Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové

Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové SOUHRNNÁ ZPRÁVA o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. - 13.6. a 25.6 28.6.) Hradec Králové Červen 2014

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové SOUHRNNÁ ZPRÁVA o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6 28.6.) Vypracoval: VHD Povodí Labe, státní podnik z podkladů Povodí Labe, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik, Českého hydrometeorologického ústavu, krajských úřadů, obcí s rozšířenou působností a správců drobných vodních toků v souladu s 82, písmeno j) a 83 písm. l) zákona 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (Vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Hradec Králové Revize červen 2014 2

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) Seznam použitých zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny CPP Centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod ČS Čerpací stanice ČSOV Čerpací stanice odpadních vod HZS Hasičský záchranný sbor IZS Integrovaný záchranný systém KPK Krajská povodňová komise KRNAP Krkonošský národní park MPK Městská povodňová komise MŠ mateřská škola ORP Obec s rozšířenou působností PK Povodňová komise PPO Protipovodňová ochrana PS Provozní středisko QN Hodnota průtoku (vodnost), která je dosažena nebo překročena jednou za N-let (statistická veličina vyhodnocená z dlouhé hydrologické řady průtoků) RPP Regionální předpovědní pracoviště SDH Sdružení dobrovolných hasičů SIVS Systém integrované výstražné služby SPA Stupeň povodňové aktivity ÚKŠ Ústřední krizový štáb VD Vodní dílo VHD Vodohospodářský dispečink ZUŠ Základní umělecká škola 4

5 Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.)

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) Obsah 1. Úvod... 9 2. Povodeň 1.6. 13.6.2013... 10 2.1. Hydrometeorologická situace... 10 2.1.1. Meteorologická situace... 10 2.1.2. Hydrologická situace a manipulace na VD... 12 2.2. Plavební provoz na vodních tocích... 19 2.3. Činnost jednotlivých složek povodňové služby... 20 2.3.1. Povodí Labe, státní podnik... 20 2.3.2. Český hydrometeorologický ústav... 23 2.3.3. Povodňové orgány... 26 2.4. Záchranné a zabezpečovací práce... 28 2.4.1. Činnost pracovníků Povodí Labe, státní podnik na úseku závodu Hradec Králové 28 2.4.2. Činnost Povodí Labe, státní podnik na úseku závodu Pardubice... 29 2.4.3. Činnost Povodí Labe, státní podnik na úseku závodu Jablonec nad Nisou... 30 2.4.4. Činnost Povodí Labe, státní podnik na úseku závodu Střední Labe... 30 2.4.5. Činnost Povodí Labe, státní podnik na úseku závodu Dolní Labe... 31 2.4.6. Práce na vodních tocích ve správě Lesy ČR, státní podnik a KRNAP... 32 2.4.7. Záchranné a zabezpečovací práce organizované ORP... 32 2.5. Havarijní znečištění vody... 40 2.6. Zhodnocení bezpečnosti vodních děl za povodně... 41 2.6.1. Přehrady... 41 2.6.2. Zdymadla labské vodní cesty... 41 2.6.3. Ochranné hráze... 42 2.6.4. Malé vodní nádrže... 43 2.7. Zhodnocení funkce PPO... 44 2.8. Důsledky povodně a vzniklé škody... 45 2.8.1. Povodí Labe, státní podnik... 45 2.8.2. Lesy České republiky, státní podnik... 46 2.8.3. Správa Krkonošského národního parku... 46 6

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) 2.8.4. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky... 47 2.8.5. Obce s rozšířenou působností a KÚ... 47 3. Povodeň 25.6. 28.6. 2013... 48 3.1. Hydrometeorologická situace... 48 3.1.1. Meteorologická situace... 48 3.1.2. Hydrologická situace a manipulace na VD... 49 3.2. Plavební provoz... 54 3.3. Činnost jednotlivých složek povodňové služby... 56 3.3.1. Povodí Labe, státní podnik... 56 3.3.2. Český hydrometeorologický ústav... 58 3.3.3. Povodňové orgány... 59 3.4. Záchranné a zabezpečovací práce... 60 3.4.1. Činnost Povodí Labe, státní podnik na úseku závodu Pardubice... 60 3.4.2. Činnost Povodí Labe, státní podnik na úseku závodu Jablonec nad Nisou... 60 3.4.3. Záchranné a zabezpečovací práce organizované ORP... 61 3.5. Havarijní znečištění vody... 64 3.6. Zhodnocení bezpečnosti vodních děl za povodně... 65 3.7. Zhodnocení funkce PPO... 66 3.8. Důsledky povodně a vzniklé škody... 67 3.8.1. Povodí Labe, státní podnik... 67 3.8.2. Lesy České republiky, státní podnik... 67 3.8.3. Správa Krkonošského národního parku... 67 3.8.4. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky... 67 3.8.5. Obce s rozšířenou působností a Krajské úřady... 67 4. Celkové zhodnocení a návrh opatření... 69 5. Přílohy... Chyba! Záložka není definována.2 7

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) 8

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) 1. Úvod Předkládaná Souhrnná zpráva je zpracována v souladu s ustanovením 82 písm. j) a 83 písm. l) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tato Souhrnná zpráva vychází z Předběžné zprávy zpracované k 9/2013, doplněné jsou zejména nově vyhodnocené, případně přehodnocené údaje o kulminačních vodních stavech a průtocích v některých profilech a údaje o vyhodnocení funkčnosti vodních děl a staveb protipovodňové ochrany (PPO). Došlo rovněž k doplnění informací o vývoji plavebních podmínek na Labi v souvislosti s dílčím odstraněním nánosů v plavební dráze, částečně byly doplněny i informace o výši povodňových škod a průběhu povodně v některých ORP. Vzhledem k tomu, že v červnu 2013 se vyskytly dvě povodňové vlny, kdy druhá povodňová vlna bezprostředně navazovala na první vlnu, jsou v této zprávě popsány obě tyto povodňové vlny s tím, že jsou jak v textu, tak v přílohách rozčleněny do samostatných kapitol. Při zpracování této zprávy byly využity podklady státního podniku Povodí Labe, státního podniku Povodí Vltavy, Českého hydrometeorologického ústavu, krajských úřadů, ORP, státního podniku Lesy České republiky, Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). 9

