Evropské soudní systémy

Evropské soudní systémy Vydání 2006 (údaje 2004) Evropská komise pro efektivitu justice (CEPEJ) Rada Evropy

Evropská komise pro efektivitu justice (CEPEJ) byla založena 18. září 2002 Rezolucí Res (2002)12 Výboru ministrů Rady Evropy s cílem zlepšit efektivitu a fungování justice v jednotlivých členských státech a zajistit využívání nástrojů přijatých Radou Evropy k tomuto účelu. Jednou z aktivit Komise je získávání informací o fungování soudních systémů v jednotlivých členských zemích Rady Evropy. Z těchto informací pak lze vybrat příklady dobré praxe a podporovat prostředky, které mohou přispět k rychlejší, efektivnější a spravedlivější justici. V prosinci 2004 přijala CEPEJ dokument s názvem Evropské soudní systémy: fakta a čísla. Tento dokument byl zpracován na podkladě pilotního dotazníku jako první pokus získat srovnatelné a objektivní kvantitativní i kvalitativní údaje o organizaci a fungování soudních systémů členských zemí Rady Evropy. Dotazník vyplnilo 40 z 46 členských států. Stalo se to v Evropě poprvé: žádný takový úkol dosud nikdy nebyl v justiční sféře prováděn. Přes určité meze a nedostatky plynoucí z jejího experimentálního charakteru pilotní zpráva ukázala, že takové vyhodnocování je nejenom možné, ale že přináší užitečné údaje o klíčových oblastech pro porozumění fungování soudních systémů v Evropě. Výbor ministrů proto rozhodl, aby CEPEJ v této své práci pokračovala. Byla proto ustavena síť tzv. národních korespondentů, tedy osob zodpovědných za vyplnění dotazníků v jednotlivých zemích, a bylo rozhodnuto, že obdobná zpráva bude připravována pravidelně v dvouletých intervalech. Porovnávání kvalitativních údajů z různých států, jejichž geografické, ekonomické a justiční podmínky jsou zcela odlišné (od San Marina, které má méně než 30.000, až po Ruskou federaci s více než 143 milióny ), je složitý úkol a jak odborníci při zpracování zprávy, tak čtenáři při interpretaci informací to musí mít na zřeteli. Údaje je třeba vnímat v jejich specifickém kontextu včetně příslušných komentářů. Vydání z roku 2006 obsahuje údaje za rok 2004 (se zřetelem k tomu, že údaje za rok 2004 zpravidla členské státy neměly k dispozici před posledním čtvrtletím roku 2005). Zpráva se věnuje následujícím tématům: náklady na soudní systém, právní pomoc, uživatelé soudů (jejich práva a důvěra v soudní systém), soudy, soudci a soudní úředníci, spravedlivý proces v rozumném čase, státní zástupci, statut soudců a státních zástupců, advokáti, výkon soudních rozhodnutí, notáři a alternativní řešení sporů. Pro účely tohoto článku se zaměřím na kapitoly věnované soudům a soudcům. V plném znění je Zpráva zveřejněna na webových stránkách Komise pro efektivitu justice (www.coe.int/cepej). Vysvětlivky: Jestliže některá země na příslušnou otázku neodpověděla, je to zaznamenáno jako n.r. (no reply) nebo necháno prázdné místo ( ). Jestliže odpověděla, že relevantní informace nejsou k dispozici, je to zaznamenáno jako n.a. (not available). Jestliže v některých případech nemohla být podána odpověď vzhledem k tomu, že určitá situace v dané zemi neexistuje, anebo pokud odpověď zjevně neodpovídá na otázku, je to zaznamáno jako nap (not applicable). Označení - znamená, že vzhledem k nedostupným údajům výpočet nebo převod nebyl proveden.

Všeobecné informace o zemích, které vyplnily dotazník - rok 2004: Počet Celkové státní výdaje Celkové roční státní výdaje na regionální úrovni HDP na osobu Průměrný hrubý roční plat Albánie 3 069 275 1 920 2 440 Andora 76 875 275 500 000 22 347 14 846 Arménie 3 210 000 454 210 840 850 756 Rakousko 8 206 500 65 000 000 000 29 000 38 640 Azerbajdžán 8 347 000 1 305 570 000 852 994 Belgie 10 446 000 142 577 800 000 59 925 000 000 27 579 31 992 Bosnia a Hercegovina 3 832 000 2 662 255 000 1 732 4 634 Bulharsko 7 761 049 n.r. 2 417 Chorvatsko 4 443 900 11 279 647 220 1 863 093 620 6 200 9 582 Kypr 689 565 3 313 706 975 7 216 11 700 Ceská republika 10 220 577 32 450 758 526 8 446 6 783 Dánsko 5 397 640 3 894 612 799 n.a. Estonsko 1 351 069 3 000 000 000 6 644 5 588 Finsko 5 236 611 36 320 000 000 28 646 33 000 Francie 62 177 400 374 597 000 000 161 600 000 000 26 511 38 921 Gruzie 4 535 200 n.a. 923 992 Německo 82 500 000 273 600 000 000 255 900 000 000 26 754 39 815 Řecko 11 056 800 63 500 000 000 15 119 16 776 Maďarsko 10 097 549 24 950 400 000 8 025 6 984 Island 293 577 3 700 000 000 1 400 000 000 34 700 38 700 Irsko 4 040 000 41 230 000 000 36 737 27 780 Itálie 58 462 375 452 826 000 001 23 115 22 254 Lotyšsko 2 319 200 3 167 516 484 4 777 3 600 Lichtenštejnsko 34 600 524 133 333 106 000 74 592 Litva 3 425 300 3 664 414 301 5 264 4 024 Lucembursko 455 000 6 476 725 546 56 488 39 587 Malta 402 668 1 519 354 800 9 647 11 644 Moldávie 3 386 000 4 286 300 000 1 885 600 000 572 853 Monako 30 020 694 840 032 Černá Hora 620 533 450 738 779 2 113 3 636 Holandsko 16 292 000 227 500 000 000 29 993 30 642 Norsko 4 606 363 72 992 239 200 22 109 122 400 43 818 41 219 Polsko 38 174 000 44 660 633 484 5 246 6 218 Portugalsko 10 529 255 64 175 000 000 13 550 13 492 Rumunsko 21 673 328 7 494 168 708 3 422 276 068 2 718 2 423 Rusko 143 474 143 125 591 176 470 3 478 2 379 San Marino 29 673 715 834 955 26 350 23 609 Srbsko 7 498 001 2 255 3 420 Slovensko 5 400 000 8 388 155 026 572 550 000 6 200 4 997 Slovinsko 1 997 590 7 006 900 000 13 103 13 565 Španělsko 42 935 001 102 665 000 000 324 972 000 000 19 502 25 060 Švédsko 9 034 837 87 913 178 770 65 806 087 566 28 832 31 906 Turecko 71 152 000 79 312 575 000 3 359 7 783 Ukrajina 47 280 800 11 283 701 187 1 141 1 105 Spojené království Velké Británie a Severního Irska - Wales 53 046 300 201 000 000 000 24 579 36 900 Spojené království Velké Británie a Severního Irska 1 710 300 12 400 000 000 25 343 31 061 Spojené království Velké Británie a Severního Irska - Skotsko 5 078 400 65 241 060 000 24 600 33 500

