Pracovní listy a metodika k doučování českého jazyka pro děti s OMJ

Transkript

1 Pracovní listy a metodika k doučování českého jazyka pro děti s OMJ Tyto pracovní listy vznikly jako materiál k doučování českého jazyka pro různorodou skupinu dětí s odlišným mateřským jazykem. Různorodá byla skupina hned v několika ohledech děti měly různou mateřštinu, chodily do různých škol a různých tříd ( třídy), a samozřejmě to byly různé osobnosti s rozličnými zájmy. Jejich mluvená čeština se, s určitými nepřesnostmi a odlišnostmi u každého dítěte, blížila úrovni rodilého mluvčího. Cílem doučování byla obvyklá školní látka z předmětu český jazyk, zpřesňování mluveného a psaného projevu a rozvoj slovní zásoby. Některé problémy vyplývaly z odlišné mateřštiny chudší slovní zásoba, nepřesnosti v gramatice nebo např. špatné rozlišování dlouhých a krátkých slabik. S učiteli dětí jsem nebyla v kontaktu, o tom, co děti ve škole probíraly, jsem měla nepřesné informace od rodičů a dětí samotných. Doučování probíhalo ve volném čase dětí, a tak jsem nechtěla prostě dělat cvičení z učebnice. Hledala jsem krátké texty doprovázené obrázky, ideálně nějaký komiks, a trvala jsem na díle českého autora. Volba nakonec padla na knihu Obrázky z českých dějin a pověstí autorů Jiřího Černého, Pavla Zátky, Zdeňka Adly a Jiřího Kalouska. České pověsti jsou navíc nedílnou součástí naší kultury, všude kolem nalézáme odkazy k nim, a dalo se předpokládat, že je děti nebudou znát. Kniha je navíc poměrně populární a snadno dostupná. Zpracování pracovních listů Pověsti jsou sice již zkrácené a zjednodušené, ale ukázalo se, že jsou pořád příliš dlouhé a složité, nakonec jsem je tedy všechny trochu zkrátila a zjednodušila. Zpětně vidím, že jsem zjednodušovat měla ještě víc. Sama látka pověstí je dost složitá. Použitá gramatika je pro třídu. Hodně jsem se zaměřila na pravopis, jemuž se na 1. stupni věnuje velké množství času. Cvičení se opakují, v jednom pracovním listu se mohou opakovat i stejná slova v různém kontextu (jednou se doplňuje diakritika, jindy měkké nebo tvrdé i). Podmínkou dobrého psaní je trénink, je třeba tatáž slova často psát i vidět napsaná. Gramatika je jen procvičována, děti ji probírají ve škole. Po ruce jsem ale měla různé učebnice, pokud jsme potřebovali něco vysvětlit nebo procvičit více, použili jsme nějaké cvičení. Mnoho gramatických jevů se naopak v pracovních listech vůbec neobjevuje, a to ani těch, které patří k látce zmíněných tří ročníků, např. vyjmenovaná slova. Děti je v období doučování prostě neprobíraly a měly problémy i s jednoduššími pravopisnými jevy. Tyto pracovní listy nejsou zkrátka finální podobou toho, co se dá s textem dělat, ale pouhou inspirací.

