KRONIKA L P T C i d l i n a 1983
LPT Cidlina III. 6. - 23.srpna 1983
A co personál? Hlavni a nejhlavnější vedoucí : Zahradník Karel Zástupce čili vedoucí vedlejší : Čiháková Maria Sportovní ynstruktor: Vedoucí oddíloví: Hampl Libor (pro změnu) 1. Barešová Alena 2. Srdínková Renata 3. Jeţek Petr 4. Válková Eva 5. Špaček Václav 6. Rathová Jana 7. Jahelka Petr (jako obyčejně) 8. Mašková Ivana 9. Vondráček Ladislav 10. Kršková Věra 11. Poláková Pajka Praktikanti: Nigrín Miroslav (11.) Matějka Petr Kovář Petr a já (Zahradníková Karla) Zdratovnice: Vítková Zuzana Hospodá-řky: Šmídová M. + Lidická J. Kuchařka hlavní: Kotlánová Marie
Rada přímo táborová Předseda: Marek Matula Takzvaní členové: Jiří Čičko David Řeřicka Monika Dřivojanová Nikola Dostálová Michal Hurčík Ilona Prodělalová Leoš Hurčík Jitka Paušová Věra Smutná Stanislav Blahuš 1. oddíl : 2. oddíl : 3. oddíl : 4. oddíl : 5. oddíl : 6. oddíl : 7. oddíl : 8. oddíl : 9. oddíl : 10. oddíl : 11. oddíl : Jiří Tardan David Čičko David Řeřicka Jitka Břicháčková Michal Hurčík Lenka Vondroušová Martin Čermák Ivana Kochánková Jiří Vávra Sylva Prodělalová Stanislav Blahuš
KDO TU VŠECHNO BYL tedy nikoliv okresní a k r a j s k ý i n s p e k t o r, h a s i č s k ý a r e c i t a č n í s b o r a t d. Eva Válková, Jana Rathová, Pájka Poláková, Vašek Špaček, Marie Čiháková, Libor Hampl, zástupce ČSSS Jičín, Jirka Prokšík, hospodářky Jana Lidická a Mirka Šmídová, za kterou se krčí Karel Zahradník, s. Rybín z ČSSS Jičín, Petr Jahelka alias Holub, Petr Jeţek, Petr Matějka, Láďa Vondráček (44) Mirek Nigrín. Petr Kovář, Karla Zahradníková, Alena Barešová, Zuzana Vítková, Věra Kršková, Ivana Mašková, Renata Srdínková, Yvetka Volková Petra Bětuňáková
Den první základní Počasí se tvářilo plačtivě, ale hromadě dětí před autobusy to zřejmě vůbec nevadilo. Kufry uţ na tom byli poněkud hůře. Po etapách se budoucí obyvatelé tábora dopravovali do haly a nastal stereotypní a kaţdoročně se opakující proces, chaos, zmatek a neorganizované pobíhání. Všechen personál mající na starost děti se obíral jedinou myšlenkou. Ubytovat, sebrat a vypadnout z místa činu. Přání se však realizovalo daleko později. Nejprve bylo třeba děti nakrmit, napojit a uloţit k odpočinku. Po nebývale krátkém (alespoň podle zdání) poledním klidu pocuchalo nervy vedoucích sdělení od filtru (zdravotního!!). Přítulná veší zvířátka se nevyhnula ani našemu táboru. Někteří vedoucí na víc nečekali, uprchli se svými svěřenci a vrátili se aţ vyhladovělí k večeři. Děti ochotně uléhali a vedoucí se odebrali k poradnímu stolu a loţi.
TÁBOROVÁ OLYMPIÁDA V OBRAZECH I SLOVEM Příjezd pancéřové limuziny s předsedou MOU J. A. Samaranchem. U okapu stojí v pozoru Hlavní vedoucí jako čestná stráţ. Protoţe předsedu MOU nemůţe přivítat jen tak někdo, vybrali jsme ze svého středu toho největšího ptáka. Přípravy na slavnostní ceremoniál s. Šmídová se jde osobně podívat, jakou ptákovinu jsme to zase vymysleli.
