SWOT analýza rekreačního rybářství Jiří Musil 1, Lukáš Kalous 2, Tereza Vajglová 1 & Miroslav Barankiewicz 1 1 Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, veřejně výzkumná instituce, Odbor aplikované ekologie, Oddělení ekologie vodních organismů, Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, email: jiri_musil@vuv.cz, tel: +420 702 202 962 2 Katedra zoologie a rybářství, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 16521 Praha 6 Suchdol Výzkumná zpráva zpracovaná v rámci projektu Technologické agentury České republiky č. TD010045 s názvem: Numerická a funkční analýza sektoru akvakultury, včetně rekreačního rybářství, zaměřená na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení stavu vodních ekosystémů.
Úvod Rybářství (rybolov), ve smyslu lidské činnosti lovu ryb, případně dalších vodních organismů, zastává v lidských dějinách i v současnosti významné místo. Prvotních důvodem rybolovu byla nesporně snaha získat ryby jako potravu. Postupem času se však rybářství postupně měnilo také na aktivní způsob trávení volného času, zdroj zábavy i odpočinku a specifickou formu lidského vztahu k přírodě (Andreska, 2012). Rybolov provázelo postupné získávání poznatků o rybách a možnostech jejich lovu. Tyto informace byly zprvu předávány ústně, posléze zaznamenávány jako vyobrazení a po vynálezu písma také literární formou. Informace o rybách a rybolovu se tak staly součástí fondu vědomostí lidstva. Ryby jako potrava člověka, získávali lidé lovem v moři, jezerech a řekách. Postupným získáváním zkušeností s jejich lovem se vyvíjelo rybářství jako obor i forma potravní specializace. Z archeologických záznamů je patrné, že rybářství od pradávna až do dnešních dob tvořilo integrální a u řady národů velmi významnou součást jejich dějin. Dějiny rybářství v českých zemích nelze nijak oddělit od okolních zemí a vývoje evropského rybářství. Na současném území České republiky se rybolovem zabývali nepochybně již paleolitičtí lovci, což dokládají nálezy bodných nástrojů určených k rybolovu již z období kolem 40 10 tis. let př. Kr. Již v období mezolitu byli lidé dle doložených dokladů velmi zdatnými rybáři, využívající k lovu udici (pravděpodobný počátek sportovního rybolovu) bodné nástroje, sítě i vrše. Ze stejného období pocházejí záznamy o osídlení významných migračních cest především lososa (Salmo salar) (např. soutok Otavy a Blanice). S příchodem znalostí zpracování kovů (doba bronzová a železná) se především v oblasti východního středomoří objevují moderní rybářské nástroje jako je háček s protihrotem, dvojháčky a typický rybářský trojzubec. Tyto nástroje se díky jejich účinnosti postupně šířili i do oblasti střední Evropy. Z pohledu vývoje našeho rybářství jsou významnými událostmi především příchod slovanských kmenů (velkomoravská říše) do povodí řek Odry, Moravy a Labe, kteří si znalosti o lovu ryb na naše území již přinesli a ryby byli nedílnou součástí jejich potravy. Ve středověku došlo k významné změně role ryb jako potraviny člověka. Do té doby masitá, ale ve své podstatě obyčejná potravina se díky nástupu křesťanství stala žádanou stravou postní (10 11. století). Kláštery však byly často zakládány také v oblastech mimo říční sít a tak je křesťanství nepochybně spjato s výstavbou prvních nádrží sloužících také k chovu ryb. Od této chvíle se proto dějiny našeho rybářství štěpí na dvě samostatné větve, na rybářství říční a rybníkářství. Historie rekreačního (sportovní) rybářství (recreational fishing) jako formy lovu ryb na udici jako kratochvilná zábava, je znám již ze starověkého