Univerzita Karlova v Praze, Fakulta Humanitních Studií Obor Historická sociologie. Seminární práce: volný čas a sport

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze, Fakulta Humanitních Studií Obor Historická sociologie Seminární práce: volný čas a sport Z kurzu: Analýza kvantitativních dat I Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO Praha 2014

2 Ve své práci se zaměřím na analýzu provedeného výzkumu v oblasti volného času a sportovních aktivit. Tento průzkum byl proveden v roce 2007 v rámci programu ISSP, což je mezinárodní program sociálního průzkumu, ve kterém je zahrnuto 41 zemí včetně České republiky. Tento výzkum byl proveden Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i. s pomocí tazetelskéou sítěí, pod záštitou GfFK Praha, společností pro výzkum trhu a veřejného mínění. Tento výzkum se zabývá tématikou volného času, která je zde definována jako doba, kdy se nezabýváme prací, domácími povinnostmi nebo jinými činnostmi, které musíme dělat ve spojitosti soustředění se na sportovní a spokojenosti, které souvisí s mírou využití volného času, spokojenost či nespokojenost s volným časem, provozované ve volném čase, sociální a politická participace, sociální determinant apod. Nejprve byly respondentovi položeny otázky týkající se jeho využití volného času: jak často sportujete? Jak často se cítíte být znuděný? Jste členem nějakého sportovního kroužku? Dále pokračovaly otázky týkající se životního stylu respondenta, kde byl tázán na to, zda kouří, pije alkohol apod. V poslední fázi byl respondent tázán o identifikační údaje z důvodu analýzy. Cíle mé analýzy: Cílem mé analýzy v této seminármestrální práci je především analyzovat vztahy mezi volnočasovými aktivitami respondentů, zaměřím se na jejich využití volného času, diferenciaci respondentů s využitím volnočasových aktivit a činností. Cílem mé práce je sledování vztahu mezi vybranými proměnnými KDYŽ UŽ TAK NAPIŠTE JAKÝMI PROMĚNNÝMI A JAK TENTO VZTAH BUDETE SLEDOVAT (můžete např. naznačit co je závislá a co nezávislá proměnná). Hlavním cílem je sledování vztahu mezi vybranými proměnnými. Mezi proměnné, které budou hlavní pro mojí analýzu patří jako je sportování, posilování, zdraví, volnočasové, nuda, pocit nudy, sledování televize. Komentář [JS1]: Tohle už je zbytečné, do této seminární práce to nepatří (psát o obsahu dotazníku by mělo např. pouze v nějaké metodologické studii) Komentář [JS2]: Tomuhle nerozumím. Skutečně můžete sledovat diferenciaci, kdy např. budete populaci segmentovat podle způsobu využití volného času (hledání typů), ale o tom Vaše práce není. Komentář [JS3]: Cíl práce je nejasný. Půjde o exploraci (mezi vybranými znaky) a nebo o ověřování vztahů, tj. jsou Vaše hypotézy nějak teoreticky ukotveny? (Případně jak, z jaké teorie vycházíte?) Komentář [JS4]: Doporučení: Podobně jako slovo respondent minimalizujte používání slova proměnná. VÝZKUMNÉ OTÁZKY A HYPOTÉZY - Jaký je vztah mezi kvalitou zdraví a sportovními aktivitami respondentů? - Jaký je vztah mezi nakupováním, chozením po obchodech a sportovními aktivitami respondentů? - Jaká je souvislost mezi pocitem nudy, sledováním televize a provozováním sportovních aktivit?

3 Hypotézy: H1- Respondenti, kteří se často nebo ve větším frekvenci věnují sportovním aktivitám mají převážně dobré zdraví. H2 - Respondenti, kteří chodí často nakupovat se vice věnují sportovním aktivitám. H3- Respondenti, kteří sledují televizi a vykonávají sportovní se cítí být méně znuděni. METODOLOGIE. Ve své analyze analýze budu používat popisné statistiky (procenta) a kontingenční tabulky s třídění druhého a třetího stupně, ze kterých odvodím závěry mezi vybranými proměnnými.