Dnes, to je 10.srpna 1983 jsme navštívili pionýrský tábor Cidlina. Velice se nám zde líbí. Děti jsou zde podle prvních dojmů také spokojeny. Za JZD Pokrok ze Zlaté Olešnice VII. VIII. MCMLXXXIII neděle Dnes se téměř celý den neustále cvičilo. Tedy nám ne, jelikoţ je neděle, takţe rozcvička odpadla, ale celý tábor nacvičoval nástupy k večernímu snímání vlajky a od vlajky. Potom bylo třeba se zrychleně seznámit s denním reţimem, neboť by se snadno mohlo stát, ţe by zapomětliví jedinci zmeškali některý z důleţitých akcí dne (například večerku). Některé oddíly v cvičení pokračovali formou míčových her či výletu na volejbalový zápas. (viz ) Večer jsme shlédli film Tři zlaté vlasy děda Ševjeda (míněno Vševěda) a moc se těšíme na další představení. Potom jsme šli spát a v noci jsme usnuli. Oddíl č. 7
K nebi stoupá vlajka s pěti kruhy. Slavnostní slib závodníků a rozhodčích. Zapálení olympijského ohně A tímto povaţuji olympijské hry za zahájené
Výlet do Dřevěnic I. + II. verze Verze č. 1 dívčí Oddíl nejstarších dívek a chlapců si vyšel na malý výlet do Dřevěnic, kde se konal mezinárodní volejbalový turnaj. Počasí nám sice moc nepřálo, ale to nás neodradilo od toho, abychom vychutnávali krásu tohoto sportu. Nejvíce nás zaujal zápas mezi Duklou Olomouc a Chemičkou Ústí n/labem. Tyto dvě druţstva spolu vedla dramatický boj o první místo v soutěţi s celostátní účastí. Po delší námaze vyhrála Dukla těsným rozdílem. Přestoţe druţstvo chemičky skončilo na 2. místě, také oni bojovali jako lvi, zvláště pak jejich smeče měli úroveň a razanci. Nutno však podotknout, ţe mezi námi byli i takoví, kteří se starali, jak se dobře najíst a schovat před mírným deštíkem. Po dvou hodinách fandění jsme se vydali na zpáteční cestu. Turnaj se nám velice líbil, dlouho jsme si o něm povídali. Verze č. 2 chlapecká Dohodli jsme se s Ladislavem ţe dnes půjdeme do Dřevěnice, známé to Mekky volejbalistů. Vyšli jsme ještě o odpoledním klidu s 10. oddílem. Do Dřevěnice jsme došli asi v 1 30 tam nám Láďa dal rozchod. Na 10 hřištích se odehrávala dramatická profesionální i amatérská utkání. I kdyţ se někdy počasí rozkmotřilo, neubralo to na bojovnosti hráčů. Poctu nejvyšší si odneslo muţstvo Dukly, které dokázalo zvítězit nad Chemičkou Ústí. Z tohoto nejmasovějšího turnaje jsme si odnesli mnohé záţitky a vzpomínky. Zpáteční cestu jsme si krátili vyprávěním.
Pondělí 8. srpna V pondělí jsme zahájili činnost zájmových krouţků. Chovanci od 5. do 11. oddílu byli rozděleni podle svých zájmů do krouţků modelářského, zdravotního polytechnického, pěveckého, výtvarného a krouţku rozhlasového. Po obědě se některé oddíly pokoušely lámat rekordy v lehké atletice, jiné měly za úkol okrášlit tábor. Vlajkoviště vyzdobily pionýrským znakem, za který byli pochváleni při večerním slavnostním nástupu. Po nástupu byli odměněni černým prasátkem největší nepořádníci tábora a sluníčkem ty nejčistotnější. Prasátko je ale tak pěkné, ţe některé oddíly usilují o jeho získání.
Ukázku horolezců přerušil déšť, který nebyl nikým objednán. Ještě, ţe šplhouni nepřistoupili na naši oblíbenou hru BOMBA. Bylo to tak lepší pro jejich zdraví. Na jedné z četných vyhlídek touto je směr Jinolické rybníky.
