Neplatnost a zdánlivost manželství

Podobné dokumenty
89/2012 Sb. ZÁKON. ze dne 3. února občanský zákoník [...]

Rodinné právo. 2. Manželství. CEVRO Institut JUDr. Lucie Váňová LS 2013/2014

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ. Kdo je oprávněn v této věci jednat Oba snoubenci, popř. jejich zmocněnec na základě plné moci.

MANŽELSTVÍ POJEM, SŇATEČNÝ VĚK, PŘEKÁŽKY MANŽELSTVÍ, FORMY UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ, MANŽELSTVÍ NEPLATNÉ A ZDÁNLIVÉ, PRÁVA A POVINNOSTI

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Manželství. Uzavřít manželství na území České republiky lze formou občanského nebo církevního sňatku.

UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU (PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU) 1

Prohlášení o uzavření manželství lze učinit

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Uzavření manželství - formou občanského nebo církevního sňatku

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická. Diplomová práce Uzavření manželství. Zpracovala: Zuzana Janušová

DŮSLEDKY VAD SŇATKU A MANŽELSTVÍ V ČESKÉM A ANGLICKÉM PRÁVU

2.18. Pojem a prameny rodinného práva, manželství

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_42 Datum: 6.1.

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 115/2006 Sb. ze dne 26. ledna o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů

historicky řadí do soukromého práva, jako součást práva občanského.

Nový občanský zákoník

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary

SSOS_ON_1.08 Rodinné právo

Uzavírání sňatků z hlediska řádů ČCE a českého právního řádu 1

Poručenství Radovan Dávid, 2015

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Soud může něčí svéprávnost omezit ze závažného důvodu, např. pro jeho duševní poruchu. Takovému člověku současně jmenuje opatrovníka.

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO - VZNIK MANŽELSTVÍ

CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo rodinné VY_32_INOVACE_10_11. Mgr. Jan Hrazdira

Č. j. MV /VS-2016 Praha 10. února 2017 Počet listů: 6 Přílohy: 0

- občanský průkaz, cestovní doklad, nebo průkaz o povolení k pobytu cizince

Úvod do rodinného práva

Občanský sňatek (uzavření manželství)

Změny v řízení o neexistenci a o neplatnost manželství

Odbor správních a vnitřních věcí

VZNIK A ZÁNIK MANŽELSTVÍ

Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství.

Registrované partnerství

ČÁST DRUHÁ RODINNÉ PRÁVO HLAVA I MANŽELSTVÍ. Všeobecné ustanovení. Vznik manželství. Díl 1

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO Hlava třicátá: Rodinné právo... 13

Registrované partnerství

Platné znění příslušné části zákona o registrovaném partnerství s vyznačením navrhovaných změn HLAVA III NEEXISTENCE A NEPLATNOST PARTNERSTVÍ

Uzavření manželství státního občana České republiky s cizincem na území České republiky

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti

Název projektu: Digitalizace výuky oboru Kosmetické služby Číslo projektu: CZ 1 07/1 500/ Předmět: Občanská nauka Ročník: 2.

VÝKON RODIČOVSKÉ ZODPOVĚDNOSTI V KONTEXTU INSTITUTŮ NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE. Doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D.

RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST. Zdeňka Králíčková, 2008

RODINNÉ PRÁVO DEFINICE, PRAMENY

6. Postavení osob. PŘÍSPĚVEK 6 Archiv příspěvků naleznete zde.

Žádost o pověření k provádění církevního sňatku

VŠEOBECNÁ VNITŘNÍ SPRÁVA STUDIJNÍ TEXTY PRO PŘÍPRAVU NA ZVLÁŠTNÍ ČÁST ÚŘEDNICKÉ ZKOUŠKY

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Platné znění zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Porada na úseku matrik

Osvojitelnost dítěte v agendě mezinárodního osvojení. Olomouc, Mgr. Petra Jonášková

ČLOVĚK A JEHO POSTAVENÍ V SOUKROMÉM PRÁVU

Rodinné právo. Osvojení. CEVRO Institut JUDr. Lucie Váňová LS 2013/2014

FYZICKÉ OSOBY 1. Zpracovala Mgr. Tereza Novotná

DOTAZNÍK K UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ

ČESKÉ RODINNÉ PRÁVO POJEM, VÝZNAM, SYSTÉM, ZÁSADY, PRAMENY, VÝVOJ

Seznam použitých zkratek Předmluva... 19

ROK Ověření správnosti údajů v žádosti o výpis z rejstříku trestů a totožnosti žadatele

-trvalé spojení muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem

Právní vztahy a právní skutečnosti

Domácnost a formy soužití

Nadační subjekty, církevní právnické osoby, organizační složky a příspěvkové organizace

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ. Č.j. 2006/ V Praze dne 19. září 2006

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str

Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo. JUDr. Klára Svobodová

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo

ROK Číslo Č. j. /ze dne Název informace Platnost. I. Potvrzení o osobním stavu předkládané. státním občanem Ukrajiny k uzavření manželství

Přehled obsahu O autorech Předmluva Předmluva k druhému vydání Obsah

Poskytování zdravotní péče nezletilým osobám

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Prague Pridez.s. (stávající stav)

DOTAZNÍK K UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Městský úřad Blansko nám. Republiky Blansko

Informační systém evidence obyvatel

*MVCRX00I2J4Q* MVCRX00I2J4Q prvotní identifikátor

Informace dle 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Přednáška pro soudní tajemnice č. 3

Přehled o průměrných délkách řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Obvodní soud Praha 1

Přehled o průměrných délkách řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech

Uzavření manželství - formou občanského nebo církevního sňatku

Digitální učební materiál

2) Neplatné a zdánlivé manželství a manželské právo

193/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 29. července o státním občanství některých bývalých československých státních občanů

Masarykova univerzita

Nová náboženská hnutí a právní postavení náboženských společností v České republice

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Osoby ( NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

ROK Číslo Č. j. /ze dne Název informace Platnost. Potvrzení o právní způsobilosti uzavřít manželství nový tiskopis Spojeného království

Matrika otázky a odpovědi Vidimace částečné listiny. Ing. Markéta Hofschneiderová Eva Vepřková

2

Způsobilost k právním úkonům. Právní ochrana lidí s postižením

Směrnice Mezisborové rady č. 1/2016 Pravidla provádění církevních sňatků

9. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 15.

Předmět: upravuje vztahy majetko-právní a osobní, rodinné a pracovní vztahy Prameny: Občanský zákoník, Občanský soudní řád

Transkript:

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Lucie Jakubčíková Neplatnost a zdánlivost manželství Diplomová práce Vedoucí práce: doc. JUDr. Michaela Hendrychová, CSc. Katedra občanského práva Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): 10. 3. 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného či stejného titulu. V Praze dne 10. 3. 2015 Lucie Jakubčíková

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala paní doc. JUDr. Michaele Hendrychové, CSc. za vedení mé diplomové práce, cenné rady a trpělivost při odborných konzultacích.