4 Úvod Tabulka č. 1, sportování, posilování, procenta a absolutní četnosti Frequency Percent Valid Percent 1 denně ,9 12,0 12,0 Valid 2 několikrát týdně 3 několikrát za měsíc 4 několikrát za rok nebo méně často ,9 26,1 38, ,3 27,4 65, ,0 12,1 77,7 5 nikdy ,2 22,3 100, ,3 100,0 Missing 6 bez odpovědi 8, ,0 Nejdříve jsem si vyjel vytvořil tabulku frekvencí, abych se podívalzjistil, zda se zde nevyskytují nějaké chybějící hodnoty nebo uživatelské missingy, jelikož se tabulka fyzických aktivit prolíná se všemi proměnnými. Z tabulky je též možné vidět, že se největší část respondetůrespondentů věnuje sportovním aktivitám alespoň několikrát za měsíc 27,4% a také několikrát týdně 26,1%. Je zde ovšem také nezanedbatelné procento těch, kteří se sportu nevěnují vůbec, což může mít řadu důvodů 22,3%. Když to děláte kvůli chybějícím hodnotám, tak tady popište, k čemu jste došel (že je to OK ). Komentář [JS5]: Toto není vhodný obsah textu na úvod ( vyhodit) a už vůbec není vhodně formulován vyjel jsem tabulku do odborného textu nepatří. Vynechejte věty typu udělal jsem to a to Komentujte výsledky, případně, jak jste se k nim dopracoval. Tabulka č. 2Frekcence provozování fyzických aktivit podle zdraví dotázaného, ČR 2007, dospělá populace nad 18 let q17 Celkově vzato, Vaše zdraví je... 1 Výborné 2 Velmi dobré 3 Dobré 4 Ucházející 5 Špatné 1 denně 20,3% 11,5% 10,5% 11,4% 9,4% 12,1% Komentář [JS6]: Tabulce chybí popis v nadpisu (což platí i pro další tabulky): zde máme dvě proměnné, kdy jedna za v roli závislé, a to musí být z nadpisu patrné. K náležitostem a úpravě tabulek viz ulky_intepretace_prezentac e.pdf 2 několikrát týdně 41,8% 32,4% 23,2% 19,5% 14,2% 26,0% 3 několikrát za měsíc 24,7% 30,2% 32,3% 24,3% 15,1% 27,5% 4 několikrát za rok nebo méně často 3,2% 8,8% 16,9% 14,3% 8,5% 12,0% 5 nikdy 10,1% 17,2% 17,1% 30,5% 52,8% 22,4% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj: ISSP 2007, ČR Komentář [JS7]: U tabulky musí být uveden zdroj. A zde také počet platných hodnot (či chybějícíh). Opět viz ntepretace_prezentace.pdf

5 Graf č. 1 Komentář [JS8]: Pozor v grafu jsou ABSOLUTNÍ četnosti, pro porovnání v kategoriích nezávislé proměnné jsou třeba RELATIVNI tj. PROCENTA, tak jako to mate správně v tabulce. V této kontingenční tabulce se vyskytují dvě proměnné, týkající se fyzických aktivit a zdraví respondentů. Jde mi o zjištění, zda mají sportovní vliv na zdraví respondentů. Mezi respondenty, kteří své zdraví označují za výborné, je 41,8% respondentů, kteří sportují několikrát týdně. naopak respondenti, kteří své zdraví označovali za špatné a vůbec se nevěnovali sportovním aktivitám je 52,8%. Respondenti, kteří se sportu nevěnují vůbec, označovali své zdraví spíše za špatné 52,8%. Je zde ovšem možná míra sociální desirability, protože dnes je moderní být označován za sportovně aktivního, což také bývá spojeno s dobrým zdravotním stavem, proto by si tato problematika žádala hlubší zkoumání, jelikož také nezanedbatelné procento respondentů vykazuje dobré zdraví a zároveň se věnují sportovním aktivitám alespoň několikrát za měsíc 32,3%. Komentář [JS9]: Správně. Šlo by uvažovat o třídění třetího stupně (tj. mohl byste zavést nějaký kontrolní faktor).

