VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V LIBERECKÉM KRAJI ZA ŠKOLNÍ ROK

VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V LIBERECKÉM KRAJI ZA ŠKOLNÍ ROK 2011 2012 projednáno: Zastupitelstvem Libereckého kraje, usnesení č. 379/13/ZK ze dne 26. 3. 2013 zpracovatel: Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje

Obsah 2 Úvod 4 1 Stav a změny ve vzdělávací soustavě Libereckého kraje 5 1.1 Stav rejstříku škol a školských zařízení dle zřizovatelů 5 1.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení 6 1.2.1 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi 6 1.2.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem 7 1.2.3 Změny v rejstříku škol a školských zařízení soukromých a církevních 8 2 Stav a změny vzdělávací soustavy 9 2.1 Předškolní vzdělávání 9 2.2 Základní vzdělávání 10 2.3 Střední vzdělávání 12 2.3.1 Maturitní zkoušky 13 2.4 Vyšší odborné vzdělávání 13 2.5 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných 16 2.5.1 Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 18 2.5.2 Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 19 2.5.3 Střední a vyšší odborné vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 20 2.5.4 Speciální třídy při mateřských a základních školách 21 2.5.5 Přípravné třídy základních škol 21 2.5.6 Přípravný stupeň základní školy speciální 21 2.5.7 Pedagogická asistence 22 2.5.8 Vzdělávání žáků nadaných 22 2.6 Základní umělecké a zájmové vzdělávání 22 2.6.1 Základní umělecké vzdělávání 22 2.6.2 Zájmové vzdělávání 23 2.7 Poradenské služby 24 2.7.1 Pedagogicko-psychologické poradny 24 2.7.2 Speciálně pedagogická centra 25 2.8 Školská zařízení 27 2.8.1 Školská výchovná a ubytovací zařízení 27 2.8.2 Zařízení školního stravování 28 2.8.3 Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy 29 2.9 Pracovníci ve školství 30 2.10 Další vzdělávání 32 2.10.1 Uznávání výsledků dalšího vzdělávání 33 3 Účast škol v rozvojových a mezinárodních programech 34 3.1 Rozvojové a dotační programy 34 3.2 Projekty Libereckého kraje 34 3.2.1 Informační a vzdělávací portál Libereckého kraje 34 3.2.2 Hodnocení kvality vzdělávání v Libereckém kraji 35 3.2.3 Poradenství v Libereckém kraji 35 3.2.4 Zvyšování kompetencí vedoucích pracovníků škol a školských zařízení Libereckého kraje v oblasti řízení a personální politiky 36 2

3.3 Globální granty Libereckého kraje 36 3.3.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II 37 3.3.2 Rovné příležitosti dětí a žáků v Libereckém kraji II 37 3.3.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II 37 3.3.4 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji 37 3.4 Mezinárodní programy ve školách zřizovaných Libereckým krajem 38 4 Další podporované oblasti 39 4.1 Prevence rizikového chování 39 4.2 Výchova k udržitelnému rozvoji a environmentální vzdělávání 39 4.3 Vzdělávání cizinců a multikulturní výchova 40 4.4 Dopravní výchova 41 4.5 Soutěže 42 4.6 Významné akce 44 4.7 Školní sport 46 5 Ekonomická část 47 5.1 Celkové výdaje na školy a školská zařízení zřizované Libereckým krajem 51 5.1.1 Přímé výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů 51 5.1.2 Provozní výdaje 51 5.1.3 Investiční výdaje, výdaje na rekonstrukci a modernizaci škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem 52 5.1.4 Výdaje na rozvojové programy 52 5.2 Neinvestiční výdaje na školy a školská zařízení zřizované obcemi nebo svazky obcí 52 5.3 Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 53 5.4 Přímé výdaje na vzdělávání na dítě, respektive žáka v jednotlivých druzích škol 54 6 Shrnutí ve vazbě na plnění Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012 55 Seznam použitých zkratek 57 Seznam tabulek a grafů v příloze 59 3

Úvod Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Libereckém kraji za školní rok 2011/2012 (dále jen výroční zpráva ) byla zpracována v souladu s 10 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon) a vyhláškou č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů. Ve výroční zprávě byly zpravidla použity statistické údaje z výkazů škol a školských zařízení za příslušné období, popř. další údaje zjištěné odborem školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje. Základním obsahem je zhodnocení stavu sítě škol a školských zařízení a to za jednotlivé segmenty vzdělávání na území Libereckého kraje. Vývoj za sledované období je přínosný pro zhodnocení plnění cílů Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012. Výroční zpráva je zpracována za období 2011/2012, v číselných datech je zpravidla porovnáván vývoj za období tří let. Ekonomická část obsahuje rozbor financování škol a školských zařízení vztahující se k období kalendářního roku 2011. 4

1 Stav a změny ve vzdělávací soustavě Libereckého kraje Školy a školská zařízení na území Libereckého kraje lze dle zřizovatele rozdělit na: školy a školská zařízení zřizovaná obcí, školy a školská zařízení zřizovaná krajem, školy a školská zařízení, která nejsou zřizována státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí, registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen soukromé školy a školská zařízení), školy a školská zařízení zřizovaná registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen církevní školy a školská zařízení), školy a školská zařízení zřizovaná MŠMT. 1.1 Stav rejstříku škol a školských zařízení dle zřizovatelů Všechny následující údaje o počtech škol se vztahují k 31. 8. 2012. Ve školním roce 2011/2012 bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 351 příspěvkových organizací zřizovaných obcemi, Liberecký kraj zřizoval 64 příspěvkových organizací. Na území Libereckého kraje působilo celkem 33 soukromých škol a školských zařízení a 2 církevní školy. MŠMT zřizovalo na území Libereckého kraje 3 školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. Přehled škol a školských zařízení všech zřizovatelů nacházejících se na území Libereckého kraje, je uveden a pravidelně aktualizován na webu www.edulk.cz. Graf 1.1.1 Počet druhů škol členěných podle zřizovatele v Libereckém kraji 220 200 185 150 Mateřská škola 100 Základní škola Střední škola 50 0 37 20 14 14 7 11 3 6 4 2 1 2 obec kraj soukromé církev Vyšší odborná škola Základní umělecká škola 5

