VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V LIBERECKÉM KRAJI ZA ŠKOLNÍ ROK 2016/2017

Transkript

1 1

2 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V LIBERECKÉM KRAJI ZA ŠKOLNÍ ROK 2016/2017 Projednáno: Zpracovatel: Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesení č. 98/2018/ZK ze dne odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje 2

3 Obsah Úvod Stav a změny ve vzdělávací soustavě Libereckého kraje Stav rejstříku škol a školských zařízení dle zřizovatelů Změny v rejstříku škol a školských zařízení Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Změny v rejstříku škol a školských zařízení soukromých a církevních Stav vzdělávací soustavy v segmentech školství Předškolní vzdělávání Základní vzdělávání Střední vzdělávání Přijímací řízení ve středních školách Maturitní zkoušky Vyšší odborné vzdělávání Poradenské služby Pedagogicko-psychologické poradny Speciálně-pedagogická centra Základní umělecké vzdělávání Zájmové vzdělávání Školská zařízení Školská ubytovací zařízení Zařízení školního stravování Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy Pracovníci ve školství Další vzdělávání Další podporované oblasti Prevence rizikového chování Výchova k udržitelnému rozvoji a environmentální vzdělávání Vzdělávání cizinců a multikulturní výchova Vzdělávání v cizích jazycích Informační a komunikační technologie Účast škol v rozvojových a mezinárodních programech Rozvojové a dotační programy ze státního rozpočtu Dotační programy z rozpočtu Libereckého kraje Oblast podpory školství a mládež Oblast podpory sport a tělovýchova Dotační podpora v resortu školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti Dotační programy spolufinancované Evropskou unií Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Libereckém kraji Strategické plánování rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje Výzva č. 02_16_035 Šablony pro SŠ a VOŠ I

4 4.3.4 Globální granty Libereckého kraje Centra odborného vzdělávání Libereckého kraje Mezinárodní programy ve školách zřizovaných Libereckým krajem, uznávání zahraničního vzdělání Aktivity Libereckého kraje Pakt zaměstnanosti Libereckého kraje Educa My Job Liberec Stipendijní program Libereckého kraje Podpora nadaných a talentovaných žáků, soutěže Olympiáda dětí a mládeže Den učitelů Žákovský parlament Potravinová pomoc dětem v Libereckém kraji Ekonomická část Celkové výdaje na školy a školská zařízení zřizované Libereckým krajem Přímé výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů Provozní výdaje Investiční výdaje, výdaje na rekonstrukci a modernizaci škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem Výdaje na rozvojové programy Neinvestiční výdaje na školy a školská zařízení zřizované obcemi nebo svazky obcí Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem Přímé výdaje na vzdělávání Seznam použitých zkratek Seznam tabulek a grafů v příloze

5 Úvod Ve smyslu 10 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( školský zákon ), v platném znění (dále jen školský zákon) odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje (dále jen OŠMTS KÚ LK) zpracovává Výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Libereckém kraji (dále jen výroční zpráva ). Podrobnosti k obsahu, schválení a zveřejnění upravuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, v platném znění. Ke zpracování výroční zprávy za školní rok 2016/2017 byly použity především statistické údaje z výkazů škol a školských zařízení za předmětné období, popř. další údaje zjištěné odborem školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje. Ekonomická část obsahuje rozbor financování škol a školských zařízení vztahující se k období kalendářního, resp. rozpočtového roku Pro účely přehledu vývoje v jednotlivých segmentech vzdělávání je sledováno období předchozích tří let, tj. zpravidla od školního roku 2014/2015. Tento vývoj je zhodnocen ve vztahu k Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2016 (dále jen DZ LK). Výroční zpráva za školní rok 2016/2017 se zveřejňuje prostřednictvím Informačního a vzdělávacího portálu Libereckého kraje 5

6 1. Stav a změny ve vzdělávací soustavě Libereckého kraje Školy a školská zařízení na území Libereckého kraje lze dle zřizovatele rozdělit na: školy a školská zařízení zřizovaná obcí, školy a školská zařízení zřizovaná krajem, školy aškolská zařízení, která nejsou zřizována státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí, registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen soukromé školy a školská zařízení), školy a školská zařízení zřizovaná registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen církevní školy a školská zařízení), školy aškolská zařízení zřizovaná ministerstvem školství, mládeže, tělovýchovy a sportu. 1.1 Stav rejstříku škol a školských zařízení dle zřizovatelů Následující údaje o počtech škol se vztahují k datu Ve školním roce 2016/2017 bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 348 příspěvkových organizací zřizovaných obcemi, Liberecký kraj zřizoval 57 příspěvkových organizací. Na území Libereckého kraje dále působilo celkem 32 soukromých škol a školských zařízení a 3 církevní. MŠMT zřizovalo na území Libereckého kraje 3 školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Přehled škol a školských zařízení všech zřizovatelů nacházejících se na území Libereckého kraje je veden a pravidelně aktualizován na webu Tabulka Počet škol a školských zařízení v členění podle zřizovatele v Libereckém kraji SOUČÁST ZŘIZOVATEL OBEC KRAJ SOUKROMÉ CÍRKEV CELKEM mateřská škola základní škola střední škola vyšší odborná škola 6 6 základní umělecká škola dětský domov 7 7 domov mládeže a internát pedagogicko-psychologická poradna 4 4 speciálně pedagogické centrum 5 5 středisko volného času školní družina školní klub školní jídelna