Soudy Organizace soudů Ze zprávy je patrný jak celkový počet soudů v jednotlivých členských státech Rady Evropy, tak jejich počet v poměru k počtu, což je číslo podávající přesnější obrázek. Tak například v Ruské federaci je celkem 9.170 soudů, což představuje 6,4 soudu na 100.000, zatímco v Monaku je celkem 7 soudů, což však představuje 23,3 soudu na 100.000. Nejmenší počet soudů na 100.000 má Irsko a Nizozemí (0,1), následuje Malta (0,2), Belgie (0,3) a Spojené království - Skotsko (0,4). Následující mapa podává názorný přehled o počtu soudů na 100.000 v roce 2004: (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Graph 14., str. 62)

s nejvyšším počtem soudů prvního stupně jsou: Chorvatsko, Řecko, Island, Černá Hora, Ruská federace, Slovinsko, Španělsko a Turecko. Při hodnocení je však třeba mít na zřeteli, že v různých zemích se liší úkoly a kompetence soudů. V některých zemích plní soudy rovněž úkoly v oblasti obchodního rejstříku nebo katastru nemovitostí. Například v Albánii, Belgii, Chorvatsku, České republice, Francii, Německu, Polsku a Slovinsku (ale i jinde) je oblast obchodního rejstříku svěřena soudům, zatímco v jiných zemích tuto oblast spravuje obchodní komora (Řecko, Itálie, Nizozemí, Turecko) nebo správní úřad (například Dánsko, Finsko, Norsko, Ruská federace, Portugalsko, Španělsko, Švédsko nebo Spojené království). Katastr nemovitostí jako oblast, o které rozhodují soudy, lze nalézt například v Rakousku, Chorvatsku nebo Německu. Některé státy mají velký počet soudů prvního stupně, které jsou příslušné k řešení sporů civilních, trestních nebo správních v kombinaci s velmi malým počtem specializovaných soudů (například Nizozemí), zatímco v jiných zemích působí mnoho specializovaných soudů. Velký počet specializovaných soudů má Belgie (187 smírčích soudců, 31 policejních tribulálů, 21 pracovních soudů, 23 obchodních soudů), Chorvatsko (110 přestupkových soudů, které řeší méně závažné trestné činy), Francie (271 pracovních soudů, 184 obchodních soudů, 154 soudů pro mládež, 116 soudů pro sociální zabezpečení), Německo (specializované soudy na úrovni jednotlivých spolkových zemí), Itálie (103 daňových soudů, 29 správních soudů a 21 auditních komisí), Portugalsko (18 rodinných soudů, 47 pracovních soudů, 16 správních a daňových soudů a 21 specializovaných civilních a trestních soudů), Španělsko (176 správních soudů, 300 pracovních soudů, 72 soudů pro mladistvé a 24 obchodních soudů) a Turecko (5 trestních soudů pro duševní vlastnictví, 10 soudů pro výkon rozhodnutí, 3 civilní soudy pro duševní vlastnictví, 52 obchodních soudů, 80 pracovních soudů, 11 spotřebitelských soudů, 131 rodinných soudů a 1 specializovaný námořní soud). Podíváme-li se na země, které mají systém specializovaných soudů, pak tyto soudy řeší zejména věci správní (včetně sociálního zabezpečení a daňových věcí), rodinné, pracovní, obchodní a specifické trestní věci (méně závažné trestné činy a delikty mladistvých pachatelů).

Následující tabulka ukazuje přehledně počet soudů a jejich geografické rozmístění: Počet soudů prvního stupně se všeobecnou pravomocí Počet soudů prvního stupně se všeobecnou pravomocí na 100 000 Počet specializova ných soudů prvního stupně Počet specializovaný ch soudů prvního stupně na 100 000 Celkový počet soudů Celkový počet soudů na 100 000 Albánie 29 0,9 1 0,03 39 1,3 Andora 1 1,3 - - 1 1,3 Arménie 17 0,5 1 0,03 21 0,7 Rakousko 153 1,9 7 0,09 149 1,8 Azerbajdžán 85 1,0 16 0,19 106 1,3 Belgie 27 0,3 262 2,51 320 3,1 Bosnia a Hercegovina 66 1,7 - - 72 1,9 Bulharsko 145 1,9 - - 153 2,0 Chorvatsko 126 2,8 123 2,77 252 5,7 Kypr 4 0,6 10 1,45 14 2,0 Česká republika 86 0,8 - - 98 1,0 Dánsko 82 1,5 1 0,02 86 1,6 Estonsko 16 1,2 4 0,30 17 1,3 Finsko 63 1,2 11 0,21 130 2,5 Francie 1143 1,8 1207 1,94 773 1,2 Gruzie 60 1,3 - - 65 1,4 Německo 791 1,0 262 0,32 1147 1,4 Řecko 455 4,1 4 0,04 460 4,2 Maďarsko 131 1,3 20 0,20 157 1,6 Island 8 2,7 2 0,68 9 3,1 Irsko 4 0,1 3 0,07 187 4,6 Itálie 1072 1,8 153 0,26 1101 1,9 Lotyšsko 34 1,5 1 0,04 41 1,8 Lichtenštejnsko 1 2,9 1 2,89 3 8,7 Litva 54 1,6 5 0,15 67 2,0 Lucembursko 5 1,1 5 1,10 8 1,8 Malta 1 0,2 1 0,25 3 0,7 Moldávie 46 1,4 2 0,06 6 0,2 Monako 7 23,3 6 19,99 1 3,3 Černá Hora 17 2,7 3 0,48 22 3,5 Nizozemí 19 0,1 2 0,01 61 0,4 Norsko 79 1,7 7 0,15 93 2,0 Polsko 353 0,9 29 0,08 301 0,8 Portugalsko 229 2,2 116 1,10 333 3,2 Rumunsko 188 0,9 4 0,02 250 1,2 Ruská federace 9170 6,4 82 0,06 2812 2,0 San Marino 1 3,4 - - 1 3,4 Srbsko 169 2,3 18 0,24 n.a. - Slovensko 45 0,8 3 0,06 58 1,1 Slovinsko 55 2,8 5 0,25 66 3,3 Španělsko 1976 4,6 572 1,33 683 1,6 Švédsko 91 1,0 15 0,17 132 1,5 Turecko 2502 3,5 1135 1,60 n.a. - Ukrajina 722 1,5 54 0,11 790 1,7 Spojené království - Wales 710 1,3 18 0,03 711 1,3 Spojené království - Severní Irsko 22 1,3 2 0,12 21 1,2 Spojené království - Skotsko 22 0,4 22 0,43 n.r. - (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 20., str. 64) V některých státech rovněž existují specializované soudy projednávající pohledávky malé hodnoty, tzv. small claims. Takovéto soudy existují například v Chorvatsku a Černé Hoře. V Nizozemí o těchto pohledávkách rozhoduje specializované oddělení na okresním soudě, zatímco v jiných zemích o nich rozhoduje specializovaný soudce (většinou smírčí soudce - v Belgii, Itálii a Lucembursku). O těchto pohledávkách se zpravidla rozhoduje ve zjednodušeném řízení v krátké době.