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) 2. Povodeň 1.6. 13.6.2013 2.1. Hydrometeorologická situace 2.1.1. Meteorologická situace a) Počasí ve dnech 25.5. - 4.6. 2013 Ve druhé polovině 3. květnové dekády se nad střední Evropou vytvořila tlaková níže, která počasí u nás ovlivňovala až do úterý 4.6. Po celé období převládalo počasí s velkou oblačností s občasným deštěm nebo přeháňkami na většině území. Celé období se vyznačovalo nízkými denními i nočními teplotami. Např. ve dnech 30.5. - 2.6. byly nejvyšší denní teploty pouze 12-16 o C, nejnižší noční teploty byly nejčastěji v rozmezí 12-8 o C. Průměrné denní teploty se tak v těchto dnech pohybovaly 3,4-4,4 o C pod dlouhodobým normálem. Významné srážky byly zaznamenány již ve dnech 26., 29. a 30.5. Nejvyšší srážkové úhrny, které vyvolaly prudké vzestupy průtoků na vodních tocích v již srážkově částečně nasycených oblastech, spadly ve dnech 1.6. a 2.6. 2013. Intenzivními srážkami byly na území v působnosti Povodí Labe, státní podnik zasaženy Jizerské hory a především východní Krkonoše (povodí horního Labe, Čisté a Úpy) a navazující pás území v jihozápadním směru (povodí Cidliny, Mrliny, Vrchlice a Výrovky), kde byly za 48 hodin zaznamenány srážkové úhrny nejčastěji v rozmezí 60-100 mm. Nejvyšší denní srážkový úhrn 131 mm byl naměřen na Černé hoře v Krkonoších, přičemž nejvyšších intenzit srážek bylo dosaženo v neděli 2.6. v době 4:00-6:00, kdy spadlo 53 mm. Na ostatním území srážkové úhrny za 2 dny zpravidla nepřesáhly 40 mm. V pondělí 3.6. a v úterý 4.6. počasí bylo ještě pod vlivem ustupující tlakové níže. Převládalo oblačno až zataženo pouze místy s deštěm nebo s přeháňkami. b) Počasí ve dnech 5. - 14.6. 2013 Během středy 5.6. se začal na naše území rozšiřovat výběžek vyššího tlaku vzduchu od západu. V dalších dnech se nad střední Evropou udržovalo nevýrazné tlakové pole. V neděli 9.6. postupovala od jihozápadu přes naše území mělká tlaková níže, po jejíž přední straně k nám proudil teplý vzduch od jihu. Od středy do konce týdne bylo většinou oblačno, v sobotu a v neděli přechodně i polojasno. V závěru týdne se místy vyskytly silné bouřky s intenzivními srážkami, ojediněle i s kroupami. Nejvyšší denní teploty od středy 5.6. do neděle postupně vzrůstaly z 13-17 o C na 22-26 C. V pondělí 10.6. předcházela přes naše území od jihozápadu tlaková níže a s ní spojená zvlněná studená fronta, za kterou počasí u nás začala ovlivňovat oblast vysokého tlaku vzduchu. V pondělí převládalo ještě oblačno až zataženo. Na území v působnosti Povodí Labe, státní podnik se místy vyskytly srážky do 10 mm, v horských oblastech do 20 mm. Nejvyšší denní teploty byly 16-20 C. V dalších dnech bylo polojasno až skoro jasno a srážky se již téměř nevyskytly. Nejvyšší denní teploty se pohybovaly v rozmezí 22-26 o C. 10

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) Přehled denních srážkových úhrnů za období od 25.5. do 10.6. je v Příloze č. 5.1.1. Srážky jsou měřeny v 7 hodin středoevropského letního času (srážky za den 25.5. jsou měřeny v době 25.5. 7:00 26.5. 7:00). Sdružená srážková informace, slučující údaje z pozemních srážkoměrů a radarů za dny 1.6. a 2.6. je v Příloze 5.1.2. 11

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) 2.1.2. Hydrologická situace a manipulace na VD 2.1.2.1. Povodí horního Labe Významné srážky, vypadlé koncem května ve dnech 30.5. a 31.5. především v horských oblastech Krkonoš v úhrnech 20-50 mm, nasytily celé povodí všech vodních toků v oblasti Krkonoš. Další vydatné srážky, vypadlé ve dnech 1.6. a 2.6. s celkovými úhrny 100-150 mm, pak již způsobily prudký vzestup vodních stavů a průtoků horských toků. Velmi rychle se tak začal zvyšovat průtok v Labi na přítoku do přehrady Labská. V profilu Špindlerův Mlýn byl překročen III. SPA (stupeň povodňové aktivity) již v noci z 1. na 2.6., na odtokovém limnigrafu Labská byl průtok udržen na úrovni II. SPA. Kulminační stav 226 cm v profilu Špindlerův Mlýn odpovídal průtoku 55 m 3.s -1 s vodností Q 2-5. Kulminační průtok 47 m 3.s -1 v profilu limnigrafu Labská dosáhl vodnosti Q 2-5. Velký význam přehrady Labská se však prokázal v dalších hodinách především ve spolupráci s přehradou Les Království. Prudký vzestup průtoku v profilu Vestřev způsobil mimořádnou situaci na přítoku do přehrady Les Království. Během 2 hodin vzrostl vodní stav na limnigrafu Vestřev z I. na III. SPA a dále rychle stoupal. Kulminační stav 354 cm překročil téměř o 2 m limitní stav pro III. SPA. Kulminační průtok na limnigrafu Vestřev tak dosáhl 272 m 3.s -1 při vodnosti Q 50-100. Z přítoků Labe nad limnigrafem Vestřev dosáhla extrémní vodnost i Čistá a to s maximem na úrovni větší než Q 100. Malé Labe pak kulminovalo na vodnosti Q 10-20. Významné byly i přítoky Labe pod limnigrafem Vestřev, kdy Kalenský potok kulminoval při vodnosti Q 20-50 a Pilníkovský potok s vodností Q 5-10. Při průběžném vyhodnocování průběhu povodňové situace na VD (vodní dílo) Les Království bylo zcela jasné, že nastavená velikost neškodného průtoku v úrovni 90 m 3.s -1 pod přehradou, s ohledem na rychle rostoucí extrémní přítok do přehrady, bude pro transformaci povodňové vlny nedostatečná. Na základě žádosti Povodí Labe, státní podnik rozhodla operativně Krajská povodňová komise (KPK) Královéhradeckého kraje, po odsouhlasení městskou povodňovou komisí (MPK) Dvůr Králové nad Labem a MKPJaroměř, v časných ranních hodinách dne 2.6. o povolení mimořádné manipulace VD Les Království. Tato mimořádná manipulace spočívala v navýšení odtoku z přehrady Les Království nad hodnotu neškodného průtoku a to až do velikosti 150 m 3.s -1. Pro částečné snížení extrémního přítoku do přehrady Les Království dále Krajská KPK rozhodla i o omezení odtoku z přehrady Labská ze 47 na 12 m 3.s -1. Ve chvíli rozhodnutí o provedení této manipulace byl již přítok do VD Labská po kulminaci na poklesu a tak bylo reálné zachycovat povodňové přítoky v ochranném prostoru nádrže. Takto snížený odtok pod VD Labská trval cca 8 hodin. Následně po kulminaci průtoku v profilu Vestřev již byl odtok z VD Labská upraven aktuálně k přítoku. Povolením navýšení průtoku pod VD Les Království z 90 na 150 m 3.s -1 tak došlo ke snížení průtoku Q 50 na přítoku do přehrady na průtok Q 5-10 na odtoku z přehrady při překročení III. SPA. Došlo tím k výraznému snížení škod v obcích a městech pod VD (zejména Dvůr Králové nad Labem a Jaroměř). Tato manipulace současně neohrozila výstavbu mobilních prvků PPO města Jaroměř. Dne 3.6. v časných ranních hodinách došlo k porušení konstrukce mostu v Jaroměři a jejímu částečnému zřícení do Labe. Z tohoto důvodu, na základě žádosti MPK v Jaroměři, a s ohledem na výrazný pokles přítoku do přehrady Les Království již bylo možné zahájit postupné snižování odtoku z přehrady. Kulminační průtok v Labi pod Jaroměří dosáhl cca Q 10. Příznivě tomu přispěla především Metuje, kde v profilu Krčín byla v té době při I. SPA dosažena kulminační hodnota průtoku pouze Q 1/2-1. Průtok v Úpě byl redukován převodem do nádrže Rozkoš a tak v profilu Zlíč byl dosažen sice III. SPA, ale s vodností pouze Q 2-5. Naopak silnější bouřky na konci první dekády způsobily vzestup průtoku v Metuji, kdy kulminační průtok byl vyšší a dne 10.2. dosáhl hodnoty Q 1-2. 12

