Čáp černý hnízdí na Křivoklátsku už nejméně od roku 1958

Bohemia centralis, Praha, 31: 413 420, 2011 Čáp černý hnízdí na Křivoklátsku už nejméně od roku 1958 The Black Stork has been already nesting in the Křivoklát Area at least from 1958 František Pojer Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Nuselská 39, 140 00 Praha 4; e-mail: frantisek.pojer@nature.cz Abstract. The article summarizes colonization of the Křivoklát Area by the Black Stork (Ciconia nigra) since its first confirmed nesting in 1958. It briefly describes development of the Black Stork s population up to now. The above nest from 1958 had been the very first in Central Bohemia and storks step by step colonized its vicinity. Within the Křivoklátsko Protected Landscape Area (PLA), covering in total 630 km 2, 8 10 Black Stork pairs nowadays nest. Location of 32 found nests was analyzed by the author. It was found that the bird species clearly prefers from a point of view of nature the most valuable parts of the PLA including the National Nature Reserves (Fig. 1). At the same time, nest occupancy as well as the time the individual nests are used by birds was also studied (the results are summarized in Table 1). The facts found, particularly nesting habitat selection clearly preferring well-preserved nature and the Black Stork s spreading within the area, are debated and supported by other data (nesting tree type, nesting sites repeatedly occupied). Ringing the young is also mentioned as well as evidence that birds fledged and hatched within the study area settle as adults both near the place of birth and up to 400 km from that. Thus, breeding range of the species has been expanding. Analysing the Black Stork s population history, development and its current status, the unique role of the Křivoklát Area for the bird species across Bohemia was confirmed. From a point of view of natural history, the high values of the PLA s core area should be highlighted as well as its importance for further species breeding range expansion. Key words: Black Stork, Ciconia nigra, habitat selection, recolonization, Křivoklátsko Biosphere Reserve 413

BOHEMIA CENTRALIS 31 Úvod Odpověď na otázku, proč si ptáci vybírají k hnízdění, zimování nebo migraci určité prostředí, není významná jen pro ornitologii, ale je důležitá i pro ochranu populací cílových druhů a poddruhů těchto obratlovců a jimi osídlených biotopů a pro poznání klíčových evolučních procesů (Cody 1987, Block & Brennan 1993, Morris 2011). O tom, které prostředí považují ptáci za vhodné, rozhodují charakteristiky biotopu, zejména množství a dostupnost potravy, hnízdišť a vhodných míst pro získávání potravy a přítomnost jiných druhů. V poslední době se proto pro pochopení mechanismu výběru prostředí ptáky často provádějí pokusy, při nichž záměrně měníme strukturu prostředí a současně zkoumáme odpověď ptáků na větší či menší změny prostředí v jejich chování a populační dynamice (Jones 2001. Čáp černý v České republice Čáp černý (Ciconia nigra) ve druhé polovině 20. století opětovně osídlil celé území České republiky a pokračoval směrem na západ, kde i v současnosti jeho šíření dále postupuje (jihozápadní část Německa, Belgie, Lucembursko, Francie (Rohde in litt., Yatman-Berthelot & Jarry 1995, Jadoul 2001). Obsazování nových území zřejmě probíhá dálkovými výsadky ze zdrojových populací a jako první jsou osídleny nejpříhodnější oblasti a lokality. Nasvědčují tomu i dosavadní poznatky o usazování u nás kroužkovaných mláďat čápů černých, které naznačují, že asi 12 % našich čápů se usadí ve vzdálenosti více než 400 km od místa narození (Pojer 2009). Základními podmínkami v nově obsazované oblasti jsou dostatek potravy a místa vhodná ke hnízdění. Optimálními hnízdními lokalitami čápa černého jsou lesní porosty s dostatečně mohutnými stromy vhodnými pro stavbu hnízda a zároveň musí