10. srpna Výlet do Prachovských skal Středa 10. 8. 1983 byla vyhrazena celodennímu výletu do Prachovských skal. Této akce se zúčastnilo všech 11 oddílů. Protoţe jsme měli plánovaný odchod z tábora jiţ v 7 00 hodin ráno, stanovili vedoucí budíček na šestou hodinu. Hned v úvodu musíme podotknout, ţe nám tento den počasí opravdu přálo. První část našeho putování byla poznamenána velkým teplem, které zpomalovalo náš pochod. Kaţdý si přál nějaké osvěţení. Dočkali jsme se v době, kdy jsme sledovali ukázku výstupu horolezců, spadlo několik kapek, které přidali do našich nohou dalších sil. I kdyţ se celý tábor během pochodu rozdělil, na starší a mladší oddíly, cílem všech v dopolední části bylo dojít k Turistické chatě, kde jsme jiţ měli objednaný oběd. Po obědě první čtyři oddíly se vraceli směrem od turistické chaty zpátky k Jinolicím. Cestou ještě navštívili několik vyhlídek. Ostatní oddíly se v odpolení části vydali na delší okruh Prachovskými skalami. Pro velké zpoţdění vlaku v Jinolicích se nakonec celý tábor sešel na místní vlakové zastávce a společně jsme se vrátili zpět do Ţeleznice. Zajímavostí celého putování bylo uhnání vlka sportovním vedoucím. Z výletu se všichni vraceli spokojeni s novými poznatky.
Disciplinovaná chůze chovanců Ládi Vondráčka dokumentuje nevšední kvality tohoto skvělého pedagoga. REFLEKTOR NAŠICH ČTENÁŘŮ NASTAL ČAS HODNOCENÍ Zavřely se brány letních pionýrských táborů, nastává čas hodnocení a třídění vzpomínek a zážitků. Skončil i III. běh v pionýrském táboře CIDLINA v Železnici, který je majetkem ZV ROH Státního statku, n. p., Jičín. Jaký byl? Na tuhle otázku by vám snad nejlépe odpovědělo 170 dětí z okresů Znojmo, Česká Lípa a Jablonec n. Nisou. V této chvíli už jsou všechny doma u svých maminek a tatínků a jistě už jim stačily vypovědět všechno, co v pionýrském táboře prožily. A nebylo toho málo: hry, sport, výlety, koupání a večer třeba diskotéka nebo táborák to všechno patří neodmyslitelně k životu v táboře. A k tomu dobré jídlo, které už po řadu let dětem připravuje M. Kotlánová s kolektivem kuchařek. Profesionálně výborná úroveň všech hospodářských pracovníků a v neposlední řadě i péče ZV ROH o stálé vylepšování prostředí a vybavení tábora, to všechno mělo podíl na úspěšném průběhu tábora. Výchovní pracovníci se stali dětem staršími kamarády s pochopením pro dětská přání, pro jejich radosti, někdy i pro trochu stesku po domově. Ale to zdaleka nebylo všechno, co jsme chtěli a mohli dětem nabídnout. Mezi děti přijeli členové spojovací čety okresního štábu Lidových milicí, příslušníci OO VB z Jičína, pracovníci OV požární ochrany z Jičína i požárníci ze Železnice. S dětmi si přišel pobesedovat pracovník OV KSČ J.Tichý, pracovníci ochrany přírody, ukázku výcviku služebních psů dětem předvedli soudruzi z Ústavu nápravného zařízení Valdice. Při přípravě programů pomohly i pracovnice OV ČSČK z Jičína. Vypsat je všechny jménem by zabralo snad celý tento článek. Byli jsme potěšeni ochotou, s jakou se nám snažili všichni vyhovět a naše díky většinou odmítali se slovy: Vždyť to přece děláme pro děti a tak dětský potlesk, úsměvy a radost jim také byla jedinou, i když krásnou odměnou. Když pak v závěru tábora procházel městečkem karnevalový průvod, bylo jasně vidět, že zde děti našly opravdový prázdninový domov. Proto při loučení nechyběly ani slzičky. I když je sluníčko rychle osušilo, zůstalo po nich alespoň přání: Na shledanou vy všichni v Jičíně, Valdicích, v Železnici, na shledanou v pionýrském táboře Cidlina. Článek z listu Předvoj nás sice hodnotí příznivě, ale nikde ani slovo o nepřetrţité pohotovosti všech vedoucích, kteří byli připraveni na všechno na to, kdyţ spadne BOMBA.
DiSCO 83 11.8. 1983 - čtvrtek Uţ několik dní působila diskotéka jako hlavní výchovný prostředek, a to převáţně u starších oddílů děvčat. Disţokej Libor Hampl vybíral ke všeobecné spokojenosti ty nejhodnotnější nahrávky, které táborová diskotéka skýtá. Děvčata z nejstaršího oddílu uzavírala sázky, se kterým z vedoucích se jim podaří jít na parket. Došlo to tak daleko, ţe vedoucí Vašek Špaček musel jít plouţit se dvěma děvčaty najednou a ve víru tance mu jedna z nich rozšlápla brýle. Chlapci z nejmladších oddílů se dokonce odváţili i pro soudruţky vedoucí. Diskotéka končila asi ½ hodiny po večerce. Nikomu se sice ještě spát nechtělo, ale s příslibem další diskotéky odešlo osazenstvo tábora do postelí.
