byly vyčleněny finanční prostředky celkem ve výši 1 028 855 tis. Kč, z toho na: 5011 Platy zaměstnanců v pracovním poměru 406 985 tis. Kč 5021 Ostatní osobní výdaje 2 000 tis. Kč 5024 Odstupné 3 000 tis. Kč 5029 Ostatní platby za provedenou práci jinde nezařazené 58 tis. Kč 5031 Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 102 246 tis. Kč 5032 Povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění 36 814 tis. Kč 5132 Ochranné pomůcky 1 500 tis. Kč 5133 Léky a zdravotnický materiál 62 tis. Kč 5136 Knihy, učební pomůcky a tisk 620 tis. Kč 5137 Drobný hmotný dlouhodobý majetek 13 650 tis. Kč 5139 Nákup materiálu 14 500 tis. Kč 5141 Úroky vlastní 550 tis. Kč 5142 Kurzové rozdíly ve výdajích 90 tis. Kč 5151 Studená voda 1 800 tis. Kč 5152 Teplo 6 300 tis. Kč 5153 Plyn 1 800 tis. Kč 5154 Elektrická energie 9 000 tis. Kč 5156 Pohonné hmoty a maziva 12 700 tis. Kč 5161 Poštovní služby 6 100 tis. Kč 5162 Služby telekomunikací a radiokomunikací 101 200 tis. Kč 5163 Služby peněžních ústavů 1 744 tis. Kč 5164 Nájemné 23 000 tis. Kč 5166 Konzultační, poradenské a právní služby 18 440 tis. Kč 5167 Služby školení a vzdělávání 5 917 tis. Kč 5168 Zpracování dat a sl. související s informačními a komunikačními 200 tis. Kč technologiemi 5169 Nákup ostatních služeb 175 081 tis. Kč 5171 Opravy a udržování 12 288 tis. Kč 5172 Programové vybavení 26 000 tis. Kč 5173 Cestovné (tuzemské i zahraniční) 8 145 tis. Kč 5175 Pohoštění 1 600 tis. Kč 5176 Účastnické poplatky na konference 430 tis. Kč 5179 Ostatní nákupy jinde nezařazené 50 tis. Kč 5191 Zaplacené sankce 10 000 tis. Kč 5192 Poskytnuté neinvestiční příspěvky a náhrady 5 050 tis. Kč 5194 Věcné dary 300 tis. Kč 5195 Odvody za neplnění povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené 465 tis. Kč 5342 Převody fondu kulturních a sociálních potřeb 4 310 tis. Kč 5361 Nákup kolků 20 tis. Kč 5362 Platby daní a poplatků státnímu rozpočtu 500 tis. Kč 5363 Úhrady sankcí jiným rozpočtům 12 000 tis. Kč 5424 Náhrady mezd v době nemoci 2 340 tis. Kč 18

Plánovaný počet zaměstnanců SZIF pro zabezpečení všech činností v roce 2015 činí 1 142. Objem mzdových prostředků na rok 2015 respektuje sdělení Ministerstva financí ze dne 30. června 2014 pod č.j.: MF-48430/2014/1904-3, ve kterém je kalkulováno s 3,5 % růstem prostředků na platy zaměstnanců oproti roku 2014 a zohledňuje zařazení převedených zaměstnanců Krajských agentur pro zemědělství a venkov na 100% pracovní poměr. Pro rok 2015 činí finanční prostředky na platy zaměstnanců 406 985 tis. Kč. Od roku 2015 bude SZIF zajišťovat některé nové činnosti agend LPIS, Celostátní síť pro venkov a částečně administraci Národních dotací. Vzhledem k této skutečnosti bude potřeba zaměstnat na vedlejší pracovní úvazky pracovníky, kteří budou poskytovat administrativní, analytické a poradenské činnosti formou dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Na ostatní osobní výdaje byla vyčleněna částka 2 000 tis. Kč a na odstupné 3 000 tis. Kč. Celkový objem mzdových prostředků na rok 2015 tedy činí 411 985 tis. Kč. Součástí neinvestičních výdajů odvozených ze mzdových prostředků jsou odvody na zdravotní a sociální pojištění za zaměstnavatele (ve výši 9 % a 25 % ze mzdových nákladů snížených o odstupné), tj. celkem odvody ve výši 139 060 tis. Kč. Příděl FKSP podle vyhlášky č. 365/2010 Sb. ve výši 1 % z prostředků na platy zaměstnanců (včetně platů hrazených z technické pomoci PRV) činí 4 310 tis. Kč. Na náhrady mezd v době nemoci, které představují povinnost zaměstnavatele podle zákoníku práce poskytovat zaměstnanci náhradu platu v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, se předpokládají vyplatit finanční prostředky ve výši 2 340 tis. Kč. SZIF v rámci svých činností provádí kontroly oprávněnosti jednotlivých nároků a přidělených finančních prostředků. Kontrolním orgánům Evropské komise dokládá, jakým způsobem a v jakém množství jsou kontroly prováděny. Pro zajištění kontrol dotačních titulů administrovaných a kontrolovaných SZIF budou vynaloženy prostředky na cestovní výdaje (položky 5156 Pohonné hmoty a maziva, 5173 Cestovné), vybavení pro terénní inspektory (položky 5132 Ochranné pomůcky, 5137 Drobný hmotný dlouhodobý majetek a 5139 Nákup materiálu) a výdaje na služby, např. dálkový průzkum Země, letecko-měřické snímkování, kontroly kvality vzorků apod. (položka 5169 Nákup ostatních služeb). V rámci cestovních výdajů jsou dále plánovány zahraniční pracovní cesty, především na jednání řídících výborů v Bruselu k problematice Společné zemědělské politiky EU. Neinvestiční výdaje dále zahrnují výdaje na zajištění prostor, vybavení kanceláří a ostatních provozních podmínek pro zaměstnance SZIF (položky 5137 Drobný hmotný dlouhodobý majetek, 5139 Nákup materiálu, 5151 Studená voda, 5152 Teplo, 5153 Plyn, 5154 Elektrická energie, 5161 Poštovní služby, 5164 Nájemné, 5169 Nákup ostatních služeb a 5171 Opravy a udržování). V objektu v ulici Ve Smečkách je plánována rekonstrukce suterénu pro rozšíření spisovny a nákladního výtahu v zadním traktu budovy. Dále budou zrekonstruovány prostory převzaté od Ministerstva zemědělství. V objektu ve Štěpánské ulici bude realizována úprava suterénu a prvního nadzemního podlaží pro potřebu informačního centra Ministerstva zemědělství a SZIF. Při sestavování návrhu rozpočtu v oblasti informačních a komunikačních technologií byl zohledněn celkový stav informačního systému SZIF a výhled rozvoje v dalším období. V rámci položky 5137 Drobný hmotný dlouhodobý majetek jsou definovány plány obnovy výpočetní techniky se standardní dobou obnovy 3 až 4 roky, což je dáno jednak dobou záruky a případných souvisejících servisních nákladů na zajištění provozu, dále pak způsobem využití výpočetní techniky. V roce 2015 bude provedena obnova přibližně 300 ks uživatelské výpočetní techniky, kdy se předpokládá větší důraz na mobilní výpočetní zařízení a zařízení s nižšími provozními náklady (úsporné technologie při srovnatelném výkonu). Dále bude nezbytné provést kompletní obnovu mobilních telefonů pro pracovníky, kteří se podílejí na kontrolách v terénu. Pro tyto zaměstnance budou pořízeny telefony splňující normy 19