Obsah 1 Úvod...1 2 Pojem, účel a funkce manželství...3 3 Vznik manželství...5 3.1 Formy...5 3.1.1 Civilní forma sňatku...7 3.1.2 Církevní forma sňatku...7 3.2 Předpoklady sňatku a manželství...9 3.2.1 Osobní předpoklady...9 3.2.2 Předpoklady sňatečného projevu vůle...11 3.2.3 Předpoklady sňatečného obřadu...13 4 Právní následky vad manželství a sňatku...16 5 Neplatné manželství...18 5.1 Obecně...18 5.2 Závady v osobě snoubence...19 5.2.1 Nedostatek věku...19 5.2.2 Omezená svéprávnost a duševní porucha...20 5.2.3 Jiný uzavřený statusový právní poměr...21 5.3 Závady ve vztahu snoubenců...23 5.3.1 Příbuzenství...23 5.3.2 Poručenství, pěstounství, svěření do péče...25 5.4 Závady v projevu vůle...26 5.4.1 Nátlak...27 5.4.2 Omyl...27 6 Zdánlivé manželství...30 6.1 Obecně...30 6.2 Nesplnění nutných náležitostí...32 6.2.1 Nedostatek věku...32 6.2.2 Osoby téhož pohlaví...33 6.3 Závady v projevu vůle...34

6.4 Ve sňatečném obřadu...37 7 Nizozemská právní úprava...39 7.1 Manželství a jeho vznik...39 7.2 Předpoklady sňatku a manželství...40 7.2.1 Osobní předpoklady...40 7.2.2 Předpoklady sňatečného projevu vůle...42 7.2.3 Předpoklady sňatečného obřadu...43 7.3 Přerušení procesu uzavření manželství...45 7.3.1 Námitka překážky manželství...45 7.3.2 Oprávněné osoby...46 7.4 Neplatnost manželství...48 7.4.1 Závady v osobě snoubence...49 7.4.2 Závady v projevu vůle...50 7.4.3 Závady ve sňatečném obřadu...52 7.5 Zdánlivé manželství...52 8 Závěr...54 9 Použitá literatura...57 10 Abstrakt...62

1 Úvod Rodina byla a stále ještě je považována za základní jednotku společnosti a její ochrana je zakotvena nejen v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázaná, ale i v ústavním pořádku 1. Také zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ 2012 ) uvádí jako jednu ze základních zásad, na kterých spočívá, že: rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany ( 3 odst. 2 b)) 2. U rodiny je důležitá především její stabilita a vytvoření vhodného prostředí pro plození a výchovu dětí. Přestože v dnešní době stále více přibývá nesezdaných párů, pořád ještě je považováno za nejvhodnější, aby se na výchově dětí podíleli oba rodiče a aby (právě s ohledem na stabilitu rodinného prostředí) byli tito rodiče v manželském svazku. To je také jeden z důvodů, proč jsou při žádostech o adopci výrazně upřednostňovány sezdané páry. 3 Právě z výše uvedených příčin je manželství natolik důležité, a proto je nutné dát mu určitý právní rámec a stanovit podmínky jeho vzniku a trvání tak, aby byly naplněny základní požadavky, na kterých je nezbytné jak z morálních, tak společenských důvodů trvat. I přes snahu zabránit chybám při procesu uzavírání manželství se může stát, že zde budou jisté závady existovat. OZ 2012 proto stanoví jejich závažnost a nutný postih s nimi spojený. Protože se jedná o natolik významnou oblast lidského života, má z důvodu zachování právní jistoty a veřejného pořádku většina norem manželského práva kogentní povahu, přestože je jinak celý OZ 2012 postaven především na zásadě dispozitivity a autonomie vůle stran. Za téma své diplomové práce jsem si zvolila Neplatnost a zdánlivost manželství. Pro lepší pochopení těchto institutů nejprve přiblížím, co vlastně z pohledu práva manželství jako pojem je a jaké jsou jeho nejdůležitější znaky. Dále popíšu proces uzavírání manželství, formy sňatku a základní předpoklady (osobní, sňatečného projevu 1 2 3 Srov. čl. 10 odst. 2, čl. 32 Listiny základních práv a svobod Pokud jsou čísla paragrafů uváděna bez bližšího označení pramene, rozumí se tím zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Srov. 800 OZ 2012 1

vůle a sňatečného obřadu), které jsou podstatné jak pro vznik manželství, tak i jeho další trvání. Druhá část mé práce se pak bude týkat přímo vad manželství a sňatku a jejich následků. Podrobně se budu věnovat různým důvodům vzniku neplatnosti tak, jak je stanoví zákon (pro lepší přehlednost jsem je rozdělila na závady v osobě snoubence, ve vztahu snoubenců a ve sňatečném projevu vůle), dále osobami, které se mohou na základě jejich existence neplatnosti dovolávat, i možnostmi případného zhojení vad, které neplatnost způsobují. Následně se budu zabývat vadami, které vedou ke zdánlivosti manželství. Přestože je v OZ 2012 upravena jako první zdánlivost manželství, zvolila jsem ve své práci opačný postup. Budu nejprve popisovat podmínky pro vyslovení neplatnosti manželství, neboť ty jsou v zákoně přímo uvedeny. Zdánlivost je naproti tomu potřeba z velké části dovozovat podle toho, které vady jsou z pohledu soudů a teorie natolik závažné, že je s nimi nutné spojit postih, a zároveň nepatří mezi ty, které mohou způsobit neplatnost manželství. Děje se tak od účinnosti OZ 2012, kdy došlo k podstatnému zobecnění podmínek pro zdánlivost manželství oproti předchozí úpravě v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, která obsahovala přímo výčet okolností, které mohly neexistenci manželství způsobit. V dnešní době již záleží především na uvážení soudu. V poslední části práce se pak zaměřím na právní úpravu těchto institutů v Holandsku, v jejich občanském zákoníku (Burgerlijk Wetboek) 4. Stejně jako český i holandský právní řád je spíše kontinentálního typu a vychází ze stejných principů. Přesto jsou zde však v procesu uzavírání manželství i v rozsahu možných vad a jejich posuzování některé podstatné rozdíly oproti české právní úpravě, které se pokusím přiblížit. V rámci každé kapitoly budu na tyto odlišnosti upozorňovat a provádět srovnání s českou úpravou. 4 Při překladu do českého jazyka budu vycházet z: The Civil code of the Netherlands. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2009. 1210 s. (translated by: WARENDORF, H.; THOMAS, R.; CURRY-SUMNER, I.) 2

2 Pojem, účel a funkce manželství Institut manželství můžeme byť ne zcela přesně - vymezit jako právem upravený (a jediný výslovně dovolený) svazek muže a ženy, popřípadě i jako právní poměr (vztah) mezi dvěma osobami různého pohlaví, založený právem stanoveným způsobem. 5 Tento svazek dává manželům vzájemná práva a povinnosti jak v rovině ekonomické, tak společenské. Z právního hlediska na manželství nazíráme jako na právní poměr, který vzniká na základě dvou právních jednání. Od ostatních právních poměrů se odlišuje v několika podstatných ohledech. Je to mezi jinými specifičnost subjektů, kdy se vždy musí jednat o jednoho muže a jednu ženu, chybí zde předmět poměru, a i obsah poměru je širší než například u závazků. Manželství má svůj účel, nikoliv však již určený předmět. 6 Hlavní účel manželství je v OZ 2012 definován jako založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc ( 655). Avšak toto vymezení účelu nelze brát jako komplexní či jediné možné. V dnešní době vznikají manželství za různým účelem, někdy i odlišným od toho, který je uveden v zákoně. Existují například manželství, která jsou bezdětná či vznikla především z důvodu majetkového prospěchu. Nijak neobvyklé nejsou například sňatky starších osob za účelem společného života a péče jeden o druhého. Smysl a účel trvání manželství se navíc může v průběhu času měnit. Přesto to nutně neznamená, že nenaplnila účel manželství. Pokud by pak bylo zjišťováno, zda byl naplňován účel manželství, bude záležet na uvážení soudu vzhledem ke konkrétnímu případu. Uvedený účel manželství bychom tak měli spíše chápat jako snahu zákonodárce stanovit formou legální definice charakteristické znaky tohoto právního institutu, než nastavit pevně závazné pravidlo. 7 5 6 7 RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 14 RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 14 Důvodová zpráva k 655. Dostupná také z WWW: <http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/duvodova-zprava-noz-konsolidovana-verze.pdf> 3