Následující tabulka ukazuje, jak jednotlivé státy pohledávky malé hodnoty definují. Pokud jde o Českou republiku, lze za pohledávky malé hodnoty, u nichž se uplatní zjednodušený postup řízení, považovat pohledávky nepřevyšující 2.000,- Kč (tj. tedy přibližně v tabulce uvedených 63 euro). Podle ustvení 202 odst. 2 občanského soudního řádu proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2.000,- Kč, není přípustné odvolání. Definice pohledávky malé hodnoty: Definice pohledávky malé Definice pohledávky malé hodnoty hodnoty Albánie nemá definici Lichtenštejnsko 645 Andora 1 200 Litva 290 Arménie nemá definici Lucembursko 10 000 Rakousko 10 000 Malta 3 488 Azerbajdžán - Moldávie Belgie 1 860 Monako 1 800 Bosnia a Hercegovina 1500 Černá Hora 500 Bulharsko - Nizozemí < 5 000 Chorvatsko 672 Norsko 2 500 Kypr 50 000 Polsko 2 262 Česká republika 63 Portugalsko < 3 740,98 Dánsko 50 000 DKK Rumunsko n.a.p Estonsko nemá definici Ruská federace 1 470 Finsko nemá definici San Marino Francie 4 000 Srbsko Gruzie - Slovensko nemá definici Německo < 600 Slovinsko 845 Řecko 800 Španělsko < 3000 Maďarsko < 800 Švédsko < 2 074 Island nemá definici Turecko < 2828 Irsko 1 270 Ukrajina Itálie 15 494 Spojené království - Wales < 7 297 Lotyšsko - Spojené království - Severní Irsko Spojené království - Skotsko 750 (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 22., str. 66) Vyhodnocování a sledování Za účelem zlepšení efektivity justice a kvality je nezbytné zavést systém sledování a vyhodnocování práce soudů. Předmětem sledování by měl být soubor údajů o soudním výkonu, které jsou využívány k dohledu a kontrole soudu nebo jeho jednotlivých oddělení (například počet příchozích věcí, délka řízení, nedodělky, počet rozhodnutí apod.). Výsledkem vyhodnocování jsou například zprávy o příkladech dobré praxe či studie pilotních projektů (například těch, jejichž cílem je zkrácení délky řízení). Prostřednictvím ročních zpráv prezentují soudy výsledky a kvalitu své práce veřejnosti nebo dohlížejícímu orgánu (Parlamentu, ministerstvům spravedlnosti, soudním radám, jiným ministerstvům). Mnoho zemí však čelilo interperetačním problémům se slovy monitoring (sledování) a evaluation (vyhodnocování), které často vnímaly jako synonyma. Celkem 43 států uvedlo, že připravují roční zprávy o práci soudů. Německo a Řecko nepodávají roční zprávy, avšak využívají jiné způsoby vyhodnocování soudního výkonu. Systém sledování se liší stát od státu. Rozdíly jsou zejména ve frekvenci podávání zpráv, odpovědném orgánu a typu informací, které jsou shromažďovány. Například na Kypru jsou každoroční zprávy předkládány Nejvyššímu soudu, zatímco na Islandu jsou předkládány Nejvyššímu soudu a Správní radě okresních soudů ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Ve Francii Ministerstvo spravedlnosti vyžaduje pravidelně zprávy od soudů (tříměsíční a roční zprávy). V Itálii připravuje předseda soudu roční zprávu na podkladě údajů, které dostává od statistického úřadu Ministerstva spravedlnosti.

Následující tabulka podává přehled o obsahu pravidelného monitorovacího systému: počtu napadlých věcí Pravidelné sledování činnosti soudů se týká počtu počtu odročených rozhodnutí věcí délky řízení jiných skutečností Albánie Andora Arménie Rakousko Azerbajdžán Belgie Bosnia a Hercegovina Bulharsko Chorvatsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lotyšsko Lichtenštejnsko Litva Lucembursko Malta Moldávie Monako Černá Hora Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Rumunsko Ruská federace San Marino Srbsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Turecko Ukrajina Spojené království - Wales Spojené království - Severní Irsko Spojené království - Skotsko (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 26., str. 71) Shrneme-li údaje členských zemí, které odpověděly, že používají pravidelný systém sledování, jsou jako indikátory nejčastěji zmiňovány: Počet nově napadlých věcí Délka řízení (v prvním stupni, v druhém stupni a/nebo celková) Počet odročných věcí Počet nevyřízených věcí (včetně počtu věcí, které překročily určitou dobu) Počet rozhodnutí Zatížení soudců a soudů Rozpočtové prostředky soudu a výdaje z rozpočtu Kvalitativní ukazatele (nezávislost a nestrannost soudců, spravedlivý proces, odůvodnění rozsudku, kvalita přípravy na řízení, kvalita práce soudních oddělení a soudních úředníků, kvalita soudních spisů, důstojnost chování soudců, úředníků a jiných soudních zaměstanaců, efektivita stížností).

