Srovnávací analýzy desktopových operačních systémů s akcentem pohledu využití v ekonomii a managementu

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav informatiky Štěpán Bill Srovnávací analýzy desktopových operačních systémů s akcentem pohledu využití v ekonomii a managementu ComperativeAnalysisof Desktop Operating Systems, withemphasis to Use in Economics and Management Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. JanLavrinčíkDiS. Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatněa použil jen uvedené informační zdroje. Olomouc.

Rád bych poděkoval vedoucímu práce za odborný dohled a formální úpravu. Svým rodičům za jejich podporu během celého studia. Oceňuji, že si oslovené firmy našly čas na vyplnění dotazníků. Dále děkuji společnosti Microsoft za poskytnutí licencí na operační systémy zdarma. Ing. Petříkovi děkuji za to, že přijal nabídku stát se oponentem této práce.

Obsah Úvod...6 1 Teoretická část...7 1.1 Operační systémy a jejich rozšíření...7 1.2 Historie a vývoj operačních systémů... 10 1.2.1 Microsoft... 10 1.2.2 Unix... 14 1.2.3 Linux... 17 1.2.4 Mac OS... 18 1.2.5 Google Chrome OS... 23 1.3 Architektury x86 a x64... 25 1.4 Systémy souborů... 27 1.5 Software... 28 1.5.1 Virtualizace operačních systémů... 30 2 Praktická část... 31 2.1 Nainstalované a porovnávané operační systémy... 31 2.1.1 Microsoft Windows XP Professional Service Pack 3 x86... 32 2.1.2 Microsoft Windows 7 Professional Service Pack 1 x86... 34 2.1.3 Microsoft Windows 8 Beta Consumer Preview... 35 2.1.4 Linux Ubuntu 11.10 i386 (Intel x86)... 37 2.1.5 Mac OS X 10.7 Lion... 39 2.1.6 Google Chrome OS 1.7.1017 (x86)... 40 2.2 Porovnání a hodnocení jednotlivých OS... 42 2.2.1 Rychlost a funkčnost... 42 2.2.2 Vzhled... 43 2.2.3 Uživatelská přívětivost... 44 2.2.4 Hardwarová náročnost... 44 4

2.2.5 Pořizovací cena... 47 2.2.6 Softwarová výbava... 48 2.3 Vyhodnocení pořadí OS... 49 3 Dotazník... 52 Závěr... 59 Anotace... 60 Literatura a prameny... 61 Seznam obrázků... 63 Seznam tabulek... 64 Seznam grafů... 65 Seznam příloh... 66 5

Úvod Počítače se staly nedílnou součástí osobního i pracovního života nás všech. To je důvod, proč jsem se rozhodl studovat obor podnikové informační systémy na Moravské vysoké škole v Olomouci. Téma Srovnávací analýzy desktopových operačních systémů jsem si vybral, protože se zajímám o počítače a zaujala mě možnost vyzkoušet si práci s různými virtuálními PC.Operační systém (OS) je důležitou součástípočítače, která umožňuje komunikovat s hardwarem a ze všeho nejvícovlivňuje komfort uživatele.já vybrané z nich budu v této práci testovat a porovnávat. Jak naznačuje zadání, cíl práce je srovnat vybrané desktopové operační systémy se zaměřením na využití v ekonomicko-manažerské sféře. Práci dělím na teoretickou a praktickou část, každá z nich se dále dělí na několik kapitol. V části teoretické je cílem popsat a přiblížit informace o nejrozšířenějších desktopových operačních systémech a věci s nimi spojenými.popisujizastoupení OS na trhu a věnuji se jejich historii a vývoji.dále budu popisovat architektury, systémy souborů a zmíním se o virtualizaci.v praktické části buduanalyzovat a porovnávat jednotlivé testované OS. Každému testovanému systému jsem věnoval jednu kapitolu, kde jsem popisoval své poznatky, zjištění a případné problémy. Každý OS jsem na svůj počítač virtuálně nainstaloval, testoval jej podle několika kritérií a vše jsem pečlivě zaznamenával. V dalších částech praktické části je srovnání výsledků jednotlivých OS podle několika kritérií v grafech a v tabulkách.hodnocení a porovnávání je do určité míry subjektivní,a proto jsem do své prácezačlenil metodu průzkumu trhu. Zvolil jsem formu elektronického dotazníku, který jsem rozeslal do několika firem. Zjišťoval jsem jaký OS a software je nejrozšířenějšía proč. Vyhodnocení odpovědí z dotazníku se věnuji v poslední částí práce. Nazávěr práce si dovolím, na základě analýz a průzkumného šetření, doporučit nejvhodnější OS pro použití ve firmách v ekonomicko-manažerské sféře. 6

1 Teoretická část V této části bakalářské práce se zaměřím na charakterizaci desktopových operačních systémů, jejich historii a na postupný vývoj. Pojednám o rozšíření operačních systémů na počítačích, na trhua o jejich historickém vývojovém trendu. Další kapitoly jsou o architekturách a systémech souborů,o softwaru, procesecha programech, jejich licencícha zmíním také virtualizaci operačních systémů. 1.1 Operační systémya jejich rozšíření Operační systém je hlavním a základním softwarem každého počítače. Dnes se setkáváme s operačními systémy také na mobilních telefonech, tabletech, či jiných zařízeních.i jejich hardwarová konfigurace už dávno několikanásobně překonala první stolní počítače, jedná se vlastně takéo počítače, jen pod jiným názvem. Ve své práci se budu věnovat pouze desktopovým operačním systémům. K čemu vlastně jsoua proč jsou tak důležité?pomocí OS uživatel dokážeovládat počítač, spouštět programy, procesya využívat hardware. Operační systém je sám o sobě velice složitý software, proto je jeho vývoj nesmírně náročný. Dá se říct, že se vyvíjí desítky let a pořád a stále se zdokonaluje. Hlavně díky novým možnostem v celém oboru výpočetní techniky a informatiky.historii a vývoji OS se budu podrobněji věnovat v další kapitole. Teď se pojďme podívat, jaké desktopové operační systémy jsou dostupné a jak je to s jejich rozšířením. Když se řekne počítač, nebo operační systém, tak si ho téměř každý běžný uživatel spojí s Microsoft Windows. Možná jen ti znalejší ví o dalším rozšířenéma známém OS Linux, nebo ještě systém Mac. Ještě méně lidí je však osobně používá. Na stránce www.marketshare.hitslink.com jsem našel srovnání používánídesktopových operačních systémů. Na grafech 1, 2i 3 je vidět bezkonkurenční(90%) převaha systémů Microsoft Windows. Je ovšem zajímavé, že v České republice je Linux zastoupen 13% (Graf 1) oproti světovému 1% (Graf 2). U nás se zase o něco méně než ve světě používají počítače Apple s jejich systémem Mac. Historický vývojový trend za poslední 2 roky je u Windows trvale mírně klesající. Logicky, Linux, Mac OSa ostatní operační systémy mají mírnou stoupajícítendenci, ovšem pouze v desetinách procent (Graf 3). Sun OS nebolisolaris je další operační systém na bázi UNIX od firmy Sun Microsystems, která ho do počítačů dodává jako opensource. Jeho zastoupení je dlouhodobě méně než 1%. 7

Graf 1: Rozdělení operačních systémů v České republice. (zdroj: http://marketshare.hitslink.com). Graf 2: Rozdělení operačních systémů ve světě. (zdroj: http://marketshare.hitslink.com). 93,87% 92,05 % 5,11 % 6,39 % Graf 3: Historický trend zastoupení OS, podle výrobců. (zdroj: http://marketshare.hitslink.com). 8

Z grafů vyplývá, že největší část na trhu s OS ovládá Microsoft se systémem Windows. Podle mě je tato pozice způsobena nejspíš tím, že Microsoft se už na začátku vydal komerční cestou a začal tvořit uživatelsky přívětivější systém. A dnes jsou už lidé zvyklí na styl oken a nechce se jim přecházet na jiný OS. Ovšem Linux udělal za posledních několik let velký pokrok a mimo jiné vydal speciální edici Edubuntu, která je určená přímo pro výuku. Školy tak ušetří peníze za licenci. Ovšem podle mě se dá říct, že obecně naveřejných počítačích (knihovny, internetové kavárny, školy), nebo kdekoliv, kde se čeká, že obyčejný člověk bude počítač využívat, je nainstalován Windows. Jde jen o to, jaká verze. Tomu se také budu věnovat ve své prácia budu porovnávat několik produktů Windows. Pro zajímavost, na grafech4a 5je vidět podílv používaných verzích systému Microsoft Windows. Ve světovém měřítku ještě dnes polovina lidí využívá již 10 let starý systém Windows XP. Příjemně překvapen jsem byl u situace v naší republice (Graf 4).Zde je u nás nejpoužívanějším systémempodle statistik Windows 7. Starší systémy jako Windows 2000 a Windows 98 už se dnes používají opravdu výjimečně. Také rapidně klesá podíl, ne moc povedeného systému Windows Vista. Celkový trend (Graf 5) je předvídatelný. Windows 7 roste a ukrajuje čím dál více podíl svému největšímu konkurentovi Windows XP. SVĚT ČR Graf 4: Používání operačních systému Microsoft Windows ve světě a v ČR. (zdroj: http://marketshare.hitslink.com). Graf 5: Tendence vývoje Operačních systémů za poslední 2 roky. (zdroj: http://marketshare.hitslink.com). 9

1.2 Historie a vývoj operačních systémů Dříve, když ještě neexistovaly OS, musel uživatel komunikovat s počítačem pomocí kódu a musel znát všechen hardware připojený a používaný počítačem. Časem vznikly první programovací jazyky. Výpočetní technika se rychle rozvíjela a tak začaly vznikat první programy, které programátorům měli ulehčit práci. Kolem roku 1950 začaly vznikat první OS a již v roce 1955 dostaly podobu blízkou těm, jaké známe a používáme dnes. Významným pokrokem bylo vytvoření GUI grafického uživatelského rozhraní, které se rozvinulo v sedmdesátých letech. Jako první jej použila skupina PARC na počítači Alto, ovšem skutečným mezníkem byl až GUI vyvinutý společností Apple pro počítač Macintosh v roce 1983. Pro obecné a kancelářské využití jsou operační systémy bez GUI úplně mimo hru. Dnes existují v podstatě tři efektivní varianty moderních operačních systémů s GUI, a to: Microsoft Windows a dva operační systémy postavené na základech UNIX: Mac OS X a Linux. 1 V následujících kapitolách se budu podrobněji věnovat postupnému vývoji různých operačních systémů od jednotlivých výrobců. 1.2.1 Microsoft Historie operačního systému Windows sahá do roku 1981, kdy firma IBM uvedla na trh první PC s operačním systémem MS-DOS (16bit). Tato zkratka měla označovat Microsoft Disk Operating System. Tyto počítače se rychle rozšířily do celého světaa přispělo k tomu i to, že firma IBM umožnila výrobu klonů svých počítačů (základ dnešních licencí). Operační systém MS-DOS sice umožnil masivní rozvoj mikropočítačů, ale pro uživatele a hlavně programátory byl značně nepohodlný a v podstatě omezený. Podporoval pouze jednoho připojeného uživatele, a ten mohl pracovat pouze s jedním programem (nepodporoval multitasking). MS-DOS pracoval s pamětí pouze do 640kB a s disky do 30MB. Většina nedostatků a především uživatelská nepřívětivost byla postupně překonána s pozdějšími verzemi systému Windows. 1 1 Srov. KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historieoperacnich-systemu-win-unix-macosx.html 10

První operační systém s GUI od Microsoftu nesl název Windows 1.0 a poprvé byl instalován na počítače na podzim roku 1985. V roce 1987 byla na trh vydána vylepšená verze Windows 2.0, která už umožňovala práci s více programy najednou, kde se okna mohla překrývat přes sebe (Obr. 1).Prvního velkého komerčního úspěchu a opravdové použitelnosti se dočkal OS MS Windows 3, uvedený na trh v roce 1990. Obrázek 1: Windows 2.0 plocha se spuštěnými aplikacemi (zdroj: http://www.guidebookgallery.org) Tato verze se také začala rychle předinstalovávat do nových počítačových sestav.v roce 1991 bylo vydáno rozšíření Multimedia Extension pro práci Windows s multimédii.v dubnu v roce 1992 navázala firma Microsoft dalším systémem Windows 3.1. Tento systém přinesl vylepšení správce souborů, nové ovladače, vylepšení podpory tiskáren a další zlepšení. Následně byly vydány i Windows 3.11, zde byla přidána navíc i síťová podpora. 2 Microsoft Windows 95 se dá považovat za další přelomový operační systém. Na trh byl uveden počátkem roku 1995 a byla zapracována řada vylepšení. Například částečně 32bitovvé jádro(hybridní 16/32bitové), podpora dlouhých názvů souborů, nový souborový systém FAT 32, lepší podpora sítí (byla integrována TCP/IP sada) a zcela 2 Srov. KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historieoperacnich-systemu-win-unix-macosx.html 11