Říma z období kolem 2. století před naším letopočtem. Pozoruhodný záznam o rybolovu na udici pochází z roku 1496 v díle Pojednání o rybaření na udici (Berners, 1496) z Anglie. Tato práce popisuje nejen samotné rybářské náčiní, ale rovněž jednotlivé způsoby lovu včetně muškaření. Ačkoliv byl na našem území lov ryb na udicí tradiční, až do první poloviny 19. století sloužil především k získávání obživy. Rekreační rybářství tak na naše území přišlo až v průběhu druhé poloviny 19. století z Anglie. Není nezajímavé, že až do roku 1948, kdy bylo zrušena živnost říčního rybářství se živnostenští (komerční lov na živnost) a rekreační rybáři dostávali do častých sporů. Za předchůdce rybářských svazů tak jak je známe dnes, lze v jistém slova smyslu považovat rybářské cechy. Cechy plnily především funkce ekonomické regulace, nezanedbatelná byla i funkce sociální. V případě rybářských cechů určovala cechovní pravidla i záležitosti lovecké a z dnešního pohledu také chovatelské. Zároveň pravidla (rybářský řád) určovala dělení toku tak, aby se eliminovaly možné spory např. o loviště. Na starobylý svět rybářských cechů, po jejich zrušení v roce 1849, navázala perioda rybářů živnostenských, která trvala přibližně sto let. Vývoj rybářských organizací byl na našem území složitý, což souviselo se složitými dějinami českého státu ve 20. století. Potřeba společného postupu proti živnostenskému rybolovu, který podle názoru rekreačních rybářů ve svých důsledcích ryby přelovoval, proti průmyslovému znečištění, vedla v českých zemích ke vzniku místních rybářských spolků. Jejich sloučením vznikla roku 1933 Rybářská unie Československé republiky, ale s ohledem na vývoj dějin byla její existence jen velmi krátká
(do r. 1943). Po druhé světové válce zesílila snaha o vznik nové jednotné rybářské organizace s působností na celém území státu. V roce 1957 vznikl Československý svaz rybářů. Po vzniku federace v roce 1968 se československá organizace rozdělila a oddělil se Český rybářský svaz (ČRS). Od roku 1990 se od ČRS oddělil Jihomoravský územní svaz, ze kterého vznikl Moravský rybářský svaz (MRS). Tyto organizace naše rybáře sdružují do dnes. Cílem níže uvedené SWOT analýzy je především přinést základní rozbor a analýzu tohoto významného segmentu rekreačního rybářství. Definice rekreačního rybářství Rekreační rybářství je socio ekonomicko ekologický komplex zahrnující veškeré formy rybolovu, které nejsou komerčního charakteru a všechny další aktivity, které s rekreačním rybolovem souvisí a týkající se zdrojů, zboží, služeb a zúčastněných stran. Do aktivit týkajících se zdrojů lze zahrnout: monitoring rybích populací, ochranu ryb a dalších vodních organizmů, podporu přirozené reprodukce ryb, nasazování ryb, evidenci úlovků, regulaci úlovků apod. Aktivity v rámci zboží a služeb jsou chápány v přímém vztahu k rekreačnímu rybolovu a lze do nich zařadit: výrobu a prodej rybářského náčiní, doplňků, násadových ryb, návnad či nástrah. V oblasti služeb lze zahrnout rybářská média, specializované cestovní kanceláře, apod. Mezi zúčastněné strany lze zahrnout rekreační rybáře, rybářské asociace a kluby, ministerstva, vládní agentury, státní podniky povodí, profesní akvakulturní organizace a veškeré další zainteresované soukromé či právnické entity se vztahem k rekreačnímu rybolovu. Rekreační rybolov: je lov ryb, který nepředstavuje pro rybáře jeho primární zdroj příjmů nebo nutričních požadavků. Úlovky rekreačního rybolovu nejsou obvykle prodávány nebo jinak obchodovány. Motivací pro rekreační rybolov je zábava, ulovení ryby pro vlastní