Srovnání daňového zatížení poplatníků daní z nemovitostí v letech 2006 až 2010

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Srovnání daňového zatížení poplatníků daní z nemovitostí v letech 2006 až 2010 Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D. Hana Vašíková Brno 2010

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D. za cenné připomínky, odborné rady a konzultace, které mi velmi pomohly při zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Srovnání daňového zatížení poplatníků daní z nemovitostí v letech 2006 až 2010, vypracovala samostatně s použitím literatury a internetových zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 20. prosince 2010

Abstract Vašíková, H. a comparison of the tax burden of payers of taxes on real estate from 2006 till2010. Bachelor thesis. Brno: MUAF, 2010. This thesis is the issue of taxation of real estate. The work describes the changes to the regulations of the real estate tax for the years 2006 to 2010. Evaluates the impacts of changes in the work of the law on the taxation of real estate and the effect of the use of local factors on the amount of tax for each type of real estate. The income of the selected municipalities are evaluated the effects of changes in taxation estate. Keywords Comparison, property taxes, tax from real estate, tax duty, municipality, budget, municipalities Abstrakt Vašíková, H. Srovnání daňového zatížení poplatníků daní z nemovitostí v letech 2006 až 2010. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2010. Tato bakalářská práce je zaměřena problematiku zdanění nemovitostí. V práci jsou popsány změny zákonné úpravy daně z nemovitostí v letech 2006 až 2010. Práce vyhodnocuje vliv změn v zákoně o dani z nemovitostí a vliv využití místních koeficientů na výši daně u jednotlivých typů nemovitostí. Na příjmech vybraných obcí jsou vyhodnoceny dopady změn zdaňování nemovitostí. Klíčová slova Komparace, majetkové daně, daň z nemovitostí, daňová povinnost, obec, rozpočet obce.

Obsah 7 Obsah 1 Úvod 13 2 Cíl práce a metodika 14 3 Literární přehled 15 3.1 Daňová soustava České republiky... 15 3.2 Výhody a nevýhody majetkových daní... 16 3.3 Historie majetkových daní na území České republiky... 16 3.4 Daně z nemovitostí v evropských zemích... 17 3.5 Katastr nemovitostí... 19 3.6 Daň z nemovitostí... 20 3.7 Daň z pozemků... 20 3.7.1 Poplatníci daně ( 3)... 20 3.7.2 Předmět daně ( 2)... 21 3.7.3 Osvobození od daně ( 4)... 22 3.7.4 Základ daně ( 5) a výpočet daně z pozemků... 24 3.7.5 Zaokrouhlování ( 14)... 24 3.7.6 Sazba daně ( 6)... 24 3.8 Daň ze staveb...25 3.8.1 Předmět daně ( 7)...25 3.8.2 Poplatníci daně ( 8)... 26 3.8.3 Osvobození od daně ( 9)... 26 3.8.4 Základ daně ( 10) a výpočet daně ze staveb... 27 3.8.5 Koeficienty upravující sazbu daně... 28 3.8.6 Zaokrouhlování ( 14)... 29 3.8.7 Sazba daně ( 11)... 29 3.9 Zdaňovací období ( 13)... 31 3.10 Daňové přiznání ( 13a)... 31 3.11 Platba daně ( 15)... 32 3.12 Změny v daních v letech 2006 2010... 33

8 Obsah 3.12.1 Změny v daních z nemovitostí 2006... 33 3.12.2 Změny v daních z nemovitostí 2007... 33 3.12.3 Změny v daních z nemovitostí 2008... 33 3.12.4 Změny v daních z nemovitostí 2009... 33 3.12.5 Změny v daních z nemovitostí 2010... 34 4 Vlastní práce 36 4.1 Příklady výpočtu daní... 36 4.1.1 Zdanění bytu... 36 4.1.2 Zdanění rodinného domu... 37 4.1.3 Zdanění firemního areálu... 39 4.2 Místní koeficient 12 ZDN... 40 4.3 Koeficient 1,5 dle 11 odst. 3 písm. b)... 41 4.4 Daňové nedoplatky... 42 4.5 Daňové příjmy obcí... 42 4.5.1 Celkové daňové příjmy obcí České republiky... 43 4.5.2 Daňové příjmy obcí do 1000 obyvatel... 44 4.5.3 Porovnání příjmů obcí do 1 000 obyvatel... 46 4.5.4 Daňové příjmy obcí s 10 000 25 000 obyvateli... 48 4.5.5 Porovnání příjmů obcí s 10 000 25 000 obyvateli... 50 4.5.6 Daňové příjmy obcí nad 50 000 obyvatel... 51 4.5.7 Porovnání příjmů obcí nad 50 000 obyvatel... 53 4.5.8 Porovnání příjmů obcí... 55 4.6 Problémy aplikace daně z nemovitostí... 56 4.6.1 Nadzemní části podzemních staveb... 56 4.6.2 Stavby přestřešení... 56 4.6.3 Plošné stavby...57 4.7 Návrhy na možné změny daně z nemovitostí... 58 4.7.1 Zdaňování staveb ad valorem... 58 4.7.2 Zdaňování pozemků ad valorem... 59 4.7.3 Správci DN obce... 60 5 Závěr 61

Obsah 9 6 Seznam zkratek 65 7 Literatura 66 Přílohy 68

10 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Daňová soustava ČR 15 Obr. 2 Daň z nemovitostí 20 Obr. 3 Druhy osvobození od daně z pozemků 23 Obr. 4 Druhy osvobození od daně ze staveb 26 Obr. 5 Vývoj daňového zatížení u bytu o výměře 60 m² (v Kč) 37 Obr. 6 Vývoj daňového zatížení u rodinného domu (v Kč) 39 Obr. 7 Využití koeficientů obcemi (v %) 40 Obr. 8 Vývoj daňových příjmů obcí České republiky (v mld. Kč) 44 Obr. 9 Vývoj podílu výnosu DN na daňových příjmech obcí do 1 000 obyvatel (v %) 48 Obr. 10 Vývoj podílu výnosu DN na daňových příjmech obcí s 10 000 25 000 obyvateli (v %) 51 Obr. 11 Vývoj podílu výnosu DN na daňových příjmech obcí nad 50 000 obyvatel (v %) 54 Obr. 12 Vývoj podílu příjmů DN na daňových (DP) a celkových (CP) příjmech obcí v letech 2006 2010 (v %) 56