7 1.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení Změny v rejstříku škol a školských zařízení se uskutečnily v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje na období a Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období (dále jen DZ LK a DZ ČR) Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi Ve školním roce 2016/2017 bylo předloženo 98 žádostí o provedení změn zápisu v rejstříku škol a školských zařízení. U škol zřizovaných obcemi se i nadále projevuje nárůst počtu dětí, které jsou přijímány kplnění povinné školní docházky. Z tohoto důvodu převažují žádosti o navyšování kapacit základních škol (8 žádostí), školních družin (28 žádostí) a zařízení školního stravování (10 žádostí). Schválením těchto žádostí došlo ke zvýšení kapacit základních škol o 325 žáků, školních družin o 449 žáků a zařízení školního stravování o 380 stravovaných. Mateřské školy žádaly o navýšení kapacity pouze v šesti případech a všem těmto žádostem bylo vyhověno. Proběhl jeden zápis nové právnické osoby do rejstříku škol a školských zařízení, když obec Karlovice podala v září 2016 žádost o zápis mateřské školy a školní jídelny výdejny. Žádost byla kladně vyřízena a s účinností k byla do rejstříku škol a školských zařízení zapsána nová příspěvková organizace Mateřská škola Sedmihorky, která vykonává činnost mateřské školy s kapacitou 28 dětí a školní jídelny výdejny s kapacitou 28 stravovaných. U právnických osob, které vykonávají činnost přípravného stupně základní školy speciální, došlo v souladu s novelizací vyhlášky č. 436/2010 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, k výmazu tohoto školského účelového zařízení z rejstříku škol a školských zařízení. Činnost přípravného stupně základní školy speciální nadále právnické osoby vykonávají na základě zřizovací listiny. Z důvodu sloučení příspěvkových organizací došlo ve školním roce 2016/2017 k výmazu 4 mateřských škol a 4 zařízení školního stravování z rejstříku škol a školských zařízení: Město Cvikov rozhodlo o sloučení Mateřské školy Cvikov, Sídliště 592/II, příspěvková organizace s Mateřskou školou Cvikov, Jiráskova 88/I, příspěvková organizace, která zároveň převzala činnosti mateřské školy a školní jídelny výdejny, které dosud vykonávala Základní škola a Mateřská škola Bohumila Hynka Cvikov, příspěvková organizace; Město Lomnice nad Popelkou rozhodlo o sloučení Mateřské školy Dášenka Lomnice nad Popelkou, příspěvková organizace s Mateřskou školou Lvíček Lomnice nad Popelkou, příspěvková organizace; Městský obvod Vratislavice nad Nisou rozhodl o sloučení MATEŘSKÉ ŠKOLY, Liberec 30, Tanvaldská 282, příspěvková organizace s MATEŘSKOU ŠKOLOU "LÍSTEČEK", Liberec 30, Východní 270, příspěvková organizace. 7

8 Tabulka Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi TYP ŽÁDOSTI POČET ŽÁDOSTÍ podáno schváleno ZMĚNA KAPACITY navýšení kapacity MŠ dětí navýšení kapacity ZŠ žáků navýšení kapacity ŠJ stravovaných navýšení kapacity ŠD žáků změny v osobě ředitele zápis nové příspěvkové organizace zápis dalšího místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby snížení kapacity součásti dětí výmaz školy/ školského zařízení změna názvu právnické osoby celkem podaných žádostí Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem Ve školním roce 2016/2017 bylo předloženo 22 žádostí o provedení změn zápisu v rejstříku škol a školských zařízení. Jednalo se o zápisy oborů vzdělání, změny oborových kapacit, změny ředitelů škol, zápisy odloučených pracovišť ad. Liberecký kraj pokračoval v převodech zřizovatelských kompetencí: K převzalo město Nové Město pod Smrkem Základní školu, Nové Město pod Smrkem, Textilanská 661, příspěvková organizace, dosud zřizovanou Libereckým krajem, přičemž ji následně sloučilo se Základní školou Nové Město pod Smrkem, příspěvková organizace. K témuž datu převzalo statutární město Liberec od Libereckého kraje Dům dětí a mládeže Větrník, Liberec 1, Riegrova 16, příspěvková organizace. K byl sloučen domov mládeže, jehož činnost vykonával Domov mládeže, Liberec, Zeyerova 33, příspěvková organizace, se Střední školou strojní, stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace. K témuž datu došlo ke sloučení Centra vzdělanosti Libereckého kraje zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, příspěvková organizace se Střední školou a Mateřskou školou, Liberec, Na Bojišti 15, příspěvková organizace. Žádosti o zápis nových oborů vzdělání a o navýšení kapacit byly pečlivě posuzovány podle DZ LK a DZ ČR. Dvě z celkového počtu podaných žádostí nebyly vsouladu s uvedenými dokumenty, a nebylo tudíž možné jim vyhovět. Přehled nově zapsaných oborů vzdělání: Integrovaná střední škola, Semily, 28. října 607, příspěvková organizace: M/01 Požární ochrana a H/01 Obráběč kovů; Střední zdravotnická škola, Turnov, 28. října 1390, příspěvková organizace: L/02 Masér sportovní a rekondiční; Střední průmyslová škola, Česká Lípa, Havlíčkova 426, příspěvková organizace: M/01 Elektrotechnika. 8

9 Gymnáziu, Jablonec nad Nisou, U Balvanu 16, příspěvková organizace byla navýšena kapacita oboru vzdělání K/41 Gymnázium, a to ze 128 na 256. V souvislosti se zvyšováním dostupnosti poradenských služeb byla zapsána odloučená pracoviště: Speciálně pedagogickému centru, jehož činnost vykonává Základní škola a mateřská škola logopedická, Liberec, příspěvková organizace bylo zapsáno pracoviště v České Lípě; Pedagogicko-psychologické poradně, Česká Lípa, Havlíčkova 443, příspěvková organizace pak pracoviště v Novém Boru Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ukončilo činnost střední školy a výchovného ústavu, jejichž činnost vykonával Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna, Chrastava, Školní 438, a k provedlo jejich výmaz z rejstříku škol a školských zařízení. V té souvislosti změnilo odpovídajícím způsobem název příspěvkové organizace Změny v rejstříku škol a školských zařízení soukromých a církevních Soukromé školy aškolská zařízení podaly ve školním roce 2016/2017 celkem 12 žádostí o změny ve školském rejstříku. Jednalo se o žádosti o zápisy škol a školských zařízení do rejstříku, změny majitelů škol, drobné úpravy oborových kapacit či kapacit školních jídelen ad. Majitele změnily Mateřská škola DOMINO (k ) a Podještědské gymnázium, s. r. o., kde změna majitele vedla zároveň ke změně názvu na Doctrina - Podještědské gymnázium, s. r. o. (k ). Kladně bylo rozhodnuto o žádosti o zápis Lesní mateřské školy LESMÍR z. s. s kapacitou 30 dětí. Soukromá školní jídelna UNIVERSAL - zařízení školního stravování, s. r. o. zapsala odloučené pracoviště v Jablonci nad Nisou, čímž převzala školní jídelnu, jejíž činnost dosud vykonávalo Gymnázium Dr. Antona Randy, Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace. Naopak žádostem, které nebyly v souladu s DZ LK a DZ ČR, vyhověno být nemohlo. Jednalo se o žádost o zápis Střediska volného času Kroužky pro děti Liberecký kraj v Liberci a Speciálně pedagogického centra Medvídek ve Frýdlantu. Dále nebyla doporučena žádost o zápis Střední školy sociální a pedagogické Jana Blahoslava v Chrastavě, kterou měla zřizovat Jednota bratrská. Kapacita středních škol v Libereckém kraji je dostačující a obory vzdělání, které by škola měla v nabídce, jsou v Libereckém kraji dostatečně zastoupeny. 9