Odpovědnost za vyhodnocování výkonnosti soudů může být v kompetenci soudcovské rady, ministerstva spravedlnosti, Nejvyššího soudu, externí auditní organizace nebo jiné instituce. Celkem 17 států odpovědělo, že stěžejní úlohu ve vyhodnocování výkonnosti soudů hraje (Nejvyšší) soudcovská rada. Ve 22 zemích je to ministerstvo spravedlnosti. Rakousko, Francie a Řecko mají zvláštní inspekční organizaci pro vyhodnocování výkonnosti soudů. Na Kypru, v Chorvatsku, Islandu, Černé Hoře, Ruské federaci, Slovinsku, Srbsku, Turecku a Spojeném království je vyhodnocování výkonnosti soudů v rukou Nejvyššího soudu. Jeden z důležitých aspektů, jak indikovat výkonnost soudů, je spojen s nedodělky. Velký počet nedodělků u soudu může být jednou z příčin nepřiměřené délky řízení. Měření nedodělků je jedním z nástrojů vyhodnocování a monitorování fungování soudů. Většina států odpověděla, že sledují nedodělky, avšak pouze 18 států uvedlo, že mají metody pro analýzu doby bez úkonu v průběhu soudního řízení. Analýzy doby bez úkonu jsou zvlášť relevantní, pokud jsou spojeny s informacemi o délce řízení. Jednou z příčin prodloužené délky řízení může být nutnost přepsání záznamu z jednání nebo že spisy čekají na přípravu a rozhodnutí soudce., které mají způsob analýzy doby bez úkonu v soudním řízení: Albánie Andora Arménie Bulharsko Kypr Finsko Maďarsko Irsko Lotyšsko Litva Lucembursko Monaco Nizozemí Ruská federace Slovinsko Španělsko Turecko Skotsko (Spojené království) (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 29., str. 76)

Soudci a soudní administrativa Obecně je soudce definován jako osoba pověřená vydáním soudnho rozhodnutí a jeho doručením. Tato definice musí být vnímána v kontextu Evropské Úmluvy o lidských právech a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, zvláště: soudce rozhoduje, podle práva a podle určitých procesních pravidel, o jakékoliv sporné otázce, která je v jeho pravomoci. Profesionální soudce je pro účely této zprávy definován jako ten, kdo byl vzdělán a kdo je placen tako takový (a jehož hlavní funkcí je pracovat jako soudce). Vedle této kategorie jsou ve zprávě zmiňovány další dvě katagorie: profesionální soudce, který soudí nepravidelně (a jako takový je placen) a neprofesionální soudce. V některých zemích jsou soudci, kteří soudí nepravidelně, označováni jako zástupci-soudci. Je možné, aby takovýmto soudcem byl advokát. Tito zástupci-soudci mají nižší vzdělání a prošli speciálním vzděláváním, na rozdíl od laických soudců, kteří právnické vzdělání nemají. Laičtí soudci působí v soudních systémech buď z důvodu potřeby určité odbornosti, nebo je důvodem zapojení občanů do práce soudů. Většinou jsou laičtí soudci součátí senátu, kterému předsedá profesionální soudce. Například ve Velké Británii rozhoduje u Magistrates courts senát laických soudců o nařízení léčení v trestních věcech. Jsou však rovněž případy, kdy laičtí soudci rozhodují sami. Laičtí soudci jsou činní většinou v pracovních a obchodních věcech. V některých zemích (například ve Francii) tito soudci pracují u různých specializovaných soudů. Jiný typ neprofesionálního soudce představuje smírčí soudce. Tito soudci rozhodují zpravidla o nárocích malé hodnoty v civilních věcech a rovněž o méně závažných trestných činech. V některých zemích jsou smírčí soudci definováni jako profesionální soudci, kteří jsou placeni nepravidelně, zatímco v jiných zemích jsou to neprofesionální soudci. Rozmanitost typů soudců vyjadřuje následující tabulka: Profesionální soudci na plný úvazek počet na 100 000 Profesionální soudci na nepravidelný úvazek počet na 100 000 Neprofesionální (laičtí) soudci počet na 100 000 Počet neprofesionálních soudců na profesionální soudce Albánie 383 12,5 n.a.p. - n.a.p. - - Andora 22 28,6 2 2,6 n.a.p. - - Arménie 179 5,6 n.a.p. - n.a.p. - - Rakousko 1696,5 20,7 n.a.p. - n.r. - - Azerbajdžán 338 4,0 n.r. - n.r. - - Belgie 2500 23,9 n.a.p. - 3749 35,9 1,50 Bosnia a Hercegovina 690 18,0 12 0,3 362 9,4 0,52 Bulharsko n.r. - 1751 22,6 n.r. - - Chorvatsko 1907 42,9 n.a.p. - 6272 141,1 3,29 Kypr 96 13,9 n.r. - n.r. - - Česká republika 2878 28,2 n.a.p. - 7872 77,0 2,74 Dánsko 368 6,8 n.a.p. - n.a. - - Estonsko 245 18,1 n.r. - 1955 144,7 7,98 Finsko 875 16,7 n.r. - 3700 70,7 4,23 Francie 6278 10,1 213 0,3 3299 5,3 0,53 Gruzie 406 9,0 n.r. - n.r. - - Německo 20395 24,7 n.r. - 100000 121,2 4,90 Řecko 2200 19,9 n.a.p. - n.a.p. - - Maďarsko 2757 27,3 n.a.p. - 2921 28,9 1,06 Island 47 16,0 n.a.p. - n.r. - -