6 Tabulka č. 3 Pocit znudění ve volném čase podle frekvence fyzických aktivit a sledování televize q1_aa sledování tv Q5a_bb nuda * * q1_aa sledování tvcrosstabulation 1 denně 2 několikrát týdně 3 několikrát za měsíc 4 několikrát za rok nebo méně často 5 nikdy Komentář [JS10]: Tabulka je značně nepřehledná, zasloužila by si lepší úpravu ( pročistit - promazat a lépe zformátovat). Byť tam třídění 3.stupně není, tak se opět podívejte na ntepretace_prezentace.pdf Q5a_bb nuda 1,00 nuda Count ,50% 18,00% 25,30% 26,80% 28,40% 22,50% Count ,00 = často 2,00 nenuda 89,50% 82,00% 74,70% 73,20% 71,60% 77,50% Count ,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Q5a_bb nuda 1,00 nuda Count ,30% 0,00% 100,00% 66,70% 28,60% 45,80% Count ,00 = méně 2,00 nenuda 66,70% 100,00% 0,00% 33,30% 71,40% 54,20% Count ,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Q5a_bb 1,00 nuda Count

7 nuda 11,00% 17,70% 26,70% 27,60% 28,40% 22,90% Count ,00 nenuda 89,00% 82,30% 73,30% 72,40% 71,60% 77,10% Count ,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% V této tabulce testuji jaký je vztah, mezi nudou, sledováním televize a vykonáváním sportovních aktivit. Respondenti, kteří často sledují televizi a denně provozují sportovní se nudí méně (ve skupině těch, co často sledují TV, lineárně narůstá počet těch, co se nenudí, spolu s mírou fyzické : nenudí se 89,5% "každodenních sportovců" a 71,6% těch, co nikdy nesportují). Jsou zde však i respondenti, kteří neprovozují žádné sportovní, nesledují často televizi a necítí se znuděni 71,4%, z čehož je možné usoudit, že se věnují jiným aktivitám, například oblíbeným koníčkům a tato problematika by potřebovala další analýzu.

8 Tabulka č. 4 Chození po obchodech, nakupování q1_c Jak Chození po obchodech, nakupování 1 2 několikrát 3 několikrát 4 několikrát za 5 nikdy denně týdně za měsíc rok nebo méně často 1 denně 19,7% 11,2% 10,1% 8,2% 11,9% 12,0% 2 několikrát týdně 23,9% 27,1% 27,2% 24,5% 16,7% 26,1% často - 3 několikrát za měsíc 4 několikrát za rok nebo méně často 20,2% 29,3% 28,8% 32,7% 14,3% 27,5% 11,7% 11,0% 13,9% 15,3% 4,8% 12,1% 5 nikdy 24,5% 21,4% 20,0% 19,4% 52,4% 22,4% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% V této kontingenční tabulce jsem dal doukazuji souvislosti fyzické a chození po obchodech. Jsou to sice dvě diamtetrálně odlišné proměnné, ale dnes je všeobecně známé, že lidé často take sportují tím, že nakupují a při nákupech můžete také spálit značné množství kalorií. V tabulce je možné vidět, že 52,4% respondentů nikdy nechodí nakupovat a zároveň také nikdy nesportují, což může být dáno zaměstnáním nebo specifickým výběrem respondentů. Respondenti, kteří chodí nakupovat několikrát za měsíc, chodí také několikrát za měsíc sportovat 28,8%.32,7% respondentů chodí pouze několikrát za rok nakupovat, ale sportovní provozují několikrát za měsíc. Byla by zde tedy nutná další analýza tohoto tématu, protože zde může hrát roli řada faktorů, například zda jsou mezi respondenty spíše muži než ženy nebo zda žijí respondenti sami nebo ve společné domácnosti. atd. Komentář [JS11]: To tedy jsou Dělejte jen takové tabulky, kde bude nějaká sociologicky smysluplná hypotéza. Následující argument popravdě není příliš přesvědčivý. Komentář [JS12]: Tak tohle slyším poprvé, to je hodně přitažené za vlasy.