10 2. Stav vzdělávací soustavy v segmentech školství Velmi významnou změnu, která se dotkla všech stupňů vzdělávání, přinesla od 1. září 2016 změna školského zákona, která nově upravila vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami i dětí žáků a studentů mimořádně nadaných. K této změně byla vydána vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, rovněž s platností od 1. září Ustanovení 16 školského zákona nově vymezilo děti, žáky a studenty se speciálně vzdělávacími potřebami na základě jejich potřeb. Byly stanoveny stupně podpory, kterou potřebují k tomu, aby mohli být vzděláváni na rovnoprávném základě s ostatními. Bylo zavedeno pět stupňů podpůrných opatření, které lze různě kombinovat. Podpůrná opatření odpovídají zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí, nebo jiným životním podmínkám dítěte či žáka. Tabulka 2.1 Vývoj počtu dětí a žáků ve školních letech 2014/ /2017 POČET DĚTÍ / ŽÁKŮ ŠKOLNÍ ROK 2014/ / /2017 v předškolním vzdělávání v základním vzdělávání ve středním vzdělávání (v denní formě) celkem z toho ve speciálních třídách individuálně integrovaní bez SVP Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Z výše uvedeného vývoje počtu dětí a žáků vyplývá, že pokračuje příznivý demografický vývoj a celkový počet dětí a žáků se na školách oproti roku 2014 zvýšil celkem o Předškolní vzdělávání prochází za poslední tři školní roky mírným poklesem. K nárůstu počtu žáků dochází v základním vzdělávání. Segment středního vzdělávání vykazuje v počtech žáků i nadále mírnou sestupnou tendenci. Pozitivní je stoupající tendence individuální integrace, došlo k poklesu dětí a žáků ve speciálních třídách. Ve všech typech škol se snižuje počet skupinově integrovaných žáků ve prospěch žáků individuálně integrovaných v běžných třídách, což zachycuje následující graf. 10

11 Graf 2.2 Relativní počty dětí a žáků ve všech školách ve školních letech 2014/2015 až 2016/ % 95% 2,83% 3,16% 3,25% 3,80% 3,73% 3,61% 90% 85% 93,38% 93,11% 93,13% 80% 75% 2014/ / /2017 děti a žáci individuálně integrovaní děti a žáci ve speciálních třídách žáci bez SVP Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku 2.1 Předškolní vzdělávání Ve školním roce 2016/2017 poskytovalo předškolní vzdělávání celkem 238 mateřských škol. Stejně tak jako v předchozích letech došlo i ve školním roce 2016/2017 nejen k poklesu v počtu dětí v běžných i speciálních třídách, ale i v počtu běžných a speciálních tříd. I ve školním roce 2016/2017 pokračoval pokles v počtu odmítnutých žádostí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání. V rámci Libereckého kraje jich bylo 1193, což je o 23 % méně než ve školním roce 2015/2016. Na této skutečnosti se projevuje nejen demografický vývoj, který má klesající tendenci, ale i fakt, že došlo k navýšení kapacit mateřských škol. Věková struktura dětí v předškolním vzdělávání je poměrně vyvážená a stabilní. Z celkového počtu dětí tvoří největší podíl děti 5leté. Zvyšující se tendence je zřejmá v případě dětí 2letých, kde je oproti předchozímu školnímu roku nárůst v počtu o 11,5 %, což potvrzuje stoupající zájem rodičů o přijetí dětí této věkové kategorie a samozřejmě i kapacitní možnosti mateřských škol. Přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání od dvou let věku umožňuje novelizované znění školského zákona. Jak ale konstatovala Česká školní inspekce ve Výroční zprávě za školní rok 2016/2017, podmínky, ve kterých se mnohé mateřské školy nacházejí, nepodporují začlenění právě této věkové kategorie dětí do předškolního vzdělávání. Vše se odvíjí od skutečnosti, že děti mladší tří let mají zcela odlišné potřeby a začlenění takto malých dětí je velice náročné nejen pro pedagogické pracovníky v mateřských školách, ale i pro samotné děti. I přesto, že díky tzv. šablonám z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání lze péči o tuto věkovou kategorií dětí řešit prostřednictvím chůvy, nejedná se vzhledem ke způsobu financování o systémové opatření. V návaznosti na DZ LK lze konstatovat, že byly dodrženy stanovené zásady a kritéria rozvoje vzdělávací soustavy v uvedeném segmentu. Podrobné údaje dle jednotlivých obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce v příloze. 11

12 Tabulka Vývoj počtu tříd a dětí v předškolním vzdělávání TŘÍDY / DĚTI / NAPLNĚNOST ŠKOLNÍ ROK 2014/ / /2017 TŘÍDY běžné třídy speciální třídy třídy celkem DĚTI děti BT děti ST děti celkem PRŮMĚRNÁ NAPLNĚNOST TŘÍD naplněnost BT 23,7 23,4 23,1 naplněnost ST 11,9 11,6 10,6 naplněnost celkem 23,0 22,6 22,4 Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Graf Věková struktura dětí v předškolním vzdělávání 100% 6,08% 6,30% 6,65% 90% 80% 70% 30,75% 31,09% 29,44% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 29,10% 27,30% 27,44% 23,95% 24,07% 25,25% 6,28% 6,93% 6,42% 3,58% 3,91% 4,46% 2014/ / /2017 Školní rok starší 6 let 6leté 5leté 4leté 3leté mladší 3 let 2leté mladší 2 let Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Předškolní vzdělávání pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami je realizováno formou individuální či skupinové integrace zřízením speciální třídy v mateřské škole, případně docházkou do mateřské školy zřízené pro děti s určitým druhem postižení. 12

