Plán péče o přírodní památku Čertův kámen na období 2015-2025
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1424 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Čertův kámen druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Zlín číslo předpisu: datum platnosti předpisu: 1. 10. 1991 datum účinnosti předpisu: 1. 10. 1991 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Zlínský kraj Zlín Zlín, Luhačovice Zlín, Luhačovice 585661 Provodov 585441 Ludkovice 733938 Provodov na Moravě 688444 Ludkovice Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: 733938 Provodov na Moravě číslo parcely (KN) číslo parcely (PK) druh pozemku dle KN způsob využití pozemku dle KN číslo listu vlastnictví výměra parcely výměra parcely celková dle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 1718/2 lesní pozemek 296 3084 3084 1719/4 lesní pozemek 565 10681 10681 164/35 trvalý travní 12 108 108 porost Celkem 13873 13873 Katastrální území: 688444 Ludkovice číslo parcely (KN) číslo parcely (PK) druh pozemku dle KN způsob využití pozemku dle KN číslo listu vlastnictví výměra parcely výměra parcely celková dle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 2543/3 lesní pozemek 114 4699 4699 Celkem 4699 4699 2
Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma) Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 1,8464 vodní plochy trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,0108 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 1,8572 OP plocha v ha Způsob využití pozemku zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok neplodná půda ostatní způsoby využití ZCHÚ plocha v ha 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: 1.6 Kategorie IUCN III. - přírodní památka ne ne ne ne ne 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmět ochrany nebyl při vyhlášení definován. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany současný stav A. ekosystémy 3
název ekosystému acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion sylvaticae podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) 100 les s dominancí buku lesního (Fagus salvatica), přimíšeným dubem zimním (Quercus petraea agg.), místy též s borovicí lesní (Pinus sylvestris), keřové patro slabě vyvinuto s převažujícím zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica), bylinné patro chybí nebo je slabě vyvinuto, častěji jsou v něm zastoupeny bika bělavá (Luzula luzuloides), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), místy se hojně vyskytuje netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) B. útvary neživé přírody útvar geologická charakteristika popis útvaru pískovcovoslepencový skalní útvar izolovaný výchoz mocných, strmě ukloněných lavic středně až hrubozrnného arkózového pískovce přecházející do polymiktního slepence luhačovických vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu protáhlý skalní útvar, který byl do současné podoby utvářen mrazovým zvětráváním a následnými procesy chemického a mechanického zvětrávání, tak se na skalách vytvořily skalní dutiny typu tafoni, žlábkové škrapy a sklaní mísy 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany na tomto zvláště chráněném území je: a) zachování pískovcovo-slepencového skalního útvaru b) ochrana acidofilní bučiny a udržení vhodné dřevinné skladby lesa c) obnova autoregulačních funkcí přírody a vyloučení nevhodných lidských zásahů d) eliminace ruderálních a invazních druhů rostlin 4
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Čertův kámen leží na severovýchodním úbočí kopce Rýsov (542,3 m), v nadmořské výšce 435 až 485 m, ve Vizovické vrchovině, asi 1 km jižně od obce Provodov. Tvoří ji výrazný pískovcovo-slepencový skalní útvar obklopený lesním porostem s převahou buku lesního. Geologicky představuje přírodní památka izolovaný výchoz mocných, strmě ukloněných lavic středně až hrubozrnného arkózového pískovce přecházejícího do polymiktního slepence luhačovických vrstev (střední eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu. Do současné podoby byl tento sklaní útvar vytvářen hlavně mrazovým zvětráváním podle podélných a příčných puklin mezivrstevních ploch. Predispozice puklin umožnila procesům chemického a mechanického zvětrávání detailní modelování této skály, takto se následně vytvořily skalní dutiny typu tafoni. Tokem srážkové vody se na severozápadní převislé stěně vyvinuly žlábkové škrapy. Na vrcholové plošince skály vzniklo asi 10 skalních mís. Půdní pokryv kolem skal je tvořen nevyvinutou kamenitou kambizemí rankerovou, v nižších polohách oligotrofní kambizemí typickou až kambizemí dystrickou. Vegetaci tvoří acidofilní bučina svazu Luzulo-Fagion sylvaticae s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a přimíšeným dubem zimním (Quercus petraea agg.), místy je též přimíšena borovice lesní (Pinus sylvestris), vzácně jsou vtroušeny bříza bělokorá (Betula pendula), smrk ztepilý (Picea abies) a habr obecný (Carpinus betulus), keřové patro je slabě vyvinuto s převažujícím zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica), bylinné patro chybí nebo je slabě vyvinuto, častěji jsou v něm zastoupeny bika bělavá (Luzula luzuloides), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), místy se hojně vyskytuje netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), z typických acidofilních a acidotolerantních druhů se vzácně vyskytují jestřábník zední (Hieracium murorum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Na úživnějších půdách ve spodní části svahu při severním okraji území se místy vytváří náznaky přechodu ke květnatým bučinám s bohatším bylinným patrem. Z území přírodní památky nejsou uváděny žádné zvláště chráněné ani ohrožené druhy rostlin, vyskytují se v něm běžné druhy mezofilních opadavých listnatých lesů jako jsou pitulník horský (Galeobdolon montanum), papratka samičí (Athyrium filix-femina), ostřice chlupatá (Carex pilosa), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), mléčka zední (Mycelis muralis), kapraď samec (Drypoteris filix-mas), bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), jestřábník savojský (Hieracium sabaudum), osladič obecný (Polypodium vulgare), jestřábník zední (Hieracium murorum), svízel vonný (Galium odoratum), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), kakost smrdutý (Geranium robertianum), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), violka lesní (Viola reichenbachiana), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ostřice lesní (Carex sylvatica), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), rulík zlomocný (Atropa bella-donna), ostřice prstnatá (Carex digitata) atd. Fauna nebyla na lokalitě doposud podrobněji prozkoumána. Byly zde zaznamenány běžné druhy ptáků listnatých lesů, např. rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a brhlík lesní (Sitta europaea). Z plazů byl pozorován slepýš křehký (Anguis fragilis). 5
Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky slepýš křehký (Anguis fragilis) vzácně SO mírně vlhká a světlá místa v lesích Informace o výskytu a početnosti jednotlivých druhů jsou uvedeny na základě publikace Chráněná území ČR, svazek II, Zlínsko (Mackovčin, Jatiová 2002) a webu Chráněná území Zlínského kraje (Podešva 2014). Stupeň ohrožení: SO - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategoriích silně ohrožené. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní památky jsou datovány do roku 1991, kdy byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu Zlín chráněný přírodní výtvor Čertův kámen. V roce 1997 byla lokalita převedena nařízením Okresního úřadu Zlín č. 1/97 do kategorie přírodní památka. Tato ochrana platí na lokalitě až dodnes. b) lesní hospodářství Hospodaření v lesích spadajících do přírodní památky bylo v posledních desetiletích omezeno především na redukci nežádoucích jehličnanů, jako jsou smrk ztepilý a borovice lesní, jinak byly lesní porosty ponechány bez zásahu. Negativní vlivy: výsadba nevhodných dřevin výsadba nevhodných druhů dřevin jako jsou především borovice lesní a smrk ztepilý. Tyto dřeviny byly na lokalitě v minulosti místy vysazeny a negativně ovlivňují druhovou skladbu lesních společenstev. Potenciální ohrožující vlivy: těžba a odstraňování dřevní hmoty odvoz dřeva listnatých dřevin, které může v letním období obsahovat snůšky a larvy xylofágního hmyzu, může negativně ovlivnit jeho populace. Těžbou v jarním a letním období může docházet k rušení hnízdícího ptactva. c) myslivost Přírodní památka je součástí většího lesního celku, který je vhodným biotopem jak pro spárkatou, tak pro drobnou zvěř. Ze spárkaté zvěře je zastoupena srnčí a černá zvěř, z drobné zvěře se vyskytuje především zajíc. Většina lokality v současnosti spadá do honitby Provodov, kterou užívá MS Rýsov - Provodov, jižní část do honitby Ludkovice v níž hospodaří MS Zálesí - Ludkovice. Potenciální ohrožující vlivy: budování zařízení pro přikrmování zvěře - způsobují obohacování blízkého okolí živinami a mohou být také zdrojem semen zavlečených ruderálních druhů například v dováženém seně nebo krmivu. d) rekreace a sport Lokalita je hojně turisticky navštěvována, územím prochází značená turistická trasa a naučná stezka Luhačovickým zálesím. Jeden panel naučné stezky týkající se Rýsova a Čertova kamene je umístěn v přírodní památce v blízkosti skalního útvaru. Na skále je provozována horolezecká činnost o čemž svědčí vytyčení několika cest pro lezení a zajišťovací skoby nabité ve skále. 6