být lesní komplexy přiměřeně rozsáhlé (alespoň 500 1000 ha) s výskytem zachovalých porostů starších 80 100 let a nejlépe s přirozeným druhovým složením dřevin. Ideálně se hnízdní strom v takových porostech nachází vždy v odlehlých a člověkem nerušených a málo navštěvovaných místech.v širším okolí hnízdní lokality, tj. do vzdálenosti 5 10 km (tedy také v okolní nelesní krajině), musí být dostupná potrava, především drobné ryby v potocích a mělčinách rybníků a vodních nádrží. Vzhledem k tomu, že čáp černý je atraktivním druhem a jeho výskyt vzbuzuje pozornost odborné i laické veřejnosti, je jeho zpětné šíření na území dnešní České republiky ze severovýchodu poměrně dobře a podrobně doloženo v ornitologické, ochranářské i myslivecké literatuře. Průběh tohoto procesu do roku 1978 zachytil Vondráček (1983) a kompletně bylo obsazování ČR shrnuto v obou vydáních Fauny (Hudec & Černý 1972, Hudec 1994). První hnízda byla nalezena ve 40. letech na severovýchodní a posléze střední Moravě a v roce 414

František Pojer: Čáp černý hnízdí na Křivoklátsku už nejméně od roku 1958 1952 zahnízdil čáp černý v Krkonoších (Jirsík 1953). A již v letech 1958 až 1965 byla prokázána hnízdění ve středních a jižních Čechách a také na Šumavě a v Českém lese. Materiál a metodika Pro zhodnocení situace na Křivoklátsku bylo využito poznatků o doložených hnízděních v této oblasti a jejím bezprostředním okolí v letech 1958 2011. Celkem se v rámci CHKO jedná o údaje o 36 hnízdech (z toho 32 prokázaných hnízd), jejichž lokalizace je znázorněna na obr. 1 (mapka). Jedná se o údaje z literatury a zejména shromážděné autorem vlastním průzkumem, především však ve spolupráci s místními znalci, zejména lesníky, ornitology, myslivci a ochranáři působícími ve sledované oblasti (viz poděkování na konci článku). Při hodnocení bylo zejména přihlédnuto k lokalitě umístění hnízda ve vztahu k zachovalosti přírodního prostředí (maloplošná zvláště chráněná území, první a druhá zóna CHKO tzv. jádrové území biosférické rezervace UNESCO programu MaB) a také k dlouhodobé obsazenosti konkrétního hnízda čápy černými. Obsazenost hnízd byla vyhodnocena ve škále jeden rok, do 5 a 10 let a více než 10 let (výsledky jsou sestaveny v tabulce 1). Výsledky Stručná historie obsazení Křivoklátska Úplně první hnízdo bylo doloženo v roce 1958 v Lánské oboře v blízkosti Klíčavské přehrady (Lorenc 1959), tedy v území minimálně navštěvovaném a se zachovalými lesními porosty. Dle autora zprávy je pravděpodobné, že čápi zde mohli hnízdit již o několik málo let dříve. Od té doby již čápi v Lánské oboře hnízdili pravidelně a v šedesátých letech zde byla mláďata poprvé kroužkována (ing. M. Pecha in verb., archiv Kroužkovací stanice Národního muzea). Lánská obora je hnízdní lokalitou dodnes, v některých obdobích zde byla i dvě obsazená hnízda najednou (např. 90. léta). Druhou oblastí, kterou čápi černí poměrně záhy osídlili, byl Oupořský potok a jeho okolí, první hnízdo zde bylo lesním personálem potvrzeno již počátkem 60. let (mezi Prostředním potokem a Jezevčinou) a bylo obsazeno nejméně do roku 1968 (M. Dudková in litt.), vzdálenost od Lánské obory je 20 25 km. V polovině 70. let čápi černí začali hnízdit také v dnešní národní přírodní rezervaci Kohoutov na Zbirožsku (Dudková l. c.), která je od Oupořského potoka však vzdálena jen asi 5 km vzdušnou čarou. V průběhu 70. a 80. let 20. století občas hnízdili zároveň na obou těchto lokalitách (různá hnízda), většinou však byly tyto hnízdní okrsky alternující. Obě lokality jsou relativně velmi zachovalé a málo narušené a již v těchto letech byly vedeny jako rezervace, od roku 1992 jsou v souladu 415