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) VD Labská (Labe) Před nástupem povodňové situace byla nádrž, na základě výstrahy ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav) pro západní část Krkonoš, předvypuštěna o 2,6 m. V době nástupu povodňové situace byl ochranný prostor nádrže zvětšen o 400 tis. m 3 a zásobní prostor byl zaplněn ze 48 %. Dne 1.6. v nočních hodinách začal přítok do přehrady rychle stoupat a svého maxima dosáhl dne 2.6. v 1 hodinu při průtoku 72 m 3.s -1 (téměř Q 5 ) s dosažením III. SPA. Odtok byl udržován na úrovni II. SPA při průtoku 47 m 3.s -1 (Q 2-5 ). Pro snížení přítoku do přehrady Les Království došlo ke snížení odtoku z přehrady na 12 m 3.s -1. Provedení této manipulace bylo zahájeno dne 2.6. v 5:15 hodin, tedy v době, kdy přítok do přehrady již byl na poklesu a povodňové průtoky mohly být zachycovány v ochranném prostoru nádrže. Takto snížený odtok trval 8 hodin. Po poklesu kulminačního průtoku v profilu Vetřev na Labi již byly manipulace na odtoku z přehrady upravovány dle aktuálního přítoku. Hladina v nádrž dosáhla svého maxima v úrovni kóty 688,57 m n.m., ochranný ovladatelný prostor byl zaplněn z 56 % a v nádrži tak bylo zachyceno 1,13 mil. m 3 vody. VD Les Království (Labe) Rovněž tato nádrž byla před nástupem povodně částečně předvypuštěna a to 1,6 m pod úrovní letního zásobního prostoru, tj. o cca 500 tis. m 3. Zásobní prostor nádrže tak byl zaplněn ze 64 %. Prudkým vzestupem přítoku do nádrže byl částečně předvypuštěný prostor rychle naplněn a v době zahájení plnění ochranného prostoru nádrže již byl postupným otvíráním spodních výpustí na odtoku nastaven neškodný průtok 90 m 3.s -1. Tento odtok z nádrže byl udržován pouze 2 hodiny a to 2.6. od 4:00 do 6:00 hodin. Na základě podnětu Povodí Labe, státní podnik byl odtok z přehrady okamžitě zvýšen z 90 na 150 m 3.s -1. Ke snížení přítoku do přehrady rovněž přispěla krátkodobá manipulace na VD Labská. Velikost kulminačního přítoku do nádrže tak byla snížena o 30 m 3.s -1 a jeho hodnota dosáhla svého maxima dne 2.6. v 9 hodin na úrovni 308 m 3.s -1 (Q 50 ). Odtok z přehrady ve svém maximu dosáhl 156 m 3.s -1 (Q 5-10 ). V případě neprovedení mimořádné manipulace na VD Labská a VD Les Království odhadujeme dosažení odtoku z VD Les Království na cca 180-200 m 3.s -1. Maximální hladina v nádrži dosáhla kóty 323,11 m n.m., tj. 29 cm pod úrovní bezpečnostních přelivů. Ochranný prostor nádrže byl při této hladiny zaplněn z 95% a v nádrži bylo zachyceno 4,73 mil. m 3 vody. Na přítoku i na odtoku z nádrže byl překročen III. SPA. Pro obce ležící pod přehradou bylo velmi významné právě rychlé rozhodnutí o povolení navýšení neškodného průtoku pod VD Les Království na 150 m 3.s -1. Došlo tak k podstatnému snížení průtoku Q 50 na přítoku do přehrady na průtok Q 5-10 na odtoku z přehrady. Transformace kulminačního průtoku povodňové vlny byla tak významná i proto, že při přítoku o velikosti cca Q 50 odpovídal objem povodňové vlny (38,9 mil. m 3 ) velikosti objemu cca desetileté teoretické povodňové vlny (W Q10 ). 2.1.2.2. Povodí Úpy a Metuje Srážková činnost koncem května nebyla v oblasti povodí Úpy a povodí Metuje tak významná jako v povodí horního Labe. Ve dnech 1.6. a 2.6. již vypadly srážky poměrně významné, v povodí Úpy s úhrny v maximech 120-150 mm, v povodí Metuje 30-50 mm. Povodňová situace v horní části Úpy nad odbočením přivaděče do nádrže Rozkoš kulminovala na úrovni III. SPA s vodností Q 5-10. S ohledem na množství již vypadlých dešťových srážek a na předpoklad pokračování další srážkové činnosti bylo v souladu s ustanovením manipulačního řádu pro VD Rozkoš rozhodnuto o převádění průtoku Úpy do nádrže Rozkoš nad 80 m 3.s -1. Z tohoto důvodu kulminoval dolní úsek Úpy ve III. SPA při vodnosti Q 2-5. Kulminační průtok v celém toku Metuje dosáhl 2.6. pouze úrovně I. SPA při vodnosti úrovni Q 1/2-1. Oproti tomu zvýšený průtok vlivem silných bouřek způsobil dne 10.6. vzestup průtoků v Metuji až na kulminační vodnost Q 1-2. 13

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) VD Rozkoš (převod z Úpy do nádrže, odtok Rozkošským potokem do Metuje) S ohledem na vydané výstražné informace ČHMÚ a na množství srážek dosud vypadlých v povodí Úpy bylo rozhodnuto zachycovat průtoky Úpy v nádrži Rozkoš nad 80 m 3.s -1. Tato manipulace tak byla zahájena 2.6. v 6 hodin ráno. S ohledem na předpoklad dosažení I. SPA v profilu Krčín na Metuji byl již v předstihu 1.6. ve 22 hodin zastaven odtok z nádrže Rozkošským potokem do Metuje. Maximální hladina vody v nádrži dosáhla maxima na kótě 281,20 m n.m., nejvyšší průtok převáděný z Úpy do nádrže Rozkoš (rozdíl průtoku mezi limnigrafem Slatina nad Úpou a limnigrafem Zlíč) dosáhl úrovně 60 m 3.s -1. V nádrži tak bylo zachyceno 4,59 mil. m 3 vody. S ohledem na další prognózu srážek bylo přistoupeno 2.6. v nočních hodinách k zahájení prázdnění ochranného prostoru nádrže přivaděčem zpět do Úpy. Z důvodu stále ještě vzduté hladiny vody v Úpě tak tento odtok nepřesáhl průtok 12 m 3.s -1. Vzhledem k již výraznému poklesu průtoku v Úpě v profilu limnigrafu Slatina nad Úpou předmětná manipulace pouze zmírnila rychlost poklesu průtoku v řece Úpě směrem na Jaroměř. Po pominutí povodňové situace v Metuji a pro zrychlení prázdnění ochranného prostoru nádrže Rozkoš bylo přistoupeno k obnovení odtoku z nádrže Rozkošským potokem do Metuje. Odtok byl postupně zvyšován od 3.6. dopoledne až do dne 4.6., kdy dosáhl téměř úrovně neškodného průtoku 10 m 3.s -1. S ohledem na rychle klesající hladinu vody v nádrži již bylo možné dne 5.6. omezit množství vody vypouštěné z nádrže do Rozkošského potoka. 2.1.2.3. Povodí Doubravy a Vrchlice Velmi vydatné a trvalé srážky, kdy od 29.5. do 3.6. vypadlo v povodí Vrchlice úhrnem 100-130 mm, s největší intenzitou z 1.6. na 2.6. (cca 100 mm za oba dny), způsobily značně rychlý nárůst průtoků v celém povodí. Velmi rychle se začal zvyšovat průtok na Vrchlici na přítoku do VD Vrchlice. Dne 2.6. v poledních hodinách byl dosažen III. SPA na odtokovém limnigrafu Vrchlice, kde bylo naměřeno maximum v úrovni 37,1 m 3.s -1 při vodním stavu 187 cm, což přibližně odpovídá průtoku o vodnosti Q 50. Srážková činnost v povodí Doubravy nebyla tak silná, aby vyvolala dosažení II. a III. SPA. Srážkové úhrny ve dnech od 29.5. do 3.6. zaznamenané na stanicích v zájmovém povodí dosáhly celkem 50-80 mm. Ke zvýšeným vodním stavům došlo na Doubravě v profilu Žleby, kde bylo dosaženo I. SPA při vodním stavu 134 cm s vodností Q 1-2 (30,8 m 3.s -1 ). VD Vrchlice (Vrchlice) Hladina vody v nádrži byla před příchodem povodňových průtoků udržována na kótě cca 323,58 m n.m., tj. 22 cm pod maximální zásobou a tedy i pod úrovní bezpečnostních přelivů. Přítok do nádrže kulminoval na 46,9 m 3.s -1 a to odpovídá průtoku Q 100. Odtok z nádrže dosáhl 37,1 m 3.s -1, tj. průtok cca Q 50, který přesahuje hodnotu neškodného odtoku pod nádrží 10,3 m 3.s -1. Hladina v nádrži vystoupla na kótu 324,55 m n.m., to znamená přepad 75 cm přes bezpečnostní přelivy. V nádrži bylo celkem zachyceno 0,90 mil. m 3 vody, z toho 0,72 mil. m 3 v ochranném neovladatelném prostoru, který tak byl zaplněn ze 49 %. V souvislosti s povodňovou situací nad vodárenskou nádrží Vrchlice, která je jediným zdrojem pitné vody pro celé Kutnohorsko a Čáslavsko, byl správcem nádrže Povodím Labe, státní podnik 5.6. zajištěn mimořádný monitoring jakosti vody na celé nádrži. V průběhu měření bylo zjištěno, že přibližně 60 % objemu nádrže je zaplněno vodou z povodňových průtoků o velmi špatné kvalitě na hranici upravitelnosti. Vzhledem k tomu, že při poklesu hladiny pod kótu přelivu, a tedy vypouštěním vody pouze přes spodní výpusti, by došlo k situaci, kdy bude vypouštěna dosud neznečištěná spodní voda, byla příslušným vodoprávním úřadem povolena mimořádná manipulace na VD Vrchlice spočívající v odpouštění vody přes přeliv při zavřených spodních výpustí na dobu cca 1 měsíc. 14

