Plán péče na období 2016 2026 pro Přírodní rezervaci Chvojnov Zpracovali : RNDr. Ester Ekrtová, Ph.D. 1 & Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D. 2 2015 1 nám. Bratří Čapků 264, 588 56 Telč, ester.hofhanzlova@centrum.cz 2 Úvoz 23, 586 01 Jihlava, vojtech.kodet@email.cz 1
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Kód ZCHÚ dle ÚSOP: 2031 Kategorie dle IUCN: IV. - řízená rezervace (Kategorie IV. - Území pro management stanovišť/druhů: chráněná území zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů.) 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: Nařízení OkÚ Jihlava č. 4/99 dne: 6. 5. 1999 1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: obec s rozšířenou působností: obec a katastrální území: národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: - Kraj Vysočina - Jihlava - Milíčov, k.ú. Milíčov u Jihlavy - mimo NP - mimo CHKO - není - není součástí - není součástí 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Milíčov u Jihlavy (587524) Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2166 Ostatní plocha Neplodná půda 7 3883 3883 2167 Ostatní plocha Jiná plocha 70 3873 3873 2168 Ostatní plocha Jiná plocha 66 9541 9541 2170 Ostatní plocha Jiná plocha 111 7949 7949 2171 Ostatní plocha Jiná plocha 90 4913 4913 2173 Ostatní plocha Jiná plocha 47 14407 14407 2814 Trvalý travní porost 9 2594 2594 2815 Trvalý travní porost 28 547 547 2816 Trvalý travní porost 28 8540 8540 2817 Trvalý travní porost 52 3219 3219 2818 Trvalý travní porost 151 3151 3151 2819 Trvalý travní porost 73 7090 7090 2820 Ostatní plocha Jiná plocha 49 8438 8438 2821 Ostatní plocha Jiná plocha 128 8232 8232 2822 Ostatní plocha Jiná plocha 40 10841 10841 2823 Trvalý travní porost 141 9915 9915 2824 Trvalý travní porost 7 2124 2124 2825 Trvalý travní porost 7 1815 1815 2
Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2826 Trvalý travní porost 70 3368 3368 2827 Trvalý travní porost 205 1970 1970 2828 Trvalý travní porost 205 101 101 2829 Trvalý travní porost 207 14 14 2830 Trvalý travní porost 207 118 118 2831 Trvalý travní porost 208 106 106 Celkem 116749 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Ochranné pásmo zahrnuje území do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. 1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní rezervace je zachování a udržení cenných lučních, rašeliništních a mokřadních společenstev s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, zabezpečení podmínek pro trvalou existenci populací ohrožených taxonů a zamezení všech vlivů, negativně zasahujících do ekologické stability a druhové diverzity zvláště chráněného území. 1.6.2 Hlavní předmět ochrany současný stav Předmět ochrany na druhové úrovni i na úrovni rostlinných společenstev je stanoven na základě terénních průzkumů provedených v letech 2013 2014 zpracovateli plánu péče a týmem dalších odborníků v rámci projektu Revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov. A. společenstva Tabulka 1: Předmět ochrany na úrovni rostlinných společenstev je stanoven na základě terénního průzkumu provedeného v r. 2014 (Ekrtová & Ekrt 2014). název společenstva podíl plochy v ZCHÚ (%) Podhorské smilkové trávníky sv. Violion caninae Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní (sv. Sphagno-Utricularion) Rašelinné louky a mezotrofní rašeliniště (sv. Caricion canescenti-nigrae a sv. Sphagno warnstorfii-tomentypnion nitentis) 5 1 20 popis biotopu společenstva Krátkostébelné trávníky na sušších místech převážně vázané na vyvýšená místa a okraje rašeliništních a mokřadních ploch. Vegetace s bublinatkou menší vázaná na vodní plochu nově vytvořených tůní a na drobné vodní plošky v rašeliništní vegetaci. Bázemi různě bohaté mokřadní porosty s významně vyvinutým mechovým patrem, jak s dominujícími rašeliníky, tak hnědými mechy. 3
B. druhy rostliny Tabulka 2: Předmět ochrany na druhové úrovni je stanoven na základě terénního průzkumu provedeného v letech 2013 2014 (Ekrtová et al. 2014). Chráněné druhy podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: 1 = kriticky ohrožené; 2 = silně ohrožené; 3 = ohrožené Taxony červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012): C2 = silně ohrožené; C3 = ohrožené; C4 = vzácnější taxony vyžadující pozornost, méně ohrožené Taxony červeného seznamu mechorostů ČR (Kučera et al. 2012): CR = kriticky ohrožené, VU = zranitelné, LR-nt = blízké ohrožení název druhu Cévnaté rostliny bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora) bublinatka menší (Utricularia minor) hadí mord nízký (Scorzonera humilis) hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) hruštička menší (Pyrola minor) kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) kruštík bahenní (Epipactis palustris) ostřice blešní (Carex pulicaris) ostřice dvoumužná (Carex diandra) ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácně místy hojně roztroušeně porost o rozloze několika m 2 ojediněle stupeň ohrožení C1/ 2 C2 C4 C2/ 1 C3 popis biotopu druhu Vzácně na dvou místech v zachovalé rašeliništní vegetaci. Místy hojně v drobných pramenných stružkách a zvodnělých ploškách v jižní části zachovalé plochy rašeliniště. V r. 2014 se objevuje spontánně ve dvou nově vytvořených tůních. Vzácně až roztroušeně ve vegetaci