Seznam tabulek 11 Seznam tabulek Tab. 1 Rozpočtové určení DN a stanovení základu DN 18 Tab. 2 Dělení pozemků 22 Tab. 3 Tab. 4 Koeficienty pro výpočet sazby daně pro stavební pozemky25 Koeficienty pro výpočet sazby daně pro obytné domy a byty30 Tab. 5 Výpočet daně ze staveb 31 Tab. 6 Sazby daně z pozemků a staveb 35 Tab. 7 Výpočet daně z bytu o výměře 60 m² (v Kč) 36 Tab. 8 Výpočet daně z nemovitostí (v Kč) 38 Tab. 9 Počet obcí využívající koeficient 1,5 42 Tab. 10 Kumulativní objem nedoplatků DN (v mil. Kč) 42 Tab. 11 Celkové daňové příjmy obcí České republiky (v mld. Kč) 43 Tab. 12 Příjmy obce Rusava (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 44 Tab. 13 Příjmy obce Podhradní Lhota (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 45 Tab. 14 Příjmy obce Loukov (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 45 Tab. 15 Příjmy obce Dukovany (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 46 Tab. 16 Podíl příjmu DN na daňových příjmech obcí do 1 000 obyvatel (v %) 47 Tab. 17 Příjmy obce Hranice (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 49 Tab. 18 Příjmy obce Šternberk (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 49

12 Seznam tabulek Tab. 19 Příjmy obce Holešov (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 50 Tab. 20 Podíl příjmu DN na daňových příjmech obcí s 10 000 25 000 obyvateli (v %) 50 Tab. 21 Příjmy obce Olomouc (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 51 Tab. 22 Příjmy obce Opava (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 52 Tab. 23 Příjmy obce Havířov (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 52 Tab. 24 Příjmy obce Zlín (v tis. Kč), místní koeficient a koeficient 1,5 53 Tab. 25 Podíl příjmu DN na daňových příjmech obcí nad 50 000 obyvatel (v %) 53 Tab. 26 Podíl DN (v Kč) na daňových (DP) a celkových (CP) příjmech obcí v letech 2006 2010 (v %) 55

Úvod 13 1 Úvod Daň z nemovitostí patří mezi přímé majetkové daně. Majetkovými daněmi v České republice jsou daně darovací, dědické a z převodu nemovitostí (tzv. trojdaň), daň z nemovitostí a daň silniční. Daň silniční bývá někdy zařazována k daním ze spotřeby. Výnos daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí je jednorázový, daň je placena poplatníky při převodu majetku. Oproti výnosu z převodových daní je výnos daně z nemovitostí pravidelný, daň je placena poplatníky v pravidelných platbách. Daň z nemovitostí v České republice byla zavedena novou daňovou soustavou k 1. 1. 1993. Problematiku daně z nemovitostí upravuje zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí. Od jeho schválení Českou národní radou v roce 1992 uplynulo osmnáct let a během této doby byl zákon novelizován více než dvěma desítkami novel. V souvislosti s novelami zákona nastalo mnoho dílčích změn ve zdaňování: upřesnění stanovení základu daně, zavedení společného zástupce, zvýšení sazeb daně, zrušení osvobození aj. Zatím nejvýznamnější změna zákona proběhla v roce 2010, kdy se poprvé od platnosti zákona zvýšily sazby daní. Sazby daní zůstávaly stejné po celých sedmnáct let, bez ohledu na výši inflace, změnu tržních cen nemovitostí nebo na vývoj průměrných platů. Měnily se pouze ceny zemědělské půdy, které stanovuje vyhláškou Ministerstvo zemědělství. Už od vzniku zákona o dani z nemovitostí jsou diskutovány jeho možné změny. Jednou možnou změnou je stanovení základu daně podle hodnoty nemovitosti. Pro jednoduchost stanovení výpočtu byl zákonem zaveden jednotkový princip stanovení daňového základu, na rozdíl od většiny evropských zemí, ve kterých je daň vypočítána z hodnoty nemovitostí. Další diskutovanou změnou je návrh na převedení správy a výběru daně na obce. Zákon o dani z nemovitostí i přes novelizace umožňuje různé výklady způsobu zdaňování pro některé druhy staveb. Tyto nejasnosti způsobují problémy daňovým poplatníkům při výpočtu výše daňové povinnosti. Daň z nemovitostí je jako jediná daň celá příjmem obecních rozpočtů, na rozdíl od všech ostatních daní. Obce mohou významně ovlivňovat výši výnosu daně z nemovitostí stanovením koeficientů, kterými se upravuje sazba daně. Problematika daní z nemovitostí je důležitá nejen pro poplatníky, ale také pro samotné obce, které můžou ovlivnit výši výnosu této daně.

14 Cíl práce a metodika 2 Cíl práce a metodika Hlavním cílem bakalářské práce je srovnání daňového zatížení poplatníků daní z nemovitostí v letech 2006 až 2010, srovnání dle jednotlivých typů nemovitostí v daném období v důsledku změn zákonné úpravy a aplikace místních koeficientů. Dílčím cílem je vyhodnotit dopady změn ve zdaňování nemovitostí na příjmy vybraných obcí a posoudit problémy aplikace daně z nemovitostí u některých typů staveb. V literární části je charakterizován daňový systém České republiky a jsou objasněny teoretické pojmy z oblastí daní z nemovitostí. Je provedena deskripce systémů výpočtu daní z nemovitostí v zemích Evropské unie. Jsou popsány změny v daních z nemovitostí v letech 2006 až 2010. Pro svou důležitost jsou uvedeny základní pojmy z oblasti katastru nemovitostí a oblasti stavebního zákona. V praktické části bakalářské práce je využita metoda analýzy. Na modelových příkladech je provedena komparace daňového zatížení poplatníka při zdanění bytu, rodinného domu a firemního areálu ve sledovaném období. Stěžejní částí práce je kapitola Daňové příjmy obcí, kde jsou na vybraných obcích, ukázány změny ve sledovaném období. Metodou komparace a analýzy jsou posouzeny příjmy obcí za daň z nemovitostí podle velikosti obce, u každé skupiny obcí je vytvořeno metodou indukce zhodnocení výsledků. V posledních kapitolách praktické části jsou metodou deskripce a analýzy posouzeny problémy aplikace daně z nemovitostí u vybraných typů staveb a vyhodnoceny možné změny daně směrem ke zdanění nemovitostí podle hodnoty a přenesení správy a výběru daně na obce.