Od manželství tak, jak jej uvádí občanský zákoník, je nutné odlišit jiné formy soužití. Jedná se především o registrované partnerství, které vzniká mezi osobami stejného pohlaví. Stejně jako manželství je statusovým právním poměrem a jeho existence vylučuje manželství a naopak. 8 Přesto nemůžeme tyto dva instituty stavět na roveň. Vyplývá to nejen z toho, že je registrované partnerství upraveno v samostatném zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a změně některých souvisejících zákonů, a ne v OZ 2012 jako součást rodinného práva, ale i z toho, že registrovaným partnerům není umožněna adopce dětí a nevzniká jim ani nárok v rámci zákonné dědické posloupnosti 9. Dále je pak od manželství nutné odlišit nesezdané soužití muže a ženy, které nemá zákonnou formu a nevyznačuje se takovou trvalostí jako manželství. Právní předpisy však s jeho existencí za splnění dalších podmínek spojují některá práva a povinnosti (např. dědické právo či právo odepřít výpověď). 8 HRUŠÁKOVÁ, M. a kol. Zákon o rodině; Zákon o registrovaném partnerství: komentář. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 3 9 Srov. 1635-1640 OZ 2012. 4

3 Vznik manželství "Manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství" ( 656). Pro právo je důležité určit, kterým okamžikem došlo k uzavření manželství, a tedy i vzniku vzájemných práv a povinností. Podle důvodové zprávy k OZ 2012 se jedná o okamžik souhlasného vyjádření druhého snoubence v pořadí. Typicky se tak děje prohlášením ano, ale tento tradiční způsob sňatečného projevu vůle není jedinou možností, jak platně uzavřít manželství. Vzhledem k možnosti církevní formy sňatku je třeba brát ohled na existenci odlišných praktik během sňatečných náboženských obřadů. Je tedy třeba připustit i jiné prohlášení vůle snoubence, je-li dostatečné, splňuje-li podmínku svobody a úplnosti. 10 3.1 Formy Jediným možným způsobem vzniku manželství, který náš právní řád dovoluje, je sňatek. Rozlišuje se civilní a církevní forma sňatku. Z historického hlediska je vhodné poznamenat, že v minulosti byl dlouhá staletí sňatek doménou katolické církve a řídil se právem kanonickým 11. Změnu přinesl na našem území až zákon č. 320/1919 Sb., který zavedl obecnou dvojí možnou formu, uzákonil možnost fakultativně uzavřít manželství civilní formou. K opačnému zlomu došlo pak v roce 1950, kdy nabyl účinnosti zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, který jako jediný možný způsob uzavření manželství stanovil civilní (občanský) sňatek před státním lidovým orgánem, kterým byl místní národní výbor pověřený vést matriky pro obvod, v němž měl jeden ze snoubenců bydliště. 12 Až po mnoha desítkách let, novelou pozdějšího zákona o rodině (zák. č. 94/1963 Sb., o rodině), tj. zákonem č. 234/1992 Sb., byly opět obě sňatečné formy postaveny na roveň. Bylo tedy umožněno uzavřít manželství jak civilní formou, tak také pouze 10 11 12 Důvodová zpráva k 659. Dostupná také z WWW: <http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/duvodova-zprava-noz-konsolidovana-verze.pdf> VESELÁ, R. Vývoj rodinného právo do roku 1938. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1993. s. 3 Srov. 1 a 2 zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném 5

církevní formou, aniž by bylo nutné předtím uzavřít manželství formou civilní. 13 Avšak návrat k fakultativnímu církevnímu sňatku zákonem č. 234/1992 Sb. byl a je hodnocen převážně jako krok do minulosti. 14 K tomuto stanovisku se přikláním i já. V současné době ke vzniku manželství může dojít církevní formou sňatku na základě náboženského obřadu, kdy vzniká mezi mužem a ženou manželství jak z pohledu práva civilního, tak z pohledu práva církve či náboženské společnosti, před jejímž orgánem k uzavření došlo. Avšak zánik manželství je otázkou, která je upravena v církevní a civilní sféře odlišně, civilní rozvod nemá nutně na další existenci manželství podle církevního práva vliv a stejně tak zánik manželství podle církevních předpisů neznamená zánik manželství z pohledu českého práva. Pro tuto rozdílnou úpravu vztahů mezi českým právem a církevním právem v době vzniku a zániku manželství nevidím dostatečný důvod. Dle mého názoru by bylo vhodnější stanovit v České republice civilní formu sňatku jako obligatorní s tím, že následné náboženské obřady by již neměly právní následky a byly by pouze záležitostí sakrálního charakteru, podobně jako tomu bylo za účinnosti zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném 15, či jak je to v současné době upraveno v holandském občanském zákoníku. 16 Během prací na novém občanském zákoníku sice bylo skutečně ve věcném záměru schváleném vládou předpokládáno, že opět jen občanský sňatek bude mít právní následky v rovině soukromého a veřejného práva, avšak během závěrečných prací na návrhu zákona bylo politicky rozhodnuto o zachování rovnosti civilní a církevní formy sňatku. 17 Nově také zavádí občanský zákoník pro oba typy sňatku pojem "sňatečný obřad", který vyjadřuje proces uzavření manželství. 18 13 14 15 16 17 18 Platí, že byl-li uzavřen církevní sňatek, nelze následně uzavřít občanský sňatek. A pokud byl nejprve uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky ( 10 zák. č. 94/1963 Sb., resp. 670 OZ 2012) RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 14 Srov. 7 zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném Viz níže Důvodová zpráva k 657. Dostupná také z WWW: <http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/duvodova-zprava-noz-konsolidovana-verze.pdf> NOVOTNÝ, P. et al. Nový občanský zákoník. Rodinné právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. s. 15 6