Tabulka 1.1.2 Počet školských zařízení v členění podle zřizovatele v Libereckém kraji Zřizovatel Obec Kraj Soukromé Církev Dětský domov 7 Domov mládeže a internát 17 1 Pedagogicko-psychologická poradna 4 Středisko praktického vyučování 1 Středisko volného času 14 1 Školní družina 182 11 4 2 Školní klub 17 1 1 Školní jídelna 296 30 22 2 Přípravný stupeň ZŠ speciální 6 1 1.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení Změny v rejstříku škol a školských zařízení se uskutečnily v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2008. U škol zřizovaných obcemi převažují především žádosti o navyšování kapacit základních škol a mateřských škol s ohledem na demografický vývoj, dále navyšování kapacit školních družin a školních jídelen. V letošním roce v souladu s 166 novely školského zákona došlo k 49 změnám ředitelů škol zřizovaných obcemi a 12 ředitelů škol zřizovaných krajem. Ve změnách týkajících se škol zřizovaných krajem se projevila opatření kraje, která vedou k optimalizaci oborů vzdělání. 1.2.1 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi Do rejstříku škol a školských zařízení bylo ve školním roce 2011/2012 zapsáno šest nových příspěvkových organizací: Mateřská škola Jablonec nad Nisou Mšeno, Arbesova 50, příspěvková organizace Mateřská škola Jablonec nad Nisou, 28. října 16, příspěvková organizace Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Hřbitovní 10, příspěvková organizace Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Husova 3, příspěvková organizace Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Nová Pasířská 10, příspěvková organizace Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Slunečná 9, příspěvková organizace, které byly rozhodnutím zřizovatele odděleny od Mateřské školy Jablonec nad Nisou, Uhelná 5, příspěvková organizace. Rovněž byl proveden výmaz dvou příspěvkových organizací: Základní umělecká škola Jablonné v Podještědí, příspěvková organizace, která se sloučila se Základní školou Jablonné v Podještědí, příspěvková organizace Mateřská škola Dubnice, příspěvková organizace, která se sloučila se Základní školou Dubnice, okres Česká Lípa, příspěvková organizace 6

Tabulka 1.2.1 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi Typ žádosti Počet podaných žádostí Počet schválených žádostí Navýšení kapacity MŠ 21 21 Navýšení kapacity ZŠ 8 7 Navýšení kapacity ŠJ 14 14 Navýšení kapacity ŠD 6 4 Změny v osobě ředitele 53 53 Změny názvu právnické osoby 6 6 Zápis nové součásti 3 3 Změny v adrese odloučeného pracoviště 11 11 Zápis nové právnické osoby 6 6 Výmaz právnické osoby 2 2 Snížení kapacity součásti 4 4 Celkem 134 131 1.2.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem Ve školním roce 2011/2012 bylo předloženo 40 žádostí o provedení změn zápisu v rejstříku škol a školských zařízení. Nejvýznamnější změnou byla změna zřizovatele Základní školy, Železný Brod, nábřeží Obránců míru 742, příspěvková organizace z Libereckého kraje na město Železný Brod. V řádném termínu proběhly zápisy nových oborů vzdělání: Veřejnosprávní činnost - Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace, Gymnázium a Střední odborná škola, Jilemnice, Tkalcovská 460, příspěvková organizace Gastronomie nástavba Střední škola gastronomie a služeb, Liberec, Dvorská 447/29, příspěvková organizace Mechanik seřizovač nástavba - Střední průmyslová škola technická, Jablonec nad Nisou, Belgická 4852, příspěvková organizace Pečovatelské služby Integrovaná střední škola, Semily, 28. října 607, příspěvková organizace Dlaždičské práce - Střední odborná škola, Liberec, Jablonecká 999, příspěvková organizace Informační technologie - Gymnázium a Střední odborná škola, Jilemnice, Tkalcovská 460, příspěvková organizace 7

1.2.3 Změny v rejstříku škol a školských zařízení soukromých a církevních Soukromé školy a školská zařízení podaly ve školním roce 2011/2012 celkem 12 žádostí o změny ve školském rejstříku. Převažují žádosti o změny zápisu mateřských škol. K 1. 9. 2011 byly do školského rejstříku zapsány nové soukromé mateřské školy: Mateřská škola DOMINO s.r.o. v Liberci 23, Proletářská 23 Česko-anglická montessori mateřská škola Život hrou, s.r.o. v Liberci, nám. Štefánikovo 780/5 Mateřská škola U Letiště s.r.o. v Liberci 11, Obchodní 606 K 1. 8. 2012 změnila název Soukromá obchodní akademie SOAPA, s.r.o. se sídlem Jablonec nad Nisou, Opletalova 4, na Střední škola obchodní a právní, s.r.o. 8

2. Stav a změny vzdělávací soustavy 2.1 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání poskytovalo ve školním roce 2011/2012 celkem 243 mateřských škol. Ve školním roce 2011/2012 došlo ve srovnání se školním rokem 2010/2011 v předškolním vzdělávání k opětovnému nárůstu, a to nejen v počtu tříd, ale i v počtu dětí. V případě počtu tříd o 2,71 % a v případě počtu dětí o 3,73 %. Minimální změny v počtech dětí jsou ve speciálních třídách. Podrobné údaje dle jednotlivých obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce 2.1.2 v příloze. Tabulka 2.1.1 Vývoj počtu tříd a dětí v předškolním vzdělávání 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Běžné třídy 565 580 597 Speciální třídy 47 49 49 Celkem tříd 612 629 646 Děti v běžných třídách 13 165 13 760 14 288 Děti ve speciálních třídách 541 558 563 Celkem dětí 13 706 14 318 14 851 Pozn.: Do počtu škol jsou zahrnuty všechny školy poskytující předškolní vzdělávání všech zřizovatelů, zdroj rejstřík škol a školských zařízení Graf 2.1.3 Věková struktura dětí v předškolním vzdělávání Věková struktura dětí v předškolním vzdělávání mladší 3leté 4leté 5leté 6leté a starší 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 6,40% 7,14% 6,00% 29,03% 27,71% 27,60% 28,38% 27,34% 29,10% 25,63% 26,60% 28,00% 10,56% 11,22% 9,30% 2009/2010 2010/2011 2011/2012 9