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) 2.1.2.4. Povodí Cidliny a Mrliny Příčinou povodňové situace v povodí Mrliny a Cidliny byly jednak vydatné srážky v období od 28.5. do 2.6. a jednak relativně nasycené povodí. Celkové úhrny v povodí v uvedeném období dosáhly 75-110 mm, největší intenzity dosáhly srážky z 1.6-2.6, kdy vypadlo cca 50-90 mm. Následoval poměrně rychlý nárůst průtoků a překročení vodní stavů na úrovni III. SPA na všech měřících stanicích v povodí, kromě stanice v Jičíně v horním úseku Cidliny, kde bylo dosaženo kulminace na úrovni II. SPA. K vybřežování Cidliny docházelo od Vitiněvsi tj. po soutoku s Úlibickým potokem. Cidlina kulminovala ve střední části toku po soutoku s Javorkou v profilu Nový Bydžov dne 3.6. ve 13 hodin za stavu 285 cm, při průtoku 90 m 3.s -1 na úrovni Q 10-20. V uzávěrovém profilu Sány kulminovala Cidlina dne 5.6. po půlnoci při průtoku 134 m 3.s -1 na úrovni Q 10-20. Pozvolnější nástup kulminace v profilu Sány byl ovlivněn manipulacemi na Žehuňském rybníku. Povodní byl rovněž výrazně zasažen Úlibický potok tj. levostranný přítok Cidliny, kde docházelo k rozlivům do intravilánu obcí. Odezvou slabší srážkové činnosti v severní oblasti povodí v období 8.6-9.6. s denním úhrnem cca 35 mm bylo dosažení II.SPA v profilu Jičín na Cidlině, kulminace proběhla 9.6. ve 22:10 minut při průtoku 4 m 3.s -1 na úrovni Q 1/2-1. Dílčí povodí Javorky a Bystřice Na obou významných levostranných přítocích Cidliny došlo na horních úsecích toku k rychlému nástupu povodňové vlny během ranních hodin dne 2.6. Javorka kulminovala v profilu Lázně Bělohrad dne 2.6. v 7:10 hodin při průtoku 18 m 3.s -1 na úrovni Q 10-20, Nejkritičtější situace na Javorce nastala pod Lázněmi Bělohrad, kde po soutoku s rozvodněnými drobnými vodními toky (Lukavecký potok, Heřmanka a Dubovec), došlo k masivním rozlivům mezi obcemi Šárovcova Lhota až Ostroměř, zde přesáhl kulminační průtok úrovně Q 100.K rozlivům do intravilánu obcí došlo rovněž na Lužance tj. pravostranném přítoku Javorky. Bystřice kulminovala v profilu Rohoznice dne 2.6. v 6:00 hodin při průtoku 30 m 3.s -1 na úrovni Q >100. K vybřežování Bystřice došlo v celé délce toku, ale povětšinou do přilehlých luk a polí, rovněž byly zaplaveny intravilány obcí (Miletín, Mokrovousy, Sobětuž, Nechanice, Kunčice). V místě soutoku Bystřice s Cidlinou došlo k souvislému zatopení okolních pozemků vodou. Dílčí povodí Mrliny Povodeň z června 2013 patří spolu s povodní z března 2006 k historicky největší povodni na Mrlině. Na horním toku Mrliny byl podle informace místní PK v profilu hlásného profilu v Kopidlno dosažen III. SPA dne 2.6. v 12:45 hodin a došlo zde k rozlivům v intravilánu obce. Na dolním toku došlo k masivním rozlivům vlivem přetečení ochranných hrází Mrliny v obcích Zábrdovice, Křinec, Vestec, Havransko, Rašovice a Budiměřice, ochranné hráze rovněž přetekly na přítocích Mrliny tj. na Křinecké Blanici, Blanici a Velenickém potoce. Na Smíchovského potoce v povodí Štítarského potoka došlo k protržení hráze na Komárovském rybníku. V profilu Vestec začala pozvolná kulminace 3.6. ve 22:50 hodin za stavu 314 cm, při průtoku 111 m 3.s -1 na úrovni Q >100. 15

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) 2.1.2.5. Povodí Jizery Jizera Průběh povodňové situace na Jizeře byl ovlivněn velmi vysokými srážkami v Krkonoších a Jizerských horách, kde do již srážkově nasycené oblasti spadlo od sobotního rána 1.6. do pondělního rána 3.6. celkem 80-165 mm dalších srážek. Nasycené toky v zasažené oblasti reagovaly velice rychle. Povodňový průtok, který tato situace vyvolala, měl v Jizeře vodnost na úrovni Q 1-2. Průtok Jizery v profilu Jablonec nad Jizerou kulminoval na hodnotě 218 cm (100 m 3.s -1 ) v neděli 2.6. v 1: 50 hodin, kdy byl překročen III. SPA. V Dolní Sytové byl překročen I. SPA a v profilu Železný Brod a Bakov nad Jizerou na dolním toku Jizery byl překročen II. SPA, přičemž kulminace v Bakově nad Jizerou proběhla 2.6. v 16:50 hodin na hodnotě 518 cm (187m 3.s -1 ). Dílčí povodí Kamenice Na přítoku do nádrže Josefův Důl dosáhl průtok hodnoty vodnosti na úrovni Q 2, na odtoku z nádrže byl průtok snížen pod úroveň Q 1. Vlivem odtoku z mezipovodí se průtok v profilu Plavy zvýšil na hodnotu Q 1. Průtok v Kamenici v profilu Plavy kulminoval 2.6. ve 2:15 hodin na hodnotě 119 cm / 51 m 3.s -1 při překročení II. SPA. VD Josefův Důl (Kamenice) Před příchodem srážkové činnosti byla hladina vody v nádrži na kótě 731,27 m n.m. Přítok vzrostl z 1,23 m 3.s -1 na 24 m 3.s -1 (Q 2 ) dne 2.6.v 18 hodin. Odtok z nádrže nepřesáhl 9,7 m 3.s -1. Neškodný odtok, který má hodnotu 20 m 3.s -1, tak nebyl překročen. Ochranný ovladatelný prostor nádrže byl naplněn ze 79,7 % a v nádrži bylo zachyceno 919 tis. m 3 vody, když hladina kulminovala na kótě 731,96 m n.m. dne 2.6. ve 23 hodin. 2.1.2.6. Střední Labe (od Hradce Králové po Mělník) Po vydatných srážkách ve dnech 1.6. a 2.6. výrazně vzrostly průtoky na celé řadě vodních toků. Na Labi v působnosti závodu 4 proběhly kulminace ve dnech 3.6. a 4.6. a dosáhly maximální vodnosti Q 5 na úseku pod soutokem Labe s Jizerou. Přehled maximálních dosažených stavů a průtoků je v Příloze 5.1.3 Labe v profilu Němčice kulminovalo v pondělí 3.6. v dopoledních hodinách při stavu 417 cm (II. SPA) a průtoku 292 m 3.s -1 (Q 1-2 ). Z celkového kulminačního průtoku pocházelo cca 80 % z povodí horního Labe a Úpy (povodí Orlice vydatnými srážkami zasaženo nebylo). Levostranné přítoky Loučná a Chrudimka celkovou velikost průtoku v Labi výrazně neovlivnily. Kulminační průtok v Přelouči byl 336 m 3.s -1 (Q 1-2 ). Povodňové průtoky s větší vodností byly zaznamenány na pravostranných přítocích Labe. Na Cidlině (profil Sány 134 m 3.s -1, Q 10-20 ) a na Mrlině (profil Vestec 111 m 3.s -1, >Q 100 ). Kulminace v profilu Nymburk proběhla 4.6. v dopoledních hodinách. Maximálnímu dosaženému vodnímu stavu 372 cm (I. SPA) zde byl přiřazen průtok 562 m 3.s -1 (Q 2-5 ). Na dolním úseku Jizery, která je největším pravostranným přítokem Labe, dosáhly průtoky pouze úrovně cca Q 1. Labe pod soutokem s Jizerou v Brandýse nad Labem kulminovalo dne 4.6.2013 při stavu 434 cm (II. SPA) a při průtoku 744 m 3.s -1 (cca Q 5 ). Zcela mimořádná situace nastala na tocích v povodí Výrovky (levostranný přítok Labe pod Nymburkem). Po intenzivních srážkách ve dnech 1.6. a 2.6. zde došlo k prudkému nárůstu průtoků. V profilu Plaňany byl dne 2.6. ve večerních hodinách dosažen maximální vodní stav 454 cm, čímž byl stav pro III. SPA překročen o více než 2 m. Velikost kulminačního průtoku byla ČHMÚ stanovena na 110 m 3.s -1, to je větší než Q 100. Během povodně došlo na Výrovce k protržení rybníka Strašík. 16