Literární přehled 15 3 Literární přehled 3.1 Daňová soustava České republiky Daňová soustava České republiky je tvořena různými druhy daní. Daně lze členit podle mnoha kritérií, např. podle stupně progrese, podle druhu sazby, podle daňového určení, podle vztahu k platební schopnosti poplatníka. Nejčastěji používané je dělení na daně přímé a daně nepřímé. Daně přímé platí přímo poplatník. Daně nepřímé platí konečný spotřebitel v ceně výrobků nebo služeb. K daním přímým patří důchodové daně a majetkové daně. Mezi daně důchodové řadíme daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob. K daním majetkovým náleží daň z nemovitostí (dále jen DN), daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí a daň silniční. K daním nepřímým patří daně univerzální a daně selektivní. Daní univerzální je pouze daň z přidané hodnoty. Poslední skupinou daní jsou daně selektivní daně spotřební a daně ekologické. Daňová soustava ČR Přímé daně Nepřímé daně Daně důchodové Daně majetkové Daně univerzální Daně selektivní Daň z příjmu fyzických osob Daň z nemovitostí Daň z přidané hodnoty Daně spotřební Daň z příjmu právnických Daň dědická Daně ekologické Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň silniční Obr. 1 Daňová soustava ČR Zdroj: Vlastní práce autorky

16 Literární přehled 3.2 Výhody a nevýhody majetkových daní K výhodám majetkových daní patří podle Kubátové (2006) to, že majetkové daně zohledňují dodatečnou platební kapacitu poplatníků a přispívají ke zvýšení horizontální i vertikální spravedlnosti. Výnos majetkových daní je stabilní, nezávislý na stavu ekonomiky. V období hospodářské recese majetkové daně nabývají na významu, protože klesají příjmy z důchodových daní. K nevýhodám majetkových daní podle Kubátové (2006) patří nerovnost ve zdanění movitého a nemovitého majetku, kdy nemovitý majetek je daněn a movitý majetek je většinou ze zdanění vyloučen. Mezi nevýhody můžeme zařadit i to, že jsou jen doplňkovým daňovým příjmem (Vančurová, 2010). Majetkové daně jsou vnímány občany jako další zdanění jejich příjmů. Příjem občana je zdaněn daní z příjmů, vlastní nákup majetku daní z přidané hodnoty a v poslední řadě je majetek zdaněn některou z majetkových daní. Zastánci daně z nemovitostí argumentují tím, že je nutné považovat tuto daň za platbu obci za služby, které jsou majiteli nemovitosti poskytovány (údržba komunikací, výstavba inženýrských sítí). Zastánci daní darovacích a dědických jako hlavní důvod těchto daní uvádí, že majetek získaný dědictvím a darováním je nespravedlivě nabytý (Kubátová, 2006). 3.3 Historie majetkových daní na území České republiky K nejstarším daním patří daně majetkové, které byly zavedeny v Českém království ve dvanáctém století (Radvan, 2007). Daně se vybíraly z městských domů a z obdělávaných pozemků. Tyto daně neplatila šlechta a církev. Všeobecná daň z majetku byla ustanovena v roce 1517 berním předpisem stavovského sněmu. Majetková daň byla zavedena v roce 1531 a po třech letech nahrazena nepřímou daní z prodejů v zemi. Domovní daň byla zavedena na konci šestnáctého století, předmětem této daně byly usedlosti na venkově a stavby v královských městech. V roce 1785 byla provedena reforma pozemkové daně. Až do roku 1918 nedošlo ke změnám majetkových daní. Z důvodu sjednocení daňového systému pro celé území tehdejšího Československa byl v roce 1927 vydán zákon o přímých daních. Za nemovitosti se platila daň pozemková a daň domovní. Daň domovní se rozlišovala na daň činžovní (z budov pronajatých, nebo budov ve větších obcích a městech) a daň třídní (v obcích kde se zpravidla budovy nepronajímaly). Za převody nemovitostí se platil poplatek nemovitostní, který patřil k obchodovým daním. Daň dědickou a daň darovací zahrnovala daň z obohacení, další obchodová daň. K odstranění válečných škod byl v roce 1946 vydán zákon o dávce z majetku, který zavedl milionářskou dávku. Reforma daní po roce 1948 zavedla zemědělskou daň, kterou platila jednotná zemědělská družstva a státní statky. Zemědělská daň zahrnovala daň z pozemků, daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby a zemědělskou daň ze

Literární přehled 17 zisku. Reformou nebyla zrušena domovní daň. Předmětem domovní daně byly obytné budovy a budovy sloužící rekreačním, provozním nebo podobným účelům. Od roku 1957 byl vybírán poplatek z bytů. Platil se za byty, které nebyly užívány k bydlení a za byty s větší obytnou plochou, než tzv. osvobozenou výměrou. Za úkony notářů byly vybírány tři poplatky: poplatek z dědictví, poplatek z darování a poplatek z převodu nebo přechodu nemovitostí. Tyto poplatky nahradila dnešní daň darovací, daň dědická a daň z převodu nemovitostí (trojdaň). Dnem 1. ledna 1993 vstoupila v platnost nová daňová soustava, která nahradila stávající daňovou soustavu. 3.4 Daně z nemovitostí v evropských zemích Základ daně se ve většině zemí Evropské unie stanoví podle hodnoty nemovitosti. Zpravidla se používá tržní hodnota nemovitostí (např. Dánsko, Velká Británie) nebo úředně stanovená cena (Itálie, Francie, Lucembursko, Španělsko). V některých zemích se používá kombinace více metod (např. Nizozemsko, Německo, Belgie), (Košíková, 2006). Rozpočtové určení daní není v Evropské unii jednotné. Většinou výnos z DN plyne do místních rozpočtů (např. Dánsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Česká republika) někdy, např. v Řecku, Belgii je DN příjmem státního rozpočtu. Následující tabulka znázorňuje rozpočtové určení daně v jednotlivých zemích Evropské unie a způsob stanovení základu daně z nemovitostí v zemích Evropské unie.

18 Literární přehled Tab. 1 Rozpočtové určení DN a stanovení základu DN Stát Rozpočet Základ daně Belgie SR ad valorem Bulharsko MR, SR ad valorem Česká republika MR jednotkový upravený s prvky ad valorem Dánsko MR ad valorem Estonsko MR, SR ad valorem Finsko MR ad valorem Francie MR, SR ad valorem v určitých případech i jednotkový Irsko MR, SR ad valorem Itálie MR ad valorem Kypr ad valorem Litva MR ad valorem Lotyšsko RR, MR ad valorem Lucembursko MR ad valorem Maďarsko MR kombinovaný Malta.. Německo MR ad valorem Nizozemsko MR ad valorem Polsko MR v případě pozemků specifický, v případě staveb jednotkový Portugalsko MR ad valorem Rakousko MR, FR, ZR ad valorem Rumunsko MR jednotkový upravený Řecko SR ad valorem Slovensko MR jednotkový upravený s prvky ad valorem Slovinsko MR ad valorem Španělsko MR ad valorem Švédsko SR ad valorem Velká Británie MR, SR ad valorem Zdroj: Radvan, 2007 Použité zkratky: místní rozpočet (MR) státní rozpočet (SR), federální rozpočet (FR), zemský rozpočet (ZR)

