HISTORY Situace v českých zemích před rokem 1848 Dějepis pro 3.H Prezentace 2 Mgr. Soňa Patočková SOŠ a Gymnázium Staré Město 2011
České národní probuzení Leopold II. (1790-1792) osvícený panovník jeho korunovace spjata s první průmyslovou výstavou v Praze František I. (jako císař římský II.; 1792-1835) bojuje s Napoleonem v bitvě u Slavkova zapojil Rakousko do protifrancouzské koalice
České národní probuzení - příčiny ČNO je utváření novodobého národa na naše území pronikají myšlenky VFR vliv měly i patenty Josefa II. (zrušení nevolnictví a toleranční patent) germanizace našeho území existence drobné inteligence Josef Dobrovský: novodobá česká gramatika (Zevrubná mluvnice jazyka českého)
České národní probuzení - příčiny 1790: V. M. Kramerius: Česká expedice Josef Jungmann: česko-německý slovník (Čech je ten, kdo česky mluví) 1832: František Palacký: Dějiny národa Českého v Čechách i na Moravě Pavel Josef Šafařík: Slovanské starožitnosti
České národní probuzení - příčiny 1790: V. M. Kramerius: Česká expedice Josef Jungmann: česko-německý slovník (Čech je ten, kdo česky mluví) 1832: František Palacký: Dějiny národa Českého v Čechách i na Moravě Pavel Josef Šafařík: Slovanské starožitnosti
České národní probuzení - příčiny Divadlo nejstarší: Bouda na Koňském trhu konec 18. století: Nosticovo divadlo (Stavovské divadlo) 1834: Ochotnické a Loutkové divadlo; Matěj Kopecký
Revoluční rok 1848-1849 Příčiny: nespokojenost s politickým uspořádáním vzrůst národního cítění snaha o sjednocení (Německo, Itálie) sociální konflikty
Revoluční rok 1848-1849 Itálie povstání na Sicílii proti vládě Bourbonů na S proti rakouské vládě Giuseppe Garibaldi revoluce poražena kvůli nejednotě
Revoluční rok 1848-1849 Francie první revoluce v roce 1830 vznikla červencová monarchie v roce 1848: kritika červencové monarchie pro korupci a celní politiku opozice pořádá veřejná shromáždění ty jsou zakázány; král posílá vojsko únor 1848: revoluce, svržen Ludvík Filip a vyhlášena republika
Revoluční rok 1848-1849 Francie prozatímní vláda zřídila národní dílny ale ty pak zrušila červnová revoluce 1848: dělníci bojují proti buržoazii 1848: nová ústava prezidentem Ludvík Bonaparte 1851 si nechal protiústavně prodloužit moc na 10 let a pak se prohlásil za císaře druhé císařství (1852-1870)
Revoluční rok 1848-1849 Německo cíl: sjednotit Německo a vyhlásit ústavu do Frankfurtu nad Mohanem byl svolán německý parlament jednali s panovníky o možném sjednocení N. panovníci byli neochotní ke sjednocení pruský král sněm rozehnal vojskem
Revoluční rok 1848-1849 Rakousko nespokojeny ty národy, které se nepodílí na moci Slované: 17 mil., Němci: 8 mil., Maďaři: 5 mil.) v březnu 1848 propukla revoluce ve Vídni císař reaguje sesazením Metternicha a slibuje novou ústavu a svobodu tisu Pillersdorfova ústava panovníkovi neubrala pravomoci
Revoluční rok 1848-1849 Rakousko od července zasedá Říšský sněm pracuje na nové ústavě a řeší otázku zrušení roboty v říjnu se situace vyhrotila ve Vídni byly nepokoje a blížila se sem maďarská armáda zasedání Říšského sněmu bylo obnoveno v Kroměříži
Revoluční rok 1848-1849 Rakousko sněm nedospěl k řešení (ústava) ale zákon o zrušení roboty (1848) 2. 12. 1848 abdikuje Ferdinand I. Dobrotivý nastupuje František Josef I. (1848-1916) na jaře 1849 byl sněm rozpuštěn