Profesionální soudci na plný úvazek počet na 100 000 Profesionální soudci na nepravidelný úvazek počet na 100 000 Neprofesionální (laičtí) soudci počet na 100 000 Počet neprofesionálních soudců na profesionální soudce Irsko 130 3,2 n.a.p. - n.a.p. - - Itálie 6105 10,4 n.r. - 8077 13,8 1,32 Lotyšsko 384 16,6 n.r. - 4058 175,0 10,57 Lichtenštejnsko 17 49,1 1 2,9 16 46,2 0,94 Litva 693 20,2 n.a.p. - n.a.p. - - Lucembursko 162 35,6 n.r. - 127 27,9 0,78 Malta 35 8,7 n.a.p. - n.a.p. - - Moldávie 415 12,3 n.r. - n.r. - - Monako 18 60,0 14 46,6 118 393,1 6,56 Černá Hora 242 39,0 n.a.p. - 544 87,7 2,25 Nizozemí 2004 12,3 900 5,5 n.a. - - Norsko 501 10,9 n.r. - n.a. - - Polsko 9766 25,6 n.a.p. - 43613 114,2 4,47 Portugalsko 1754 16,7 n.a.p. - 676 6,4 0,39 Rumunsko 4030 18,6 n.a.p. - 170 0,8 0,04 Ruská federace 29685 20,7 n.a.p. - n.a.p. - - San Marino 16 53,9 4 13,5 n.a.p. - - Srbsko 2418 32,2 n.r. - n.a. - - Slovensko 1208 22,4 n.a.p. - 2747 50,9 2,27 Slovinsko 780 39,0 n.a.p. - 4065 203,5 5,21 Španělsko 4201 9,8 1181 2,8 7681 17,9 1,83 Švédsko 1618 17,9 n.a. - 7556 83,6 4,67 Turecko 5304 7,5 n.a.p. - n.r. - - Ukrajina 6999 14,8 n.r. - n.r. - - Spojené království Velké Británie a Severního Irska - Wales 1305 2,5 2370 4,5 28029 52,8 21,48 Spojené království Velké Británie a Severního Irska 62 3,6 n.r. - n.a.p. - - Spojené království Velké Británie a Severního Irska - Skotsko 227 4,5 57 1,1 749 14,7 3,30 (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 30., str. 78-79), které mají velký počet profesionálních soudců na 1000.000 jsou: Chorvatsko, Česká republika, Černá Hora, Polsko, Srbsko a Slovinsko. Další země, které mají mnoho profesionálních soudců jsou: Belgie, Německo, Maďarsko, Lucembursko a Rumunsko. V Bulharsku, Nizozemí a Spojeném království pracuje také mnoho soudců na nepravidelný úvazek. Pokud jde o částečné profesionální soudce, neexistují v Arménii, Chorvatsku, Řecku, Maďarsku, Černé Hoře, Polsku, Portugalsku, Ruské federaci, Slovenské republice, Slovinsku a Turecku. Žádné neprofesionální soudce nemá Arménie a Ruská federace. Jsou státy, jejichž soudní systém je závislý na fungování neprofesionálních soudců. Zejména v Chorvatsku, Estonii, Lotyšsku a Slovinsku funguje mnoho neprofesionálních soudců. V menším rozsahu to platí i pro Belgii, Českou republiku, Německo, Finsko, Francii, Polsko a Spojené království - Wales.

Následující mapka zobrazuje počet profesionálních soudců na 100.000 : (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Graph 17., str. 81)

Následující mapka zobrazuje počet neprofesionálních soudců na 100.000 : (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Graph 18., str. 82) Jak již bylo uvedeno, fungování neprofesionálních soudců v systému může být jednou z možností, jak zapojit občany do justice. Možné jsou však i další alternativy, například proces s porotou. Celkem 21 zemí odpovědělo pozitivně na otázku, zda mají systém využívající v soudním řízení porotu s účastí občanů, avšak pouze 6 z nich bylo schopno specifikovat počet občanů, kteří zasedli v porotě v roce 2004 (Německo, Irsko, Lichtenštejnsko, Malta, Monako a Spojené království - Wales). Nejpočetnější účast občanů v soudním řízení v porovnání s počtem má Malta, následována Spojeným královstvím - Walesem.

Účast občanů jako porotců v roce 2004: Porota s účastí občanů Počet občanů, kteří v roce 2004 zasedli v porjotě na 100 000 Rakousko Azerbajdžán Belgie Bulharsko Dánsko Francie Německo 36 029 44 Řecko Irsko 5 184 128 Itálie Lichnštejnsko 23 66 Malta 2 180 541 Monako 12 40 Černá Hora Norsko Portugalsko Ruská federace Spanělsko Švédsko Ukrajina Spojené království -Wales 200 000 377 (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 31., str. 82-83) Některé státy však do tohoto počtu zahrnuly rovněž laické soudce (například Německo, kde se účastní trestních věcí) nebo neprofesionální soudce zasedající v senátě (Řecko, Černá Hora, Portugalsko, Slovinsko)., které výslovně uvedly využívání poroty jsou: Belgie (u trestních soudů), Dánsko, Francie (v závažných trestních věcech), Itálie, Norsko (v závažných trestních věcech, u nichž je trestní sazba odnětí svobody vyšší než 6 let), Portugalsko (trestné činy proti kulturní rovnoprávnosti a osobní integritě, trestné činy proti státní bezpečnosti nebo trestné činy, u nichž je trestní sazba odnětí svobody vyšší než 8 let), Ruská federace (soudy prvního stupně rozhodující trestní věci jsou složeny z 1 federálního soudce a 12 porotců), Španělsko (u trestných činů proti osobám, veřejným činitelům, proti cti, svobodě a bezpečnosti), Švédsko (věci týkající se tisku a svobody slova) a Spojené království - Wales (v trestních věcech). Rechtspfleger Zvláštní katagorií soudního personálu jsou soudní úředníci, podle německého systému zvaní Rechtspfleger (tento termín používá i anglická verze). Podle Evropského sdružení soudních úředníků je Rechtspfleger definován takto: Nezávislý orgán, v jehož pravomoci jsou úkoly, které mu byly svěřeny zákonem. Jako orgán jurisdikce je Rechtspfleger zakotven v ústavním pořádku/ústavě země. V některých zemích jsou v ústavním pořádku zakotveny i jiné obdobné profese (například v Německu). Rechtspfleger může vykonávat nejrůznější úkoly, například v oblasti rodinného práva a opatrovnictví, dědictví, katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, udělování občanství, právní pomoci, v trestních věcech, výkonu trestních věcí, vydávání příkazů k zatčení, vydávání rozhodnutí o přeměně trestu odnětí svobody na trest obecně prospěšných prací apod. Funkce Rechtspflegera (nebo úředníka s podobnými pravomocemi) funguje v 16 zemích: Arménie, Rakousko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Německo, Maďarsko, Irsko,