nové grafické rozhraní. Windows 95 byl označován za první uživatelsky přívětivý OS od Microsoftu. 2 Pamatuji si, že první stolní počítač co můj otec donesl domů, měl právě Windows 95. Byl to počítač Pentium 100MHz s operační pamětí 32MB a 40GB disk. Dnes mi tato hardwarová konfigurace, ve srovnání s dnešními sestavami, přijde úsměvná. Grafické rozhraní Windows 95 bylo tak povedené, že se jej Microsoft rozhodl využít i pro Windows NT 4.0. V červnu roku 1998 byl představen další OS - Windows 98 (již 32bit), který byl později dokonce lokalizován v češtině.o rok později se tento systém dočkal svého druhého vydání, které byloo poznání stabilnější. Windows 98 byl posledním systémem založeným na starém, monolitickém jádře pracujícím pod DOSem, a zároveň poprvé plně podporuje USB a internetový prohlížeč. Následoval Windows 2000, který měl být pokračováním verzí NT (New Technology). Byl ale natolik odlišný, že se mu dostalo jiného jména a jeho vylepšená verze založená na Windows 2000 professionaldostala nové pojmenování. Podle roku vydání se začala nazývat příznačně Millenium. Tento systém obsahovali DirectX a Windows Media Player. Sám Microsoft ho označil za velice nestabilní systém, klade poměrně velké nároky na hardware,a proto se častěji používá spíše pro servery, než pro domácí počítače. 3, 4 Podle mě největší revoluce v novodobých operačních systémech Microsoft dosáhl v roce 2001 systémem Windows XP. Tento systém si hodně rychle oblíbilvelký počet uživatelů. Byl komplexní, rychlý, uživatelsky jednoduchý a přívětivý. Ještě dnes je stále nejpoužívanějším OS(zdroj: www.marketshare.hitslink.com), i když se přestal prodávat a instalovat do počítačů v říjnu 2010.Jeho podpora pro aktualizace, hlavně ty bezpečnostní bude aktivní do dubna roku 2014. Funkčností byly "XPčka"o třídu výš, než všechny dosavadní systémy. Obsahovaly několikanásobně více integrovaných ovladačů. V roce 2005 byla vydána verze Windows XP Professional x64 Edition, která je určena pro 64bitové procesory.později byly vydány celkem 3 servisní balíky k operačnímu systému Windows XP, které obsahovaly různé bezpečnostní, vzhledové 3 Srov. JANÁK, David. Historie operačních systémů Windows a Unix. Www.fi.muni.cz [online]. 2002 [cit. 2012-01-09]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2002/xjanak_tisk.html 4 Srov. KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historieoperacnich-systemu-win-unix-macosx.html 12

i další vylepšení. Windows XP byl vydán v 11 různých verzích, včetně verze pro dotykový tablet. Doma máme stolní počítač s Windows XP Professional více než 10 let a myslím, že ještě nějakou bude tento OS dostačující.přestože se nabízí možnost přejít na novější systém. Dalším přírůstkem do rodiny Windows bylos Vista vydaný v roce 2007.U uživatelů nepříliš populární. Název Vista má znamenat Rozhled avšak vydání tohoto systému bylo zpozděno o více než roka z původního záměru vytvořit mezikrok mezi Windows XP a Windows Viena (Windows 7) byla Vista nakonec uživatelipřijata spíše jako neoficiální verze nedodělaného systému Windows 7. Přesto Vista přinesla mnoho novinek. Poprvé jsme měli možnost vidět Windows Aero, podporu IPv6 a dalších technické novinky. V roce 2008 jsem si koupil notebook, kde byl tento systém. Vzhledově byl proti XP atraktivnější, nicméně rychlosta plynulost nebyla nijak závratná.nemohu tvrdit, že bych byl výslovně nespokojený, ale jakmile vyšel Windows 7, ze zvědavosti jsem na něj přešel a mám s ním daleko lepší zkušenosti. Posledním dodnes oficiálně vydaným operačním systémem firmy Microsoft je Windows 7. Plně modernizovaný a kompatibilní s většinou zařízení a běžným hardwarem. Na trh byl uvolněn v roce 2009 v 32bitové i 64bitové verzi. Oproti předchůdcům, kteří byli a jsou rozšířeni z velké části pouze v 32bitových kopiích, u Windows 7 se často používají i 64bitové systémy. Mezi velké přednosti, jež může uživatel využít na počítači s tímto OS, patří rychlejší start, vypínání, rychlejší vyhledávání, podpora více jádrových procesorů a u notebooků úspora baterie. Nyní používám na svém notebooku Windows 7 Professional x64a vyhovuje mi.je to stabilní, rychlý systém, uživatelsky velice přívětivýa graficky pěkně provedený. Poměrně rychle se spouští a obsahujezákladní balík dobře využitelného softwaru. Windows 8 je plánovaný nástupce, který je zatím stále vyvíjen. Do prodeje má jít kolem poloviny roku 2012. Má se jednat o velké viditelné změny. Jak ve vzhledu, tak v rychlosti a také v ovládání. Měl by být také optimalizovaný pro dotykové zařízení.zatím byla vydána vývojářská verze, kterou budu také testovat v praktické části této práce. Na grafu 6 je znázorněna časová osa, v jakém roce vydal Microsoft jaký operační systém. Za více než 30 let vydala tato společnost 13 samostatných operačních systémů, dále několik rozšíření a servisních balíků. 13

1981 1985 1987 1990 1992 1995 1998 1999 2000 2001 2007 2009 2012 Graf 6: Postupné vydávání operačních systémů firmy Microsoft. Logo Microsoft Windows se po celou dobu vývoje nějak moc nezměnilo (Obr. 2).Jak z obrázku vyplývá, má znázorňovat okno, rozdělné do čtyř částí. Nejprve bylo okno letící nevybarvené, později se vybarvilo 4mi charakteristickými barvami a naposledy získalo zmodernizované tvary. A tou vydání Windows Vista (kruhové)a Windows 7.U nových Windows 8 se opět objevuje logo jednobarevné (Obr. 2). 1.2.2 Unix Unix jako samotný systém není mezi populací příliš známý. Oblíbili si ho na některých univerzitách či serverech. Avšak dnes se dostává největší a stále rostoucí popularitě jeho dvou odnoží, a sice Linux a Mac OS X. O vývoji těchto dvou systémů budu psát podrobněji v dalších kapitolách. Obrázek 2: Postupný vývoj a modernizace loga OS Windows a představení nového loga Windows 8. (zdroj: http://windowsteamblog.com/windows/b/bloggingwindows/archive/2012/02/17/redesigning-thewindows-logo.aspx) 14

Přestože byl UNIX poprvé představen Kenem Thompsonem a Dennisem Ritchiem v roce 1974, na trh byl uveden jižo pět let dříve. Avšak jeho vývoj začal již v roce 1964. Firma Bell Telephone Laboratories měla v plánu vytvořit operační systém pro rozsáhlý počítač s velkým množstvím uživatelů. Tento projekt nazvali MULTICS (Multiplexed Information and Computing Service). Hlavním cílem tohoto systému bylo poskytnout uživatelům velký početní výkon a efektivní uložení dat, s možným sdílením souborů.během pěti let se nedařilo projekt dokončit a tak byl v roce 1969 ukončen, ale jeho bývalí programátořipřišli s myšlenkou jednoduchého, elegantního a snadno ovladatelného OS. Napsali v jazyce assembler systém s názvem UNICS (UniversalInformation and Computing Service), který byl později přejmenován na UNIX (Obr. 3).Jedná se o zažitou konvenci, že v názvech na bázi UNIX se vyskytuje Obrázek 3: Pan Thompson u vývoje systému UNICS. (zdroj: http://nandu310.wordpress.com/2010/04/20/chronicle-of-unix) písmeno X. 5 Systém Unix se vyznačoval svou malou velikostí, vlastní systém měl pouze 16Kb, uživatelské programy 8Kb a disky s velikostí 512Kb dokázaly uložit soubor s maximální velikostí 64Kb.UNIX byl docela úspěšný a tak jej Thompson přepsal do jazyka B, který ale měl hodně nedostatků. A tak v roce 1973 vyvinul vlastní jazyk C 5 Srov. KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historieoperacnich-systemu-win-unix-macosx.html 15

a operační systém UNIX do něj kompletně implementoval, tím pádem byl snadno přenositelný mezi platformami. Zdrojové texty byly poskytnuty některým universitáma v té době vznikly dvě hlavní větve systému UNIX: AT&T (původní verze od AmericanTelephone and Telegraphcompany), o dnes UNIX System V, BSD (vytvořený na universitě v Berkeley; BSD = Berkeley Software Distribution), o dnes UNIX BSD 4.4. Společnost AT&T podepsala s vládou USA smlouvu Consent Decree, a tak nemohla své produkty prodávat. Proto poskytla Unix zdarma univerzitám hlavně k výukovým účelům a do roku 1977 bylo instalací Unixu přes 500 kopií. Během několika let se všechny verze sloučily do jediného systému pod názvem UNIX III. V roce 1984 bylo již nainstalováno přes 100 000 kopií na strojích různého výkonu (od velkých sálových počítačů po mikropočítače). 6 Ve stejném roce se objevily první pokusy o standardizaci Unixua vzniklo sdružení GNU (název GNU je rekursivní zkratka pro "GNU is Not UNIX"). Toto sdružení podporuje "svobodný software" a vytvořilo GPL (General Public Licence), která je legislativním prostředkem pro zaručení svobody softwaru. Tato licence se používá dodnes. Později vznikla řada standardů POSIX, kde je pevně definováno, jak mají probíhat systémová volání, knihovní funkce a chování programů. I přesto že POSIX přinesl potřebný řád, ve světě Unixu stále existovalo mnoho různých odchylek. V roce 1989 byl na bázi UNIX BSD uveden nový, plně objektový operační systém NeXTStep 1.0a v roce 1996 firma NeXT vytvořila otevřený standard objektového API OpenStep. Měli snahu vytvořit komplexní systém, který by šel spustit prakticky kdekoliv a byl by volně k dispozici v rámci licence GNU.V roce 1997 došlo k odkoupení firmy NeXT 6 Srov. KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historieoperacnich-systemu-win-unix-macosx.html 16

firmou Apple a ta použila dosavadní operační systém pro vývoj svého nového OS pro počítače Apple Macintosh. 7 V devadesátých letech začaly vznikat nekomerční systémy na bázi UNIXU jako NetBSD, FreeBSD, OpenBSD a také LINUX (navazující druhou větev Unixu zvanou System V). Později, na přelomu tisíciletí,firma Apple Computer uvedla nový komerční operační systém Mac OS X server, resp. Mac OS X navazující na technologie NextStepu/OpenStepu, který má unixové jádro Darwin (postavené na technologiích jako FreeBSD nebo kernel Mach 3.0). Části Darwinu jsou Open Source s licencí APL (Apple Public Licence) nebo GPL. 8 V současnosti se UNIX využívá na universitách a v komerční informatice (internetové aplikace, mobilní komunikace atd.). Stále se také používá v serverové oblasti a grafických aplikacích CAD. Ale mezi běžnými uživateli není UNIX tolik rozšířen. Šíří se spíše Unixové klony, mezi nejvýznamnější patří Linux a Mac OS X. 1.2.3 Linux Linux je operační systém založený na systému UNIX a odedávna se snaží o vytvoření komplexního systému složeného výhradně ze svobodného softwaru. Vše začalov roce 1983, kdy založil Richard Stallman projekt GNU.V roce 1990 začal projekt GNU vyvíjet své vlastní jádro jménem GNU Hurda zároveň o rok později začal vyvíjet finský student jiné jádro, které později dostalo název Linux. Původně se měl jmenovat Freax, ale nakonec vznikl jako zkrácenina slov Linusův Minix název Linux. Původně sloužil jako emulátor terminálu napsaný v assembleru a jazyce C, který byl pak zkompilován do binární podoby a nabootován z diskety, takže mohl běžet mimo původní operační systém. První verze linuxového jádra byla vydána na Internetu 17. září 1991. Další následovala v říjnu téhož roku. Od té doby se na tomto projektu podílely tisíce vývojářůz celého světa. Všechny verze obsahovaly prostředí Shell a díky tomuto základu se vývoj mohl rozběhnout mnohem rychleji. Během několika měsíců Torvalds a další vývojáři uzpůsobili jádro, aby lépe spolupracovalos komponentami 7 Srov. JANÁK, David. Historie operačních systémů Windows a Unix. Www.fi.muni.cz [online]. 2002 [cit. 2012-01-09]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2002/xjanak_tisk.html 8 Srov. KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historieoperacnich-systemu-win-unix-macosx.html 17

z projektu GNUa s dalšími uživatelskými programy. Aby tak vzniknul kompletní, plně funkční, svobodný operační systém. Ten zahrnoval mimo jiné i grafické prostředí jako KDE či GNOME (které využívají služeb X Window Systému) a množstvím aplikačního softwaru. V roce 1996 se stal logem a maskotem Linuxu tučňák Tux (Obr. 4) vycházející z obrázku Larryho Ewinga. 9 Obrázek 4: Logo a maskot Linuxu, tučňák Tux. (zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/linux) Dnes je Linux druhý nejvíce používaný OS u nás a třetí ve světě (www.marketshare.hitslink.com). Často je používaný na serverech. Je hodně oblíbený na stolních počítačích i noteboocíchu více náročných a zkušenějších uživatelů, kteří čekají od počítače více. Podle mě Linux nabízí širší možnosti a větší stabilitu a funkčnost. Avšak často na úkor vzhledua efektůma jednoduchosti. Hlavní výhodou je bezplatná licence systému. Nyní je vydáváno mnoho distribucí, ve kterých vydávají společnostirůzné sestavy a balíky programů. Namátkou mezi nejznámější a dlouho let aktualizované patří Ubuntu, Debian, Mandriva, Red hat, či jeho bezplatná verze Fedora. 1.2.4 Mac OS Dalším operačním systémem, o jehož historii a vývoji se zmíním je Mac OS (Macintosh Operating system) využívaný pro počítače Macintosh od firmy Apple. Jedná se o další systém z rodiny UNIX, u nás není tak rozšířený. Ve světě je však druhý nejvíce používaný (zdroj: www.marketshare.hitslink.com). Historie operačního systému Mac OS sahá do roku 1977, kdy firma Apple Computers vyprodukovala komerčně úspěšný počítač Apple II.V severní Americe bylo prodáno několik milionů kusů. Skutečný Mac OS 1.0 však byl uveden na trh až v lednu 9 Linux.zacit.cz: Historie Linuxu. [online]. [cit. 2012-01-26]. Dostupné z: http://linux.zacit.cz/historielinuxu.html 18

roku 1984 spolu s prvním počítačem Macintosh. Mac OS byl velmi pokrokovým operačním systémem a kromě GUI obsahoval i další moderní prvky - ovládání myší, multitasking, multimédia, podporu práce v sítích, atd. Tento pro běžné uživatele revoluční počin Apple však upoutal pozornost Pentagonu, který půl roku po uvedení Macintoshe na trh uvalil embargo na export těchto počítačů do komunistických zemí, které trvalo až do pádu komunistických režimů na konci 80. Let minulého století.v roce 1991 vyšel v té době velmi pokročilý Mac OS 7, později v roce 1994 Apple oznámil práce na zcela novém operačním systému s kódovým označením Copland. Na svou dobu měl Copland mnoho převratných designových prvků jako skutečné mikrojádro a hardwarovou abstrakci. Kvůli dlouhému vývoji, se projekt dostal do slepé uličky a Copland nebyl nikdy vydán. V té době vydává Microsoft Windows 95 a firma Apple nestíhá konkurovat ani aktualizovanou verzí Mac OS 7.6. Tím firma Apple přišla o své vůdčí postavení u operačních systémů s GUI. V roce 1997 byl proto Mac OS 7 nahrazen Mac OS 8, do kterého byly začleněny některé technologie Coplandu a který do značné míry vyřešil potřeby uživatelů. Mac OS 8.6 představil multitasking na úrovni kernelu (jádra). V roce 1998 byl uveden Mac OS 9 (Obr. 5), který je ve formě emulační vrstvy Classic spustitelný na Mac OS X dodnes. Mac OS 9 byl vyvíjen až do roku 2002, kdy byla jeho poslední verze 9.2 nahrazena zcela novým, převratným operačním systémem Mac OS X, který je velice populární a používá se dlouho i dodnes. 10 10 Srov. KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historieoperacnich-systemu-win-unix-macosx.html 19