Literární přehled 19 3.5 Katastr nemovitostí Základní údaje potřebné pro správné vypočítání daně z nemovitostí získává poplatník daně v katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí upravuje zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen katastrální zákon). Podle katastrálního zákona je katastr nemovitostí soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. V katastru nemovitostí jsou evidovány pozemky, budovy, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy, byty a nebytové prostory za podmínek stanovených katastrálním zákonem. Pro prokázání stavu evidovaného v katastru nemovitostí vystavuje katastrální úřad výpis z katastru nemovitostí, tzv. list vlastnictví. Jedná se o listinu, která je pro účely podání přiznání k dani z nemovitostí pro poplatníka nejdůležitější. V záhlaví listu vlastnictví jsou uvedeny údaje o umístění nemovitostí: okres, katastrální území, obec a číslo listu vlastnictví. List vlastnictví je rozdělen na části A, B, B1, C, D, E a F. Část A obsahuje údaje o vlastníkovi nebo vlastnících a jejich podílech na nemovitostech. Část B obsahuje údaje o nemovitostech v rozdělení na pozemky a budovy. Část B1 obsahuje jiná práva k nemovitostem, např. údaje o bytech a nebytových prostorech. V části C jsou popsána omezení vlastnického práva, např. věcná břemena a zástavní práva. Část D je určena pro jiné zápisy, např. změna výměr obnovou operátu. V části E se zapisují nabývací tituly nebo jiné podklady zápisu. Poslední část E je určena pro vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám. Z údajů uvedených na listu vlastnictví vychází poplatník i finanční úřad při vyplňování dat ve výpočtu daně. Nelze ale údaje přejímat z výpisu z katastru nemovitostí pro daňové přiznání bez kontroly, protože dochází k rozdílům mezi evidencí podle katastrálního zákona a podle zákona o dani z nemovitostí (dále jen ZoDN). Vždy je potřeba údaje vedené v katastru nemovitostí korigovat na skutečný fyzický stav nemovitostí. Rozdíly v evidenci pozemků jsou přehledně uspořádány v tabulce č. 2 Dělení pozemků. Některé stavby nejsou podle katastrálního zákona v katastru nemovitostí evidovány vůbec, ale podle zákona o dani z nemovitostí z těchto staveb musí poplatník daň z nemovitostí přiznat. Pro lepší přehled v umístění nemovitostí je možné požádat katastrální úřad o vyhotovení kopie katastrální mapy. Zvláště v případě, kdy stavby nemají své vlastní parcelní číslo, je vhodné vycházet z údajů v katastrální mapě. Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem je takový pozemek, který je veden na listu vlastnictví bez označení druhu a způsobu využití pozemku.

20 Literární přehled Parcela je pozemek, který je geometricky a polohově určen, označen parcelní číslem a zakreslen v katastrální mapě (katastrální zákon). Pojem stavební parcela je možné použít v několika souvislostech. V případě katastru nemovitostí se jedná o pozemek, evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří. Na listu vlastnictví je takovýto pozemek označen zkratkou St., na katastrální mapě je označen tečkou před číslem pozemku. Stavebním pozemkem podle stavebního zákona je pozemek, kde je možné stavět dle územního nebo regulačního plánu. Stavební pozemek pro účely zákona o dani z nemovitostí je pozemek určený k zastavění stavbou, na kterou jsou vydána příslušná povolení, v tomto případě je to pouze pozemek v rozsahu půdorysu budoucí stavby. Nemovitosti jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem, podle 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nemovitost musí být způsobilá být předmětem vlastnického práva. Stavební zákon definici nemovitosti neřeší, definuje pouze stavbu. Podle 2 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. 3.6 Daň z nemovitostí Daň z nemovitostí je daň majetková, platí ji poplatník. Tuto daň upravuje zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoDN). Daň z nemovitostí se skládá ze dvou, téměř samostatných daní: daně z pozemků a z daně ze staveb. Daň z nemovitostí Daň z pozemků Daň ze staveb Obr. 2 Daň z nemovitostí Zdroj: Vlastní práce autorky 3.7 Daň z pozemků 3.7.1 Poplatníci daně ( 3) Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. V případě pronajatých pozemků může být poplatníkem nájemce, pokud se jedná o pozemky evidované

Literární přehled 21 v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, nebo pokud se jedná o pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, nebo jsou to pozemky převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Pokud vlastník pozemku není znám, pak poplatníkem daně z pozemků je uživatel. Tato situace může nastat v případě nevyřešených majetkoprávních vztahů. Do roku 2006 se podle tohoto odstavce postupovalo v případě, že nebylo skončeno dědické řízení. V případě spoluvlastnictví pozemku je možné podat daňové přiznání společné pro všechny vlastníky. Přiznání podá společný zástupce všech vlastníků nebo může každý spoluvlastník podat přiznání sám za svůj spoluvlastnický podíl. Druhá možnost je zavedena teprve od roku 2007. 3.7.2 Předmět daně ( 2) Podle zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, jsou předmětem daně z pozemků pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Zákon vyjmenovává pozemky, které nejsou předmětem daně. Na tyto pozemky poplatník daně nemusí podávat daňové přiznání. Jedná se o: pozemky zastavěné stavbami, v rozsahu půdorysu stavby. Za tyto pozemky se neplatí daň z pozemků ani v případě, že stavby na nich postavené nejsou předmětem daně ze staveb, lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné (např. les na mimořádně nepříznivých stanovištích, les na exponovaných hřebenech) a lesy zvláštního určení (např. les v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, les lázeňský, lesy v nichž důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření). Podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích se lesy dělí do tří kategorií: lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Předmětem daně z pozemků jsou pouze lesy hospodářské, vodní plochy (např. vodní toky a vodní nádrže), ale rybníky sloužící intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb předmětem daně jsou, pozemky určené pro obranu státu (např. pozemky ve vojenských újezdech). Předmětem daně z pozemků jsou tedy: zemědělská půda orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, pozemky hospodářských lesů s výjimkou hospodářských lesů pod vlivem imisí zařazených do pásek ohrožení (dle 10 odst. 2 lesního zákona), rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb, zastavěné plochy a nádvoří mimo půdorys stavby, ostatní plochy mimo půdorys staveb, např. železniční vlečky,

22 Literární přehled stavební pozemky zdaňuje se půdorys budoucí stavby, která bude předmětem zdanění daní ze staveb. Pro daňové přiznání jsou používány údaje z katastru nemovitostí, ale může dojít k několika odlišnostem při označení pozemků podle katastrálního zákona oproti ZoDN. V katastru nemovitostí jsou vedeny lesní pozemky, ale pro účely daňového přiznání jsou předmětem pouze lesy hospodářské. Další odlišnost je u evidence vodních ploch, kdy v katastru nemovitostí jsou vedeny vodní plochy, ale předmětem daně z nemovitostí jsou pouze rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb. Největší rozdíly nastávají při zdaňování stavebních pozemků, kdy stavební pozemek může vzniknout na pozemcích vedených jako ostatní plochy, lesní pozemky a zastavěné plochy a nádvoří. Tab. 2 Dělení pozemků Dělení pozemků podle zákona o dani z nemovitostí Druh pozemku dle daňového přiznání Dělení pozemků podle katastrálního zákona Orná půda A Orná půda Chmelnice A Chmelnice Vinice A Vinice Zahrady A Zahrady Ovocné sady A Ovocné sady Trvalé travní porosty B Trvalé travní porosty Pozemky hospodářských lesů Pozemky lesů ochranných a lesů zvláštního určení Rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb C nejsou předmětem daně Lesní pozemky D nejsou předmětem Vodní plochy Ostatní vodní plochy daně Zastavěné plochy a nádvoří E Zastavěné plochy a nádvoří Ostatní plochy G Ostatní plochy Stavební pozemky F Ostatní plochy, lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří Zdroj Radvan, 2007 a upraveno autorkou 3.7.3 Osvobození od daně ( 4) Osvobození od daně z pozemků se vztahuje i na část pozemku. Osvobození od daně z pozemků můžeme rozdělit na skupinu, kdy poplatník nemusí podávat daňové přiznání a na skupinu osvobození, kdy poplatník podávat daňové přiznání musí. Tato skupina se dělí na osvobození trvalá a osvobození dočasná.