2.2 Základní vzdělávání Základní vzdělávání se uskutečňuje v základních školách v oboru 79-01-C/01 Základní škola poskytujícím stupeň základní vzdělání a v oboru 79-01-B/01 Základní škola speciální, jenž poskytuje stupeň základy vzdělání. Základního vzdělání lze dosáhnout též absolvováním nižšího stupně víceletého gymnázia. Tabulka 2.2.1 Vývoj počtu tříd a žáků v základním vzdělávání Školní rok Tříd Meziroční srovnání počtu tříd Žáků Meziroční srovnání počtu žáků 2008/2009 1 917-19 36 296-1235 2009/2010 1 910-7 35 333-963 2010/2011 1 893-17 35 097-236 2011/2012 1 914 21 35 270 173 Pozn.: Do počtu škol jsou zahrnuty všechny školy poskytující základní vzdělávání všech zřizovatelů, zdroj rejstřík škol a školských zařízení, ÚIV Školní rok 2011/2012 je ve srovnání se školním rokem 2010/2011 prvním školním rokem, kdy žáků účastnících se základního vzdělávání přibývá (o 173 žáků více). Nárůst počtu žáků není v rámci obcí s rozšířenou působností rovnoměrný nejvíce žáků přibylo v Liberci (185) a Turnově (84), naopak žáků ubylo v rámci obcí Česká Lípa (o 80 méně) a Frýdlant (o 31). Počty žáků docházejících do jednotlivých ročníků jsou zhruba stejné, patrný je úbytek zhruba tří set žáků při přechodu do šestého ročníku, což je způsobeno především odchody žáků do víceletých gymnázií. V navazujících ročnících se počty žáků udržují na stejné úrovni, kromě devátého ročníku, který byl ve školním roce 2011/2012 na počet žáků tím nejslabším. Více podrobností je uvedeno v tabulce 2.2.2 v příloze. Souhrnné počty žáků, kteří se účastní se základního vzdělávání, jsou uvedeny v tabulce 2.2.3. Tabulka 2.2.3 Počty žáků v základním vzdělávání 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Počet žáků, kteří nastoupili do 1. ročníku 4 240 4 185 4 424 Počet žáků v základním vzdělávání celkem 35 333 35 097 35 270 z toho v oboru vzdělání základní škola 34 979 34 788 34 972 v oboru vzdělání speciální škola 354 309 298 z toho v běžných třídách 33 329 33 163 33 368 ve speciálních třídách 2 004 1 934 1 902 Podle 38 ŠZ (plnění docházky v zahraničí) 101 102 104 Podle 41 ŠZ (individuální vzdělávání) 23 24 28 Podle 42 ŠZ (žáci s hlubokým mentálním postižením) 25 32 22 10

Podrobnější údaje o počtech žáků v základním vzdělávání v členění podle obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce 2.2.4 v příloze. V tabulce 2.2.5 jsou uvedeny údaje o počtech tříd a do nich docházejících žáků a průměrná naplněnost těchto tříd. Údaje se vztahují pouze k běžným třídám základních škol zřizovaných obcemi, nezahrnují základní školy speciální ani základní školy praktické. Zvlášť jsou uvedeny údaje o základních školách pouze se třídami prvního stupně (tzv. malotřídní školy) a o základních školách se všemi ročníky (tzv. úplné základní školy), a to v členění podle obcí s rozšířenou působností. Z poměru počtu tříd v malotřídních školách a počtu tříd v úplných školách v rámci obce s rozšířenou působností vychází, že nejvíce tříd v malotřídních školách je v rámci obce s rozšířenou působností Frýdlant (43 %), Turnov (34 %) a Nový Bor (28 %), naopak nejlépe v tomto ukazateli vycházejí obce s velkými městy (Liberec, Jablonec n. Nisou). Průměrná naplněnost tříd v malotřídních školách činí pouhých 12,73 žáka na třídu a v úplných základních školách 19,14 žáka na třídu. V běžných základních školách lze naplňovat třídy do maximálního počtu 30 žáků. Na tento počet žáků ve třídě byly naplněny pouze některé první ročníky, a to pouze v některých městských školách, které jsou pro své zaměření veřejností vnímány jako výjimečné. Tabulka 2.2.5 Počty tříd, žáků a průměrná naplněnost tříd v základních školách zřizovaných obcemi Obec s rozšířenou působností ZŠ jen s prvním stupněm ZŠ úplné tříd žáků průměr tříd žáků průměr Česká Lípa 29 382 13,85 270 5782 20,84 Frýdlant 35 395 11,33 81 1673 19,83 Jablonec nad Nisou 8 100 13,13 195 3835 19,16 Semily 30 358 12,38 82 1438 16,78 Jilemnice 17 181 12,10 95 1615 16,06 Liberec 21 320 15,33 478 10170 20,51 Nový Bor 25 267 10,68 88 1855 21,08 Semily 19 239 12,73 86 1711 18,97 Tanvald 10 131 12,83 76 1420 18,33 Turnov 34 467 13,05 99 1997 20,17 Železný Brod 5 63 12,60 41 785 18,76 Sledovaným jevem je počet žáků odcházejících ze základních škol na víceletá, převážně osmiletá gymnázia. Téměř všechna gymnázia v kraji otevřela po jedné třídě osmiletého gymnázia (více v kapitole o středním vzdělávání). Celkový počet přijatých žáků zůstává zachován (360 ve školním roce 2009/2010 a 340 ve školním roce 2011/2012), neboť je limitován schválenými kapacitami oboru. Podíl počtu žáků přijatých k osmiletému studiu k počtu žáků pátého ročníku základního vzdělávání činil 8,42 %, což je oproti loňskému roku (8,80 %) mírný pokles. Do šestiletého gymnaziálního vzdělávacího programu bylo přijato pouze 30 žáků. Více údajů je uvedeno v tabulce 2.2.7 v příloze. 11

2.3. Střední vzdělávání Ve středních školách bez rozdílu zřizovatele se na území Libereckého kraje vzdělávalo celkem 19 062 žáků, což bylo o 1 296 žáků (o 6,4 %) méně než v předchozím období. Tabulka 2.3.1 Počty žáků v jednotlivých kategoriích oborů vzdělání a forem vzdělávání Obory vzdělání Školní rok 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Meziroční rozdíl 1. 9. 2010 1. 9. 2011 Kategorie C 41 43 50 7 Kategorie J 21 24 24 0 Kategorie E 732 668 630-38 Kategorie H 4 603 4 289 4 026-263 Kategorie L0 1 014 945 832-113 Kategorie M 8 158 7 808 7 421-387 Kategorie K 4 790 4 703 4 575-128 z toho nižší stupeň 1 495 1 496 1 456-40 Kategorie L5 1 940 1 878 1 504-374 Forma vzdělávání denní 19 831 19 031 17 976-1 055 dálková 1 309 1 167 957-210 večerní 159 160 129-31 Celkem 21 299 20 358 19 062-1 296 Kategorie oborů jsou uvedeny v souladu s nařízením vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Obory vzdělání kategorie C, D, J obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání. Obory vzdělání kategorie E, H obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s výučním listem. Obory vzdělání kategorie L0, M, K obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. Obory vzdělání kategorie L5 obory nástavbového studia, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. Obory vzdělání kategorie N obory vyššího odborného vzdělání V tabulce 2.3.1 jsou uvedeny údaje o počtech žáků v členění podle kategorií oborů vzdělání a forem vzdělávání. Největší úbytky žáků jsou zřejmé v oboru vzdělání kategorie M a kategorie L5. Grafické znázornění stavu žáků v prvních ročnících středního vzdělávání podle kategorií dosaženého vzdělání naleznete v příloze v grafu 2.3.2. V grafech 2.3.3 až 2.3.7 v příloze jsou uvedeny údaje o počtech žáků v prvním ročníku středního vzdělávání v oborech vzdělání podle jednotlivých kategorií vzdělání. V grafu 2.3.8 v příloze jsou znázorněni absolventi středního vzdělávání podle kategorií dosaženého vzdělání. 12

