ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ,

Úmluva o zøízení Svìtové organizace duševního vlastnictví (WIPO*) ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ, podepsaná ve Stockholmu dne 14. èervence 1967, zmìnìná dne 2. øíjna 1979 (vyhl. è. 69/1975 Sb., ve znìní vyhl è. 80/1985 Sb.) Smluvní strany vedeny pøáním pøispìt k lepšímu porozumìní a spolupráci mezi státy k jejich vzájemnému prospìchu a na základì respektování jejich svrchovanosti a rovnosti, pøejíce si podnítit tvùrèí èinnost podporou ochrany duševního vlastnictví v celém svìtì, pøejíce si modernizovat a zdokonalit správu unií zøízených v oblasti ochrany prùmyslového vlastnictví a ochrany literárních a umìleckých dìl, pøi plném respektování samostatnosti každé z unií, dohodly se takto: Èlánek 1 Zøízení organizace Touto Úmluvou se zøizuje Svìtová organizace duševního vlastnictví. * World Intelletual Property Organization Èlánek 2 Pojmy V této Úmluvì se rozumí: i) "Organizaci" Svìtová organizace duševního vlastnictví; ii) "Mezinárodním úøadem" Mezinárodní úøad duševního vlastnictví; iii) "Paøížskou úmluvou" Úmluva na ochranu prùmyslového vlastnictví, podepsaná 20. bøezna 1883, vèetnì všech jejích revidovaných znìní; iv) "Bernskou úmluvou" Úmluva na ochranu literárních a umìleckých dìl, podepsaná 9. záøí 1886, vèetnì všech jejích revidovaných znìní; v) "Paøížskou unií" Mezinárodní unie vytvoøená Paøížskou úmluvou; vi) "Bernskou unií" Mezinárodní unie vytvoøená Bernskou úmluvou; vii) "Uniemi" Paøížská unie, Zvláštní unie a zvláštní dohody zøízené ve spojitosti s touto Unií, Bernská unie, jakož i veškeré mezinárodní závazky smìøující k podpoøe ochrany duševního vlastnictví, jejichž správu zajiš uje Organizace podle èlánku 4, iii); viii) "duševním vlastnictvím" práva - k literárním, umìleckým a vìdeckým dílùm, - k výkonùm výkonných umìlcù, ke zvukovým záznamùm a k rozhlasovému vysílání, - k vynálezùm ze všech oblastí lidské èinnosti, - k vìdeckým objevùm, - k prùmyslovým vzorùm a modelùm, - k továrním, obchodním známkám a známkám služeb, jakož i k obchodním jménùm a obchodním názvùm, - na ochranu proti nekalé soutìži a všechna ostatní práva vztahující se k duševní èinnosti v oblasti prùmyslové, vìdecké, literární a umìlecké. Èlánek 3 Cíl organizace Cíle Organizace je: i) podporovat ochranu duševního vlastnictví v celém svìtì spoluprací mezi státy v úèelné souèinnosti s ostatními mezinárodními organizacemi; ii) zajistit správní spolupráci mezi uniemi. Èlánek 4 Úkoly K dosažení cíle uvedeného v èlánku 3 Organizace prostøednictvím svých pøíslušných orgánù a s výhradou pravomoci každé z unií: i) podporuje pøijetí opatøení urèených ke zdokonalení ochranu duševního vlastnictví v celém svìtì a k harmonizaci národních zákonodárství v této oblasti; ii) zajiš uje správní služby pro Paøížskou unii, zvláštní unie zøízené ve spojitosti s touto Unií a pro Bernskou unii; iii) mùže pøevzít správu, která zahrnuje uskuteènìní jakéhokoliv mezinárodního závazku smìøujícího k podpoøe ochrany duševního vlastnictví nebo se podílet na takové správì; iv) podnìcuje uzavírání mezinárodních závazkù smìøujících k podpoøe ochrany duševního vlastnictví; v) nabízí svou spolupráci státùm požadujícím právnì technickou pomoc v oblasti duševního vlastnictví; vi) shromažïuje a rozšiøuje informace o ochranì duševního vlastnictví, provádí a podporuje studie v této oblasti a uveøejòuje jejich výsledky; vii) zajiš uje služby usnadòující mezinárodní ochranu duševního vlastnictví a v pøípadì potøeby provádí pøíslušné zápisy a uveøejòuje údaje týkající se tìchto zápisù; viii) provádí veškerá ostatní vhodná opatøení. 5