13 Na začátku školního roku 2016/2017 bylo v běžných třídách mateřských škol 32 dětí s přiznaným stupněm podpůrného opatření. Na konci školního roku to bylo již 230 dětí, což je 1,51 % z celkového počtu dětí v mateřských školách. Ve speciálních třídách bylo na začátku školního roku17 dětí s podpůrným opatřením, ale na konci školního roku to bylo již 289 dětí, což je 1,9 % z celkového počtu dětí v mateřských školách. Z celkového počtu dětí v mateřských školách byl 3,41 % dětí přiznán některý z pěti stupňů podpůrného opatření. Nejčastěji se jednalo o 1. stupeň podpůrného opatření. Velmi vysoký byl podíl přiznaného 3. stupně podpůrných opatření, a to jak v běžných třídách, tak i ve speciálních třídách mateřských škol. Tabulka Počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v MŠ POČTY DĚTÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/ / /2017 celkem z toho ve speciálních třídách z toho individuálně integrovaní Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Tabulka Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřských školách podle druhu postižení a způsobu integrace, bez rozdílu zřizovatele ZPŮSOB INTEGRACE / ŠKOLNÍ ROK DRUH VE VE VE IND. IND. POSTIŽENÍ TŘÍDĚ TŘÍDĚ TŘÍDĚ IND. 2014/ / /2017 mentálně postižené sluchově postižené zrakově postižené s vadami řeči tělesně postižené s více vadami s vývojovými por autisté třídy v DD, v DgÚ bez rozlišení celkem Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Speciální třídy v mateřských školách V mateřské škole běžného typu lze zřizovat speciální třídy pro děti se zdravotním postižením. Krajský úřad v souladu se školským zákonem vydává souhlas se zřízením speciální třídy a následně poskytuje finanční prostředky na tento typ výuky. Ve školním roce 2016/2017 vydal odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu celkem 27 souhlasných stanovisek se zřízením speciální třídy. 13

14 2.2 Základní vzdělávání Základní vzdělávání se uskutečňuje v základních školách (dále též ZŠ ), a to jednak v oboru C/01 Základní škola, který poskytuje stupeň základní vzdělání, jednak v oboru B/01 Základní škola speciální, který poskytuje stupeň základy vzdělání. Základního vzdělání lze dosáhnout též absolvováním nižšího stupně víceletého gymnázia. Pro žáky, kteří v rámci povinné školní docházky nezískali stupeň základního vzdělání, existuje možnost jej získat v kurzu pro získání základního vzdělání. V základních školách všech zřizovatelů, včetně základních škol speciálních, bez žáků nižšího stupně víceletých gymnázií se vzdělávalo žáků (tabulka 2.2.1). Tabulka Vývoj počtu tříd a žáků v základním vzdělávání TŘÍDY / ŽÁCI / NAPLNĚNOST ŠKOLNÍ ROK 2014/ / /2017 TŘÍDY běžné třídy speciální třídy třídy celkem ŽÁCI žáci v běžných třídách žáci ve speciálních třídách žáci celkem PRŮMĚRNÁ NAPLNĚNOST TŘÍD naplněnost běžných tříd 20,7 21,0 20,9 naplněnost speciálních tříd 8,4 8,4 8,5 naplněnost tříd celkem 19,4 19,7 19,7 Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Výrazným zásahem do systému rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání bylo vydání Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání z 22. února 2016 (MŠMT č.j /2016). Opatření ukončilo platnost stávajícího Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV ), včetně přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (dále jen LMP ), podle níž byli vzděláváni žáci v bývalých základních školách praktických. Ve školách poskytujících vzdělávání podle školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP ) vycházejícího z RVP ZV bylo nutno do 31. srpna 2016 provést změny ŠVP v podkapitolách zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných; do učebních plánů a učebních osnov pak zařadit v souvislosti s naplňováním podpůrných opatření předměty speciálně pedagogické péče. Školy vzdělávající v souladu s RVP ZV Přílohou č. 2 pro žáky s LMP musejí uvést své ŠVP do souladu s novým RVP ZV nejpozději do 1. září Příznivý demografický vývoj posledních čtyř let se promítl do dalšího navýšení počtu žáků základních škol. V rámci celého kraje přibylo meziročně v běžných základních školách 55 tříd a 1076 žáků, nejvýrazněji v rámci obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP ) Liberec, kde došlo k navýšení o l8 tříd s 488 žáky. Jak předpokládá demografická projekce pro samotné město Liberec zveřejněná v materiálu Přehled základních škol zřizovaných statutárním městem Liberec a kritéria jejich srovnání (vydáno odborem školství a sociálních věcí Statutárního města Liberec v říjnu 2017), žáků bude v rámci města přibývat a vrcholu bude dosaženo až v letech Výrazný meziroční nárůst žáků vstupujících do základních 14

15 škol zaznamenala města Jablonec nad Nisou (o 3,6 %) a Turnov (o 4,4 %). Změny v počtech tříd a žáků neměly výrazný dopad na hodnotu průměrné naplněnosti tříd, ta se dlouhodobě ustálila v rozmezí 20,1 až 20,9 žáků na třídu v běžných třídách a 8,4-8,5 ve speciálních třídách. Počty tříd a žáků ve speciálních třídách zůstávají dlouhodobě víceméně na stejné úrovni, což je patrné z tabulky Počty tříd, žáků v členění podle obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny vtabulce v příloze. Tabulka Vývoj počtu žáků v ročnících STUPEŇ / ROČNÍK ŠKOLNÍ ROK 2014/ / /2017 celkem stupeň stupeň ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Poznámka: Do počtu škol jsou zahrnuty všechny školy poskytující základní vzdělávání všech zřizovatelů, tj. včetně základních škol speciálních a základních škol praktických. Nejsou zahrnuti žáci nižšího stupně víceletých gymnázií. Graf Rozložení počtu žáků v jednotlivých ročních a stupních stupeň 2. stupeň celkem 2014/ / / / / /2017 Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku 15