Ve školním roce 2011/2012 se v prvních ročnících vzdělával nejvyšší počet žáků v kategorii oborů K a M. Z hlediska oborové struktury byla nejpočetněji zastoupena skupina oborů Obecná příprava, tzn. skupina oborů gymnázií, a podstatné zastoupení měl i obor skupiny Ekonomika a administrativa. Ve sledovaném období se v prvních ročnících oborů kategorie E, H vzdělávalo nejvíce žáků a nejvýrazněji byly zastoupeny obory skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus, Strojírenství a strojírenská výroba. V Libereckém kraji ve školním roce 2011/2012 došlo k mírnému nárůstu počtu absolventů v kategorii oborů E a H (o 0,6 %), počet absolventů kategorie oboru M klesl o 1,65 % a naopak rostl počet absolventů kategorie oboru K. Ve středních školách Libereckého kraje došlo za poslední tři roky k největšímu propadu počtu žáků, ve všech formách studia ubylo celkem 2 505 žáků. 2.3.1 Maturitní zkoušky Průběh společné části maturitních zkoušek ve školním roce 2011/2012 ukázal, že současná podoba nastavení systému trpí celou řadou závažných nedostatků. V souladu s doporučeními pracovní skupiny pro revizi maturitní zkoušky jmenované ministrem školství, mládeže a tělovýchovy došlo ke změně prováděcích právních předpisů, a tím i změně v obsahu a organizaci maturitní zkoušky od jarního zkušebního období 2013. K maturitní zkoušce se ve školním roce 2011/2012 přihlásilo v jarním zkušebním období celkem 3 806 žáků a v podzimním zkušebním období 1 172 žáků. V celkovém hodnocení výsledků maturitní zkoušky 2012, tj. jarního a podzimního zkušebního období, se zařadil Liberecký kraj mezi čtyři kraje s nejmenším podílem úspěšných maturantů. 2.4 Vyšší odborné vzdělávání Ve školním roce 2011/2012 působilo v Libereckém kraji 6 vyšších odborných škol, které zřizoval Liberecký kraj. Všechny byly součástí právnické osoby, která vykonává i činnost střední školy. Dvě soukromé vyšší odborné školy ukončily svou činnost. Tabulka 2.4.1 Počet studentů v jednotlivých formách vzdělávání ve vyšších odborných školách Počet škol Počet studentů 2010/2011 2011/2012 Meziroční rozdíl denní forma 494 492-2 dálková forma 27 0-27 celkem 521 492-29 Vyšší odborné školy navštěvovalo ve školním roce 2011/2012 492 studentů, tj. o 29 studentů méně než v předchozím školním roce. Úbytek studentů se projevil hlavně v dálkové formě. Obě soukromé vyšší odborné školy měly studenty zapsané naposledy ve školním roce 2010/2011. Počet vyšších odborných škol se oproti předchozímu školnímu roku snížil o dvě. 13

Tabulka 2.4.2 Počet studentů vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů Skupiny oborů 2010/2011 2011/2012 Meziroční rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 57 62 +5 53 Zdravotnictví 60 63 +3 63 Ekonomika a administrativa 300 291-9 68 75 Právo, právní a veřejnosprávní činnost Pedagogika, učitelství a sociální péče 24 0-24 0 0 0 82 Umění a užité umění 80 76-4 Z hlediska zastoupení jednotlivých skupin oborů vzdělání vykazoval největší počet studentů tradičně obor Ekonomika a administrativa. Meziročně došlo k poklesu o 9 studentů, což lze hodnotit jako mírný pokles. Pokles v počtu studentů vykazovaly i další skupiny oborů vzdělání. Největší meziroční pokles byl zaznamenán u skupiny oborů Právo, právní a veřejnosprávní činnost, a to o 24 studentů. Mírný nárůst byl zaznamenán u skupin oborů Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a Zdravotnictví. Trend poklesu studentů kopíruje situaci v předchozím školním roce. Nejmenší zastoupení z hlediska počtu studentů ve školním roce 2011/2012 vykazoval obor ze skupiny Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, a to 62 studentů. Skupina oborů Pedagogika, učitelství a sociální péče se dostala do situace, kdy vykazuje ve svém stavu 0 studentů, a to již druhým rokem. Tato skupina oborů byla vyučována právě na soukromé vyšší odborné škole, která ukončila svou činnost. Stejná situace nastala u skupiny oborů Právo, právní a veřejnosprávní činnost. 14

Tabulka 2.4.3 Počet studentů přijatých do 1. ročníku vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů (pouze denní forma vzdělávání) Skupiny oborů 2010/2011 2011/2012 Meziroční rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 24 25 +1 53 Zdravotnictví 15 35 +20 63 Ekonomika a administrativa 114 100-14 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0 0 0 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 0 0 0 82 Umění a užité umění 40 29-11 Celkem 193 189-4 Vyšší odborné školy v Libereckém kraji nabízely celkem 7 vzdělávacích programů ze 4 skupin oborů vzdělání. Rozložení struktury skupin oborů a počty přijatých žáků do prvních ročníků vyšších odborných škol ve skupině oborů N zobrazuje tabulka č. 2.4.3. K vyššímu odbornému vzdělávání bylo ve školním roce 2011/2012 přijato 189 studentů, což představuje pokles o 4 studenty oproti předchozímu školnímu roku. Největší zájem o studium a rovněž největší počet přijatých studentů do prvního ročníku vyššího odborného vzdělávání zaznamenaly obory skupiny Ekonomika a administrativa (100 studentů). Ve srovnání s předchozím školním rokem však došlo i v této skupině oborů k mírnému poklesu počtu přijatých studentů. Nejméně studentů bylo přijato do skupiny oborů Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Do skupin oborů Právo, právní a veřejnosprávní činnost a Pedagogika, učitelství a sociální péče nebyl ve školním roce 2011/2012 přijat ke studiu žádný student. 15

Tabulka 2.4.4 Počet absolventů vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů (jen denní forma studia) Skupiny oborů 2010/2011 2011/2012 Meziroční rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 10 2-8 53 Zdravotnictví 9 27 +18 63 Ekonomika a administrativa 79 39-40 68 75 Právo, právní a veřejnosprávní činnost Pedagogika, učitelství a sociální péče 0 19 +19 0 0 0 82 Umění a užité umění 25 18-7 Celkem 123 105-18 Počet absolventů vyšších odborných škol je uveden v tabulce 2.4.4. Vyšší odborné vzdělávání ukončilo ve školním roce 2011/2012 celkem 105 studentů, což představuje oproti předchozímu školnímu roku pokles o 18 studentů. Největší počet absolventů zaznamenala skupina oborů Ekonomika a administrativa (39 studentů), což představuje zhruba 37 % všech absolventů vyšších odborných škol v Libereckém kraji. Meziročně však tato skupina oborů vykázala pokles o 40 studentů. Nejmenší počet absolventů byl zaznamenám ve skupině oborů Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, a to 2. Největší nárůst absolventů zaznamenaly skupiny oborů Právo, právní a veřejnosprávní činnost a Zdravotnictví. 2.5 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami prostupuje všemi úrovněmi vzdělávacího systému. Je realizováno ve školách zřízených pro žáky se zdravotním postižením nebo formou individuální či skupinové integrace v běžných školách. Forma vzdělávání je zvolena na základě individuálního posouzení pracovníky školských poradenských zařízení. V Libereckém kraji jsou dostupné školy se zaměřením pro děti a žáky s vadami řeči, sluchu, tělesným i mentálním postižením, kombinovanými vadami či autismem. Specifikem tříd je výuka se sníženým počtem dětí nebo žáků a trvalá součinnost s odbornými poradenskými zařízeními či využívání asistentů pedagoga při výuce. 16