3.1.1 Civilní forma sňatku O civilní sňatek se jedná, učiní-li snoubenci prohlášení o uzavření manželství před orgánem veřejné moci, který provede sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře. Podle občanského zákoníku se může jednat o jakýkoliv úřad, který splňuje podmínky dané zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle 11a odst. 1 zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení (dále jen zákon o matrikách ) je možné uzavřít manželství před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které jsou matričním úřadem, přičemž se tak musí učinit pouze ve správním obvodu tohoto matričního úřadu. Manželství lze uzavřít i před primátorem, jeho náměstkem nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy nebo statutárního města. Zde opět platí podmínka, že se tak musí stát v rámci tohoto příslušného správního obvodu. V případě, že si snoubenci přejí uzavřít manželství před starostou či místostarostou obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, může ke sňatku dojít jen v případě, že tam má alespoň jeden ze snoubenců trvalý pobyt. U všech výše uvedených případů platí, že během sňatečného obřadu musí snoubenci projevit svou vůli vstoupit do manželství před příslušným oddávajícím a v přítomnosti matrikáře matričního úřadu, v jehož správním obvodu se manželství uzavírá ( 11a odst. 2 zákona o matrikách). O uzavření manželství se sepíše protokol, který podepisují manželé, oddávající, svědci, matrikář, tlumočník, je-li jeho přítomnost nutná, a zmocněnec, pokud bylo manželství uzavřeno zmocněncem ( 40 zákona o matrikách). 3.1.2 Církevní forma sňatku Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněné k tomu podle jiného předpisu (dále jen oprávněná církev ), jedná se o církevní sňatek ( 657). Je ponecháno na předpisech dané církve, aby stanovily, které orgány jsou k přijetí sňatečného prohlášení věcně a 7

místně příslušné. 19 Právo uzavírat platně manželství mají pouze církve a náboženské společnosti registrované ve smyslu zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, pokud k tomu získají potřebné oprávnění. Aby toto oprávnění mohlo být církvi nebo náboženské společnosti uděleno, musí být registrována nejméně deset let a během té doby každoročně zveřejňovat výroční zprávu o své činnosti, plnit závazky vůči státu a třetím osobám a být bezúhonná. 20 V současnosti je registrováno 36 církví a náboženských společností a z toho 21 21 má oprávnění konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky. 22 Na rozdíl od civilního sňatku je zde navíc omezení v podobě místa, kde se může uskutečnit sňatečný obřad, neboť občanský zákoník udává, že musí proběhnout na místě, které k tomu určí vnitřní předpisy církve. Došlo tak k omezení možnosti volby místa snoubenci. Kromě toho zákon ponechává na příslušné církvi či náboženské společnosti, aby si sama určila, kdo je oprávněný jednat za její orgán jako oddávající. Má-li být sňatek uzavřen církevní formou, musí nejprve snoubenci předložit oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno, o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření manželství stanovené zákonem. Toto osvědčení má platnost šest měsíců. Pokud dojde k vypršení této lhůty, je nutné na matričním úřadě o osvědčení znovu zažádat ( 666 odst. 2). Toto osvědčení je nezbytné, neboť na rozdíl od civilní formy sňatku zde není při sňatečném obřadu nutná přítomnost matrikáře, který by splnění zákonných požadavků 19 20 21 22 RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 23 Srov. 11 zák. č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů Jedná se o: Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Českobratrská církev evangelická, Církev adventistů sedmého dne, Církev bratrská, Církev československá husitská, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice, Církev řeckokatolická, Církev římskokatolická, Evangelická církev augsburského vyznání v České republice, Evangelická církev metodistická, Federace židovských obcí v České republice, Jednota bratrská, Křesťanské sbory, Luterská evangelická církev a. v. v České republice, Náboženská společnost českých unitářů, Náboženská společnost Svědkové Jehovovi, Novoapoštolská církev v ČR, Starokatolická církev v ČR, Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Pravoslavná církev v českých zemích Ministerstvo kultury. Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností [online]. 2014 [cit. 1. 10. 2014]. Dostupný z WWW: <http://www3.mkcr.cz/cns_internet/> 8

pro uzavření manželství potvrdil. Oddávající má poté, co bylo manželství uzavřeno, povinnost doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu k uzavření manželství došlo, ve lhůtě tří pracovních dnů protokol o uzavření manželství ( 666 odst. 1). Tento protokol musí obsahovat skutečnosti, které stanoví zákon o matrikách, včetně podpisů osob, jejichž přítomnost je při sňatečném obřadu nezbytná. Z toho důvodu není na rozdíl od civilního sňatku povinností podpis matrikáře ( 40 zákona o matrikách). 3.2 Předpoklady sňatku a manželství Aby manželství mezi mužem a ženou mohlo platně vzniknout a bylo bezvadné, musí být splněny určité podmínky pro uzavření sňatku i pro samo manželství. Tyto podmínky můžeme dělit na osobní (subjektivní) předpoklady snoubenců, předpoklady vlastního sňatečného projevu vůle a dále předpoklady sňatečného obřadu. 3.2.1 Osobní předpoklady Jedná se o soubor zákonných požadavků na snoubence, který můžeme souhrnně označit jako způsobilost k manželství. Osobní předpoklady jsou vymezeny negativně, obecně platí, že manželství může uzavřít každý, komu v tom nebrání některá ze zákonných překážek uvedených v občanském zákoníku. Jedná se o skutečnosti v osobách snoubenců či v jejich vzájemných vztazích, které jsou natolik závažné a společensky nežádoucí, že je takovým osobám zakázáno být ve svazku manželském. Pokud přesto bude manželství uzavřeno, může být prohlášeno za neplatné. Tento zákaz může trvat po určitou dobu či jednou provždy. Manželství nemůže uzavřít nezletilý, který není plně svéprávný ( 672 odst. 1). V tomto ustanovení zákon reaguje na možnost získat svéprávnost nejen dovršením 18 let věku či z důvodu uzavření manželství (tato svéprávnost trvá i po zániku manželství či jeho prohlášení za neplatné), ale i přiznáním svéprávnosti, které bylo nově umožněno občanským zákoníkem ( 30). Kromě případu přiznání svéprávnosti může soud dále výjimečně povolit uzavření 9

manželství i nezletilému, který není plně svéprávný, pokud dovršil šestnácti let věku a jsou-li pro to důležité důvody ( 672 odst. 2). 23 Osobám mladším šestnácti let je zapovězeno uzavřít manželství zcela a bez výjimky, a to již na základě čl. 2 Úmluvy o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření manželství a registraci manželství, kterou je Česká republika vázána. 24 Manželství také nemůže uzavřít osoba, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena ( 673). Důraz je zde kladen na to, že se jedná o skutečné omezení svéprávnosti na základě soudního rozhodnutí, ne o krátkodobý psychický stav snoubence, který mu jako duševní porucha brání v uzavření manželství. 25 Dále je zakázáno manželství osobě, která již dříve uzavřela manželství, registrované partnerství či jiný obdobný svazek uzavřený v zahraničí a tento svazek trvá ( 674). Jedná se o prosazení zásady monogamie. V našem právním řádu je dodržování této zásady vynucováno nejen v rovině občanskoprávní, ale i trestněprávní. Nově je v občanském zákoníku upravena překážka v podobě obdobného svazku uzavřeného v zahraničí. Reaguje tak na různé formy partnerského soužití se statusovými důsledky, které je možné uzavřít v zahraničí a které náš právní řád nezná. Manželství také nemůže být uzavřeno, je-li mezi snoubenci blízký příbuzenský vztah, tedy jedná-li se o příbuzenství mezi předky a potomky (bez ohledu na příbuzenský stupeň 26 ) či mezi sourozenci. Totéž se uplatní u osob, jejichž příbuzenský poměr vznikl osvojením ( 675). Také je zakázáno uzavření manželství mezi snoubenci, kteří jsou ve vztahu osoby, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, resp. pěstouna a svěřeného dítěte (schovance) a vztahu poručníka a poručence ( 676). 23 24 25 26 Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 1976, sp. zn. Cpj 179/75 musí být především zjištěny u snoubenců takové vlastnosti, které opravňují k předpokladu, že jejich manželství bude harmonické, pevné a trvalé. Dále uvádí, že soud by se neměl rozhodovat jen z důvodu těhotenství snoubenky, ale měl by brát zřetel i na celkové poměry obou snoubenců. Srov. vyhl. č. 124/1968 Sb., m. z. v. o Úmluvě o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření manželství a registraci manželství. Důvodová zpráva k 673. Dostupná také z WWW: <http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/duvodova-zprava-noz-konsolidovana-verze.pdf> Stupeň příbuzenství mezi dvěma osobami se určuje podle počtu zrození, jimiž v linii přímé pochází jedna od druhé a ve vedlejší linii obě od svého nejbližšího společného předka ( 773). 10