potřebu, aktivní odpočinek, sociální a individuální seberealizace. Sportovní rybolov: je organizovaný lov ryb v rámci vyhlášené soutěže, kde jsou stanovena soutěžní pravidla. Obvykle je kritériem hodnocení celková délka či váha ulovených ryb nebo velikost ulovené ryby určitého druhu apod. Pravidla jsou stanoveny individuálně v rámci jednotlivých pořádaných soutěží. Hlavní motivací sportovního rybolovu je vítězství v soutěži. Komerční rekreační rybolov: je rekreační rybolov organizovaný třetí stranou, která buď pořádá rybolovné expedice do zahraničí, nebo organizuje za úplatu rybolov na uzavřených kontrolovaných vodních plochách, kde jsou ryby především nasazovány. Lov ryb probíhá podle vlastních pravidel nevyžadující např. rybářský lístek. Do komerčního rekreačního rybolovu nezahrnujeme rybolov realizovaný na vodách patřících České republice a spravovaných uživateli rybářských revírů podle zákona. Exotický rekreační rybolov: je rekreační rybolov realizovaný mimo hranice České republiky. Metodika Sběr podkladových dat pro tvorbu SWOT analýzy zaměřené na problematiku rekreačního rybářství byl realizován v podobě dotazníkového šetření, které proběhlo z hlavní části na České ichtyologické konferenci (24. 26.10.2012, Červená n Vltavou) a Výroční konferenci k Operačnímu programu rybářství Podpora sladkovodní akvakultury z Evropských fondů (12.12.2012). Dále byl tento základní soubor získaných dat rozšířen o poznatky získané z řízených diskusí s vybranými respondenty, především funkcionáři Českého a Moravského rybářského svazu a jejich statistik. Ty probíhaly formou osobních setkání během třetího kvartálu roku 2013. Rozhovory s odborníky byly realizovány během Výroční konference k Operačnímu programu rybářství Podpora sladkovodní akvakultury z Evropských fondů (10.12.2013). Veškeré takto nashromážděné informace byly shrnuty a použity pro specifikaci jednotlivých dílčích částí SWOT analýzy: silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Celkem byla zpracována data z 36 dotazníků a z řízených rozhovorů s 8 odborníky.
Výsledky Z nashromážděných dat byla sestavena SWOT analýza, ze které vyplývají následující strategie: SO strategie Na území České republiky je rekreační rybářství realizováno prostřednictvím Českého rybářského svazu (ČRS) a Moravského rybářského svazu (MRS). ČRS patří mezi největší zájmová sdružení v České republice, sdružující přes 250 tis. členů organizovaných prostřednictvím 482 místních organizací, které jsou rozděleny do 7 územních svazů. Takto široké členské základny a dobré organizovanosti by bylo vhodné využít k větší osvětě jednotlivých členů sdružení. Členům svazu je k dispozici téměř 1300 rybářských revírů (840 mimopstruhových a 460 pstruhových). Tyto rybářské revíry mají celkovou plochu přes 35 000 hektarů vodní plochy. ČRS zároveň obhospodařuje 2200 chovných rybníků o katastrální výměře téměř 2500 hektarů a tak převážně kryje potřebu násadových ryb pro zarybňování svých revírů. Přitom cenová dostupnost povolenek a možnost jejich využití po celém území ČR, by mohla mít potenciál pro zakládání agroturistických center zaměřených na rybolov s možností uspokojení i zahraničních turistů. Ročně se na rybářských revírech ČRS uloví téměř 3100 tun různých druhů ryb, z čehož převážnou většinu tvoří kapr (2500tun). Z dalších ryb je významný úlovek lína (16 tun), cejna (100 tun), amura (60 tun), štiky (120 tun), candáta (83 tun), sumce (60 tun), úhoře (15 tun), duháka (42 tun), pstruha (15 tun) a sivena (7 tun). Z těchto čísel vyplývá vysoký rybářský tlak na jednotlivé revíry, který