Literární přehled 23 Osvobození od daně z pozemků Poplatník nemusí podávat daňové přiznání Poplatník musí podávat daňové přiznání Osvobození trvalá Osvobození dočasná Obr. 3 Druhy osvobození od daně z pozemků Zdroj: Vlastní práce autorky 1. Poplatník nemusí podávat daňové přiznání v případě pozemků: pozemky ve vlastnictví státu, pozemky ve vlastnictví obce, v jejímž katastrálním území se pozemek nachází, hřbitovy, veřejně přístupné parky, další pozemky uvedené v zákoně. 2. Poplatník musí podávat daňové přiznání a osvobození uplatňuje až v daňovém přiznání: 2.1. Osvobození trvalá: pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám, muzeím, církvím, stavbám, pozemky sloužící ke zlepšení stavu životního prostředí, pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů pokud je obec od daně osvobodí, další pozemky uvedené v zákoně. 2.2. Osvobození dočasná: zemědělské (5 let) a lesní pozemky (25 let) od doby jejich vrácení zemědělské nebo lesní výrobě, restituované zemědělské pozemky a pozemky hospodářských lesů do výměry 10 ha na dobu 5 let.

24 Literární přehled Další podmínkou pro osvobození, kterou musíme sledovat je u některých druhů pozemkům podmínka jejich nevyužívání k podnikatelské činnosti, případně ještě další podmínka, že pozemky nesmí být pronajímány. 3.7.4 Základ daně ( 5) a výpočet daně z pozemků Daň z pozemků vypočteme jako součin základu daně a sazby daně. Základem daně z pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů je cena půdy výměra pozemku v m² průměrná cena půdy Výpočet daně: m² cena půdy 0,75 % místní koeficient Základem daně z pozemků trvalých travních porostů je cena půdy výměra pozemku v m² průměrná cena půdy Výpočet daně: m² cena půdy 0,25 % místní koeficient Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků je cena pozemku nebo výměra pozemku v m² 3,80 Kč Výpočet daně: m² 3,80 0,25 % (nebo ocenění) místní koeficient Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m² Výpočet daně u stavebních pozemků: m² 1 Kč korekční koeficient místní koeficient Výpočet daně u ostatních pozemků: m² 0,10 Kč místní koeficient 3.7.5 Zaokrouhlování ( 14) Základ daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých porostů, hospodářských lesů a rybníků se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. U ostatních pozemkům základ daně se zaokrouhluje na celé m² nahoru. Daň z pozemků, nebo za spoluvlastnický podíl na dani z pozemku se za jednotlivé druhy pozemků zaokrouhluje na celé Kč nahoru. 3.7.6 Sazba daně ( 6) Sazba daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů je 0,75 % u pozemků trvalého travního porostu, hospodářských lesů a rybníků je 0,25 %. Dvojnásobně se od roku 2010 zvýšila sazba u zastavěných ploch a nádvoří na 0,20 Kč/m², u stavebních pozemků na 2,00 Kč/m², u ostatních ploch na 0,20 Kč/m². Sazba daně u stavebních pozemků (2,00 Kč/m²) se násobí koeficientem podle počtu obyvatel obce (korekční koeficient). Tuto sazbu může obec obecně závaznou vyhláškou zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie.

Literární přehled 25 Tab. 3 Koeficienty pro výpočet sazby daně pro stavební pozemky Koeficient Počet obyvatel Snížený obcí Zvýšený v obci/obec Základní o jednu o dvě o tři obcí kategorii kategorie kategorie do 1 000 1,0 - - - 1,4 1 001 6 000 1,4 1,0 - - 1,6 6 001 10 000 1,6 1,4 1,0-2,0 10 001 25 000 2,0 1,6 1,4 1,0 2,5 25 001 50 000 2,5 2,0 1,6 1,4 3,5 nad 50 000, Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady 3,5 2,5 2,0 1,6 4,5 Praha 4,5 3,5 2,5 2,0 5,0 Zdroj: Radvan, 2007 a upraveno autorkou 3.8 Daň ze staveb 3.8.1 Předmět daně ( 7) Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území České republiky, pro které byl vydán kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, stavby užívané před vydáním kolaudačního souhlasu (rozhodnutí) a stavby dokončené podle dříve vydaných právních předpisů. Předmětem daně jsou také byty a nebytové prostory, které jsou zapsány v katastru nemovitostí. Stavby, ve kterých jsou tyto byty a nebytové prostory pak nejsou předmětem daně ze staveb. Předmětem daně ze staveb nejsou stavby, pro které nemusí být vydán kolaudační souhlas a stavby, jejichž užívání nemusí být oznámeno stavebnímu úřadu. Tyto stavby jsou vyjmenovány ve stavebním zákoně v 103. Jsou to např. přízemní stavby skleníků a zimních zahrad do 40 m² a max. s jedním podzemním podlažím, stavby bazénů do 40 m², přízemní nepodsklepené stavby do 25 m² a do 5 m výšky, pokud neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat ani k uskladnění hořlavých kapalin a plynů. Předmětem daně ze staveb nejsou stavby rozvodů energií, stavby pro veřejnou dopravu, vodní díla vyjmenovaná v ZoDN. Předmětem daně nejsou stavby, v nichž jsou byty nebo samostatné nebytové prostory, které jsou samostatně předmětem daně ze staveb. V případě spoluvlastnictví je nutné podat daňové přiznání společné pro všechny vlastníky stavby. Přiznání podává společný zástupce všech vlastníků.