Odborník se diví, laik ţasne. Na tomto snímku Holub popírá vš e, co lékařská věda dosud ví o lidském těle. J a k j e ř e č e n o d á l e, Z u z a n k a V í t k o v á m ě l a p r o s t ě smů l u. V l e v o r e z i g n u j e p ř i o p e r a c i p r o f. m u D r. L. v o n D r á č ka V p r a v o j e p o t ě š e n a g r a t u l a c í k n a r o z e n i n á m N e t u š í, u b o h á c o j i z a p á r m i n u t p o t r e f í.
M1 jedno kvé Brněnská restaurace U kříţe 12.8. 1983 - pátek První pokus uspořádat postřehový závod ztroskotal. S. Hampl vytyčil trať. Bohuţel však začalo pršet a závod se musel odloţit. Druhý den běţely malé děti. Běţely, ale nedoběhly. Většina z nich zabloudila. Důvod? Prostý. S. Hampl totiţ vytyčil trať zelenými fáborky a ty se daly lehce přehlédnout. Uspořádání postřehového závodu pro starší děti bylo také ohroţeno. Hlavní organizátor onemocněl. Den před startem mu došly síly a musel být převezen na marodku. Závodu se potom ochotně ujali s. Vondráček a s. Holub. Závod perfektně připravili. Přitom však vydali takové mnoţství energie, ţe ji museli neustále doplňovat. Samozřejmě pivem. Jejich alkoholické hrátky však závod nikterak neohrozily.
Děti běhaly s nadšením a vkládaly do závodu všechny síly. Do cíle dorazily všichni a při vyhodnocení je čekala sladká odměna. Místní národní výbor směr jízdy Letiště Cesta na záchod
13. srpna Dnešní den probíhal celkem poklidně a nic zajímavého, co by stálo za zvláštní záznam do kroniky, se nepřihodilo. Dopoledne si malé oddíly vyšly na Bradlec a starší oddíly po zájmových krouţcích vyráběly ozdobné předměty. Jejich fantazii byl dán volný průchod a z obyčejných větviček, kamínků a mechu, které najdete v kaţdém lese, vznikly pěkné výrobky. Výtvarný krouţek se jich ujal a udělal z nich výstavu v hale. Odpolední plánovaný vlet na tábor byl odloţen, protoţe rozhledna byla zavřena, a oddíly se měly jít podívat na Zebín. Ale program byl narušen deštěm. Na Zebín se vydaly jen dva nejstarší oddíly. Ostatní šly poznávat krásy okolí tábora a nejmladší oddíly zůstaly v ubytovně a malovaly. Večer byl promítnut sovětský dobrodruţný film Vulkán, který se dětem velmi líbil.
Záběr z úvodního bully zápasu, do kterého kaţdá strana nastupovala s přesvědčením, ţe to těm druhým nandá, co se do nich vejde. Půlící špagát, který měl udrţet vášně na uzdě. Jak dokumentuje zápis na další straně, nezdařilo se. Ze zápisu: mastičky, vodičky a čůrátka obarvily a uzdravily téměř všechny hráče. V. Špaček na snímku se přehřál a doplňuje chladící kapalinu.