16 Nástup silných ročníků do základního vzdělávání se projevuje v rozložení počtu žáků v jednotlivých ročnících. Nejvíce jsou naplněny první tři ročníky prvního stupně, nejméně pak osmý a devátý ročník. Na přechodu mezi pátým a šestým ročníkem je patrný úbytek žáků způsobený odchodem žáků do víceletých gymnázií (více níže v textu). Více podrobností o počtech tříd a žáků v jednotlivých ročnících v členění podle obcí s rozšířenou působností je v tabulce v příloze. Graf Četnost škol podle počtů tříd Počet škol v segmentu 2014/2015 Počet škol v segmentu 2015/2016 Počet škol v segmentu 2016/2017 Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Poznámka: Údaje se vztahují pouze k běžným základním školám, které jsou zřizovány obcemi (nejsou zahrnuty základní školy praktické a speciální a školy jiných zřizovatelů). V grafu je znázorněna četnost běžných základních škol podle počtu tříd. Ze 186 subjektů, tj. míst, ve kterých je poskytováno vzdělávání, je 72 škol (39 %) pouze s prvním stupněm a z toho 27 (15 %) škol s dvěma třídami. Meziročně přibylo pět úplných základních škol s devíti třídami, těch je v kraji 22 (tj. 12 %). Největší základní škola má 36 tříd (Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola, Frýdlant), jde však o jeden právní subjekt s třemi místy, ve kterých je poskytováno vzdělávání (tři školy s jedním ředitelstvím), následuje Základní škola, Česká Lípa, 28. října 2733 s 31 třídami, Základní škola, Liberec, Dobiášova 851/5 s 29 třídami a Základní škola U Lesa Nový Bor s 28 třídami. Školský zákon umožňuje i jiné způsoby plnění povinné školní docházky, a to docházkou do školy vzahraničí, do české školy zřízené při zastupitelském úřadě, nebo docházkou do zahraniční školy sídlící na území České republiky ( 38 školského zákona). Základní vzdělání lze také uskutečňovat formou individuálního (nepřesně nazývaného domácího ) vzdělávání ( 41 školského zákona). Dítěti s hlubokým mentálním postižením stanovuje krajský úřad se souhlasem zákonného zástupce takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučení lékaře a poradenského zařízení ( 42 školského zákona). Žáků plnících povinnou školní docházku v zahraničí dlouhodobě přibývá, tímto způsobem se vzdělávalo 270 žáků. Z hlediska celého základního vzdělávání jde o 0,76 % všech žáků, ale podle signálů z praxe je začleňování žáků vracejících se ze škol ze zahraničí často obtížné kvůli odlišnostem vzdělávacích systémů či skutečnosti, že žák v zahraničí školu vůbec nenavštěvoval. Možnost individuálního vzdělávání byla novelou školského zákona rozšířena 16

17 i na druhý stupeň, žáků takto se vzdělávajících bylo 65 (tj. 0,16 % všech žáků). Počet žáků vzdělávajících se dle 42 se snížil o devět. Tabulka Vývoj počtu žáků plnících povinnou školní docházku jiným způsobem ZPŮSOB PLNĚNÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ ŠKOLNÍ ROK DOCHÁZKY 2014/ / / (vzdělávání v zahraničí) (individuální vzdělávání) (žáci s hlubokým mentálním postižením) celkem Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Sledovaným jevem je počet žáků odcházejících ze ZŠ na víceletá, převážně osmiletá gymnázia. Téměř všechna gymnázia v kraji otevřela po jedné třídě osmiletého gymnázia (přehled gymnázií v kapitole o středním vzdělávání). Podíl počtu žáků přijatých k osmiletému studiu k počtu žáků pátého ročníku základního vzdělávání se dlouhodobě mírně snižuje na úroveň pod 7 %, v šestiletém studiu je dlouhodobě otevírána pouze jedna třída, takže podíl žáků zůstává na hodnotě 0,8 %. Tabulka Podíl žáků odcházejících ze základních škol do víceletých gymnázií ŽÁCI ODCHÁZEJÍCÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/ / /2017 na 6leté gymnázium 0,80% 0,80% 0,77% na 8letá gymnázia 6,96% 6,82% 6,94% Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Celkový počet žáků v ZŠ od roku 2014 narůstá (za poslední rok o 1 076). Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v roce 2016 celkově doznaly mírného nárůstu (za poslední rok o 144). Ve speciálních třídách zůstal počet na přibližně stejné úrovni. Zároveň byl zaznamenán v individuální integraci nárůst o 140 žáků. Tabulka Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v ZŠ ŠKOLNÍ ROK ŽÁCI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI V ZŠ 2014/ / /201 7 celkem z toho ve speciálních třídách z toho individuálně integrovaní Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Z následující tabulky je zřejmé, že došlo k nárůstu individuálních integrací u všech skupin žáků, kromě žáků se sluchovým postižením. Nejvíce stoupl celkový počet žáků s poruchami chování, dále s vadami řeči, více vadami a autismem. Na začátku školního roku 2016/2017 bylo v běžných třídách základních škol 325 žáků s přiznaným stupněm podpůrného opatření. Na konci školního roku to bylo již žáků, což je 6,24 % z celkového počtu žáků v ZŠ. Ve speciálních třídách byl na začátku školního roku 1 žák s podpůrným opatřením, ale na konci školního roku to bylo již 675 žáků, což je 1,69 % z celkového počtu žáků v ZŠ. 17

18 Z celkového počtu žáků v ZŠ byl 7,93 % žáků přiznán některý zpěti stupňů podpůrného opatření. Nejčastěji se jednalo o 2. stupeň podpůrného opatření u žáků v běžných třídách a o 3. stupeň podpůrných opatření u žáků ve speciálních třídách. Tabulka Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami v základních školách podle druhu postižení, bez rozdílu zřizovatele ZPŮSOB INTEGRACE / ŠKOLNÍ ROK DRUH VE VE VE IND. IND. POSTIŽENÍ TŘÍDĚ TŘÍDĚ TŘÍDĚ IND. 2014/ / /2017 mentální postižení sluchové postižení zrakové postižení vady řeči tělesné postižení s více vadami vývoj. por. učení vývoj. por. chování autismus třídy v DD se školou, v DgÚ bez rozlišení celkem Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Podpůrné opatření personální podpora pedagogická asistent pedagoga bylo předepsáno pro žáky v ZŠ na začátku školního roku 2016/2017 ve výši 175,53 úvazku. Celkem pracovalo na tomto postu 289 fyzických osob. Na konci školního roku to bylo již 302,79 úvazku, celkem 483 fyzických osob, tj. 72% nárůst. V souvislosti s nárůstem přiznaných podpůrných opatřeních došlo rovněž ke zvýšení administrativy, která spočívala v nové dokumentaci, ve zvýšeném výkaznictví, v úpravě stávající dokumentace, v aktualizaci kurikulárních dokumentů, školního řádu apod. Speciální třídy v základních školách V ZŠ běžného typu lze zřizovat speciální třídy pro děti se zdravotním postižením. Krajský úřad v souladu se školským zákonem vydává souhlas se zřízením speciální třídy a následně poskytuje finanční prostředky na tento typ výuky. Ve školním roce 2016/2017 vydal odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu celkem 37 souhlasných stanovisek se zřízením speciální třídy nárůst o 4 třídy. Přípravné třídy základních škol Přípravné třídy jsou určeny pro děti rok před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přednostně jsou určeny dětem, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. Jsou zřizovány se souhlasem krajského úřadu. O zařazování žáků do přípravné třídy ZŠ rozhoduje ředitel školy na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Na povinnou školní docházku se ve školním roce 2016/17 připravovalo 118 dětí v 9 přípravných třídách. V těchto třídách působilo 7 asistentů pedagoga, tj. 5,48 přepočteného úvazku. 18