je charakteristicky kompenzován v současnosti prakticky výhradně nasazováním ryb původem z akvakultury. V této souvislosti je potřeba upozornit na nutnost podpory původních druhů a jejich populací. Vedle obhospodařovaných rybářských revírů a chovných rybníků se ČRS aktivně věnuje i dalším činnostem s pozitivním celospolečenským dopadem. Patří mezi ně ochrana čistoty vod a životního prostředí, práce s dětmi a mládeží, zapojování osob se zdravotním postižením, popularizace rybářského sportu a další aktivity. Dá se proto předpokládat omlazení členské základny. Rekreační rybolov má v České republice slavnou a v čase nepřerušenou tradici. ČRS dlouhodobě poskytuje rybářům organizační zázemí a garantuje pravidla rybolovu. ST strategie Mezi nejvýznamnější identifikované hrozby na základě SWOT analýzy patří vysazování invazních druhů ryb. To je bud cílené za účelem rybolovu (duhák, siven, amur, tolstolobik, aj.) nebo necílené, introdukcí nepůvodních druhů transportem společně s jinými druhy ryb nebo jejich používání jako nástražních ryb a jejich následné ilegální vypuštění do volných vod. V závislosti na druhově specifické charakteristice a invazním potenciálu, vykazují introdukce nepůvodních druhů různou nebezpečnost a riziko biologické invaze včetně ekonomických a ekologických dopadů na původní ekosystém a samotné rekreační rybářství. Těmto rizikům a dopadům by se dalo na základě identifikovaných silných stránek předejít například zvýšením odborné kvalifikovanosti a lepší informovanosti o potenciálních hrozbách včetně účinné prevence a osvěty (široká rybářská veřejnost). Nedílnou součástí je však výzkum a další systémové kroky (analýzy rizik, prevence, monitoring, managementová opatření) včetně tlaku orgánů státní správy (Musil a kol., 2010; Musil, 2013). Druhou nejvýznamnější hrozbou rekreačního rybolovu byly respondenty identifikováni rybožraví predátoři a jejich ochrana. Jde o druhy způsobující významné škody na rybích obsádkách. Typickými představiteli jsou kormorán velký (Phalacrocorax carbo sinensis), volavka popelavá (Ardea cinerea cinerea), vydra říční (Lutra lutra) a norek americký (Mustela vison). Ze statistik ČRS od roku 1997 do 2005 vyplývá, že rybožraví predátoři vykazují dramatický populační nárůst, s čímž jsou logicky spojené narůstající škody na rybích obsádkách, které vykazují hodnoty cca. 896 mil. Kč. Největší podíl na škodách má kormorán velký s
odhadem škod cca. 651,8 mil. Kč, následovaný vydrou říční s odhadem škod cca. 200,8 mil Kč, volavka popelavá s odhadem škod cca. 33,4 mil. Kč a norek americký s odhadem škod cca. 10,1 mil. Kč. Populační nárůst kormorána velkého, volavky popelavé a vydry říční je výsledkem jejich zařazení mezi chráněné druhy dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. a jejich celoplošná ochrana. Populační nárůst norka amerického je spojen s jeho úspěšnou invazí s počátkem úniku jedinců z farmových chovů. Z analýzy silných stránek sektoru rekreačního rybářství vyplývá, že budoucí řešení problematiky je možné přítomností zdravých populací ryb podporou přirozené reprodukce ryb a původních populací, které mají s predátory zkušenosti a mají vyvinuté únikové reakce před predátory. Současné vysazování ryb pocházejících prakticky pouze z akvakulturních chovů, má za následek, že vypuštěné ryby bez únikových reakcí slouží jako primární a ideální zdroj potravy rybožravých predátorů. Dalším krokem v řešení problematiky rybožravých predátorů je podle SWOT vyšší informovanost v oboru, která zahrnuje umožnění legislativních změn jako např. novelizace zákona o myslivosti