Èlánek 5 Èlenství 1. Èlenem Organizace se mùže stát každý stát, který je èlenem nìkteré z unií uvedených v èlánku 2, vii). 2. Èlenem Organizace se mùže stát i ten stát, který není èlenem žádné z unií, za podmínky, že i) je èlenem Organizace spojených národù, nìkteré odborné organizace pøidružené k Organizaci spojených národù nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo je úèastníkem statutu Mezinárodního soudního dvora nebo ii) byl pozván Valným shromáždìním, aby se stal úèastníkem této Úmluvy. Èlánek 6 Valné shromáždìní 1. a) Zøizuje se Valné shromáždìní složené ze státù úèastnících se této Úmluvy, které jsou èleny alespoò jedné z unií. b) Vládu každého èlenského státu zastupuje delegát, který mùže být provázen svými zástupci, poradci a experty. c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jmenovala. 2. Valné shromáždìní: i) jmenuje generálního øeditele na návrh Koordinaèního výboru; ii) projednává a schvaluje zprávy generálního øeditele týkající se Organizace a dává mu veškeré potøebné pokyny; iii) projednává a schvaluje zprávy èinnost Koordinaèního výboru a dává mu pokyny; iv) schvaluje dvouletý rozpoèet spoleèných výdajù unií; v) schvaluje opatøení navrhovaná generální øeditelem a týkající se uskuteènìní mezinárodních závazkù uvedených v èlánku 4, iii); vi) schvaluje finanèní øád Organizace; vii) urèuje pracovní jazyky Sekretariátu se zøetelem k praxi Spojených národù; viii) zve státy uvedené v èlánku 5, 2), ii), aby se staly úèastníky této Úmluvy; ix) rozhoduje, které neèlenské státy Organizace a které mezivládní a mezinárodní nevládní organizace mohou mít pøístup na jeho zasedání jako pozorovatelé; x) plní další potøebné úkoly v rámci této Úmluvy. 3. a) Každý stát, a je èlenem jedné nebo více unií, má ve Valném shromáždìní jeden hlas. b) Polovina èlenských státù Valného shromáždìní tvoøí kvorum. c) Bez újmy ustanovení písm. b), jestliže poèet státù, zastoupených na zasedání, je nižší než polovina èlenských státù Valného shromáždìní, ale je vyšší než jejich tøetina nebo je jí roven, mùže se Valné shromáždìní usnášet; avšak jeho rozhodnutí, s výjimkou tìch, která se týkají jeho vlastních procedurálních otázek, nabývají úèinnosti jen jsou-li splnìny dále uvedené podmínky. Mezinárodní úøad sdìlí taková rozhodnutí èlenským státùm Valného shromáždìní, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby ve lhùtì tøí mìsícù od tohoto sdìlení vyjádøily písemnì svùj hlas nebo abstenci. Jestliže v dobì uplynutí této lhùty je poèet státù, které takto vyjádøily svùj hlas nebo abstenci, alespoò roven poètu státù, které chybìly k dosažení kvora na zasedání, stanou se uvedená rozhodnutí vykonatelná za pøedpokladu, že je souèasnì dosaženo i potøebné vìtšiny. d) S výhradou ustanovení písm. e) a f) èiní Valné shromáždìní své rozhodnutí vìtšinou dvou tøetin odevzdaných hlasù. e) Schválení opatøení týkajících se správy mezinárodních závazkù uvedených v èlánku 4, iii) vyžaduje vìtšinu tøí ètvrtin odevzdaných hlasù. f) Schválení Dohody s Organizací spojených národù v souladu s ustanovením èlánku 57 a 63 Charty spojených národù vyžaduje vìtšinu devíti desetin odevzdaných hlasù. g) Jmenování generálního øeditele [odstavec 2,i)], schválení opatøení navrhovaných generálním øeditelem a týkajících se správy mezinárodních závazkù [odstavec 2, v)] a zmìna sídla (èlánek 10) vyžaduje potøebné vìtšiny nejenom ve Valném shromáždìní, ale i ve Shromáždìní Paøížské unie a ve Shromáždìní Bernské unie. h) Abstence se nepovažuje za hlas. i) Jeden delegát mùže zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem hlasovat. 