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) Zvýšené průtoky se vyskytly i na dalších levostranných přítocích Labe (Šembera, Výmola). Není zde sice žádné měření ČHMÚ ani Povodí Labe, státní podnik, ale dle informací získaných ze zpráv o povodni z příslušných ORP i zde došlo k dosažení povodňových průtoků. 2.1.2.7. Dolní Labe (od Mělníka po státní hranici se SRN) Situace na Labi pod soutokem s Vltavou byla rozhodující měrou ovlivněna vývojem hydrologické situace na tocích v povodí Vltavy. Srovnání kulminačních průtoků ve vybraných profilech na tocích v povodí Vltavy a na dolním Labi při povodni v červnu 2013 a při povodni v srpnu 2002 je v Příloze 5.1.4. Situace v povodí Vltavy Vydatnými srážkami převyšujícími i 100 mm za 24 hodin do již značně nasyceného povodí byla na území v působnosti Povodí Vltavy, státní podnik zasažena zejména rozsáhlá oblast jižně od Prahy táhnoucí se až do jižních Čech a na Šumavu. K prudkým vzestupům vodních stavů a průtoků došlo na tocích v povodí horní Vltavy a rovněž i v povodí Berounky a Sázavy. Vltava v Českých Budějovicích průtok 628 m 3.s -1 (Q 20-50 ), Lužnice v Bechyni průtok 561 m 3.s -1 (Q 100 ), Otava v Písku průtok 548 m 3.s -1, (Q 20-50 ), profil Beroun - průtok 960 m 3.s -1 (Q 20 ), Blanice (Vlašimská) - průtoky větší než Q 100, Sázava v Nespekách - průtok 509 m 3.s -1 (Q 20-50 ). Ve srovnání s povodní v srpnu v roce 2002 zde průtoky s výjimkou Sázavy nedosáhly takové extremity. Povodně s kulminačním průtokem na úrovni Q 100 a vyšším se vyskytly na menších přítocích Vltavy (Mastník a Kocába). V reakci na probíhající srážky se již během soboty 1.6. začaly zvyšovat odtoky z přehrad Vltavské kaskády. Odtok z VD Vrané se již během tohoto dne postupně zvýšil z 240 m 3.s -1 na 480 m 3.s -1. Zvyšování odtoku z VD Vrané probíhalo i v dalších dnech, maximálního odtoku cca 2000 m 3.s -1 bylo dosaženo v pondělí 3.6. ve večerních hodinách. Dále byl odtok z VD Vrané regulován tak, aby kulminační průtok ve Vltavě v Praze se započítáním průtoku Berounky nepřekročil 3300 m 3.s -1. Kulminace v Malé Chuchli proběhla v úterý 4.6. v ranních hodinách. Nejvyšší dosažený vodní stav byl 546 cm, průtoku o velikosti 3040 m 3.s -1 odpovídá vodnost Q 20-50. V závěrném profilu Vltavy ve Vraňanech byl maximální vodní stav 785 cm dosažen 4.6. okolo poledne. Průtok byl 3080 m 3.s -1 (Q 20-50 ). Situace na dolním Labi Celkový průtok na Labi pod soutokem s Vltavou byl tvořen převážně průtokem z Vltavy. Postup povodňových průtoků na dolním Labi představoval v podstatě postup vody pocházející z Vltavy. Labe v profilu Mělník kulminovalo ve středu 5. června v ranních hodinách, kdy zde bylo dosaženo vodního stavu 936 cm (v srpnu 2002 byla kulminace 1066 cm). Velikost průtoku byla vyhodnocena na 3640 m 3.s -1 (Q 50 ). Povodňové průtoky se při svém postupu transformovaly v záplavovém území při toku Labe, zejména v rozsáhlých oblastech na soutoku Labe s Vltavou a na soutoku Labe s Ohří. Povodňová situace se vyskytla i na tocích ve správě Povodí Ohře, státní podnik. Ohře v Lounech kulminovala v úterý 4.6. ve večerních hodinách při vodním stavu 543 cm (III. SPA) a průtoku 314 m 3.s -1 (Q 1-2 ). 17