Obrázek 5: Plocha s aplikacemi systému Mac OS 9.0. (zdroj: http://www.guidebookgallery.org) Mac OS X Mac OS X je aktuální operační systém pro počítačemacintosh, který je na trhu od roku 2000. Jde o moderní, objektově orientovaný systém, založený na kvalitním a stabilním základu BSD Unix, vybavený novým vektorovým grafickým rozhraním Aqua GUI od firmy Apple. Tento vzhled je dodnes napodobován dalšími výrobci operačních systémů i aplikací, včetně Microsoftu. I když se jedná o desátou a další v pořadí verzi Mac OS, vystupuje tento systém zcela samostatně, čemuž napovídá i skutečnost, že dostal i své logo (Obr. 6). Obrázek 6: Logo Mac OS X. (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/mac_os_x) 20

Mac OS X se začal vyvíjet už v roce 1997, kdy Apple odkoupil společnost NeXT a rozhodl se použít její OS NeXTSTEP, s novým vlastním grafickým rozhraním. Za ním stojí jádro OS Darwin a otevřená základna na bázi UNIXu, postavená na takových technologiích jako Mach nebo FreeBSD. Nad Darwinem/XNU stojí soubor služeb a knihoven, převzatých většinou z NextStepu, které se starají o grafické rozhraní a uživatelské aplikace. Mac OS X nabízí kompletní implementaci systému X Window pro aplikace založené na X11 (umožňuje instalaci běžných Linuxových aplikací pro prostředí X11).Na operačním systému Mac OS X lze samozřejmě emulovat původní Mac OS 9.2, i chod běžných emulátorů ostatních platforem (Virtual PC, iemulator; VmwareWorkstation). Počítače Apple Macintosh umožňují nativní provoz Linuxua rovněž také nativní provoz Windows XP. Z počítačů Apple Macintosh se tak paradoxně postupně stává nejuniverzálnější platforma pro běžného i profesionálního uživatele. 11 Po nějaké době se přestal vyvíjet Mac OS 9, a Apple se soustředil pouze na Mac OS X, který vyšel v několika verzích: Mac OS X 10.0 Cheetah (březen 2001), Mac OS X 10.1 Puma (září 2001), Mac OS X 10.2 Jaguar (srpen 2002), Mac OS X 10.3 Panther (říjen 2003), o Označovaný běžnými uživateli za první plně použitelný Mac OS X, Mac OS X 10.4 Tigerduben 2005), o Přinesl řadu vylepšení, mimo jiné vyřešení některých problémů českých specifik (např. přepínání klávesnice ), o První verze s podporou procesorů Intel, Mac OS X 10.5 Leopard (říjen 2007), o Další vylepšení, včetně integrace boot campu podpora instalace a spouštění MS Windows, Mac OS X 10.6 Snow Leopard (srpen 2009), o První, plně 64bitový systém pro procesory Intel, o Podpora souborového systému NTFS, 11 Srov. KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historieoperacnich-systemu-win-unix-macosx.html 21

o První plně vybavený systém s mnoha aplikacemi, jedna z nejrozšířenějších verzí, Mac OS X 10.7 Lion (červenec 2011), o Zatím nejnovější vydání Mac OS X, o Lokalizace celého systému v češtině, Mac OS X Mountain Lion (očekáván v červenci 2012). Mac OS resp. MacOS X je možné spustit pouze na HW Apple, což zajišťuje dokonalé provázání softwaru a hardwaru.proto ani neexistují žádné problémy s nekompatibilitou.zatímco Microsoft Windows, Linux, nebo jiný operační systém spustíte na počítači od firmy Apple, naopak to možné není. Apple zatím stále popírá záměr umožnit provoz Mac OS X na běžných PC, avšak přechodem na procesory Intel, je spuštění Mac OS X technicky možné.tyto pirátské kopie se nazývají Hackintosh.Mac OS X je dnes podstatně méně rozšířený, než OS Windows. Zatímco firma IBM umožnila jiným počítačovým firmám (Compaq, HP, Dell) vyrábět PC s jejich systémem, Apple toto neumožnil, a tak jeho podíl na trhu v průběhu let klesl. Základní myšlenkou systému je jednoduchost a intuitivnost uživatelského rozhraní - například ergonomie Mac OS X je ve srovnání s jinými OS na vysoké úrovni. Výrazně jednodušší jei jeho vlastní nastavení, přizpůsobivost a konfigurace.napříkladv internetu a v sítích obecně může většinu úkonů provádět uživatel sám, bez zásahu správce sítě.jednou z největších výhod tohoto OS je jeho bezpečnost, na Mac existuje prakticky nulové množství virů a spyware. Je to způsobeno díky jeho UNIX jádru, které umožňuje několik stupňů zabezpečení dat. Navíc reakce na bezpečnostní rizika v systému je velice rychlá ve formě updatů systému. I když samozřejmě hackeři nelení a dnes se již škodlivý software začíná objevovat. 12 Mac OS X je vždy zdarma součástí každého nově zakoupeného počítače. Součástí systému je množství aplikací pro běžnou kancelářskou práci (Mail, ical, Preview, Textedit, Safari a popř. i OmniGraffle, OmniOutliner, atd.). Vývoj aplikací pro platformu Mac je obecně kultivovanější, u těchto aplikací je více 12 Srov. KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historieoperacnich-systemu-win-unix-macosx.html 22

dbáno na standardy doporučené od výrobce OS (Apple Computer). Což má za následek snadnější pochopení uživateli a tedy kratší dobu zaškolení uživatelů pro jednotlivé aplikace. 13 Nevýhodou je poněkud vyšší cena, za kterou však dostanete kvalitnější materiálya preciznější zpracování. Oproti tomu je však levnější samotný OS i další aplikace. Další nevýhodou jei menší podpora dalšího hardware a vstupních a výstupních zařízení. Nicméně největší výrobci, jako HP či Epson, tuto platformu standardně podporujía stále se rozšiřuje. Osobně si pamatuji, že v prvních několika hodinách výuky informační a výpočetní techniky na základní škole jsme pracovali na počítačích Macintosh. Mohlo to být přibližně kolem přelomu tisíciletí, tudíž si myslím, že se mohlo jednat o devátou verzi systému Mac, nebo jednu z prvních verzí Mac OS X. Vzpomínám si, že mi celý systém a programy připadal o něco málo odlišný, než Windows, který jsme používali doma na počítači (v té době nejspíš ještě verzi 95). Pamatuji si, že jsme se učili pracovat v textovém editoru, nějakém jednoduchém malování a hráli jsme hry. Hlavní rozdíl oproti Windows jsem viděl na ploše v ikonách a záhlaví oken. Jinak mi připadal systém podobný, takže ovládání bylo opravdu intuitivní. 1.2.5 Google Chrome OS Posledním a také nejmladším operačním systémem, kterému se budu věnovat je od firmy Google. Jedná se o jakési spojení webového prohlížeče Google Chrome s Linuxem. Hlavním záměrem bylo dostat tento systém na menší zařízení, jako jsou netbooky, tablety, eventuálně telefony. Takovéto zařízení nedisponují zrovna největším výkonem a proto se Google Chrome OS snaží o hardwarově nenáročný systém, který by uživateli měl nabídnout rychlý přístup k internetu a téměř nulové nároky na údržbu. V listopadu 2009 uveřejnila firma Google zdrojový kód, jako volně šiřitelný opensource, pod název Google Chromium, tehdy spíše k testování. O rok později, v prosinci roku 2010, představila firma Google první notebook se systémem Chrome OS. Vývoj operačního systému Google Chrome OS nemá nic společného s dalším 13 KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historieoperacnich-systemu-win-unix-macosx.html 23

systémem Google Android, který si jde svou cestou a dnes je velkou částí zastoupen v mobilních telefonech. Google Chrome OS je vlastně celý založený na webovém prohlížeči a tudíž webových aplikacích. Soustředí se zejména na velmi rychlý start (v řádu několika sekund). Díky optimalizaci (vynecháním atp.) kroků a procesů, které musí běžný operační systém při startu počítače provést. Dalším výrazným krokem u tohoto systému je de facto integrace online služeb a webových aplikací do systémů, což je docela logický tah od firmy Google, která mnoho z těchto služeb sama provozuje. Systém si dokáže uchovávat online uložené informace o vašem posledním použití počítače, a po přihlášení do účtu Chrome OS se vám zobrazí systém v tom stavu, v jakém jste se od něj naposledy odhlásili. Systém dále do sebe integruje e-mailovou službu Gmail (email od Google) nebo online kancelářské aplikace Google Docs. Všechny tyto spouštěné služby a aplikace se vám přitom zobrazují v dalších záložkách internetového prohlížeče, který se stává jediným prostředím celého systému. Tady bych chtěl ovšem upozornit, aby si uživatelé nepředstavovali celý systém pouze jako webový prohlížeč, jedná se o plnohodnotný systém (viz obrázek 7), který je pouze na bázi web browseru. Také systém samozřejmě obsahuje i další obvyklé programy jako je kalkulačka, upomínkový systém, zápisník atd. Umožňuje i poslech internetových rádií nebo MP3 souborů. Vše je přitom ale zaměřeno na online podobu těchto programů a většina dat je mnohdy i na internetu uložených. Google také oznámil, že jeho Chrome OS se nebude potýkat s žádnými viry, malwarem ani jinými škodlivými programy, ale bude schopný uživatele včas informovat o stránkách, které by mohly být eventuálně kontaminovány. 14 Zatím není o Google Chrome OS nijak velký zájem.názory a recenze na něj se dost rozcházejí a tím pádem není také moc rozšířen. Jeho největším konkurentem je nyní nejjednodušší verze Windows 7, a sice Starter Edition.Předpokládám, že s postupným zdokonalením jak systému, tak hardwaru se bude Google Chrome OS objevovat čím dál více na menších, přenosných zařízeních a časem se možná dočkáme i verze na větší desktopové počítače. 14 Zdarma.org: Google Chrome OS - operační systém s důrazem na webové služby. [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.zdarma.org/1360-google-chrome-os-operacni-system-s-durazem-nawebove-sluzby/ 24

Obrázek 7: Vzhled pracovní plochy systému Google Chrome OS. (zdroj: http://technoknol.blogspot.com/2011/09/download-google-chrome-operating-system.html) 1.3 Architektury x86 a x64 Desktopové operační systémy lze dělitpodle struktury.dříve, v osmdesátých letech se vyvíjely 8 a 16 bitové operační systémy. Později byly vyvinuty a dlouho používány 32bitové struktury. Posledních několik let se hodně rozšířily 64bitové verze operačních systémů i některých programů a do budoucna se počítá s tím, že se půjde ještě dál. Jak se vlastně tyto dnes nejpoužívanější (x86 a x64) dvě struktury od sebe liší? Proč se označují právě takhle a jak se postupně vyvíjely? Nejprve musíme pochopit základ a sice, co je to vlastně x64 a x86.x86je označení několika rodin procesorů, a taky definuje hardwarovoupočítačovou platformu neboli architekturu. Trochu nešťastně zažité označení x86 předpokládá, že daný procesor je alespoň 32bitový (tj. 80386 nebo novější, protože tyto procesory jsou schopné zpětné kompatibility). Aby byla tato skutečnost zdůrazněna, používá se též označení x86-32 (resp. IA-32). Architekturax64 je 64bitové rozšíření technologie firmy AMD (často označováno jako AMD64). Toto zažité označení je trochu zavádějící, ale s firmou AMD má opravdu společný pouze název, nikoliv funkčnost pouze na procesorech AMD. 25