4. a) Valné shromáždìní se schází jednou za dva roky na øádném zasedání, které svolává generální øeditel. b) Valné shromáždìní se schází na mimoøádném zasedání, které svolává generální øeditel na žádost Koordinaèního výboru nebo na žádost ètvrtiny èlenských státù Valného shromáždìní. c) Zasedání se konají v sídle Organizace. 5. Státy úèastníci se této Úmluvy, které nejsou èleny žádné z unií, mají pøístup na zasedání Valného shromáždìní jako pozorovatelé. 6. Valné shromáždìní se usnáší na svém jednacím øádu. Èlánek 7 Konference 1. a) Zøizuje se Konference složená ze státù úèastnících se této Úmluvy, a jsou èi nejsou èleny nìkteré z unií. b) Vládu každého státu zastupuje jeden delegát, který mùže být provázen svými zástupci, poradci a experty. c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jmenovala. 2. Konference: i) projednává otázky všeobecného zájmu v oblasti duševního vlastnictví a mùže k tìmto otázkám pøijímat doporuèení pøi respektování pravomoci a samostatnosti unií; ii) schvaluje dvouletý rozpoèet Konference; iii) vypracovává v mezích tohoto rozpoètu dvouletý program právnì technické pomoci; iv) schvaluje zmìny této Úmluvy podle postupu stanoveného v èlánku 17; 6

v) rozhoduje, které neèlenské státy Organizace a které mezivládní a mezinárodní nevládní organizace mohou mít pøístup na její zasedání jako pozorovatelé; vi) plní další potøebné úkoly v rámci této Úmluvy. 3. a) Každý èlenský stát má v Konferenci jeden hlas. b) Tøetina èlenských státù tvoøí kvorum. c) S výhradou ustanovení èlánku 17 èiní Konference svá rozhodnutí vìtšinou dvou tøetin odevzdaných hlasù. d) Výše pøíspìvkù státù úèastnících se této Úmluvy, které nejsou èleny žádné z unií, se stanoví hlasováním, jehož mají právo se zúèastnit jen delegáti tìchto státù. e) Abstence se nepovažuje za hlas. f) Jeden delegát mùže zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem hlasovat. 4. a) Konference se schází na øádném zasedání svolávaném generálním øeditelem, které se koná ve stejné dobì a místì jako Valné shromáždìní. b) Konference se schází na mimoøádném zasedání, které svolává generální øeditel na žádost vìtšiny èlenských státù. 5. Konference se usnáší na svém jednacím øádu. Èlánek 8 Koordinaèní výbor 1. a) Zøizuje se Koordinaèní výbor složený ze státù úèastnící se této Úmluvy, které jsou èleny Výkonného výboru Paøížské unie a Výkonného výboru Bernské unie nebo obou tìchto výkonných výborù. Jestliže však nìkterý z tìchto výkonných výborù èítá více než ètvrtinu èlenských zemí Shromáždìní, které jej zvolily, urèí tento Výkonný výbor ze svých èlenù ty státy, které budou èleny Koordinaèního výboru, a to tak, aby jejich poèet nepøevyšoval uvedenou ètvrtinu, s tím, že zemì, na jejímž území má organizace sídlo, se do této ètvrtiny nepoèítá. b) Vládu každého èlenského státu Koordinaèního výboru zastupuje jeden delegát, který mùže být provázen svými zástupci, poradci a experty. c) Projednává-li Koordinaèní výbor buï otázky pøímo se týkající programu èi rozpoètu Konference a jejího poøadu jednání anebo návrhy zmìn této Úmluvy, které by mohly mít vliv na práva nebo závazky státù úèastnících se této Úmluvy, které nejsou èleny žádné z unií, zúèastní se ètvrtina tìchto státù zasedání Koordinaèního výboru se stejnými právy jako èlenové tohoto Výboru. Konference volí na každém svém øádném zasedání státy, jež se mají zúèastnit takových zasedání. d) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jmenovala. 