Postupně dochází k integraci dětí a žáků se speciálními potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, což je forma běžně realizovaná ve vyspělých vzdělávacích systémech. Během integrace samotné je dítěti, žákovi, rodičům i ostatním pedagogům poskytována odborná péče pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center, výchovných poradců, školních speciálních pedagogů a případně školních psychologů. Tabulka 2.5.1 Počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v MŠ 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Mateřské školy celkem 13 706 14 318 14 851 z toho postižení ve speciálních třídách 541 558 563 individuálně integrovaní 169 154 151 Tabulka 2.5.2 Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v ZŠ 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Základní školy celkem 35 333 35 097 35 270 z toho postižení ve speciálních třídách 2 004 1 934 1 902 individuálně integrovaní 933 1 089 1 205 Tabulka 2.5.3 Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v SŠ 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Střední školy (pouze denní forma vzdělání) 19 831 19 031 17 976 z toho postižení ve speciálních třídách 506 405 413 individuálně integrovaní 220 231 221 Tabulka 2.5.4 Počty dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v MŠ, ZŠ a SŠ 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Celkem dětí a žáků 68 870 68 446 68 097 z toho postižení ve speciálních třídách 3 051 2 897 2 878 individuálně integrovaní 1 322 1 474 1 577 Zatímco díky demografickému vývoji celkového počtu žáků na školách ubývá (snížení za poslední školní rok o 0,51 %), ve speciální péči je od roku 2010 trvale sledován opačný trend (zvýšení počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami za poslední rok o 1,9 %). Pozitivní je stoupající tendence individuální integrace. 17

Graf 2.5.5 Počty žáků ve všech školách ve školním roce 2009/2010 1 322; 1,92% 3 051; 4,43% děti a žáci bez SVP ve speciálních třídách individuálně integrovaní 64 497; 93,65% Graf 2.5.6 Počty žáků ve všech školách ve školním roce 2011/2012 2878; 4,23% 1577; 2,32% děti a žáci bez SVP ve speciálních třídách individuálně integrovaní 63 642; 93,46% 2.5.1 Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Předškolní vzdělávání pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami je realizováno formou individuální či skupinové integrace v mateřských školách, případně docházkou do mateřské školy zřízené pro děti s určitým druhem postižení. 18

Tabulka 2.5.7 Děti vyžadující speciální vzdělávání v mateřských školách podle druhu postižení a způsobu integrace, bez rozdílu zřizovatele Druh postižení speciální třídy individuální Způsob integrace speciální třídy individuální speciální třídy 2009/2010 2010/2011 2011/2012 individuální Mentální 15 10 15 8 15 11 Sluchové 9 7 4 6 9 7 Zrakové 15 6 14 9 18 9 Vady řeči 281 84 304 75 290 75 Tělesné 21 9 17 4 17 5 Souběžné více vadami Vývojové poruchy 129 30 140 40 128 23 31 19 25 8 32 17 Autisté 19 4 17 4 27 4 Ve třídách DD Bez rozlišení postižení 14 0 12 0 14 0 7 0 10 0 13 0 Celkem 541 169 558 154 563 151 2.5.2 Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Povinnou školní docházku plní i žáci se speciálními vzdělávací potřebami. Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami od roku 2009 mírně rostou, což nekoresponduje s vývojem celkového počtu žáků na základních školách (v roce 2011 je všech žáků méně, než bylo v roce 2009). 19

Tabulka 2.5.8 Žáci vyžadující speciální péči v základních školách podle druhu postižení, bez rozdílu zřizovatele Druh postižení: speciální třídy individuální Způsob integrace speciální třídy individuální speciální třídy individuální 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Mentální 1 234 51 1 110 45 1 056 58 Sluchové 36 41 28 34 24 37 Zrakové 5 33 4 34 3 29 Vady řeči 101 29 83 40 90 58 Tělesné 39 61 53 54 40 54 Souběžné více vadami Vývojové poruchy učení Vývojové poruchy chování 221 27 271 31 300 36 228 655 225 773 207 830 11 24 16 57 3 76 Autisté 40 12 43 21 47 27 Ve třídách DD Bez rozlišení postižení 20 0 18 69 0 83 0 114 0 Celkem 2 004 933 1 934 1 089 1 902 1205 0 18 0 2.5.3 Střední a vyšší odborné vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Střední školy zřizované krajem, obcemi nebo soukromé navštěvovalo celkem 634 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, v případě vyššího odborného vzdělávání nebyl evidován žádný student. V následující tabulce lze porovnat změny z hlediska druhu postižení. Nejvýraznějším ukazatelem je však počet žáků se zdravotním postižením jako takový, i přes výrazný pokles celkového počtu žáků na středních školách (o 1055 žáků) zůstává počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na stejné úrovni. 20

Tabulka 2.5.9 Počty žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ve středním vzdělávání podle druhu postižení, bez rozdílu zřizovatele Druh postižení speciální třídy individuální Způsob integrace speciální třídy individuální speciál ní třídy individuální 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Mentální 380 2 257 2 250 1 Sluchové 0 14 5 15 2 17 Zrakové 0 1 0 5 1 5 Vady řeči 0 2 0 3 0 4 Tělesné 21 30 40 37 49 29 S více vadami 0 3 6 4 6 5 Vývojové poruchy učení 105 165 95 164 102 156 Autisté 0 3 2 1 3 4 Celkem 506 220 405 231 413 221 2.5.4 Speciální třídy při mateřských a základních školách Při mateřských a základních školách běžného typu lze zřizovat speciální třídy pro zdravotně postižené. Krajský úřad v souladu se školským zákonem vydává souhlas se zřízením speciální třídy a následně poskytuje finanční prostředky na tento typ výuky. Ve školním roce 2011/12 vydal odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu celkem 52 souhlasných stanovisek se zřízením speciální třídy, z toho 27 v mateřských školách a 25 ve školách základních. 2.5.5 Přípravné třídy základních škol Pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí zřizují obce se souhlasem krajského úřadu přípravné třídy základní školy. Jsou určeny těmto dětem v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Zařazení do přípravné třídy základní školy umožní vyrovnat jejich vývoj tak, aby byly připraveny na povinnou školní docházku srovnatelně s běžnou populací. Ve školním roce 2011/2012 bylo zřízeno 7 přípravných tříd, které navštěvovalo 80 žáků. O zařazování dětí do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Přehled speciálních tříd a přípravných tříd v běžných školách zřizovaných obcemi ve školním roce 2011/2012 je uveden v tabulce 2.5.10 v příloze. 2.5.6 Přípravný stupeň základní školy speciální U základní školy speciální může být v souladu se školským zákonem zřízena třída přípravného stupně určená žákům se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Toto vzdělávání respektuje vývojové zvláštnosti dětí a připravuje je k plnění povinné školní docházky. V roce 2011/2012 bylo ve čtyřech třídách přípravného stupně vzděláváno celkem 20 žáků. 21