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) Na Labi pod soutokem s Ohří v Litoměřicích bylo dosaženo maximálního vodního stavu 906 cm ve středu 5.6. ve večerních hodinách. V profilu Ústí nad Labem kulminace Labe nastala ve středu 5.6. ve večerních hodinách. Nejvyšší dosažený vodní stav byl 1072 cm (v srpnu 2002 byla kulminace 1196 cm). Průtok o velikosti 3630 m 3.s -1 (Q 20-50 ) byl o cca 1000 m 3.s -1 nižší než při povodni v srpnu 2002. 2.1.2.8. Povodí Stěnavy Srážková činnost v povodí Stěnavy ve dnech 1.6. a 2.6. se srážkovými úhrny 15 30 mm se na průtocích výrazněji neprojevila. Na Stěnavě byla překročena úroveň I.SPA, v profilu Meziměstí s hodnotou kulminačního průtoku Q 1-2 a v profilu Otovice při Q 1. 2.1.2.9. Povodí Lužické Nisy Nejvyšší úhrny srážek byly zaznamenány v sobotu 1.6., intenzita trvalých srážek však byla zesílena večerními a nočními bouřkami, v neděli se nebezpečné srážkové úhrny objevovaly zejména v horských oblastech, v Libereckém kraji se ojediněle vyskytly i extrémní srážky. A tak za 48 hodin od sobotního rána do pondělního rána vypadlo do již v předchozích dnech srážkově zasaženého území dalších 60-160 mm srážek (maximum na VD Bedřichov 163 mm), které se projevily zvýšením vodních stavů. Střední tok Lužické Nisy kulminoval na úrovni vodnosti Q< 2, v profilu Liberec byl překročen I. SPA 2.6. v odpoledních hodinách. Na Jeřici, pravostranném přítoku Lužické Nisy, proběhla v profilu Mníšek kulminace 2.6. v 15 hodin 45 minut na hodnotě 156 cm, což odpovídá překročení III. SPA. Následně dolní tok Lužické Nisy kulminoval na úrovní Q 2-5, když byl překročen II. SPA v profilu Hrádek nad Nisou 3.6. v dopoledních hodinách. VD Fojtka Nástup povodňových průtoků zastihl hladinu vody v nádrži na kótě 389,19 m n.m., tj. 31 cm pod maximální hladinou zásobního prostoru. Ochranný prostor nádrže tak byl zvětšen o 13,6 tis. m 3. Hned na začátku nárůstu přítoku byl odtok zvýšen nad okamžitý přítok a hladina tak snížena o dalších 136 cm, tím byl ochranný prostor nádrže zvětšen o dalších 51,3 tis. m 3. Přítok do nádrže kulminoval na hodnotě 4,7 m 3.s -1, což odpovídá Q 2, dne 2.6. ve 14 hodin. Odtok z přehrady byl 2.6. v 16:30 hodin zvýšen na 2 m 3.s -1, tj. na neškodný odtok. Maximální odtok z přehrady však překročil neškodný odtok o 0,2 m 3.s -1, když již nebyly přivírány spodní výpusti vzhledem k poklesu přítoku a odtok vlivem zvýšení hladiny vzrostl na 2,2 m 3.s -1. Maximálně dosažená hladina vody v nádrži skončila 21 cm pod korunovým přelivem. V přehradě bylo zachyceno 200 tis. m 3 vody a ovladatelný ochranný prostor nádrže byl naplněn z 91,6 %. 2.1.2.10. Smědá Také povodí Smědé bylo zasaženo vydatnými srážkami, kde za období od 1.6. do 3.6. vypadlo úhrnem za 48 hodin 103 mm na srážkoměrné stanici Hejnice. Vodní tok Smědá dosáhl v horní části vodnosti na úrovni Q> 1 a v dolní části na úrovni Q 2. V profilu Bílý Potok kulminoval průtok 2.6. v 17 hodin na 105 cm a 26 m 3.s -1 při překročení II. SPA. III. SPA byl překročen v profilu Předlánce 3.6. v dopoledních hodinách. 18

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) 2.2. Plavební provoz na vodních tocích Vzestupem vodních stavů a překročením limitních hodnot pro plavební provoz v řídících profilech na Labi byla v souladu s Řádem plavební bezpečnosti zastavena plavba na celém splavném Labi. Přehled překročení limitních plavebních stavů: Řídící vodočet vodní stav úsek od do počet dnů Přelouč 280 cm Přelouč - Toušeň 3.6. 06:30 4.6. 06:30 1 den Brandýs 320 cm Toušeň - Mělník 2.6. 15:30 6.6. 03:00 3 dny Mělník 450 cm Mělník - Lovosice 2.6. 07:00 12.6. 13:00 11 dnů Ústí n.l. 520 cm Lovosice - Střekov 2.6. 07:00 13.6. 17:30 11 dnů 540 cm Střekov - Hřensko 2.6. 10:00 14.6. 08:30 12 dnů Po poklesu vodních stavů pod limity však plavební provoz obnoven nebyl. Státní plavební správou byl zastaven na celém Labi z důvodu provedení kontrol plavebních hloubek a obnovy plavebního značení. Plavební provoz byl obnovován postupně a za omezujících podmínek až do příchodu druhé povodňové vlny dne 26.6 (viz str. 54), kdy byla plavba opět zastavena v úseku středního a dolního Labe. Po průchodu povodně a poklesu vodních stavů byl plavební provoz obnoven: na středním Labi v úseku Přelouč až Toušeň od 12.6. od 12 hodin na ponor do180 cm, na dolním Labi v úseku od veřejného přístavu Ústí n.l.-vaňov do Hřenska od 18.6. od 14 hodin při vodním stavu 275 cm na vodočtu Ústí n.l. za podmínky nesnížené viditelnosti, na dolním Labi v úseku od dolního plavebního kanálu Lovosice k veřejnému přístavu Ústí n.l.-vaňov od 20.6. od 14 hodin za podmínky nesnížené viditelnosti, na dolním Labi v úseku Ústí n.l.-střekov až Hřensko od 21.6. od 9:00 hodin se snížením ponorů plavidel o 20 cm a ve vjezdu do přístavního bazénu Ústí n.l. - Krásné Březno o 60 cm při vodním stavu 275 cm a nižším na vodočtu Ústí n.l, na dolním Labi v úseku Lovosice-Prosmyky až Ústí n.l.-střekov od 22.6. a ve zdrži VD Roudnice n.l. bez omezení ponorů za podmínky nesnížené viditelnosti, V důsledku povodní a odstraňování vzniklých škod byla od 3.6. zastavena plavba malou plavební komorou Střekov. Celková doba přerušení plavebního provozu Plavební provoz byl zastaven po vzestupu vodních stavů a obnoven na základě povolení Státní plavební správy v celkovém trvání: Řídící vodočet vodní stav úsek od do počet dnů Přelouč 280 cm Přelouč - Toušeň 3.6. 06:30 12.6. 12:00 10 dnů Brandýs 320 cm Toušeň - Mělník 2.6. 15:30 3.7. 06:00 30 dnů Mělník 450 cm Mělník - Lovosice 2.6. 07:00 2.7. 11:00 30 dnů Ústí n.l. 520 cm Lovosice - Střekov 2.6. 07:00 22.6. 06:00 20 dnů 540 cm Střekov - Hřensko 2.6. 10:00 18.6. 14:00 16 dnů 19

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) 2.3. Činnost jednotlivých složek povodňové služby 2.3.1. Povodí Labe, státní podnik 2.3.1.1. Podpora povodňových orgánů Dne 2.6.2013 v 6 hodin vydal Vodohospodářský dispečink (VHD) Povodí Labe, státní podnik Informační zprávu č.1 o situaci na vodních tocích a vodních dílech ve správě státního podniku Povodí Labe. Dále VHD Povodí Labe, státní podnik průběžně: monitoroval hydrologickou a meteorologickou situaci, předával výstražné a informační zprávy ČHMÚ (a to včetně výstražných zpráv před nástupem povodně), vyhodnocoval aktuální průtokovou situaci, řídil manipulace na vodních dílech informoval PK ORP o dosažení SPA v hlásných profilech kat. A a B, ve spolupráci s ČHMÚ zpracovával předpovědi očekávaného vývoje vodních stavů a průtoků ve vodních tocích a předpovědi velikosti a času kulminací vodního stavu a průtoku pro významné měrné profily, zpracovával a odesílal elektronickou poštou Informační zprávy o aktuální povodňové situaci a o jejím očekávaném vývoji Ministerstvu životního prostředí (MŽP), Ministerstvu zemědělství (MZe), Hasičskému záchrannému sboru (HZS), povodňovým orgánům obcí, médiím a mnoha dalším subjektům. V průběhu předmětné povodňové situace bylo vydáno 30 Informačních zpráv, zajišťoval prezentaci aktuálních vodních stavů a průtoků ve vybraných měrných profilech a Informačních zpráv na internetové stránce Povodí Labe, státní podnik www.pla.cz. 2.3.1.2. Vodohospodářská a provozní opatření v průběhu povodně odstraňování zátarasů koryt vodních toků, odstraňování spláví na vodních dílech a mostních konstrukcích ve spolupráci s HZS a jednotkami Sboru dobrovolných hasičů (SDH), prevence a sanace poruch povodňových hrází a hrázových propustí, instalace mobilních prvků PPO, vyhrazování jezů, zabezpečovací práce na objektech a na tocích. 2.3.1.3. Činnost bezprostředně po poklesu hladin odstranění zátarasů v korytech vodních toků a zprůtočnění mostních a jezových profilů 2.3.1.4. Dokumentování rozsahu povodně Ve smyslu příkazu náměstka ministra zemědělství ČR Ing. Aleše Kendíka, č. 1/2013 ze dne 11.6.2013 a současně na základě příkazu generálního ředitele Povodí Labe, státní podnik 20