Od roku 2002 je zřejmé, že 32bitový adresní prostor architektury x86 omezuje výkon aplikací, které vyžadují přenos či zpracování velkých datových souborů. Proto začala firma AMD pracovat na nové, 64bitové architektuře. Intel v té době ve spolupráci s HP také odmítl prodloužit staré platformy x86 a začal pracovat na své nové čisté 64 bitové architektuře IA-64 Itanium. Zatímco verze Itanium byla zásadně lepší, emulace pro aplikace x86 nebyla nejlépe provedenáa způsobovala nižší výkon a horší odezvu. Celkově se architekturaitanium nějak moc nedostala do paměti zákazníků. FirmaAMD se tedy chopila příležitosti rozšířit stávající architektury x86 o 64 bitovou manipulaci s registry a 64 bitovýprocesor. Na trhu byl tento krok vřele přivítán. Role se otočily a firma Intel musela začít kopírovat AMD64 (povolené AMD, Intel crosslicenční smlouvy), a nazvala tuto architekturu EM64T. Obě x64 technologie jsou v podstatě totožné, s výjimkou několika drobných rozdílů v provedení. Microsoft původně vytvořil verzi systému Windows XP tzv. XP 64 bit Edition, první čistě 64 bitový operační systém, který běžel na IA-64 Itanium a podporoval x86 aplikace, ale pouze pomocí softwarové emulace. Byl vydán dokonce i Windows 2000 Server pro verze IA-64. Problém byl v tom, že přijetía rozšíření IA-64 bylo velmi pomalé, a když AMD vytvořilo AMD64, Intel, který neměl jinou možnost, než AMD následovat.architektury x64 jsou vlastně hybridní 32/64 bitové operační systémy, které mohou nativně provozovat 32, nebo 64 bitový kód v plné rychlosti bez softwarové emulace. Proto se označují jako x86-64 a architektura je udělaná tak, aby šlo operační systémy a programy 32bitové (x86) bez problémů přenést do 64bitu. 15 S vydáním Windows Vista, a později Windows 7, Microsoft současně vypustil 32bit x86 a x64 64bit verze. Maloobchodní edice obsahuje i x86 a x64 Edition, zatímco OEM verze obsahují jednu nebo druhoua vy se musíte pro jednu rozhodnout dříve, než si jej objednáte. Dříve, hlavně u prvních verzí Windows Vista, byly problémy s 64bitovými verzemi OS, nebyly optimalizované ovladače a mnoho softwarui hardwaru nebylo podporováno. Dnes už se mnohé počítačové sestavy a notebooky prodávají standardně s předinstalovanými 64bitovými systémy a problémy jsou téměř eliminovány. Přední vydavatelé vydávají software i ovladače jak ve 32, taki v 64 bitových verzích. 15 Srov. OU, George. Www.zdnet.com: Choosing between x86 32bit and x64 64bit. [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupné z: http://www.zdnet.com/blog/ou/choosing-between-vista-x86-32-bit-or-x64-64-bit/440 26

Obecněrozdíl mezi 32 a 64 bitovou architekturou je v tom, že procesor sice dokáže pracovat až dvakrát rychleji, nicméně v konečném důsledku je vyšší výkon spíše teoretický. Reálný rozdíl lze poznat v procesech náročných na výpočty procesoru (dekódování videa, komprese souborů ). Další a podle mě hlavní výhodou x64 je, že 32bitový adresní prostor umožňuje adresovat přímo pouze 4 GB dat, což mnohé aplikace dnes hravě překonají. Při použití 64bitové adresy, je možné teoreticky přímo obsloužit 16 777 216 TiB (16 000 000 000 GiB) dat. I když většina 64bitových systémů neumožňuje přístup do celého 64bitového adresního prostoru. AMD64 podporuje aktuálně 48 bitů, navíc rozdělených do čtyř úrovní.32bitové verze mohou reálně adresovat a využít 3,25 3,5 GB RAM paměti. Něco si alokuje integrovaná grafická karta a zbytek zůstane nevyužito. Dnes se standardně do počítačů dávají paměťové moduly s minimálně 4GB RAM, tudíž x64 má smysl. Trochu jinak je na tom Linux, který umožňuje rozšířené adresní prostory, a tak umí využít 8GB operační paměti i na 32bitové verzi. V polovině roku 2010 Microsoft uvedl zprávu o poměru využití Windows 7 x64 oproti x86 verzi. Podle statistik je ze 150 milionů instalací 46% x64 bitová verze (69milionů). Takovýto vzestup využití operačního systému s 64 bitovými instrukcemi má na svědomí pokles cen RAM pamětí. Ze strany programů a aplikací má Windows 7 vypracovaný emulátor, tudíž 32 bitové aplikace nemají žádný problém. V Americe je už nyní převaha tohoto operačního systému, celkový odhad je 75% Windows 7 x64 v 2014. Windows Vista x64 takovýto úspěch rozhodně nesklidil.ze všech prodaných instalací Windows Vista bylo pouze 11% verze x64. 16 Windows 7 je podle Microsoftu posledním 32 bitovým systémem, dokonce se mluví i o tom, že Windows 8, se bude dělat i v 128bitové verzi. Přestože procesory s touto architekturou nejsou zatím na počítačích rozšířeny a používají se zatím například do herních zařízení firmy PlayStation. 1.4 Systémy souborů Systém souborů je struktura, pomocí které počítač uspořádává data na pevném disku. Jestliže instalujete nový pevný disk, je třeba na něm vytvořit oddíly 16 HAVELKA, Čeněk. Www.it-svet.eu: Windows 7 x64 vzestup. [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupné z: http://www.it-svet.eu/2010/software/news/windows-7-x64-vzestup/ 27

a naformátovat jej pomocí systému souborů. Až potom je možné na něj začít ukládat data a programy. 17 Já si představuji systém souborů jako nějakou formu uspořádání, pravidla, podle kterých se data na disku řadí. Liší se v omezení maximální délky názvu souboru, maximální velikosti jednoho souboru a maximální velikostí jednoho diskového oddílu. Těžko říct, jaký souborový systém je nejpoužívanější. Troufnu si říct, že na desktopových počítačích je to NTFS (New technology file system) používaný systémy Windows. Nikde jsem však nenašel statistiky srovnání používaných systémových souborů. Windows 95 a starší OS používaly systém FAT 12 (File Allocation Table)a FAT16, později byl zdokonalen na FAT32. Tento souborový systém se dodnes objevuje na USB flash discích, či externích HDD. Mezi jednu z jeho nevýhod patří maximální velikost jednoho souboru 4GB. Nezávislí programátoři v roce 2006 udělali menší úpravu a vylepšili systém souborů na FAT+, s maximální velikostí souboru až 256GB. Microsoft v roce 2007 uvedl exfat, ten se používá u SDXC karet. Linux umožňuje práci opravdu s mnoha systémy souborů, často se používá nejnovější EXT4. Ten dokáže dokonce zpracovat soubor až o velikosti 1EB (Exabyte, 1EB=1 000 000 TB). Mnozí uživatelé Linuxu z tradičních důvodů používají systémy souborů jako EXT3, JFS, XFS. Mimo jiné Linux nabízí práci s NTFS od firmy Microsoft, naopakwindows takovou možnost dlouhou dobu nenabízel. Dnes už je schopný pracovat se soubory v sytému EXT4. Systémy od firmy Apple, Mac OS pracují se soubory pod systémem HFS+. Na přenosnýchmédiích jako CD, nebo DVD se používá systém UDF (Universal Disk Format). Existuje mnoho desítek dalších systémů souborů, které se pořád vyvíjí a zdokonalují. 1.5 Software Operační systém je tzv. základním programem, který pracuje s hardwarema umožňuje spouštět další programy, čili software. Právě pomocí softwaru může uživatel na počítačipracovat, technicky vzato využívat hardware. Různé programy umožňují jednodušší a efektivnější práci. Jednoduché znázornění komunikace uživatele, přes aplikaci a OS s hardwarem je zobrazeno na obrázku 8. 17 Srovnání systémů souborů NTFS a FAT. Microsoft [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs-cz/windows-vista/comparing-ntfs-and-fat-file-systems 28

Obrázek 8: Znázornění komunikačních vrstev v počítači (zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/operating_system). Dnes se operační systémy dodávají i s omezenou základní softwarovou výbavou, takže na novém počítači můžeme v určité míře pracovat hned. Operační systém má v sobě také od základu zaimplementovány mini programy například na ovládání hlasitosti, připojení k síti, nebo na spravování baterie u notebooků. Ve Windows takébývají často nainstalovány zkušební verzerůzného softwaru na několik dní. Mezi obecně nejčastěji používané programy patří multimediální přehrávače, nebo software pro editaci multimédií, kancelářský software na tvorbua editaci dokumentů, poštovní klienti, prohlížeč internetu, různý komunikační software, nebo antivirové programy. Určitý specifický druh softwarujsou i hry. Většina software vyžaduje instalaci, přičemž se nainstalují soubory a knihovny do systémových složek a zapíše se záznam do registru, existují však i programy, které lze spustit přímo bez instalace, například aplikace napsané v jazyce Java. Na některé složité úkonya náročnější práci na počítači je potřeba speciální software, který dokáže dostatečně využít hardware a dokáže pracovati se soubory se speciálnímipříponami, podle kterých si jednotlivé programy souborypřivlastňují. 29

1.5.1 Virtualizace operačních systémů Virtualizace označuje možnost používání dvou, nebo i více operačních systémů najednou, v jednom čase na jednom stejném stroji a hardware. Na každý počítač lze nainstalovat libovolný počet operačních systémů, ale při spuštění si musíme vybrat pouze jeden, ve kterém chceme pracovat. Virtualizace umožňuje spouštět jeden, nebo více operačních systémů virtuálně za běhu jednoho počítače (Obr. 9) pomocí softwaru, přes který se operační systémy normálně nainstalují. Práce ve virtualizovaném systému není nijak omezena, avšak z pravidla bývá pomalejší z důvodu nepřímé práce s hardwarem.na svou praktickou část, kde budu porovnávat a testovat různé operační systémy tuto metodu využiji. Obrázek 9: Znázornění virtualizace více počítačů na jednom fyzickém. (zdroj: http://pctuning.tyden.cz/software/ladeni-windows/9429-virtualizace_aneb_jak_vytvorit_system_v_systemu). Instalací virtualizačního softwaru se váš současný operační systém stane hostitelem. Je lhostejné, jaký systém používáte, a také příliš nezáleží na tom, jaký operační systém chcete hostovat. Je tedy takto možné v pohodě fungovat na svých osvědčených Windows XP, a zároveň si zkoušet Windows 7, Linux nebo libovolný další operační systém. Je dokonce možné spustit najednou více virtualizovaných systémů a libovolně mezi nimi přepínat. Mezi další výhody virtualizace patří naprostá oddělenost hostovaných systémů. Každý z nich dostane přidělenou svoji operační paměť a místo na disku (většinou také virtuální, jak je to zařízeno si ukážeme dále).a na tomto svém "písečku" si může dělat, co se mu zachce, aniž by ohrozil ostatní systémy nebo hostitelský systém. Je zde samozřejmě možné běžící systémy propojit, například 30

sdíletnavzájem některé složky nebo propojit je běžnou (ovšem také virtuální) sítí s TCP/IP protokolem a vytvořit si tak na svém počítači fungující síť. 18 Já jsem se na svou práci rozhodl použít program VirtualBox (www.virtualbox.org), díky jeho freewarové licenci a už jsem v něm dříve pracoval. Druhým často používaným je konkurenční VMWare (www.vmware.com). 2 Praktická část Zde nainstaluji několik virtuálních operačních systémů, které osobně otestuji. Porovnám zjištění, eventuálně doporučím nejvhodnější desktopový operační systém pro ekonomicko-manažerskou sféru. Po dohodě s vedoucím práce jsem se rozhodl všechny OS virtualizovat a testovatna svém notebooku Lenovo ThinkPad Edge E320 s následující konfigurací: Dvoujádrový procesor Intel Core i5 2430M (2,4GHz), Operační paměťsamsung 4GB (DR3 1333MHz), HDD Seagate320GB (7200rpm), Grafická karta Intel HD Graphics 3000, Operační systém Microsoft Windows 7 Professional 64bit CZ. Jsem si vědom určité možné neobjektivity a možných zkreslených výsledků, způsobené testováním pouze na jednom konkrétním počítači. Určitě se však pokusím v těchto podmínkách dosáhnout nejlepších možných a přesných porovnání, a věřím, že výsledek bude přínosem. 2.1 Nainstalované a porovnávané operační systémy Po zváženía zkonzultování s vedoucím práce jsem se rozhodl otestovat a porovnat tyto operační systémy: Microsoft Windows XP Professional SP3 x86, Microsoft Windows 7 Professional SP1 x86, 18 Srov. VAŠEK, Jiří. PC Tuning: Virtualizace, aneb jak vytvořit systém v systému. [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupné z: http://pctuning.tyden.cz/software/ladeni-windows/9429- virtualizace_aneb_jak_vytvorit_system_v_systemu 31