2.5.7 Pedagogická asistence Asistenta pedagoga zřizuje ředitel školy s předchozím souhlasem krajského úřadu. Asistent pedagoga je určen dětem a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Vykonává podpůrné služby při vzdělávání. Ve školním roce 2011/2012 bylo podáno odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Libereckého kraje celkem 97 žádostí o ustanovení funkce asistenta pedagoga pro děti a žáky se zdravotním postižením ve školách zřizovaných obcemi nebo krajem. Celkový přepočtený úvazek těchto žádostí byl 58,99. Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu vyhověl všem těmto podaným žádostem, finančně přímo zabezpečil celkem 16,55 přepočtených úvazků. K dalšímu pokrytí nákladů na asistenty pedagogů došlo z rozpočtů škol na základě zvýšených normativů na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, případně z ostatních příjmů školy. Celkem tak v Libereckém kraji působí asistenti pedagoga v 59 školách. Počet asistentů pedagoga v jednotlivých školách a rozsah asistenční služby odpovídá typu a charakteru školy, druhu a stupni zdravotního postižení žáků. Asistenti pro žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a na soukromých školách jsou financováni z rozvojového programu MŠMT. Rozvojový program umožnil zřídit 22,61 přepočtených úvazků ve 22 školách. 2.5.8 Vzdělávání žáků nadaných Péče o nadané žáky je prozatím řešena nesystematicky, a to jak na celorepublikové úrovni, tak i v Libereckém kraji. Nejčastěji je orientována pouze na zapojování žáků do školních a mimoškolních soutěží a olympiád. Vzdělávání nadaných žáků je zpravidla uskutečňováno formou individuálních vzdělávacích plánů, v hodinách je však ve velké míře zúženo pouze na diferenciované zadávání úloh. Pedagogové spíše hledají specifické programy a vhodné nástroje odpovídající vzdělávacím potřebám těchto dětí. Zvláštnosti sociální a emocionální přizpůsobivosti, které nadané žáky často provázejí, jsou pro pedagogy reálným problémem. Počet nadaných žáků dosud není prostřednictvím výkazů škol evidován. Z evidence pedagogicko-psychologických poraden, v jejichž péči se nadaní žáci především objevují, je zřejmé, že v Libereckém kraji bylo diagnostikováno v roce 2011 pouze 6 nadaných žáků. 2.6 Základní umělecké a zájmové vzdělávání 2.6.1 Základní umělecké vzdělávání Základní umělecké vzdělávání poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech hudebním, tanečním, výtvarném a literárně-dramatickém. Je součástí systému uměleckého vzdělávání v ČR. Všechny základní umělecké školy (dále jen ZUŠ ) v kraji jsou zřizovány obcemi (úplný přehled škol a počty žáků zapsaných do jednotlivých oborů naleznete v tabulce 2.6.1 v příloze). Základního uměleckého vzdělávání se účastní stále více žáků, do všech oborů bylo ve školním roce 2011/2012 zapsáno 9 380 žáků, což je o 235 žáků více než v přecházejícím školním roce. Podíl počtu žáků docházejících do základních uměleckých škol vůči počtu všech žáků docházejících do základních škol dosahuje 25,5 % (viz tabulka 2.6.2). 22

Tabulka 2.6.2 Podíl žáků ZUŠ k počtu žáků v základním vzdělávání 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Žáci v základním vzdělávání, vč. odpovídajících 36 828 36 593 36 726 ročníků víceletých gymnázií Žáci ZUŠ 9 024 9 145 9 380 Podíl (v %) 24,5 25,0 25,5 Nejvíce žáků je zapsáno v hudebních oborech s individuální či skupinovou výukou (65 % ze všech zapsaných žáků ZUŠ), následuje výtvarný obor s 20 % a taneční obor s 11 % zapsaných žáků. Graf 2.6.3 Žáci ZUŠ podle oboru Žáci ZUŠ podle oboru 1011; 11% 1051; 11% 5100; 54% 1876; 20% 342; 4% taneční výtvarný literárně dramatický hudební - individuální hudební - kolektivní 2.6.2 Zájmové vzdělávání Školským zařízením pro zájmové vzdělávání jsou střediska volného času, školní družiny a školní kluby. Střediska volného času Na území Libereckého kraje působilo ve školním roce 2011/2012 16 středisek volného času, z nichž jedno, Dům dětí a mládeže Větrník, Liberec 1, Riegrova 16, příspěvková organizace, zřizuje Liberecký kraj, ostatní jsou zřizována obcemi. Zájmová činnost v těchto střediscích volného času probíhá formou pravidelných činností, příležitostných akcí, nabídkou spontánních aktivit či pořádáním pobytových, putovních nebo příměstských táborů. Střediska volného času se v rámci péče o nadané děti a žáky ve spolupráci se školami a krajským úřadem podílejí na organizaci soutěží a přehlídek (více v kapitole 4.7). 23

Tabulka 2.6.4 Střediska volného času v letech 2009/2010 2011/2012 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Počet středisek 15 15 16 Počet zájmových útvarů 718 725 720 Počet účastníků zájmových útvarů 7 797 7 540 7564 Počet táborů 174 242 201 Počet účastníků táborů 3 704 4 392 3925 Počet příležitostných akcí 1 376 1 288 1432 Počet účastníků příležitostných akcí 69 882 69 233 68949 Počet zájmových útvarů, táborů, příležitostných akcí a jejich účastníků se výrazně neměnil. Školní družiny a školní kluby Ve školních družinách bylo zapsáno 11 224 žáků, tj. 256 o žáků více než v předcházejícím roce. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012 stanovuje jako ukazatel podíl počtu žáků zapsaných ve školní družině k počtu žáků prvního stupně základní školy na 45 %. Počty zapsaných žáků se neustále zvyšují a tento podíl činil ve skutečnosti 54 %. Tabulka č. 2.6.5 Účastníci zájmového vzdělávání z 1. stupně základního vzdělávání ve školních družinách 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Účastníci zájmového 10 748 10 968 11 224 vzdělávání Žáci 1. stupně 20 521 20 497 20 782 Podíl 52,6 % 53,5 % 54,0 % 2.7 Poradenské služby Poradenské služby v Libereckém kraji zahrnují pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Součástí poradenského systému jsou také výchovní poradci, školní metodici prevence, speciální pedagogové a školní psychologové ve školách. 2.7.1 Pedagogicko-psychologické poradny Pedagogicko-psychologické poradny (dále jen poradny ) se v rámci platné legislativy zaměřují především na komplexní psychologickou, speciálně-pedagogickou a sociální diagnostiku. Činnost je cílena na posuzování, zda jsou děti přiměřeně tělesně a duševně vyspělé k zahájení povinné školní docházky, dále na diagnostiku poruch učení a chování, problémů ve vývoji osobnosti, profesní orientaci. 24