podhorských smilkových trávníků sv. Violion caninae. Výskyt v okrajové zachovalé enklávě původních rašeliništních porostů. Ojedinělý porost na vyvýšeném místě pod smrkem na severním okraji PR. hojně C4 Ve vegetaci rašelinných a vlhkých luk. vzácně (2014: 61 rostlin/2 fertilní) roztroušeně místy hojně místy roztroušeně porost o několika m 2 C2/ 2 C2/ 3 C2 C4 C3/ 2 ostřice rusá (Carex flava) vzácně C4 prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) rozrazil štíkovitý (Veronica scutellata) sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus) místy hojně roztroušeně až místy hojně místy hojně C3/ 3 C3/ 2 C4 Na ploše 3 x 4 m desítky rostlin v zachovalé části rašeliniště. Roztroušeně v zachovalé rašeliništní části území (ve vegetaci sv. Sphagno warnstorfii- Tomentypnion nitentis, Caricion canescentinigrae). Hojně zastoupená v zachovalé rašeliništní vegetaci, jedna ze subdominant porostu, v degradovaných částech se objevuje ojediněle až vzácně. Ostrůvkovitě přítomná ve vegetaci zachovalých částí rašelinných luk. Porost v jižní části zachovalé plochy rašeliniště. Vzácně v zachovalé rašeliništní vegetaci, ojediněle výskyt v místech regenerujících vlhkých až rašelinných luk po revitalizaci. Bohatá populace v zachovalé ploše rašeliništních porostů. Bohatá populace v zachovalé rašeliništní části lokality. Ostrůvkovitě hojně ve zvodnělé vegetaci rašelinných luk i degradovaných částí vlhkých luk a v ploše některých drobných tůní vytvořených při revitalizaci. vzácně C3 Vzácně v zachovalé části rašeliniště. 4
název druhu starček potoční (Tephroseris crispa) suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) tolije bahenní (Parnassia palustris) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) vrba pětimužná (Salix pentandra) vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) vrbovka bahenní (Epilobium palustre) vrbovka tmavá (Epilobium obscurum) všivec bahenní (Pedicularis palistris) zábělník bahenní (Comarum palustre) Mechorosty bařinatka obrovská (Calliergon giganteum) dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeanii) poparka třířadá (Meesia triquetra) rašeliník modřínový (Sphagnum contortum) rašeliník tupolistý (Sphagnum obtusum) srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) srpnatka prostřední (Scorpidium cossonii) vlasolistec vlhkomilný (Tomentypnum nitens) zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ místy hojně stupeň ohrožení C4 popis biotopu druhu Rašelinné a vlhké pcháčové louky (sv. Calthion palustris, Caricion canescentinigrae, Sphagno warnstorfii-tomentypnion nitentis). vzácně C2 Vzácně v zachovalé části rašeliniště. roztroušeně roztroušeně až hojně místy hojně menší populace roztroušeně až vzácně hojně C2/ 2 C2/ 3 C3/ 3 C4 C3 C4 Ostrůvkovitý výskyt v zachovalé části rašeliniště. Hojně v zachovalé rašeliništní části území (ve vegetaci sv. Sphagno warnstorfii- Tomentypnion nitentis, Caricion canescentinigrae). Bohatá populace v celé zachovalé rašeliništní části. Porost podél zaneseného odvodňovacího kanálu na severním okraji PR. Několik polykormonů různého rozsahu na několika místech degradované, odvodněné části PR. Velmi hojně ve vegetaci vlhkých až rašelinných luk. vzácně C3 Místy vzácně v prameništní vegetaci místy velmi hojně místy hojně cca 3 m 2 roztroušeně až vzácně cca 525 cm 2 několik desítek m 2 C2/ 1 C4 VU LR-nt CR LR-nt Místy velmi hojně na zachovalé části rašeliniště, díky revitalizaci se šíří do obnovených porostů vlhkých až rašelinných luk a kosených terestrických rákosin. Místy hojně v kyselejších částech rašelinných luk a pramenišť. Zvodnělé mikrostanovištní sníženiny v zachovalé části rašeliniště. Druh okrajových částí rašelinných luk, roste spíše na sušších mikrostanovištích. Konkurenčně velmi slabý rašeliništní mech, který roste v nejvlhčích rozvolněných částech s trvale vysokou hladinou spodní vody. Tvoří jednu z dominant nejvlhčích částí zachovalé plochy původního rašeliniště. nelze odhadnout LR-nt Osidluje nejvlhčí části rašelinných lokalit. 5 10 m 2 VU roztroušeně až vzácně desítky m 2 roztroušeně až místy hojně LR-nt LR-nt LR-nt Trvale vlhké plochy v zachovalých částech rašeliništní vegetace. Roste na bázemi bohatších rašeliništích a slatiništích, kde osidluje trvale vlhká stanoviště. Výskyt na ploše ve vegetaci bázemi bohatších rašelinných luk sv. Sphagno warnstorfii-tomentypnion nitentis. Druh roste roztroušeně v nejvlhčích partiích zachovalé plochy rašeliniště, lokálně tvoří dominantu mechového patra. 5
C. druhy houby Tabulka 3: Předmět ochrany na druhové úrovni je stanoven na základě terénního průzkumu provedeného v letech 2013 2014 (Brom 2014). Taxony červeného seznamu makromycetů ČR (Holec & Beran 2006): CR = kriticky ohrožené, EN = ohrožené název druhu Houby jazourek srstnatý (Trichoglossum hirsutum) kalichovka rašeliníková (Arrhenia sphagnicola) límcovka bílá (Stropharia albonitens) polnička bažinná (Agrocybe paludosa) voskovka bažinná (Hygrocybe helobia) voskovka jeřabinová (Hygrocybe phaeococcinea) voskovka vroubkovaná (Hygrocybe coccineocrenata) závojenka Mougeotova (Entoloma mougeotii) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu desítky plodnic EN Vázán na zachovalé části rašeliniště roztroušeně velmi vzácně velmi vzácně velmi vzácně EN EN EN EN vzácně - velmi hojně