Ve spolupráci se zástupci Mikroregionu Novobydžovsko zpracovalo

Ve spolupráci se zástupci Mikroregionu Novobydžovsko zpracovalo Centrum evropského projektování - regionální rozvojová agentura Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové Web: www.cep-rra.cz E-mail: info@cep-rra.cz Tel.: +420 495 817 273 Fax: +420 495 817 380 Řešitelský tým: : Bc. Karel Šimek (simek@cep-rra.cz) Bc. Ladislav Mlejnek (mlejnek@cep-rra.cz) RNDr. Zita Kučerová (kucerova@cep-rra.cz) 2

Obsah: 1 Úvod...4 1.1 Metodika zpracování strategie...5 1.2 Postup zpracování strategie...6 1.3 Partnerství v regionu...9 1.4 Slovníček pojmů...10 2 Analytická část...11 2.1 Socioekonomický profil...11 2.2 SWOT analýza Mikroregionu Novobydžovsko...11 3 Strategická část...13 3.1 Struktura strategie...13 3.2 Vize a globální cíl...14 3.3 Strom cílů...15 3.4 Náplň prioritních oblastí...16 3.4.1 Prioritní oblast č. 1: Ekonomický rozvoj...17 3.4.2 Prioritní oblast č. 2: Lidské zdroje...22 3.4.3 Prioritní oblast č. 3: Infrastruktura a životní prostředí...28 4 Závěr...35 5 Seznam členů pracovní skupiny k tvorbě strategie...36 6 Seznam příloh...37 7 Souhrn prioritních oblastí, prioritních cílů, specifických cílů a opatření strategie...38 3

1 Úvod Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko byla vytvořena jako koncepční dokument určující hlavní směry rozvoje regionu na období 2007-2015. Strategie byla tvořena na základě moderních, obecně uznávaných a podporovaných metodik tvorby strategických plánů obcí a regionů, vycházejících ze vzájemné provázanosti a vyváženosti ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje území. Ve Strategii rozvoje mikroregionu jsou zakotveny principy trvale udržitelného rozvoje s důrazem na zachování zdrojů nacházejících se na tomto území a ohledem k životnímu prostředí regionu. Podkladem pro stanovení strategie regionu byla zpracovaná analýza profil regionu v jednotlivých sférách života a fungování území. Na jejím základě byla vytyčena SWOT analýza vymezení silných a slabých stránek regionu, jeho příležitostí a ohrožení. Nedílnou platformou pro stanovení strategie rozvoje regionu byla nepřetržitě aktualizovaná databáze projektů, která v sobě odráží absorpční kapacitu regionu. Reálnost, potřebnost a systematičnost Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko podtrhuje široká participace regionálních aktérů v průběhu celého procesu tvorby dokumentu. Zapojeni byli zástupci všech sektorů: veřejného, neziskového a podnikatelského. Díky jejich dobrovolné práci lze konstatovat, že strategie vychází ze skutečných a identifikovaných potřeb regionu. Výsledná strategie tak představuje dohodu regionálních aktérů o budoucích směrech rozvoje regionu, vyjádřené v dohodnuté vizi, globálním cíli, specifických cílích a naformulovaných opatřeních vedoucích k naplnění struktury cílů. Proces strategického plánování je proces dlouhodobý, soustavný a otevřený. Ve vytvořené strategii by mělo docházet k trvalému a systematickému hodnocení změn vstupních podmínek i dosažených výsledků. Úspěšný strategický plán je nutné chápat jako dohodu o budoucím rozvoji území a - má-li se stát opravdu zdařilým - je nutná nejen ochota i úsilí přijmout tento dokument jako rozvojový plán území, ale neustále jej zdokonalovat a aktualizovat tak, aby nebyl pouze ideou, ale reálným a systematickým plánem v dlouhodobém horizontu. 4

1.1 Metodika zpracování strategie Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko je zpracovaná podle moderních zásad tvorby rozvojových dokumentů, vycházejících z místní Agendy 21 1, respektujících mezinárodně uznávané principy trvale udržitelného rozvoje, založeného na vyváženém propojení základních oblastí života ekonomické, sociální a životního prostředí. Proces zpracování strategie byl zahájen na podzim roku 2006. Výsledkem několik měsíců trvajícího komunitního procesu je dokument Strategie rozvoje mikroregionu Novobydžovsko. Mikroregion Novobydžovsko je tvořen obcemi: Hlušice, Humburky, Kobylice, Kosičky, Králíky, Myštěves, Nový Bydžov, Ohnišťany, Petrovice, Prasek, Skřivany, Sloupno, Smidary, Šaplava, Starý Bydžov, Vinary, Zachrašťany, Zdechovice. Strategický dokument se skládá ze dvou základních částí analytické a strategické. Zpracování analytické části probíhalo od konce léta 2006 až do počátku roku 2007. Skládá se z kompletního profilu regionu, zpracovaného z nejnovějších údajů a dostupných dat a informací o území, a na jeho základě vytyčené SWOT analýzy, která synteticky shrnuje silné a slabé stránky a vnější příležitosti a hrozby rozvoje regionu. Zpracování strategické části započalo na přelomu roku 2006/2007, kdy byly ustanoveny pracovní skupiny a k procesu přizváni regionální aktéři z řad veřejného, 1 Co je místní Agenda 21: Místní Agenda 21 je nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase. Místní Agenda 21 je programem rozvoje regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe. To znamená: strategický plán, který propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastí životního prostředí a je vytvářen ve spolupráci s veřejností. Místní Agenda 21 zohledňuje konkrétní místní problémy. Je to proces směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí v určitém území. Místní Agenda 21 hledá řešení ve spolupráci se všemi složkami místního společenství, takže odráží také jejich potřeby. Zohledňuje dopady rozhodnutí na všechny oblasti života a v delším časovém horizontu. Propojuje probíhající aktivity. Zapojuje veřejnost již do plánování i do realizace plánů. (Metodika pro místní Agendy 21 v České republice, 2003) 5

neziskového a podnikatelského sektoru. V průběhu celého procesu byla nepřetržitě aktualizována databáze projektových záměrů, předložených obcemi regionu a jednotlivými subjekty v regionu působícími a to jak z oblasti neziskového, tak i podnikatelského sektoru. Tato databáze odráží aktuální absorpční kapacitu regionu k naplnění stanovené strategie. Konzultantem a zpracovatelem Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko byla regionální rozvojová agentura Centrum evropského projektování (CEP), Hradec Králové. 1.2 Postup zpracování strategie Září Prosinec 2006 V těchto měsících byla zástupci mikroregionu ve spolupráci s dalšími regionálními aktéry zpracována analytická část socioekonomický profil regionu. Bylo přihlédnuto k dostupnému dosavadnímu zpracovanému rozvojovému dokumentu a byly shromážděny aktuální informace. Tyto vstupy byly odborně posouzeny a na jejich základě bylo připraveno shrnutí a vyhodnocení regionu. Postupně byla také vytvořena databáze mnoha desítek projektů sesbíraných jak od příslušných obcí, tak od neziskových a podnikatelských subjektů. Ustanovena byla pracovní skupina, složená ze zástupců obcí, podnikatelů a představitelů neziskových subjektů. Dále bylo uspořádáno školení místních aktérů (osob aktivně zapojených do tvorby strategie Mikroregionu Novobydžovsko a zároveň i sousedního Mikroregionu Cidlina), na kterém byli tito seznámeni s procesem strategického plánování a místní Agendou 21. 6