Potenciální negativní vlivy: horolezecká činnost skály mohou být poškozovány horolezeckou činností způsobující jejich narušování a zvýšenou erozi. turistika v důsledku turistické návštěvnosti může docházet ke znečišťování lokality odpadky, poškozování některých míst zvýšeným sešlapem a erozí a budování ohnišť a tábořišť. e) jiné způsoby využívání Skalní útvar byl historicky začleněn do systému středověké fortifikace (hradu nebo tvrze), která vznikla ve 13. století a byla zničena na počátku 14. století. Pozůstatkem jsou vysekané otvory čtvercového průřezu na východní stěně Čertova kamene, které zřejmě sloužily jako kapsy pro usazení konců trámů. Na horní plošině jsou patrné záseky pro spodní věnec srubové stavby. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářský plán pro období 1. 1. 2014 31. 12. 2023, Silva Projekt, s.r.o, Kroměříž LHC Singulární společnost Ludkovice 2014 2023, Lesprojekt Brno, a.s. Plán péče na období 1998-2013, Unar P., 1998 Vyhláška Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991 o zřízení maloplošných chráněných území v kategorii chráněných přírodních výtvorů na území okresu Zlín Nařízení Okresního úřadu Zlín č. 1/97 ze dne 6. 2. 1997 o zřízení a vymezení přírodních památek 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / Lesní družstvo Provodov zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 1,3873 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) 2014-2023 Organizace lesního hospodářství Lesy české republiky, s.p., LS Luhačovice Nižší organizační jednotka revír Ludkovice Přírodní lesní oblast 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Lesní hospodářský celek / Singulární společnost Ludkovice zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 0,4699 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) 2014-2023 Organizace lesního hospodářství Lesy české republiky, s.p., LS Luhačovice Nižší organizační jednotka revír Ludkovice 7
Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů (SLT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra (ha) Podíl (%) 3K Kyselá dubová bučina BK 6 DBZ 3 JD 1 BO LP 1,54 83 3N Kamenitá kyselá dubová bučina BK 6 DBZ 3 JD 1 LP (BO) 0,18 10 3Y Skeletová dubová bučina BK 5 DBZ 4 BR 1 BO 0,14 7 Celkem 1,86 100 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany BO borovice lesní 0,18 10 0,02 1,1 JD jedle bělokorá 0,17 9,1 SM smrk ztepilý 0,02 1 BK buk lesní 1,20 65 1,08 58,6 BR bříza bělokorá 0,04 2 0,01 0,5 DBZ dub zimní 0,37 20 0,55 29,6 HB habr obecný 0,04 2 LP lípa srdčitá 0,02 1,1 Celkem 1,85 100 1,85 100 Pozn.: Přirozená druhová skladba byla odvozena dle Plívy 1971, současná druhová skladba byla stanovena kvalifikovaným odhadem dle aktuálního stavu lesa. V přírodní památce jsou vymezeny tyto lesní dílčí plochy: Plocha 1 bučina acidofilní bučina s dominancí BK a přimíšeným DBZ, keřové patro je slabě vyvinuto, tvoří jej především zmlazující BK, bylinné patro chybí nebo je slabě vyvinuto, častěji se vyskytují bika bělavá, kapraď samec, místy se šíří netýkavka malokvětá. Plocha 2 bučina s příměsí borovice acidofilní bučina s převahou BK, hojnou příměsí BO a DBZ, keřové patro je slabě vyvinuto, tvoří jej především zmlazující BK, bylinné patro je slabě vyvinuto, místy zmlazuje BK. Příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže a toky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Významnou součástí neživé přírody je protáhlý pískovcovo-slepencový skalní útvar zvaný Čertův kámen, který byl do současné podoby utvářen mrazovým zvětráváním a následnými procesy chemického a mechanického zvětrávání. Tak se na skalách vytvořily skalní dutiny typu tafoni, žlábkové škrapy a sklaní mísy. Skála je vymezena jako bod 8
tvořící dílčí plochu 3. Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Pozemek p. č. 164/35 v k. ú. Provodov na Moravě o rozloze 108 m 2, který leží v přírodní památce Čertův kámen, je v katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost. Tato parcela je však ve skutečnosti zarostlá lesem a péče o ni nebude odlišná od okolních lesních porostů, proto nebyla vymezena jako samostatná dílčí plocha. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Na území PP Čertův kámen probíhalo v minulosti citlivé lesnické hospodaření, díky němuž se na území dochovaly hodnotné porosty acidofilních bučin se zastoupením dřevin, které se blíží přirozené dřevinné skladbě. Nevhodné je pouze zvýšené zastoupení borovice lesní a zavlečení nepůvodního smrku ztepilého. V minulém plánu péče na období 1998 2013 jsou navržena vhodná opatření především v podobě redukce nežádoucích jehličnanů. Většina lesních porostů (dílčí plocha 1) nevyžaduje v současnosti žádnou péči a je možné je ponechat bez zásahu. V porostech se zvýšeným zastoupením borovice na východním svahu (dílčí plocha 2) je možné redukovat borovici lesní a prosvětlením porostu podpořit přirozené zmlazení buku. Případné těžební práce je vhodné načasovat na zimní období z důvodu šetrnosti k půdnímu povrchu a snížení možnosti půdní eroze. Letní těžbou a odstraňováním dřevní hmoty by mohlo docházet k rušení lesních živočichů, především hnízdícího ptactva. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by ke konfliktu zájmů přece jen došlo, je třeba upřednostnit ochranu pískovcovo-slepencového skalního útvaru a společenstva bučin. 9
