1. Míra ekonomické aktivity

Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční výdělky jsou nejvyšší na Islandu, v Dánsku, Velké Británii, Irsku a Německu. Bulharsko má celkovou úroveň hrubých ročních výdělků 13,4 krát niţší neţ Dánsko, Rumunsko 8,1 krát niţší. V Rumunsku, Portugalsku, Bulharsku a na Kypru zákonodárci a řídící pracovníci mají platy tak vysoké, ţe jejich výše se blíţí téměř trojnásobku průměrné mzdy. V ostatních zemích jsou tyto platy v poměru k průměrné mzdě niţší. Délka ţivota mimo pracovní proces (dětství, mládí, studium a stáří) je nejvyšší u ţen na Maltě, v Itálii, Řecku, ve Španělsku a Francii. U muţů navíc i v Belgii. Nejméně let mimo pracovní proces proţijí lidé na Islandu, v Dánsku, Lotyšsku, Švédsku, Norsku, Estonsku a Litvě. Ve Švýcarsku, v Nizozemí, Dánsku, Velké Británii a Norsku je nejdelší doba pracovního ţivota a současně vysoká naděje doţití. V těchto státech je také obvyklá práce na částečný úvazek. 22

8,7 14,8 8,5 23,0 9,5 8,2 13,3 4,9 24,6 10,8 2,0 10,1 4,5 6,5 4,4 15,4 5,9 5,5 25,2 21,5 7,8 3,9 4,9 5,8 8,6 7,2 7,3 10,8 8,2 11,5 3,2 6,0 2,0 5,2 2,6 6,7 30,5 30,2 29,6 27,4 26,8 26,6 25,7 23,2 20,4 17,7 22,0 18,3 17,1 18,5 15,4 13,0 13,4 13,9 12,2 11,5 11,4 13,5 13,2 25,9 22,8 30,7 27,5 28,9 24,9 24,1 23,2 29,8 28,3 27,9 50,9 49,9 48,7 48,2 48,2 47,2 46,9 45,4 44,1 43,9 41,9 40,2 38,6 37,8 35,4 68,7 68,0 64,6 62,1 59,4 57,4 56,7 56,6 61,4 84,4 1. Míra ekonomické aktivity Graf 16: % Míra ekonomické aktivity 60 a víceletých mužů v % v roce 2009 9 zdroj UNECE 8 7 6 5 4 3 2 1 Muţ 60-64 Muţ 65-69 Muţ 70+ Míra ekonomické aktivity představuje podíl počtu ekonomicky aktivních na počtu osob starších 15 let. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva se počítají zaměstnané osoby (v postavení zaměstnanců, zaměstnavatelů či samostatně výdělečně činných), ale také pracující důchodci, pracující studenti a učni, osoby na řádné mateřské dovolené a nezaměstnaní. Míra ekonomické aktivity starších muţů je ještě vysoká zvláště v severní Evropě a ve Švýcarsku (ve věkové skupině 60-64 let). Nejvyšší podíl pracujících muţů ve věku 65-69 let zaznamenalo v rámci Evropy Norsko (30,7 %), Portugalsko (29,8 %) a Rumunsko (28,3 %). V Rumunsku a Portugalsku byl zaznamenán i nejvyšší podíl pracujících muţů v nejstarší věkové kategorii 70 a více let (25,2 % v Rumunsku a 24,6 % v Portugalsku). 23

3,9 7,0 2,8 2,3 8,6 16,0 4,8 2,4 6,1 2,7 0,8 6,7 6,1 4,4 13,2 10,3 10,2 8,4 7,8 13,9 20,6 18,6 16,0 14,5 14,9 12,5 22,0 19,7 4,2 1,7 5,9 20,1 6,4 8,8 19,1 4,5 18,7 4,2 17,3 0,8 3,3 15,9 2,9 7,5 15,5 5,6 10,3 14,4 4,4 6,4 13,7 13,6 1,7 13,6 3,4 1,2 12,2 3,0 6,7 12,2 6,7 8,1 11,7 3,3 10,4 6,4 37,1 35,4 34,8 33,8 33,0 32,0 31,3 28,5 27,9 25,8 23,1 25,6 24,9 42,3 43,8 40,6 48,2 47,3 54,7 59,2 66,2 Graf 17: % 7 Míra ekonomické aktivity 60 a víceletých žen v % v roce 2009 zdroj UNECE 6 5 4 3 2 1 Ţena 60-64 Ţena 65-69 Ţena 70+ Na Islandu, ve Švédsku, Norsku, Estonsku a Švýcarsku i ţeny mají nejvyšší míru ekonomické aktivity ve věku 60-64 let. V dalších věkových kategoriích se ve všech zemích míra ekonomické aktivity ţen výrazně sniţuje kromě Portugalska a Rumunska, kde ţeny ve věku 70 a více let ještě pracují ve vysokém počtu (16 % Portugalsko, 19,7 % Rumunsko). 24