Microsoft Windows 8ConsumerPreview (Build 8250), Linux Ubuntu 11.10 i386, Mac OS X 10.7 Lion, Google Chrome OS1.7.1017 (x86). Chtěl jsem, aby byly obsaženy jak nejrozšířenější systémy od firmy Microsoft, tak i experimentálnía připravovanéos od jiných výrobců. Pro virtualizaci všech operačních systémů jsem se rozhodl použít program VirtualBox 4.1.8 (www.virtualbox.org).díky jeho jednoduchosti, spolehlivé funkčnosti a freewarové licenci.abych zajistil co největší objektivitu, budu všechnyos porovnávat čistě virtuálně nainstalované, pouze s nezbytným, potřebným softwarem. Každému OS přidělím 2000MB operační paměti, dynamicky alokované uložiště 10 20 GB (podle systému) a 128MB grafické paměti.popíši průběh instalace jednotlivých OS, práci v nich a poznatky během testování. Zmíním také předinstalovaný software a minimální hardwarové požadavky. V kapitole 2.2 se potom budu věnovat výsledkům hodnocení a porovnání, podle těchto kritérií: rychlost a funkčnost, vzhled a uživatelská přívětivost, hardwarová náročnost, pořizovací cena, integrovaný software. V příloze 1 jsou mé vlastní snímky obrazovky ze všech OS během testování. 2.1.1 Microsoft Windows XP Professional Service Pack 3 x86 Při instalaci Windows XP jsem si hned vzpomněl na instalačního průvodce, který mě doprovázel mnohokrát u přeinstalování mnoha počítačů. Dnes působí dost zastarale černé písmo na modrém pozadí, zdrojovým stylem a rozlišení 640x480. Nicméně instalace proběhla bez problémů a systém jsem během 15 minut nainstaloval na imaginární 10GB disk. Od prvního spuštění mě celou dobu rušily výzvy na restartování počítače kvůli automatickým aktualizacím, a hlášky o hrozbě počítači, díky nenainstalovanému antivirovému programu. Po nasdílení složky jsem nainstaloval WinRar, abych byl 32

schopen nainstalovat Microsoft Office 2007. Dále jsem nainstaloval webové prohlížeče a program WinSnap pro snímání obrazovky. Windows XP verze Professional má v sobě od základu multimediální přehrávač Windows Media Player 9, který však bez doinstalování potřebných kodeků přehraje maximálně zvuk ve formátu mp3 a wma, nemluvě o videích. V nabídce start najdeme také Windows Movie Maker, který není žádný zázračný profesionální program, ale na základní sestříhání a úpravu videa stačí. Dále najdeme již tradičně ve Windows jednoduchý textový editor WordPad, malování, kalkulačku a balík her. V systému byl nainstalován prohlížeč Internet Explorer verze 6, ve kterém však nešlo spouštět videa a některé stránky dokonce upozorňovaly na zastaralý prohlížeč. Byl jsem tak nucen stáhnout novou verzi Internet Exploreru. U zapisování vytížení paměti jsem zjistil, že webový prohlížeč Google Chrome rozděluje své nároky do více procesů (zhruba po 30-40MB). Například při přehrávání videa byla aplikace Chrome rozdělena do tří procesů, které zabíraly 37, 34 a 53 MB z fyzické paměti. Podobně se choval i Windows Internet Explorer 8, který měl jeden proces stabilně (při aktivitě využíval okolo 17MB, při minimalizování 1MB) a druhý proces si ukrajoval z paměti podle zobrazované stránky. Do tabulky jsem zaznamenával vždy součet těchto hodnot. Zajímavé je, že prohlížeče od firmy Mozilla a Google dokázaly v základní výbavě přehrát jakékoliv online video, zatímco Internet Explorer hlásil, že video spustit nejde a nabízel ke stažení Adobe Flash Player. Vzhledově je Windows XP se třetím servisním balíkem povedený, jednoduchý vzhled podporuje rychlý start a svižnou práci. Nedostatkem bylo pomalé načítání a pracování se sdílenou složkou a jedno zamrznutí, které bylo podle mě nejspíš způsobené virtualizací. Kromě toho jsem nemusel řešit žádné větší potíže a systém Windows XP fungoval na výbornou, ostatně jako většina čerstvě nainstalovaných OS. Nainstalovaný software: Windows Internet Explorer 8.06.001, Google Chrome 17.0.963.56, Mozilla Firefox 10.0.2, Microsoft Office Enterprise 2007, WinSnap 3.5.4, 33

WinRar 4.11. Výrobcem udávané minimální požadavky: Procesor Pentium s frekvencí 233 MHz nebo rychlejší (doporučuje se 300 MHz), Alespoň 64 MB paměti RAM (doporučuje se 128 MB), Alespoň 1,5 GB volného místa na pevném disku, Grafický adaptér a monitor s rozlišením Super VGA (800 x 600) nebo vyšším. 2.1.2 Microsoft Windows 7 Professional Service Pack 1 x86 Další OS, Windows 7, pro mě nebyl žádným překvapením, jelikož stejný systém (64bitovou verzi) používám na svém notebooku. Instalace v moderním provedení se snadno pochopitelným průvodcem proběhla v pořádku a za necelých 20 minut byl systém připraven k používání. Systém jsem nainstaloval na dynamický oddíl o velikosti 20GB. Nejprve mě překvapilo nerozpoznání souborů s příponou rar, domníval jsem se, že podpora archivů je již ve Windows 7 zakomponována. Nainstaloval jsem tedy WinRar a pokračoval instalací Microsoft Office 2010. Ta trvala na můj vkus poměrně dlouho, okolo 15 minut. Nainstaloval jsem Mozillu Firefox, Google Chrome a WinSnap. Ze zvědavosti jsem zkusil upgradovat Windows Internet Explorer z verze 8 na verzi 9. Instalace nebyla nejrychlejší a dokonce si vynutila restartování celého procesu explorer.exe, takže během instalace se na počítači nedalo pracovat. Ani nejnovější verze IE 9 však nedokáže přehrát online video bez potřebného doplňku. Později jsem zjistil, že ani Firefox pod Windows 7 video nezobrazí, a tak jsem byl nucen stáhnout Adobe Flash Player. U každé instalace (dokonce i u softwaru od Microsoftu) se mě systém dotazoval, zda vydavateli a programu důvěřujia chci s instalací pokračovat. Může za to defaultně nastavená vysoká bezpečnost u řízení uživatelských účtů. Celou dobu mi také systém nabízel asi stovku různých aktualizací systému a zabezpečenía nutil mě k jednomu restartování za druhým. Windows 7 na mě působí velice přívětivě, přátelsky a jednoduše. Graficky je velmi povedený a rozhraní Windows Aero s průhledností oken a prostorovými efekty dodává systému moderní design. Spodní lišta s nabídkou start, ikony i záhlaví oken jsou propracovanější, než u předchůdců. Vzhledem k tomu, že se jedná o zatím 34

nejdokonalejší oficiálně vydaný OS jedné z největších počítačových společností, je téměř jasné, že má tento systém pouze zanedbatelné nedostatky. Já jsem s Windows 7 neměl žádné větší problémy, systém reagoval rychle, práce s programy pro mě byla pohodlná a oproti Windows XP byla i práce se sdílenou složkoupoměrně rychlá. Nainstalované programy: Windows Internet Explorer 9.0.8112, Google Chrome 17.0.963.56, Mozilla Firefox 10.0.2, Microsoft Office Professional Plus 2010, WinSnap 3.5.4, WinRar 4.11, Adobe Flash Player 11.1.102.62. Výrobcem udávané minimální požadavky: 32bitový (x86), nebo 64bitový (x64) procesor s frekvencí 1 GHz nebo vyšší, 1 GB paměti RAM (32bitový systém), nebo 2 GB paměti RAM (64bitový systém), 16 GB volného místa na disku (32bitový systém), nebo 20 GB (64bitový systém), Grafické zařízení DirectX 9 s ovladačem WDDM 1.0 nebo vyšším. 2.1.3 Microsoft Windows 8 Beta Consumer Preview Měl jsem již staženou image systému Windows 8 Developer Preview 32 bit (x86) a chystal jsem se ho nainstalovat. Dozvěděl jsem se však, že 29. února má Microsoft uvolnit Windows 8 Consumer Preview, dlouho očekávaná beta verze. Počkal jsem tedy, a ze stránek Microsoftu stáhl jsem Windows 8 build 8250. Instalace byla (kromě jiného loga) téměř totožná s instalací Windows 7. Rozbalování a kopírování nových souborů trvalo necelou půlhodinu, ale uživatele nijak neobtěžuje. Po instalaci se celý systém dvakrát restartoval a objevil se průvodce prvním nastavením. Sice hned v prvním kroku je možnost nastavit si barvu pozadí, ale během dalších kroků z vás Microsoft bude tahat snad všechny informace. Nejprve je nutné zadat název počítače a email, pomocí kterého se později přihlašujete. Na tento email Vám bude, ať chcete, nebo ne, zřízen účet Windows Live. Na další stránce budete vyzvání k zadání data narození, země a dokonce 35

poštovního směrovacího čísla. Všechny tyto údaje jsou povinné a bez jejich vyplnění se nedostanete dále. V posledním kroku je požadováno vyplnění hesla, o minimálně šesti znacích a také musíte zadat druhý, sekundární email. Pro případ zapomenutí hesla si musíte vybrat otázku (z předem nastavených asi 5 variant vlastní otázka není možná) a zadat na ni odpověď. Ta však nesmí být kratší než 5 znaků. Všechny tyto položky jsou taktéž povinné, takže pokud jste neměli nikdy oblíbeného učitele, nevíte, co váš dědeček vykonával za profesi, nebo váš první pes měl jméno kratší než 5 znaků, dopadnete nejspíš jako já a vyplníte tam nějaký nesmysl. Po prvním spuštění jsem uviděl nové rozhraní od firmy Microsoft Metro. Po kliknutí na jakoukoliv aplikaci mi však vyskočila hláška, že email a účet Windows Live nebyl ověřen a ať navštívím svou emailovou schránku a pokračuji podle instrukcí. Nuceně jsem si tedy aktivoval Windows Live ID a spotřebitelská verze systému Windows 8 byla konečně funkční. Aplikace Metro nahrazuje klasickou nabídku start, objevuje se po stisknutí tlačítka Windows a je to obrazovka s běžnými, nejpoužívanějšími aplikacemi. Všechny ikony lze odebírat, přidávat, libovolně přesouvat a každá ikona může být velká, nebo malá. Takže si každý uživatel může přizpůsobit Metro podle svého gusta. Jsou zde ikony jako Windows Explorer a Desktop, kterými se dostanete naklasickou plochu. Ta je hodně podobná svému předchůdci Windows 7. V systému integrovaný, nový Internet Explorer 10 lze otevřít přes Metro do celoobrazovkového režimu, s ovládacím panelem dole, ale i přepnout do klasického Windowsového okna s tradičním zobrazením. Základní balík software je podobný Windows 7, rozšířený o online aplikacez dílny Windows Live (mail, mapy, komunikátor, kalendář a obchod pro zakoupení a stažení softwaru). Problém nastal opět se sdílenou složkou, kterou jsem ve Windows 8 neviděl. Protože se mi nezobrazovaly ani USB zařízení (přestože systém hlásil aktuální ovladač), musel jsem vytvořit se svými soubory obraz disku a ten připojit k virtuálnímu počítači. Pro testování jsem nainstaloval Microsoft Office a prohlížeče Google a Firefox. Kupodivu, instalace proběhly bez problému i na beta verzia ikony nainstalovaných aplikací se automaticky přidaly mezi ostatní do nabídky Metro. Je vidět, že celý systém je přizpůsobitelný dotykovým zařízeníma je jim tak trošku šitý na míru. To dokazujeodsouváníobrázku spořiče nahoru, nebo přesouvání ikon v Metru. Přece jenom se jedná o nedokončenou verzi, a těžko spekulovato konečném 36

oficiálním vydání, které se objeví na trhu. Každopádně je hlavní změnou rozhraní Metro, které se mi osobně líbí. Je to však něco nového a konzervativnější uživatelé si na něj mohou obtížněji zvykat. Windows 8 mě takémile překvapili svými dalšíminovinkami. Nový vzhled dialogů při kopírování, či spouštění souborů, vylepšený správce úloh, 3D přepínání mezi okny a mezi desktopem a Metrem. Při najetí myší do pravého dolního rohu se zobrazuje nová nabídka, ve které jsou odkazy na nastavení, hledání, sdílení, start a dostupná zařízení.na hodnocení a porovnání s ostatními OS se můžete podívat v další kapitole. Nainstalované programy: Google Chrome 17.0.963.56, Mozilla Firefox 10.0.2, Microsoft Office Professional Plus 2010, WinRar 4.11, Adobe Flash Player 11.1.102.62. Výrobcem udávané minimální požadavky: 1 GHz nebo rychlejší 32-bit (x86), nebo 64-bit (x64) procesor, 1 GB RAM (32-bit), nebo 2 GB RAM (64-bit), 16 GB volného místa na disku (32bitový systém), nebo 20 GB (64bitový systém), Grafické zařízení DirectX 9 s ovladačem WDDM 1.0 nebo vyšším, Pro podporu dotykovéhoovládání je vyžadována multi-dotyková obrazovka, Pro aplikace Metro style je potřeba rozlišení obrazovky minimálně 1024x768. 2.1.4 Linux Ubuntu 11.10 i386 (Intel x86) Linux Ubuntu nabízí možnost systém spustit na zkoušku, přímo z CD, bez instalace. Nejprve jsem o této možnosti uvažoval, ale nakonec jsem se rozhodl pro plnou instalaci, abych Linuxu při testování nijak neukřivdil. Instalace trvala necelou hodinu, přičemž nejvíce času zabralo stahování a instalování jazykových balíků. Pro mě absolutně nepotřebných.i přesto se celý systém s přehledem vešel na 8GB virtuální disk a zůstala více než polovina volná. 37

Před nějakou dobou jsem pár týdnů používal starší verzi této distribuce (tuším Ubuntu 10.04), a tak první co mě zaujalo, bylo nové grafické rozhraní Unity. Průhlednáboční lišta ikon s nejpoužívanějšími aplikacemi, která se při maximalizaci okna zasune, je velice praktická. Pěkně působí i efekty při minimalizování okena obnovení z minimalizace, nebo přepínání mezi programy. Ubuntu nabízí i další pěkné 3D efekty při otáčení ploch, nebo přesouvání oken, ale musí se doinstalovat speciální doplněk. První problém jsem měl s přístupem do sdílené složky, ovšem opět za to nejspíš může virtualizace. Po pár minutách mě systém přesvědčil, že síťovou složku opravdu nevidí, a tak jsem začal hledat radu na internetu.musel jsem nainstalovat balík samba a poté složku připojit, příkazem přes terminál. Distribuce Linuxu Ubuntu má integrovaný software, jako například prohlížeč Mozilla Firefox verze 7, poštovního klienta Mozilla Thunderbird 7.0.1, jednoduchý přehrávač multimédií, hry i vypalovací program. V základu nalezneme také sadu kancelářských programů LibreOffice 3.4.4, ta je plně kompatibilní se soubory vytvořenými v Microsoft Office. Přes Centrum softwaru pro Ubuntu jsem vyhledal a doinstaloval do systému prohlížeč od firmy Google a Adobe Flash player.další problém nastal při pokusu o snímání obrazovky, kdy mi předinstalovaný program stále ukládal pouze černé obrázky. Byl jsem tak nucen stáhnout a nainstalovat KSnapshot, který již fungoval bez problémů. Linux Ubuntu 11.10 je velmivyspělý, komplexí operačním systém. Práce na něm je svižná, odezva rychlá, a až na pár výpadků LibreOffice, je to solidní OS s obrovskými možnostmi. Velkým plus je Centrum softwaru, kde je obrovské množství programů a rozšiřujících balíků pro systém. Většina běžných aplikací je zdarma, zbývající jsou placené. Na menší rozdíly v ovládání systému (oproti Windows) jsem si celkem rychle zvykl a grafické rozhraní Unity jsem si velice oblíbil. Nainstalované aplikace: Google Chromium browser 17.0.963.56, Zásuvný modul Adobe Flash 11.1.102, Samba 3.5.11, KSnapshot 4.7.3. Výrobcem udávané minimální požadavky: 38