2 Použití knihy a pracovních listů v hodině První část hodiny: seznámili jsme se s pověstí, a to jedním ze dvou způsobů: 1. Rovnou jsme příběh společně četli děti dostaly svou vlastní okopírovanou pověst se zjednodušenými texty. Porozumění příběhu jsem kontrolovala dotazy na text, např. Kdo byla kněžna Libuše? Co uměla? Takto jsme postupně prošli celý text. Jednotlivá slova jsme si ukazovali na obrázcích nebo jsme je popisovali. 2. Dala jsem dětem k dispozici jen obrázky z pověsti. Poté jsme je společně popisovali a pak se děti samy pokusily sestavit příběh, jak se domnívaly, že se odehrál. Tato část je důležitá, připravuje děti na to, co přijde, a usnadňuje následný poslech a porozumění. Děti vědí, co mají čekat. 3. Poté jsem příběh četla a děti kladly obrázky za sebe, jak se příběh odehrával. TIP: Je vhodnější vybrat jen některé obrázky. Některé ilustrace zobrazují nevýznamné skutečnosti nebo je odlišuje jen nepatrný detail a pak je těžké se v nich orientovat a sestavit z nich srozumitelný příběh. Proto jsem si je vždy důkladně vybírala podle toho, jestli v příběhu hrají důležitou roli a přispívají k porozumění anebo spíš matou. V druhé části hodiny jsme pracovali s jednotlivými cvičeními pracovních listů. Cvičení na synonyma a doplňování synonym do textu jsou určena k rozšiřování slovní zásoby a lepšímu porozumění. Při gramatických cvičeních se děti často střídaly v roli učitele vždy jeden řídil a opravoval dané cvičení. Pro lepší procvičení některých jevů jsme občas použili učebnice. Zapisovala jsem si slova, která děti psaly špatně, a na konci hodiny jsme na ně psali krátký diktát. Obvykle diktovaly a opravovaly děti, jen několik slov či slovních spojení (např. 2 každé dítě). Na konci hodiny jsme s obrázky ještě opakovali pověst. Děti rozházené obrázky sestavily do příběhu a pověst přeříkaly. Toto přeříkání pověsti považuji za velmi důležité děti si tím lépe zapamatují příběh, přispívá to k rozšiřování slovní zásoby a rozvoji vyjadřovacích schopností. Nově naučená slova a obraty se takto snáze zafixují.

3 Některé principy doučování Individuální přístup Seznamte se dobře s doučovaným dítětem/skupinou, jeho potřebami, nedostatky a zájmy, a pokuste se je zohlednit. Důležití jsou i rodiče, obvykle iniciátoři doučování, je tedy třeba zohlednit i je. Někdy je to těžké balancování, např. u často přetěžovaných vietnamských dětí rodiče chtějí, aby dítě chodilo na doučování každé odpoledne, a dítě cítí, že nemá čas si hrát s hračkami (slova jednoho doučovaného žáčka ze 3. třídy). Nic vám nebrání si s dětmi také trochu hrát anebo povídat. Pokuste se také najít zábavné materiály a aktivity. Vytvořte uvolněnou atmosféru Stres navzdory zažitým představám učení nepodporuje. Atmosféra při doučování by měla být uvolněná a napomáhat soustředění nemělo by zde být příliš mnoho rušivých vlivů (týká se to i případné účasti zbytku rodiny na doučování a prostoru - televize, počítač, místnost plná hraček). K uvolněné atmosféře patří i to, že dítě není přetěžováno (viz výše). Je tedy dobré občas si trochu pohrát, zařadit nějaká pohybová cvičení. Je možné např. hledat po pokoji části textu, obrázky, přemísťovat věci ze strany na stranu, měnit místo, kde se doučujeme, měnit role dítě učitelem, vy žákem apod. Přenechte část aktivity dítěti Může být učitelem - diktovat, opravovat chyby (samozřejmě s naší pomocí). Cítí pak za věc větší zodpovědnost a snaží se mnohem víc, než když je jen pasívním příjemcem učení. Pokud uděláte v diktátu záměrně nějakou chybu a dítě na ni přijde, je učení mnohem zábavnější. Opravování chyb - Naučte se část chyb přehlížet - nedotčené sebevědomí je důležitá součást studia gramatiky i cizího jazyka. Opravujte především chyby, u nichž hrozí, že si je dítě zafixuje. Např. v mluveném projevu to, o čem mluví často. Pokud něco nedokonale řekne jednou, můžete to přehlédnout. Pokud o něčem hovoří opakovaně, mělo by to být řečeno převážně správně. - V gramatických a pravopisných cvičeních opravujte především to, co už by děti měly znát nebo to právě probíráte. Zbytek přehlédněte cílem není krvavě rudý opravený text. - Dejte dětem šanci, aby se opravily samy. Můžete je navést u slova udělat otazník nebo ho podtrhnout, dát analogický příklad Podívej, tamhle v tom slově se to psalo takhle, je tady to tvrdé y opravdu správně? apod. - Chyby ve výslovnosti by se měly opravit okamžitě, pokud se jedná o chyby způsobené odlišnou mateřštinou (např. v ní neexistují některé hlásky nebo slabiky a dítě se je teprve učí). Pokud je ale nesrovnalostí hodně, není možné neustále dítě opravovat, nemělo by mít pocit, že vůbec nemůže promluvit, aniž by ho někdo opravil. Zaměřte se např. na 2 konkrétní hlásky anebo na konkrétní slova, která si budete zapisovat a trénovat. Je také třeba zjistit, zda dítě nemá logopedický problém. - V každém případě opravujte s citem.