Tabulka 2.7.1 Přehled klientů pedagogicko-psychologických poraden Klienti 2009/2010 2010/2011 2011/2012 MŠ a MŠ spec. 1 120 1 221 1 478 ZŠ 1. stupeň 2 584 3 350 3 006 ZŠ 2. stupeň 1 369 1 311 1 312 SŠ 740 777 765 VOŠ 1 4 1 Rodiče a jiní 274 107 83 Celkem 6 088 6 770 6 645 V Libereckém kraji působily čtyři pedagogicko-psychologické poradny, v každém okrese jedna. Kontakty na jednotlivé poradny jsou k dispozici na webu www.edulk.cz. Graf 2.7.2 Klienti pedagogicko-psychologických poraden podle důvodu příchodu 4000 3500 3000 2500 2000 1500 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 1000 500 0 Školní zralost Výukové problémy Výchovné problémy Profesní orientace Ostatní 2.7.2 Speciálně pedagogická centra Činnost speciálně pedagogického centra (dále jen SPC ) je zaměřena na děti, žáky a studenty se zdravotním postižením nebo se zdravotním znevýhodněním. Poskytují psychologické, sociální a speciálně pedagogické služby, které se uskutečňují přímo v SPC, nebo individuálně v místě bydliště či ve školním prostředí. SPC se podílejí na integraci dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího proudu. Jednotlivá zařízení se úzce specializují na konkrétní zdravotní postižení (sluchové, zrakové, tělesné nebo mentální postižení, vady řeči, poruchy autistického spektra nebo souběžné postižení více vadami). 25

Tabulka 2.7.3 Přehled klientů speciálně pedagogických center Klienti 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Z běžných škol (individuálně integrovaní) Ze speciálních tříd a škol MŠ 387 314 414 ZŠ 331 297 532 SŠ 81 67 121 VOŠ 0 0 0 MŠ 455 432 507 ZŠ 566 473 627 SŠ 4 5 62 Rodiče a školsky nezařazení 54 73 89 Celkem 1 878 2 045 2 352 Nejvýraznější nárůst klientů byl zaznamenán z běžných i ze speciálních tříd základních škol. Na území Libereckého kraje působily SPC jako součást základní školy speciální: SPC při Základní škole a Mateřské škole pro sluchově postižené, Liberec, E. Krásnohorské 921, příspěvková organizace pro sluchově postižené a děti s vadami řeči SPC při Základní škole a Mateřské škole pro tělesně postižené, Liberec, E. Lužická 920/7, příspěvková organizace pro tělesně postižené SPC při Základní škole a Mateřské škole při nemocnici, Liberec, Husova 357/10, příspěvková organizace pro zrakově postižené SPC při Základní škole, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace pro mentálně postižené nebo souběžné postižení více vadami SPC při Základní škole, Turnov, Sobotecká 242, příspěvková organizace pro děti s poruchou autistického spektra Tabulka 2.7.4 Přehled klientů speciálně pedagogických center podle druhu postižení Druh postižení 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Mentální 365 399 351 Sluchové 121 141 142 Zrakové 89 93 88 Vady řeči 763 674 972 Tělesné 117 136 143 S více vadami 252 282 262 Autisté 132 200 186 Ostatní 39 120 208 Celkem 1 878 2 045 2 352 26

Graf 2.7.5 Klienti speciálně pedagogických center podle druhu postižení 1200 1000 800 2008/2009 600 2009/2010 2010/2011 2011/2012 400 200 0 Mentální Sluchové Zrakové Vady řeči Tělesné S více vadami Autisté Ostatní 2.8 Školská zařízení 2.8.1 Školská výchovná a ubytovací zařízení Na území Libereckého kraje bylo ve školním roce 2011/2012 provozováno 19 těchto zařízení, z toho 17 domovů mládeže a 2 internáty. Pouze jeden domov mládeže je samostatný, a to Domov mládeže, Liberec, Zeyerova 33, příspěvková organizace. V ostatních případech byla tato výchovná a ubytovací zařízení součástí škol. Jeden domov mládeže byl pak součástí soukromé střední školy. Celková kapacita domovů mládeže činila 2767 lůžek a internátů 184 lůžek, ubytovaní žáci a studenti obsadili 1 459 lůžek, jiných osob bylo ubytováno14. Tabulka 2.8.1 Počty ubytovaných žáků a studentů ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních (domovy mládeže a internáty) Počet ubytovaných žáků/studentů 2010/2011 2011/2012 Meziroční MŠ 2 2 0 ZŠ 32 34 +2 SŠ 1 534 1 394-140 VOŠ 91 65-26 Počet ubytovaných jiných osob 13 14 +1 Celkem žáků a studentů 1 659 1 459-200 Celkem ubytovaných 1 672 1 509-163 27

Největší podíl ubytovaných v domovech mládeže a internátech představovali tradičně žáci středních škol. Počet těchto ubytovaných se však meziročně snížil o 140 žáků. Počet ubytovaných studentů vyšších odborných škol rovněž poklesl, a to o 26 studentů. Celkový pokles ubytovaných z uvedených skupin činil 166 a meziročně pak došlo k poklesu o 200. I ve školním roce 2011/2012 pokračoval trend poklesu zájmu o ubytování ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních. Počty ubytovaných dětí z mateřských škol a žáků škol základních jsou srovnatelné s rokem předchozím. Tyto děti a žáci jsou ubytováni v internátech a jedná se zpravidla o děti a žáky se zdravotním či těžkým postižením. Žáci a studenti ubytovaní ve školských ubytovacích zařízeních byli rozděleni do tzv. výchovných skupin. Ve školním roce 2011/2012 bylo v domovech mládeže a internátech zřízeno 65 výchovných skupin, do kterých bylo rozděleno 1459 žáků a studentů. Oproti předešlému školnímu roku tedy došlo k poklesu o 7 výchovných skupin. Od školního roku 2008/2009 tak došlo k úbytku 19ti výchovných skupin. Tabulka 2.8.2 Počty výchovných skupin a žáků a studentů Výchovné skupiny celkem Výchovné skupiny pouze VOŠ 2010/2011 2011/2012 Meziroční rozdíl 72 65-7 2 1-1 Počet výchovných skupin, které zahrnovaly pouze studenty vyšších odborných škol, se snížil na jednu. 2.8.2 Zařízení školního stravování V Libereckém kraji bylo ve školním roce 2011/20112 celkem 384 zařízení školního stravování. V rejstříku škol a školských zařízení bylo zapsáno celkem 303 školních jídelen, 1 školní jídelna vývařovna a 80 školních jídelen výdejen. V zařízení školního stravování se ve školním roce 2011/2012 stravovalo celkem 50 650 strávníků (dětí, žáků a studentů), přičemž ke znatelnému nárůstu došlo v počtu zapsaných strávníků z mateřských škol - o 3,89 %, ze základních škol o 1,43 %, z nižšího stupně 6-8letých gymnázií o 21,8 %. Naopak u zapsaných stravovaných ze středních a vyšších odborných škol došlo ke snížení počtu. 28