Procesor s frekvencí 700 MHz, Alespoň 384MB paměti RAM (doporučuje se 512 MB), Alespoň 5 GB volného místa na pevném disku, Grafický adaptér a monitor s rozlišením 1024 768 nebo vyšším. 2.1.5 Mac OS X 10.7 Lion Doposud jsem nepracoval s žádným systémem řady Mac OS X, takže jsem bylzvědavý. Během instalace jsem nastavil časové pásmo, uživatelské jméno a byl jsem vyzván k zadání Aplle účtu, který bohužel nevlastním. Naštěstí šel tento krok bez problémů přeskočita odložit na později. Při prvním spuštění vyskočila hláška o nerozpoznání klávesnice. Obával jsem se hardwarové nekompatibility, ale po vyzvání, ke zmáčknutí určitých kláves, ji systém rozpoznal a klávesnice začala fungovat. V celém Mac OS X mi fungovalo kolečko na myši opačně, při rolování nahoru se stránky posouvaly dolůa naopak. Později jsem zjistil, že to je od firmy Apple úmysl, jelikož z hlediska ergonometrie je to údajně člověku bližší. Ve spodní dock liště jsou zástupci na typických aplikací firmy Apple. ical, itunes, App Store a prohlížeče Safari. Mimo to sytém obsahuje předinstalovanou základní nabídku softwaru jako: Kalkulačku, Kalendář, DVD přehrávač, slovník, prohlížeč obrázků a poznámkové lepící štítky. Testovaný dokument se spustil v programu TextEdit 1.7. Excelovský dokument se otevřel v aplikaci Preview 5.5.a jak již název vypovídá, opravdu se obsah pouze zobrazil a nešel upravovat. Na správu emailů je v systému program Mail 5.0, který hned po spuštění žádal zadání emailu a hesla, sám všechno potřebné nastavil a poté jsem měl před sebou synchronizovanou osobní schránku. V obchodě App Store je nabídka ke stažení mnoha freewarových i placených programů. Pokoušel jsem se nainstalovat internetový prohlížeč Opera, ale systém po mě chtěl přihlášení k Apple účtu, který nevlastním. Celý systém je od Windows dost odlišný, ale tvoří komplexní, originálnía zajímavý operační systém. Práce se spodní lištou a proměnlivou horní nabídkou je intuitivní a jednoduchá. Velmi na mě také zapůsobila grafická stránka systému. Pěkně vystínované okna, efekty džina při minimalizování do dockua rozbalovací náhled složky stažených souborů jsou opravdu graficky povedené. Na druhou stranu Mac OS X Lion operační pamětí zrovna nešetří. Aplikace nechává otevřené na pozadí, aby se příště 39

spustily rychleji. Možná právě proto jsou OS od Applu instalovány pouze na speciálně sestavený hardware. Výrobcem udávané minimální požadavky: Procesor Intel Core 2 Duo, Core i3, Core i5, Core i7, nebo Xeon procesor, 2GB paměti RAM, Mac OS X 10.6.6, nebo novější s nainstalovanou aplikací Mac App Store, Minimálně 4GB volného místa na disku pro instalaci, doporučeno 8GB, Novější grafický adaptér, 2.1.6 Google Chrome OS 1.7.1017 (x86) Operační systém Google Chrome OS nemá stále oficiální vydanou verzi. Jeho prozatím pracovní verze vystupuje pod názvem Google Chromium, ke které je k dispozici i zdrojový kód. Nakonec jsem na stránkách www.getchrome.eu našel zdarma ke stažení stabilní verzi Chrome OS Linux. Instalace byla k dispozici i v češtině a po vybrání časového pásma, oddílu disku a vytvoření uživatelského účtu se začaly kopírovat soubory. Při prvním spuštění (které mi svými příkazovými řádky připomnělo systém Android) se automaticky objevilo okno s konfigurací a aktualizacemi. Google Chrome OS se nedokázal připojit k internetua bez stažení aktualizací mě nechtěl pustit dál. Ve VirtualBoxu jsem proto změnil nastavení sdílení internetu na přemostění, proběhla aktualizacea o něco později jsem již viděl plochu operačního systému od firmy Google. Chrome OS na první pohled dost připomíná Linux. Je to logické, jelikož je celý systém založený na distribuci OpenSuse a používá prostředí GNOME. Nabídka aplikací obsahuje kolem 20 základních programů. Přes jednoduchý textový editor gedit, multiprotokolový komunikátor Pidgin, až po software pro práci s obrázky GIMP a Picasa. Dokumenty s příponou docx a xlsx otevře hravě již předinstalovaný LibreOffice verze 3.4.2. Hlavní součástí je prohlížeč Google Chrome (v mém případě verze 18.0.1017), který zde neplní funkci pouhého zobrazování stránek. Ale dokáže rozběhnut i náročnější, graficky propracované aplikace. Při prvním spuštění je nutné se přihlásit k účtu Google a zobrazí se záložka s pojmenováním Chrome OS, na které jsou ikony. Mezi nimi nalezneme webové aplikace Google: Gmail, Google Calendar, Google 40

Reader, Google Docs, Google Books a Google Music. Jsou zde i zástupci na známé stránky jako: Yahoo!, Youtube, Myspace, Last.fm, Facebook, nebo Twitter. Hlavní strana dále obsahuje i kontakty, kalkulačku, hry šachy a populární Angry Birds. Po kliknutí na ikonu Get more, se otevře záložka Internetový obchod Chrome a na výběr velké množství aplikací, které lze do Chromu přidat. Jsou přehledně rozděleny do několika kategorií. V celém operačním systému Google Chrome OS, jak již název vypovídá, hraje nejdůležitější roli právě prohlížeč Google Chrome. Systém působí jednoduše, ale lze v něm provádět všechny běžné kancelářské práce. Vzhledem k tomu, že se nejedná o finální verzi, je těžké tento systém hodnotit. Myslím si však, že vzhledem k celkovému trendu počítačů, se na trhu uchytí a bude mít využití převážně v jednodušších přenosných a dotykových zařízeních. Výrobcem udávané minimální požadavky: Procesor: Intel Pentium, Atom, Xeon, nebo novější; AMD Duron, Athlon, Sempron, Opteron nebo novější, Paměť RAM: minimálně 256 MB, Hard disk: minimálně 1 GB, Grafická karta: podporuje většinu moderních grafických karet. 41

2.2 Porovnání a hodnocení jednotlivých OS Různá kritéria jsem hodnotil různými způsoby. Pokud to bylo možné, měřil jsem vše v konkrétních jednotkách (sekundy, MB, GB, Kč). Zbylé kategorie jsem hodnotil bodovým systémem 0-10 bodů. Neuvádím-li jinak, více bodů znamená lepší hodnocení OS v dané kategorii. Tabulka všech naměřených hodnot a bodování je v příloze 2. 2.2.1 Rychlost a funkčnost Jako první ukazatel rychlosti jsem měřil čas spuštění systému do načtení připravené plochy (pouze u Windows 8 do spořiče, pod kterým se skrývala přihlašovací obrazovka). Spustil jsem virtuální počítač a stopky, nechal ho naběhnout a potom jsem ho restartoval a měřil jsem čas startu ještě jednou. Oba naměřené časy jsem poté zprůměrovala zaznamenal do grafu (Graf 7).V rámci objektivity je třeba zmínit, že Mac OS se běžně nevypíná, ale pouze hibernuje. Systémy Windows se také doporučují hibernovat nebo uspávat, naběhnutí systému je potom daleko rychlejší.původně jsem měl v plánu měřit i dobu spouštění softwaru, ale všechny programy se spustily řádově do 3 vteřin (překvapivě i prezentace v programu PowerPoint o 534 snímcích a velikosti 126MB). Tyto časy by byly těžko měřitelné a srovnání by nejspíš nic moc nepřineslo. Měření jsem prováděl pomocí stopek online (www.stopky.eu). Jako další ukazatel rychlosti a funkčnosti, jsem jednotlivé OS obodoval (0 nejhorší, 10 - nejlepší) podle práce při testování. Hodnotil jsem odezvu při otevírání a zavírání složek a aplikací, rychlost reagování a celkovou svižnost (Graf 8). Google Chrome OS 38,685 Mac OS X 55,69 Linux Ubuntu 28,155 Windows 8 22,12 Windows 7 39,775 Windows XP 19,7 0 10 20 30 40 50 60 Graf 7: Průměrná doba spouštění OS v sekundách. 42

Google Chrome OS 8 Mac OS X 10 Linux Ubuntu Windows 8 7 7 Windows 7 10 Windows XP 8 0 2 4 6 8 10 Graf 8: Ohodnocení rychlosti, plynulosti a svižnosti OS. 2.2.2 Vzhled Jsem zastáncem toho, že počítače i operační systémy jsou od toho, aby zajišťovaly co největší výkon. Vzhled je pro mě až druhořadý, ale musím uznat, že na 3D promítání otevřených oken, nebo poloprůhlednou lištu se dívá opravdu hezky. Obodoval jsem jednotlivé OS jednak podle celkového dojmu z grafického zpracování (barvy, tvary, příjemnost ), a zvlášť podle efektů (3D, pohyb oken, průhlednost ). Tyto bodováníjsou čistě subjektivní (Graf 9 více bodů znamená lépe). Google Chrome OS 7 5 Mac OS X 10 9 Linux Ubuntu 5 9 Vzhled celkový Windows 8 10 8 Efekty (3D, animace) Windows 7 9 6 Windows XP 5 1 0 5 10 15 20 Graf 9: Hodnocení celkového vzhledu a efektů. 43

2.2.3 Uživatelská přívětivost Pod uživatelskou přívětivostí si lze představit leccos. Úzce souvisí i s předchozí kapitolou, vzhledem, ale já jsem to pojal spíš jako uživatelskou jednoduchost. Hodnotil jsem intuitivnost v ovládání, rozmístění ovládacích prvkůa náročnost na zkušenosti uživatele při provádění složitějších úkonů. Opět jsem pouze podle svého názoru a vkusu přidělil operačním systémům body (graf 10 více bodů znamená lépe). Google Chrome OS 7 Mac OS X Linux Ubuntu 6 6 Windows 8 9 Windows 7 10 Windows XP 9 0 2 4 6 8 10 Graf 10: Porovnání uživatelské přívětivosti u jednotlivých OS. 2.2.4 Hardwarová náročnost Nároky na hardware jsem hodnotil podle využití paměti RAM a využití místa na disku. Porovnával jsem nároky na fyzickou paměť hned po spuštění systém, protivyužití paměti při běžnému vytížení počítače. Otevřel jsem několik kancelářských aplikací, otevřel stránku v prohlížečia poté jsem sizapsal hodnotu využití RAM (Graf 11). Nutno zmínit, že na systému Mac OS zůstávají veškeré zavřené programy běžet na pozadí. Tím se plní operační paměť, ale opětovné spuštění je daleko rychlejší. Zaplnění disku jsem si zapsal ihned po čisté instalaci systému, a poté po nějaké době používání. Na některém systému jsem musel programy, nebo jiný chybějící software doinstalovat, někde se zase samy nainstalovaly aktualizace (Graf 12). Z dotazníku jsem zjistil, že nejpoužívanějšími programy jsou MS Office, internetové prohlížeče a poštovní klienti. Proto jsem se při testování soustředil převážně na tyto programy, nebo jim podobné. Využití operační paměti daným procesem jsem si 44

vždy zapisoval při aktivní práci s aplikací, a poté při běhu na pozadí, po určité době nepoužívání (5-10 min). Abych zajistil dostatečnou objektivitu, otevíral jsem vždy stejný 15 ti stránkový dokument ve formátu doc (200kB) a 2 stránkový sešit xls(65kb). Aby byloi porovnání internetových prohlížečů co nejobjektivnější, testoval jsem je na obecné, průměrné stránce (www.mvso.cz, nebo www.seznam.cz). Poté při přehrávání videa na stránce www.youtube.com. Hodnoty využití fyzické paměti jsou však proměnlivéa tak jsou některé údaje pouze přibližné (Graf 13). Mezi srovnání hardwarové náročnosti jsem zahrnul také výrobcem udávané minimální požadavky na hardware. Ohodnotil jsem OS body 0-10, čím je systém náročnější, tím obdržel více bodů (Graf 14). Google Chrome OS 80 581 Mac OS X 460 1350 Linux Ubuntu Windows 8 223 420 590 749 Ram po startu Ram s aplikacemi Windows 7 490 740 Windows XP 130 357 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 Graf 11: Porovnání využití paměti RAM po startu a při používání s otevřenými aplikacemi v MB. Google Chrome OS 2,8 3 Mac OS X 7,36 7,51 Linux Ubuntu Windows 8 2,9 3,3 8,2 11,4 Zaplnění disku OS Zaplnění disku s aplikacemi Windows 7 9,3 12,13 Windows XP 5,63 7,95 0 5 10 15 Graf 12: Porovnání využití disku čisté instalace OS a systému s aplikacemi a aktualizacemi v GB. 45