4 Kontrola porozumění Otázka Rozumíš? moc nepomáhá. Zjistíte, že dotyčný přibližně rozumí nebo si myslí, že rozumí. V některých kulturách také není zvykem rmoutit dotazovaného svým neporozuměním a neznalostí a k dobrým mravům naopak patří se tvářit, že rozumím všemu a vše znám. Porozumění kontrolujeme jinými způsoby. U textu např. pomocí dotazů nebo přeříkáním pověsti, seřazením obrázků k textu nebo vět z textu ve správné časové posloupnosti atd. U různých gramatických cvičení sledujeme, zda žák ví, co má dělat kontrola porozumění zadání. Porozumění gramatickým jevům pak poznáme snadno podle výsledků žáka. Opakování je matkou moudrosti Opakujte všechno nová slova, výslovnost, pravopis, gramatiku, přečtené texty. Texty nebo jiné celky především jednotlivé slovo je náchylné k zapomenutí, pokud ho ale zasadíte do kontextu, má slušnou šanci, že se se zbytkem příběhu v paměti udrží. Můžete si slova, fráze, problémy zapisovat a na konci hodiny se k nim vracet, případně ještě v další hodině či v nějaké hodině budoucí.

5 Pracovní listy ke knize Obrázky z českých dějin a pověstí O PRAOTCI ČECHOVI O LIBUŠI A PŘEMYSLOVI O CTIRADOVI A ŠÁRCE KAREL IV. A ZALOŽENÍ NOVÉHO MĚSTA PRAŽSKÉHO O BRUNCVÍKOVI O KOUZELNÍKU ŽITOVI

6 O PRAOTCI ČECHOVI V bájné pravlasti Slovanů žili se svými rody i bratři Čech a Lech. Ale nežili tam klidnými životy. O své živobytí museli bojovat nejen s přírodou, ale také s nepřáteli. Útoky nepřátel neustávaly, a proto se bratři rozhodli, že pro svůj lid vyhledají novou vlast. Svolali své rody, shromáždili stáda a vydali se na cestu. Po mnohých útrapách došli až pod horu Říp. Odpočívali na úpatí hory. Za svítání vystoupil Čech na vrchol hory a podíval se na krajinu. To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. Lidu se země líbila. Dal jí jméno Čechy po Čechovi. Muži káceli pralesy, obdělávali pole, stavěli vesnice. Ženy opatrovaly děti, chystaly jídlo, tkaly látky a z nich šily šaty. Rody vzrůstaly, přibývalo vsí a hradů sroubených z klád. Vojvoda Lech se po čase s bratrem rozloučil a táhl se svým lidem k východu. Přišel čas, kdy praotec Čech zemřel. V slavnostním rouchu ho posadili na hranici. Obětovali bohům a za velkého nářku hranici zapálili.

7 1. Najděte synonyma: starat se oblečení pláč připravovat nekončit rodiny domov trápení najít chystat rody vyhledat vlast neustávat útrapy opatrovat roucho nářek 2. Napište protikladná slova: východ (slunce) - přišel - nový - velký - plný - přibývalo vesnic - zapálit - 3. Najděte chyby v psaní velkých a malých písmen: v bájné pravlasti slovanů žili se svými rody bratři čech a lech. po mnohých útrapách Došli až pod horu říp. Dali nové Zemi jméno čechy. 4. Doplňte i/y. Odůvodněte pravopis: V pravlast, bratř, s rod, ž vot, s př rodou, útok, Ř p, úpat hor, Čech, ch staly, š ly šat, rozlouč l, př šel, posad li, na hran c

8 5. Doplňte i/y. Odůvodněte pravopis: Živob tí, v hledají, v dali se, sv tání, v stoupil, opl vající, l bila,přib valo, v chod 6. Doplňte ú/ů: patí hory, k ra stromů, pr trž, spěch, kol, pom žeš, terý, v l, p lden 7. Doplňte čárky: Za svitani vystoupil Čech na vrchol hory a podival se na krajinu. Lidu se země libila. Dal ji jmeno Čechy po Čechovi.

9 O LIBUŠI A PŘEMYSLOVI V Čechách vládla krásná a moudrá kněžna Libuše. Libuše musela soudit spory. Ty byly někdy hodně prudké. Jednou soudila dva muže, kteří se hádali o půdu. Když vládkyně vynesla rozsudek, muž, který prohrál, se rozlítil: Hanba mužům, kterým vládne žena! křičel. Libuše byla zarmoucená. Nakonec rozhodla, aby si muži zvolili knížete, kterého si ona pak vezme za muže. Na Vyšehradě se sjeli vladykové a žádali Libuši o radu, koho zvolit. Kněžna jim poradila, aby následovali jejího koně, že je ke knížeti dovede. Tři dny putovali, až bělouš stanul u vsi Stadice. Budoucí kníže Přemysl tam oral pole. Vladykové mu odevzdali knížecí šat a s ním i vládu nad českou zemí. Přemysl se rozloučil se svým rodem a následoval Libušiny posly. Vladykové ho doprovodili na Vyšehrad. Po slavném uvítání a svatbě se Přemysl ujal po boku kněžny Libuše vlády. Libuše byla také dobrá věštkyně. Jednou se s knížetem zastavila nad strmým břehem Vltavy, pohlédla na lesy za řekou a věštila. Vládce Přemysl potom poslal knížecí družinu na místo, které Libuše označila svou věštbou. V hlubokém lese našli muže, jak tesá práh domu. Nad ním vystavěli hrad a nazvali ho Praha.

10 1. Co znamená vladyka, kníže, posel, věštit? Najděte v textu příbuzná slova. Doplňte do rámečků. Která část je všem slovům společná? 2. vládkyně VLADYKA VĚŠTKYNĚ POSEL KNÍŽE 3. Označte v následujících slovech předpony, přípony a kořen: Let - výlet, letec, přelétá, výletník Mluvit - promluv, nemluv, omluv, promluvit Hrad - hradby, zahradník, ohradit, přehradit Škola - školák, školní, poškolák, školka 4. Spojte synonyma (slova stejného významu): spor rozzlobit se zarmoucený jít za posly rozlítit se smutný putovat hádka bělouš bílý kůň stanout cestovat následovat posly pojmenovali nazvali zastavit se 5. Doplňte měkké nebo tvrdé i/y: Soud t spor, někd, kř čel, porad la, tř vlad kové, rozlouč l dn, druž nu,

11 6. Napište názvy deseti slovních druhů: Podstatná jména 7. Vypište z prvních dvou odstavců pověsti slovní druhy do tabulky. 8. Jsou v textu nějaká vlastní podstatná jména? Co označují? Určete rod, číslo a pád. 9. U sloves určete osobu, číslo, čas.

12 O CTIRADOVI A ŠÁRCE Kněžna Libuše vládla všem, mužům i ženám. Když umřela, dívky z její družiny zjistily, že si jich muži už tolik neváží. Začaly proti mužům bojovat. Dívky si postavily hrad Děvín. Stál proti Vyšehradu, nad řekou Vltavou. Odtud bojovaly proti mužům. Vedla je Vlasta. Vlasta nenáviděla mladého vladyku Ctirada a připravila mu past. Jednou našel Ctirad v lese spoutanou dívku. Jmenovala se Šárka a řekla mu, že se ztratila svému otci. Našly ji dívky z Děvína a přivázaly ji ke stromu, protože s nimi nechtěla bojovat proti mužům. Ctiradovi muži usnuli. Šárka podala Ctiradovi roh a prosila ho, aby zatroubil, že je možná blízko její otec. V houští byla schovaná Vlasta a její dívky. Pobily spící bojovníky a Ctirada vzaly na Děvín, kde ho umučily. To rozlítilo knížete Přemysla. Svolal vojsko a jeli k Děvínu. Vlasta se vyřítila proti mužům. Její kůň však byl příliš rychlý. Rázem byla mezi muži sama. Vlasta padla a brzy bylo po boji. Ženy se vrátily zpět do svých domovů.

13 1. Spojte slova souznačná (synonyma): přivázat rychle vyjet nebo vyběhnout rázem připoutat spoutaný rozzlobit se rozlítit se hned vyřítit se svázaný 2. Doplňte do textu slova: vyřítit se, rozlítit se, rázem, přivázaná, houští. Ctirad našel v lese dívku, která byla. ke stromu. V. čekala Vlastina družina. Když Ctirad zatroubil na roh, dívky na koních ven a pobily celou jeho družinu. Když se kníže dověděl, že dívky zabily Ctirada,. se. Vlasta jela moc rychle a.. byla sama mezi muži. 3. Doplňte měkké i/í nebo tvrdé y/ý: Zj st ly, neváž, prot, př vázaly, d vk z druž n, vyř t la se, r chlý, po boj. 4. Doplňte ú,ů: k ň, do domov, směv, pr trž,.spěch,..zemí, bor.vka, pom žeš 5. Doplňte párové souhlásky: v/f h/ch dí ky prá vlašto ka pra fotogra ka sní slů ko tvaro omlu te hro Slá ka hrá poho.ka le ký

14 6. Doplňte k podstatným jménům ten, ta, to. Jakého jsou rodu? Jsou podstatná jména mužského rodu životná nebo neživotná? jednotné číslo množné číslo jednotné číslo množné číslo... družina..družin.. houští X..hrad..hrad....bojovník..bojovní.... řeka..řek....kníže..kníž....past...past....kůň..k.... dívka..dívk....boj..boj.... otec..otc...domov..domov.... strom..strom....roh..roh....roh..roh....vojsko..vojsk.. 7. Převeďte podstatná jména ve cvičení 6 do množného čísla. Doplňte ti, ty, ta. 8. Najděte v textu podstatná jména vlastní. 9. Najděte kořen příbuzných slov: Bojovat bojovník náboj výbojný Volat svolat povolaný volání Vlasta vlastní vlastnit vlast 10. Doplňte do textu chybějící čárky: Vlasta se vyřitila proti mužům. Jeji kůň však byl přiliš rychly. Razem byla mezi muži sama.

15 KAREL IV. A ZALOŽENÍ NOVÉHO MĚSTA PRAŽSKÉHO Král Karel IV. připojil k Českému království další země. Za jeho vlády kvetl obchod i kultura. Karel dal vybudovat hrad Karlštejn a v roce 1348 založil v Praze univerzitu. Byla to první univerzita ve Střední Evropě. Jednou večer král se svým hvězdářem obdivovali z hradu krásné město dole. Hvězdář se náhle zachmuřil. Pak řekl králi, co vyčetl z nebeských znamení. Král zvedl ruku k městu a promluvil vážným hlasem. Jak řekl, tak učinil. Rozmlouval se staviteli a sám určoval místa tržišť a náměstí. Často se přicházel podívat, jak staveb přibývá. Přikázal také zbudovat pevný most přes řeku Vltavu. Aby byl co nejpevnější, rozdělávali zedníci vápno vejci. Na šestnáct oblouků jich bylo třeba nespočet. V Praze tolik vajec nesehnali. Král nařídil, aby všechna města poslala na stavbu vejce. A tak přijížděl do Prahy vůz za vozem, všechny naložené vejci. Také z Velvar poslali vůz. Když zedníci vejce roztloukli, nechtěli věřit svým očím. Velvarští poslali vejce vařená natvrdo, aby se cestou nerozbila. Brzy se tomu smála celá Praha. Konečně stál most. Mnoho let uplynulo, mnohé bouře bičovaly jeho oblouky, ale Karlův most všemu odolal a jeho kamennou krásu můžeme obdivovat dodnes.

16 1. Spojte slova souznačná (synonyma): zachmuřit se udělat učinit mnoho nespočet přikázat rozmlouvat zamračit se nařídit mluvit zbudovat postavit 2. Doplňte do textu slova z levého sloupce ze cvičení 1: Když král uslyšel, že město zničí požár,... Postavím město nové! A jak řekl, tak... Sám pomáhal s plánováním staveb,. se staviteli. Karel také, aby nový, kamenný most přes Vltavu. Na stavbu mostu spotřebovali zedníci vajec z celých Čech. 3. Napište slova opačného významu: zachmuřit se. nespočet první krásný. staveb přibývá staveb smát se 4. Doplňte měkké a tvrdé i/y: Př..poj..l, dalš, založ l, obd vovali, zachmuř l se, uč n l, trž ště, věř t, oblouk, nař.d l, upl...nulo, b...čovaly, vy...budoval, v...četl, staveb př...b...lo

17 5. Doplňte párové souhlásky: t/d p/b z/s hra o.chod vů. pá kolé.ka blí ko souse.ka jestřá re bra ka čá mi ka lopa.ka ry.ka ko cho ba kra dro.d hrá. ža.ka se.tra hra.by slu.ka hla perlor.dka slí.ka sá.ka šků ce du klu.ký cho ník zou ky schů.ka 6. V prvních dvou odstavcích textu najděte podstatná jména a určete rod, životnost a číslo. 7. Najděte v prvních dvou odstavcích podstatná jména vlastní. Co označují? 8. Podstatná jména v jednotném čísle převeďte do množného a naopak: stavitelé.. oblouky.. místa... město.. tržiště vůz.. most oko zedníci.. bouře.. vejce. hvězdář 9. Ke slovům ze cvičení 8 připište ten/ta/to a ti/ty/ta 10. Doplňte -li, -ly, -la: Aby byl oblouky mostu pevné, stavitelé rozhod, že do vápna přidají vajíčka. Vozy sváže vajíčka z celé země. Ve Velvarech ale lidé vajíčka uvaři, aby se cestou nerozbi.

18 O BRUNCVÍKOVI Kdysi u nás panoval kníže Bruncvík. Rozhodl se, že se vypraví do světa. Před odjezdem si se ženou vyměnili prsteny a Bruncvík s družinou vyrazil do světa. Projeli různé země, až dojeli k moři. Opatřili si koráb a vypluli. Po několika dnech přistáli u Jantarové hory, o které se říkalo, že z ní nikdo neodejde. Plavci museli na ostrově zůstat. Po třech letech všichni pomřeli, zůstali jen Bruncvík a starý rytíř Balad. Ten Bruncvíka i s mečem zavázal do kůže. Brzy se objevil pták noh, kůži uchopil a donesl ji svým mláďatům. Bruncvík dravce porubal a uprchl. Pak uviděl lva, jak bojuje se saní. Pomohl unavenému lvu v boji a společně saň porazili. Lev se s Bruncvíkem spřátelil a společně potom putovali. Dostali se do říše podivného krále Olibria. Tady musel Bruncvík bojovat se strašlivým baziliškem. S pomocí lva zvítězil a společně baziliška zabili. Pak se Bruncvík i se lvem vrátil do vlasti. Doma už mysleli, že zahynul, a jeho ženu chtěli znovu provdat. Bruncvík se prokázal prstenem a za jásotu se vrátil se lvem na hrad.

19 1. Spojte slova stejného významu: koráb uchopit porubat saň putovat marně panovat vzít posekat zbytečně loď cestovat vládnout drak 2. Doplňte do textu slova: korábem, uchopil, porubal, saní, panoval, putoval Kdysi u nás..kníže Bruncvík. Jednou se vypravil do světa. Pluli. po moři a ztroskotali u Jantarové hory. Všichni po třech letech umřeli. Bruncvík se zabalil do kůže. Přiletěl pták noh a kůži. a odnesl svým mláďatům. Bruncvík dravce a utekl. Pak pomohl lvovi, který bojoval se. Bruncvík pak se lvem a vrátili se domů. 3. Najděte slova opačného významu: přistát rozvázat zavázat zmizet objevit se odnést donést odplout spřátelit znepřátelit 4. Doplňte i/í, y/ý: Kn že, druž na, opatř li, star, ryt ř, porad l, pust l, kůž, pust l, v boj, zah nul 5. Doplňte diakritiku (háčky, čárky, kroužky): Kdysi u nas panoval knize Bruncvik. Rozhodl se, ze se vypravi do sveta. Pred odjezdem si se zenou vymenili prsteny a Bruncvik s druzinou vyrazil do sveta.

20 6. Doplňte ný ní, tý tí, dý dí, rý ří: Huňa..tý medvěd Huňatí medvědi Sil. lev Mla. pták Obrat. dravec Kru.. vladař Zákeř. bazilišek Sta. rytíř 7. Z věty vypište slovesa a určete osobu, číslo a čas: Uviděl lva, jak bojuje se saní. Společně saň porazili.

21 O KOUZELNÍKU ŽITOVI Žito bavil krále Václava IV. svými žerty a kouzly. Dovedl měnit svou podobu a jezdil se spřežením černých kohoutů. Jednou vyčaroval z třiceti víchů slámy třicet tlustých prasat. Prasata koupil jeden bohatý pekař. Žito mu poradil, že prasata nesmí koupat. Ale pekař hnal vepře k brodu. Prasata se ve vodě opět proměnila ve víchy slámy. Pekař byl zelený zlostí. Našel Žita, jak spí. Chtěl ho vzbudit, popadl ho za nohu, škubl a. utržená noha spadla na zem. Teprve teď se Žito probudil a začal pekaři nadávat. Pekař byl tak vyděšený, že prosil o odpuštění a ještě vyplatil Žitovi peníze jako náhradu. Kouzelník shrábl peníze, nasadil si utrženou nohu a odešel jakoby nic. Jednou přijel na královský hrad bavorský vévoda a s ním několik kejklířů. Ti znali všechna Žitova kouzla. Žito jednou roztáhl ústa jako pec a jednoho kejklíře spolknul. Diváci strnuli. Ale Žito kejklíře hned vyplivl do kádě s vodou. A to byl jeho nejslavnější šprým.

22 1. Co je: vích, pekař, brod, sláma, kejklíř 2. Spojte slova stejného významu: žert shrábnout peníze vepř popadnout za nohu kejklíř prase kouzelník vzít peníze vtip chytit za nohu 3. Najděte slova opačného významu: nasadil chudý bohatý lepší prodat usnul horší sundal našel ztratil probudil koupit 4. Doplňte párové souhlásky: š/ž ť/ď Rozkaz: ne te Nemlu..! kdy lo ka Opova. se! ko labu Uka! bě ci projíž ka Posly.! kní ka la ka Sně to! mro sí ka Polo to na stůl! stono ka Nebu ho! Nechlu se! roho.ka Obra se! Zmi te! plá. Nevr se! Ukli si pokoj!

23 5. V odstavci 3 a 4 textu najděte podstatná jména a určete rod, číslo a životnost. 6. Převeďte podstatná jména z jednotného do množného čísla a naopak. pekař pekaři časy vepři vévoda brod kejklíř víchy šprým krčma paroh noha divák země káď 7. Doplňte ten/ta/to a ti/ty/ta