č. 449/2001 s vyčlenění některých dříve chráněných organismů mezi lovné druhy zvěře (kormorán velký), zlepšení komunikace a tvorba spolupráce s mysliveckými organizacemi s cílem účinné redukce početních stavů rybožravých predátorů, lepší informovanost o možnostech plašení predátorů, důraz na orgány státní správy ve věcech uplatňování a náhrady škod, zařazení těchto druhů mezi druhy s dobou lovu, viz zákon o myslivosti. Náhrada škod způsobených zvláště chráněnými živočichy je řešena v zákoně č. 115/2000 Sb., o náhradě škod způsobovaných zvláště chráněnými živočichy. Nicméně tento zákon má zásadní nedostatky. U norka amerického, který je nepůvodním druhem v ČR, navíc nelze uplatňovat náhradu škod, ale lze ho eliminovat ve spolupráci s mysliveckými organizacemi. Další významnou hrozbou (antropogenním tlakem) je jev označovaný jako fragmentace toků a s ním spojená rizika výstavby nových vodních staveb. Fragmentace je celosvětově považována za jeden z nejvýznamnějších negativních vlivů na vodní ekosystémy. Pod pojmem fragmentace je myšlena především prostorová izolace populací a významné omezení/zamezení volné migrace, které se netýkají pouze ryb. Pod tento termín řadíme rovněž environmetální rizika spojená s hydroenergetikou (provoz vodních elektráren) jako jsou turbínová mortalita a mechanické zraňování ryb a v širší rovině změny říčního kontinua a typu prostředí v důsledku výstavby příčných překážek. Zlepšení současného stavu je na základě identifikovaných silných stránek možné především vyšší informovaností o komplexitě a závažnosti problematiky a jejímu řešení, které je možné prostřednictvím kvalifikovaného vedení RS, resp. znalostí problematiky a neustálým tlakem RS na orgány státní správy, které by měly tento antropogenní tlak řešit (MŽP, MZE). Tato problematika by měla být řešena prostřednictvím vhodných dotačních titulů jako např. Operační program Rybářství, kde řešení těchto velmi významných negativních faktorů na rekreační rybolov bohužel naprosto chybí. Dalším krokem ke snížení dopadů fragmentace na rekreační rybolov je komunikace expertů směrem k veřejnosti a státní správě včetně většího kontaktu s přírodním prostředím. Poslední, zde diskutovanou hrozbou je nadměrný rybářský tlak na původní druhy, který svou selektivitou podstatně mění druhovou a velikostní skladbu rybích populací a v extrémním případě je doprovázený výrazným snížením až vymizením citlivých druhů ryb. Nadměrný rybářský tlak je ve své podstatě funkcí jedné ze silných stran sektoru, početné rybářské základny. Na základě identifikace silných stránek je řešením především vyšší informovanost o problematice, která se týká řady dílčích oblastí jako např. současných managementových přístupů a plánů zarybňování, které nejsou založeny na skutečných populačních datech odrážejících aktuální stav rybí obsádky a tedy neumožňují hodnocení managementových opatření. Tento krok by měl být zajištěn prostřednictvím kvalifikovaného vedení RS. Protože je rekreační rybářství významnou relaxační aktivitou, rybářský tlak může být velmi efektivně ovlivňován řadou dílčích managementových opatření, jako jsou systémy chyť a pusť, regulace doby lovu a minimální/maximální míry ryby atp. WO strategie Minimalizací slabých stránek jako je nízká populace původních druhů by se mohl dát prostor zlepšení přirozené reprodukce ryb v tocích, čemuž by se dalo napomoci i zlepšením průchodnosti říční sítě. Usnadněním přístupnosti koupě rybářských lístků (např. přes internet), by bylo možné rozšířit členskou základnu o další členy eventuálně i o hosty z ciziny.