0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 Windows XP Windows 7 Windows 8 Linux Ubuntu Mac OS X 36 3 10 2 19 2 72 78 38 70 65 47 36 22 2 5 4 22 6 25 38 5 40 67 10 28 61 8 19 11 7 6 27 12 35 37 32 48 55 45 18 23 16 46 44 41 41 37 36 48 82 47 64 48 53 51 72 68 76 71 92 124 123 132 123 122 MS Word/LibreOffice/TextEdit Writer aktivní MS Word/LibreOffice/TextEdit Writer na pozadí MS Excel/LibreOffice Calc/Preview aktivní MS Excel/LibreOffice Calc/Preview na pozadí MS Outlook/Thunderbird/Mail aktivní MS Outlook/Thunderbird/Mail na pozadí MS IE/Safari stránka MS IE/Safarai video MS IE/Safari na pozadí Mozilla Firefox stránka Mozilla Firefox video Mozilla Firefox na pozadí Google Chrome stránka Google Chrome video 90 84 130 161 Google Chrome na pozadí Google Chrome OS 56 52 149 Graf 13: Využití fyzické paměti RAM u různých aplikací v jednotlivých OS v MB. 46

Google Chrome OS 3 Mac OS X 9 Linux Ubuntu 4 Windows 8 8 Windows 7 7 Windows XP 1 0 2 4 6 8 10 Graf 14: Obodování systémů podle minimálních HW nároků. 2.2.5 Pořizovací cena Ve většině počítačových obchodů jsou na prodej produkty firmy Microsoft. Trochu mě překvapilo, že se ještěv docela hodně obchodech prodávái Windows XP. Většina distribucí Linuxu je freeware, tudíž se za ně nic neplatí, existují ovšem i více technicky podporované enterprise verze, za které se platí. Mac OS se dostává pouze k počítačům od firmy Apple. Proto je jeho pořizovací cena diskutabilní, nicméně na AppStore jsem našel jeho nejnovější verzi v přepočtu za 600 Kč. Google Chrome OS a Windows 8 ještě nejsou oficiálně vydánya distribuovány, ale už teď se ví, že za operační systém od Googlu se platit nebude a bude opensource. Předpokládaná cena Windows 8 není zatím uveřejněna.ceny operačních systémů se mění podle dodavatele, a také jsou různé téměř každý měsíc. Například český Windows 7 verze Professional se pohyboval v rozmezí od tří do šesti tisíc. Proto jsem udělal cenové průměry k aktuálnímu datu (únor 2012). Záleží také na edici jednotlivých OS, já jsem porovnával ceny těchto verzí: Microsoft Windows 7 Professional SP1 x86, Microsoft Windows XP SP3 x86, Mac OS X 10.7. Lion. Srovnání cen za jednu kopii operačního systému je vidět na grafu 15. 47

Google Chrome OS 0 Mac OS X 600 Linux Ubuntu 0 Windows 7 4900 Windows XP 1500 0 1000 2000 3000 4000 5000 Graf 15: Srovnání pořizovacích cen OS v Kč. 2.2.6 Softwarová výbava Každý operační systém má po nainstalování svůj základní balík programů. Uživatel si potom může (většinou musí) doinstalovat další aplikace a doplňky podle svých přání a představ. Podle svých poznatků z testování a zkušeností, jsem srovnal základní integrovanou softwarovou výbavu jednotlivých OSa zaznamenal je do grafu 16 (více bodů více a lepší software). Google Chrome OS 7 Mac OS X 8 Linux Ubuntu 9 Windows 8 Windows 7 4 4 Windows XP 3 0 2 4 6 8 10 Graf 16: Porovnání základního softwaru jednotlivých OS. 48

2.3 Vyhodnocení pořadí OS Pomocí rozhodovací matice jsem určil důležitost jednotlivých kritérií při výběru nejlepšího a nejkomplexnějšího OS. Porovnal jsem mezi sebou v párech jednotlivé kritériaa sečetl jsem body (tabulka 1). Jako nejdůležitější kritérium mi vyšla rychlost a funkčnost systému. Uživatelská přívětivost, hardwarové nároky a softwarová výbava získaly shodně po třech bodech. Při výběru OS, nejméně záleží na jeho vzhledu. Jelikož body u pořizovací ceny mi vyšly 0, je to nedůležité kritérium a dále jsem s ním už nepracoval. Na grafu 17 je vidět procentuální zastoupení váhy všech kategorií. Rychlost Vzhled Přívětivost HW nároky SW výbava Cena Body Rychlost a funkčnost X 1 1 1 1 1 5 Vzhled 0 X 0 0 0 1 1 Uživatelská přívětivost 0 1 X 1 0 1 3 Hardwarové nároky 0 1 0 X 1 1 3 Softwarová výbava 0 1 1 0 X 1 3 Pořizovací cena 0 0 0 0 0 X 0 Tabulka 1: Maticové porovnání a obodování rozhodovacích kritérií. 20% 20% 7% 33% Rychlost a funkčnost Vzhled Uživatelská přívětivost Hardwarové nároky Softwarová výbava 20% Graf 17: Procentuální poměr kritérií při hodnocení operačních systémů. Pořadí hodnocených OS jsem určil následujícím způsobem: Zprůměroval jsem využití paměti RAM zvlášťu kancelářských programů a zvlášťu internetových prohlížečů. Podle dat (body, čas, MB, GB) jsem sestavil tabulku pořadí, v jakém se 49

jednotlivé systémy umístily. Nejprve pro všechna kritéria, a poté jsem udělal průměr pořadí jednotlivých OSv hlavních kategoriích kritérií (rozdělení níže). Nakonec jsem každé toto umístění v hlavních kategoriích vynásobil koeficientem důležitosti (KD)a toto sečetl. Výsledné pořadí jsem určil podle hodnot od nejmenšího po největší (tabulka 2 méně znamená lépe). Kompletní tabulka všech měření a hodnot je v příloze 2. Rozdělení kritérií do hlavních a vedlejších kategorií: Rychlost a funkčnost (KD=0,33), o Čas spuštění systému, o Plynulost a rychlost odezvy systému, Vzhled (KD=0,07), o Celkový vzhled, o Efekty (3D, průhlednost), Uživatelská přívětivost (KD=0,2), Hardwarové nároky (KD=0,2), o Využití RAM po startu, o Využití RAM s otevřenými aplikacemi, o Zaplnění HDD pouze OS, o Zaplnění HDD OS + nezbytné programy, o Průměr využití RAM kancelářského softwaru, o Průměr využití RAM internetových prohlížečů, o Výrobcem udávané minimální HW nároky, Základní softwarová výbava (KD=0,2). Windows XP Windows 7 Windows 8 Linux Ubuntu Mac OS X Google Chrome OS Rychlost a funkčnost 2,0 3,0 3,5 4,0 3,5 3,5 Vzhled 5,5 3,5 2,0 3,0 1,0 4,5 Uživatelská přívětivost 2,0 1,0 2,0 5,0 5,0 4,0 HW nároky 2,4 4,0 4,1 2,9 5,0 2,6 Softwarová výbava 6,0 4,0 4,0 1,0 2,0 3,0 Průměrné pořadí 3,6 3,1 3,1 3,2 3,3 3,5 Pořadí vynásobené koeficientem 3,13 3,04 3,32 3,30 3,63 3,38 Výsledné pořadí 2 1 4 3 6 5 Tabulka 2: Srovnání OS podle součtu průměrného pořadí v hlavních kategoriích, vynásobených koeficientem důležitosti. 50

Pořadí operačních systémů na předních příčkách bylo velice těsné. Podle očekávání se na prvních dvou pozicích umístily operační systém firmy Microsoft. Jako nejvhodnější se ukázal Microsoft Windows 7 Professional, na druhém místě je stále často používaný Windows XP Professional. Třetí příčku obsadila distribuce Linuxu Ubuntu 11.10. Těsně za ním, na čtvrtém místě, se umístil připravovaný Windows 8 (testována verze Consumer preview). Vzhledem k tomu se dá předpokládat, že bude tento systém Windows také úspěšný. Systémy dalších výrobců obsadily místa páté a šesté, ovšemrozhodovaly desetiny bodů(graf 18). 3,70 3,60 3,50 3,40 3,30 3,20 3,10 3,00 2,90 2,80 2,70 3,13 Windows XP 3,04 Windows 7 3,32 3,30 Windows 8 Linux Ubuntu 3,63 Mac OS X 3,38 Google Chrome OS Graf 18: Výsledné porovnání průměrných umístění OS (méně bodů znamená lepší OS). Výsledné pořadí testovaných operačních systémů: 1. Windows 7 Professional x86 SP1 2. Windows XP Professional x86 SP3 3. Linux Ubuntu 11.10 i386 4. Windows 8 Consumer preview 5. Google Chrome OS 1.7.1017 (x86) 6. Mac OS X 10.7 Lion 51

3 Dotazník Abych si udělal přehled používaných operačních systémů, a mé výsledky byly objektivnější, sestavil jsem dotazník (náhled v příloze 3). Poslal jsem jej do různých firem a institucí, přičemž dotazník vždy vyplnil pouze jeden zástupce firmy. Pro dotazování jsem použil formu webového formuláře prostřednictvím Google Documents. Z 25 odeslaných, mi dotazník vyplnilo 17, to je 68% návratnost. Myslím, že tato poměrně vysoká návratnost je způsobena výběrem mně známých dotazovaných. Více než s polovinou jsem byl předem domluvený a předpokládal jsem jejich odezvu. Druhou část jsem poslal do náhodně zvolených, větších, převážně českých firem. Na grafu 19 je vidět procentuální zastoupení pracovních odvětví dotazovaných firem. Účelem dotazníku bylo zjistit stávající situaci operačních systémů v praxi. Zdravotnictví 6% Telekomunikace Informační technologie 18% Veřejné, sociální osobní služby 6% Finance, učetnictví a ekonomické poradenství 12% Stavebnictví Strojírenství, 6% elektrotechnika 6% Autoprůmysl 17% Vzdělávání 17% Obchod marketing 12% Graf 19: Zastoupení zaměření dotazovaných firem. 52

První otázka byla jaký operační systém k práci využívají. Vzhledem k tomu, že součet všech odpovědí je 53, dá se předpokládat, že v každé firmě průměrně používají až 3 různé OS. Z desktopových je nejpoužívanější 32bitová verze Windows XP, často se také objevují 32 i 64bitové verze Windows 7. Na serverech se používají Windows Server 2003 a 2008. 6 firem odpovědělo, že k práci využívají Linux.Mezi ostatními se objevily pro mě neznámé systémy Novell a Medicus. Výsledky jsem zaznamenl do grafu 20. 10 9 8 6 6 5 6 7 6 4 2 1 1 3 3 1 1 2 2 0 Graf 20: Používané operační systémy v oslovených firmách. Podle očekávání mezi jazyky OS dominuje čeština.druhým jazykem je angličtina. Jednou se objevila odpověď němčina (Graf 21). Other 4% Anglicky 38% Česky 58% Graf 21: Poměr jazyků nainstalovaných OS ve firmách. 53

Další graf ukazuje nejpoužívanější programy (Graf 22). Součet všech odpovědí je 68, tudíž z toho vyplývá, že jedna firma používá k práci v průměru 4 různé programy.nejvíce zodpovídané byly podle očekávání kancelářské balíky Microsoft Office a Internetové prohlížeče. Mezi ostatní používaný software byly uvedeny: CA ITCM, CycosCyphone, ENTRY, Lync, SharePoint, PREMIER účetní systém, Helios, Adobe CreativeSuite 5. 12 10 8 6 4 2 4 10 8 2 9 2 11 6 5 3 8 0 Graf 22: Používané aplikace oslovených firem. 54

Internetové prohlížeče patří dnes k nejvíce používaným programům. Bez nich se uživatel nedostane na internet a tudíž k žádným informacím, nehledě na to, že některé aplikace používají jako výstupní rozhraní právě internetové prohlížeče. Na grafu 23 jsou zobrazeny křivky historického trendu vývoje používání prohlížečů. Dlouhá léta byl browserem číslo jedna Internet Explorer od firmy Microsoft. Myslím, že z velké části to způsobilo dřívější instalování těchto prohlížečů přímo do operačních systémů Windows.Konkurenční Mozilla Firefox, Google Chrome, Safari či Opera se tak dělily o necelou třetinu uživatelských prohlížečů. Z grafu je vidět, že úspěšnost ostatních prohlížečů je přímo závislá na neúspěšnosti Internet Exploreru.Během posledních dvou let rapidně vzrostl zájem o prohlížeč firmy Google a očekává se, že zanedlouho, poprvé v historii bude Internet Explorer překonán v počtu používání. Graf 23: Tendence vývoje používání internetových prohlížečů (zdroj:www.statcounter.com). Na otázku, jestli ve firmě v posledních dvou letech používali jiný OS, odpověděli pouze 2 dotazovaní ano (Graf 24). Obě firmy přešly ze systému Windows XP na Windows 7 a jednaz nich ještě navíc ze systému Windows 2000 server na Windows 2008 server. 55

Graf 24: Poměr odpovědí na otázku:používala vaše firma v minulých dvou letech nějaký jiný operační systém? K tomu se pojí další otázka, zda se firma chystá přejít na jiný operační systém v příštích 12 měsících (graf 25). Tady byla kladná pouze jedna odpověď, a to u firmy používající Windows XP Professional x86 32bit, která hodlá přejít na novější Windows 7 Enterprise x64 64bit. Ostatní firmy zůstávají u osvědčených OS. Graf 25: Poměr odpovědí na otázku: Plánuje vaše firma přejít na jiný operační systém v příštích 12 měsících? 56

