Volný čas a sport. Seminární práce do kurzu: Analýza kvantitativních dat I. ANONYMIZOVÁNO. Revize (opravy a poznámky) Jiří Šafr

Podobné dokumenty
Spokojenost se životem

Univerzita Karlova v Praze, Fakulta Humanitních Studií Obor Historická sociologie. Seminární práce: volný čas a sport

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji ,61 1,61 0,00 5,00

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Závěrečná zpráva. Úřad městské části Praha 18 5/2018. Mgr. Pavel Černý Dotazník k genderovému auditu

Znalost log politických stran

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - únor 2015

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

Příprava souboru dat a analýza

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Spokojenost se životem březen 2018

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Názory občanů na státní maturitu září 2012

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Technické parametry výzkumu

Spokojenost se životem březen 2019

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

Metodologie pro ISK 2, jaro Ladislava Z. Suchá

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU LET

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA

Kvantitativní metody výzkumu v praxi PRAKTIKUM. Příprava výzkumného projektu

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

Spokojenost se životem červen 2019

Postoje české veřejnosti k cizincům

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Pražská sídliště závěrečná zpráva

Bezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného mínění

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Excel mini úvod do kontingenčních tabulek

Česká veřejnost o dění na Ukrajině prosinec 2016

Názory lidí na opatření v rodinné politice

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Svatby v české společnosti

Úroveň vzdělávání v ČR

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Technické parametry výzkumu

Občané o Lisabonské smlouvě

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

Názor občanů na drogy květen 2017

Názor občanů na drogy květen 2019

Fyzické tresty Výzkum PR

Výsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Hodnocení stavu životního prostředí květen 2019

Spokojenost s životem červen 2015

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017

SVOBODA ZVÍŘAT. Kožešinová zvířata. Na základě dat CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., pro Svobodu zvířat. Zpracovala: PhDr. Lucie Moravcová

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Analýza volnočasových aktivit obyvatel obcí přilehlých k městu Štětí

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Občané o daních červen 2011

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Názory na důvody vstupu do politických stran

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu listopad 2015


Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016

Zpracovaly: Veronika Pešková, Jarmila Pilecká Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Transkript:

Volný čas a sport Seminární práce do kurzu: Analýza kvantitativních dat I. ANONYMIZOVÁNO Komentář [JS1]: Tady by měl být název seminární práce (Souvislost mezi trávením volného času pohlavím, věkem a kouřením) odkazující ke konkrétní náplni práce a ne jméno výzkumu (ISSP 2007) Revize (opravy a poznámky) Jiří Šafr 1

Souvislost mezi trávením volného času a faktory pohlavím, věkeum a kouřením a nebo Souvislost mezi trávením volného času sociodemografickými faktory a kouřením Úvod: Ve své seminární práci se zaměřuji na výzkum volného času a sportovních aktivit. Data, která využívám ve své analýze pocházejí ze sociálního výzkumu ISSP, který byl proveden v roce 2007 Sociologickým ústavem AV ČR v. v. i. za pomoci tazatelské sítě GfK Praha. Výzkum byl proveden v rámci projektu Sdílené hodnoty a normy chování jako zdroj posilování sociální koheze a překonávání negativních dopadů sociální diferenciace v ČR. Počet respondentů, kteří se výzkumu účastnili, byl 1222. Všichni respondenti byli starší 18 let. Sběr dat probíhal metodou face to face rozhovoru, kdy tazatel vedl osobní rozhovor s respondentem, během kterého byl vyplňován standardizovaný dotazník. Považuji za důležité vymezit, co je v rámci výzkumu považováno za volný čas. Ten je definovaný jako doba, kdy se respondent nezabývá prací, domácími povinnostmi a dalšími činnostmi, které musí dělat. Z reprezentativního šetření české populace CVVM z roku 2009 lze zjistit, že pouze 6 % respondentů uvedlo, že nemají žádný volný čas ve všední den, čtvrtina populace odhladlaodhadla svůj volný čas ve všední den na 1 2 hodiny, třetina pak na 3 4 hodiny, 18 % na 5 6 hodin a dalších 16 % na 7 a více hodin. O víkendu máme volného času více. Čtvrtina respondentů odhladla svůj volný čas o víkendu na 5 6 hodin, další čtvrtina na 7 9 hodin, přibližně 30 % na 10 a více hodin a pouze 1 2 % respondentů nemají o víkendu žádný volný čas. 1 Cílem mé analýzy dat je zjistit, zda existuje souvislost mezi věkem, pohlavím, aktivním kouřením a trávením volného času a také jaké množství času česká populace věnuje fyzickým aktivitám. Komentář [JS2]: V češtině je v 1. pádě mezi číslem a znakem % mezera. (platí i dále) Komentář [JS3]: Cíl práce je definován dost vágně. Není ani dostatečně sociologicky obecný, např. Jaké faktory podmiňují aktivní trávní volného času? ani analyticky konkrétní, např. zjistit, zda existuje souvislost mezi aktivním trávením volného času věkem při kontrole vlivu kouření. Trochu to souvisí s tím, jak jsou nešikovně definovány hypotézy. 1 Patočková, V. a Šafr, J.: Trávení volného času v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi. In: Naše společnost 2, 2010, str. 21 2