Lichtenštejnsko, Malta, Norsko, Polsko, Slovenská republika, Slovinsko a Španělsko. Pouze Dánsko, Norsko a Slovinsko nebyly schopny určit počet osob vykonávajících tyto funkce. Pokud jde o Českou republiku, bylo vycházeno ze zákona o soudech a soudcích, podle něhož se na rozhodovací a jiné činnosti soudů podílejí justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé. Soudní personál pověřený některými soudními nebo kvazisoudními úkoly: Existují soudní úředníci, kteří jsou pověřeni soudními nebo kvazisoudními úkoly a jejichž rozhodnutí podléhají odvolání (Rechtspfleger)? Počet těchto úředníků (Rechtspfleger) Na 100 000 Arménie 327 10 Rakousko 574 7 Chorvatsko 220 5 Česká republika 1 840 18 Dánsko n.a. - Estonsko 78 6 Německo 11 906 14 Maďarsko 430 4 Irsko 27 1 Lichnštejnsko 2 4 Malta 7 2 Norsko n.a. - Polsko 1 175 - Slovensko 582 - Slovinsko n.a. - Španělsko 3 536 8 (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 32., str. 83-84) V porovnání s počtem je počet úředníků největší v Arménii, České republice a Německu. Další soudní personál Zpráva zjišťovala počty dalších soudních úředníků podle tří skupin. Do první patří úředníci, jejichž úkolem je pomáhat soudcům přímo. Mohou to být soudní poradci a zapisovatelé. Většinou pomáhají soudcům a senátu při jednání - při psaní soudních rozhodnutí nebo shromažďují informace o příslušné jurisprudenci. Druhou skupinu tvoří úředníci, kteří jsou zodpovědní za různé administrativní úkoly a soudní management, například vedoucí správy soudu, vedoucí finančního nebo informačního oddělení. Do této kategorie spadá rovněž personál zodpovědný za zapisování nových věcí. Třetí katagorie zahrnuje technický personál na soudech, napříkad personál zodpovědný za IT vybavení, zabezpečení a úklid. Přibližně polovina zemí byla schopna uvést přesné údaje soudního personálu v těchto třech kategoriích, 5 zemí (Rakousko, Estonsko, Německo, Lichtenštejnsko a Polsko) uvedlo mezi nimi rovněž Rechtspflegry. Následující tabulka podává přehled o úrovni specializace soudního personálu. Státy však zahrnuly (případně vyňaly) do tří výše zmíněných kategorií různé skupiny soudního personálu. Například Francie vyňala personál pracující u správních soudů, Turecko a Španělsko zahrnuly zároveň personál pracující u státního zastupitelství, vzhledem k tomu, že rovněž pracuje u soudu a není možné rozlišit mezi personálem pracujícím u soudu a u státního zastupitelství. Estonsko uvedlo údaje zahrnujcí personál pověřený kvazisoudními úkony, jako jsou probační úředníci, zatímco Rakousko je výslovně vyloučilo. Ve Spojeném království - Walesu uvedený počet zahrnuje všechen personál pracující u soudu, včetně magistrates (nižších soudců).

Platové poměry soudců Zkoumány byly rovněž platové poměry soudců, výše jejich platů na počátku a na konci kariéry a v porování s průměrným hrubým ročním platem a také to, zda a jaké mají soudci ještě další zvlášní výhody. Hrubý roční příjem soudců v roce 2004: Průměrný hrubý roční příjem Hrubý roční přijem soudce 1. stupně na počátku jeho kariéry V porovnání s průměrným hrubým ročním příjmem činí vice Hrubý roční příjem soudce Nejvyššího soudu nebo nejvyššího odvolacího soudu V porovnání s průměrným hrubým ročním příjmem činí vice Albánie 2 440 7 750 3,2 krát 18 600 7,6 krát Andora 14 846 63 425 4,3 krát 34 189 2,3 krát Arménie 756 4 884 6,5 krát 5 868 7,8 krát Rakousko 38 640 41 301 1,1 krát 100 180 2,6 krát Azerbajdžán 994 6 860 6,9 krát 11 440 11,5 krát Belgie 31 992 51 187 1,6 krát 93 658 2,9 krát Bosnia a Hercegovina 4 634 24 151 5,2 krát 40 611 8,8 krát Bulharsko 2 417 4 140 1,7 krát 10 644 4,4 krát Chorvatsko 9 582 22 837 2,4 krát 51 845 5,4 krát Kypr 11 700 30 449 2,6 krát 54 123 4,6 krát Česká republika 6 783 16 344 2,4 krát 37 464 5,5 krát Dánsko n.a. 83 000-118 000 - Estonsko 5 588 20 620 3,7 krát 28 353 5,1 krát Finsko 33 000 50 000 1,5 krát 105 000 3,2 krát Francie 38 921 49 095 1,3 krát 158 561 4,1 krát Gruzie 992 4 800 4,8 krát 9 248 9,3 krát Německo 39 815 38 829 1 krát 86 478 2,2 krát Řecko 16 776 n.r. - 56 400 3,4 krát Maďarsko 6 984 20 729 3 krát 34 426 4,9 krát Island 38 700 100 500 2,6 krát 125 000 3,2 krát Irsko 27 780 125 563 4,5 krát 198 942 7,2 krát Itálie 22 254 34 582 1,6 krát 112 903 5,1 krát Lotyšsko 3 600 8 552 2,4 krát 16 740 4,7 krát Lichtenštejnsko 74 592 100 000 1,3 krát n.a. - Litva 4 024 14 316 3,6 krát 32 449 8,1 krát Lucembursko 39 587 68 880 1,7 krát 113 285 2,9 krát Malta 11 644 26 548 2,3 krát 31 235 2,7 krát Moldávie 853 851 1 krát 2 663 3,1 krát Monako n.a. 38 905 - - - Černá Hora 3 636 - - - - Nizozemí 30 642 65 000 2,1 krát 110 000 3,6 krát Norsko 41 219 70 477 1,7 krát 111 688 2,7 krát Polsko 6 218 11 633 1,9 krát 37 217 6 krát Portugalsko 13 492 32 272 2,4 krát 77 583 5,8 krát Rumunsko 2 423 4 056 1,7 krát 18 894 7,8 krát Rusko 2 379 10 428 4,4 krát 24 600 10,3 krát San Marino 23 609 70 000 3 krát - - Srbsko 3 420 - - - - Slovensko 4 997 17 632 3,5 krát 24 132 4,8 krát Slovinsko 13 565 22 260 1,6 48 260 3,6 krát Španělsko 25 060 46 412 1,9 krát 108 549 4,3 krát Švédsko 31 906 23 364 0,7 krát 88 416 2,8 krát Turecko 7 783 12 637 1,6 krát 27 158 3,5 krát Ukrajina 1 105 7 679 6,9 krát 19 705 17,8 krát Spojené království - Wales 36 900 150 135 4,1 krát 265 390 7,2 krát Spojené království - Severní Irsko 31 061 181 181 5,8 krát 253 001 8,1 krát Spojené království- Skotsko 33 500 167 275 5 krát 253 559 7,6 krát (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 49., str. 116)