Revoluční rok 1848 1849 v Praze 11. března 1848 byl na shromáždění ve Svatováclavských lázních zvolen výbor poslal petici císaři obsah petice: občanské svobody, zrušení některých daní, zřízení národních gard a státoprávní požadavky, rovnoprávnost češtiny a němčiny císař přislíbil zrovnoprávnění češtiny s němčinou v úředním styku
Revoluční rok 1848 1849 v Praze Svatováclavský výbor odpověděl novou peticí císař poslal kabinetní list, ve kterém poskytl zemím Koruny české jistou autonomii duben-květen 1848: diskuse o tom, zda volit zástupce do německého parlamentu Palacký to odmítl na červen svolán do Prahy Slovanský sjezd řešil se austroslavismus (nevýhodný pro Slováky a Poláky)
Revoluční rok 1848 1849 v Praze sjezd byl odvolán 12.-17. 6. 1848: povstání v Praze generál Windischgrätz vyhlásil stanné právo a nechal Prahu bombardovat na podzim 1848 byl rozpuštěn sněm v Kroměříži ústava byla oktrojována a to přimělo demokraty k přípravě dalšího povstání to bylo vyzrazeno (májové povstání 1849)
Revoluční rok 1848 1849 v Praze v čele májového povstání ruský anarchista M. A. Bakunin a J. V. Frič http://www.youtube.com/watch?v=hffpoqr Ays8 minuta 46.
Habsburská monarchie v letech 1849-1867 po odhalení májového spiknutí byl v Praze vyhlášen výjimečný stav trval až do roku 1853 1851: říšská rada vydává silvestrovské patenty začíná absolutismus ministrem vnitra Alexandr Bach vytvořil státní aparát; jeho oporami je armáda a policie Bach kritizován
Habsburská monarchie v letech 1849-1867 Bach odvolán 1860: vydán říjnový diplom (základní zákon říše) 1861: oktrojovaná ústava (dvoukomorová říšská rada; výhoda pro Uhry) 1866: Rakousko vyhlašuje válku Prusku. To si získala Itálii a Francii (ta byla neutrální) 1866: bitva u Sadové (Hradec Králové) řešení uherské otázky
Habsburská monarchie v letech 1849-1867 1867: dualismus (Rakousko-Uhersko), řeka Litava (Předlitavsko, Zalitavsko) 1867: zklamání pro Čechy politika pasivní rezistence 1871: fundamentální články (zemské sněmy měly mít větší pravomoc) 2 proudy: staročeši a mladočeši
Politický vývoj v monarchii v období 1867-1914) 1871: fundamentální články (zemské sněmy měly mít větší pravomoc) 2 proudy: staročeši a mladočeši staročeši: konzervativní Palacký mladočeši: Rieger vyhraněnější politický program
Politický vývoj v monarchii v období 1867-1914) obě strany měly rozdílný postoj k pasivní rezistenci rozkol mezi nimi 1874: mladočeši se ustavili jako politická strana hrabě Taafe: nový předseda vlády; potřebuje většinovou podporu kabinetu proto počítá s Čechy; dává přednost kompromisům drobečková politika : 80. léta 19. století
Politický vývoj v monarchii v období 1867-1914) výsledky drobečkové politiky: rozdělení univerzity (Karlo-Ferdinandova) nebo Stremayerova jazyková nařízení diskuse o pravosti Rukopisů (T. G. Masaryk) punktace: koncepce národnostního smíru (rozčlenění země na prostor český a německý) TGM a Hilsneriáda (1899, Polná, Anežka Hrůzová)
Politický vývoj v monarchii v období 1867-1914) vznik nových politických stran 1878: Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická 1894: Křesťansko-sociální strana: Jan Šrámek 1903: Agrární strana: Alfons Štastný, Antonín Švehla 1897: Národně sociální strana: Václav Klofáč