Světová rarita FOTBALOVÝ ZÁPAS V PT CIDLINA 14.8.83 Dnes v odpoledních hodinách se sehrálo utkání světové úrovně mezi muţstvy All stars Cidlina a Pohřebním ústavem podniku Sluţby obyvatelstvu Cidlina. Utkání s napětím sledovalo několik desítek tisíc nadšených fanoušků. Úroveň celé akce byla zaručena účastí světových borců. Utkání se zúčastnil i světoznámý rozhodčí Hary Zakopomýč, jehoţ svérázné pískání dle zahraniční normy se našim fanouškům nezamlouvalo. Častovali ho názvy z české kuchyně, televizního seriálu Sandokan a Míček Flíček. Ani nabitá flinta je nezastrašila. Obě masérky mající na starosti provozuschopnost se celé utkání nezastavily. Všechny jejich mastičky, vodičky a čůrátka z dovozu západoněmecké firmy Tempery a wodowky obarvily a uzdravily téměř všechny postiţené. Protoţe n.p.stavebniny nedodal v termínu vápno na vyznačení hřiště, bylo pouţito pevného provázku firmy Moták & spol., kterým byla vyznačena i půlicí čára. Aby byl provázek vidět natáhli ho asi půl metru nad zemí a kaţdý, kdo chtěl za polovinu, musil ho podlézt. Ani píč, ani míč nesměl přes něj. Utkání probíhalo celkem dle slova f air play. Rozhodčí nemusil mnoho střílet a udělil
jen jednu červenou kartu (srdcové eso). Jeho výroky a tělesné tresty hráčům hýbaly nejen ţlučí, ale i slezinou. A jak to tak bývá Tak dlouho se chodí s kýblem pro rum, aţ se o práh zakopne, došlo k nejhoršímu. Hráči se vzbouřili, diváci se přidali a prudká konfrontace přerostla v ozbrojené povstání. Vzbouřenci byli ozbrojeni vědry vody a málem ušlapaného rozhodčího opláchli od svých podráţek. Bylo však nutné vykopat ho z díry, do které byl od ostatních zatlačen. Potom fanoušci odměnou za perfektní simulantské výkony naházeli hráče do bazénu, kde nakonec plaval i rozhodčí. Všem se zápas líbil a slíbili, ţe příští rok přijdou zase. Ţe se zdravotnický personál nezastavil, potvrzuje i tento snímek. MuDr. Mašková i masér Srdínková v plné práci.
Požárnický výcvik Den začínal jako obvykle, takţe zatímco se po snídani vyšší oddíly snaţily v zájmových krouţcích, měli ostatní přípravu na oddílové táboráčk y. Dopoledne proběhlo podle plánu i odpolední koupání bylo přitaţlivé pro všechny. To hlavní ale mělo teprve přijít. Oddíly shromáţděné v prostoru koupališť měli moţnost shlédnout výcvik poţárníků spojený s odbornou přednáškou. Dokonce si i zasoutěţili. Na řadu přišly téţ poţárnické hadice, pod kterými se, zvláště ti malí, dosyta vyřádili. Den byl úspěšně zakončen oddílovými táboráky se zpěvem. Ohníček dvanáctého oddílu se protáhl dlouho do noci a stal se ohněm poradním. II. oddíl - děvčata
16.8. Dnešní den proběhl ve znamení letních olympijských her CIDLINA. V první části dopoledního zaměstnání měly 1., 2., 3. a 4. oddíl přípravu na olympiádu, zatímco starší oddíly (tj. 5.-11.) se zabývaly zájmovými krouţky. Druhá část dopoledne byla mnohem zajímavější. Besedovali jsme s členy VB, kteří na zakončení besedy předvedli zadrţení pachatele. Otázka Kdo byl delikventem? je zcela na místě, ale domnívám se, ţe mnozí si na ni dovedou odpovědět sami. Ano pachatelem byl zdejší HOLUB divoký, jinak hnízdící v chatce č.11. Zadrţení bylo provedeno precizně a dětem se velmi líbilo, přestoţe občas pokukovaly po psovi Lumpovi. Odpolední zaměstnání OLYMPIÁDA. Slavnostně nastoupené státy vzdaly poctu olympijské vlajce, a po delším dohadování došlo k zahájení LOH. Státy mezi sebou bojovaly urputně. Po ukončení LOH bylo předáno velké mnoţství diplomů a medailí. Olympiáda se prostě a jednoduše řečeno (vlastně napsáno), zdařila na výbornou. Večerní beseda se soudruhem Tichým nás seznámila s krásami Českého ráje. 11.oddíl MIX
STŘÍPKY Z KARVEVALU Do Ţeleznice dorazila inkognito skupina šejků ze Spojených arabských emirátů na předběţná jednání o dodávkách ţelezité vody na Arabský poloostrov. Zahraniční hosté se do Ţeleznice hrnuli v hejnech. Snímek z vystoupení folkloristického souboru písní a tanců Zimbabwe. Vyuţití progresivních pokrokových otrokářských metod v praxi. Snad jediná chvíle, kdy chovanci V. Špačka nedemolovali tábor.