2. Pøejí-li si ostatní unie spravované Organizací být jako takové zastoupeny v Koordinaèním výboru, musí být jejich pøedstavitelé urèeni z èlenských státù Koordinaèního výboru. 3. Koordinaèní výbor: i) dává orgánùm unií, Valnému shromáždìní, Konferenci a generálnímu øediteli své vyjádøení ke všem správním a finanèním otázkám a ke všem ostatním otázkám pøedstavujícím spoleèný zájem buï dvou èi více unií, nebo jedné èi nìkolika unií a Organizace, a zejména k rozpoètu spoleèných výdajù unií; ii) pøipravuje návrh poøadu jednání Valného shromáždìní; iii) pøipravuje návrh poøadu jednání a návrhy programu a rozpoètu Konference; iv) zrušen v) uplyne-li funkèní období generálního øeditele nebo uvolní-li se toto místo, navrhne Valnému shromáždìní jméno kandidáta na toto místo; nejmenuje-li Valné shromáždìní navrženého kandidáta, navrhne Koordinaèní výbor jiného kandidáta; tento postup se opakuje, dokud poslední navržený kandidát nebyl Valným shromáždìním jmenován; vi) uvolní-li se místo generálního øeditele mezi dvìma zasedáními Valného shromáždìní, jmenuje úøadujícího generálního øeditele pro období, než se nový generální øeditel ujme své funkce; vii) plní další úkoly které mu byly svìøeny v rámci této Úmluvy. 4. a) Koordinaèní výbor se schází jednou roènì na øádném zasedání, které svolává generální øeditel. Schází se zpravidla v sídle Organizace. b) Koordinaèní výbor se schází na mimoøádném zasedání, které svolává generální øeditel buï z vlastní iniciativy nebo na žádost pøedsedy nebo ètvrtiny èlenù Koordinaèního výboru. 5. a) Každý stát, a je èlenem jednoho z obou výkonných výborù uvedených v odstavci 1 anebo obou výborù má v Koordinaèním výboru jeden hlas. b) Polovina èlenù Koordinaèního výboru tvoøí kvorum. c) Jeden delegát mùže zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem hlasovat. 6. a) Koordinaèní výbor vyjadøuje svá stanoviska a èiní svá rozhodnutí prostou vìtšinou odevzdaných hlasù. Abstence se nepovažuje za hlas. b) I když bylo dosaženo prosté vìtšiny, mùže každý èlen Koordinaèního výboru ihned po hlasování žádat, aby odevzdané hlasy byly seèteny tímto zvláštním zpùsobem: Pøipraví se dva oddìlené seznamy, v nichž se uvedou jména èlenských státù Výkonného výboru Paøížské unie a jména èlenských státù Výkonného výboru Bernské unie; hlas každého státu se vyznaèí u jeho jména v každém seznamu, kde je toto jméno uvedeno. Ukáže-li toto zvláštní sèítání, že prosté vìtšiny nebylo dosaženo v obou tìchto seznamech, nepovažuje se pøíslušný návrh za pøijatý. 7. Každý èlenský stát Organizace, který není èlenem Koordinaèního výboru, mùže být zastoupen na schùzích tohoto Výboru svými pozorovateli, kteøí mají právo se zúèastnit jednání, ale bez práva hlasovat. 8. Koordinaèní výbor se usnáší na svém jednacím øádu. Èlánek 9 Mezinárodní úøad 1. Mezinárodní úøad je sekretariátem Organizace. 7

2. Mezinárodní úøad øídí generální øeditel se dvìma nebo více námìstky generálního øeditele. 3. Generální øeditel je jmenován na stanovené období, které nesmí èinit ménì než šest let. Mùže být znovu jmenován na stanovená období. Trvání prvého a pøípadných dalších období, jakož i všechny ostatní podmínky jeho jmenování stanoví Valné shromáždìní. 4. a) Generální øeditel je nejvyšším úøedníkem Organizace. b) Zastupuje Organizaci. c) Odpovídá Valnému shromáždìní a øídí se jeho pokyny ve vnitøních i vnìjších záležitostech Organizace. 