Revoluce v Habsburské monarchii byla součástí série revolucí v evropských státech (Itálie, Francie, německé země) tzv. jara národů.

Transkript

1

2 Revoluce v Habsburské monarchii byla součástí série revolucí v evropských státech (Itálie, Francie, německé země) tzv. jara národů. Co předcházelo revoluci v podunajské monarchii: politický systém: absolutismus formálně v čele císař Ferdinand I. Dobrotivý ( ) mentálně slabý - vládne za něj Státní rada (Metternich a spol.). obecná charakteristika: reakční vláda: odmítání reforem + obavy z revoluce: kontrola veřejného i soukromého života (cenzura, kontrola korespondence, tajná policie, udavači) / centralismus: omezoval samosprávu zemí Mocenská elita v politice prosazovala konzervatismus: věrnost "oltáři a trůnu".

3

4 FERDINAND I. DOBROTIVÝ / C. V. L. METTERNICH

5 Ovšem progresivním politickým směrem první poloviny 19. století stával liberalismus projevující se požadavkem zavedení ústavního systému (dělba moci, garance základních práv a svobod). Příčiny a požadavky: - neschopnost resp. neochota učinit reformy ze strany vlády - venkov - neúroda 1846/7 + stoupající ceny základních životních potřeb a rostoucí nezaměstnanost byly příčinou četných hladových bouří v moravských a slezských městech. Davy hladovějící chudiny přepadávaly obilní skladiště, povozy s obilím a i pekařské krámy, rabovaly a násilím si braly potraviny. - města se rozrůstala rychleji než průmyslová odvětví nezaměstnanost proletariát (proles = potomci = ti, co mají jen děti).

6 Proletariát stejně jako rolnictvo postrádal vlastní vůdce a nalezl je v univerzitních studentech. -střední městská vrstva požadovala demokratické a liberální reformy: zavedení lidských a občanských práv a svobod (svoboda projevu, zrušení cenzury, svoboda spolčování a shromažďování) / požadavek konstituce ústavy, kt. by se řídil král i vláda, která by byla odpovědná volenému sněmu. V hospodářské oblasti: odstranit zásahy státu do výroby svoboda hospodářské činnosti ( Laissez-faire ); ochrana soukromého vlastnictví.

7 Průběh revoluce: první povstání ve Vídni: odstoupil kancléř Metternich + císař přislíbil vydání ústavy a liberální reformy. 25. dubna (Pillersdorfova) ústava - oktrojovaná (svrchu udělená - sestavená bez demokratického projednání s volenými zástupci lidu) / přiznávala císaři právo veta, volební řád zvýhodňoval majetné vrstvy; květen 1848 druhé povstání ve Vídni (nespokojenost s ústavou (odvolána) / (panovník prchá do Innsbruku) / mezi tím proběhly volby do Říšského sněmu / ustanovena tzv. Bachova vláda 22. července se sešel zahájení jednání Říšského sněmu / měl projednat novou ústavu..

8 VÍDEŇ květen 1848

9 během jednání odsouhlasen i zákon o zrušení poddanství a roboty. Každý "osvobozený rolník" zaplatil za svůj výkup pouhou třetinovou cenu, ale nikoliv hotově, nýbrž v dvacetiletém splátkovém kalendář. Zrušení rozdílu mezi dominikálem a rustikálem (jeho hodnota stanovena část ve splátkách zaplatili rolníci + část stát). Do rakouské revoluce výrazně zasáhla i revoluce v Německu (otázka sjednocení a postoj Maďarů). 6. října - třetí povstání ve Vídni (na podporu revoluce v Uhrách) - potlačeno (2000 mrtvých) gen. Windischgrätzem 22. listopadu byl (kvůli bezpečnosti) ústavodárný říšský sněm přenesen do Kroměříže.

