Dědictví KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Dědictví - NOZ Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe. Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu. K odmítnutí dědictví se nepřihlíží, dal-li dědic již svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout. Nepřihlíží se ani k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášení, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, anebo své dědictví přijímá. Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. 1
Dědictví - NOZ Dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně. Uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou. Dědictví - NOZ Soupis pozůstalosti - Účelem soupisu pozůstalosti je zjistit pozůstalostní jmění a určit čistou hodnotu majetku v době smrti zůstavitele. Dědic, který si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozůstalost spravuje, může před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví navrhnout, aby soud pro vyhledání dluhů zůstavitele vyzval věřitele, aby v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili své pohledávky. Dokud nebude skončeno řízení, které se takto zavede, nemá dědic, ani ten, kdo spravuje pozůstalost, povinnost uspokojovat věřitele. Věřitel, který se ve lhůtě nepřihlásí, nemá právo na uhrazení vůči dědici, je-li pozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek. To neplatí, pokud: a) věřitel prokáže, že dědic věděl o pohledávce, nebo b) zajišťuje-li pohledávku věřitele zástavní nebo jiné věcné právo k věci náležející do pozůstalosti. 2
Společné jmění manželů KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jen jednoho z nich nebo co některý z nich nabyl: darem, děděním nebo odkazem, jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, jako náhradu za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů,a také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva v době trvání manželství (ne když jej nabyl do výlučného vlastnictví, např. za finanční prostředky utržené za prodej věci z jeho výhradního vlastnictví). 3
Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství. Výjimkou jsou dluhy, které: se vztahují k majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů v rozsahu přesahujícím zisk z tohoto majetku, převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Z právních jednání týkajících se (nebo jeho součástí) jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. V tzv. neběžných záležitostech jednají manželé společně (nebo jeden se souhlasem druhého). 4
Správa ve smluveném režimu Snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí, odchylující se od zákonné úpravy. Ve smlouvě bude ujednání o tom, který manžel bude spravovat nebo jeho součást a jakým způsobem. Manžel, který spravuje, právně jedná v záležitostech týkajících se společného jmění samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení. Souhlas druhého potřebuje v těchto případech: při nakládání se společným jměním jako celkem, při nakládání s obydlím v, které je rodinnou domácností manželů, nebo obydlím jednoho z nich či nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečují, při ujednání trvalého zatížení nemovité věci v. REŽIM ZALOŽENÝ ROZHODNUTÍM SOUDU Je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění: zruší, zúží jeho stávající rozsah. Závažným důvodem je: skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Závažným důvodem může být to, že manžel začal podnikat nebo se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. 5
REŽIM ZALOŽENÝ ROZHODNUTÍM SOUDU Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu. Soud může společné jmění obnovit, jestliže: pominou důvody, pro které došlo ke zrušení, manžel navrhne, aby bylo opět rozšířeno do zákonného rozsahu. Zaniklo-li společné jmění na základě zákona, soud jej na návrh manžela obnoví, pokud je to v zájmu obou manželů. Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li dotčeno, může se tato osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manželi a věřitelé se mohou dožadovat uhrazení dluhu ze po obou. Ten manžel, který dluh nepřevzal, ale byl nucen ho uhradit, se pak může na základě vypořádání domáhat, aby mu byla tato částka druhým uhrazena. Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud: byla uzavřena za trvání manželství, je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to jeden z manželů, potvrdí mu druhý manžel způsob vypořádání. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud, a to podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku. 6
Fikce vypořádání - nedojde-li do 3 let od zúžení, zrušení nebo zániku k vypořádání ANI DOHODOU, ANI ROZHODNUTÍM SOUDU, platí, že se manželé/bývalí manželé vypořádali tak, že: hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví (stejné podíly), ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma (= podíly jsou stejné). 7