Další výhody Platy soudců z různých zemí je složité porovnávat vzhledem k rozdílným životním nákladům. Porovnávání platů soudců v jednotlivých členských zemích ztěžují i další faktory: v některých zemích dostávají soudci další výhody, kterými může například být zvláštní důchod, zvláštní zdravotní péče, ubytování, používání služebního auta, bezplatná doprava z místa bydliště na pracoviště apod. Žádný ze států však nemá zvýhodněný daňový systém pro soudce. Další výhody pro soudce: Počet zemí Daňové zvýhodnění 0 Zvláštní důchodové zvýhodnění 11 Ubytování 10 Jiné finanční výhody 16 (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 52., str. 121) Jinými finančními výhodami mohou být například příspěvky na dovolenou podle věku a služebního věku, zvláštní životní pojištění, zdravotní pojištění a/nebo příspěvky na dopravu (služební automobil poskytovaný vládou), případně příspěvky na reprezentační výdaje. V některých zemích je poskytováno ubytování soudcům, kteří jsou přiděleni do jiného města než kde mají bydliště, nebo pro služebně nejstaršího soudce (např. pro předsedu soudu ve Francii). Na Islandu mají pro soudce Nejvyššího soudu speciální důchodový program. Konkrétně v Azerbajdžánu, na Kypru, v České republice, Estonsku, Gruzii, Maďarsku, Lotyšsku, Lucembursku, Maltě, Černé Hoře, Norsku, Polsku, Portugalku, Rumunsku, Ruské federaci, Slovensku, Španělku, Turecku a Ukrajině požívají soudci dalších zvláštních výhod. Ty se liší počínaje speciálním zdravotním pojištěním a používáním služebního auta, přes snížené půjčky na bydlení, příspěvky na oblečení, jídlo a ubytování a konče platovými bonusy. Možnost kombinovat práci soudce s jinými aktivitami Možnost kombinovat práci soudce s jinými aktivitami musí být vnímána ve světle ochrany jejich nezávislé pozice. Poradní Rada Evroských soudců (Consultative Council of European Judges) doporučuje, aby se soudci zdrželi jakékoli aktivity, která by je mohla odvést od jejich soudcovských povinností nebo by zapříčinila, že by nevykonávali své povinnosti nestranně (CCJE Názor (2002) č. 3.6). To ovšem neznamená, že soudci nesmí vykonávat žádnou jinou aktivitu, neboť by neměli být izolováni od společnosti, ve které žijí. Nejčastějšími vedlejšími aktivitami soudců jsou: Pedagogická činnost, která zahrnuje například působení jako univerzitní učitel, účast na konferencích apod. Výzkumná a publikační činnost, například publikace článků v novinách a časopisech a účast na tvorbě právních norem. Kulturní činnost, například vystupování na koncertech, v divadelních hrách, prodej vlastních obrazů a podobně.

Téměř ve všech zemích se soudci účastní takových aktivit, jako je pedagogická činnost nebo účast na právních a výzkumných pracích. Nicméně 10 zemí uvedlo, že takovouto aktivitu nelze provádět za odměnu. Aktivity jiné povahy, zejména činnosti protichůdné se soudnictvím, například funkce rozhodce nebo poradce, mohou být vnímány problematicky z etického hlediska. Kombinování práce soudce s jinými činnostmi: Činnost Ano za odměnu Ano bez odměny Pedagogická činnost 39 12 1 Výzkumná a publikační činnost 40 12 1 Arbitr 10 4 32 Konzultant 7 4 33 Kulturní činnost 19 16 14 Jiná činnost 11 3 13 Ne (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 53., str. 122) Počet zemí, které umožňují vykonávat jiné aktivity bez nároku na odměnu, je vyšší než počet zemí, které umožňují tyto aktivity vykonávat za odměnu. Ve většině zemí mohou soudci vykonávat pedagogickou činnost (pouze na Kypru to není dovoleno). V Irsku, na Maltě, v Portugalsku a Spojeném Království - Walesu je to povoleno pouze jako neplacená činnost. Ve většině zemí je povoleno vykonávání činností v oblasti výzkumu a publikační činnost. Pracovat jako rozhodce je soudcům zakázáno ve většině zemí. Výjimky tvoří pouze Chorvatsko, Dánsko, Finsko, Německo, Řecko, Island, Norsko, Slovinsko, Švédsko a Spojené království - Skotsko. Ve většině zemí nemohou soudci pracovat ani jako poradci. Výjimky z tohoto pravidla můžeme najít v Rakousku, České republice (pouze pro Ministerstvo spravedlnosti, vládu a Parlament), Německu (bez nároku na odměnu), Dánsku, Finsku, Česné Hoře, Švédsku a Spojeném království - Skotsku. Kárná řízení a sankce Následující tabulky ukazují rozdílnost počtu kárných řízení proti soudcům, důvodů pro jejich zahájení a typů sankcí. Nejčastějším důvodem pro zahájení kárného řízení je porušení profesní etiky nebo profesionální neschopnost. Mnohem méně často je kárné řízení zahajováno pro spáchání trestného činu (v 17 zemích). Nejvyšší počet kárných řízení proti soudcům v roce 2004 uvedly následující země: Německo (50), Norsko (107), Polsko (111), Ruská federace (417) a Slovenská republika (54). Tato čísla musí být samozřejmě vnímána v souvislosti s počtem soudců.

Kárná řízení proti soudcům v roce 2004: Celkový počet zahájených kárných řízení Porušení profesionální etiky Profesní neschopnost Trestný čin Jiný důvod Albánie 9 1 - - 8 Andora 0 - - - - Arménie - - - - - Rakousko 37 13 21 3 ne - Azerbajdžán 13 - - - 13 Belgie n/a - - - - Bosnia a Hercegovina 9 5 4 0 0 Bulharsko - - - - - Chorvatsko 1 ne - ne - 1 ne - Kypr - - - - 4 Česká republika 24 7 15 ne - 2 Dánsko 1 - - 1 - Estonsko 7 1 7 ne - - Finsko 4 ne - ne - ne - 4 Francie 4 4 1 3 ne - Gruzie - 1 ne - 2 - Německo 50 12 25 12 - Řecko - - - - - Maďarsko 21 17-4 - Island 0 - - - - Irsko - - - - - Itálie - - - - - Lotyšsko 11 0 0 0 11 Lichtenštejnsko 0 - - - - Litva 3 n/a - n/a - n/a - n/a - Lucembursko 0 - - - - Malta 0 - - - - Moldávie - 1 8 4 ne - Monako 0 - - - - Černá Hora - - - - - Nizozemí - - - - - Norsko 107 3 9 no - ne - Polsko 111 47 48 13 3 Portugalsko 18 13 1-4 Rumunsko - - - - - Rusko 417 - - - ne - San Marino 0 - - - - Srbsko - - - - - Slovensko 54 3 14 ne - 37 Slovinsko 1 n/a - n/a - ne - - Španělsko 39 6 33 - - Švédsko - - - - - Turecko - 60 63 4 26 Ukrajina - ne - ne - ne - - Spojené království - Wales - - - - - Spojené království - Severní Irsko 0 ne - ne - ne - ne - Spojené království- Skotsko 0 ne - ne - ne - ne - (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 54., str. 123) Druh a počet sankcí uložených v kárných řízeních soudcům v roce 2004 je patrný z následující tabulky. Ve většině zemí byla nejčastěji uloženou sankcí důtka. Celkový počet zahájených kárných řízení nekoresponduje s počty uložených sankcí: jednak ne všechna kárná řízení končí potrestáním a jednak řízení zahájená v jednom roce mohou skončit až v roce následujícím.