BOHEMIA CENTRALIS 31 s platným zákonem o ochraně přírody a krajiny zařazeny v nejvyšší a nejpřísněji chráněné kategorii národní přírodní rezervace NPR (menší území mimořádných přírodních hodnot, významné a jedinečné ekosystémy). V průběhu 80. a 90. let pak čápi černí obsazovali další lokality jak na území CHKO (např. NPR Vůznice, Krušná hora), tak v jeho okolí (Rakovnicko, Rokycansko). Křivoklátsko se tak stalo základem prosperující populace čápa černého v západní a jihozápadní části (středních) Čech. Toto tvrzení je podloženo pozorováním kroužkovaných ptáků, v jednom případě dokonce ve dvou generacích čáp označený počátkem 90. let jako mládě na hnízdě v NPR Kohoutov v dospělosti opakovaně hnízdil na Strakonicku v jižních Čechách a jedno z jeho mláďat se posléze usídlilo v Třemšínských Brdech na Příbramsku, kde hnízdí dosud (2011). Obr. 1. Hnízdění čápa černého (Ciconia nigra) na Křivoklátsku a v blízkém okolí. Fig. 1. Nesting of the Black Stork (Ciconia nigra) in the Křivoklát Area and the nearest surroundings. 416

Aktuální situace František Pojer: Čáp černý hnízdí na Křivoklátsku už nejméně od roku 1958 V posledních deseti letech hnízdí na území CHKO Křivoklátsko 8 10 párů čápa černého (Tichai a Pojer in Šťastný et al. 2006). V roce 2004 v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a naplňování povinností vyplývajících ze směrnice o ptácích byla na části území CHKO vyhlášena stejnojmenná ptačí oblast, ve které hnízdí 4 7 párů (Hora et al. 2010). Absolutní většina 31 ze 32 prokázaných hnízd byla v rámci CHKO umístěna v první a druhé zóně odstupňované ochrany přírody, tedy v přírodovědně i ochranářsky nejcennějších částech území. Z tohoto hlediska není příliš překvapivá ani skutečnost, že čápi černí zahnízdili nebo i v současnosti hnízdí ve všech čtyřech národních přírodních rezervacích na území CHKO, kde bylo celkem umístěno 6 hnízd (viz obr. 1). Většina hnízd byla obsazována opakovaně, část z nich dlouhodobě i více než 10 let (viz tab. 1). Dokládají tak jedinečnost těchto území a zároveň je možno považovat čápa černého za indikační druh přírodovědně a ochranářsky hodnotných území. Nejstarší a dlouhodobě obsazované lokality jsou zahrnuty také v navrhovaném národním parku. Tabulka 1. Obsazenost a umístění hnízd v CHKO Křivoklátsko v letech 1958 2011. Table 1. Occupancy and location of Black Stork nests in the Křivoklátsko Protected Landscape Area in 1958 2011. počet hnízd / number of nests délka obsazení hnízda / length of the nest s occupancy 1 rok / 1 year 2 5 let / 2 5 years 6 10 let / 6 10 years více než 10 let / more then 10 years umístění / location NPR / National Nature Reserve 1. a 2. zóna / 1 st and 2 nd zone 32 8 15 6 3 6 31 Diskuse Z výše uvedeného krátkého přehledu a rozboru osídlování a obsazenosti území CHKO Křivoklátsko čápem černým vyplývá, že oblast Křivoklátska byla první lokalitou ve středních Čechách, kde se čápi usadili. Další hnízda v oblasti byla naprosto pravidelně umísťována v přírodovědně nejhodnotnějších místech a čápi se posléze odtud významným způsobem šířili do okolí a přispěli tak k postupnému obsazení okolních oblastí (lesní komplex Radeč druhá polovina 70. let, Brdy 1976). Právě v komplexu Brdské vrchoviny byl také potvrzen čapí výběr nejvhodnějších lokalit v jihozápadní části území, kde jsou fragmenty starších lesních porostů s přirozenou dřevinnou skladbou (většinou 417

BOHEMIA CENTRALIS 31 různé typy bučin) zachovány v maloplošných zvláště chráněných územích, bylo z osmi těchto území obsazeno čápem černým pět a v některých rezervacích zde hnízdí opakovaně a dlouhodobě (více než 10 let). Vedle zachovalosti přírodního prostředí přispěla zřejmě k prosperitě hnízdních párů na Křivoklátsku také poměrně dobrá dostupnost hlavní potravy, tj. ryb v drobných vodních tocích oblasti. Stav ichtyofauny shrnují ve svém příspěvku Švátora et al. (2011) a potvrzují bohaté zarybnění toků, ať už s přispěním člověka, tak samovolným zarybňováním nebo pronikáním ryb z řeky Berounky. Také ta patří podobně jako mělčiny Klíčavské přehrady k důležitým lovištím čápa černého. Odlišnou