8 280 9 339 6 707 8 031 3 911 5 044 5 760 2 269 2 700 3 415 16 222 17 202 17 753 15 593 16 027 16 313 22 836 23 663 25 579 21 725 22 177 42 655 43 675 39 066 40 100 41 200 37 372 38 459 39 761 33 915 35 534 35 442 39 978 33 069 34 738 36 625 40 932 48 307 50 578 52 703 55 891 64 042 2. Průměrné hrubé roční výdělky Graf 18: Euro 70 000 Průměrné hrubé roční výdělky v eurech [earn_gr_isco] 60 000 2006 50 000 40 000 2007 2008 30 000 20 000 10 000 0 Graf 19: Euro 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 Průměrné roční hrubé výdělky podle zaměstnání na plný úvazek v roce 2008 [earn_gr_isco] Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Obsluha strojů a zařízení, montéři Řemeslníci a opraváři Pracovníci ve sluţbách a prodeji Úředníci Techničtí a odborní pracovníci Specialisté Zákonodárci a řídící pracovníci 150 000 100 000 50 000 0 Dánsko Německo Rakousko Island Finsko Švédsko Kypr Portugalsko Malta Rumunsko Bulharsko Součet průměrných hrubých výdělků představitelů osmi skupin zaměstnaní (podle klasifikace ISCO) v jednotlivých státech dosahují nejvyšší úrovně v Dánsku, Německu, v Rakousku, na Islandu, ve Finsku a Švédsku. Bulharsko má celkovou úroveň těchto osmi výdělků niţší 13,4 krát neţ Dánsko; Rumunsko 8,1 krát. 25

Graf 20: 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 46 006 47 824 38 500 44 505 54 004 64 107 85 162 Průměrné roční hrubé výdělky podle zaměstnání na plný úvazek v roce 2008 [earn_gr_isco] 44 395 27 900 27 524 25 245 25 877 23 838 15 545 9 821 34 400 32 367 32 684 32 397 30 344 34 100 33 072 35 771 26 800 42 000 45 300 61 500 89 900 27 584 29 389 37 860 27 991 43 777 43 204 57 639 54 446 33 249 31 039 26 841 25 451 30 256 27 647 37 419 37 061 46 806 42 572 68 725 74 032 66 211 58 546 20 944 22 949 17 558 18 958 29 963 40 351 12 948 11 370 10 821 14 935 23 959 32 776 66 840 51 171 12 334 13 952 13 897 13 337 14 431 17 519 21 573 27 169 2 768 1 865 4 494 2 936 4 643 3 107 5 376 6 363 9 789 2 974 1 958 2 915 4 249 5 504 16 134 9 347 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Obsluha strojů a zařízení, montéři Řemeslníci a opraváři Pracovníci ve sluţbách a prodeji Úředníci Techničtí a odborní pracovníci Specialisté 0% Zákonodárci a řídící pracovníci Zákonodárci a řídící pracovníci (podle klasifikace ISCO) v Bulharsku mají 2,73 krát vyšší výdělky neţ je v Bulharsku průměrná mzda. V Rumunsku je to 2,80 krát, v Portugalsku 2,88 krát a na Kypru 2,61 krát. V ostatních zemích jsou mzdy zákonodárců a řídících pracovníků niţší, např. ve Švédsku 1,75 krát a v Dánsku 1,62 krát vyšší neţ je tamější průměrná mzda. 26

46,4 44,1 41,8 41,6 41,1 40,7 40,6 39,3 38,9 38,5 38,5 37,6 37,4 37,2 36,9 36,0 35,7 35,7 35,1 34,7 34,6 34,2 34,0 33,3 33,0 33,0 31,2 70,6 79,5 80,1 78,8 79,5 77,1 78,5 78,9 77,5 77,7 76,1 78,9 78,7 76,7 74,4 71,6 68,8 69,8 68,0 72,1 7 77,9 78,1 76,3 73,6 70,5 77,4 79,2 3. Délka pracovního života Graf 21: Počet let 9 Doba trvání pracovního života [lfsi_dwl_a] a naděje dožití při narození [demo_gnsiind] rok 2010 MUŽI 8 7 6 5 4 3 Trvání pracovního ţivota Muţi Naděje doţití při narození Muţi Nejdelší doba pracovního ţivota muţů je na Islandu, ve Švýcarsku, v Nizozemí, Švédsku, Dánsku, Velké Británii a Norsku (46,4-40,6 let sestupně). V těchto státech je zároveň vysoká naděje doţití - nad 78 let (kromě Dánska, které má 77,1 let). Nejkratší pracovní ţivot ţijí muţi v Maďarsku, Litvě, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku a Lotyšsku (31,2-34,6 let). V těchto státech je zároveň nejniţší naděje doţití (od 68,0 let v Litvě po 73,6 let v Chorvatsku). 27