19 Přípravný stupeň základní školy speciální U základní školy speciální může být v souladu se školským zákonem zřízena třída přípravného stupně určená žákům se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Toto vzdělávání respektuje vývojové zvláštnosti dětí a připravuje je k plnění povinné školní docházky. V roce 2016/2017 bylo v 5 třídách přípravného stupně zapsáno celkem 26 dětí. U těchto dětí působilo 5 asistentů pedagoga, tj. 2,8 přepočteného úvazku. Přehled speciálních tříd v MŠ a ZŠ, přípravných tříd ZŠ a přípravného stupně základní školy speciální ve školním roce 2016/2017 je uveden v tabulce v příloze. 2.3 Střední vzdělávání Ve školním roce 2016/2017 se vzdělávalo ve středních školách všech zřizovatelů celkem žáků. Ve srovnání s předchozím školním rokem došlo k mírnému poklesu v počtu žáků o 1,3 %. Z tabulky je patrný meziroční úbytek žáků. Tabulka Počty žáků v jednotlivých kategoriích oborů vzdělání a forem vzdělávání OBORY VZDĚLÁNÍ / FORMA ŠKOLNÍ ROK VZDĚLÁVÁNÍ 2014/ / /2017 KATEGORIE VZDĚLÁNÍ kategorie C kategorie J kategorie E kategorie H kategorie L kategorie M kategorie K kategorie L FORMA VZDĚLÁVÁNÍ denní ostatní celkem Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Kategorie oborů jsou uvedeny v souladu s nařízením vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Obory vzdělání kategorie C, D, J obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání. Obory vzdělání kategorie E, H obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s výučním listem. Obory vzdělání kategorie L0, M, K obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. Obory vzdělání kategorie L5 obory nástavbového studia, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. 19

20 Nově přijatí žáci v členění podle kategorií oborů vzdělání a forem vzdělávání jsou uvedeny v tabulce Z tabulky je patrný pokles zájmu o vzdělávání v oborech kategorie H, tj. s výučním listem. V porovnání se školním rokem 2015/2016 klesl počet žáků 1. ročníků této kategorie o 4,8 %. Ve sledovaném období se nejvíce žáků vzdělávalo v 1. ročnících oborů vzdělání s maturitní zkouškou. Počet žáků kategorie M vzrostl o 6,2 % a počet žáků kategorie K v porovnání s loňským rokem vzrostl o 1,3 %. Ve školním roce 2016/2017 oproti školnímu roku 2015/2016 vzrostl počet žáků kategorie L5 v prvních ročnících o 18,5 %. Grafické znázornění vývoje počtu žáků nově přijatých do prvního ročníku středního vzdělávání ve všech formách studia naleznete v grafu v příloze. Tabulka Žáci nově přijatí do 1. ročníku a absolventi středního vzdělávání dle dosaženého vzdělání ve všech formách studia KATEGORIE NOVĚ PŘIJATÍ DO 1. STŘEDNÍHO ROČNÍKU ABSOLVENTI VZDĚLÁNÍ 2014/ / / / / /2017 střední vzdělání - C s výučním listem - E s výučním listem - H střední vzdělání - J s maturitou - K 4leté s maturitou - K 6leté s maturitou - K 8leté s maturitou - L s maturitou - L s maturitou - M celkem Zdroj: MŠMT - Výkazy k daného školního roku Počet absolventů středního vzdělání dle dosaženého vzdělání ve všech formách studia je pro srovnání uveden taktéž v tabulce Ve sledovaném období se zvýšil v Libereckém kraji počet absolventů v kategorii E (o 0,5 %) a došlo k nepatrnému zvýšení počtu absolventů kategorie H o 0,1 %. Dále se ve školním roce 2016/2017 zvýšil počet absolventů kategorie M o 1,2 %. Ovšem celkový počet absolventů kategorie K se snížil o 0,1 %, přičemž počet absolventů kategorie K 4leté vzrostl o 1,6 % a počet absolventů kategorie K-víceleté se snížil o 1, 7 %. Oproti loňskému školnímu roku došlo ke snížení počtu absolventů oboru vzdělání kategorie L5 o 1,3 %. Vývoj počtu absolventů podle kategorií dosaženého vzdělání v porovnání s předchozími školními roky je znázorněn v grafu č v příloze. Tabulka spolu s tabulkou v příloze zachycují rozložení žáků navštěvujících 1. ročník a absolventů dané skupiny a kategorie oborů středního vzdělání. Tabulka potvrzuje skutečnost, že s vlastní motivací vzdělávat se roste i pravděpodobnost daný obor absolvovat. Proto nejvíce opouštějí školu v průběhu vzdělávání žáci nematuritních oborů. Největší podíl tvoří žáci skupiny oborů 79 Obecná příprava, zahrnující obory zaměřené na všeobecné vzdělávání. Ve srovnání s ostatními kraji se však Liberecký kraj nacházel na úplném minimu (viz graf a v příloze). U oborů vzdělání zakončených výučním listem mají žáci Libereckého kraje největší zájem o obory ze skupiny 23 Strojírenství a strojírenská výroba a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, kde počet žáků vykazoval ve srovnání s ostatními kraji České republiky největší podíl. V souvislosti s nastavenými cíli a odpovídajícími opatřeními Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012 a Dlouhodobého záměru 20