situaci popisuje v sousední CHKO Český kras Peške (2004), kde čápi černí zatím nehnízdí: jednou z příčin může být právě nedostatek potravy (i když v okrajových částech a v sousedství CHKO se drobné vodní toky vyskytují). Na území CHKO Křivoklátsko zatím nebylo pozorováno umísťování hnízd do méně vhodných lokalit s nedostatkem lesních porostů (stromořadí, břehové porosty apod.), jak to v rámci ČR uvádí Šťastný et al. (2006) nebo na Slovensku Rác & Kúdela (2011). Tento jev je dáván do souvislosti s dosažením nosné kapacity prostředí (obsazení vhodných lokalit) v konkrétním území, které posléze vede ke stavbě hnízd v suboptimálních podmínkách v otevřené krajině a dokonce v blízkosti obcí. Příčinou této nové situace může být i postupná adaptace (přizpůsobování) čápů černých životu blíže lidem. Na Slovensku je stěhování do rozvolněné až otevřené krajiny údajně způsobeno těžbou lesních porostů v dunajských luzích. Jiným dokladem rozšiřování čápa černého do lesních celků s pozměněnou dřevinnou skladbou může zřejmě být i změna preferencí druhu hnízdního stromu modřínu zjištěná mezi lety 1994 a 2004. V těchto dvou letech opakovaně proběhla v České republice celostátní sčítání hnízdících čápů černých, kdy byl zjišťován také druh stromu použitého ke stavbě hnízda. Zatímco v roce 1994 tvořil modřín 4,9 %, v roce 2004 to bylo již 22,9 % (v obou letech bylo hodnoceno asi 150 hnízd). Velká změna ve prospěch modřínu proběhla zejména na úkor buku (pokles ze 43,7 na 27,4 %), menší (několikaprocentní) pokles byl zaznamenán také u borovice a smrku (Jindrová 2009). Tuto změnu je možné také vysvětlit i častějším ponecháváním modřínových výstavků, jejichž vodorovné větve v přeslenu jsou velmi vhodné pro umístění poměrně těžkého hnízda. Zcela odlišnou situaci v CHKO Křivoklátsko (vysokou zachovalost území) dokresluje zdejší statistika hnízdních stromů 21 ze 32 sledovaných hnízd bylo umístěno na buku a pouze jediné na modřínu. V posledních letech se pomocí označování mláďat čápů černých plastovými odečítacími kroužky (unikátní alfanumerický kód pro každého jedince je čitelný dalekohledem na větší vzdálenost) podařilo přispět k poznání jejich fidelity a filopatrie (usazování a navracení do místa narození, na stejná hnízda či do stejných hnízdních lokalit) více než 50 % čápů se usadí do 50 km od místa narození a v dalších letech se vracejí do stejných nebo sousedních hnízd (Pojer 418

František Pojer: Čáp černý hnízdí na Křivoklátsku už nejméně od roku 1958 2009). Menší část dospívajících čápů, asi 12 % se naopak usídlí více než 400 km daleko od rodného hnízda. Právě tito ptáci jsou těmi, kteří rozšiřují hnízdní areál a obsazují vzdálené nové lokality ve vhodném prostředí. Pro oba jevy usazení blízko nebo daleko od místa narození máme doklady také u křivoklátských čápů. Zatímco např. mládě z Bránova hnízdilo v Lánské oboře a mládě z Lánské obory v oboře Aglaja u Dobříše, jiný mladý čáp černý z Bránova se usadil až v okolí Hannoveru v severním Německu (přibližně 400 km severozápadním směrem). V této souvislosti je potřeba zmínit, že příčiny znovuobsazení střední a části západní Evropy čápi černými v uplynulých desetiletích nejsou dosud dostatečně objasněny. Okraj hnízdního areálu se posunuje o několik stovek kilometrů za 50 let směrem k západu. Nejedná se jen o pouhé rozšiřování areálu, ale o hlubší změny chování, jako je např. revitalizace jihozápadní tahové cesty přes Gibraltar pro tuto novou část populace (C. Parkes in litt.). Jednou z příčin šíření může být zastavení odstřelu a legislativní ochrana druhu (v 19. a první polovině 20. století se čápi černí stříleli jako ceněná trofej (doklady jsou v mnoha muzejních sbírkách). Další příčiny můžeme hledat v hnízdní biologii a vyšším počtu vyváděných mláďat i při poměrně vysoké úmrtnosti všech věkových kategorií by se populace mohla zdvojnásobovat během několika let (Peške 2004). Zároveň je však nutné mít na paměti obrovský areál rozšíření, který sahá z Evropy napříč celou palearktickou oblastí až na Dálný východ, a tak změny v řádu několika stovek kilometrů za půl století (které se jeví v rámci Evropy jako zásadní a významné) mohou být pouhou pulsací hranice areálu rozšíření v souvislosti s nějakou (třeba i drobnou) změnou biologických charakteristik populace a možná i změnami prostředí, zejména ve vztahu k využívání a zatěžování krajiny člověkem v kladném i záporném smyslu z pohledu potřeb a nároků sledovaného druhu. Závěr Zhodnocením hnízdění čápa černého na Křivoklátsku od historie až do současnosti byla potvrzena výjimečnost Křivoklátska pro daný druh v rámci území celých Čech, byla doložena vysoká přírodovědná hodnota jádrového území v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti a přednostní přitažlivost pro šířící se druh a její význam pro další rozšiřování hnízdního areálu. Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval všem, kteří mi poskytli údaje o pozorování a zejména hnízdění čápů černých na Křivoklátsku. Jsou to především současní i bývalí pracovníci státních i soukromých lesů v oblasti, 419

BOHEMIA CENTRALIS 31 místní ornitologové a pozorovatelé ptáků, ochránci přírody a myslivci. Moje jmenovité veliké poděkování za spolupráci patří manželům Martě a Miloši Dudkovým, kteří zasvětili pozorování čápů černých významnou část života, a Ing. Miroslavu Pechovi, který mi ukázal před 30 lety první hnízdo čápa černého. Jmenovitě bych dále rád poděkoval za pomoc a informace M. Tichaiovi, RNDr. J. Šmahovi, J. Kouglovi, Ing. I. Kasalickému, Ing. Vl. Macháčkovi, H. Hubáčkové a P. Rysovi. Za přípravu mapky děkuji Martinu Bílkovi a můj dík za podnětné připomínky a doporučení k vylepšení článku patří oběma recenzentům. Literatura Block W.B. & Brennan L.A. (1993): The habitat concept in ornithology. Theory and applications. Current Orn. 11: 35 91. Cody L. (1987): Habitat selection in birds. Academic Press New York, 558 pp. + xvi. Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V. et Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí letech 2005 2007. AOPK ČR, Praha. Hudec K. et Černý W., eds. (1972): Fauna ČSSR. Ptáci 1. Academia, Praha. Hudec K., ed. (1994): Fauna ČR a SR. Ptáci 1 (2., přepracované a doplněné vydání). Academia, Praha. Jadoul G. (2001): Status of the Black Stork in Belgium. III. Int. Black Stork Conf., Forneau Saint- Michel (Belgium), 28. 31. 3. 2001: 11. Jindrová M. (2009): Vyhodnocení hnízdního rozšíření čápa černého (Ciconia nigra L.) v ČR. Diplomová práce. Česká zemědělská univerzita, Praha. Jirsík J. (1953): Hnízdění čápa černého (Ciconia nigra L.) v Čechách. Sylvia, 14: 223 224. Jones J. (2001): Habitat selection studies in avian ecology: A critical review. The Auk 118: 557 562. Lorenc J. (1959): Čáp černý vyhnízdil na Křivoklátsku. Živa 7: 159. Morrris D.W. (2011): Adaptation and habitat selection in the eco-evolutionary process. Proc. R. Soc. B. doi: 10.1098/rspb.2011 064. Peške L. (2004): Čáp černý (Ciconia nigra) v Českém krasu a jeho okolí. Fragmenta Ioanea (Ornithologica), Collecta 2: 43 53. Pojer F. (2009): Hnízdí u nás naši čápi černí? Ochrana přírody 64(4): 18 22. Rác P. et Kúdela M. (2011): Hniezdienie bociana čierneho v poľných stromoradiach na Žitnom ostrove. Vtáky jeseň 2011, 6(3): 4. Šťastný K., Bejček V. et Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 2003. Aventinum, Praha. Švátora M., Vlach P., Pivnička K., Dušek J., Daněk T. et Moravec P. (2011): Ichtyofauna CHKO Křivoklátsko v letech 1993 2008. Bohemia centralis 31: 349 366. Vondráček J. (1983): Zur Wiedereinbürgerung des Schwarzstorches in der ČSSR. Falke, 7: 237 239. Yatman-Berthelot, D. & Jarry, G., 1995: Nouvel atlas des oiseaux nicheurs de France 1985 1989. Paris. Recenzovali: RNDr. Jan Plesník, CSc. RNDr. Lubomír Peške 420