26 Literární přehled Každý spoluvlastník nemůže podat přiznání sám za svůj spoluvlastnický podíl na stavbě, bytu nebo nebytového prostoru. Tato možnost je přípustná pouze u daňového přiznání z pozemků, na nichž nestojí stavby. 3.8.2 Poplatníci daně ( 8) Poplatníky daně jsou: vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru, je-li vlastníkem stát pak je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace nebo právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku, pokud je správcem stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru Pozemkový fond České republiky nebo Správa státních hmotných rezerv, pak tyto instituce jsou také poplatníky daně ze staveb. 3.8.3 Osvobození od daně ( 9) Osvobození od daně ze staveb se vztahuje i na část stavby. Druhy osvobození od daně ze staveb můžeme stejně jako u osvobození od daně z pozemků rozdělit na skupinu, kdy poplatník nemusí podávat daňové přiznání a na skupinu osvobození, kdy poplatník podávat daňové přiznání musí. Tuto skupinu můžeme rozdělit na osvobození trvalá a osvobození dočasná. Osvobození od daně ze staveb Poplatník nemusí podávat daňové přiznání Poplatník musí podávat daňové přiznání Osvobození trvalá Osvobození dočasná Obr. 4 Druhy osvobození od daně ze staveb Zdroj: Vlastní práce autorky 1. Poplatník nemusí podávat daňové přiznání, v případě staveb: stavby, byty a samostatné nebytové prostory ve vlastnictví státu, stavby, byty a samostatné nebytové prostory ve vlastnictví obce, v jejímž katastrálním území se nachází,

Literární přehled 27 stavby, byty a samostatné nebytové prostory k zajištění veřejné hromadné výroby, další stavby, byty a samostatné nebytové prostory uvedené v zákoně. 2. Poplatník musí podávat daňové přiznání a osvobození uplatňuje až v daňovém přiznání: 2.1. Osvobození trvalá: stavby, byty a samostatné nebytové prostory ve vlastnictví církví, obecně prospěšných společností, sdružení občanů, škol, stavby, byty a samostatné nebytové prostory ve vlastnictví veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí, stavby, byty a samostatné nebytové prostory sloužící výhradně pro zlepšení životního prostředí, další stavby, byty a samostatné nebytové prostory uvedené v zákoně. 2.2. Osvobození dočasná: na dobu osmi let stavby kulturních památek po vydání stavebního povolení na stavební úpravy, na dobu pěti let stavby, byty a samostatné nebytové prostory, u nichž byla provedena změna vytápění z pevných paliv na vytápění pomocí obnovitelných zdrojů energie. Další podmínkou pro osvobození od daně ze staveb je u některých druhů staveb podmínka jejich nevyužívání k podnikatelské činnosti, případně nesmí být pronajímány. 3.8.4 Základ daně ( 10) a výpočet daně ze staveb Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m². Pokud má stavba svislou nosnou konstrukci, pak půdorys je průmět obvodového pláště na pozemek. Pokud stavba nemá svislou nosnou konstrukci, pak půdorys je průmět obvodu stavby na povrch pozemku. Katastr nemovitostí eviduje pod druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří nejen vlastní stavbu, ale i okolní pozemek. Proto je nutné spočítat skutečnou výměru pozemku, která je zastavěna stavbou. V případě stavby bez svislé nosné konstrukce může nastat skutečnost, že tuto stavbu katastr nemovitostí neeviduje vůbec, ale pro účely daně z nemovitostí musíme zjistit skutečnou výměru průmětu obvodu stavby a tu potom zdanit daní ze staveb. Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy, kterou je nutné vynásobit koeficientem 1,20. Daň vypočteme jako součin základu daně a sazby daně.

28 Literární přehled Obytné domy: Výpočet daně: m² (2 Kč + 0,75 Kč za nadzemní podlaží) korekční koeficient místní koeficient Příslušenství k obytným domům: Výpočet daně: m² (bez 16 m²) (2 Kč + 0,75 Kč za nadzemní podlaží) korekční koeficient místní koeficient Chaty, chalupy: Výpočet daně: m² (6 Kč + 0,75 Kč za nadzemní podlaží) koeficient 1,5 místní koeficient koeficient v národních parcích a CHKO Příslušenství k chatám a chalupám: Výpočet daně: m² (2 Kč + 0,75 Kč za nadzemní podlaží) koeficient 1,5 místní koeficient koeficient v národních parcích a CHKO Garáže: Výpočet daně: m² (8 Kč + 0,75 Kč za nadzemní podlaží) koeficient 1,5 místní koeficient Stavby pro podnikatelskou činnost: Výpočet daně: m² (2; 10 Kč + 0,75 Kč za nadzemní podlaží) koeficient 1,5 místní koeficient Byty: Výpočet daně: m² 1,20 (2 Kč) korekční koeficient místní koeficient Samostatné nebytové prostory pro podnikatelskou činnost Výpočet daně: m² 1,20 (2; 10 Kč) koeficient 1,5 místní koeficient 3.8.5 Koeficienty upravující sazbu daně ZoDN umožňuje zastupitelstvům obcí upravit nebo zavést obecně závaznou vyhláškou tři typy koeficientů, kterými se upravuje sazba daně (Sedmihradská, 2010): korekční koeficient podle 6, odst. 4 písm. a) a podle 11 odst. 3 písm. a) koeficient je přiřazen obcím podle počtu obyvatel. Tento koeficient mohou obce zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie, koeficient 1,5 podle 11 odst. 3 koeficient mohou obce vyhlásit na stavby pro individuální rekreaci, samostatné garáže, stavby a nebytové prostory pro podnikatelskou činnost, místní koeficient podle 12 koeficient mohou obce stanovit pro všechny nemovitosti na území obce s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic zahrad,

Literární přehled 29 ovocných sadů a trvalých travních porostů. Koeficient může být stanoven ve výši 2, 3, 4 nebo 5. 3.8.6 Zaokrouhlování ( 14) Základ daně ze staveb se zaokrouhluje na celé m² nahoru. Daň ze staveb se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. 3.8.7 Sazba daně ( 11) Sazba daně se liší podle druhu stavby. Za obytné domy a za stavby, které tvoří jejich příslušenství je sazba 2 Kč za m². Za stavby, které tvoří příslušenství obytných domů, se daň platí pouze z výměry nad 16 m². Za stavby pro individuální rekreaci a rodinné domy, které jsou využívány pro individuální rekreaci, je výše základní sazby daně 6 Kč za m². U staveb garáží, které jsou vystavěny oddělené od obytných domů, je sazba daně 8 Kč za m². U staveb a nebytových prostorů užívaných pro podnikatelskou činnost se sazby daně liší. Pro stavby a nebytové prostory užívané pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro lesní a vodní hospodářství jsou to 2 Kč za m². Pro jinou podnikatelskou činnost je sazba daně 10 Kč za m². Základní sazby daně se zvyšují za každé nadzemní podlaží o 0,75 Kč. V případě staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně zvyšuje za každé nadzemní podlaží bez ohledu na zastavěnou plochu nadzemního podlaží. V případě ostatních staveb se základní sazba daně zvyšuje pouze v případě, že zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. Prvním nadzemním podlažím je podlaží, které má úroveň podlahy do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu. V projektové dokumentaci může být stanoveno první nadzemní podlaží jinak. Za další podlaží je považováno i účelově určené podkroví. Půdy nejsou považovány za další nadzemní podlaží. Základní sazba daně u obytných domů, staveb příslušenství k obytným domům, bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů se násobí korekčním koeficientem. Korekční koeficient činí 1 až 4,5. Obec může tento koeficient zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorii.