21 vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2016 byly ve školním roce 2016/2017 nadále podporovány vybrané obory vzdělání s výučním listem pro žáky středních škol zřizovaných Libereckým krajem, a to formou stipendijního programu (více v kapitole 5.2). Ve sledovaném období byly preferovány odborně zaměřené nástavby s ohledem na potřeby trhu práce. Nastavený podíl nově přijatých žáků do nástavbového studia oboru Podnikání byl zachován Přijímací řízení ve středních školách Ve školním roce 2016/2017 se konaly v Libereckém kraji poprvé jednotné přijímací zkoušky, které připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Ve dvou řádných a dvou náhradních termínech probíhaly formou písemných testů ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a Matematika a její aplikace. Testováni byli uchazeči, kteří se hlásili do oborů vzdělání zakončených maturitní zkouškou včetně nástavbového studia ve všech formách vzdělávání a uchazečů o obor Gymnázium se sportovní přípravou. V případě oborů s talentovou zkouškou s uměleckým zaměřením se jednotná zkouška nekonala. Podíl výsledků testů v rámci všech stanovených kritérií činil nejméně 60 %, v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %. Uchazečům se do celkového hodnocení započítával pouze lepší výsledek každého z písemných testů jednotlivých vzdělávacích oborů. Pro další kola přijímacího řízení mohl ředitel školy využít výsledky jednotné zkoušky z kola prvního. Pokud tak učinil, stanovil pro další kola náhradní způsob hodnocení pro uchazeče, kteří v prvním kole zkoušky nekonali. Tak jako v letech předchozích kromě jednotné přijímací zkoušky mohl ředitel školy stanovit také tzv. školní přijímací zkoušku Většina středních škol v Libereckém kraji, však tuto možnost nevyužila. Ve školním roce 2016/2017 nebyla krajem pro přijímání uchazečů stanovena hranice úspěšnosti pro přijetí tak, jak tomu bylo v předchozích letech. Ve školním roce 2016/2017 bylo v Libereckém kraji do jednotných přijímacích zkoušek zapojeno 40 škol. Přihlásilo se uchazečů. Uchazeči podali celkem přihlášek. Tabulka Počet přihlášek v členění podle oborů a termínů prvního kola jednotných přijímacích zkoušek TERMÍN 4LETÉ OBORY 6LETÉ OBORY 8LETÉ OBORY 1. řádný řádný náhradní Zdroj: Cermat Podíl přihlášek podle oborů v kraji dle cílové školy činil 24,6 % do 4letého oboru Gymnázia, dále pak 72,2 % do oborů vzdělání zakončených maturitní zkouškou, 10,5 % do oborů vzdělání zakončených výučním listem a oborů středního vzdělání a 8,5 % do oborů nástavbového studia. Podíl přihlášek do gymnázií na počtu žáků v 5., 7. a 9. třídě základní školy činil 17,9 % u 4 letých gymnázií, 2,1 % u 6letých a 13,1 % u 8letých gymnázií. Z následující tabulky zachycující přehled průměrného percentilového umístění krajů dle výsledků přijímacích zkoušek obou předmětů je patrné, že žáci uspěli při přijímacích zkouškách nadprůměrně na 4letých gymnáziích a maturitních oborech vzdělání na středních odborných školách. Uchazeči o maturitní obory vzdělání na středních odborných učilištích, nástavbách a víceletých gymnáziích podali podprůměrné výsledky. 21

22 Tabulka Přehled percentilového umístění krajů dle výsledků přijímacích zkoušek obou předmětů - lepší pokus KRAJ 4letá obory obory 6letá 8letá nástavby gymnázia SOŠ SOU gymnázia gymnázia Liberecký 76,4 52,1 35,2 18,7 44,1 48,4 Ústecký 68,2 41,2 30,2 19,1 47,5 38 Karlovarský 69,0 44,0 31,0 18,0 31,0 42,0 Plzeňský 77,2 53,9 38,2 20,3 46,2 50,3 Jihočeský 77,7 52,3 42,7 21,2 48,1 51,8 Středočeský 73,9 47,3 39,5 20, Hl. město Praha 76,9 52,8 34,5 19,8 56,2 61,1 Královéhradecký 76,4 51,8 35,6 22,1 51,1 43 Pardubický 76,4 53,5 39,7 21,7-48,1 Vysočina 78,6 56,8 40,9 25,3 47,1 46,8 Jihomoravský 77, ,1 20,7 50,5 53,7 Olomoucký 72,0 50,5 37,2 21,2 44,4 48,2 Moravskoslezský 72,3 48,3 34,8 21,8 50,4 45,3 Zlínský 78,3 54, ,6 48,3 47,9 ČR 75, ,8 21,0 51,3 51,2 Zdroj: Cermat Do 10 umělecky zaměřených oborů vzdělání s talentovou zkouškou, které nebyly zahrnuty do systému jednotných přijímacích zkoušek, podali uchazeči 359 přihlášek. Zkušenosti ředitelů středních škol v Libereckém kraji s konáním jednotných přijímacích zkoušek jsou dlouholeté. V předchozích 7 letech Liberecký kraj organizoval a zajišťoval jednotné přijímací zkoušky s externím partnerem. Díky tomu, že ve školním roce 2016/2017 se v našem kraji změnil zpracovatel a zadavatel testů, ubylo ověřování znalostí z oblasti obecných studijních předpokladů a stanovení hranice úspěšnosti. V tomto směru se Liberecký kraj ztotožňuje se závěry České školní inspekce, že absence centrálně stanovené minimální hranice úspěšnosti v jednotných testech a zejména nekonání přijímací zkoušky zaměřené na ověřování obecných studijních předpokladů umožnily školám naplňovat první ročníky bez omezení a bez ohledu na studijní potenciál žáků. Jedním z cílů DZ LK bylo pokračovat v systému společného přijímacího řízení, který se naplnil i tím, že přijímací řízení se do oborů vzdělání zakončených maturitní zkouškou přesunulo z krajské úrovně na celostátní. Opatření stanovení odpovídajících limitů úspěšnosti ve vybraných kategoriích vzdělání bude moci být realizováno až na základě výsledků testů a jejich pečlivé analýzy. Tento záměr by Liberecký kraj v budoucnu rád realizoval Maturitní zkoušky Společnou část maturitní zkoušky konali žáci ve školním roce 2016/2017 ze dvou povinných zkoušek, a to z předmětu český jazyk a literatura, cizí jazyk nebo matematika. Žáci mohli vykonat max. dvě nepovinné zkoušky a volili z nabídky předmětů cizí jazyk nebo matematika. Profilová část maturitní zkoušky se skládala ze dvou nebo tří povinných zkoušek stanovených rámcovým vzdělávacím programem. Nabídka zkoušek byla určena ředitelem školy podle rámcového a školního vzdělávacího programu. 22