5. Generální øeditel pøipravuje návrhy rozpoètu a programu, jakož i periodické zprávy o èinnosti. Pøedkládá je vládám zainteresovaných státù, jakož i pøíslušným orgánùm unií a Organizace. 6. Generální øeditel a jím urèení pracovníci se zúèastòují, bez hlasovacího práva, všech schùzí Valného shromáždìní, Konference, Koordinaèního výboru, jakož i všech ostatních výborù nebo pracovních skupin. Generální øeditel nebo jím urèený pracovník je z úøední povinnosti sekretáøem tìchto orgánù. 7. Generální øeditel jmenuje pracovníky nezbytné pro dobrý chod Mezinárodního úøadu. Jmenuje námìstky generálního øeditele po schválení Koordinaèním výborem. Pracovní podmínky stanoví pracovní øád, který schvaluje Koordinaèní výbor na návrh generálního øeditele. Na nutnost zajistit služby pracovníkù nejvýše kvalifikovaných pro jejich výkonnost, odbornost a bezúhonnost se musí brát prvoøadý zøetel pøi výbìru pracovníkù a stanovení jejich pracovních podmínek. Patøiènou pozornost je nutno vìnovat tomu, aby se výbìr pracovníkù provádìl na co nejširším zemìpisném základì. 8. Funkce generálního øeditele a pracovníkù Mezinárodního úøadu jsou pøísnì mezinárodní povahy. Pøi výkonu svých funkcí nesmìjí vyžadovat nebo pøijímat pokyny žádné vlády ani orgánu stojícího mimo Organizaci. Musí se zdržet jakéhokoliv jednání, které by mohlo poškodit jejich postavení mezinárodních úøedníkù. Každý èlenský stát se zavazuje respektovat výluènì mezinárodní povahu funkcí generálního øeditele a pracovníkù Mezinárodního úøadu a nesnažit se je pøi výkonu tìchto funkcí ovlivòovat. Èlánek 10 Sídlo 1. Sídlem Organizace je Ženeva. 2. O zmìnì sídla mùže být rozhodnuto za podmínek uvedených v èlánku 6, 3), d) a g). Èlánek 11 Finanèní otázky 1. Organizace má dva oddìlené rozpoèty: rozpoèet spoleèných výdajù unií a rozpoèet Konference. 2. a) Rozpoèet spoleèných výdajù unií obsahuje rozvrh výdajù, které pøedstavují zájem nìkolika unií. b) Tento rozpoèet je financován z tìchto zdrojù: i) pøíspìvky unií, pøièemž výši pøíspìvku každé unie stanoví Shromáždìní této unie se zøetelem k míøe, v jaké jsou spoleèné výdaje èinìny v zájmu dané unie; ii) poplatky a èástky za služby poskytované Mezinárodním úøadem, které nemají pøímý vztah k nìkteré z unií nebo které nejsou vybírány za služby poskytované Mezinárodním úøadem v oblasti právnì technické pomoci; iii) výnos prodeje publikací Mezinárodního úøadu, které se netýkají pøímo nìkteré z unií, a poplatky za tyto publikace; iv) dary, odkazy a subvence poskytnuté Organizaci, s výjimkou tìch, které uvádí odstavec 3, b), iv); v) nájemné, úroky a rùzné ostatní pøíjmy Organizace. 3. a) Rozpoèet Konference obsahuje rozvrh výdajù na zasedání Konference a pro program právnì technické pomoci. b) Tento rozpoèet je financován z tìchto zdrojù: i) pøíspìvky státù úèastnících se této Úmluvy, které nejsou èleny žádné z unií; ii) èástky pøípadnì poskytnuté pro tento rozpoèet uniemi s tím, že výši èástky dané unii k dispozici stanoví Shromáždìní této unie a že žádná unie není povinna do tohoto rozpoètu pøispívat; iii) èástky za služby poskytované Mezinárodním úøadem v oblasti právnì technické pomoci; iv) dary, odkazy a subvence poskytnuté Organizaci k úèelùm uvedeným pod písm. a). 