Důležitost jednotlivých kritérií při výběru nového operačního systému dopadly následovně (Graf 26). Firmy kladou největší důraz na rychlost, výkon, stabilitu, funkčnost a kompatibilitu. Naopak příliš nezáleží na vzhledu, intuitivnosti v ovládání a moc nehledí na cenu. 0 5 10 Rychlost 0 2 5 10 Výkon a stabilita 1 2 4 10 Vzhled a uživatelská přívětivost 1 1 5 10 HW náročnost Cena 0 0 1 4 5 5 7 11 Vůbec nezáleží Spíše nezáleží Spíše záleží Jedna z hlavních priorit Funkčnost a kompatibilita 0 1 6 10 Nové technologie 0 4 6 7 Intuitivnost ovládání 1 3 4 9 Graf 26: Důležitost kritérií při výběru nového OS. 57

Graf 27 ukazuje, jak a na čem záleží ve firmách při výběru programů. Mezi nejdůležitější kritéria patří převážně technické, jako rychlost stabilita a funkčnost. Docela záleží i na vzhledu a uživatelské přívětivosti. Při výběru se moc nehledí na nároky na hardware a pořizovací cenu. 0 5 10 Rychlost a stabilita 0 0 5 12 Vzhled a uživatelská přívětivost 0 2 3 12 HW náročnost 0 1 4 12 Vůbec nezáleží Cena 0 3 5 9 Spíše nezáleží Spíše záleží Jedna z hlavních priorit Funkčnost a možnosti 0 0 6 11 Nové technologie 0 4 4 9 Intuitivnost ovládání 0 3 4 10 Graf 27: Důležitost kritérií při výběru softwaru. Celý dotazník přinesl práci širší pohled a větší objektivitu. Největším přínosem byl jednoznačně průzkum nejpoužívanějšího operačního systému. Tady se potvrdila očekávaná odpověď Windows, stejně jako ukazují statistiky.i tak jsem byl docela překvapen, že 8 firem pracuje i na jiných OS. Zajímavý byltaké přehled, jaké firmy používají jaképrogramy a jaké jsou hlavní priority při přechodu, respektive nákupu OS nebo software. 58

Závěr Z mého hodnocení se jeví jako nejvhodnější operační systém pro firemní užití Windows 7. Většina nadprůměrných hodnocení z něj dělá vyvážený, komplexní systém, vhodný právě pro práci v kanceláři. Mezi jeho přednosti patří především rychlá práce s programy, vzhled a uživatelská přívětivost (viz hodnocení).o jeho dokonalosti vypovídá i fakt, že ho používá nejvíce (15 z 25) z dotazovaných firem (viz dotazník).dalším plus pro Windows 7, při výběru firemního OS, může být podpora dodavatelů podnikového softwaru. V tom jednoznačně vítězí všechny systémy Windows, málokterý dodavatel SW má opravdu podporu pro Linux či Mac.To je pravděpodobně příčinou toho, že ho má ve svém počítači nejvíce stávajících uživatelů. Domnívám se, že veškeré stanovené cíle jsemsplnil a výsledky potvrdily očekávaný předpoklad. Práce nejspíš nepřinese nic převratného a reálná využitelnost v konkrétní disciplíně nebude nijak významná, ale srovnávací analýzy OS jsou přinejmenším zajímavé a dokážu si představit přínosy při výběru OS v menší firmě. Případné budoucí dopracování v širším měřítku a v lepších podmínkách by práci zajistilo potřebnou větší objektivitu. Vzhledem k vybranému vzorku operačních systémů se domnívám, že práce bude aktuální minimálně do příchodu další verze Windows. Výpočetní technika se má poslední dobou velkému pokroku a rozvojia díky tomu se poměrně rychle vyvíjí i operační systémy. V budoucnu se nejspíš dočkáme dalších zdokonalení a vylepšení, například v menších přenosných zařízeních a dotykových technologiích. Předpokládá se, že velký důraz bude kladen na bezpečnost a multiplatformní operační systémy, které eliminují problémy s kompatibilitou různých zařízení. Myslím si však, že v nejbližší době, těžko nějaký operační systém na desktopovém počítači překoná nejrozšířenějšía legendární okna Billa Gatese. 59

Anotace Příjmení a jméno autora: Štěpán Bill Instituce: Moravská vysoká škola Olomouc Název práce v českém jazyce: Srovnávací analýzy desktopových operačních systémů s akcentem pohledu využití v ekonomii a managementu Název práce v anglickém jazyce: Comperative Analysis of Desktop Operating Systems, with Emphasis to Use in Economics and Management Vedoucí práce: PhDr. Jan Lavrinčík DiS. Počet stran: 76 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova v českém jazyce: Operační systém, srovnání, hodnocení, analýza, Microsoft, Windows, Linux, Mac OS, Google Klíčová slova v anglickém jazyce: Operating system, comparison, evaluation, analysis, Microsoft, Windows, Linux, Mac OS, Google Práce se v několika kapitolách zabývá nejrozšířenějšími desktopovými operačními systémy, jejich rozdělením a historii. Část práce patří systémům souborů a architekturám. V druhé polovině popisuje virtualizaci jednotlivých vybraných operačních systémů,jejich analýzua testování. Na konci jsou výsledky porovnávánía hodnocení. Samostatnou částí je vyhodnocení dotazníku sestaveného na téma operační systémy a zaslaného do různých firem. The thesis is divided in several parts. The chapters deal with the most common desktop operating systems, about their presence in the market and recent historical development. One section describes file systems and architectures. The second part of the thesis describes the virtualization of each of tested operating system,systems analysis and description. At the end of the thesisare shownresults of selected operating systems, their comparison and evaluation. A separate part of the thesis is the questionnaire on operating systems sent to randomly chosen companies. 60

Literatura a prameny BEAL, Vangie. Webopedia.com: The History of Microsoft Operating Systems. [online]. [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.webopedia.com/didyouknow/hardware_software/history_of_microsoft _windows_operating_system.html. BÍBR, Ivan. Ubuntu 10.10 CZ: praktická příručka uživatele Linuxu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 368 s. ISBN 978-80-251-3007-0. CAFOUREK, Bohdan. Windows 7 : kompletní příručka. 1. Praha : Grada, 2010. 326 s. ISBN 978-80-247-3209-1. HAVELKA, Čeněk. Www.it-svet.eu: Windows 7 x64 vzestup. [online]. [cit. 2012-01- 17]. Dostupné z: http://www.it-svet.eu/2010/software/news/windows-7-x64-vzestup. JANÁK, David. Historie operačních systémů Windows a Unix. Www.fi.muni.cz [online]. 2002 [cit. 2012-01-09]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2002/xjanak_tisk.html. JANÁKOVÁ, Milena. Operační systémy. 1.vyd. Karviná : Slezská univerzita v Opavě, 2007. 220 s. ISBN 978-80-7248-402-7. JANEČEK, Vladislav. Začínáme s Macem : vše o Macích a Mac OS X na jednom místě. 1. Dražovice : Jitka Janečková, 2010. 124 s. ISBN 978-80-904816-0-2. KURFIRST, Michal. MujMac - Historie operačních systémů Windows, Unix, Mac OS a Linux. [online]. 13.04.2006 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mujmac.cz/art/polemiky/historie-operacnich-systemu-win-unixmacosx.html. Linux.zacit.cz: Historie Linuxu. [online]. [cit. 2011-12-26]. Dostupné z: http://linux.zacit.cz/historie-linuxu.html. LUIS, Juan. Ciecc.org: The Future of Operating Systems: Trends and Challenges. [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.ciiecc.org/content/futureoperating-systems-trends-and-challenges. 61

Microsoft.com: Microsoft licence: Nákup softwaru s počítačem (OEM). [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupné z: http://www.microsoft.com/cze/licence/oem/default.mspx. OU, George. Www.zdnet.com: Choosing between x86 32bit and x64 64bit. [online]. [cit. 2012-01-17]. Dostupné z: http://www.zdnet.com/blog/ou/choosing-betweenvista-x86-32-bit-or-x64-64-bit/440. POGUE, David. Mac OS X Snow Leopard : kompletní průvodce. 1. Brno : Computer Press, 2010. 952 s. ISBN 978-80-251-2793-3. RAY, Deborah S a Eric J RAY. UNIX: podrobný průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 406 s. ISBN 978-80-247-2125-5. SNELL, Jason. Computerworlduk.com: Windows 8 and the future of operating systems. [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.computerworlduk.com/indepth/operating-systems/3303832/windows-8-and-the-future-of-operating-systems. Srovnání systémů souborů NTFS a FAT. Microsoft [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs-cz/windows-vista/comparing-ntfsand-fat-file-systems. ŠIKA, Michal. 333 tipů a triků pro VMware. 1. vyd. V Brně: Computer Press, 2012, 276 s. ISBN 978-80-251-3659-1. VALADE, Janet. Linux, jdi do toho. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 280 s. ISBN 80-247-1455-8. VAŠEK, Jiří. PC Tuning: Virtualizace, aneb jak vytvořit systém v systému. [online]. [cit. 2012-01-14]. Dostupné z: http://pctuning.tyden.cz/software/ladeniwindows/9429-virtualizace_aneb_jak_vytvorit_system_v_systemu. Www.slunecnice.cz: Softwarové licence. [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné z: http://www.slunecnice.cz/licence/. Zdarma.org: Google Chrome OS - operační systém s důrazem na webové služby. [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.zdarma.org/1360-googlechrome-os-operacni-system-s-durazem-na-webove-sluzby/. 62

Seznam obrázků Obrázek 1: Windows 2.0 plocha se spuštěnými aplikacemi... 11 Obrázek 2: Postupný vývoj a modernizace loga OS Windows a představení nového loga Windows 8.... 14 Obrázek 3: Pan Thompson u vývoje systému UNICS.... 15 Obrázek 4: Logo a maskot Linuxu, tučňák Tux... 18 Obrázek 5: Plocha s aplikacemi systému Mac OS 9.0.... 20 Obrázek 6: Logo Mac OS X.... 20 Obrázek 7: Vzhled pracovní plochy systému Google Chrome OS.... 25 Obrázek 8: Znázornění komunikačních vrstev v počítači... 29 Obrázek 9: Znázornění virtualizace více počítačů na jednom fyzickém.... 30 Obrázek 10: Windows XP Professional.... 67 Obrázek 11: Windows 7 Professional.... 67 Obrázek 12: Pracovní plocha systému Windows 8 (Consumer preview).... 67 Obrázek 13: Rozhraní METRO systému Windows 8 (Consumer preview)... 67 Obrázek 14: Linux Ubuntu 11.10 i386.... 67 Obrázek 15: Mac OS X 10.7 Lion... 67 Obrázek 16: Google Chrome OS 1.7.1017 (x86)... 67 63

Seznam tabulek Tabulka 1: Maticové porovnání a obodování rozhodovacích kritérií.... 49 Tabulka 2: Srovnání OS podle součtu průměrného pořadí v hlavních kategoriích, vynásobených koeficientem důležitosti.... 50 Tabulka 3: Kompletní data, měření a hodnocení operačních systémů... 72 64

Seznam grafů Graf 1: Rozdělení operačních systémů v České republice....8 Graf 2: Rozdělení operačních systémů ve světě....8 Graf 3: Historický trend zastoupení OS, podle výrobců....8 Graf 4: Používání operačních systému Microsoft Windows ve světě a v ČR.....9 Graf 5: Tendence vývoje Operačních systémů za poslední 2 roky...9 Graf 6: Postupné vydávání operačních systémů firmy Microsoft.... 14 Graf 7: Průměrná doba spouštění OS v sekundách.... 42 Graf 8: Ohodnocení rychlosti, plynulosti a svižnosti OS.... 43 Graf 9: Hodnocení celkového vzhledu a efektů.... 43 Graf 10: Porovnání uživatelské přívětivosti u jednotlivých OS.... 44 Graf 11: Porovnání využití paměti RAM po startu a při používání s otevřenými aplikacemi v MB.... 45 Graf 12: Porovnání využití disku čisté instalace OS a systému s aplikacemi a aktualizacemi v GB... 45 Graf 13: Využití fyzické paměti RAM u různých aplikací v jednotlivých OS v MB.... 46 Graf 14: Obodování systémů podle minimálních HW nároků.... 47 Graf 15: Srovnání pořizovacích cen OS v Kč.... 48 Graf 16: Porovnání základního softwaru jednotlivých OS.... 48 Graf 17: Procentuální poměr kritérií při hodnocení operačních systémů.... 49 Graf 18: Výsledné porovnání průměrných umístění OS.... 51 Graf 19: Zastoupení zaměření dotazovaných firem.... 52 Graf 20: Používané operační systémy v oslovených firmách.... 53 Graf 21: Poměr jazyků nainstalovaných OS ve firmách.... 53 Graf 22: Používané aplikace.... 54 Graf 23: Tendence vývoje používání internetových prohlížečů... 55 Graf 24: Poměr odpovědí na otázku: Používala vaše firma v minulých dvou letech nějaký jiný operační systém?... 56 Graf 25: Poměr odpovědí na otázku: Plánuje vaše firma přejít na jiný operační systém v příštích 12 měsících?... 56 Graf 26: Důležitost kritérií při výběru nového OS.... 57 Graf 27: Důležitost kritérií při výběru softwaru.... 58 65

Seznam příloh Příloha 1 Screenshoty testovaných operačních systémů... 68 Příloha 2 Tabulka všech měření a hodnocení OS... 72 Příloha 3 Náhled elektronického dotazníku... 74 66

PŘÍLOHY 67

Příloha 1 Screenshoty testovaných operačních systémů. Obrázek 10: Windows XP Professional. Obrázek 11: Windows 7 Professional. 68

Obrázek 12: Pracovní plocha systému Windows 8 (Consumer preview). Obrázek 13: Rozhraní METRO systému Windows 8 (Consumer preview). 69

Obrázek 14: Linux Ubuntu 11.10 i386. Obrázek 15: Mac OS X 10.7 Lion. 70

Obrázek 16: Google Chrome OS 1.7.1017 (x86) 71