17. srpna Po Jičíně Dnešní den představoval pro děti i vedoucí den náročný na kondičku, protoţe jsme měli v plánu výlet, a to mladší oddíly do Jičína a starší do Sobotky a na hrad Kost. My, jako oddíl nejmenších kluků jsme vyrazili řádně zatíţeni sáčky s rozličnými potravinami na oběd a dvě svačiny do Jičína. Pochodovali jsme ale jenom na nádraţí do Ţeleznice, odkud jsme se do Jičína nechali odvézt vlakem. Uţ při této desetiminutové cestě vlakem jsme samozřejmě stihli zkonzumovat téměř celý obsah sáčků, takţe kdyţ jsme dorazili do Jičína, naše první starost
Příjezdem hlavního vedoucího domů jeho odpovědnost za podřízené nekončí. Můţe snad této zoufalé výzvě nevyhovět! Podle dobrého zvyku jsme podnikli propagační výprvu do Ţeleznice. Doprava v obci tak byla zcela ochromena, předseda MNV nám nabídl příměří a principál kořavné divadelní společnosti angaţmá.
byla, kde seţeneme mlsy. Ale nepodařilo se nám to hned (díky úsilí vedoucích). Před tím jsme totiţ absolvovali náročný výstup po točitém schodišti na proslulou Valdickou bránu, odkud jsme mohli při bystrém zaměření oka a troše fantazie vytušit, kde se rozkládá náš tábor. Vyhlídka se nám líbila, jakoţ i následující procházka po celém Jičíně. Řádně unaveni sluníčkem jsme nepohrdli limonádovým občerstvením a nakonec i ty mlsy jsme si koupili. Zpátky jsme šli aspoň kousek po svých. Z Jičína jsme vyrazili směrem na Valdice přes další občerstvovací stanici V lipách, kde z nás měli všichni přítomní velkou radost. Z Valdic jsme opět pokračovali vlakem aţ do Ţeleznice. Po večeři se celý tábor veselil u oddílových táboráčků sice bez buřtů, ale zato se zpěvem. Po celodenní únavě jsme hbitě ulehli k spánku s pocitem, ţe zítra nás čeká všechno nanovo. 1.oddíl (nejmenší kluci) Lidový popěvek Émaue si s námi s chutí zazpívaly i prodavačky s místního obchodního domu PRIOR.
První strana letošního zápisu přináší jména zúčastněného výchovného personálu. Na závěr ke jménům přidáme tváře těch, kteří vešli do historie Cidliny spolu s tím, čím se zde proslavily(i). Jako trumfové eso v mariáši stál na nejvyšším stupni coby hlava společenství KAREL ZAHRADNÍK (na snímku vyslýchám KGB), vášnivý kuřák marihuany, kterou ukrýval v krabičkách s přetiskem MARS. Přijel plný obav o dceru; aby nepodlehla (prý nelehla), o syna aby se neztratil (ztratil se vícekrát, ale vţdy se našel), o lidi; aby jich nepřijelo moc (bylo jich málo aţ do konce tábora), o počasí; aby nebylo 40 ve stínu a nemusel pít teplé pivo (pivo bylo málokdy a kdyţ bylo, tak hned zase nebylo), o programy; aby jich nebylo málo (bylo jich tolik, ţe na všechny ani nedošlo), o publicitu; aby se o nás vědělo (do tábora pravidelně zajíţděla zelenina, masna, mlékárna, sanitka, SNB Jičín, SNB a milice Valdice, vyšel článek v novinách viz příloha), o podřízené; aby ho poslouchali a nebyli s nimi problémy (poslechly ho jen některé a i s těmi měl potom problémy) a také o sebe, aby ho zase vedoucí nehodili do vody (letěl tam tak rychle, ţe si ani nestačil sundat hodinky). Jediným profesionálním pedagogem mezi námi byla Maruška Čiháková. Byla krkem, který kroutí hlavou velkého šéfa a zároveň, coţ je z hlediska medicíny rarita, i jeho pravou rukou a ještě ke všemu prodlouţenou. K jejím pracovním úkolům (mimo jiné) patřilo občas oškubat Holuba i chladit jiné horké hlavy, coţ činila s citem pro věc sobě vlastním.
JIRKA PROKŠÍK byl povolán za nejvyššího sporťáka. Povahy byl tiché, chování distiguovaného. Jen mu bylo vytýkáno, ţe se často vydával za jiné osoby. Porotní soud mu dokázal pouze to, ţe v přestrojení (klobouk a akta) předstíral, ţe je J. A. Samaranch, předseda MOV. Později ještě doslova zblbnul 1-11. oddíl, coby Karabas Barabák. Alena Barešová (vlevo) nám během tábora občas mluvila z cesty, coţ bylo dílem z nejmenších chlapců, o které pečovala a dílem jako následek nepřetrţitého provozu, ve kterém asi týden pracovala, ale přeţila vše. I bouřku a to ne jednu. Renata Srdínková na PT působila jako modelka Ivro Channelové pro plavky a plavecké doplňky i kdyţ na snímku zrovna předvádí polynézskou sukni s třásněmi. Jako správná modelka nekouřila (jen sparty) nepila (pouze vodku s dţusem) a nemluvila vulgárně.