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 lesy zvláštního určení, lesy hospodářské 3K, 3N, 3Y Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3K, 3N, 3Y BK 7, DBZ 3, HB, LP, BR, JD Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C bukový smíšený Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) bez hospodaření podrostní Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba nepřetržité nepřetržitá 150 50 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Bezzásahový režim Redukce BO, podpora přirozené druhové skladby a struktury porostů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Přirozená obnova Kombinovaný - přirozená obnova, v případě nedostatečného přirozeného zmlazení možná umělá obnova. Umělou obnovu lesa provádět vhodným sadebním materiálem, nejlépe místního původu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozené zmlazení V maximální možné míře využít přirozeného zmlazení původních dřevin, v případě potřeby možné doplnit jamkovou sadbou BK, DBZ, JD, LP, meliorační dřeviny 90%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 3K, 3N, 3Y BK 5, DBZ 5, LP, JD Výsadba pouze v případě nedostatečného přirozeného zmlazení uvedených dřevin. 10
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Ochrana proti okusu zvěří nátěry, oplocenkami, plasty nebo oplůtky. Ochrana proti buřeni vyžínáním. Při výchově mladých porostů je třeba se zaměřit na redukci nežádoucích dřevin, především SM a BO. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ponechávat doupné stromy i odumřelou dřevní hmotu. Těžbu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty je třeba provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, namrzlo) a zabránit vjíždění těžké techniky do porostů. Především na prudších svazích zvolit šetrnou přibližovací technologii (kůň, lanovka), aby nedocházelo k nadměrné erozi půdy a odírání stromů. Případné odřené stromy po těžbě a přibližování je nutné okamžitě zatřít prostředkem proti houbovému onemocnění. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechávat neškodící souše, zlomy i vývraty. Poznámka Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) b) péče o rostliny - základním předpokladem pro zachování většiny původních druhů rostlin v přírodní památce je ochrana lesních společenstev, v nichž se vyskytují. Hlavním cílem ochrany by mělo být udržení či zlepšení dřevinné skladby lesa. - je třeba udržovat přiměřené stavy spárkaté zvěře, v případě jejího přemnožení hrozí v důsledku okusu narušení přirozené obnovy lesních společenstev. - na místech s hojným zastoupením nepůvodní netýkavky malokvěté v severovýchodní části, je možné provádět její likvidaci vytrháváním celých rostlin i s kořenovým systémem. Vhodným termínem je červen, před vysemeněním netýkavky. Vytržené rostliny je třeba soustřeďovat na kupy a následně je odstranit z území přírodní památky. c) péče o živočichy - pro vývoj xylofágního hmyzu je třeba v lese ponechávat vývraty, zlomy, odumřelé pařezy a souše k zetlení, jsou jeho vhodným úkrytem a zimovištěm, dutiny v suchých stromech a pahýlech jsou mimo to vhodným místem k hnízdění mnohých druhů ptáků. - zachování vhodné dřevinné skladby bučin je důležité nejen pro rostliny, ale také pro některé druhy hmyzu vázané na tento biotop. 11
- na celém území přírodní památky je nežádoucí provádět těžbu, vyklizování a odvoz dřevní hmoty ve vegetační sezóně v období od 15. 3. do 31. 7. z důvodu rušení živočichů (především ptáků) při jejich reprodukci. d) péče o útvary neživé přírody - pískovcovo-slepencový útvar není třeba udržovat žádnými managementovými zásahy. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Na dílčích plochách 1-2 definovaných v kapitole 2.4.1 jsou uvedeny všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o lesní společenstva. Podrobný výčet a formulování doporučených a plánovaných zásahů v lesních porostech obsahuje příloha TI (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich). Příloha T1 ((Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich)) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) b) útvary neživé přírody Pískovcovo-slepencový útvar vymezený jako dílčí plocha 3 není třeba udržovat. Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu vymezeném jako 50 metrů široké území podél hranice přírodní památky se navrhuje uplatňovat přírodě blízké způsoby obhospodařování lesů: - podpora přirozené dřevinné skladby lesa - při obnově porostů využívat přirozené zmlazení dřevin - upřednostnit menší obnovní prvky před obnovou většího rozsahu - těžbu a odstraňování vytěžené hmoty je vhodné provádět v zimním období, kdy nebude docházet k rušení živočichů a odvozu dřeva listnáčů s vývojovými stádii xylofágního hmyzu 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní památky je v terénu vyznačena dvěma hraničními tabulemi (v severovýchodní a severozápadní části) a pruhovým značením. Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, které vymezují v terénu hranici území, jejich údržba a doplnění - doplnění hraniční tabule v blízkosti značené turistické cesty při jižním okraji území, průběžná kontrola a údržba stávajících hraničních tabulí 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Část lesů v přírodní památce spadající do LHC Singulární společnost Ludkovice je řazena do kategorie lesa zvláštního určení zatímco LHC Lesní družstvo Provodov do 12