30 Literární přehled Tab. 4 Koeficienty pro výpočet sazby daně pro obytné domy a byty Korekční koeficient Počet obyvatel Snížený obcí v obci /Obec Základní o jednu o dvě o tři Zvýšený kategorii kategorie kategorie do 1 000 1,0 - - - 1,4 1 001 6 000 1,4 1,0 - - 1,6 6 001 10 000 1,6 1,4 1,0-2,0 10 001 25 000 2,0 1,6 1,4 1,0 2,5 25 001 50 000 2,5 2,0 1,6 1,4 3,5 nad 50 000, Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady 3,5 2,5 2,0 1,6 4,5 Praha 4,5 3,5 2,5 2,0 5,0 Zdroj: Radvan, 2007 a upraveno autorkou U rekreačních staveb a domů, doplňkových staveb k rekreaci, garáží a staveb pro podnikatelskou činnost může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou koeficient 1,5. V případě, že jsou rekreační stavby, domy a doplňkové stavby k rekreaci umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí, pak se sazba daně násobí koeficientem 2. Protože výpočet daně ze staveb je značně složitý díky různým druhům staveb, možnému použití několika různých koeficientů a případnému zvýšení za nadzemní podlaží je pro přehlednost výpočtu daně ze staveb vhodná tabulka.

Literární přehled 31 Tab. 5 Výpočet daně ze staveb Předmět daně ze staveb Základní sazba v Kč/m² Násobící koeficienty Korekční 1,5 Místní NP, zóna I. CHKO Obytný dům 2 1-5 - 2-5 - Příslušenství k obytnému domu nad 16m² 2 1-5 - 2-5 - Rekreační stavby a domy 6 - žádný / 1,5 2-5 2,0 Doplňkové stavby k rekreaci 2 - žádný / 1,5 2-5 2,0 Garáže 8 - žádný / 1,5 2-5 - Stavby pro podnikatelskou činnost zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 - žádný / 1,5 2-5 - Stavby pro podnikatelskou činnost průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 10 - žádný / 1,5 2-5 - Stavby pro podnikatelskou činnost ostatní podnikání 10 - žádný / 1,5 2-5 - Ostatní stavby 6 - - 2-5 - Zdroj: Radvan, upraveno autorkou 3.9 Zdaňovací období ( 13) Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, podstatný je stav k 1. lednu daného roku. Jako jediná daň se platí daň z nemovitostí na rok dopředu a ke změnám v průběhu kalendářního roku se nepřihlíží. 3.10 Daňové přiznání ( 13a) Daňové přiznání podává poplatník příslušnému správci daně do 31. ledna. V případě zaslání daňového přiznání poštou je podstatné datum pošty, které musí být nejpozději 31. ledna. Poplatník je povinen podat daňové přiznání pokud se změnily okolnosti rozhodné pro vyměření daně, nebo pokud došlo ke změně poplatníka. V případě, že došlo ke změně sazeb daně, ke změně průměrné ceny půdy, ke stanovení nebo změně koeficientu podle počtu obyvatel obce, místního koefici-

32 Literární přehled entu nebo koeficientu pro rekreační stavby umístěné v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí není poplatník povinen podat daňové přiznání. Existuje několik druhů daňového přiznání: řádné podává poplatník, pokud se změnily okolnosti rozhodné pro vyměření daně, nebo pokud došlo ke změně poplatníka daně, dílčí toto daňové přiznání podává poplatník v případě, že již u správce daně má evidováno daňové přiznání z minulého zdaňovacího období a v dílčím přiznání daňový poplatník pouze vyplní změnu a na posledním listě DP vypočte celkovou daňovou povinnost, opravné tento typ daňové přiznání podává poplatník v případě, že zjistí, že údaje v již podaném daňovém přiznání jsou nesprávné, dodatečné podává poplatník, pokud zjistí, že daňová povinnost má být vyšší nebo nižší než poslední známá daňová povinnost. Pokud fyzická nebo právnická osoba přestala být poplatníkem daně u jednoho správce daně z důvodu, že se změnila vlastnická nebo jiné práva ke všem nemovitostem v obvodu tohoto správce daně, je tato osoba povinna oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období. 3.11 Platba daně ( 15) Daň z nemovitostí je splatná ve dvou splátkách. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, nejpozději 31. srpna a 30. listopadu. U ostatních poplatníků také ve dvou stejných splátkách, ale první splátka musí být nejpozději do 31. května a u druhé splátky zůstává stejný termín tj. 30. listopadu. V případě, že výše daně nepřesáhne 5 000 Kč, pak je splatná do 31. května. Poplatník daně může zaplatit do 31. května i vyšší částku než 5 000 Kč. Den platby daně je den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně. V případě platby v pokladně finančního úřadu je to den, kdy pokladna hotovost přijala, pro případ převodu z účtu poplatníka musí poplatník počítat s několika pracovními dny potřebnými pro převod na účet správce. V případě, že daňová povinnost poplatníka nepřesáhne 30 Kč, tak daňové přiznání je poplatník povinen podat, daň se vyměří, ale nepředepíše. Pokud je daňová povinnost poplatníka za spoluvlastnický podíl na dani z pozemků, menší než 50 Kč, pak poplatník zaplatí minimální daň 50 Kč.

Literární přehled 33 3.12 Změny v daních v letech 2006 2010 3.12.1 Změny v daních z nemovitostí 2006 nedošlo ke změnám oproti roku 2005. 3.12.2 Změny v daních z nemovitostí 2007 zavedeno osvobození od daně z pozemků i na část pozemků, je umožněno podat daňové přiznání k dani z nemovitostí podle rozsahu spoluvlastnických podílů, změna splatnosti daně u poplatníků neprovozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ze 4 splátek ročně na 2 splátky tj. 31. 5. a 30. 11., zvýšení hranice pro jednorázovou platbu daně z 1 000 Kč na 5 000 Kč, nový vzor daňového přiznání. 3.12.3 Změny v daních z nemovitostí 2008 zrušeny koeficienty 0,3 a 0,6 při výpočtu daně z nemovitostí u stavebních pozemků a staveb obytných domu, příslušenství bytů a nebytových prostorů a jejich nahrazení koeficientem 1, zaveden místní koeficient 12 (na všechny druhy pozemků) obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou místní koeficient ve výši 2, 3, 4, 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka. Místní koeficient se poprvé použije pro zdaňovací období roku 2009. Obecně závazná vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti 1. ledna následujícího zdaňovacího období, pozemky orné půdy, chmelnice, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů mohou být osvobozeny od daně z pozemků, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou. Toto osvobození se poprvé použije pro zdaňovací období roku 2009, od roku 2008 nelze dohodou pronajímatele a nájemce přenést daňovou povinnost na pronajímatele, jde-li o pozemky evidované ve zjednodušené evidenci. 3.12.4 Změny v daních z nemovitostí 2009 od roku 2009 je možné poprvé použít místní koeficient dle 12, zvýšení podle místního koeficientu ( 12) nelze použít na pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů, zrušení osvobození novostaveb od daně ze staveb, u již vzniklých osvobození končí toto osvobození dnem 31. 12. 2009, zrušení osvobození zateplených staveb,