Zdrojem informací, ke kterému bylo také přihlédnuto, byla dotazníková šetření podnikatelského prostředí a nestátních neziskových organizací, která se uskutečnila v rámci regionu Společná Cidlina. Přibližně polovinu tohoto regionu zaujímá Mikroregion Novobydžovsko. Pro úzké vazby a podobné podmínky ve zbývající oblasti bylo možné souhrnné výsledky šetření považovat za charakteristické i pro Mikroregion Novobydžovsko. Leden 2007 Na začátku roku začala vlastní tvorba strategické části. Sešla se pracovní skupina. Na svém prvním jednání se shodla na konečné podobě SWOT analýzy a stanovila tři prioritní oblasti rozvoje regionu Ekonomický rozvoj, Lidské zdroje a Infrastruktura a životní prostředí. Pracovní skupina rovněž definovala vizi, globální cíl a prioritní cíle rozvoje. Únor 2007 Na druhém jednání pracovní skupina následně formulovala specifické cíle v jednotlivých prioritních oblastech a přikročila k tematickému zaměření opatření pod specifickými cíli. 7

Březen 2007 Na třetím jednání pracovní skupina stanovila opatření vedoucí k naplnění cílů specifických, prioritních a cíle globálního. Popsány zde byly rovněž cíle jednotlivých opatření, očekávané výstupy a typizované příklady projektů pro jednotlivé oblasti. Všechna jednání pracovní skupiny se uskutečnila v zasedacím sále radnice v Novém Bydžově. Uskutečnilo se také diskusní setkání podnikatelů a firem, na kterém byli účastníci seznámeni s procesem zpracování strategie a se širokou škálou možností podpory podnikání z evropských fondů i národních zdrojů. Duben 2007 S využitím a zpracováním dílčích výstupů, námětů a připomínek byl vytvořen návrh strategie, který byl dále diskutován s laickou i odbornou veřejností na Veřejném projednání Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko. Na závěr bylo uspořádáno Setkání partnerů strategického plánování rozvoje území (společně se sousedním Mikroregionem Cidlina). Červen 2007 Rozvojový dokument byl zpracován dle získaných pracovních výstupů a předložen ke schválení orgánům Mikroregionu Novobydžovsko. 8

1.3 Partnerství v regionu Partnerství na území Mikroregionu Novobydžovsko je založeno na platformě kontinuálního dialogu mezi zástupci veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru. Účastníky tohoto dialogu jsou všichni ti, kteří mají aktivní zájem o spolupráci při rozvoji regionu a mají také zájem se spolupodílet na rozhodování o budoucím rozvoji regionu. Společnými kroky usilují všichni regionální aktéři o rozvoj tohoto spíše venkovského regionu s charakteristickými rysy hospodářsko-zemědělské výroby. Pomoc tomuto regionu se skýtá nejen ve vzájemné spolupráci obcí na tomto území, ale především ve společném úsilí při získávání finančních prostředků pro rozvoj regionu, a to nejen ze zdrojů EU. Rozšiřování a fungování širokého regionálního partnerství přispívá ke komplexnímu rozvoji regionu založenému na vzájemném konsenzu a definování společné vize a strategických cílů rozvoje. Dobře fungující partnerství v regionu je založené na společném plánování a na aktivním zapojování veřejnosti a dalších spolupracujících regionálních aktérů z řad veřejné správy, z podnikatelského a neziskového sektoru. Posilování partnerství v regionu se tak postupně přesouvá také do fáze společné realizace projektů, které jsou jedním z nástrojů pro zvýšení prosperity a atraktivity regionu. Představitelé místní samosprávy, především starostky a starostové obcí v zájmovém území, od prvopočátku projevují vysoký zájem o iniciaci aktivit, které směřují ke koncepčnímu rozvoji regionu a ke vzájemné spolupráci mezi jednotlivými obcemi. Postupně se zapojili do procesu představitelé neziskového a podnikatelského sektoru a přidali se tak k aktivní participaci na jednotlivých jednáních a výstupech. V různé míře budou participovat také na předkládání projektů, získávání finančních dotací a na následné realizaci projektových záměrů. Pracovní skupina (PS) byla ustanovena na sklonku roku 2006. V průběhu ledna, února a března se sešla celkem třikrát. Na svých jednáních definovala vizi a globální cíl. Projednala výstupy analytické části, včetně SWOT analýzy. Stanovila prioritní oblasti rozvoje, prioritní a specifické cíle, které jsou směřovány k naplnění vize a globálního cíle. V jednotlivých prioritních oblastech definovala také opatření, která vedou k naplnění výše uvedených cílů. Mezi členy pracovní skupiny byli starostové a představitelé místní správy, podnikatelé působící v regionu i zástupci neziskových organizacích. Konzultantem a zpracovatelem Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko byla regionální rozvojová agentura Centrum evropského projektování (CEP), Hradec Králové. 9

1.4 Slovníček pojmů Strategie rozvoje regionu je strategický koncepční dokument obsahující základní orientaci dlouhodobého rozvoje regionu. SWOT analýza vystihuje vnitřní silné a slabé stránky regionu a vnější příležitosti a hrozby, ovlivňující rozvoj regionu v dlouhodobém horizontu. Vize stručně popisuje ideální situaci cílového stavu v dlouhodobém horizontu. Globální cíl vychází z vize a popisuje základní vývojové tendence a směřování regionu. Vede k naplnění vize. Prioritní oblast představuje klíčovou oblast, kterou je potřeba řešit, aby došlo k naplnění vize a globálního cíle. Je vymezena vnitřně propojeným systémem cílů a opatření, jejichž řešení vede k naplnění vize a globálního cíle. Prioritní cíl vychází z globálního cíle a popisuje žádoucí stav, kterého je třeba dosáhnout v dané prioritní oblasti. Představuje základní směry rozvoje prioritní oblasti. Specifické cíle jsou problémové záměry (podoblasti) prioritního cíle, které jsou řešeny souborem opatření vedoucích k jejich naplnění. Opatření představují konkrétní úkoly/činnosti, které je třeba v krátkodobém horizontu uskutečnit, aby bylo dosaženo vytyčených cílů. Opatření již mají zcela konkrétní náplň, podloženou kroky k jejich naplnění. 10