Z povahy věci pak vyplývá, že tato ustanovení se užijí pouze v případě trvajícího osvojení, resp. poručenství nebo pěstounství. Dojde-li k zániku či zrušení tohoto vztahu, odpadá i zákonná překážka uzavření manželství. Nutno též uvést, že právní příbuzenství vzniklé osvojením nemá na to přirozené takový vliv, že by dovolovalo biologickým příbuzným (podle 675) uzavření manželství, to zůstává nadále zapovězeno. 27 Důvody existence těchto překážek jsou totiž jak mravní, tak biologické a bylo by krajně nevhodné připustit, aby uměle vzniklý příbuzenský vztah zapříčinil nerespektování základních pravidel eugeniky. 3.2.2 Předpoklady sňatečného projevu vůle "Manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství (dále jen "snoubenci"), že spolu vstupují do manželství" ( 656). Aby tedy mohl být sňatečný projev považován za bezvadný, musí splňovat určité náležitosti. Musí být učiněn způsobilou osobou snoubence, osobně, jeho vůle vstoupit do manželství musí být svobodná a úplná (tedy řádná, vážná a prostá omylu 28 ) a její projev musí být určitý a srozumitelný. 29 Snoubenec musí mít skutečnou vůli vstoupit do manželství se všemi důsledky, které z tohoto právního poměru plynou. Způsobilost snoubence k učinění sňatečného prohlášení se posuzuje z hlediska jeho věku a nepřítomností závad v projevu jeho vůle, a to zejména s ohledem na jeho psychický stav. Na rozdíl od způsobilosti k manželství je zde vymezení nezpůsobilosti širší. Kromě případů, kdy byla svéprávnost snoubence v této oblasti omezena, není ke sňatečnému prohlášení způsobilý ani ten, kdo je neschopný učinit takové právní jednání právě v rozhodném okamžiku, a to z důvodu nezpůsobilosti vyvolané například alkoholem, drogami či jiným obdobným způsobem. 30 27 28 29 30 Důvodová zpráva k 675. Dostupná také z WWW: <http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/duvodova-zprava-noz-konsolidovana-verze.pdf> HRUŠÁKOVÁ, M. a kol. Zákon o rodině; Zákon o registrovaném partnerství: komentář. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 9 ŠVESTKA, J. et al. Občanské právo hmotné. 3. Díl čtvrtý, Rodinné právo. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2009. s. 25 RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 18-19 11

Další podmínkou sňatečného prohlášení je, že musí být učiněno osobně. Z tohoto pravidla ovšem existují výjimky. V případě, že jsou splněny náležitosti, které zákon uvádí 31, je možné, aby projev vůle za jednoho ze snoubenců učinil jeho zmocněnec. 32 Požadavek svobody vůle nedovoluje donucení fyzickým ani psychickým násilím. Význam slov úplnost projevu je v případě uzavírání manželství nutno vykládat ve smyslu dokonalosti, bezvadnosti a řádnosti projevu. 33 Zákon upravuje případy, kdy došlo k omylu v osobě snoubence či povaze právního jednání. Projev vůle by byl vadný i v případě, že by byl učiněn během hry, v žertu či by se jednalo o simulaci. 34 Vznik manželství je dále vázán na kladnou odpověď obou snoubenců na otázku oddávajícího, zda chtějí spolu vstoupit do manželství, či jiný projev, pokud je dostatečně zřejmé, že jím snoubenci prohlašují svou sňatečnou vůli ( 659). Na otázku, k jakému okamžiku můžeme manželství považovat za uzavřené, je nutné odpovědět tak, že manželství je uzavřeno zásadně prohlášením druhého snoubence v pořadí, pokud bylo učiněno v přítomnosti oddávajícího a příslušného počtu svědků. Jak jsem již uvedla výše, z důvodu různících se praktik a náboženských obřadů v případě církevní formy sňatku a také proto, že ne vždy je snoubenec fyzicky schopen vyjádřit svůj souhlas tradičním Ano, je možné vykládat pojem projev vůle poměrně široce. Stále zde však musí být splněna podmínka jeho zřejmosti, určitosti a srozumitelnosti, o souhlasu snoubenců nesmí být pochyb. Vedle sňatečného projevu dále snoubenci učiní prohlášení o tom, kterou variantu příjmení si zvolili, a o příjmení svých společných dětí ( 660-662). Ještě než učiní snoubenci sňatečný projev vůle, uvedou, že jim nejsou známé žádné překážky, které by jim bránily uzavřít manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a zvážili budoucí 31 32 33 34 Srov. 669 OZ 2012 Viz níže Důvodová zpráva k 65. Dostupná také z WWW: <http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/duvodova-zprava-noz-konsolidovana-verze.pdf> RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 19 12

uspořádání svých majetkových poměrů, bydlení a hmotné zajištění ( 665). Jedná se o nahrazení tradičních ohlášek a zdravotní prohlídky, resp. deliberační lhůty. Tato tvrzení nemají ani v případě nepravdivosti na rozdíl od prohlášení o příjmení na vznik či trvání manželství z právního hlediska vliv. 35 3.2.3 Předpoklady sňatečného obřadu Sňatečný obřad je veřejný a slavnostní; činí se v přítomnosti dvou svědků ( 656 odst. 2). Aby bylo možné považovat obřad za veřejný, stačí, aby byl učiněn na místě, které je přístupné i jiným osobám, než které se musí obřadu povinně účastnit. Místo sňatečného obřadu určuje v případě civilní formy sňatku orgán veřejné moci, který provádí sňatečný obřad. Má při tom však ze zákona povinnost přihlížet k vůli snoubenců. Obřad tak může proběhnout nejen na radnici, jak je zavedeným zvykem, ale i na jiném místě, které si snoubenci zvolí. Orgán veřejné moci má ale z pochopitelných důvodů možnost volbu snoubenců nerespektovat, mimo jiné v případě, že by mohlo dojít k ohrožení účastníků obřadu či se jedná o zvlášť neobvyklé či těžko přístupné místo. 36 S ohledem na rozdílnosti v souvislosti s formou sňatku i vzhledem k různým náboženským tradicím a individuálním přáním snoubenců nejsou stanovena konkrétní pravidla, která by bylo pro zachování slavnostnosti sňatečného obřadu nutno splnit. Zpravidla postačuje alespoň proslov oddávajícího a důstojné chování přítomných. 37 Přítomnost dvou svědků, a to obou současně, je nutná minimálně během té doby, kdy jsou uváděny rozhodné skutečnosti (např. jména a příjmení) a činěny rozhodné projevy vůle a prohlášení. Základní podmínkou je, že se musí jednat o zletilé fyzické osoby schopné v případě potřeby dosvědčit skutečnosti, jichž byly svědky. Z toho důvodu se vyžaduje i znalost jazyka, ve kterém sňatečný obřad probíhá. 38 35 36 37 38 ŠVESTKA, J. et al. Občanské právo hmotné. 3. Díl čtvrtý, Rodinné právo. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2009. s. 27 Např. bungeejumping, sňatek pod vodou, na skále apod. RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 20 RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. 13