hojně (stovky plodnic) EN CR Roste v ostřicovo-rašeliníkových společenstvech v centrální zachovalé části původního rašeliniště. Roste v střídavě vlhkých krátkostébelných smilkových trávnících v severní části PR. Roste v ostřicových porostech s relativně dobře vyvinutým mechovým patrem v severní části PR. Roste v okrajové partii zachovalé části původního rašeliniště. V rámci ČR se jedná o nově zaznamenaný druh s velmi vzácným výskytem v celé střední Evropě nalezený v zachovalém rašeliništním porostu na jeho severním okraji. Roste v ostřicovo-rašeliníkových společenstvech v centrální zachovalé části původního rašeliniště. Vázána na zachovalé části rašeliniště. D. druhy živočichové Tabulka 4: Předmět ochrany na druhové úrovni je stanoven na základě terénních průzkumů provedených v letech 2013 2015 (Šumpich 2013, Baňař 2014, Bezděčka & Bezděčková 2014, Bezděčková & Bezděčka 2014, Jelínek 2014, Křivan 2014, Mrlík 2014, Myšák 2014, Tajovský et al. 2014, Kodet 2015). Chráněné druhy podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: 1 = kriticky ohrožené; 2 = silně ohrožené; 3 = ohrožené Taxony červeného seznamu měkkýšů ČR (Beran et al. 2005), bezobratlých ČR (Farkač et al 2005) a obratlovců ČR (Plesník et al. 2003): CR = kriticky ohrožené, EN = ohrožené, NT = téměř ohrožené, VU = zranitelné název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu Měkkýši vrkoč Geyerův (Vertigo geyeri) vzácně CR Na lokalitě přežívá na velmi malé ploše (pouze několik málo čtverečních metrů) v nejzachovalejší části slatiniště s převahou hnědých mechů. 6
název druhu Pavouci pavučenka bažinná (Erigonella ignobilis) pavučenka mechová (Silometopus elegans) skálovka mokřadní (Gnaphosa nigerrima) Brouci krytohlav (Cryptocephalus decemmaculatus) rákosníček (Plateumaris rustica) Motýli hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) píďalka vachtová (Orthonama vittata) Vážky vážka tmavá (Sympetruma dannae) Mravenci mravenec rašelinný (Formica picea) Obojživelníci skokan ostronosý (Rana arvalis) Ptáci bekasina otavní (Gallinago gallinago) chřástal vodní (Rallus aquaticus) potápka malá (Tachybaptus ruficollis) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu - VU Lokální druh epigeonu mokřadních luk. hojně hojně VU EN - EN - - Nehojný druh mechového patra zachovalých mokřadních luk a podmáčených okrajů rybníků převážně v oblasti mezofytika. Vzácný druh epigeonu mokřadních luk s mechovými bulty. Lokální druh řídkých vrbových porostů na rašelinných biotopech. Preferuje dobře osluněné soliterní keře nebo výmladky vrb. Vzácný druh zachovalých pramenišť, rašelinných luk a slatin. Na ČMV vzácný druh s velmi lokálním výskytem. vzácně EN Stenotopní druh úzce vázaný na vlhké louky. - NT - VU - - Široce rozšířený mokřadní druh, který se v posledních letech stává stále více ohroženým. Typický druh vlhkých luk a různých typů mokřadů. Na ČMV je široce rozšířený, housenka je monofágní na Galium pallustre. Acidofilní druh osidlující zejména oligotrofní nádrže nebo tůně s hustou vegetací v rašeliništích nebo litorálech rybníků. 6 10 hnízd CR/ 3 Druh vázaný na rašeliniště a rašelinné louky. - EN/ 1 Zvodnělé deprese v lučních porostech, tůně. cca 2 hnízdící páry 2015: 3 volající jedinci EN/ 2 VU/ 2 2015: 1 hnízdící pár VU/ 3 Druh hnízdící na podmáčených pravidelně kosených loukách. Zvodnělé litorály a silně podmáčené vrbiny. Vodní plochy s dostatečnou průhledností vody a s vodní vegetací. Hnízdění na velké tůni. 7
1.7 Dlouhodobý cíl péče Přírodní rezervaci Chvojnov tvoří komplex nelesních společenstev vázaných na pramenné mísy a mělká údolí drobných toků. Chvojnovské rašeliniště patří k lokalitám s nepřerušenou kontinuitou bezlesí. Jedná se o místo, které nikdy od dob ledových úplně nezarostlo lesem a mohly zde přežívat světlomilná společenstva rostlin a živočichů nesnášející lesní prostředí. Na tato rozvolněná místa v krajině navázali lidé ve středověku a území zcela odlesnili a začali ho využívat jako louky a pastviny. Stovky let trvající způsob tradičního hospodářského využití vytvořil unikátní soubor rašeliništních a lučních společenstev, která v sobě kombinují prvky původních primárních nelesních společenstev a druhotných luk vytvořených člověkem. Z uvedených důvodů je tedy zřejmé, že přežití významných, vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů na lokalitě je závislé na pravidelném hospodaření. Způsob hospodaření by měl vycházet z tradičních postupů. Hlavním cílem péče o toto území by mělo být zachování cenných nenarušených částí rašeliniště a na ně vázaných druhů rostlin a živočichů. Zásadní je péče o území jako celek včetně degradovaných částí narušených v minulosti odvodněním a pokusem o zkulturnění. Díky revitalizaci, která zde proběhla v letech 2012 2015 se vytvořily podmínky pro alespoň částečnou obnovu cennějších společenstev a pro rozvoj populací významných druhů živočichů i rostlin na degradovaných plochách. Ovšem úspěch provedené revitalizace velmi úzce závisí na pravidelné údržbě lokality v následujících letech. Je proto klíčové zajistit pravidelnou péči na celém území PR. Zásadní je každoroční mozaikovité kosení luk s důrazem na potlačení expanzního rákosu, občasná redukce náletových dřevin, periodická obnova tůní a podpora vzácných druhů mechorostů speciálními zásahy. Cílem ochrany by měla být snaha o zachování vysoké biodiverzity území a podpora mikrostanovištní různorodosti. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Obecná charakteristika: Přírodní rezervace Chvojnov a její bezprostřední okolí představují typickou ukázku rašeliništní vegetace v mělkém údolí drobného toku v oblasti bohaté na vývěry spodních vod s vyšším obsahem bází. Zachovalá v původním stavu však zůstala jen nepatrná část rašelinných biotopů. Větší část území byla silně zasažená meliorací a následnou zemědělskou intenzifikací v polovině 80. let minulého století. Původní rašelinné a krátkostébelné louky se dle následného využívání změnily buď ve vegetaci pcháčových a mezofilních luk (strojově kosené louky), nebo v porosty náletů dřevin a ruderální vegetaci (plochy ponechané ladem). Území se nalézá ve fytogeografickém okresu (fytochorionu) 67 Českomoravská vrchovina, fytogeografický obvod Českomoravské mezofytikum (Skalický 1988), na rozhraní kvadrátů 6558c a 6558d středoevropského síťového mapování (Ehrendorfer & Hamann 1965). Potencionální přirozenou vegetaci krajiny v okolí rašeliniště Chvojnov tvořily acidofilní bučiny (Neuhäuslová 1998). Vlastní rašeliniště má reliktní charakter představující nelesní komplex ostřicovo-rašeliníkových společenstev minerotrofního typu. Nadmořská výška: 605 614 m n. m. 8
Geologie a hydrologie: Geologické podloží je tvořeno jednak vyvřelými horninami moldanubického plutonu, kontrétně jemně zrnitým granitem a dále metamorfovanými horninami moldanubika, konkrétně migmatity. Horninové podloží je však v ploše údolní nivy zcela překryto kvartérními sedimenty, konkrétně rašelinným ložiskem, nivními hlinitopísčitými a deluviálními hlinitokamenitými sedimenty (ČGS 2004). PR Chvojnov se nachází v mělkém údolí na horním toku Jedlovského potoka, který je levobřežním přítokem řeky Jihlavy. Zkoumaná lokalita je součástí významné pramenné oblasti odvodňované řekou Jihlavou. Flóra a vegetace: Území je ze současného pohledu výjimečnou ukázkou rašeliništní vegetace na bázemi bohatých místech. Lokalita Chvojnov je typickou ukázkou rašeliniště údolního typu v kombinaci s bočními svahovými prameništi. Je zde zcela jistě dlouhá kontinuita nelesních společenstev a současné vegetační typy mají spojitost s primárním rašelinným bezlesím. I přesto, že z původně rozsáhlého rašeliniště se do současnosti zachoval pouze nepatrný zbytek původní vegetace, představuje PR Chvojnov z vegetačního pohledu stále cenný soubor rašelinných a slatinných stanovišť s kalcikolními a kalcitolerantními druhy cévnatých rostlin a mechorostů (sv. Caricion canescenti-nigrae, sv. Sphagno warnstorfii-tomentypnion nitentis). Luční společenstva na odvodněných částech lokality reprezentují v různé míře degradované porosty vlhkých pcháčových luk (sv. Calthion palustris) a podhorských smilkových trávníků (sv. Violion caninae). Zachovalejší společenstva smilkových trávníků se zde vyskytují pouze omezeně na severním okraji území. Nedílnou složkou lokality je také vegetace sukcesně pokročilých fází narušených mokřadů s porosty terestrických rákosin a různě zapojených skupin náletových dřevin. V rámci revitalizace se však situace zcela změnila. Nálety byly na velké části plochy PR odstraněny a rákosiny pokoseny, na vybraných silně degradovaných plochách byl drn zcela stržen a vznikly plochy pouze se sporadickou vegetací, které v průběhu sezóny r. 2014 poměrně rychle zarůstaly a vytvořily se porosty s převládajícími prvky vlhkých až rašelinných luk. Byla vytvořena řada vodních ploch, v některých z nich se hned v první sezóně vyvinula zajímavá vodní a mokřadní vegetace (např. sv. Potamion, as. Potametum pusilli, porosty Utricularia minor blízké sv. Sphagno- Utricularion). Lesní a křovinná vegetace je na území přírodní rezervace zastoupena omezeně a jedná se skupiny dřevin vzniklé náletem na původním rašelinném bezlesí (Picea abies, Betula pendula, Pinus sylvestris aj.), také vegetace mokřadních vrbin je zastoupená omezeně a tvoří ji především jednotlivé polykormony vrby ušaté (Salix aurita) nebo skupina vrby pětimužné (S. pentandra). Celkově je kvalita nelesních společenstev na ploše PR velmi různá. Vyskytují se zde výjimečně zachovalá a vzácná slatiništní společenstva s dominantním zastoupením hnědých mechů. Ovšem značnou část lokality stále tvoří porosty silně druhově ochuzené, zasažené silnou expanzí rákosu (Phragmites australis), chrastice (Phalaris arundinacea) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Z floristického hlediska představuje PR Chvojnov jednu z nejcennějších rašelinných lokalit Českomoravské vrchoviny. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o místo s nepřerušenou kontinuitou bezlesí a navíc rašeliniště na bázemi bohatých vývěrech spodních vod, což vytváří podmínky pro výskyt pestré škály dnes extrémně vzácných rašeliništních druhů. Z těch nejvýznamnějších se jedná např. o Rhynchospora alba, Eleocharis quinqueflora, Trichophorum alpinum, Epipactis palustris, Pedicularis palustris a Eriophorum latifolium. Vedle těchto druhů vázaných výhradně na lokality s dlouhou kontinuitou bezlesí anebo přítomností bázemi bohatých vývěrů spodních vod, je zde také zachována početná skupina běžnějších a méně náročných druhů vlhkých až rašelinných luk a rašelinišť (např. Carex 9