2 Analytická část 2.1 Socioekonomický profil Při tvorbě Strategie rozvoje mikroregionu Novobydžovsko se vycházelo ze Socioekonomického profilu území Mikroregionu Novobydžovsko, který je jednou z příloh této strategie a jenž byl zpracován zástupci tohoto sdružení obcí. 2.2 SWOT analýza Mikroregionu Novobydžovsko Silné stránky výhodná poloha mikroregionu v kontextu území České republiky dobré podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit (nabídka pozemků k podnikání, blízkost D11) a v současnosti levná pracovní síla dopravní spojení regionu se zbytkem ČR dálnicí D 11, hustá síť silnic nižších tříd rozvinuté zemědělství, s dlouhodobou tradicí, příznivými podmínkami a kvalitně obhospodařovanou půdou relativně čisté životní prostředí, bez velkých průmyslových znečišťovatelů v regionu vysoká úroveň společenské a kulturní aktivity lidí, působících v místních spolcích a sdruženích, velké množství nestátních neziskových organizací sousedství krajského města a uspokojivé dopravní napojení na něj široká nabídka pozemků pro bydlení v obcích a jejich nízká cena rozvinutá síť škol nižšího stupně (ZŠ, MŠ) relativně dobrý stav kulturních památek dobrá silniční dostupnost centra mikroregionu z okolních obcí dobrá úroveň středního školství, existence vyšší odborné školy pestré zázemí pro sport Slabé stránky vyšší míra nezaměstnanosti (přes 9 %) existence problematických sociálních skupin obyvatelstva nedostatek místních pracovních příležitostí, vysoká míra dojíždění obyvatel za prací neuspokojivá dopravní obslužnost v rámci regionu negativní demografický vývoj, stárnutí obyvatelstva, odchod mladých lidí do jiných měst a regionů nekvalifikovaná pracovní síla, vysoký podíl zaměstnanců v zemědělství malá atraktivita regionu z pohledu cestovního ruchu, nedostatečná infrastruktura a služby pro podporu turistů horší dostupnost zdravotnické péče, zejména pro starší občany nedostatečné napojení menších obcí na kanalizaci a ČOV neekologické vytápění velké části obytných domů nevyhovující technický stav regionálních silnic nízká vzdělanost odchod vysokoškoláků z regionu v důsledku jejich malého uplatnění nedostupnost nadstandardních služeb v cestovním ruchu (zejména pro cizince) a nízká ubytovací kapacita 11

Příležitosti zájem investorů o podnikání v regionu díky dostavbě dálnice D 11 efektivní propagace regionu a prezentace turisticky atraktivních míst a památek zvýšení podílu cestovního ruchu na prosperitě celého regionu (vznik cyklotras, rozvoj nových forem cestovního ruchu) podpora zemědělství rozvíjením jeho nových forem ekologického zemědělství, pěstování energetických plodin a biopotravin, agroturistiky využití výhodné polohy vzhledem k velkým sídlům Praze, Hradci Králové, Pardubicím a zájmu občanů těchto měst o rekreaci, bydlení a podnikání využití volných zemědělských ploch a opuštěných zemědělských a průmyslových objektů koordinace a spolupráce obcí, dohoda na společných zájmech a jejich prosazování efektivní využití prostředků z programů a fondů EU v období 2007 2013 užší spolupráce firem podnikajících v regionu s veřejnou správou zastoupenou orgány v obcích nabídka pozemků pro bydlení a podnikání za výhodné ceny využití potenciálu lékařů, zdravotnického personálu a existujícího zázemí využití potenciálu velkého množství nestátních neziskových organizací koordinace a podpora lepšího využití sociálních služeb Hrozby další růst nezaměstnanosti jako důsledek nekvalifikované pracovní síly konkurence turisticky zajímavějších sousedních regionů pokles zájmu potenciálních investorů, nepřipravenost některých rozvojových lokalit určených k podnikání hrozba příchodu nadnárodních firem s daňovými úlevami a tlaku na menší a střední firmy zranitelnost části místní ekonomiky, která je orientovaná na zemědělskou výrobu sociální politika státu působící negativně na ochotu nezaměstnaných (a obtížně přizpůsobivých občanů) hledat práci či se přeškolovat neaktuálnost ÚPD obcí limitující využívání průmyslových zón z důvodů podmínek stavebního zákona a nemožnost aktualizace ÚPD v termínech daných EU odchod perspektivních lidí z regionu z důvodu nižší životní úrovně obyvatel na venkově, pokračující vylidňování a demografické stárnutí venkova zánik škol na malých obcích (snaha v rámci optimalizace sítě škol redukovat počet středních škol a učilišť) nerentabilita některých dopravních spojů, jejich omezování a tím zhoršení mobility obyvatelstva předpoklad vysokého nárůstu počtu nepřizpůsobivých osob zužování spektra zdravotní péče postupující nárůst povinných výdajů obcí omezení investičního rozvoje zhoršování technického stavu komunikací spojujících okolní obce s centrem mikroregionu snižování finančních prostředků na zdravotnictví do regionu a jejich koncentrace pouze do velkých měst 12

3 Strategická část 3.1 Struktura strategie Strategie rozvoje Mikroregionu Novobydžovsko vychází z kombinace a vzájemné provázanosti expertního a komunitního přístupu při procesu zpracování. Strategie je založena na vyváženém rozvoji celého území, a to při respektování principů dlouhodobě udržitelného rozvoje a aplikaci přístupů místní Agendy 21. Takový přístup by měl zajistit stabilní ekonomický růst, šetrné využívání přírodních zdrojů, respektování sociálních potřeb obyvatelstva a ochranu životního prostředí. Struktura dokumentu odpovídá standardním koncepčních pracím komplexního zaměření. Byla použita zavedená terminologie, běžná při tvorbě programových dokumentů a strategických plánů, respektujících principy místní Agendy 21. Na základě provedených analytických prací, včetně SWOT analýzy a na základě vzájemných diskuzí regionálních aktérů a účastníků procesu tvorby strategie byla definována vize regionu, na kterou navazuje globální cíl, vymezující základní směry rozvoje. Vše je dále rozpracováno v prioritních oblastech. Pro každou prioritní oblast je stanoven prioritní cíl a následně jsou formulovány specifické cíle dané priority a opatření vedoucí k naplnění stanovených cílů. VIZE GLOBÁLNÍ CÍL Prioritní oblast 1 Prioritní oblast 2 Prioritní oblast 3 Prioritní cíl Specifické cíle Opatření Prioritní cíl Specifické cíle Opatření Prioritní cíl Specifické cíle Opatření 13