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) č. 3/2013 Dokumentace povodňových škod a dokumentace rozsahu povodní ze dne 11.6.2013 bylo zřízeno dvanáct pracovních komisí pro zhodnocení následků této povodně. Po projednání účasti zástupců příslušných vodoprávních úřadů, orgánů ochrany přírody a krajiny, Správ chráněných krajinných oblastí a Správ národních parků byl vyhotoven program terénních šetření komisí, podle kterého se tato činnost řídila. Terénní šetření byla provedena na následujících vodních tocích v působnosti jednotlivých závodů: Z1 - Hradec Králové (18 vodních toků) Brusnický potok, Cidlina, Čistá, Dubovec, Hřídelecký potok, Javorka, Kalenský potok, Králický p., Labe, Lampertický potok, LP Úlibického potoka, Luční potok, Lužanka, Malé Labe, Mrlina, Ronovka, Skřivanský náhon, Úpa Z2 Pardubice (3 vodní toky) Vrchlice, Vidický potok, Švadlenka Z3 - Jablonec n.n. (11 vodních toků) Černá Nisa, Janovodolský potok, Jeřice, Jizera, Kamenice, Libverdský potok, Lužická Nisa, Oleška, Rokyta, Smědá, Údolský potok Z4 - Střední Labe (17 vodních toků) - Barchovický p., Bečvárka, Ctěnický p., Korycanský potok, Labe, Lobkovický potok, Mančický potok, Mratínský potok, Odpad A, odpad B, Odpad D, Odpad Lobkovice větev C, Onomyšlský potok, Polepka, Šembera, Šestajovický potok, Výmola Z5 - Dolní Labe (1 vodní tok) Labe Rozsahy záplavového území, zaměření povodňových značek Dokumentování úrovně výšek maximálních hladin při kulminačních průtocích a rozsahů záplavových čar, které zajišťovala pracovní skupina odboru péče o vodní zdroje, proběhlo na těchto tocích: Bystřice, Cidlina, Čistá, Javorka, Kalenský potok, Labe, Luční potok, Malé Labe, Mrlina, Šembera, Štítarský potok, Vrchlice, Výrovka. Během povodně a po povodni rovněž vznikl rozsáhlý soubor fotografické dokumentace. Přehled rozsahu terénního šetření včetně počtu zaměřených povodňových značek je uveden v následující tabulce. Tok Úsek ř.km od do od do km počet značek Bečvárka Žabonosy Bečváry 1,2 16 14,8 7 Bystřice Chlumec nad Cidlinou Miletín 0,5 51,37 50,87 39 Cidlina Popovice Libice nad Cidlinou 0,53 69,05 68,52 63 Čistá Hostinné Čistá 0,35 11,61 11,26 51 Dolní a Střední Labe Hřensko Neratovice 726,6 850 123,4 295 Horní Labe Předměřice Vrchlabí 996,5 1072,5 76 84 Javorka Červeněves Horní Nová Ves 3 30,82 27,82 41 Kalenský potok Dolní Olešnice Horní kalná 2,04 15,6 13,56 31 21

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) Luční potok Rudník Hertvíkovice 0,1 8,63 8,53 30 Malé Labe Prosečné Prostřední Lánov 0,05 8,57 8,52 8 Mrlina Budiměřice Rožďalovice 4,05 29,99 25,94 19 Šembera Kostelní Lhota Český Brod 2,75 16,58 13,83 11 Štítarský potok Svídnice Svídnice 2,32 3,69 1,37 4 Vrchlice Nové Dvory Kutná Hora 0,48 6,47 5,99 9 Výrovka Zvěřínek Doubravčany 2,75 39,54 36,79 20 Celkem 487,2 712 2.3.1.5. Mimořádný monitoring jakosti vody Během povodňové situace došlo k mírnému zhoršení jakosti vody způsobeném zejména splachy z extravilánu a zastavěných území. Lze však konstatovat, že kvalita vody v tocích ve správě Povodí Labe, státní podnik se nijak nevymykala stavu, který je pro toto období a danou meteorologickou situaci obvyklý. Přechodně zhoršená jakost vody nepředstavovala žádné riziko ohrožení zdraví lidí ani života vodních organismů. Povodňová situace se tak dotkla zejména vodárenských nádrží a nádržích využívaných pro rekreační účely. Vodárenské nádrže Vrchlice: V průběhu povodňové situace přiteklo do nádrže ve dnech 2. až 9. června přibližně 3,8 mil. m 3 vody. Teplota přítoku byla přibližně 10 O C. V teplotně stratifikované nádrži se voda o této teplotě udržovala přibližně v hloubce 4 5 m. Prostor od hladiny přibližně do hloubky 10 m byl vyplněn povodňovou vodou špatné kvality. V nejhlubších částech nádrže před hrází, v oblasti vodárenského odběru, však přibližně od hloubky 10 metrů zůstal zachovaný velký objem chladné zimní vody. Nízká teplota spodních vrstev (3-4 O C) zabránila promíchání velmi špatné vody z povodňové vlny s vodou výborné jakosti. Tím byl krátkodobě ochráněn vodárenský odběr umístěný v hloubce 15 m. Přestože většina vody v nádrži byla na hranici upravitelnosti, tak díky popsané teplotní diferenciaci nebyl vodárenský odběr vůbec ovlivněn. Pro zachování jakosti vody v dlouhodobějším horizontu však bylo nutné účelově manipulovat takovým způsobem, aby kvalitní voda hlubších vrstev byla nádrži zachována co nejdéle. Ještě koncem července bylo možné s využitím tohoto jevu zajistit kvalitní odběr surové vody neovlivněný povodňovými událostmi. V oblastech mimo vodárenský odběr však bylo zaznamenáno razantní zhoršení jakosti vody: průhlednost poklesla z 330 cm na 35 cm, u koncentrace organických látek stanovených jako CHSK Mn byl zaznamenán vzestup z hodnot 4 5 mg/l na vysoké hodnoty 13 14 mg/l, koncentrace celkového fosforu vzrostla z 60 μg/l až na 190 μg/l, počty enterokoků se zvýšily z úrovně < 10 KTJ/10 ml na 130 KTJ/10ml, zákal se zvýšil z 6 NTU na více než 70 NTU. Mimořádný monitoring proběhl ve dnech 5. 6. 2013 a v omezeném rozsahu 11. 6. 2013. Výsledky byly oznámeny vodárenské společnosti Vrchlice Maleč a Městskému úřadu v Kutné Hoře. Josefův Důl: V důsledku povodňové situace ve dnech 2 5. 6. a následně ve dnech 25. 28. 6. bylo v nádrži nahrazeno vodou cca 20 % akumulace (cca 4 mil. m 3 ). V teplotně stratifikované nádrži se voda ze zvýšených průtoků zasouvala do hloubky cca 7 8 metrů. Z výsledků limnologického šetření provedeného dne 24. 6. 2013 nevyplynulo žádné zhoršení 22