Mezi proměnné, které budu ve své analýze sledovat patří nezávisle proměnné věk (vek50plus) 2, pohlaví (s30), kouření (q18) a závisle proměnné fyzické aktivity (q1_j), setkávání s přáteli (q1_g), trávení s ostatními lidmi (q5b). Výzkumné otázky: 1)Jaká je souvislost mezi věkem, pohlavím, kouřením a trávením volného času? 2)Kolik času věnují lidé fyzickým aktivitám? Hypotézy: 1) Více než 50% lidí se věnuje fyzickým aktivitám několikrát za měsíc a méně. Tohle je sociologicky nesmyslná hypotéza (jde o hypotézu prvního řádu). Proč zrovna 50 %, proč ne třeba 66 % (=2/3)? Pokud chcete deskripci/exploraci, pak raději formulujte (jen) dobré explorační otázky, např. Jaký je v dospělé populaci v ČR podíl těch, co se věnují sportu? Hypotézy 1. řádu mají smysl pouze tam, kde je naše očekávání o určité hodnotě podloženo nějakou teorií nebo komparací (např. při porovnání s výsledky s jinými zeměmi nebo v čase). Takto ad hoc formulované hypotézy jsou k ničemu. Soustřeďte energii na hypotézy druhého řádu. 2)Lidé starší 50 let (včetně) tráví více času či většinu sami než lidé mladší. 3) Lidé, kteří kouří příležitostně a pravidelně se věnují fyzickým aktivitám nejčastěji několikrát do roka. 4) Muži se věnují fyzickým aktivitám denně a několikrát do týdne častěji než ženy. a nebo: Muži se věnují fyzickým aktivitám častěji než ženy, pokud jde o frekvenci denně ači několikrát do týdne, zatímco pokud jde o méně časté provozování sportovních aktivit genderové rozdíly nenacházíme častěji než ženy. 5) Lidé starší 50 let (včetně), kteří kouří příležitostně a pravidelně, se nejčastěji věnují fyzickým aktivitám několikrát do roka a méně. Metodologie: Pro analýzu dat využívám statistického programu SPSS. Před samotnou analýzou dat zkontroluji proměnné, zda jsou chybějící hodnoty správně zadané a nereálná čísla označím 2 Využívám proměnnou vek50plus, jejíž hodnoty jsou 0= lidi mladší 49 let a 1= lidé starší 50 let, jelikož chci zjišťovat jaké jsou rozdíly mezi lidmi nad 50 let a pod 49 let. 3 Komentář [JS4]: Tady není jasné, co je hlavní závislá proměnná(é). Je to Aktivní trávení volného času nebo Kouření? Může to být obojí, nebo také jedna z nich může být kontrolní proměnnou, ale vždy by měla být jasná role proměnných v analýze, což je dáno výzkumným problémem a tedy i tématem práce. (u věku a pohlaví to čtenář chápe, že půjde o vysvětlující faktory) Komentář [JS5]: Budiž ale formulace je takto konkrétní proč? Máte nějaký konkrétní důvod postulovat, že musí jít o několikrát do roka? (u kuřáků to chápu tam je to logické). Hypotézu lze reformulovat takto: Pravidelní kuřáci se věnují fyzickým aktivitám méně než lidé, co kouří nepravidelně či vůbec. Hypotézu podle této logiky opravte. Komentář [JS6]: Kvituji hypotézu, kde jsou 3 znaky. Ale tohle je takový kočkopes, nechápu, proč to tady je, působí to samoúčelně, vždyť na kouření a sport máte hyp. 3 a na věk a sport hyp. 1. Lepší hypotéza by mohla být třeba: Lidé starší 50 let, kteří příležitostně/pravidelně kouří sportují méně než ti, co kouří méně nebo vůbec. Ale to je ještě pořád hypotéza se dvěma znaky (závislá=sport a nezávislá= kouření, věk tady jen omezuje populaci, tj. nabývá jen jedné hodnoty). Ale skutečně rozumná a smysluplná hypotéza se třemi proměnnými by byla, taková která by předpokládala interakční efekt, např.: Pravidelné kouření obecně snižuje míru sportovní aktivity, v seniorském věku ale mnohem intenzivněji než u mladších věkových kohort. což odpovídá: Nejméně z celé populace sportují lidé starší 50 let, kteří příležitostně/pravidelně kouří. Hypotézu podle této logiky upravte nebo vymyslete jinou s podobnou logikou (např. pro pohlaví).