3.2 Vize a globální cíl Budoucí rozvoj území Mikroregionu Novobydžovsko by měl vést k naplnění následující vize a na ni navazujícího globálního cíle, které byly v rámci tvorby strategie rozvoje regionu definovány a vyjadřují společnou dohodu členů sdružení a dalších regionálních aktérů, k jakému ideálnímu cílovému stavu je nastavení strategie směřováno. VIZE Ekonomicky rozvinutý a stabilní region, plně využívající svého hospodářského a kulturního potenciálu, výhodné polohy v rámci republiky a uspokojující potřeby svých městských i venkovských obyvatel GLOBÁLNÍ CÍL Celkové zlepšení životní úrovně a sociální stability obyvatelstva mikroregionu Novobydžovsko a zvýšení atraktivity území pro podnikání, kvalitní život, rekreaci a cestovní ruch 14

3.3 Strom cílů VIZE Ekonomicky rozvinutý a stabilní region, plně využívající svého hospodářského a kulturního potenciálu, výhodné polohy v rámci republiky a uspokojující potřeby svých městských i venkovských obyvatel GLOBÁLNÍ CÍL Celkové zlepšení životní úrovně a sociální stability obyvatelstva mikroregionu Novobydžovsko a zvýšení atraktivity území pro podnikání, kvalitní život, rekreaci a cestovní ruch PRIORITNÍ OBLASTI 1. Ekonomický rozvoj 2. Lidské zdroje Komplexní oživení hospodářství v regionu, území atraktivní pro cestovní ruch a investice 1.1 Efektivní a konkurenceschopné zemědělství 1.2 Využití ekonomického potenciálu a zvýšení zaměstnanosti rozvojem podnikání a služeb 1.3 Vysoký podíl cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu a rozvoj kultury PRIORITNÍ CÍLE Sociálně stabilní, vzdělané a spokojené obyvatelstvo regionu SPECIFICKÉ CÍLE 2.1 Vysoká úroveň školství a dalšího vzdělávání obyvatel 2.2 Sociální integrace, dostupné sociální a zdravotní služby 2.3 Široká nabídka sportovního vyžití a volnočasových aktivit 2.4 Efektivní veřejná správa, živá komunikace a partnerství 3. Infrastruktura a životní prostředí Vysoká kvalita života obyvatel regionu zabezpečená rozvinutou infrastrukturou, vysokým standardem bydlení a dobrým životním prostředím 3.1 Kvalitní dopravní infrastruktura 3.2 Obce vybavené vodovody, rozvody plynu, veřejným osvětlením, dalšími sítěmi a technikou 3.3 Dobré podmínky pro bydlení 3.4 Udržovaná krajina a čisté životní prostředí 3.5 Regenerované a čisté prostředí v obcích 15

3.4 Náplň prioritních oblastí Na základě vzájemných diskuzí, analytických podkladových materiálů (profil regionu, SWOT analýza) a na základě identifikovaných reálných potřeb regionu jsou pro území Mikroregionu Novobydžovsko vydefinovány následující tři prioritní oblasti rozvoje, které představují ucelené celky tématicky zaměřené a směřované k naplnění vize a globálního cíle: Prioritní oblast č. 1: Ekonomický rozvoj Prioritní oblast č. 2: Lidské zdroje Prioritní oblast č. 3: Infrastruktura a životní prostředí 16

3.4.1 Prioritní oblast č. 1: Ekonomický rozvoj Prioritní cíl: Komplexní oživení hospodářství v regionu, území atraktivní pro cestovní ruch a investice Koincidenční matice - vazba SWOT na specifické cíle prioritní oblasti 1.1 Efektivní a konkurenceschopné zemědělství 1.2 Využití ekonomického potenciálu a zvýšení zaměstnanosti rozvojem podnikání a služeb 1.3 Vysoký podíl cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu a rozvoj kultury Silné stránky výhodná poloha mikroregionu v kontextu území České republiky dobré podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit (nabídka pozemků k podnikání, blízkost D11) a v současnosti levná pracovní síla x dopravní spojení regionu se zbytkem ČR dálnicí D 11, hustá síť silnic nižších tříd rozvinuté zemědělství, s dlouhodobou tradicí, příznivými podmínkami a kvalitně obhospodařovanou půdou relativně čisté životní prostředí, bez velkých průmyslových znečišťovatelů v regionu vysoká úroveň společenské a kulturní aktivity lidí, působících v místních spolcích a sdruženích, velké množství nestátních neziskových organizací sousedství krajského města a uspokojivé dopravní napojení na něj široká nabídka pozemků pro bydlení v obcích a jejich nízká cena rozvinutá síť škol nižšího stupně (ZŠ, MŠ) relativně dobrý stav kulturních památek dobrá silniční dostupnost centra mikroregionu z okolních obcí dobrá úroveň středního školství, existence vyšší odborné školy pestré zázemí pro sport Slabé stránky vyšší míra nezaměstnanosti (přes 9 %) existence problematických sociálních skupin obyvatelstva nedostatek místních pracovních příležitostí, vysoká míra dojíždění obyvatel za prací neuspokojivá dopravní obslužnost v rámci regionu negativní demografický vývoj, stárnutí obyvatelstva, odchod mladých lidí do jiných měst a regionů nekvalifikovaná pracovní síla, vysoký podíl zaměstnanců v zemědělství malá atraktivita regionu z pohledu cestovního ruchu, nedostatečná infrastruktura a služby pro podporu turistů horší dostupnost zdravotnické péče, zejména pro starší občany nedostatečné napojení menších obcí na kanalizaci a ČOV neekologické vytápění velké části obytných domů nevyhovující technický stav regionálních silnic nízká vzdělanost odchod vysokoškoláků z regionu v důsledku jejich malého uplatnění nedostupnost nadstandardních služeb v cestovním ruchu (zejména pro cizince) a nízká ubytovací kapacita 17