kategorie lesa hospodářského. Kategorii lesa je vhodné na území celé přírodní památky sjednotit a všechny lesní porosty dle převažující funkce zařadit do lesa zvláštního určení. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Lokalita je v současnosti využívána turisticky i k horolezecké činnosti. V případě zjištění nadměrného poškozování skal horolezeckou činností, opakovaného táboření a budování ohnišť na nepovolených místech nebo nadměrného sešlapu a eroze v důsledku turistické návštěvnosti je možné tyto činnosti na území přírodní památky omezit nebo zakázat a na přístupových cestách umístit cedule se zákazem nepovolených aktivit. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na okraji značené turistické cesty procházející územím přírodní památky je možné umístit informační tabuli s uvedením základních informací o lokalitě a seznámením s hlavními předměty její ochrany. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území přírodní památky je vhodné zabezpečit průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - inventarizace flóry a vegetace - inventarizace klíčových skupin hmyzu (především řády Coleoptera, Lepidoptera) - inventarizační průzkum obratlovců (především ptáků) 13
4. Závěrečné údaje Plán péče o přírodní památku Čertův kámen na období 2015 2025 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy inventarizace hlavních předmětů ochrany 3 IP 60 000 likvidace netýkavky malokvěté vytrháváním 5 000 údržba hraničních tabulí, pruhového značení a hraničníků 10 000 údržba a umístění informační tabule 15 000 Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) 90 000 N á k l a d y c e l k e m (Kč) 90 000 4.2 Použité podklady a zdroje informací Grulich V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání Preslia 84: 631 645. Chytrý M., 2013: Vegetace České republiky. 4., Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. Mackovčin P., Jatiová M. a kol., 2002: Chráněná území ČR Zlínsko, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Ministerstvo životního prostředí, 2006: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Planeta XIV, 9/2006, Praha. Podešva Z.: Chráněná území Zlínského kraje. URL: http://nature.hyperlink.cz/index.htm (19. 4. 2014). Unar P., 1998: Přírodní památka Čertův kámen, plán péče 1998 2013. Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mapové podklady Katastrální mapa - Mapový podklad ÚKM ZK - Polohopis informativního charakteru odvozen z katastrální mapy. WMS - Ortofoto Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 Český úřad zeměměřický a katastrální. 4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: 14
zkratka obsah zkratky předpis definující zkratku EVL evropsky významná lokalita IP inventarizační průzkum IUCN světový svaz ochrany přírody KN katastr nemovitostí LHC lesní hospodářský celek LHO lesní hospodářská osnova LHP lesní hospodářský plán LS lesní správa OP ochranné pásmo PK pozemkový katastr PO ptačí oblast SLT soubor lesních typů ZCHÚ zvláště chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval: RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice 139 571 01 Moravská Třebová V Moravské Třebové dne 20. 10. 2014. 15
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 2 1.1 Základní identifikační údaje 2 1.2 Údaje o lokalizaci území 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 3 1.6 Kategorie IUCN 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 3 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 3 1.7.2 Hlavní předmět ochrany současný stav 3 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu 4 1.9 Cíl ochrany 4 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské 6 činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 7 2.4.1 Základní údaje o lesích 7 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích 8 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody 8 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích 9 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území 9 a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 9 3. Plán zásahů a opatření 10 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 10 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 10 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 12 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma 12 včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu 12 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 12 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 13 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 13 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring 13 4. Závěrečné údaje 14 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody 14 podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 14 4.3 Seznam používaných zkratek 14 4.4 Plán péče zpracoval 15 16
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Mapy: Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2). Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 17