Pokud je některá z osob, které hodlají vstoupit do manželství, neslyšící, němá, nemluví jazykem, ve kterém obřad probíhá, či mu nerozumí, je nutné, aby se sňatečného obřadu účastnil i tlumočník. Bez jeho přítomnosti nelze prohlášení o uzavření manželství učinit ( 39 zákona o matrikách). O provedení sňatečného obřadu požádají snoubenci orgán veřejné moci, v jehož správním obvodu se nachází místo, kde by se měl obřad uskutečnit (viz výše u forem sňatku), a předloží potřebné doklady, které osvědčují jejich totožnost a způsobilost k uzavření manželství ( 664 odst. 1). O jaké doklady se jedná, stanovuje zákon o matrikách v 33-37, přičemž zvláštní podmínky jsou stanoveny pro případ, že je jeden ze snoubenců občanem ČR žijícím v cizině, či se jedná o nezletilého, který není plně svéprávný, či jde o sňatek občana ČR s cizincem. Předložení stanovených dokladů může orgán veřejné moci prominout, pokud je jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou ( 664 odst. 2). Zvláštní případy uzavírání manželství V některých zákonem předpokládaných mimořádných situacích je právní úprava podmínek uzavření manželství odlišná od té základní. Jedná se o přímé ohrožení života snoubence, sňatek mimo území České republiky a uzavření manželství zmocněncem. V případě přímého ohrožení života snoubence je možné uzavřít manželství i bez přítomnosti matrikáře a předložení jinak potřebných dokladů, a to před jakýmkoliv orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad a na jakémkoliv místě, přičemž obdobně to platí i pro církevní formu sňatku 39 ( 667). Musí zde však být splněna podmínka způsobilosti snoubence uzavřít manželství. 40 Občan České republiky, který se nachází mimo území republiky, může uzavřít 39 40 Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 20 Mimo území České republiky může sňatečný obřad provést i velitel námořního plavidla, které pluje pod státní vlajkou ČR, či velitel letadla, které je zapsané v leteckém rejstříku v ČR. V případě, že je alespoň jeden ze snoubenců českým státním občanem, může být manželství uzavřeno i před velitelem vojenské jednotky ČR v zahraničí. ( 667). HRUŠÁKOVÁ, M.; KRÁLÍČKOVÁ, Z. České rodinné právo. 3.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2006. s. 64 14

manželství před diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem České republiky. Jedná se o tzv. konzulární sňatek. Jako zvláštní předpis se zde uplatní Vídeňská úmluva o konzulárních stycích. 41 Také je možné uzavřít manželství před příslušným orgánem cizího státu. Pak se bude forma sňatku řídit právem státu, kde je uzavírán ( 48 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Výjimku z tohoto pravidla tvoří případy, kdy by se účinky tohoto použití zjevně příčily veřejnému pořádku ( 4 tamtéž), tedy zásadám státního zřízení a právního řádu ČR, na nichž je nutné bez výhrady trvat. V těchto případech nelze zahraniční úpravu použít. 42 Mezi další zvláštní případy uzavření manželství patří situace, kdy je jeden ze snoubenců při projevu své vůle uzavřít manželství zastoupen zmocněncem. Aby k tomu mohlo dojít, je nutné získat povolení krajského úřadu, v jehož obvodu má být manželství uzavřeno. Toto povolení může být uděleno jen na žádost snoubenců a jsou-li pro to důležité důvody. Ke zmocnění dochází udělením plné moci, která musí splňovat obsahové náležitosti uvedené v zákoně. Zmocněncem může být jen zletilá fyzická osoba, jejíž svéprávnost není v této oblasti omezena ( 38 odst. 3 zákona o matrikách). Oproti předchozí zákonné úpravě však již neplatí, že zmocněnec musí být stejného pohlaví jako snoubenec, kterého zastupuje. Požadavek slavnostní formy uzavření manželství zde musí ustoupit zásadě rovnosti pohlaví, která patří mezi stěžejní principy dané naším ústavním pořádkem. 43 Jedná se, dle mého názoru, o pozitivní změnu, neboť nelze připustit, aby v dnešní moderní společnosti pouhá skutečnost, že zmocněnec byl jiného pohlaví než osoba hodlající vstoupit do manželství, způsobovala vadu takto uzavřeného manželství. 41 42 43 Vyhl. č. 32/1969 Sb., m. z. v. o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích. RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 26 Důvodová zpráva k 669. Dostupná také z WWW: <http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/duvodova-zprava-noz-konsolidovana-verze.pdf> 15

4 Právní následky vad manželství a sňatku Přestože naše právní úprava vychází ze zásady svobody při výběru partnera a dobrovolnosti při vstupu do manželství, mimo jiné vlivem církevního práva se u nás vyvinula soustava podmínek, které brání vzniku či trvání manželství, u kterých není předpokládáno, že by v budoucnu plnila svůj účel. 44 Pokud některé tyto podmínky nejsou splněny, trpí manželství vadou. Jednotlivé vady manželství a sňatku se od sebe liší svou povahou i závažností, je proto nutné je hodnotit v souvislosti s jejich významem a spojovat s nimi přiměřené právními následky. 45 Bylo-li manželství uzavřeno s vadou, která natolik ohrožuje fungování a účel manželství, že je nutné z ní vyvodit právní následky, může být takové manželství prohlášeno za neplatné či zdánlivé. 46 Pokud se však vada manželství či jeho uzavření týká okolností, které pro jeho vznik nejsou natolik významné, na existenci manželství nebude mít tato vada vliv. Vady manželství a sňatku tak můžeme rozdělit podle toho, zda je s jejich existencí spojen nějaký postih či nikoliv, na sankcionované a nesankcionované. U nesankcionovaných vad sice došlo k nesplnění některé z podmínek pro uzavření manželství, které zákon stanoví, ale toto pochybení není natolik závažné, že by jím byla ohrožena sama existence manželství. Podle povahy těchto závad buď dojde, popř. musí dojít k jejich nápravě, anebo k nápravě nedojde, resp. ani dojít nemusí. 47 Jedná se mimo jiné o nedostatek slavnostnosti při sňatečném obřadu či momentální neschopnost oddávajícího sňatečné projevy vůle snoubenců přijmout. 48 Také pokud snoubenci uvedou, třeba i úmyslně, nepravdivé informace při sňatečném prohlášení o vzájemné 44 45 46 47 48 HRUŠÁKOVÁ, M.; KRÁLÍČKOVÁ, Z. České rodinné právo. 3.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2006. s. 70 ŠVESTKA, J. et al. Občanské právo hmotné. 3. Díl čtvrtý, Rodinné právo. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2009. s. 36 RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 29 ŠVESTKA, J. et al. Občanské právo hmotné. 3. Díl čtvrtý, Rodinné právo. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2009. s. 37 RADVANOVÁ, S.; ZUKLÍNOVÁ, M. Kurs občanského práva: Instituty rodinného práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. Sňatek. s. 33 16

znalosti zdravotního stavu a o uspořádání majetkových poměrů, nemají tato tvrzení právní následky. 49 Takové vady nemají na existenci či platnost manželství vliv. Jedná-li se o sankcionované vady, spojuje s nimi náš právní řád možnost, aby bylo manželství, které je jimi postihnuté, prohlášeno za neplatné či zdánlivé. V případě zdánlivého manželství má takové prohlášení pouze deklaratorní charakter, neboť manželství již od počátku neexistovalo. Pro posouzení jednotlivých vad je stěžejní druhá část OZ 2012, která se věnuje rodinnému právu, ale je nutné zohlednit i obecnou právní úpravu v OZ 2012, neboť některé vady nejsou v ustanoveních o manželství uvedeny a je nutné je dovodit právě z obecných ustanovení o právním jednání, obsažených v obecné části OZ 2012, především v případě zdánlivého manželství a v případě neplatnosti jednání v duševní poruše. 49 Důvodová zpráva k 665. Dostupná také z WWW: <http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/duvodova-zprava-noz-konsolidovana-verze.pdf> 17