4. a) Aby bylo možno urèit výši pøíspìvku do rozpoètu Konference, je každý stát úèastnící se této Úmluvy, který není èlenem žádné z unií, zaøazen do urèité tøídy a platí roèní pøíspìvky podle takto stanoveného poètu jednotek: Tøída A... 10 Tøída B... 3 Tøída C... 1. b) Každý z tìchto státù oznaèí souèasnì s opatøením podle èlánku 14, 1) tøídu, do níž si pøeje být zaøazen. Mùže zmìnit tøídu. Zvolí-li si nižší tøídu, musí to stát oznámit na øádném zasedání Konference. Taková zmìna nabývá úèinnosti poèátkem kalendáøního roku následujícího po tomto zasedání. c) Roèní pøíspìvek každého z tìchto státù tvoøí èástka, která je v takovém pomìru k celkové èástce pøíspìvkù všech tìchto státù do rozpoètu Konference, v jakém je poèet jednotek tøídy, do nichž je stát zaøazen, k celkovému poètu jednotek všech tìchto státù. d) Pøíspìvky jsou splatné 1. ledna každého roku. e) Není-li rozpoèet schválen pøed poèátkem nového finanèního období, bude pøeveden rozpoèet pøedchozího roku, a to zpùsobem stanoveným finanèním øádem. 5. Stát úèastnící se této Úmluvy, který není èlenem žádné z unií a který je v prodlení s placením svých pøíspìvkù podle ustanovení tohoto èlánku, jakož i stát úèastnící se této Úmluvy, který je èlenem nìkteré z unií, a který je v prodlení s placením svých pøíspìvkù z titulu této unie, nemùže 8

vykonávat své hlasovací právo v žádném z orgánù Organizace, jejichž je èlenem, rovná-li se nebo pøesahuje-li výše jeho nedoplatkù èástku dlužných pøíspìvkù za uplynulé dva plné roky. Mùže se však dovolit takovému státu, aby pokraèoval ve výkonu hlasovacího práva v daném orgánu po dobu, po niž je podle názoru tohoto orgánu prodlení zpùsobeno výjimeènými a nevyhnutelnými okolnostmi. 6. Výši poplatkù a èástek za služby, poskytované Mezinárodním úøadem v oblasti právnì technické pomoci, stanoví generální øeditel, který o tom podá zprávu Koordinaènímu výboru. 7. Organizace mùže se souhlasem Koordinaèního výboru pøijímat dary, odkazy a subvence pøímo od vlád, veøejných nebo soukromých institucí, sdružení nebo soukromých osob. 8. a) Organizace má provozní fond vytvoøený jednorázovou platbou unií a každého státu úèastnícího se této Úmluvy, který není èlenem žádné z unií. Stane-li se tento fond nedostateèným, rozhodne se o jeho zvýšení. b) O výši jednorázové platby každé unie a o její pøípadné úèasti na zvýšení rozhoduje Shromáždìní unie. c) Výše jednorázové platby každého státu úèastnícího se této Úmluvy, který není èlenem žádné z unií a jeho úèast na zvýšení jsou úmìrné pøíspìvku tohoto státu za bìžný rok, v nìmž se fond zøizuje nebo se rozhoduje o jeho zvýšení. Pomìrnou výši a zpùsob platby stanoví Konference na návrh generálního øeditele a po vyjádøení Koordinaèního výboru. 9. a) V dohodì o sídle uzavøené se státem, na jehož území má Organizace své sídlo, se stanoví, že tento stát poskytuje zálohy, nedostaèuje-li provozní fond. Výše tìchto záloh a podmínky, za nichž se poskytují, jsou v každém jednotlivém pøípadì pøedmìtem samostatných dohod mezi takovým státem a Organizací. Po dobu svého závazku poskytovat zálohy má tento stát ex officio místo v Koordinaèním výboru. b) Jak stát uvedený pod písm. a), tak i Organizace mají právo písemným oznámením vypovìdìt závazek poskytovat zálohy. Výpovìï nabývá úèinnosti tøi roky po uplynutí roku, v nìmž byla oznámena. 10. Revize úètù provádí zpùsobem stanoveným finanèním øádem jeden nebo více èlenských státù nebo externí revizoøi, které ustanovuje s jejich souhlasem Valné shromáždìní. Èlánek 12 Právní zpùsobilost; výsady a imunity 1. Organizace má na území každého èlenského státu v souladu s jeho zákony právní zpùsobilost potøebnou k dosažení svých cílù a k výkonu svých funkcí. 2. Organizace uzavírá dohodu o sídle se Švýcarskou konfederací a s každým dalším státem, kam by sídlo mohlo být v budoucnu pøeneseno. 