34 Literární přehled od 1. 11. 2009 došlo ke změně dne platby daně na den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně, před 1. 11. 2009 to byl den, kdy bylo uskutečněno odepsání peněžních prostředků z účtu plátce. 3.12.5 Změny v daních z nemovitostí 2010 zvýšení, zdvojnásobení pevných sazeb u většiny pozemků a staveb. Sazby zůstávají stejné pouze zemědělských pozemků, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním hospodařením a u staveb a nebytových prostor pro ostatní podnikatelskou činnost, pro zdaňovací období 2010 došlo k úpravě 16a v roce 2009 lze pro zdaňovací období roku 2010 vydat obecně závaznou vyhlášku do 30. 11. 2009, s účinností od 1. 1. 2010.

Literární přehled 35 Tab. 6 Sazby daně z pozemků a staveb Sazby daně z pozemků v Kč/m² do 2009 od 1. 1. 2010 E zastavená plocha a nádvoří 0,10 0,20 F stavební pozemek 1,00 2,00 G ostatní plocha 0,10 0,20 Sazby daně ze staveb v Kč/m² do 2009 od 1. 1. 2010 H obytný dům 1,00 2,00 I příslušenství k obytnému domu 1,00 2,00 J stavba nebo rodinný dům pro individuální rekreaci 3,00 6,00 K stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci 1,00 2,00 L garáž vystavěná odděleně od obytného domu 4,00 8,00 M zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 1,00 2,00 N průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba 5,00 10,00 O ostatní podnikatelská činnost 10,00 10,00 P ostatní stavba 3,00 6,00 R byt 1,00 2,00 S zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 1,00 2,00 T průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, 5,00 10,00 U ostatní podnikatelská činnost 10,00 10,00 V samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž 4,00 8,00 Z ostatní samostaný nebytový prostor 1,00 2,00 Zdroj: Marková, 2009 a 2010

36 Vlastní práce 4 Vlastní práce Praktická část práce je zaměřena na vývoj výše zdanění DN od roku 2006, porovnání významu DN pro rozpočty obcí od nejmenších vesnic do 1 000 obyvatel, přes města od 10 000 do 25 000 obyvatel, až po největší města nad 50 000 obyvatel. Bude zhodnocena výše nedoplatků na DN v návaznosti na hospodářskou recesi. U staveb bez svislé nosné konstrukce a u plošných staveb budou posouzeny problémy aplikace daně z nemovitostí. 4.1 Příklady výpočtu daní 4.1.1 Zdanění bytu Příklad výpočtu: Poplatník vlastní byt o výměře 60 m². Základem daně u bytu je výměra bytu 1,2 = upravená podlahová plocha základní sazba daně (1 Kč, od roku 2010 2 Kč) korekční koeficient. S koeficientem podle 12 nebo koeficientem podle 11 odst. 3 písm. b) ZoDN, ani se změněným korekčním koeficientem není počítáno. Tab. 7 Výpočet daně z bytu o výměře 60 m² (v Kč) Byt o výměře 60m 2 2006 2007 2008 2009 2010 Obec do 300 222 222 272 272 144 Obec 301 600 244 244 272 272 144 Obec 601 1 000 272 272 272 272 144 Obec 1 001 6 000 101 101 101 101 202 Obec 6 001 10 000 116 116 116 116 231 Obec 10 001 25 000 144 144 144 144 288 Obec 25 001 50 000 180 180 180 180 360 Obce nad 50 001, Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady. 252 252 252 252 504 Praha 324 324 324 324 648 Zdroj: Vlastní práce autorky U poplatníka vlastnícího nemovitosti na vesnici do 300 obyvatel se daňové zatížení zvýšilo z 22 Kč v roce 2006, na 72 Kč v roce 2008. V roce 2008 se změnil koeficient pro nejmenší obce z 0,3 na 1. Poslední zvýšení proběhlo v roce 2010 na 144 Kč. V případě bytu v obci do 1000 obyvatel zaplatí poplatník v roce 2006 částku 72 Kč. Daňová povinnost se zvýší v roce 2010 na 144 Kč, což je o 100 % více než

Vlastní práce 37 v roce 2006. V obcích nad 1 001 obyvatele daňová povinnost v letech 2006 až 2009 zůstala stejná a zvýšila se od roku 2010. Základ a sazba daně jsou vždy stejné u všech obcí, ale korekční koeficient se liší podle velikosti obce. V obci do 1000 obyvatel zaplatí poplatník v roce 2010 částku 144 Kč. Nejvyšší daňová povinnost podle ZoDN je v Praze, kde poplatník zaplatí 648 Kč, což je o 350 % více oproti poplatníku vlastnícímu nemovitost v obci do 1 000 obyvatel. Podle ZoDN Praha může zvýšit korekční koeficient ze 4,5 na 5 a této možnosti hlavní město využívá. Ve výpočtu je počítáno pouze s korekčním koeficientem podle počtu obyvatel. Pokud by obec změnila některý ze tří koeficientů, které může ovlivnit, pak by se výpočet daně změnil. Obr. 5 Vývoj daňového zatížení u bytu o výměře 60 m² (v Kč) Zdroj: Vlastní práce autorky 4.1.2 Zdanění rodinného domu Příklad výpočtu: Poplatník vlastní přízemní rodinný dům o výměře 150 m², samostatnou garáž o výměře 20 m² a pozemek o výměře 500 m². Pozemek je vedený v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří. Základem daně u domu je 150 m², sazba daně je 1 Kč za m² (od roku 2010 je sazba 2 Kč za m²). Za dům poplatník zaplatí 150 Kč (300 Kč v roce 2010). Za garáž zaplatí 20 4 = 80 Kč (20 8 = 160 Kč v roce 2010). Za pozemek zaplatí 500 0,10 = 50 Kč (500 0,20=100 Kč v roce 2010). U poplatníka vlastnícího nemovitost v obci do 1 000 obyvatel je celková daňová povinnost 280 Kč (korekční koeficient 1), od roku 2010 daňová povinnost tohoto poplatníka je 560 Kč.