23 Ve školním roce 2016/2017 se přihlásilo k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období celkem žáků. Maturitní zkoušku konalo celkem žáků a z tohoto počtu uspělo u maturitní zkoušky 71,4 % žáků. V republikovém srovnání dopadli maturanti z Libereckého kraje hůře, neboť z celkového počtu žáků konajících maturitní zkoušku v celé republice uspěli bez dvou desetin procenta tři čtvrtiny žáků (tj. 74,8 %). Společnou část maturitní zkoušky konalo celkem žáků a uspělo 77,3 % žáků. Profilovou část maturitní zkoušky skládalo celkem žáků a úspěšných bylo 87, 8 % žáků. Nejvyšší úspěšnost žáků byla u zkoušky z cizího jazyka, tj. 88,8 % a nejméně žáků uspělo u zkoušky z předmětu matematika, tedy 75,5 %. Graf Podíl úspěšnosti žáků u maturitní zkoušky ve školním roce 2016/ % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% Jaro Podzim Celkem Český jazyk a literatura LK Český jazyk a literatura ČR Matematika LK Matematika ČR Cizí jazyk LK Cizí jazyk ČR Zdroj: Cermat (LK Liberecký kraj, ČR Česká republika) V podzimním zkušebním období se přihlásilo k maturitní zkoušce celkem 812 žáků. Maturitní zkoušku konalo celkem 739 žáků a z tohoto počtu uspělo u maturitní zkoušky 59,9 % žáků. V republikovém srovnání z celkového počtu žáků konajících maturitní zkoušku uspělo 55,8 % žáků. Společnou část maturitní zkoušky konalo celkem 613 žáků a uspělo 57, 4 % žáků. Profilovou část maturitní zkoušky skládalo celkem 390 žáků a úspěšných bylo 71,3 % žáků. Nejvyšší úspěšnost žáků byla u zkoušky z českého jazyka a literatury, tj. 65,9 % a nejméně žáků uspělo u zkoušky z předmětu matematika, tedy 50,0 %. Maturitní zkoušku ve zkušebním období 2017 vykonalo úspěšně ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura celkem 93,2 % žáků, ze zkušebního předmětu matematika 85,3 % žáků a ze zkušebního předmětu cizí jazyk celkem 92,8 % žáků. Z výše uvedeného grafu lze konstatovat, že žáci maturující na jaře v Libereckém kraji měli ve srovnání s průměrným výsledkem všech žáků v České republice horší výsledky. Podzimní termín maturitních zkoušek dopadl opačně a celkově lze konstatovat, že se maturanti v Libereckém kraji příliš od výsledů maturantů v celé ČR nelišili. Krajský úřad Libereckého kraje obdržel ve školním roce 2016/2017 cekem 54 žádostí o přezkoumání průběhu a výsledku maturitní zkoušky. Při posuzování žádostí poskytuje krajskému úřadu součinnost Česká školní inspekce a Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Rozhodnutím došlo ke změně výsledku zkoušky u dvou žádostí o přezkoumání výsledku zkoušky konané formou písemné práce. V tomto sledovaném období byl značný 23

24 nárůst žádostí o přezkoumání výsledku z písemné práce ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura. Krajský úřad obdržel celkem 34 žádostí o přezkoumání písemné práce ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura oproti třem žádostem v předcházejícím zkušebním období. Ve většině případů žáci neprokázali zvládnutí nejzákladnějších jazykových prostředků, jejich práce neprokazovaly požadovanou úroveň znalostí a schopností používat funkčním způsobem jazykové prostředky, v pracích se vyskytovalo velké množství chyb v interpunkci a pravopisných chyb. Na základě zjištěných skutečností ve většině případů krajský úřad potvrdil výsledek zkoušky. Nezaměstnanost absolventů Pro dokreslení středního vzdělávání je nutné zabývat se uplatnitelností jejich absolventů. Tabulka zachycuje srovnání míry nezaměstnanosti absolventů v jednotlivých kategoriích vzdělání absolventů středních škol umístěných v jednotlivých krajích. Tabulka Míra nezaměstnanosti absolventů v jednotlivých kategoriích vzdělání KRAJ K L M E,H CELKEM Plzeňský kraj 2,2% 7,8% 6,9% 6,7% 5,7% Jihočeský kraj 2,9% 7,0% 5,9% 7,6% 5,7% Pardubický kraj 2,6% 9,1% 7,0% 6,4% 5,9% Olomoucký kraj 1,9% 8,8% 6,7% 7,6% 5,9% Hl. město Praha 2,0% 13,4% 6,2% 11,2% 5,9% Královéhradecký kraj 2,7% 7,4% 7,2% 7,0% 6,0% Karlovarský kraj 3,1% 13,6% 5,7% 9,1% 6,5% Kraj Vysočina 2,4% 9,8% 6,6% 8,9% 6,6% Středočeský kraj 4,0% 11,0% 7,5% 8,9% 7,1% Zlínský kraj 3,9% 8,6% 8,7% 11,0% 7,9% Moravskoslezský kraj 4,1% 13,1% 8,5% 12,2% 8,8% Liberecký kraj 3,8% 14,7% 9,0% 11,4% 8,9% Jihomoravský kraj 4,0% 10,0% 9,9% 14,0% 9,1% Ústecký kraj 2,7% 16,2% 8,4% 14,3% 9,1% Zdroj: NÚV Absolventi středních škol v Libereckém kraji vykazovali ve srovnání s ostatními kraji vysokou míru nezaměstnanosti. Čím světlejší barva buňky tím vyšší míru nezaměstnanosti vykazují absolventi v kraji v dané kategorii vzdělání. Jednu z nejvyšších měr nezaměstnanosti absolventů v Libereckém kraji vykazují absolventi kategorií L a M, tj. středního vzdělání s maturitní zkouškou zaměřené odborně. V tomto případě je v České republice již jen jeden kraj s vyšší úrovní míry nezaměstnanosti. Střední vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Ve středních školách se vzdělávalo celkem 708 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V tabulce lze porovnat změny z hlediska druhu postižení. Významným ukazatelem je počet žáků se zdravotním postižením jako takový. Pokles celkového počtu žáků ve SŠ (včetně denní formy nástavbového studia) trvá, došlo ke snížení o 211 žáků. Pokles byl ale doprovázen nárůstem počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami o