Z českých dějin a pověstí 1. Důkladně přečti a přiřaď k textu název pověsti: O Ctiradovi a Šárce, O Krokovi a jeho dcerách, O Libuši a Přemyslovi, O praotci Čechovi 1. V bájné pravlasti Slovanů, kdesi na jihovýchodě Evropy, žili se svými rody i bratři Čech a Lech. Ale nežili tam klidným životem. O své živobytí musili bojovat nejen s přírodou, ale také s nepřáteli, kteří mařili jejich dílo. A protože útoky nepřátel neustávaly, rozhodli se bratři, že pro svůj lid vyhledají novou vlast. Svolali své rody, shromáždili stáda a vydali se na cestu. Po mnohých útrapách došli až pod horu Říp. Rozložili se na jejím úpatí, aby si odpočinuli. Za svítání vystoupil Čech na vrchol hory, přehlédl krajinu a řekl: To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. Lidu se země líbila. Rozhodl, aby nesla Čechovo jméno. Muži kácely prales, obdělávali půdu, stavěli vesnice. Ženy opatrovaly děti, chystaly potravu, tkaly látky a z nich šily šaty. Rody vzrůstaly, přibývalo vsí a hradů sroubených z klád. Vojvoda Lech po čase s bratrem rozloučil a táhl se svým lidem k východu. Přišel čas, kdy praotec Čech zemřel. V slavnostním rouchu ho posadili na hranici. V podvečer obětovali bohům a za velkého nářku hranici zapálili. Vladykové vyslali posly k Lechovi, aby jim vládl. Lech však poradil, aby si z českého knížete zvolili moudrého Kroka. (Černý, aj., 2007, s. 12,13). 2... Vojvoda Krok zaujal místo praotce Čecha. Sídlil na hradě Budči, jenž byl střediskem moudrosti, ale také věštení a čarodějnictví. Krok měl tři sličné a moudré dcery, Kazi, Tetu a Libuši. Zaznamenával pro ně, co mu bohové vyjevili o budoucnosti. Často se s nimi také radil, zvlášť s Libuší. Z poselství bohů Krok vyrozuměl, že Budči hrozí záhuba. Proto nemeškal, a vyslal posly k Vltavě, aby našli místo pro nový hrad. Poslové záhy stanuli pod skálou strmící nad řekou. To je místo vyvolené, zvolali všichni jako jeden muž. Vojvoda Krok jejich volbu schválil. Na skále dal vystavět Vyšehrad. Po Krokově smrti zvolila rada starších za kněžnu moudrou a krásnou Libuši. Kněžna zvala často na Vyšehrad své sestry. Jednou je vyrušil ruch a křik. Sestry vyšly na nádvoří, kam právě statečný lovec Bivoj přinášel těžké břemeno. Lapil kance, který pustošil roníkům pole. Bivoj jím mrštil o zem a zabil ho. Kněžna Libuše pak Bivoje odměnila. Potom se všichni odebrali do hodovních síní, aby
oslavili jeho hrdinský čin. Než hodokvas skončil, Bivoj a sličná Kazi se do sebe zamilovali. Brzy na to opustil Bivoj svou vesnici a na hradě Kazíně se konala slavná a veselá svatba. (Černý, aj., 2007, s. 14,15). 3 K povinnostem kněžny Libuše patřilo také soudit spory. Ty byly někdy velmi prudké, jako ten o půdu mezi vladyky Chrudošem a Šťáhlavem. Když Libuše vynesla rozsudek, Chrudoš, který spor prohrál, se rozlítil. Hanba mužům, kterým vládne žena! křičel. Zarmoucená Libuše poslala pro sestry, aby se s nimi poradila. Nakonec rozhodla, aby si mužové zvolili knížete, kterého si ona pak vezme za muže. Na Vyšehradě se sjeli vladykové a žádali Libuši o radu, koho zvolit. Kněžna jim poradila, aby následovali jejího koně, že je ke knížeti dovede. Tři dny putovali vladykové, až bělouš stanul u vsi Stadice. Budoucí kníže Přemysl tam oral pole. Vladykové mu odevzdali knížecí šat a s ním i vládu nad českou zemí. Přemysl se rozloučil se svým rodem a následoval Libušiny posly. Vladykové ho doprovodili na Vyšehrad. Po slavném uvítání a ještě slavnější svatbě ujal se Přemysl po boku kněžny Libuše vlády. Libuše byla obdařena zvláštní věšteckou mocí. Jednou se s knížetem a družinou zastavila nad strmým břehem Vltavy, pohlédla na lesy za řekou a věštila. Knížecí družina se odebrala do míst, která Libuše svou věštbou označila. V hlubokém lese našli muže, jak tesá práh domu. Na Libušino přání tam vystavěli hrad a nazvali ho Prahou. (Černý, aj., 2007, s. 16,17). 4. Když Libuše zemřela, ztratily dívky z její družiny dřívější vážnost. Začaly proto nenávidět všechny muže a nakonec jim vypověděly boj. Ale muži se jim jen vysmívali. Dívky vedené bojechtivou Vlastou se opevnily na hradě Děvíně. Odtud podnikaly proti mužům výpady. Bojovaly silou i lstí a mnoho mužů pobily. Vlasta krutě nenáviděla mladého vladyku Ctirada. Nastrojila mu past. Jednou našel Ctirad v lese spoutanou dívku. Ustrnul se nad ní a osvobodil ji. Jmenovala se Šárka. Vladykova znavená družina mezitím usnula. Šárka podala Ctiradovi roh a prosila ho, aby zatroubil. Ctirad, okouzlený její krásou a dojat jejím utrpením, poslechl. V tom, jako na povel vyrazily z houští Vlastiny šiky. Pobily spící bojovníky a Ctirada odvlekly do Děvín. Tam vladyku ještě toho dne umučily. Taková ukrutnost knížete Přemysla rozzlobila. Svolal početné vojsko a Děvín oblehl. Byl rozhodnut Vlastu a její družky porazit a pomstít Ctiradovu smrt. Vlasta se vyřítila v čele dívek proti obléhatelům. Její kůň však byl příliš rychlý. Rázem se ocitla sama uprostřed mužů. Brzy bylo po boji. Vlasta padla a její dívky se vzdaly. Muži opět vládli a ženy se vrátily pokorně do svých domovů. (Černý, aj., 2007, s. 18,19).
2. Důkladně znovu přečti pověsti a odpověz na otázky: 1. Jak se jmenuje hora, na jejíž vrchol vystoupil praotec Čech a řekl: To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. 2. Koho si vladykové zvolili za českého knížete po smrti praotce Čecha? 3. Na jakém hradě sídlil vojvoda Krok? 4. Kolik dcer měl vojvoda Krok a jak se jmenovaly? 5. Jaký hrdinský čin vykonal Bivoj? Kdo ho za jeho hrdinský čin odměnil? 6. Jaký soudní spor vedla kněžna Libuše, kdo tento spor prohrál? 7. Jak se jmenoval kníže, který si vzal kněžnu Libuši za ženu a vládl po jejím boku?. 8. Jméno ženy, která nenáviděla muže a vedla spolu s ostatními dívkami proti nim válku?.
1. Řešení: 1. O praotci Čechovi 2. O Krokovi a jeho dcerách 3. O Libuši a Přemyslovi 4. O Ctiradovi a Šárce 2. 1. hora Říp 2. moudrého Kroka 3. Budeč 4. tři dcery, Kazi, Tetu a Libuši 5. lapil a zabil kance, kněžna Libuše 6. spor o půdu mezi vladyky Chrudošem a Šťáhlavem, spor prohrál Chrudoš 7. Přemysl 8. Vlasta
VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2722 Šablona: III/2 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Literatura Ročník: 6. 9. ročník ZŠ Datum vytvoření: 20.10.2013 Téma: Z českých dějin a pověstí Anotace: Pracovní list slouží při práci s textem, porozumění čtenému projevu. Ověřeno ve výuce dne: 6.12.2013 Autor: Mirka Hošková Použité zdroje: 1. ČERNÝ, Jiří, Pavel ZÁTKA a ADLA. Obrázky z českých dějin a pověstí. 7., upr. a rozš. vyd. Praha: Albatros, 2007. ISBN 978-80-00-01905-5.