WT strategie Omezením vysazování invazních druhů ryb dojde k posílení populací původních druhů snížením predačního tlaku, kompetice a dalších rizik spojených s nepůvodními druhy. Ze SWOT analýzy je zjevné, že lepší úpravou legislativy a zlepšením přístupu státní správy by bylo možné omezit neodborné hospodaření na revírech a také zlepšit ochranu proti rybožravým predátorům. Další hrozbou, která napomáhá zvýšené orientaci na vysazování kapra, je nevhodné složení rybí obsádky nepodporující přirozená rybí společenstva. Její vyváženost by přispěla k přirozené stabilitě populací a harmonizaci s cíli ochrany přírody a vodních ekosystémů včetně zvýšení atraktivity a trvalé udržitelnosti rekreačního rybářství. Také nízká informovanost o problematice má za následek nevhodný transport násad mezi revíry a tím způsobené problémy jako jsou zavlečení nemocí a invazních druhů mezi místní populace.
SWOT analýza silné stránky Široká členská základna, organizovanost Cenová dostupnost povolenek a jejich využitelnost po celé ČR Tradice Dobrá péče o revíry Systém evidence úlovků a stráží Finanční výhody členství ve svazech Zdravé populace ryb Široké druhové spektrum ryb Snadná dostupnost statistik z celé ČR Vyšší informovanost v oboru Osvěta u dětí (kroužky při ČRS) Kvalifikované vedení RS Zvýšená spotřeba ryb Relaxace (volnočasová aktivita) Kontakt populace s přírodním prostředím Příležitosti Osvěta Otevření revírů pro cizince Zprůchodnění říční sítě (z dotací EU, ČEZ, ) Vysazování vhodných druhů ryb Zvýšení konzumace ryb Zlepšení přirozené reprodukce ryb v tocích Větší péče o původní druhy Revitalizace toků do typů přírodě blízkým Diverzifikace revírů Nástup "nové krve" Koupě povolenky pře internet Legislativní opatření proti invazním druhům Centralizace hospodaření Rovnováha mezi úlovky a udržitelným rozvojem Agroturistika (rybářská) Různá setkání sportovních rybářů Rezervace Možnost kvalitního rybolovu Nové vodní plochy Pobyt ryb v přírodním prostředí slabé stránky Neodbornost Vysazování kapra (orientace na kapra) Slabé populace původních druhů Pytláctví (ev. nehlášené úlovky) Neinformovanost Vydávání rybářských lístků Vysazování nepůvodních druhů Zastaralý přístup Legislativa (s tím spojená administrativa) Nedostatečný management Malé množství chráněných vod proti lovu Zaměření na rybářsky atraktivní druhy Popularizace u mladých lidí Poměry v ČRS a MRS "Volnost" územních svazů Predační tlak Malý přísun prostředků (vše je laciné) Nízké limity úlovků Poškození ryb Hrozby Invazivní druhy ryb (vysazování) Rybožraví predátoři a jejich ochrana Privatizace Neustávající fragmentace toků (nové vodní stavby) Nadměrný rybářský tlak na původní druhy Státní správa, legislativa "Hospodaření" bez znalosti struktury populací Nevhodné složení rybí obsádky Transport násad mezi revíry Vysazování pstruha duhového Pomalá modernizace (konzervatismus) Odvádění toků od přirozené struktury Vysazování geneticky upravených jedinců Negativní vliv na méně hospodářsky významné druhy Nepřátelské vztahy ve svazu Komercializace
Závěr Rekreační rybolov představuje v České republice jednu z nejvýznamnějších volno časových aktivit s dlouhou tradicí a zcela unikátním systémem organizace. Navíc se tento sektor aktivně věnuje kromě vlastního rybolovu také dalším činnostem s pozitivním celospolečenským dopadem. Nejdůležitější aktivitou pro trvalou udržitelnost a konkurenceschopnost tohoto významného sektoru v České republice je především harmonizace managementových opatření s cíli ochrany přírody. Nezbytnými kroky jsou zajištění pokračování efektivní spolupráce tohoto sektoru s výzkumem prostřednictvím státní správy včetně rozšíření současných aktivit sektoru o spoluřešení zásadních antropogenních tlaků, které zásadně ovlivňují vodní ekosystémy a tedy také rekreační rybářství.