3. Organizace mùže uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné dohody s ostatními èlenskými státy, aby zajistila sobì, svým úøedníkùm i pøedstavitelùm všech èlenských státù výhody a imunity potøebné k dosažení svých cílù a k výkonu svých funkcí. 4. Generální øeditel mùže projednávat a po schválení Koordinaèním výborem uzavírá a podpisuje jménem Organizace dohody uvedené v odstavci 2) a 3). Èlánek 13 Vztahy k jiným organizacím 1. Organizace vytváøí tam, kde to považuje za vhodné, pracovní vztahy k jiným mezivládním organizacím a spolupracuje s nimi. Každou takovou všeobecnou dohodu s tìmito organizacemi uzavírá generální øeditel po schválení Koordinaèním výborem. 2. V otázkách spadajících do její pravomoci mùže Organizace èinit vhodná opatøení o konzultacích a spolupráci s mezinárodními nevládními organizacemi a s výhradou schválení zainteresovanými vládami i s národními organizacemi vládními nebo nevládními. Tato opatøení èiní generální øeditel po schválení Koordinaèním výborem. Èlánek 14 Zpùsob, jakým se státy mohou stát úèastníky úmluvy 1. Státy uvedené v èlánku 5 se mohou stát úèastníky této Úmluvy a èleny Organizace i) podpisem bez výhrady ratifikace nebo ii) podpisem s výhradou ratifikace, po nìmž následuje uložení ratifikaèních listin anebo iii) uložením listin o pøístupu. 2. Bez ohledu na kterékoli jiné ustanovení této Úmluvy stát, který je úèastníkem Paøížské úmluvy, Bernské Úmluvy nebo obou tìchto úmluv, se mùže stát úèastníkem této Úmluvy jen se souèasnou nebo pøedchozí ratifikací nebo pøístupem buï ke Stockholmskému znìní Paøížské úmluvy v jejím celku nebo s omezením podle èlánku 20, 1) b), i) tohoto znìní, nebo ke Stockholmskému znìní Bernské úmluvy v jejím celku nebo s omezením podle èlánku 28, 1), b) i) tohoto znìní. 3. Ratifikaèní listiny nebo listiny o pøístupu se ukládají u generálního øeditele. Èlánek 15 Vstup Úmluvy v platnost 1. Tato Úmluva vstoupí v platnost tøí mìsíce poté, co deset èlenských státù Paøížské unie a sedm èlenských státù Bernské unie uèinilo opatøení podle èlánku 14, +), pøièemž stát, který je èlenem obou unií, se poèítá v obou skupinách. K tomuto dni vstoupí tato Úmluva v platnost také pro státy, které nejsou èleny žádné z obou unií, a které tøi mìsíce nebo déle pøed tímto dnem mìnily opatøení podle èlánku 14, 1). 2. Pro každý další stát vstoupí tato Úmluva v platnost tøi mìsíce po dni, kdy tento stát uèinil opatøení podle èlánku 14, 1). Èlánek 16 Výhrady Výhrady k této Úmluvì nejsou pøípustné. Èlánek 17 Zmìny 1. Zmìny této Úmluvy mùže navrhnout každý èlenský stát, Koordinaèní výbor nebo generální øeditel. Návrhy zmìn sdìlí generální øeditel èlenským státùm nejmé- 9

nì šest mìsícù pøed jejich pøedložením Konferenci k projednání. 2. Zmìny schvaluje Konference. Jde-li o zmìny, které by mohly mít vliv na práva a závazky státù úèastnících se této Úmluvy, které nejsou èleny žádné z unií, zúèastní se i tyto státy hlasování. O všech ostatních návrzích zmìn hlasují jen státy úèastnící se této Úmluvy, které jsou èleny alespoò jedné z unií. Zmìny se schvalují prostou vìtšinou odevzdaných hlasù s tím, že Konference hlasuje jen o návrzích zmìn již pøedtím schválených Shromáždìním Paøížské unie a Shromáždìním Bernské unie podle pravidel používaných pro zmìny správních ustanovení jejich pøíslušných úmluv. 