5 Neplatné manželství 5.1 Obecně Na rozdíl od zdánlivého, neplatné manželství vzniklo, přestože s právní vadou v podobě zákonné překážky manželství (impedimenta matrimonii). Z důvodu existence této překážky soud prohlásí manželství za neplatné. Učiní tak na návrh každého, kdo na tom má právní zájem. Výjimku z tohoto pravidla představují případy, kdy manželství bránila překážka omezené svéprávnosti, překážka vzájemného příbuzenství manželů nebo překážka již existujícího manželství či jiného statusového právního poměru. Taková manželství prohlásí soud za neplatná i bez návrhu. 50 Manželství je považováno za platné, dokud soud o jeho neplatnosti nerozhodne ( 681). Jde o uplatnění materiálního výkladového pravidla: Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné ( 574). Jedná se o klasickou zásadu potius valeat actus quam pereat, tedy že je na místě hledat spíše důvody pro platnost právního jednání, než pro jeho neplatnost. 51 Pokud k prohlášení neplatnosti soudem dojde, považuje se manželství z právního hlediska za neuzavřené. Jedná se o konstitutivní rozhodnutí, které má účinky ex tunc, takže ke dni uzavření manželství. Manželství nelze prohlásit (kromě několika výjimek) za neplatné, pokud již zaniklo či došlo ke zhojení vady. Stejně tak nelze prohlásit manželství za neplatné, pokud bylo uzavřeno bez povolení soudu nezletilým starším šestnácti let, který nebyl plně svéprávný, či osobou, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena, a to v případě, že bylo v tomto svazku počato dítě a narodilo se živé. Poté, co dojde k prohlášení manželství za neplatné, je nutné vyřešit majetkové poměry muže a ženy a jejich práva a povinnosti ke společným dětem. Na rozdíl od zdánlivého manželství se zde i přes neplatnost manželství určí otcovství k dětem podle 50 51 SVOBODA, K. Změny v řízení o neexistenci a o neplatnost manželství. Právo a rodina. 2014, roč. 16, č. 4. s. 9 ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: komentář. Svazek I, ( 1 až 654). 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. s. 1419 18

první domněnky 52. Stejně jako tomu bylo v předchozí právní úpravě 53, i OZ 2012 stanovuje, že se pro řešení situace po prohlášení manželství za neplatné obdobně uplatní ustanovení o rozvodu. Stejně jako při rozvodu manželství, i v tomto případě je možné, aby se spolu muž a žena o majetkových otázkách či právech a povinnostech ke společným dětem dohodli (v tomto případě však je nutné schválení soudu). 54 Pokud bylo manželství prohlášeno za neplatné z důvodu toho, že sňatečný projev vůle snoubence byl učiněn pod nátlakem nebo v důsledku omylu, je třeba při rozhodování o majetkových právech a povinnostech brát ohled na toho, kdo jednal v dobré víře ( 686 odst. 2). Vady manželství, jejichž následkem je sankce neplatnosti manželství, je možné rozdělit do několika kategorií, a to podle toho, zda se týkají osoby snoubence, vzájemného vztahu snoubenců nebo projevu vůle při sňatečném obřadu. 5.2 Závady v osobě snoubence Manželství, které bylo uzavřené i přes existující překážku ve formě nedostatečného věku snoubence, jeho omezené svéprávnosti, nebo již existujícího manželství či jiného statusového právního poměru, je stiženo vadou, na základě které může soud vyslovit jeho neplatnost. 5.2.1 Nedostatek věku Jak jsem již uvedla výše, manželství nemůže uzavřít nezletilý, který není plně svéprávný. Ve výjimečných případech může soud povolit uzavření manželství nezletilému, který není plně svéprávný, pokud dovršil šestnácti let věku a jsou pro to důležité důvody ( 672). Pokud nebudou výše uvedené podmínky splněny a k uzavření manželství i přes tuto zákonnou překážku dojde, může soud na návrh jakékoliv osoby, která prokáže na takovém prohlášení právní zájem, prohlásit toto manželství za neplatné. Stejně bude soud postupovat i v případě, že by manželství uzavřel nezletilý, kterému bylo uzavření 52 53 54 Srov. 776 OZ 2012 Srov. 17 odst. 2 zák. č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění k 1. 1. 2013 ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: komentář. Svazek II, ( 655 až 975). 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. s. 68 19

manželství soudem povoleno, ale uzavřel je s jinou osobou, než která byla v rozsudku 55 uvedena. 56 Může ovšem dojít ke zhojení této vady a konvalidaci vadného manželství. Stane se tak, pokud snoubenec, který byl mladší osmnácti let a nesplňoval tak zákonné požadavky, dosáhne potřebného věku osmnácti let ( 682), anebo pokud bylo počato dítě, které se narodilo živé ( 683). V minulosti stačilo ke konvalidaci manželství pouze těhotenství ženy bez ohledu na to, zda se dítě narodilo živé či nikoliv. Dnes je nutné, jestliže již bylo zahájeno řízení o neplatnosti manželství, vyčkat před vydáním rozhodnutí na narození dítěte. 57 Domnívám se, že je toto zpřísnění podmínek konvalidace manželství na místě, neboť hlavním důvodem pro zachování manželství, které bylo uzavřeno s touto vadou, je zajistit stabilní rodinné prostředí pro výchovu dítěte, které se má manželům narodit. Nenarodí-li se dítě živé, není zde ani důvod pro zhojení vady manželství a další pokračování jeho existence. Dále manželství nelze prohlásit za neplatné, pokud již takto vadné manželství zaniklo, ať již smrtí, prohlášením za mrtvého či rozvodem. S uzavřením manželství nezletilcem spojuje náš právní řád jeho nabytí plné svéprávnosti ( 30 odst. 2). Stane se tak i v případě, že se jedná o manželství, které je vadné. Tuto svéprávnost nezletilec neztrácí ani poté, co je manželství prohlášeno za neplatné. 58 5.2.2 Omezená svéprávnost a duševní porucha Manželství trpí vadou, jestliže osoba, která hodlala vstoupit do manželství, nebyla během sňatečného projevu vůle z důvodu svého duševního stavu schopna dostatečně posoudit důsledky svého konání, a tedy způsobilá právně jednat. Důvodem může být 55 56 57 58 Výrok rozsudku musí obsahovat přesné označení účastníka, který hodlá uzavřít manželství, a účastníka, se kterým má být manželství uzavřeno. Povolení se vztahuje pouze na tyto osoby ( 370 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). HRUŠÁKOVÁ, M. a kol. Zákon o rodině; Zákon o registrovaném partnerství: komentář. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 41 ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: komentář. Svazek II, ( 655 až 975). 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. s. 41 DVOŘÁK, J. a kol. Občanské právo hmotné. 1, Obecná část. vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. s. 216 20

