Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti I. VY_32_INOVACE_ZSV3r0115 Mgr. Jaroslav Knesl
Základní pojmy Sociální distance - vzdálenost mezi jednotlivými pozicemi í v rámci společenské struktury ve vertikálním směru Sociální mobilita vertikální - pohyb mezi vrstvami s různým sociálním statusem, společenský vzestup nebo sestup horizontální - pohyb v rámci jedné vrstvy nebo mezi vrstvami s přibližně stejným statusem intragenerační - odehrává se v průběhu života jednotlivce intergenerační - odehrává se v průběhu života více generací - děti x rodiče Nivelizovaná společnost společnost s malou sociální distancí a omezenou mobilitou Uzavřená společnost vytváří umělé bariéry sociální mobilitě Otevřená společnost bez omezení sociální mobility
Úkol: Rozhodněte o jaký typ sociální mobility se jedná? Petra vystudovala medicínu a zpočátku pracovala v soukromé praxi známého svého otce na okraji Prahy. Posléze se provdala za přítele ze studií, přestěhovala se do centra města a přijala místo lékařky na soukromé klinice. Intragenerační horizontální Barack Obama se narodil do rodiny keňského otce a americké matky (bělošky). Jeho otec pocházel z kmene Luo, byl vzděláním ekonom a vystudoval na Harvardově Univerzitě. Barack Obama byl v roce 2012 podruhé zvolen prezidentem Spojených Států Amerických. Intra a intergenerační vertikální
Úkol: Jaký pojem by použil sociolog pro následující Mezi pozicí předsedy vlády a pozicí předsedy amatérského kuželkářského klubu v Dolních Počernicích je velká sociální distance Společnost ve které je postavení jejich členů regulováno zákony a pravidly a v průběhu jejich života je nezměnitelné označujeme jako. uzavřená Společnost, která se vyznačuje tím, že drtivá většina jejich členů náleží ke střední vrstvě, má prakticky stejné příjmy a malou možnost své postavení změnit se označuje jako... nivelizovaná Společnost, která postavení svých členů neurčuje na základě předem daných pravidel. Postavení člověka závisí na něm. Na jeho výkonu, schopnostech, snaze a vůli bývá označována jako. otevřená
Sociální struktura Relativně stabilní, složitá soustava nebo síť vztahů mezi jednotlivými prvky, částmi, nebo vrstvami společnosti. Prvkem může být jedinec, nebo i skupina Struktura: demografická národnostní profesní socioekonomická prostorová struktura vzdělanostní struktura
Úkol: rozhodněte o jaký strukturální řez se jedná, rozdělíme-li společnost dle následujících kritérií Nízké/střední/vysoké příjmy Vesnice/město/velkoměsto Češi/Slováci/Němci/Poláci Muži/ženy Základní/středoškolské/vysokoškolské Zaměstnanci/ podnikatelé/osvč Socioekonomická Prostorová Národnostní Demografická Vzdělanostní Profesní
Sociální stratifikace Základem je nerovnost Liší se stratifikačním kritériem, jímž je nerovnost vymezena. Zpravidla je to nějaký statek, nebo služba. Na základě její nerovné distribuce ve spol. pak dochází ke vzniku různých typů stratifikačních systémů: Kasty, stavy, třídy, elity/masy, vrstvy
Typy stratifikačních systémů Kasty Z port. casta (rasa) Neexistuje vertikální mobilita a prostupnost Př: Indická společnost rozdělena na tzv. varny Stavy Odlišených na základě způsobu života, prestiži a cti, ale i práv a povinností.
Typy stratifikačních systémů Třídy Agregát jedinců nacházejících se ve stejném postavení Marx: na základě vztahu k vlastnictví, zejména výrobních prostředků. Spol. je pak rozdělena na ty, kteří je vlastní (vykořisťovatelé) a ty, kteří je nevlastní (vykořisťovaní). Současná teorie tříd sice vychází z ekonomické determinace, ale kritériem se stává spíše podíl na řízení, nebo monopol na informace: třída vědění (manažeři) Impulz k rozpracování stratifikačních teorií dal především M. Weber.
Teorie elit: Gaetáno Mosca (1858 1941) Dílo: Vládnoucí třída Rozlišuje 2 etapy vývoje: Předcivilizační boj o přežití Civilizační boj o vyniknutí Elity byly vždy a jsou i v demokracii Člověk musí uvěřit, že elita je tu pro něj, oni to zařídí. K získání důvěry používají různých zaklínadel (z vůle boží, z vůle lidu, integrace do Evropy) Počátek konce elity je v jejím uzavření se do sebe a zamezí-li vstup do ní ostatním. Zdroj: Wikimedia Commons: http://en.wikipedia.org/wiki/file:gaetanomosca.jpg
Teorie elit: Vilfredo Pareto (1848 1932) Zdroj: Wikimedia Commons: http://en.wikipedia.org/wiki/file:vilfredo_pareto.jpg Elitu tvoří lidé, kteří mají zvlášť rozvinutá rezidua a umě je derivují. Neohlížejí se na předsudky, nemají iluzí. Jsou nejschopnější v tom smyslu, že jsou schopni všeho.
Teorie elit: Vilfredo Pareto Rezidua a derivace Rezidua: Dále nevysvětlitelné a nerozložitelné pudové a instinktivní zbytky z minulosti nutící člověka určitému jednání Kombinační (podobnosti a nepodobnosti) snaha rozlišovat správné a nesprávné jednání, přeskupovat skupiny a vztahy důsledkem je sociální změna Skupinové soudržnosti snaha o udržení dosažených kombinací Potřeba vyjádřit své city zevním jednáním (potlesk, gesta) Potřeba přizpůsobení se (skupině, společnosti) Integrity (nedotknutelnost vlastnictví a osoby) Sexualita Derivace: racionálně verbální ospravedlnění a vysvětlení reziduí - ukrývání do pláště slov Tvrzení bez vysvětlení Odvolání se (na autority, tradice, zvyk...) Souhlas s city nebo principy Slovní důkazy za použití nejednoznačných pojmů (demokracie)
Úkol: Přiřaďte 1. snaha rozlišovat správné a nesprávné jednání, přeskupovat skupiny a vztahy důsledkem je sociální změna 2. pudové a instinktivní zbytky z minulosti nutící člověka určitému jednání 3. nedotknutelnost vlastnictví a osoby 4. racionálně verbální ospravedlnění a vysvětlení reziduí 5. snaha o udržení dosažených kombinací 6. potlesk, gesta A. rezidua (obecně) B. Derivace C. potřeba vyjádřit city zevním jednáním D. kombinační reziduum E. reziduum skupinové soudržnosti F. reziduum integrity
Úkol: Přiřaďte 1. snaha rozlišovat správné a nesprávné jednání, přeskupovat skupiny a vztahy důsledkem je sociální změna 2. pudové a instinktivní zbytky z minulosti nutící člověka určitému jednání 3. nedotknutelnost vlastnictví a osoby 4. racionálně verbální ospravedlnění a vysvětlení reziduí 5. snaha o udržení dosažených kombinací 6. potlesk, gesta D. kombinační reziduum A. rezidua (obecně) F. reziduum integrity B. derivace E. reziduum skupinové soudržnosti C. potřeba vyjádřit city zevním jednáním
Zdroje a literatura BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238s. ISBN: 978-80-7419-026-1 BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128s. ISBN 80 7168 754 5 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum. 2005. 375s. ISBN 80 246 0139 7 GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203- 124-4 KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204s. ISBN 80-85850-25-7 MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický slovník I.,II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1. THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 85947 68 4