Tabulka 2.8.3 Počet zapsaných stravovaných podle druhu školského zařízení (bez ohledu na zřizovatele) Strávníků z 2010/2011 2011/2012 mateřských škol 14 241 14 794 základních škol 27 264 27 653 nižšího stupně 6-8letých gymnázií 815 993 středních škol 7 693 7 155 vyšších odborných škol 107 53 konzervatoří 1 1 dětských domovů 1 1 Celkem (děti, žáci, studenti) 50 122 50 650 Pracovníci škol a školských zařízení 7 623 7619 Cizí strávníci 5 274 5231 2.8.3 Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy Dětský domov zajišťuje dětem a mládeži (od 3 do 18 let) náhradní výchovnou péči v zájmu jejich zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání. Tato péče je poskytována na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo ochranné výchově nebo o předběžném opatření. Pokud se nezaopatřené dítě připravuje na budoucí povolání, může zůstat v dětském domově po tuto dobu, nejdéle však do věku 26 let. Aktuální kapacita sedmi dětských domovů v Libereckém kraji je 240 míst. Nadále dochází k utlumování kapacit a dle možností se pro jednotlivé rodinné skupiny vytváří co nejvhodnější podmínky pro výchovu a vzdělávání dětí. Od roku 2012 Dětský domov Frýdlant využívá dva nové nízkoenergetické domy. Do těchto objektů byly přestěhovány dvě samostatné rodinné skupiny. V tabulce 2.8.4 nalezneme údaje o věkovém rozložení dětí v dětských domovech. Nejpočetnější věkovou kategorií jsou děti plnící povinnou školní docházku. Tabulka 2.8.4 Počet dětí v dětských domovech 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Před zahájením povinné školní docházky 22 29 23 Plnící povinnou školní docházku 139 123 126 Po ukončení povinné školní docházky 72 68 67 Celkem 233 220 216 29

celkem podíl pedagogů bez kvalifikace celkem z toho bez kvalifikace podíl pedagogů bez kvalifikace celkem z toho bez kvalifikace podíl pedagogů bez kvalifikace Graf 2.8.5 Počet dětí v dětských domovech 23; 11% 67; 31% Děti před zahájením povinné školní docházky Děti plnící povinnou školní docházku Děti po ukončení povinné školní docházky 126; 58% Dětské domovy poskytují péči také dětem se zdravotním postižením. Z celkového počtu 216 dětí bylo 112 dětí zdravotně postižených (37 s vývojovými poruchami, 52 mentálně postižených, 12 s vadami řeči, tři sluchově postižené, čtyři zrakově postižené, jedno tělesně postižené a tři souběžně postižené více vadami). 2.9 Pracovníci ve školství Vývoj počtu pracovníků v jednotlivých typech škol a školských zařízeních je přímo závislý zejména na vývoji výkonů. Kvalita samotné výuky se odvíjí od kvalifikovanosti samotných pedagogů. Tabulka 2.9.1 Pedagogičtí pracovníci škol (přepočtení na plně zaměstnané) 2009 2010 2011 stupeň školy mateřská škola 1 100,3 7,3% 1 144,3 82,5 7,2% 1 193,1 105,3 8,8% přípravný stupeň ZŠ spec. 2,5 0,0% 4,5 0,0 0,0% 4,0 0,0 0,0% přípravná třída ZŠ 7,0 28,6% 6,0 2,0 33,3% 6,0 4,0 66,7% 1. st. ZŠ 1 227,4 14,4% 1 225,2 150,4 12,3% 1 234,3 170,1 13,8% 2. st. ZŠ 1 396,1 16,7% 1 368,9 212,4 15,5% 1 341,1 214,8 16,0% střední škola 1 812,9 14,8% 1 723,2 238,7 13,9% 1 661,7 281,5 16,9% z toho nižš. stupni gymn. 157,7 1,1% 178,8 5,3 3,0% 202,5 7,3 3,6% vyšší odborná škola 39,8 9,5% 44,1 2,8 6,3% 41,1 13,5 32,8% celkem 5 586,0 13,7% 5 516,2 688,8 12,5% 5 481,3 789,2 14,4% Zdroj: MŠMT, Výkaz o ředitelství škol 30

celkem podíl pedagogů bez kvalifikace celkem podíl pedagogů bez kvalifikace podíl pedagogů bez kvalifikace celkem bez kvalifikace podíl pedagogů bez kvalifikace Z tabulky 2.9.1 je zřetelný nadále trvalý trend meziročního poklesu počtu pedagogických pracovníků dle přepočtu na plně zaměstnané. Mezi dvěma školními roky, tj. 2010/2011 a 2011/2012, se jedná o pokles o 0,63 %. Nadále nedochází k naplnění požadavku stanoveného v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012, jehož cílem je snížení podílu nekvalifikovaných učitelů pod hranici 10 %. Tabulka 2.9.2 Pedagogičtí pracovníci středních a vyšších odborných škol (přepočtení na plně zaměstnané) 2009 2010 2011 interní a externí pedagogičtí pracovníci pro všeob. vzděl. předměty 973,2 8,7% 953,2 82,1 8,6% 903,6 108,6 12,0% pro odborné předměty 495,6 15,6% 471,8 78,4 16,6% 489,8 107,3 21,9% pro praktické vyučování 383,5 28,7% 342,2 80,6 23,6% 309,8 79,1 25,5% celkem 1 852,3 14,7% 1 767,2 241,1 13,6% 1 703,2 295,0 17,3% Zdroj: MŠMT, Výkaz o ředitelství škol Tabulka 2.9.2 zachycující vývoj pedagogických pracovníků od roku 2009 nabízí detailnější pohled na kvalifikovanost pedagogů na středních a vyšších odborných školách. Trendem je pokles celkového počtu učitelů. 31