jako missingy. K analýze dat pak budu využívat popisné statistiky (procenta) a kontingenčních tabulek s tříděním 2. a 3. stupně. V průběhu analýzy je nezbytné některé proměnné překódovat, aby odpovídaly tomu, co chci testovat. Výstupy: Tabulka č.1: Fyzické aktivity, procenta a absolutní četnosti Frequency Percent Valid Percent Cumulative Percent Komentář [JS7]: Obecně k úpravě textu: nejprve začněte textem, např. obecnou větou, poté popište co je v tabulce či grafu a samotnou tabulku/graf dejte až za tento text (odstavec/e). (V některých případech se tabulky dokonce dávají až do přílohy.) denně 146 11,9 12,0 12,0 několikrát týdně 317 25,9 26,1 38,1 Valid několikrát za měsíc 333 27,3 27,4 65,6 147 12,0 12,1 77,7 nikdy 271 22,2 22,3 100,0 1214 99,3 100,0 Missing bez odpovědi 8,7 1222 100,0 Zdroj: ISSP 2007, ČR K tomu, abych získala přehled o tom, Kkolik lidí se věnuje sportu několikrát za měsíc a méně jsem využila nám ukazuje frekvenční tabulkya 1. Na jejím základě mmůžeme vidět, že lidé nejvíce se lidé věnují sportu několikrát do měsíce a to 27 % respondentů. Naopak těch, kteří dělají sport denně je pouhých 12 % z dotázaných. Lidí, kteří se věnují sportu několikrát do měsíce a méně je 61,82%. Na základě tohoto faktu mohu potvrdit hypotézu, že lidí, kteří se věnují sportu několikrát do měsíce a méně je více než 50%. Tento fakt může být zapřičiněnzapříčiněn tím, že lidé nemají dostatek času, aby sportu věnovali každý den nebo několik dní v týdnu, jelikož jsou vytížení prací či studiem a volného času nemají příliš nebo ho využívají jiným způsobem. Komentář [JS8]: U procent zaokrouhlujte na celá čísla, alespoň v textu. Komentář [JS9]: Tohle je sociologicky nesmyslná hypotéza (viz výše). Stačila by jednoduchá explorativní otázka (a nebo ani tone, prostě jen popsat, jak lidé tráví volný čas na to nepotřebujete hypotézy). Přepsat na deskripci. Komentář [JS10]: Tak tohle by bylo zajímavé zkoumat, ale je to třeba empiricky zkoumat, pokud máte tyto proměnné v datech (a v ISSP07 máte počet hodin/týden strávených v práci, údaj, zda jde o studenta, rozsáhlou strukturu využití volného času) nikoliv jen spekulovat. 4