diandra, Carex pulicaris, Parnassia palustris, Carex lasiocarpa, Dactylorhiza majalis, Drosera rotundifolia, Epilobium obscurum, Juncus alpinoarticulatus, Menyanthes trifoliata, Salix rosmarinifolia, Carex flava, Carex hartmanii, Comarum palustre, Epilobium palustre, Tephroseris crispa, Valeriana dioica, Veronica scutellata a řada dalších druhů). Výše zmiňované rašeliništní druhy doplňuje skupina druhů krátkostébelných podhorských trávníků (Thymus pulegioides, Dianthus deltoides, Campanula rotundifolia, Calluna vulgaris, Pilosella officinarum, Carlina acaulis, Viola canina, Veronica officinalis, Scorzonera humilis aj.). Typicky lesní druhy se na lokalitě vyskytují okrajově a většinou jsou vázané na zapojenější porosty náletových dřevin nebo jejich okraje. Jedná se především o druhy olšin (Stachys sylvatica, Valeriana officinalis agg., Stellaria nemorum, Chrysosplenium alternifolium aj.) nebo ubikvitní lesní druhy (např. Oxalis acetosella, Moehringia trinervia, Luzula pilosa aj.). Lokalita je velmi významná z bryologického hlediska. Nacházíme zde populace řady velmi významných a ohrožených druhů mechů (Meesia triquetra, Hamatocaulis vernicosus, Calliergon giganteum, Scorpidium cossonii aj.). Pro podrobný přehled flóry a vegetace daného území byl vypracován botanický inventarizační průzkum (Ekrtová et al. 2014). Lokalita je také velmi zajímavá z mykologického hlediska, byla zde zaznamenána početná škála vzácných, ohrožených a regionálně významných druhů hub vázaných na zachovalá rašeliništní společenstva. Populace některých z nich jsou velmi početné, podrobněji viz mykologický průzkum (Brom 2014). Fauna: Pro území jsou typické zejména druhy vázané na rašeliniště, ostřicové mokřady a vlhké louky. Nacházíme zde i řadu druhů výrazně reliktních a extrémně vzácných. Typickým příkladem je výskyt vrkoče Geyerova (Vertigo geyerii), drobného měkkýše vázaného na nejzachovalejší část rašeliniště s dominantním zastoupením hnědých mechů (Myšák 2014). Podobně arachnofauna lokality hostí významné a vzácné rašeliništní druhy jako je skálovka mokřadní (Gnaphosa nigerrima), pavučenka mechová (Silometopus elegans), pavučenka bažinná (Erigonella ignobilis) aj., které indikují zachovalé a reliktní rašeliništní a mokřadní porosty (Jelínek 2014). Za výrazně reliktní se považuje i výskyt mravence rašelinného (Formica picea, Bezděčková & Bezděčka 2014). Z entomologického pohledu je lokalita také významná výskytem řady druhů motýlů vázaných na vlhké louky, rašeliniště a mokřady. Z významných druhů lze uvést například ohroženého hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina). Typický je zde v současnosti ustupující ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) či pídalka vachtová (Orthonama vittata, Šumpich 2014). Z brouků zde byl zaznamenán např. výskyt ohroženého krytohlava (Cryptocephalus decemmaculatus) vázaného na osluněné mokřadní vrby a jejich výmladky na komplexech rašelinišť a vlhkých luk. Typickým vzácným druhem rašelinných a mokřadních biotopů je také nalezený rákosníček (Plateumaris rustica), jehož rozšíření je v rámci Českomoravské vrchoviny velmi lokální (Křivan 2014). Lokalita je významná také z ornitologického hlediska. Jedná se o pravidelné hnízdiště bekasiny otavní (Gallinago gallinago), která zde má ideální podmínky pro hnízdění. Po celkové revitalizaci lokality byl nově zaznamenán hnízdní výskyt chřástalů vodních (Rallus aquaticus) a v nově vybudované velké tůni bylo poprvé v r. 2015 na lokalitě prokázáno hnízdění potápky malé (Tachybaptus ruficollis) a slípky zelenonohé (Gallinula chloropus). Nově vytvořené mokřady jsou lovištěm vodouše kropenatého (Tringa ochropus). Zejména po vytvoření tůní se lokalita stala atraktivní i pro obojživelníky, z nichž nejvýznamnější je výskyt skokana ostronosého (Rana arvalis). 10
Podrobný faunistický přehled přináší série prací zpracovaných v rámci projektu revitalizace lokality: Šumpich 2013, Baňař 2014, Bezděčka & Bezděčková 2014, Bezděčková & Bezděčka 2014, Jelínek 2014, Křivan 2014, Mrlík 2014, Myšák 2014, Tajovský et al. 2014. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Tabulka 5: Výčet zvláště chráněných druhů vyšších rostlin název druhu bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora) hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) kruštík bahenní (Epipactis palustris) ostřice blešní (Carex pulicaris) ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) tolije bahenní (Parnassia palustris) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) všivec bahenní (Pedicularis palistris) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. vzácně 2 porost o rozloze několika m 2 1 vzácně (2014: 61 rostlin/2 fertilní) 2 roztroušeně 3 porost o několika m 2 2 místy roztroušeně 3 roztroušeně až místy hojně 2 roztroušeně 2 roztroušeně až hojně 3 místy hojně 3 místy velmi hojně 1 popis biotopu druhu Vzácně na dvou místech v zachovalé rašeliništní vegetaci. Výskyt v okrajové zachovalé enklávě původních rašeliništních porostů. Na ploše 3 x 4 m desítky rostlin v zachovalé části rašeliniště. Roztroušeně v zachovalé rašeliništní části území (ve vegetaci sv. Sphagno warnstorfii-tomentypnion nitentis, Caricion canescenti-nigrae) Porost v jižní části zachovalé plochy rašeliniště. Výskyt