9 Graf č. 2 Komentář [JS13]: Tenhle graf třídněí 1. stupně měl být někde na začátku, kde měl být komentován. A pozor zde máte histogram, tj. absolutní četnosti, jde ale o kategoriální proměnnou proto bychom měli v textu kometnovat procenta a tedy graf by měl být udělán jako sloupcový (BARCHART v SPSS). Komentář [JS14]: Tak tohle opravdu není vhodná věta na úvod závěru. Obecně - do závěru již žádné popisy výsledků analýz nedáváme. V něm nejprve čtenáři zrekapitulujeme, co jsme a proč sledovali (otázky a hypotézy), poté stručně připomeneme výsledky, které dále zobecníme a také podrobíme kritické reflexi diskuse limitů zjištění apod. Závěr V závěru je uvedený graf, který zobrazuje celkovou frekvenci sportování, která se prolíná všemi proměnnými v mé seminární práci. Tabulka číslo jedna zobrazuje frekvenci sportovních aktivit, kde jsem se chtěl podívat na možné chybějící hodnoty a celkový přehled frekvence sportovních aktivit respondentů. Celkově lze říci, že jsou respondenti spíše nakloněni ke sportovním aktivitám, i když se zde také vyskytuje nezanedbatelné procento respondentů, kteří nevyvíjí žádnou sportovní aktivitu. V tabulce číslo dvě ttestuji hypotézu, ve které zkoumámpředpokládám, žezda mají sportovní mají pozitivní vliv na zdraví respondenta. Tato hypotéza byla potvrzena, respondenti, kteří se věnují sportovním aktivitám, Komentář [JS15]: Pokud to v závěru nepoužíváte k nějakému argumentu, zde např. jaký podíl lidí sportuje, tak tyto informace (třídění prvního stupně a ověřování nějakých předpokladů rozložení, označení chybějících hodnot atd.) do závěru již nepatří. Komentář [JS16]: Kolik? Proč to neuvedete slovně jako zlomek alespoň jednou týdně sportují necelé dvě pětiny dospělé populace Komentář [JS17]: Kolik % vůbec nesportuje? V závěru by se také slušelo zhodnotit, zda to je málo/hodně, zda se to mění, či jinde je to jinak Komentář [JS18]: Tady pozor na kauzalitu hovořit o vlivu je přehnané, dobrý zdravotní stav může také být předpokladem sportování.

10 mají dobré zdraví, nicméně a dobré zdraví je současně jistým předpokladem vyšší míry sportovních aktivit. V tabulce číslo tři Dále testuji hypotézu, zda respondenti, kteří podle níž ti, kdo sledují televizi a vykonávají sportovní, se cítí být méně znuděni. Tato hypotéza byla potvrzena, protože vyšší procento respondentů, kteří vykonávají sportovní aktivitu a zároveň sledují televizi, se cítí být méně znuděnéznudění. V tabulce číslo 4, ta konečně testuji hypotézu, zda má nějaký vztah chození po obchodech a vykonávání sportovních aktivit. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Výsledky v tabulce jsou převážně obdobné a není zde vidět jasný vztah mezi chozením do obchodu a sportovními aktivitami. Je ovšem nutné podotknout, že tato problematika a ty předchozí vyžadují hlubší analýzu, protože zde může hrát roli řada dalších proměnných. Komentář [JS19]: Doporuču ji eliminovat používání slova respondent (když už tak občas použijte synonymum dotázaný. Logika náhodného výběru v kvantitativním výzkumu nám umožňuje zobecňovat na danou populaci, tj. tvrdit, že (S určitou mírou výběrové chyby) pro danou populaci platí to a to. Komentář [JS20]:?????? Komentář [JS21]: Slušelo by se alespoň naznačit jakých.