Tabulka č.2: Frekvence Preference trávení času o samotě/s jinými lidmi podle věku, ČR, 2007, dospělá populace nad 18 let spolecnost vek50plus <49 >50 Tráví čas více s ostatními 75,8% 61,0% 68,3% Tráví čas spíše sám 24,2% 39,0% 31,7% 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj: ISSP 2007, ČR Počet chybějících hodnot: 104 Na základě tabulky 2 můžeme vidět, že lidé nad 50 let radši tráví čas s ostatními a sice celých 61 % dotázaných. Nicméně u lidí mladších 49 let je tento počet vyšší a to 75,8 %. Hypotéza, že lidé nad 50 let budou radši trávit čas sami se však nepotvrdila. Důvodem mohou být jimi preferované aktivity, nicméně to by potřebovalo další zkoumání. Tabulka č.3: Frekvence fyzických aktivit podle kouření, ČR, 2007, dospělá populace nad 18 let Jak Fyzické aktivity Kouří Kouří Nekouří Neodpověděl denně 10,3% 12,9% 12,0% několikrát týdně 20,8% 28,3% 75,0% 26,1% několikrát za měsíc 31,1% 25,8% 25,0% 27,4% 14,5% 11,1% 12,1% nikdy 23,4% 21,9% 22,3% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj: ISSP 2007, ČR Počet chybějících hodnot: 12 Na základě kontingenční tabulky můžeme vidět, že lidé, kteří nekouří se věnují sportu častěji denně (12,9 %) a několikrát týdně (28,3%), než lidé kteří kouří (10 % resp. 21 %). Tento fakt je dán pravděpodobně tím, že se tito lidé snaží dodržovat zdravý životní styl a kouření by snižovalo jejich sportovní výkon. Právě na základě toho, že kouření snižuje sportovní výkon, jsem předpokládala, že lidé, kteří kouří budou nejčastěji sportovat. Tato hypotéza se však nepotvrdila. Vysvětlení vidím v tom, že množství kuřáků nedokáže odbourat svůj zlozvyk, nicméně snaží se žít zrdravězdravě alespoň v jiných ohledech a tak se věnují sportu více. Komentář [JS11]: Takhle to zavání tím, že jde o objektivní údaj jak tráví čas sám/s jinými, ale otázka=proměnná (q5b) je přeci o preferenci. Hodně udělá, když uvedete znění otázky v dotazníku, např. do poznámky nebo do přílohy. Komentář [JS12]: Tak tady by bylo dobré popsat slovně (stačí v poznámce pod čarou) jak vznikla tato proměnná, jak byla rejdována z otázky v dotazníku 5b. Které kategorie byly sloučeny? V našich seminárkách je také dobré uvést syntax SPSS. Komentář [JS13]: Poznámka (obecně k uvádění počtu platných případů). Takto je to OK, to protože v úvodní pasáži píšete, kolik je případů v datech celkem (n=1222), takže si to čtenář může spočítat, že počet chybějících hodnot je u této konkrétní tabulky 8,5 %. (Jinou možností je uvádět toto procento a nebo naopak počet validních případů, zde: n = 1118 (listwise)). Komentář [JS14]: Lépe by text zněl, třeba takto: Jak ukazují podíly preference způsobu trávení volného času v tabulce 2, lidé nad 50 let radši tráví volný čas Komentář [JS15]: Tak tady je kámen úrazu těch Vašich nešťastných formulací hypotéz. Tak jak jste si hypotézu nešikovně formulovala, tak ji opravdu musíte zamítnout, ale přitom pokud byste se soustředila na rozdíly v preferenci trávení volného času podle věku, tak musíte dojít k tomu, že 1. Celkově v populaci převládá preference trávit čas s druhými než sám (cca 2/3), ale zároveň platí, že lidé starší 50 let mají tendenci k sociabilitě o něco slabší (61 % oproti 76 % u mladších). Zřejmě tedy s věkem zájem o to stýkat se ostatními lidmi klesá, ale k tomu by bylo třeba použít více věkových kategorií. OPRAVTE V TEXTU Komentář [JS16]: Tohle je hodně naivní interpretace. 5