omezení svéprávnosti či duševní porucha. Manželství nemůže uzavřít osoba, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena ( 673). Jedná se o omezení svéprávnosti soudním rozhodnutím, přičemž toto omezení musí být právě pro oblast manželství. Pokud je ve výroku soudu uvedeno omezení pro všechna právní jednání, rozumí se tím i oblast statusová. 59 Řízení o neplatnosti manželství může být v případě omezené svéprávnosti jednoho z manželů zahájeno i bez návrhu, neboť nelze připustit, aby možnost rozhodnout o neplatnosti manželství, které je stiženo tak závažnou vadou, byla podmíněna návrhem některé ze stran. Případ, kdy osoba hodlající vstoupit do manželství jednala pod vlivem momentální psychické nedostatečnosti, není v části druhé OZ 2012 nijak zvlášť upraven. Je tak nutné užít obecných ustanovení o neplatnosti právního jednání. Podle 581 OZ 2012 je jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, neplatné. Manželství vzniklé na základě sňatečného prohlášení takové osoby tak bude trpět vadou a soud je může na návrh některého z manželů prohlásit za neplatné. 60 Hlavní rozdíl oproti případu omezení svéprávnosti snoubence můžeme vidět v tom, že manželství zde bylo uzavřeno osobou, která trpěla pouze momentální neschopností právně jednat, po odeznění této psychické nedostatečnosti má již možnost se svobodně rozhodnout, zda má v úmyslu v manželství setrvat. Stejně jako u manželství uzavřeného nezletilcem, který není plně svéprávný, i zde nemůže dojít k prohlášení neplatnosti, pokud manželství zaniklo nebo bylo během něj počato dítě, které se narodilo živé. 5.2.3 Jiný uzavřený statusový právní poměr Pokud manželství uzavřela osoba, která již uzavřela jiné manželství, vstoupila do registrovaného partnerství či jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí, a tento 59 60 ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: komentář. Svazek II, ( 655 až 975). 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. s. 59 ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: komentář. Svazek II, ( 655 až 975). 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. s. 43 21

svazek stále trvá, trpí toto nové manželství vadou (je bigamické, popř. biandrické). Zákonnou překážku představuje i manželství, které trpí vadou, pro kterou může být prohlášeno za neplatné. Překážka trvá, dokud k prohlášení neplatnosti tohoto manželství nedojde 61, neboť jak jsem již uvedla výše, na manželství se hledí jako na platné, dokud o jeho neplatnosti není soudně rozhodnuto. Ze stejného důvodu je i vadné manželství důvodem pro uvalení trestněprávních represí za trestný čin dvojí manželství podle 194 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, pokud již před jeho vznikem jiné manželství existovalo, nebo pokud během jeho trvání došlo k uzavření manželství dalšího. 62 Je ovšem možné vadu pozdějšího manželství zhojit, a to zánikem předchozího statusového svazku či jeho prohlášením za neplatný. Dojde-li k takovému zhojení, novější manželství již není možné prohlásit za neplatné. 63 Trestní odpovědnost za bigamii (biandrii) však nadále trvá. Soud může prohlásit vadné manželství za neplatné, a to i bez návrhu. Je obecným pravidlem, že manželství nelze prohlásit za neplatné, došlo-li k jeho zániku, avšak existence jiného statusového svazku je jednou ze dvou výjimek, kdy soud může toto prohlášení učinit i v případě, že vadné manželství již zaniklo. Může se tak stát jak v případě smrti manžela nebo jeho prohlášení za mrtvého, tak i došlo-li k rozvodu. Pokud zaniklo manželství smrtí, není rozhodné, zda byla tato smrt prokázána, dokázána, či prohlášena. 64 V případě, že došlo k prohlášení manžele za mrtvého, zaniká manželství dnem, který se pokládá za den jeho smrti. Zjistí-li se později, že tato osoba žije, k prohlášení za mrtvého se nepřihlíží, ale manželství ani registrované partnerství se neobnovuje ( 71, 76). 61 62 63 64 ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: komentář. Svazek II, ( 655 až 975). 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. s. 45 Jedná se však pouze o případy uzavření nového manželství během již existujícího jiného manželství. Tento postih se nevztahuje na situace již existujícího registrovaného partnerství či jiného obdobného svazku. Ty jsou postihnuty pouze vadou pozdějšího manželství, která může způsobit jeho neplatnost. ŠVESTKA, J. et al. Občanské právo hmotné. 3. Díl čtvrtý, Rodinné právo. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2009. s. 41 ŠVESTKA, J.et al. Občanský zákoník: komentář. Svazek II, ( 655 až 975). 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. s. 67 22

5.3 Závady ve vztahu snoubenců Z etických, psychologických i eugenických důvodů není vhodné, aby spolu někteří lidé, mezi nimiž existuje specifický vztah, uzavírali manželství. Podle OZ 2012 se jedná o osoby v blízkém příbuzenském poměru (vzniklém narozením či osvojením) a osoby, mezi nimiž je určitý vztah závislosti (vzniklý poručenstvím, pěstounstvím či svěřením do péče). Tyto vztahy jsou dalšími ze zákonných překážek, které mohou způsobit neplatnost manželství. 5.3.1 Příbuzenství Příbuzenský poměr může vzniknout několika způsoby. Dnes je to narozením (pokrevní příbuzenství) a osvojením (právní příbuzenství). V dobách, kdy měl otcovskou moc nad dětmi manželský otec, mohlo příbuzenství vzniknout též legitimací. Kromě toho může příbuzenský poměr vzniknout i soudním rozhodnutím, například při soudním určení otcovství. 65 Sňatkem vzniká mezi snoubencem a rodinou druhého snoubence poměr obdobný příbuzenství, který je označován jako švagrovství. Až do roku 1964 platil zákaz sňatku s osobami sešvagřenými v přímém pokolení (zeť, snacha, tchán, tchýně). 66 Uzavření manželství bylo těmto osobám povolováno jen ze závažných příčin. Dnešní úprava již švagrovství za zákonnou překážku nepovažuje. 67 Zákaz sňatku mezi příbuznými však trvá. Zápověď manželství z důvodu blízkého příbuzenského poměru zdaleka nepatří mezi nové instituty rodinného práva. Zákaz uzavírání manželství v pokrevní linii byl znám již ve starověkém Římě 68. Důvody tohoto omezení můžeme v dnešní době spatřovat jak v rovině sociologické, kdy má sloužit k zachování jednoznačnosti sociálních rolí v rodině a napomáhat jejímu zdravému fungování a výchově budoucích generací, tak v rovině biologické, kdy je zde z hlediska eugeniky snaha o zachování a zlepšení genofondu obyvatelstva. Postupně 65 66 67 68 HRUŠÁKOVÁ, M. a kol. Zákon o rodině; Zákon o registrovaném partnerství: komentář. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 39 Srov. 9 odst. 2 zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném BĚLOVSKÝ, P. Příbuzenství jako překážka manželství. Právní rozhledy. 2003, roč. 11, č. 2. s. 80 Zde bylo překážkou příbuzenství v rovině přímé bez ohledu na stupeň, v rovině pobočné se situace v průběhu času měnila, překážkou manželství bylo příbuzenství až do 7., později do 4. stupně. Za císaře Claudia došlo k částečnému uvolnění zákazu pro 3. stupeň, císař Justinián později zákaz pro celý 3. stupeň příbuzenství obnovil. 23