Koincidenční matice - vazba SWOT na specifické cíle prioritní oblasti 1.1 Efektivní a konkurenceschopné zemědělství 1.2 Využití ekonomického potenciálu a zvýšení zaměstnanosti rozvojem podnikání a služeb 1.3 Vysoký podíl cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu a rozvoj kultury Příležitosti zájem investorů o podnikání v regionu díky dostavbě dálnice D 11 efektivní propagace regionu a prezentace turisticky atraktivních míst a památek zvýšení podílu cestovního ruchu na prosperitě celého regionu (vznik cyklotras, rozvoj nových forem cestovního ruchu) podpora zemědělství rozvíjením jeho nových forem ekologického zemědělství, pěstování energetických plodin a biopotravin, agroturistiky využití výhodné polohy vzhledem k velkým sídlům Praze, Hradci Králové, Pardubicím a zájmu občanů těchto měst o rekreaci, bydlení a podnikání využití volných zemědělských ploch a opuštěných zemědělských a průmyslových objektů koordinace a spolupráce obcí, dohoda na společných zájmech a jejich prosazování efektivní využití prostředků z programů a fondů EU v období 2007 2013 užší spolupráce firem podnikajících v regionu s veřejnou správou zastoupenou orgány v obcích nabídka pozemků pro bydlení a podnikání za výhodné ceny využití potenciálu lékařů, zdravotnického personálu a existujícího zázemí využití potenciálu velkého množství nestátních neziskových organizací koordinace a podpora lepšího využití sociálních služeb Hrozby další růst nezaměstnanosti jako důsledek nekvalifikované pracovní síly konkurence turisticky zajímavějších sousedních regionů pokles zájmu potenciálních investorů, nepřipravenost některých rozvojových lokalit určených k podnikání hrozba příchodu nadnárodních firem s daňovými úlevami a tlaku na menší a střední firmy zranitelnost části místní ekonomiky, která je orientovaná na zemědělskou výrobu sociální politika státu působící negativně na ochotu nezaměstnaných (a obtížně přizpůsobivých občanů) hledat práci či se přeškolovat neaktuálnost ÚPD obcí limitující využívání průmyslových zón z důvodů podmínek stavebního zákona a nemožnost aktualizace ÚPD v termínech daných EU odchod perspektivních lidí z regionu z důvodu nižší životní úrovně obyvatel na venkově, pokračující vylidňování a demografické stárnutí venkova zánik škol na malých obcích (snaha v rámci optimalizace sítě škol redukovat počet středních škol a učilišť) nerentabilita některých dopravních spojů, jejich omezování a tím zhoršení mobility obyvatelstva předpoklad vysokého nárůstu počtu nepřizpůsobivých osob zužování spektra zdravotní péče postupující nárůst povinných výdajů obcí omezení investičního rozvoje zhoršování technického stavu komunikací spojujících okolní obce s centrem mikroregionu snižování finančních prostředků na zdravotnictví do regionu a jejich koncentrace pouze do velkých měst - SILNÁ VAZBA, - STŘEDNĚ SILNÁ VAZBA, - SLABÁ VAZBA, (nevyplněné) - VELMI SLABÁ / ŽÁDNÁ VAZBA 18

Specifický cíl 1.1: Efektivní a konkurenceschopné zemědělství Specifický cíl 1.1. je zaměřen na problematiku zemědělství. Převážnou část území regionu tvoří charakteristická venkovská oblast. Zemědělství má kromě ekonomické funkce také významnou funkci krajinotvornou a zásadně tak ovlivňuje životní prostředí. Do budoucna je pro zachování konkurenceschopnosti a ekonomické únosnosti v našich podmínkách nezbytné zvýšení efektivity ekologicky orientované zemědělské činnosti. Jednou z cest je využití zemědělské půdy k vytváření obnovitelných zdrojů energie, využití biomasy a podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství. To vše je možné pouze za předpokladu zachování, popř. zvýšení zájmu o práci v zemědělství a moderního technického vybavení zemědělců. Opatření 1.1.A: Orientace zemědělství v regionu na výrobu biopotravin, energetických a technických plodin - projekty zaměřené na rozšíření chovu hospodářských zvířat, včetně nákupu dobytka - projekty zaměřené na nákup a rozšíření pěstovaných komodit - projekty na rozšiřování a zkvalitňování pastvin - projekty zaměřené na zavádění a rozšíření alternativních způsobů zemědělství Opatření 1.1.B: Podpora ekonomické a technické soběstačnosti zemědělců - projekty na nákup nových strojů a strojového vybavení pro zemědělce - projekty na modernizaci vybavení a techniky pro zemědělskou činnost - projekty na rekonstrukce zemědělských budov, staveb a dalších zemědělských objektů - projekty na revitalizaci zemědělských areálů, statků, nádvoří a jejich bezprostředního okolí - projekty na výstavby nových zemědělských objektů včetně přístaveb ke stávajícím Očekávané výstupy realizace opatření - zvýšení prosperity zemědělské činnosti v regionu - zvýšení podílu místní produkce v regionu - modernizace zemědělských areálů a objektů Specifický cíl 1.2: Využití ekonomického potenciálu a zvýšení zaměstnanosti rozvojem podnikání a služeb Specifický cíl 1.2 zahrnuje problematiku rozvoje zejména malého a středního podnikání jako klíčového prvku rozvoje regionu, zvyšování zaměstnanosti a životní úrovně obyvatelstva. Překážkami rozvoje podnikání v zájmovém regionu je vedle globálních ekonomických vlivů a nedostatku kvalifikované pracovní síly zejména nedostatečné a zastaralé technické vybavení firem a nevyhovující prostory pro podnikání. Zvýšení atraktivity regionu pro podnikatele lze dosáhnout dostatečnou nabídkou objektů pro podnikání, přípravou průmyslových zón a podporou revitalizace nevyužitých, zanedbaných nebo zchátralých objektů ve městech i na venkově. Potřebným se v regionu ukazuje také vytvoření informačního servisu a poradenského centra pro místní podnikatele, vytvoření databáze regionálních služeb a navázání spolupráce podnikatelů s neziskovým sektorem na rozvoji lidských zdrojů. 19

Opatření 1.2.A: Revitalizace brownfields a podpora vzniku průmyslových podniků v zónách - projekty zaměřené na revitalizaci nevyužitých, zanedbaných nebo zchátralých objektů (brownfields) a jejich přípravu k novému využití Opatření 1.2.B: Rozvoj infrastruktury pro podnikání a vytvoření podmínek pro příliv investic - projekty na přípravu průmyslových zón - projekty na výstavbu podnikatelských objektů Opatření 1.2.C: Podpora malých a středních podnikatelů - projekty na rekonstrukce provozoven a objektů pro podnikání - projekty na přípravu zázemí pro začínající podnikatele - projekty na nákup nové techniky a vybavení pro podnikatele - projekty zajišťující informační servis a poradenské centrum pro podnikatele - projekty zaměřené na spolupráci podnikatelů a nestátních neziskových organizací při rozvoji lidských zdrojů - projekty na vytvoření jednotné databáze regionálních služeb Očekávané výstupy realizace opatření - zvýšení ekonomické činnosti v regionu - zvýšení konkurenceschopnosti místních podnikatelů - zkvalitnění podmínek a prostředí pro vznik nových podnikatelských subjektů a rozvoj stávajících Specifický cíl: 1.3: Vysoký podíl cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu a rozvoj kultury Specifický cíl 1.3 je zaměřen na rozvoj cestovního ruchu v regionu.v regionu jsou podmínky pro rozvoj některých nových forem cestovního ruchu, jako jsou agroturistika, ekoturistika, ekoagroturistika, cykloturistika nebo hipoturistika a hipoterapie. Pro další rozvoj cestovního ruchu a zvýšení jeho podílu na celkové prosperitě regionu je třeba vytvořit potřebné zázemí v podobě základní i doprovodné infrastruktury. Nezbytná je pestrá škála ubytovacích a stravovacích zařízení (chybí kemp, turistická ubytovna, nadstandardní ubytovací zařízení) a vytvoření nabídky aktivit pro návštěvníky. K tomu je důležitá ucelená lokální informovanost o atraktivitách, nabízených službách a produktech cestovního ruchu tohoto regionu. Zajímavosti území z hlediska cestovního ruchu napomáhá i existence kulturních a historických památek za předpokladu jejich dostatečné údržby. Zpřístupněním památek pro návštěvníky (včetně handicapovaných) je možné zvýšit návštěvnost regionu a také získat prostředky na jejich další údržbu. Opatření 1.3.A: Budování sítě cyklostezek a cyklotras - projekty na vybudování a rekonstrukci cyklostezek spojujících jednotlivé obce regionu 20