10 říjen třetí povstání ve Vídni a jeho porážka

11 Zámek v Kroměříži

12 byl ve věku 18let zvolen císařem Fratišek Josef I. / dole gen. Windischgrätz

13 Po abdikaci Ferdinanda I. nastoupil na trůn 2. prosince 1848 FRANTIŠEK JOSEF I. = nezatížen sliby předchozího císaře začal obnovovat absolutismus a centralizaci obsazen kroměřížský zámek, vstup poslancům zakázán; sněm, který měl projednat ústavu zdola byl rozpuštěn. Byla vydána nová oktrojovaná Stadionova ústava: princip centralismu, velké pravomoci císaře a ministrů nevstoupila v platnost / zrušena Silvestrovsými patenty (1851): obnoven absolutistický režim (Alexandr Bach ministr vnitra) neoabsolutismus.. Revoluce v západní části byla poražena (v Čechách revoluce likvidována v červnu 1848 viz dále) a bylo třeba se vypořádat s revoltou v Uhersku

14 Uherská revoluce nejkrvavější; z národního boje za svobodu přerostla ve válku za nezávislost maďarský stavovský sněm (zásadní projev Lajos Kossuth 3. 3.) vyhlásil liberální požadavky (celkem 12): uherská ústava vlastní vláda a parlament rozšíření volebního práva zrušení poddanství / zákaz poslání vojáků do ciziny rovnost před zákonem / svoboda tisku / zrušení cenzury 15. března 1848 uherská delegace předložila ve Vídni požadavky přijaty (17.3.): Uherské království fakticky nezávislé na Vídni (vláda ve Vídni hrála o čas).

15 Revoluce v Rakouském císařství

16 Lajos Kossuth politik, spisovatel a revolucionář, nejvýznamnější představitel maďarské revoluce / národní hrdina boje za svobodu a nezávislost. Prosadil osvobození rolníků vytvořil dobrovolnické vojsko honvédů, hlavně proti národnostním menšinám, které se bránily proti programu maďarizace. (Nemaďarské národy Uherska nedostaly záruky národních práv a možnost podílet se na uherské politice!) Šlo zejména o Chorvaty, vedené bánem Josipem Jelačičem, kteří se postavili na císařskou stranu.

17 L. Kossuth v čele lidového povstání

18 Hrozba ofenzívy Chorvatů a vládních vojsk vytvořen Výbor národní obrany v čele s L. Kossuthem maďarská armáda porazila v bitvě u Pákozdu vojska chorvatského bána J. Jelačiće povstání ve Vídni na podporu uherské revoluce. leden 1849 císařská vojska obsazují Pešť jaro 1849 velké vojenské úspěchy Maďarů (celonárodní revoluce): porážky rakouských a rakousko-ruských sborů.. Znovu obsazen Budín a Pešť maďarský sněm detronizoval Habsburky a vyhlásil nezávislost země. červen: zásah ruské armády gen. Paskeviče proti uh. revoluci: 13. srpna 1849 po bitvě u Világose kapitulace uh. rev. armády

19 KRVAVÉ MAĎARSKÉ POVSTÁNÍ / NÁRODNÍ REVOLUCE

20

21

22 REVOLUCE V ČECHÁCH završení národního obrození - počátek moderní české politiky 11. března Praha / Svatováclavské lázně - veřejné shromáždění (svolané letáky z iniciativy tajného klubu Repeal), na kt. byl schválen návrh PETICE CÍSAŘI (11bodů) Požadavky: vytvoření jednotného státoprávního celku ze zemí české koruny zrovnoprávnění Čechů a Němců ve všech oblastech veřejného života všeobecný výkup z roboty a zrušení poddanství zavedení obecní samosprávy svobodu tisku a shromažďování..

23 NÁRODNÍ VÝBOR (původně Svatováclavský ustaven ) - vedený představiteli liberálního měšťanstva a inteligence / stal se vůdčí silou českého politického hnutí (po porážce červnového povstání rozpuštěn).

24 Pod vlivem povstání vídeňského lidu ( března) slíbil císař ústavu. Ve všech větších městech zřizovány národní gardy. KABINETNÍ LIST = odpověď císaře na petici čeština zrovnoprávněna s němčinou na českých školách + v úředním styku. Slib svolání zemského sněmu. Spornou zůstávala pouze otázka státoprávního postavení českých zemí. NÁRODNÍ VÝBOR (původně Svatováclavský) - vedený představiteli liberálního měšťanstva a inteligence / stal se vůdčí silou českého politického hnutí / po porážce červnového povstání rozpuštěn.

25