Tabulka č.4: Frekvence fyzických aktivit podle pohlaví, ČR, 2007, dospělá populace nad 18 let Pohlaví muž žena denně 12,2% 11,9% 12,0% několikrát týdně 26,3% 26,0% 26,1% Jak Fyzické aktivity několikrát za měsíc 28,9% 26,3% 27,4% 13,3% 11,1% 12,1% nikdy 19,3% 24,8% 22,3% 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj: ISSP 2007, ČR Počet chybějících hodnot: 8 Na základě kontingenční tabulky je patrné, že muži se věnují fyzickým aktivitám denně (12,2%) a několikrát týdně častěji (26,3%) než ženy a mohu konstatovat, že se má hypotéza potvrdila. Nicméně rozdíl není značný v obou případech se liší o pouhá 0,3%. Je však taky patrné, že jsou to více ženy, které nedělají fyzické aktivity nikdy (24,8%). Důvod proč se ženy věnují fyzickým aktivitám denně a několikrát týdně méně než muži může být v tom, že se ženy kromě zaměstnání také starají o děti a domácnost a času na sport tedy mají méně. Komentář [JS17]:??? několikrát týdně (26%), což je častěji než ženy (12 % resp. 26 %). Takhle to dává formulačně smysl, jenže stejně je to ve skutečnosti špatně, protože rozdíly mezi muži a ženami jsou prakticky nulové. Vždyť to sama to píšete, u výběrových dat je rozdíl 0,3% je prostě nula. Ten rozdíl je opravdu když už tak až když se vezme v úvahu kategorie nikdy (vs. všechny ostatní kategorie), 25 vůči 19 % představuje rozdíl 6 procentních bodů, což je ale vzhledem k výběrové chybě stále skoro nic, ale budiž. OPRAVTE. Komentář [JS18]: OK, ale opět tohle tvrzení by se mělo ověřit na datech, tj. Sportují ženy méně než muži pokud se nestarají o děti? třídění 3.stupně s kontrolním faktorem pečuje o děti (ten kupodivu v ISSP07 nemáme) a nebo aspoň má malé děti (který by šel zkonstruovat z úvodní otázky C) 6

Tabulka č. 5: Frekvence fyzických aktivit podle věku a kouření, ČR, 2007, dospělá populace starší 18 let vek50plus <49 Jak Fyzické aktivity kouri Kouří Nekouří Neodpověděl Komentář [JS19]: Tuto kategorii by bylo bývalo vhodnější denně 12,0% 14,3% 13,4% vyřadit (do missingů), pokud je pod 5 % tak určitě, navíc zde nás několikrát týdně 25,5% 35,3% 66,7% 31,8% to věcně příliš nezajímá, zda lidé co neodpovídají méně/více několikrát za měsíc 31,0% 30,6% 33,3% 30,8% sportují. 12,5% 9,6% 10,7% nikdy 19,0% 10,2% 13,4% >50 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% denně 7,9% 11,8% 10,8% několikrát týdně 14,6% 22,9% 100,0% 20,9% několikrát za měsíc 31,1% 22,1% 24,4% Jak Fyzické aktivity 17,1% 12,2% 13,4% nikdy 29,3% 31,0% 30,5% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% denně 10,3% 12,9% 12,0% několikrát týdně 20,8% 28,3% 75,0% 26,1% několikrát za měsíc 31,1% 25,8% 25,0% 27,4% Jak Fyzické aktivity Komentář [JS20]: Vzhledem k tomu, že tohle máte v tabulce 3, 14,5% 11,1% 12,1% tak by bylo dobré jen pro Kouří zde vymazat. nikdy 23,4% 21,9% 22,3% Tabulky zestručňujeme, jak jen to jde. To aby čtenář nebyl zahlcen 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% zbytečnými údaji. Zdroj: ISSP 2007? ČR Počet chybějících hodnot: 12 Ačkoliv jsem předpokládala, že lidé nad 50 let, kteří kouří se budou nejčastěji věnovat fyzickým aktivitám pouze několikrát do roka a méně, tato hypotéza se nepotvrdila. Lidé, kteří kouří a jsou starší 50 let se nejčastěji věnují fyzickámfyzickým aktivitám několikrát za měsíc. Je dost možné, že je to zapřičiněnozapříčiněno faktem, že jsou tito lidé ze všech stran informování o vlivech, které ohrožují zdraví (vysoký cholesterol, obezita..) a snaží se tomu předcházet sportováním. Nicméně lze na základě této tabulky slevoat vysledovat vztah mezi kouřením a fyzickými aktivitami. A sice lidé, kteří nekouří se věnují sportu častěji než lidé, kteří kouří. Měla jste testovat hypotézu o souvislosti sportování a kouření při kontrole vlivu věku. Protože sportování má 5 kategorií je přehlednější jej rekódovat. 7 Komentář [JS21]: To je sice pravda (v kolonkách ), ale vždyť tohle jste již řešila v Tabulce č.3: Frekvence fyzických aktivit podle kouření Proč se opakujete? Komentář [JS22]: Hypotézu konkrétně formulujte a otestujte. A také správně interpretujte, včetně závěru. Stačí k tomu tabulka (viz Excel soubor, co přikládám, v něm je to otázka 5minut). V SPSS to ještě šlo využít korelací/asociací v rámci CROSSTABS.