Vašek Špaček - poznávací znamení černý klobouk a brýle vedoucími přezdíván Vajgl a dětmi Štip toho příliš nenamluvil; zato hodně nachodil i nahlídal více neţ musel. Z tábora si odnesl úplnou kvalifikaci pro výkon tak ţádaných povolání, jako dráb a dozorce na galejích. Eva Válková - grácie vpravo by si zaslouţila přezdívku Hanička, podle stejnojmenné nedobytné pevnosti. Z tábora odjíţděla poučena v tom, ţe kulový blesk můţe zasáhnout všude, a ţe má mnoho podob. Petr Jahelka tvrdí, ţe Holub (pro děti soudruh Holub) se mu říká proto, ţe je nejmladší z čeledi jahelkovitých (v příbuzenstvu mají ještě jednoho medvěda). Podle přiloţené fotografie však usuzujeme, ţe v jeho případě došlo k takzvanému propletenci druhů, jak jej popsal Darwin v r.1854.
Jana Rathová si střílela někdy z lidí a někdy do kalhot. Jinak se kamarádila s krtky a jako vedoucí dne si znepřátelila vosy a 10.oddíl, coţ bylo skoro totéţ. I ona ví hodně o tajemství kulového blesku. Láďa Vodráček byl na filmový pás zachycen, kdyţ byl ošetřován poté, co mu BOMBA poškodila kotník.. Jinak proslul jako nadšený propagátor výchovných metod slavného Makarenka (dostal za to od dětí diplom). Nechce se ani věřit, ţe by člověk jeho kvalit vůbec mohl vyslovit, ţe nevydrţí bez piva déle, jak tři dny, jinak jej schvátí ţaludeční vředy. Ivana Mašková by to mohla dotáhnout daleko, kdyby se věnovala studiu sportovního lékařství a nesnaţila se místo toho vnutit do podvědomí dětského diváka jako bájný JŮ. Za podobná gesta jako na snímku často klečela na hrachu.
Věra Kršková (Hele) spolu s kolegyní Jů proslula jako hlavní poškozený ve známé aféře později odsouzených L.V. a P.J., která vstoupila do historie, jako Případ poztrácených špendlíků (poztráceny byly do lůţek obětí) Z kádrových materiálů aufíráka Petra Matějky jsme vyčetli, ţe je dublem M.Ţbirky pro připravovaný seriál ČST Jak se vraţdí zlatý slavík. Ve svém ţivotopise sice píše, cituji: Mám světový vekslácký dţíny a bytelný anglický šús, a pěstěný ruce jak z Číny atd. Čas však ukázal, ţe mu z toho všeho zbyl jen mundúr a povinnost spravoval šiny. Jen to blues si při tom můţe zpívat. Nezdá se proto pravděpodobné, ţe by jej Správa nápravného zařízení Valdice uvolnila pro práci ve studiích na Barrandově. Aufírák si však můţe říkat nadále. Na snímku je dotčený přesně uprostřed, tedy pátý zprava a zleva. Třetí zprava (poznávací znamení zelené triko a trenýrky tytéţ barvy) je Petr Jeţek. Černá ovce kolektivu. Nepil, nekouřil, nečinil děvčatům nemravné návrhy a neměl (jako jediný) s nikým problémy.
Pájka Poláková (grácie uprostřed) trhá švestky pro svůj oblíbený destilát. Střídala praktikanty, jak B.Bardottová milence (básnické přirovnání). Patřila mezi vedoucí činitele KGB (Klan Gymnázia Bydţov Rathová, Jeţek, Zahradníková, Válková, Poláková seřazeno podle velikosti). Zaslouţila se o nezastřelení toulavého psa somráka, naopak sama jej krmila. Její skutečné kvality se však projevili při úplně jiných příleţitostech. Mirek Nigrin byl velitelem ODSOT (Odzbrojená ochrana tábora odzbrojená hlavním vedoucím osobně; tento zamkl zbraně do skříně a spolkl klíč) a řídil se heslem Při přestřelce je pětačtyřicítka králem a ostatní zbraně se před ní krčí ve stínu pampelišky. Neúspěšná kariéra aufíráka po boku nejmenované P.Polákové mu zlomila srdce a on zmizel čtyři dny před koncem neznámo kam. Jeho stopa končí ve Warnemünde u Baltického moře, kde měl na falešné jméno Nig Nirin rezervovány místenky na trajekt do Švédska. Aufírák Kovář Petr (v řadě sedících úplně vlevo) za prvních 24 hodin tábora značně zestárl. Přijel v pátek odpoledne jako chovanec, ale po pečlivém ohledání byl povýšel na pod aufíráka. Bohuţel, naději na slibnou kariéru vypil z lahve rumu Velkého šéfa. Za to dostal voko, tedy na 21 dní zaraţený postup a 10dkg Bromdotlamy ihned po vyřešení případu a potvrzení stolicí Velkého šéfa.
Jedinou ţenou ve společnosti aufíráků je Karla Zahradníková. Ani ona nedosáhla kýţené nejvyšší hodnosti nadaufíračky, i kdyţ zejména její povyšování na aufíračku vejde do historie. Zlí jazykové o ní tvrdí, ţe dělala vše pro to, aby nemusela dělat nic. Dluţno podotknout, ţe se jí to občas dařilo, i kdyţ jí to stálo hodně úsilí. Nehleděla při tom ani na osobní utrpení. I podvrtnutý kotník, ač bolí, je v rámci hesla, ţe účel vţdy prostředky světí a riziko, ţe při tom bude omezena suverenita je tak minimální. A nabízet úplatky to přece pravá dáma nikdy neudělá, ledaţe by chtěla zvolat. MARCEL! HUDBA! Zuzanka Vítková měla prostě smůlu. Vzrůstem převyšovala jen některé děti a na zdraví celého tábora byla dlouho sama a tak nemocné označovala za simulanty a kaţdému pacientovi tvrdila, ţe o tom, co mu doopravdy schází rozhodne s definitivní platností aţ pitva. Další smůlu měla, ţe se na táboře narodila. Do příprav této akce byl nasazen 10-ti členný realizační tým a závěrečná polonéza pro čtyři kyble ţelezité vody byla synchronizována pomocí komputeru IBM Mark 370 a aby nebyl smůle konec, sama se dostala na operační stůl do rukou svých expacientů. Ti pak nešetřili ani fixy, ani nebohou zdravotnici.
Da da da vlastním jménem Petra Bětuňáková fantom táborových diskoték zde sice cudně kouká do lavoru a přemáhá nevolnost. Do tváře jí je vidět na předcházející straně, na společném snímku sedí úplně vpravo. Při karnevalu v barvách černé Afriky vášnivě bojovala proti vpádu cyklistů do Ţeleznice. Na rozdíl od Petry se Yvetka Volková usmívá do objektivu a budí mylné zdání, ţe je zde od škrábání okurků a více se od ní neočekává. Při pohledu na její vkusně batikovaná trika i kuchyňská čtyřtrouba zvýšila svoji teplotu o 48 Farenheita. Spolu s Petrou pak marně bojovali proti přesile nádobí, H, HK, PHK, PPHK. Poslední kovboj v okrese Jičín má jméno Libor Hampl. V LPT měl metodicky vést sportovní činnost (hlavně rozcvičky). Kromě toho zastával funkci fotodokumentaristy, discjockeye a spojky mezi LPT a provozovnou Pohostinství. Byl to problémový člověk. Měl problém se šéfem, s KGB, s ubytováním, s pitím, se zdravím a nakonec sám se sebou. Protoţe se vzpříčil lékařským autoritám, poslal ho šéf nakonec domů a kdyţ se polepšil, byl přijat zpátky. Činí se zodpovědným za různé ptákoviny, píseň MARCEL HUDBA, a za snímky v této kronice včetně komentářů k nim.
Jako kaţdý rok provedla SPČ besedu s ukázkou techniky všichni příslušníci SPČ vyjádřili spokojent nad organizací PT, a zároveň přejí všem vedoucím zdárné ukončení tohoto běhu Za SPČ:
Konec kroniky LPT Cidlina, kter á zachycuje události III. běh u Karla Zahradníka z roku 1983. S l a s k a v ý m s v o l e n í m V e l k é h o š é f a K a r l a Z a h r a d n í k a citlivě, autenticky i s hrubými pravopisnými chybami přepsal nadaufírák, oddílový vedoucí a sporťák Petr Matějka z Jičína 2012