3. Zmìna vstupuje v platnost mìsíc poté, co generální øeditel obdržel písemná oznámení o jejím pøijetí, uskuteènìném pøedepsaným ústavním postupem od tøí ètvrtin státù, které byly èleny Organizace a mìly právo hlasovat o zmìnì navržené podle ustanovení odstavce 2) v okamžiku, kdy tato zmìna byla schválena Konferencí. Takto pøijatá zmìna zavazuje všechny státy, které jsou èleny Organizace v okamžiku, kdy zmìna vstoupila v platnost nebo které se stanou èleny pozdìji; zmìna zvyšující finanèní závazky èlenských státù však zavazuje jen ty z nich, které oznámily pøijetí této zmìny. Èlánek 18 Výpovìï 1. Každý èlenský stát mùže vypovìdìt tuto Úmluvu oznámením zaslaným generálnímu øediteli. 2. Výpovìï nabývá úèinnosti šest mìsícù poté, co generální øeditel obdržel oznámení. Èlánek 19 Oznámení Generální øeditel oznámí vládám èlenských zemí: i) den vstupu Úmluvy v platnost; ii) podpisy a uložení ratifikaèních listin nebo listin o pøístupu; iii) pøijetí zmìn této Úmluvy a den, kdy tyto zmìny vstupují v platnost; iv) výpovìdi této Úmluvy. Èlánek 20 Závìreèná ustanovení 1. a) Tato Úmluva je podepsána v jediném výtisku v anglickém, francouzském, ruském a španìlském jazyce, pøièemž všechna tato znìní jsou stejnì autentická; je uložena u švédské vlády. b) Tato Úmluva zùstává otevøena k podpisu ve Stockholmu až do dne 13. ledna 1968. 2. Generální øeditel poøídí po konzultaci se zainteresovanými vládami oficiální znìní v italském, nìmeckém a portugalském jazyce a v dalších jazycích, které mùže Konference urèit. 3. Generální øeditel pøedá dva ovìøené opisy této Úmluvy a každé její zmìny schválené Konferencí vládám èlenských státù Paøížské a Bernské unie, vládám všech ostatních státù, které pøistoupí k této Úmluvì a vládì každého dalšího státu, která o to požádá. Opisy podepsaného znìní Úmluvy, pøedávané vládám, ovìøuje švédská vláda. 4. Generální øeditel dá zaregistrovat tuto Úmluvu v sekretariátu Organizace spojených národù. Èlánek 21 Pøechodná ustanovení 1. Do doby, než se první generální øeditel ujme své funkce, se odkazy této Úmluvy na Mezinárodní úøad nebo na generálního øeditele považuje za odkazy na Spojené mezinárodní úøady na ochrany prùmyslového, literárního a umìleckého vlastnictví [také zvané Spojené mezinárodní úøady na ochranu duševního vlastnictví (BIRPI)] nebo jejich øeditele. 2. a) Státy, které jsou èleny nìkteré z unií, ale které se dosud nestaly úèastníky této Úmluvy, mohou, pøejí-li si to, po dobu pìti let od jejího vstupu v platnost vykonávat stejná práva, jako kdyby byly jejími úèastníky. Stát, který si pøeje vykonávat uvedená práva, uloží u generálního øeditele pøíslušné písemné oznámení, které nabývá úèinnost dojitím. Tyto státy se až do uplynutí uvedeného období považují za èleny Valného shromáždìní a Konference. b) Po uplynutí pìti let ztrácejí tyto státy hlasovací právo ve Valném shromáždìní, Konferenci a Koordinaèním výboru. c) Jakmile se tyto státy stanou úèastníky této Úmluvy, mohou opìt vykonávat hlasovací právo. 3. a) Dokud se všechny èlenské státy Paøížské a Bernské unie nestanou úèastníky této Úmluvy, plní Mezinárodní úøad a generální øeditel též úkoly pøipadající Spojeným mezinárodním úøadùm na ochranu prùmyslového, literárního a umìleckého vlastnictví a jejich øediteli. b) Pracovníci, kteøí jsou v uvedených Spojených mezinárodních úøadech ke dni vstupu této Úmluvy v platnost, se v pøechodném období podle písm. a) považují též za pracovníky Mezinárodního úøadu. 4. a) Jakmile se všechny èlenské státy Paøížské unie stanou èleny Organizace, pøecházejí práva, závazky a majetek Úøadu této Unie na Mezinárodní úøad Organizace. b) Jakmile se všechny èlenské státy Bernské unie stanou èleny Organizace, pøecházejí práva, závazky a majetek Úøadu této Unie na Mezinárodní úøad Organizace. Na dùkaz toho podepsali øádnì zmocnìní zástupci tuto Úmluvu. Dáno ve Stockholmu dne 14. èervence 1967. 10