Tady jsem to zjednodušil sloučil kategorie sportování na sportuje někdy (oproti nikdy). Interakční efekt je malý ale zřetelný: pro starší 50let je procentní rozdíl 2 body zatímco u mladších je to 9 bodů. 100% 90% 80% 70% 90% 81% 71% 69% 60% 50% 40% <49 >50 30% 20% 10% 0% Kouří Nekouří Závěr: Ve své práci jsem se snažila zjistit, jak pohlaví, věk a kouření ovlivňují trávení volného času a také kolik času lidé věnují fyzickými aktivitaámi. Jelikož je dnes každý člověk poměrně hodně vytížený prací a zároveň je velmi populární trávit čas na sociálních sítích, předpokládala jsem, že se více než 50% lidí bude fyzickým aktivitám věnovat několikrát do měsíce a méně. Tato hypotéza se potvrdila a ukázalo se, že těchto lidí je 61,82%. Nicméně sport se v současnosti stává modní módní záležitostí a lze spatřovat, což se odráží právě v tom, že se lidé věnují sportu nejčastěji několikrát do měsíce, nikoli několikrát do roka a méně. Komentář [JS23]: Viz nesmyslnost hypotézy 1. Test upravte jako deskripci stavu (ne test hypotézy). Komentář [JS24]:?????? Co tady argumentem? Takhle je to důkazně opravdu neprůkazné. Zároveň jsem se snažila zjistit, zda a jak věk, pohlaví a aktivní kouření ovlivňují volný čas. Jak se ukázalo lidé nad 50 let upřednostňují trávení času ve společnosti, což nepotvrdilo mou hypotézu, že budou trávit čas radši sami. Tento fakt může být spojen s tím, že množství těchto lidí není například zběhlých v internetové komunikaci a práci s počítačem a vyhledávají stále společnost. Zároveň tato jejich prefernce může souviset s aktivitami, které upřednostňují během svého volného času, což bychom mohli dále zkoumat. Jak se ukázalo, kouření neovlivňuje přístup ke sportu natolik, jak jsem si myslela. A hypotéza, že lidé, kteří kouří příležitostně a pravidelně se věnují sportu nejčastěji několikrát do roka a méně, se nepotvrdila. Stejně tak hypotéza, že lidé starší 50 let, kteří kouří, se věnují fyzickým aktivitám nejčastěji několikrát do roka. Ukázalo se, že se lidé věnují fyzickým aktivitám nejčastěji několikrát do měsíce. To připisuji především tomu, že ačkoliv lidé nejsou Komentář [JS25]: Jenže jde o relativní rozdíl vůči mladším, a to jak jsme viděli opravdu starší chtějí trávit volný čas sami častěji než mladší. Takhle je to nesmyslné. OPRAVTE Komentář [JS26]: Tohle je čirá fantazie. To nemůžete myslet vážně. Komentář [JS27]: Upravit podle výsledků Komentář [JS28]: Kteří? Všichni? Jakého věku? 8

schopni zbavit se svého zlozvyku kouření, mohou se pod tlakem současné společnosti, kdy je kladen důraz na zdraví a neustále informování o nemocech jako vysoký cholesterol a obezita, snažit aslespoň v tomto ohledu pečovat o své zdraví. Nicméně je patrné, že lidé, kteří nekouří se věnují sportu častěji a proto můžeme konstatovat, že existuje souvislost mezi kouřením a četností fyzických aktivit. Hypotéza, že se muži věnují fyzickým aktivitám denně a několikrát do týdne častěji než ženy, se potvrdila. Ačkoliv rozdíl nebyl příliš markantní. Situaci připisuji tomu, že ženy mají kromě pracovních povinností také povinnosti spojené s péčí o domácnost a děti a tím pádem mají méně času na sportování. Pohlaví tak je faktorem, který ovlivňuje četnost fyzických aktivit. Komentář [JS29]: Na obecné úrovni to skoro neplatí (rozdíly je opravu malý viz tabulku 2 hlavně kategorie nikdy proti zbytku), spíše by se dalo říci, že nekuřáci se sportu věnují intenzivněji. Nicméně rozdíl skutečně je, ale hlavně u mladších 50let. To je právě ta interakce. OPRAVTE Komentář [JS30]: přeformulo vat 9