Počet a druh sankcí uložených soudcům v roce 2004: Country Celkový počet sankcí Důtka Dočasné pozastavení výkonu funkce Propuštění Pokuta Jiná sankce Albánie 9 4-5 - - Andora 0 - - - - - Arménie - - - - - - Rakousko 16 9 2 1 4 ne - Azerbajdžán 13 10 - - - 3 Belgie 5 1 - - 1 3 Bosnia a Hercegovina 13 5 0 2 5 - Bulharsko - - - - ne - - Chorvatsko 11 1 ne - 4 6 ne - Kypr 0 - - - ne - ne - Česká republika 12 5 ne - 1 ne - 17 Dánsko - 1 - - - - Estonsko 5 3 ne - ne 0 1 1 Finsko 4 4 ne - ne - ne - ne - Francie 5-2 ne - - 3 Gruzie 116 35 0 15 ne - 35 Německo 20 10 2 ne - 4 4 Řecko - - - - - - Maďarsko 5 5 - - - 4 Island 0 - - - - - Irsko - - - - - - Itálie n/a - - - - - Lotyšsko 11 4 0 1 0 6 Lichtenštejnsko 0 - - - - - Litva 3 3 ne - ne - ne - ne - Lucembursko 0 - - - - - Malta 0 - - - - - Moldávie - 7 ne - 3 ne - 3 Monako 0 - - - - - Černá Hora - - - - - - Nizozemí - - - - - - Norsko 12 12 ne - ne - ne - ne - Polsko 50 28 11 4 ne - 7 Portugalsko 15 2 7-5 1 Rumunsko - - 3 - - - Rusko 417 ne - ne - 94 ne - 323 San Marino 0 - - - - - Srbsko - - - - - - Slovensko 17 9 - - 8 - Slovinsko 1 1 - - - - Španělsko 24 14 - - 10 - Švédsko - 3 ne - 1 no - 4 Turecko - 34 2 4 5 52 Ukrajina - - ne - - ne - - Spojené království - Wales - - - - - - Spojené království - Severní Irsko 0 ne - ne - ne - ne - ne - Spojené království- Skotsko 0 ne - ne - ne - ne - ne - (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 55., str. 124) Jiné sankce někdy odpovídají sankcím výše specifikovaným, avšak státy je někdy uváděly samostatně: například důtce je podobná výstraha (Belgie, Ruská federace) nebo osobní doporučení (Gruzie). Dále tyto ostatní sankce mohou spočívat v dočasném snížení platu (Česká republika), v odchodu do důchodu (Francie, Portugalsko), ve zbavení ohodnocení nebo funkce (Francie, Gruzie, Lotyšsko, Polsko). Bosna a Hercegovina a Maďarsko uvedli, že se stává, že soudci, možná proto, že vědí, že by mohli být kárně postiženi, před zahájením nebo v půběhu kárného řízení sami rezignují.

Soudní personál v roce 2004: Celkový počet soudního personálu Soudní personál, jehož úkolem je asistence soudcům Administrativní soudní personál, včetně managementu soudů Technický per počet % počet % počet % Albánie 808 388 48,0 276 34,2 144 Andora 68 18 26,5 14 20,6 2 Arménie 966 179 18,5 451 46,7 336 Rakousko 4 320 n.a. - n.a. - n.a. - Azerbajdžán 1 524 267 17,5 495 32,5 762 Belgie 5 618 4 566 81,3 n.r. - 1 052 Bosnia a Hercegovina 1 998 1 025 51,3 758 37,9 215 Bulharsko n.r. n.r. - n.r. - n.r. - Chorvatsko 6 473 451 7,0 6 022 93,0 n.a. - Kypr 425 137 32,2 46 10,8 125 Česká republika 9 093 1 919 21,1 6 145 67,6 1 029 Dánsko 1 422 n.a.p. - n.a.p. - n.a.p. - Estonsko 1 016 646 63,6 74 7,3 213 Finsko 2 586 n.a. - n.a. - n.a. - Francie 16 646 6 658 40,0 1 931 11,6 8 057 Gruzie 1 155 359 31,1 413 35,8 64 Německo 58 922 38 143 64,7 12 048 20,4 n.a. - Řecko 6 827 5 712 83,7 1 105 16,2 10 Maďarsko 6 770 2 700 39,9 2 800 41,4 1 270 Island 57 29 51,1 28 48,9 0 Irsko 1 084 200 18,5 865 79,8 19 Itálie 24 952 n.a. - n.a. - n.a. - Lotyšsko 1 371 746 54,4 425 31,0 200 Lichtenštejnsko 39 n.r. - n.r. - n.r. - Litva 2 350 n.a. - n.a. - n.a. - Lucembursko 240 120 50,0 109 45,4 10 Malta 346 136 39,3 160 46,2 50 Moldávie n.r. n.a. - n.a. - n.a. - Monako 41 13 31,7 4 9,8 6 Černá Hora 830 77 9,3 n.a. - n.a. - Nizozemí 5 217 n.r. - n.r. - n.r. - Norsko 961 n.a. - n.a. - n.a. - Polsko 33 878 19 189 56,6 8 790 25,9 3 691 Portugalsko 7 506 6 670 88,9 425 5,7 343 Rumunsko 8 975 n.r. - n.r. - n.r. - Rusko 65 237 35 819 54,9 6 019 9,2 2 480 San Marino 45 n.a. - n.a. - n.a. - Srbsko 18171 n.r. - n.r. - n.r. - Slovensko 4 070 2 775 68,2 857 21,1 438 Slovinsko 2 257 n.a. - n.a. - n.a. - Španělsko 37 744 n.a. - n.a. - n.a. - Švédsko 1 337 n.r. - n.r. - n.r. - Turecko 18 276 12 674 69,3 5 419 29,7 183 Ukrajina 23304 n.r. - n.r. - n.r. - Spojené království - Wales 23 000 n.a. - n.a. - n.a. - Spojené království - Severní Irsko 537 n.r. - n.r. - n.r. - Spojené království- Skotsko 1 231 n.r. - n.r. - n.r. - (www.coe.int/cepej - Evaluation of judicial systems - 2006 Report - Table 33., str. 85)