38,6 38,5 38,1 37,8 36,2 36,1 35,3 34,8 34,3 34,0 33,6 33,5 32,5 32,3 30,9 30,3 3 29,9 29,5 29,2 28,9 28,9 27,5 27,2 24,2 21,5 42,7 83,5 84,5 83,5 83,2 81,2 83,2 82,7 80,5 82,1 78,4 82,4 82,6 78,8 83,2 82,7 80,6 77,2 84,8 84,7 82,6 78,8 79,6 80,6 77,3 78,1 83,0 84,4 83,1 Graf 22: Počet let Doba trvání pracovního života [lfsi_dwl_a] a naděje dožití při narození [demo_gnsiind] v roce 2010 ŽENY 9 8 7 6 5 4 3 2 Trvání pracovního ţivota Ţeny Naděje doţití při narození Ţeny Nejdelší délka pracovního ţivota ţen je v severských státech na Islandu, ve Švýcarsku, Švédsku, Norsku, Dánsku, a Finsku (42,7-36,2 let sestupně), kde je zároveň i naděje doţití při narození vyšší neţ 83 let (kromě Dánska). Nejkratší délka pracovního ţivota ţen je na Maltě, v Itálii, Maďarsku, Řecku, Rumunsku, Polsku, Chorvatsku a Slovensku (21,5-29,5 let). Naděje doţití při narození je v části těchto států vysoká (Malta, Itálie, Řecko - nad 83 let), v ostatních těchto státech nízká (Maďarsko, Rumunsko, Polsko, Chorvatsko, Slovensko - mezi 77,3-80,6 let). Česká republika v délce pracovního ţivota ţen patří k průměrným státům (30,3 let). Naděje doţití při narození ţen zde patří k niţším - 80,6 let. 28

38,1 37,2 36,5 35,6 40,4 41,0 39,3 41,1 42,4 42,1 40,3 40,6 38,8 38,2 37,8 37,0 37,6 37,0 36,0 34,9 34,2 33,1 36,0 39,3 38,3 37,9 40,8 44,5 55,5 53,8 52,7 52,5 51,7 50,9 50,4 50,3 50,2 49,6 49,3 48,6 48,4 47,6 47,2 47,1 47,0 46,6 45,9 45,3 45,2 45,1 45,0 44,1 43,4 61,6 60,2 Graf 23: Počet let 65,0 6 55,0 Rozdíl mezi nadějí dožití při narození [demo_gnsiind] a délkou pracovního života [lfsi_dwl_a] v roce 2010 Rozdíl Muţi Rozdíl Ţeny 5 45,0 4 3 Rozdíl mezi délkou naděje doţití při narození a délkou pracovního ţivota délka ţivota mimo pracovní proces, je nejvyšší u ţen na Maltě, v Itálii, Řecku, ve Španělsku a Belgii (61,6-52,7 let sestupně); nejniţší u ţen na Islandu, v Dánsku, Lotyšsku, Švédsku, Norsku, Estonsku a Litvě (40,8-45,3 let). U muţů jde o ty samé jiţní státy, nejniţší rozdíl je opět v severských státech, navíc je Rumunsko. Muţi mají k dispozici léta mimo pracovní proces od 44,5 roku v Itálii po 33,1 let na Islandu. Jedná se o léta proţitá v dětství a mládí do nástupu do pracovního procesu a ve stáří po opuštění pracovního procesu. V České republice mají muţi v průměru k dispozici mimo pracovní proces 37,2 let, ţeny 50,3 let. 29

24,9 13,4 9,7 45,3 15,2 43,2 8,7 42,9 11,8 42,4 8,6 41,5 14,2 41,2 15,3 37,9 12,1 36,3 5,6 10,4 33,8 6,0 29,8 5,1 27,9 5,1 23,6 4,9 23,0 9,2 19,0 7,5 16,4 7,0 13,8 8,4 13,2 5,1 12,5 6,9 11,6 5,8 11,6 9,1 10,6 3,2 10,4 7,5 10,2 7,0 9,5 2,8 9,2 3,9 7,5 4,7 2,7 2,7 2,0 59,0 75,8 4. Práce na částečný úvazek Graf 24: % 8 7 6 5 4 3 2 1 Práce na částečný úvazek - v % vůči všem dalším formám práce 2009, zdroj databáze UNECE Ţeny Muţi V západní Evropě je práce na zkrácený úvazek běţná. Na rozdíl od České republiky jsou odvody za zaměstnance lineární. V České republice musí zaměstnavatel za zaměstnance, který má zkrácený úvazek odvést na pojištění stejnou částku, jako by zaměstnanec pracoval na plný úvazek. Výhoda lineárního systému je v moţnosti pracovat i do vysokého věku, jak je to patrné v západní Evropě. Nejvíce částečných úvazků ţen je v Nizozemí (75,8 %), Švýcarsku (59,0 %), Německu, Norsku, Rakousku, Velké Británii, Belgii a Švédsku (45,3-41,2 % sestupně). Bulharsko, Slovensko, Maďarsko a Česká republika poskytují ţenám sníţené úvazky pouze od 2,7 % (Bulharsko) do 9,2 % (Česká republika). 30