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) jakosti vody. V řádu několika μg/l byla mírně zvýšena úroveň celkového fosforu. V půli července došlo k poklesu průhlednosti na 200 cm. Tato změna však nemusela být jen důsledkem povodní, ale byla spíše vyvolána změnou celkového charakteru nádrže. Souš: V důsledku povodňové situace ve dnech 2 5. 6. a následně ve dnech 25. 28. 6. bylo v nádrži nahrazeno vodou více než 50 % akumulace (cca 2,5 mil. m 3 ). Významnější změny v kvalitě vody nebyly zjištěny. Nádrže s koupacími oblastmi Na nádrži Rozkoš byla v červnu povodňovou situací negativně ovlivněna především její severní část, z velké části vyplněná povodňovými průtoky (průhlednost 60 cm a koncentrace chlorofylu a až 21 μg/). Naopak jižní, podstatně větší část si dlouhodobě i přes povodňovou situaci uchovala vodu velmi dobré kvality (průhlednost 400 cm poklesla do konce července pouze na 300 cm a koncentrace chlorofylu a zůstala na velmi dobré úrovni pod 5 μg/). V návaznosti na nepříznivý vývoj jakosti vody na severní nádrži byla dne 12.8.2013 krajským hygienikem vydána informace, že voda v této nádrži je nevhodná ke koupání. Na nádrži Harcov byl objem vody několikrát obměněn a průhlednost krátkodobě poklesla pod 150 cm. Dne 19.8.2013 byla krajským hygienikem vydána informace, že voda v této nádrži je nevhodná ke koupání pro vnímavé jedince. Ostatní nádrže Povodňovými průtoky byla významně ovlivněna jakost v nádrži Labská (červen pokles průhlednosti pod 100 cm). V návaznosti na zvýšený látkový přísun z povodí nádrže došlo k rozvoji primární produkce ( maxima chlorofylu a 31 μg/l). Níže položený vodárenský odběr v Herlíkovicích však nebyl ohrožen. Poznámka: - Koncentrace chlorofylu a (indikátor přítomnosti řas a sinic) - Limitní hodnota dle vyhlášky č. 135/2004 Sb. - 50 μg/l. - Průhlednost - Limitní hodnota dle vyhlášky č. 135/2004 Sb. - 100 cm, (doporučená 200 cm). 2.3.2. Český hydrometeorologický ústav Před povodňovou situací vydal ČHMÚ pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik 5x výstrahu WOCZ 65. Dne 28.5. v 10:37 hod. byla vydána výstraha č. PVI_2013/40 na silné bouřky v Pardubickém, Královehradeckém, Libereckém, Ústeckém kraji a v kraji Vysočina s platností od 29.5. 14:00 hod. do 30.5. 2:00 hod. s předpokládanými srážkovými úhrny do 30 mm. Dne 29.5. v 11:51 hod. byla tato výstraha zrušena a nahrazena novou výstrahou č. PVI_2013_41 upřesňující plošný výskyt bouřkových jevů s platností od 29.5. 14:00 hod. do 29.5. 23:00 hod. Výstraha byla rovněž rozšířena o dosažení stupňů povodňové aktivity (SPA) spojené s vydatným deštěm. Varování před vydatným deštěm bylo vydáno pro kraj Královehradecký, Liberecký a Ústecký s platností od 30.5. 10:00 hod. do 31.5. 2:00 hod. s předpokládanými srážkovými úhrny 15-30 mm, ojediněle kolem 50 mm zejména v horských oblastech. Varování na dosažení povodňové pohotovosti bylo vydáno pro kraj Liberecký a Ústecký s platností od 30.5. 15:00 hod. do odvolání. V povodí Lužické Nisy nebylo vyloučeno dosažení III. SPA. Předpoklad dosažení nižších SPA byl pro přítoky horního Labe. 23

Souhrnná zpráva o povodních v červnu 2013 v oblasti povodí Horního a středního Labe a na vlastním toku Labe v oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (1.6. 13.6. a 25.6. 28.6.) Dne 30.5. v 11:12 hod. byla předchozí výstraha zrušena a nahrazena novou výstrahou č. PVI_2013_42, která zvýšila stupeň nebezpečí předpovídaných srážek na vysoký pro kraj Liberecký a Ústecký s platností od 30.5. 13:00 hod. do 31.5. 4:00 hod. s předpokládanými srážkovými úhrny 10-30 mm, na horách ojediněle kolem 50 mm. Platnost povodňové pohotovosti pro výše zmíněné kraje byla prodloužena od 30.5. 16:00 hod. do 2.6. do 18:00 hod. Vzestupy hladin byly předpokládány na tocích odvodňujících severní pohraniční hory, kde nebylo vyloučeno dosažení II. SPA. Vzestupy s dosažením nižších SPA byly očekávané na přítocích horního Labe. Dne 31.5. v 11:30 hod. byla předchozí výstraha zrušena a nahrazena novou výstrahou č. PVI_2013_43. Varování na vydatný déšť rozšířené pro Středočeský a Královéhradecký kraj s předpokládanými srážkovými úhrny 15-40 mm, na horách ojediněle kolem 70 mm resp. platnost povodňové pohotovosti pro kraj Liberecký a Ústecký bylo prodlouženo do 2.6. do 6:00 hod. resp. do odvolání. Vzhledem k předpovídaným srážkám a nasycenosti povodí byly předpokládány vzestupy hladin na tocích odvodňujících severní pohraniční hory, kde nebylo vyloučeno dosažení 2. SPA. Vzestupy s dosažením nižších SPA byly očekávané na přítocích horního Labe. Dne 31.5. ve 22:07 hod. byla předchozí výstraha zrušena a nahrazena novou výstrahou č. PVI_2013_45 se stejnou platností trvání povodňové pohotovosti a vydatných dešťů s předpokládanými srážkovými úhrny 15-40 mm, na horách ojediněle kolem 70 mm. Vzhledem k předpovídaným srážkám a nasycenosti povodí byly předpokládány vzestupy hladin na tocích odvodňujících severní pohraniční hory, kde nebylo vyloučeno dosažení II. SPA. Vzestupy s dosažením nižších SPA byly očekávané na přítocích horního Labe. Během povodně vydal ČHMÚ pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik 10x výstrahu WOCZ 65. Dne 1.6. v 10:44 hod. byla předchozí výstraha zrušena a nahrazena novou výstrahou č. PVI_2013_46, která rozšiřuje varování na dosažení stupňů povodňové aktivity a prodlužuje dobu trvání vydatného deště do 2.6. 12:00 hod. s předpokládanými srážkovými úhrny 10-40 mm, na horách ojediněle kolem 70 mm. Výstraha na povodňovou bdělost pro Královehradecký kraj a výstraha na povodňové ohrožení pro kraj Liberecký a Ústecký byla vydána s platností od 1.6. 10:30 do odvolání. Vzhledem k předpovídaným srážkám a nasycenosti povodí byly předpokládány vzestupy hladin na tocích odvodňujících severní a severozápadní pohraniční hory s možností dosažení III. SPA. Dne 2.6. v 1:06 byla předchozí výstraha zrušena a nahrazena novou výstrahou č. PVI_2013_47, která rozšiřuje území u povodňového ohrožení o Středočeský kraj. Výstraha na vydatný déšť byla vydána s platností od 2.6. 0:30 hod. do 2.6. 23:00 hod. s předpokládanými srážkovými úhrny 10-50 mm, na horách 30-70 mm. Vzhledem k srážkovým úhrnům, které spadly na povodněmi zasažené území, a očekávaným srážkám byly předpokládány vzestupy hladin na tocích s četným dosažením III. SPA zejména v povodí Smědé, Jizery a na tocích odvodňujících severní a severozápadní pohraniční hory. Dne 2.6. v 10:58 hod. byla předchozí výstraha zrušena a nahrazena novou výstrahou č. PVI_2013_48, která snižuje stupeň nebezpečí u vydatného deště a rozšiřuje území u povodňového ohrožení o Královehradecký kraj. Výstraha na vydatný déšť byla vydána s platností od 2.6. 10:00 hod. do 2.6. 23:00 hod. s předpokládanými srážkovými úhrny 5-30 mm, na horách až 40 mm. Výstraha na povodňové ohrožení byla vydána s platností od 2.6. 10:00 hod. do odvolání. Dne 3.6. v 11:02 hod. byla předchozí výstraha zrušena a nahrazena novou výstrahou č. PVI_2013_49, která přidává výstrahu na povodňovou bdělost v kraji Vysočina s platností od 3.6. 11:00 hod. do odvolání a s předpokládanými srážkovými úhrny 5-20 mm, na horách 24