- projekty na vybudování a značení cyklotras Opatření 1.3.B: Budování a propojení orientačních systémů k turistickým atraktivitám - projekty na vybudování a rekonstrukce turistického značení a turistických tras - projekty na budování naučných stezek - projekty zaměřené na značení kulturních a turistických cílů - projekty zaměřené na posílení propagace a marketingu regionu - projekty zaměřené na zkvalitnění sítě informačních center a dalších informačních zdrojů pro návštěvníky regionu Opatření 1.3.C: Údržba historických památek a kulturních zařízení - projekty na rekonstrukce kulturně-historických památek s potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu - projekty zaměřené na rozvoj expozic jednotlivých pamětihodností - projekty zaměřené na zpřístupnění památek - projekty na vybudování bezbariérových přístupů - projekty zaměřené na propagaci historických památek a kulturních zařízení Opatření 1.3.D: Rozvoj moderních forem cestovního ruchu - projekty zaměřené na budování infrastruktury pro rozvoj nových forem cestovního ruchu (agroturistika, ekoturistika, hipoturistika, hipoterapie aj.) Opatření 1.3.E: Rozšíření a zkvalitnění nabídky ubytovacích kapacit - projekty na rekonstrukce existujících ubytovacích kapacit - projekty na vybudování nových ubytovacích kapacit - projekty na zkvalitnění stravovací infrastruktury Očekávané výstupy realizace opatření - zvýšení atraktivity regionu z pohledu cestovního ruchu - zvýšení počtu návštěvníků a turistů v regionu - zkvalitnění poskytovaných celoročních služeb a infrastruktury cestovního ruchu - zvýšení povědomí a zajímavostech regionu a zkvalitnění informačních služeb - zpřístupnění kulturně-historických expozic pro návštěvníky - zvýšení péče o kulturní dědictví a zvýšení investic na jeho zachování 21

3.4.2 Prioritní oblast č. 2: Lidské zdroje Prioritní cíl: Sociálně stabilní, vzdělané a spokojené obyvatelstvo regionu Koincidenční matice - vazba SWOT na specifické cíle prioritní oblasti 2.1 Vysoká úroveň školství a dalšího vzdělávání obyvatel 2.2 Sociální integrace, dostupné sociální a zdravotní služby 2.3 Široká nabídka sportovního vyžití a volnočasových aktivit 2.4 Efektivní veřejná správa, živá komunikace a partnerství Silné stránky výhodná poloha mikroregionu v kontextu území České republiky dobré podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit (nabídka pozemků k podnikání, blízkost D11) a v současnosti levná pracovní síla dopravní spojení regionu se zbytkem ČR dálnicí D 11, hustá síť silnic nižších tříd rozvinuté zemědělství, s dlouhodobou tradicí, příznivými podmínkami a kvalitně obhospodařovanou půdou relativně čisté životní prostředí, bez velkých průmyslových znečišťovatelů v regionu vysoká úroveň společenské a kulturní aktivity lidí, působících v místních spolcích a sdruženích, velké množství nestátních neziskových organizací sousedství krajského města a uspokojivé dopravní napojení na něj široká nabídka pozemků pro bydlení v obcích a jejich nízká cena rozvinutá síť škol nižšího stupně (ZŠ, MŠ) relativně dobrý stav kulturních památek dobrá silniční dostupnost centra mikroregionu z okolních obcí dobrá úroveň středního školství, existence vyšší odborné školy pestré zázemí pro sport Slabé stránky vyšší míra nezaměstnanosti (přes 9 %) existence problematických sociálních skupin obyvatelstva nedostatek místních pracovních příležitostí, vysoká míra dojíždění obyvatel za prací neuspokojivá dopravní obslužnost v rámci regionu negativní demografický vývoj, stárnutí obyvatelstva, odchod mladých lidí do jiných měst a regionů nekvalifikovaná pracovní síla, vysoký podíl zaměstnanců v zemědělství malá atraktivita regionu z pohledu cestovního ruchu, nedostatečná infrastruktura a služby pro podporu turistů horší dostupnost zdravotnické péče, zejména pro starší občany nedostatečné napojení menších obcí na kanalizaci a ČOV neekologické vytápění velké části obytných domů nevyhovující technický stav regionálních silnic nízká vzdělanost odchod vysokoškoláků z regionu v důsledku jejich malého uplatnění nedostupnost nadstandardních služeb v cestovním ruchu (zejména pro cizince) a nízká ubytovací kapacita 22

Koincidenční matice - vazba SWOT na specifické cíle prioritní oblasti 2.1 Vysoká úroveň školství a dalšího vzdělávání obyvatel 2.2 Sociální integrace, dostupné sociální a zdravotní služby 2.3 Široká nabídka sportovního vyžití a volnočasových aktivit 2.4 Efektivní veřejná správa, živá komunikace a partnerství Příležitosti zájem investorů o podnikání v regionu díky dostavbě dálnice D 11 efektivní propagace regionu a prezentace turisticky atraktivních míst a památek zvýšení podílu cestovního ruchu na prosperitě celého regionu (vznik cyklotras, rozvoj nových forem cestovního ruchu) podpora zemědělství rozvíjením jeho nových forem ekologického zemědělství, pěstování energetických plodin a biopotravin, agroturistiky využití výhodné polohy vzhledem k velkým sídlům Praze, Hradci Králové, Pardubicím a zájmu občanů těchto měst o rekreaci, bydlení a podnikání využití volných zemědělských ploch a opuštěných zemědělských a průmyslových objektů koordinace a spolupráce obcí, dohoda na společných zájmech a jejich prosazování efektivní využití prostředků z programů a fondů EU v období 2007 2013 užší spolupráce firem podnikajících v regionu s veřejnou správou zastoupenou orgány v obcích nabídka pozemků pro bydlení a podnikání za výhodné ceny využití potenciálu lékařů, zdravotnického personálu a existujícího zázemí využití potenciálu velkého množství nestátních neziskových organizací koordinace a podpora lepšího využití sociálních služeb Hrozby další růst nezaměstnanosti jako důsledek nekvalifikované pracovní síly konkurence turisticky zajímavějších sousedních regionů pokles zájmu potenciálních investorů, nepřipravenost některých rozvojových lokalit určených k podnikání hrozba příchodu nadnárodních firem s daňovými úlevami a tlaku na menší a střední firmy zranitelnost části místní ekonomiky, která je orientovaná na zemědělskou výrobu sociální politika státu působící negativně na ochotu nezaměstnaných (a obtížně přizpůsobivých občanů) hledat práci či se přeškolovat neaktuálnost ÚPD obcí limitující využívání průmyslových zón z důvodů podmínek stavebního zákona a nemožnost aktualizace ÚPD v termínech daných EU odchod perspektivních lidí z regionu z důvodu nižší životní úrovně obyvatel na venkově, pokračující vylidňování a demografické stárnutí venkova zánik škol na malých obcích (snaha v rámci optimalizace sítě škol redukovat počet středních škol a učilišť) nerentabilita některých dopravních spojů, jejich omezování a tím zhoršení mobility obyvatelstva předpoklad vysokého nárůstu počtu nepřizpůsobivých osob zužování spektra zdravotní péče postupující nárůst povinných výdajů obcí omezení investičního rozvoje zhoršování technického stavu komunikací spojujících okolní obce s centrem mikroregionu snižování finančních prostředků na zdravotnictví do regionu a jejich koncentrace pouze do velkých měst - SILNÁ VAZBA, - STŘEDNĚ SILNÁ VAZBA, - SLABÁ VAZBA, (nevyplněné) - VELMI SLABÁ NEBO ŽÁDNÁ VAZBA 23

Specifický cíl 2.1: Vysoká úroveň školství a dalšího vzdělávání obyvatel Specifický cíl 2.1 je zaměřen na vzdělanost obyvatel a snadný přístup k informacím. Toto je jednou ze základních podmínek ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti regionu. Zamezí, popř. zmírní negativní demografický vývoj v obcích, díky lepší možnosti uplatnění na trhu práce zvyšuje životní úroveň obyvatel. Zvláště v malých obcích je zvětšujícím se problémem obtížná dostupnost základního školství, což vede ke snížení atraktivity sídla zejména pro mladé obyvatele. Je zapotřebí navázat specializované školství na potřeby trhu práce v regionu. Jednou z podmínek vzdělanosti obyvatel je také počítačová gramotnost a dobrá dostupnost internetu. Opatření 2.1.A: Optimalizace struktury základního a středního školství - projekty na rekonstrukci objektů základních škol, středních škol a učilišť - projekty a programy zaměřené na optimální dostupnost základních škol v regionu - projekty a programy pro navázání středního a učňovského školství na podmínky potřeby trhu práce v regionu a blízkém okolí - projekty směřující k vytvoření dobrých podmínek pro kvalifikované pedagogy (včetně bydlení) Opatření 2.1.B: Rozvoj celoživotního vzdělávání a rekvalifikace - projekty a programy zaměřené na spolupráci podnikatelského sektoru se vzdělávacími institucemi - projekty zaměřené na vznik nových středisek a aktivit celoživotního vzdělávání a rekvalifikace - projekty zaměřené na využití opuštěných školních budov pro další vzdělávací aktivity Opatření 2.1.C: Komplexní technické vybavení škol a vzdělávacích zařízení - projekty na nákup a modernizaci technického vybavení základních škol, středních škol, učilišť a dalších vzdělávacích zařízení - projekty pro zkvalitnění podmínek výuky na základních a středních školách Opatření 2.1.D: Internetizace a zajištění přístupu k informacím - projekty na rozvoj internetové sítě v domácnostech i veřejně přístupných místech - projekty na dostatečnou hardwarovou a softwarovou vybavenost škol a dalších veřejných institucí - projekty zaměřené na získání kvalifikovaných pracovníků a lektorů v oblasti informačních technologií pro školy a další veřejné instituce - projekty zaměřené na usnadnění komunikace a vyřizování agendy mezi občany, místní správou a dalšími subjekty elektronickou cestou - projekty rekonstrukcí budov a zlepšení technického i personálního vybavení veřejných knihoven 24

Očekávané výstupy realizace opatření - zvýšení úrovně vzdělávání na místních školách - zvýšení vzdělanosti obyvatel regionu - zamezení odlivu vzdělaných obyvatel do jiných regionů - vysoká úroveň internetizace, dobrá dostupnost internetu - snadná a efektivní komunikace mezi občany, místní správou a dalšími subjekty Specifický cíl 2.2: Sociální integrace, dostupné sociální a zdravotní služby Specifický cíl 2.2 pokrývá dva základních předpoklady pro atraktivitu, prosperující ekonomiku, pozitivní demografickou strukturu a tím i celkovou životaschopnost obcí. V obcích regionu není zcela dostačující síť sociálních a zdravotních služeb, citelné je nedostatečné fungování terénních služeb. Nevyhovující je mnohdy také stav veřejných objektů, které by mohly být po rekonstrukci či rozšíření využity polyfunkčně a došlo by tak k rozšíření nabídky občanských služeb a zvýšení jejich dostupnosti pro obyvatele. Aktuálním problémem s možností dalšího nárůstu je také sociální vyčlenění rómské menšiny zejména v Novém Bydžově. Tento problém vykazuje shodné znaky s jinými regiony v České republice zvláště ve spojitosti s nezaměstnaností, kriminalitou a narušením pořádku v obci. Opatření 2.2.A: Integrace sociálně problematických skupin obyvatel - projekty a programy na socializaci a integraci sociálně problematických skupin obyvatel (rómská menšina) - projekty na získání a kvalifikaci rómských koordinátorů Opatření 2.2.B: Zlepšení kvality a dostupnosti zdravotních služeb - projekty zaměřené na modernizaci vybavení a techniky zdravotnických zařízení - projekty na výstavbu a rekonstrukci zdravotnických objektů - projekty pro vznik a rozvoj ambulantní péče - projekty zaměřené na vznik a rozvoj terénních zdravotních služeb Opatření 2.2.C: Zlepšení dostupnosti sociálních služeb - projekty zaměřené na modernizaci vybavení a techniky sociálních zařízení - projekty na výstavbu a rekonstrukce objektů sociální péče a služeb (dům pečovatelských služeb, nízkoprahové centrum) - projekty zaměřené na vznik a rozvoj terénních sociálních služeb Očekávané výstupy realizace opatření - zlepšení dostupnosti zdravotních a sociálních zařízení - zkvalitnění péče zdravotních a sociálních zařízení - začlenění sociálně problematických skupin obyvatel do společnosti - zamezení vzniku a rozšíření dalších sociálně problematických skupin obyvatel 25