na dvou plochách ve vegetaci bázemi bohatších rašelinných luk sv. Sphagno warnstorfii-tomentypnion nitentis. Bohatá populace v zachovalé rašeliništní části lokality. Ostrůvkovitý výskyt v zachovalé části rašeliniště. Hojně v zachovalé rašeliništní části území (ve vegetaci sv. Sphagno warnstorfii-tomentypnion nitentis, Caricion canescenti-nigrae). Bohatá populace v celé zachovalé rašeliništní části. Místy velmi hojně na zachovalé části rašeliniště, díky revitalizaci se šíří do obnovených porostů vlhkých až rašelinných luk a kosených terestrických rákosin. Tabulka 6: Výčet zvláště chráněných druhů živočichů. název druhu Bezobratlí čmeláci (Bombus sp.) zaznamenáno 11 druhů mravenci (Formica sp.) zaznamenáno 7 druhů aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu - 3 Nelesní biotopy. - 3 Lesní i nelesní biotopy. 11
název druhu Obojživelníci čolek horský (Mesotriton alpestris) ropucha obecná (Bufo bufo) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan hnědý (Rana temporaria) skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) skokan ostronosý (Rana arvalis) Plazi ještěrka živorodá (Lacerta vivpara) užovka obojková (Natrix natrix) Ptáci bekasina otavní (Gallinago gallinago) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. - 2-3 - 2-2 - 2-1 popis biotopu druhu - 2 Nelesní biotopy. - 3 Nelesní biotopy. Rozmnožuje se v tůních, zimuje v terestrickém prostředí. Rozmnožuje se v tůních, zimuje v terestrickém prostředí. Rozmnožuje se v tůních, zimuje v terestrickém prostředí. Rozmnožuje se v tůních a terénních depresích, zimuje v terestrickém prostředí. Rozmnožuje se v tůních a terénních depresích, zimuje v terestrickém prostředí. Rozmnožuje se v tůních, zimuje v terestrickém prostředí i ve vodě. cca 2 hnízdící Druh hnízdící na podmáčených pravidelně 2 páry kosených loukách. jednotlivě 3 Druh otevřené krajiny preferující nesečené plochy. Pravidelný hnízdní výskyt. čáp černý (Ciconia nigra) jednotlivě 2 Příležitostné loviště. Druh silně podmáčených luk a rozsáhlejších chřástal kropenatý jednotlivě 2 mokřadů. V minulosti vzácný výskyt. Po (Porzana porzana) revitalizaci lze očekávat opětovné záznamy. chřástal vodní (Rallus aquaticus) jestřáb lesní (Accipiter gentilis) krahujec obecný (Accipiter nisus) krkavec velký (Corvus corax) křepelka polní (Coturnix coturnix) moták pochop (Circus aeruginosus) ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) potápka malá (Tachybaptus ruficollis) sluka lesní (Scolopax rusticola) strnad luční (Miliaria calandra) ťuhýk obecný (Lanius collurio) ťuhýk šedý (Lanius excubitor) včelojed lesní (Pernis apivorus) vodouš kropenatý (Tringa ochropus) 2015: 3 volající jedinci 2 Zvodnělé litorály a silně podmáčené vrbiny. jednotlivě 3 Příležitostné loviště. jednotlivě 2 Příležitostné loviště. jednotlivě 3 Příležitostné loviště. jednotlivě 2 Hnízdní výskyt na sušších loukách. 1 pár 3 jednotlivě 3 2015: 1 hnízdící pár 3 jednotlivě 3 jednotlivě 1 jednotlivě 3 jednotlivě 3 jednotlivě 2 Příležitostné loviště. Hnízdní výskyt, ale většinou hnízdí v bezprostředním okolí PR. Pravidelná pozorování, hnízdí v okolních lesích. Vodní plochy s dostatečnou průhledností vody a s vodní vegetací. Velká tůň. Lokalita představuje tokaniště, hnízdí v okolních lesích. Druh otevřené krajiny s rozptýlenou zelení. Nepravidelný hnízdní výskyt. Druh otevřené krajiny s rozptýlenou zelení. Pravidelný hnízdní výskyt. Druh otevřené krajiny s rozptýlenou zelení. Nepravidelný výskyt. jednotlivě 2 Hnízdní výskyt na lokalitě. 12
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody Rašeliniště Chvojnov představuje lokalitu širší odborné i ochranářské veřejnosti dlouhodobě známou. Díky znalosti území se podařilo botanikovi Ivanu Růžičkovi (Muzeum Vysočiny Jihlava) v polovině 80. let 20. století zachránit nejcennější část rašeliniště před zničením při velkoplošném, drastickém odvodnění a zkulturnění této části údolí Jedlovského potoka. Přírodní rezervace zde byla vyhlášena až na konci 90. let minulého století. Rostlinná společenstva však bez pravidelného hospodaření silně degradovala především expanzí rákosu a náletových dřevin. Pravidelná seč byla na nejcennější části území obnovena v polovině 90. let 20. století a byla postupně rozšiřována. Poměry na zachovalých plochách lokality se postupně zlepšovaly a díky kvalitní péči se zde podařilo zachovat a obnovit většinu dříve udávaných významných druhů cévnatých rostlin i vzácných mechorostů. Dobrým příkladem je masové rozšíření kriticky ohroženého všivce bahenního (Pedicularis palustris), jehož populace stoupla za posledních deset let z desítek na tisíce jedinců. Velkým úspěchem bylo také znovunalezení kriticky ohroženého reliktního mechu poparky třířadé (Messia triquetra), který byl již na lokalitě považovaný za vymřelý. Zásadním zlomem v praktické ochraně lokality byla revitalizace rašeliniště realizovaná Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině v letech 2012 2015. Odstraněním části náletových dřevin byl obnoven otevřený bezlesý charakter území. Proběhla asanace silně degradovaných a ruderalizovaných ploch, zejména byly pokoseny a vyklizeny dlouhodobě nesečené plochy terestrických rákosin a na části ploch byl stržen drn. Došlo k částečné úpravě vodních poměrů na lokalitě. Byly zahrnuty staré odvodňovací kanály, přerušeny staré meliorace, obnovena prameniště a vybudována řada různě rozsáhlých tůní nejen na ploše PR, ale i na odvodněných a zkulturněných loukách na severní a jižní části luční enklávy původního rašeliniště. Realizaci projektu lze hodnotit velmi pozitivně. Degradované plochy PR, které tvořily více jak polovinu území se výrazně stanovištně diverzifikovaly. Hned v první sezóně po zásazích se na dříve silně degradovaných plochách začaly šířit a obnovovat populace cílových druhů (všivec bahenní, bublinatka menší). Vytvořením tůní a podporou rozlivů vody v lučních biotopech se významně podpořil cílový biotop pro bekasinu otavní a dalších významných druhů ptáků vázaných na vodní a mokřadní biotopy (chřástal vodní, vodouš kropenatý, potápka malá). Provedení speciálních zásahů na podporu vzácných druhů mechorostů významně zvedlo pokryvnosti některých výjimečně vzácných druhů (poparka třířadá, srpnatka fermežová, bařinatka obrovská aj.), ale také pomohlo obnovit populace některých významných druhů rostlin (bahnička chudokvětá, kruštík bahenní, bublinatka menší). Celkově lze činnost ochrany přírody v posledních letech označit za velice úspěšnou. b) lesní hospodářství Lesní hospodaření stav PR nijak zásadně neovlivnilo. Většina zapojených porostů dřevin na původním bezlesí zde vznikla spontánním náletem dřevin. c) zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření mělo na území zásadní vliv v minulosti. Právě díky pravidelnému hospodářskému využití se zde formovala společenstva s pestrým druhovým složením a výskytem významných druhů rostlin a živočichů, které zde v současnosti chráníme. Degradace lokality začala ústupem pravidelného hospodaření na obtížně kositelných plochách a byla dokonána drastickou meliorací většiny rozlohy původního území spojenou s regulací 13
Jedlovského potoka v polovině 80. let minulého století. Z původní rozlohy čítající přibližně 10 ha cenných rašeliništních a lučních společenstev zůstalo zachováno přibližně 1,4 ha. Zatímco odvodněné louky na levém břehu potoka a v severní polovině území byly pravidelně koseny zemědělskou technikou a díky absenci dalšího hnojení a zkulturnění jsou druhově celkem pestré a květnaté, zbytek původního rašeliniště a obtížněji přístupné odvodněné plochy v jižní části chráněného území zůstaly řadu let bez pravidelné péče. Degradaci této části území ještě zvyšovaly občasné splachy zeminy z pole západně od PR. Na cenné ploše se začal šířit rákos a značná část plochy zarostla náletem dřevin a dalších nežádoucích druhů. Na zachovalých plochách bylo hospodaření obnoveno až díky činnosti ochrany přírody. Obr. 1. Rámcové porovnání krajinného kontextu lokality v roce 2010 (www.mapy.cz) a v roce 1953 (kontaminace.cenia.cz). Na historickém snímku je jasně viditelný diametrálně odlišný charakter území, které bylo zcela prosté náletu dřevin, v náznacích je možné vidět i původní meandrování toku. Velmi nápadná je také mozaikovitost historických porostů daná do značné míry časově a prostorově diferenciovaným kosením lokality, což je zásadní pro přežití a rozvoj řady bezobratlých (např. denních motýlů). Z obrázku je patrné, že dnešní požadavky mozaikovité seče navazují na tradiční hospodaření na lokalitách. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Plán péče o PR Chvojnov (2006 2015) 14
2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) lesní hospodářství Lesní hospodaření nemá v současnosti na stav PR významný negativní vliv. Jelikož většina lesních pozemků leží mimo vlastní formální hranici ZCHÚ. b) myslivost Je nežádoucí jakékoliv vypouštění nepůvodních druhů (bažanti, polodivoké kachny). Na lokalitě by neměla být instalována žádná myslivecká zařízení a neměla by zde být zvěř přikrmována. Bylo by žádoucí soustředit se v honitbě na redukci početnosti divokých prasat. c) jiné způsoby využívání (ochrana přírody) Pravidelné hospodaření na ploše PR má pozitivní vliv. Jak bylo uvedeno výše zásadní vliv na současnou podobu území měla realizace projektu Revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov. Došlo k asanaci silně degradovaných ploch, obnově vodního režimu části území, vytvoření řady tůní a následovala pravidelná údržba území mozaikovitě provedenou sečí, která byla na degradovaných plochách se zastoupením expanzních druhů provedena opakovaně (2-3x/rok). 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Současný stav chráněného území je velmi pozitivní a území je spravováno nadstandardně dobře a efektivně. Všechny konkrétní návrhy na zachování stávajícího stavu a další vylepšení kvality péče o PR jsou uvedeny níže. 15