Specifický cíl 2.3: Široká nabídka sportovního vyžití a volnočasových aktivit Specifický cíl 2.3 je zaměřen na oblast volnočasových aktivit. Možnost realizace volnočasových aktivit dospělých, dětí a mládeže je jedním ze stěžejních faktorů ovlivňujících atraktivitu sídla a spokojenost jeho obyvatel, což může mít vliv na jeho demografickou strukturu a v návaznosti na to i ekonomickou prosperitu, vzdělanost apod. Zejména v malých sídlech regionu není dostatečná možnost volnočasového vyžití, což je způsobeno jednak úzkou nabídkou kapacit pro sportovní a další činnosti, vedle toho také často špatnou kvalitou (způsobenou zastaralostí, chátráním, nebo např. nedostačujícími parametry pro dnešní nároky) prostor a zařízení pro volný čas. Volnočasová zařízení mohou mít také v mnoha případech přímou vazbu na cestovní ruch mohou rozšířit nabídku vyžití i pro návštěvníky, což může mít další pozitivní dopady na celý region a zejména na lokalitu, ve kterém je zařízení situováno. Opatření 2.3.A: Výstavba a úpravy funkčních celků sportovišť - projekty na výstavbu hřišť a nových sportovišť - projekty na rekonstrukce a opravy sportovních areálů a objektů - projekty na vybudování víceúčelového sportovního zařízení - projekty zaměřené na rozšíření nabídky specifických sportovních a rekreačních aktivit v regionu Opatření 2.3.B: Podpora spolkových a klubových činností - projekty na rekonstrukce objektů pro další volnočasové aktivity (klubovny, kulturní objekty a centra) - projekty na zkvalitnění a rekonstrukce zázemí pro rozvoj volnočasových aktivit - projekty na nákup a modernizaci vybavení a techniky pro volnočasová zařízení - projekty zaměřené na pořádání různorodých společenských, spolkových a klubových činností, včetně oslav, soutěží a výročních oslav Opatření 2.3.C: Rozvoj sportovní činnosti dětí a mládeže - projekty na výstavbu hřišť a nových sportovišť pro děti a mládež - projekty na rekonstrukce a opravy sportovních areálů a objektů pro děti a mládež - projekty zaměřené na posílení nabídky sportovních a rekreačních aktivit pro děti a mládež v regionu Opatření 2.3.D: Vznik a rozvoj občanského komunitního centra - projekty na vybudování občanského komunitního centra - projekty na podporu aktivit občanského komunitního centra Očekávané výstupy realizace opatření - zpestření nabídky sportovního vyžití - zpestření nabídky volnočasových aktivit a zvýšení kvality poskytovaných služeb 26

- zatraktivnění regionu pro život obyvatel - zkvalitnění infrastruktury pro volnočasová aktivity - posílení spolkového a společenského života a sportovně-rekreačního povědomí - fungování občanského komunitního centra v regionu Specifický cíl 2.4: Efektivní veřejná správa, živá komunikace a partnerství Specifický cíl 2.4 se zaměřuje na zlepšení práce veřejné správy, živou komunikaci s občany a ostatními subjekty v regionu i jeho okolí. Prostřednictvím fungujícího partnerství lze dosáhnout konsensu v krocích směřujících k dalšímu rozvoji regionu a tím zamezit sporným a neefektivním postupům. K tomu může dopomoci vedle dobré vzájemné informovanosti všech partnerů také výměna zkušeností s orgány veřejné správy, firmami i veřejností v jiných regionech v rámci i mimo rámec České republiky. Opatření 2.4.A: Zefektivnění veřejné správy a všeobecná informovanost o její činnosti - projekty na modernizaci zázemí pro činnost veřejné správy - projekty na rozvoj informačních systémů a standardů souvisejících s činností veřejné správy - projekty pro moderní formy komunikace mezi veřejnou správou, občany a dalšími subjekty působícími na území regionu Opatření 2.4.B: Zajištění administrativní nezávislosti regionu - projekty a aktivity zaměřené na posílení institucí zajišťujících administrativní nezávislost regionu - odborné a administrativní zázemí pro tvorbu strategických projektů Opatření 2.4.C: Podpora spolupráce mezi obcemi a rozvoj mezinárodního partnerství obcí - projekty, programy a akce pro tuzemské a zahraniční výměny zkušeností mezi regionálními aktéry Očekávané výstupy realizace opatření - efektivní práce veřejné správy napomáhající dynamickému rozvoji regionu - spokojenost obyvatelstva s veřejnou správou svého regionu 27

3.4.3 Prioritní oblast č. 3: Infrastruktura a životní prostředí Prioritní cíl: Vysoká kvalita života obyvatel regionu zabezpečená rozvinutou infrastrukturou, vysokým standardem bydlení a dobrým životním prostředím Koincidenční matice - vazba SWOT na specifické cíle prioritní oblasti 3.1 Kvalitní dopravní infrastruktura 3.2 Obce vybavené vodovody, rozvody plynu, veřejným osvětlením, dalšími sítěmi a technikou 3.3 Dobré podmínky pro bydlení 3.4 Udržovaná krajina a čisté životní prostředí 3.5 Regenerované a čisté prostředí v obcích Silné stránky výhodná poloha mikroregionu v kontextu území České republiky dobré podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit (nabídka pozemků k podnikání, blízkost D11) a v současnosti levná pracovní síla dopravní spojení regionu se zbytkem ČR dálnicí D 11, hustá síť silnic nižších tříd rozvinuté zemědělství, s dlouhodobou tradicí, příznivými podmínkami a kvalitně obhospodařovanou půdou relativně čisté životní prostředí, bez velkých průmyslových znečišťovatelů v regionu vysoká úroveň společenské a kulturní aktivity lidí, působících v místních spolcích a sdruženích, velké množství nestátních neziskových organizací sousedství krajského města a uspokojivé dopravní napojení na něj široká nabídka pozemků pro bydlení v obcích a jejich nízká cena rozvinutá síť škol nižšího stupně (ZŠ, MŠ) relativně dobrý stav kulturních památek dobrá silniční dostupnost centra mikroregionu z okolních obcí dobrá úroveň středního školství, existence vyšší odborné školy pestré zázemí pro sport vyšší míra nezaměstnanosti (přes 9 %) Slabé stránky existence problematických sociálních skupin obyvatelstva nedostatek místních pracovních příležitostí, vysoká míra dojíždění obyvatel za prací neuspokojivá dopravní obslužnost v rámci regionu negativní demografický vývoj, stárnutí obyvatelstva, odchod mladých lidí do jiných měst a regionů nekvalifikovaná pracovní síla, vysoký podíl zaměstnanců v zemědělství malá atraktivita regionu z pohledu cestovního ruchu, nedostatečná infrastruktura a služby pro podporu turistů horší dostupnost zdravotnické péče, zejména pro starší občany nedostatečné napojení menších obcí na kanalizaci a ČOV neekologické vytápění velké části obytných domů nevyhovující technický stav regionálních silnic nízká vzdělanost odchod vysokoškoláků z regionu v důsledku jejich malého uplatnění nedostupnost nadstandardních služeb v cestovním ruchu (zejména pro cizince) a nízká ubytovací kapacita 28