2.5.1 Základní údaje o nelesních pozemcích Tabulka 7: Přehled a charakteristika vymapovaných segmentů (dílčích ploch) reprezentující jednotlivé vegetační jednotky (biotopy) nebo jejich mozaiky. Kódy biotopů jsou převzaty podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2010). Znaménkem (+) jsou spojeny jednotlivé biotopy, které na vyznačené ploše tvoří mozaiku, za šipkou ( ) jsou uvedeny biotopy, ve které zaznamenané převládající biotopy přecházejí nebo jsou obohacené o jejich floristické prvky. Poloha jednotlivých dílčích ploch je znázorněna v Příloze 1, obr. 7. Druhy vyznačené tučně jsou druhy zahrnuté v červeném seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012). Č. Vegetační jednotka Biotop Charakteristika plochy a další poznámky 1 Plochy asanovaných terestrických rákosin, revitalizované plochy a tůněmi X7A (+X12) + V2 2 Tůně M1.7 + V2 3 Podhorské smilkové trávníky T2.3 ( R2.2) 4 Rašelinné louky R2.2 5 Rašelinné louky R2.2 Původně terestrická rákosina s monodominantním Phragmites australis a porosty Phalaris arundinacea (rozhrnuté deponie zeminy vzniklé při regulaci toku), ruderalizované Urtica dioica, Galium aparine, Rubus idaeus, Několik jedinců náletových dřevin (Salix aurita, Sambucus racemosa, Salix pentandra). Většina náletových dřevin vykácena při revitalizaci v r. 2013. Na většině plochy obnovena pravidelná seč (r. 2013). V zimě začátkem roku 2015 byl na části plochy stržen drn, zahrnuty příkopy, vytvořeny tůně a na plochu byl vyústěn nově obnovený luční potůček, díky čemuž je v minulosti odsušená plocha nyní celoročně silně zvodnělá. Původně se jednalo o částečně již zazemněný vodní kanál po okrajích s roztroušeným náletem dřevin (Salix aurita, Betula pendula), který zarůstal Carex rostrata, Cardamine amara aj., místy po okrajích ruderalizované Calamagrostis epigejos, Urtica dioica. V zimě začátkem roku 2015 byl kanál v rámci revitalizačních prací na několika místech zasypán a bylo zde vytvořeno několik drobných tůní. Porosty částečně ovlivněné odvodněním a dlouhodobou absencí hospodaření v minulosti, vegetace má střídavé dominanty, místy výrazně degradované expanzí Calamagrostis epigejos, ale díky pravidelné seči jsou porosty řídké, část podél kanálu je více méně typické T2.3 (Festuca rubra, Holcus lanatus, Potentilla erecta, Polygala vulgaris, Veronica officinalis, Dianthus deltoides, Thymus pulegioides, Briza media, Nardus stricta, Viola canina, Vaccinium myrtillus aj.) dále však nevyhraněné porosty s významným zastoupení Deschampsia cespitosa, Carex nigra a C. panicea, které představují spíše degradované odsušené R2.2. Degradace je prostorově různá, na místech s mineralizovanou rašelinnou výrazně druhově ochuzené, místy s expanzí Holcus mollis, vzácně vlhčí sníženiny s Tephroseris crispa, Comarum palustre. Ojediněle výskyt Salix rosmarinifolia (Juřička: 2013), v r. 2014 neověřen. V r. 2015 zde na několika místech v rámci zavezení kanálu stržen drn. Druhově ochuzené porosty v nevelké terénní sníženině s Carex nigra, C. rostrata, Agrostis canina, Viola palustris, Comarum palustre, Epilobium palustre, Cirsium palustre, Angelica sylvestris aj., E0 téměř chybí, kosené, řídce Phragmites australis. Druhově ochuzené porosty s dominantní Carex nigra, ostrůvkovitě sušší plošky s vegetací blízkou T2.3, místy bohatší zachovalejší porosty s Carex panicea, C. rostrata, Viola palustris, Eriophorum angustifolium, Epilobium palustre aj. Velmi vzácně Carex pulicaris. E0 vyvinuté místy, Degradace prostorově různá. Kosené. 16
Č. Vegetační jednotka Biotop Charakteristika plochy a další poznámky 6 Rašelinné louky R2.2 + R2.4 7 Nálet dřevin X12 8 Plochy asanovaných terestrických rákosin, revitalizované plochy a tůněmi X7A+V3+V2+T2.3+T1.5 ( R2.2) 9 Mokřadní vrbiny K1 (+X12) 10 Rašelinné louky R2.2 11 Nálet dřevin X12 12 Rašelinné louky R2.2 Velmi zachovalá část rašeliništních biotopů v mělké terénní sníženině s bohatě vyvinutým E0, z významných druhů výskyt Pedicularis palustris, Parnassia palustris, Menyanthes trifoliata, Tephroseris crispa, Comarum palustre, Valeriana dioica, Carex diandra, Trichoforum alpinum, Rhynchospora alba (bohaté porosty), vzácně výskyt Carex pulicaris. Nálet dřevin (Betula pendula, Picea abies, Frangula alnus, Sambucus racemosa, Salix aurita) v podrostu hojně Phragmites australis. Částečně rozdílné porosty, které spojuje výrazná expanze rákosu, místy třtiny křovištní. Jedná se v menší míře o porosty na vyvýšených valech, zřejmě starých deponiích mineralizované rašeliny, dále výrazné zastoupení mají porosty v rámci projektu revitalizace asanovaných terestrických rákosin a plochy po rozsáhlé likvidaci náletových dřevin, kde byl stržen drn, zavezeny staré odvodňovací příkopy a vybudována řada nových tůní. Díky revitalizaci a důkladné opakované seči porostů se stav řady ploch velmi zlepšil a dochází zde k obnově cílových společenstev a populací významných druhů (Comarum palustre, Pedicularis palustris, Valeriana dioica, Carex diandra). Ve dvou nově vytvořených tůních se objevuje bohatá populace Utricularia minor. Z dalších vodních makrofyt zaznamenány porosty Potamogetun pusillus agg. Celkově je charakter tůní rozdílný, některé výrazně zarůstají rákosem a dalšími mokřadními druhy. Celkově je vegetace tvořena porosty běžných druhů vlhkých a rašelinných luk a mokřadů stále s výraznou dominancí rákosu, případně v menší míře expandující Calamagrostis epigejos. Expanzní druhy chybí v porostech pouze ostrůvkovitě. Přítomný je solitérní nálet dřevin. Nálet dřevin (Salix pentandra, Salix aurita, Betula pendula, Picea abies) podél odvodňovacího, částečně již ucpaného kanálu. Na zvodnělých místech s Viola palustris, Menyanthes trifoliata, Carex diandra, Tephroseris crispa, Veronica scutellata. Místy ruderalizace Urtica dioica na odsušených místech. Na vyvýšeném místě pod Picea abies porost Pyrola minor. Nejzachovalejší část lokality, bohatě vyvinuté E0, druhově velmi bohaté s početnými populacemi významných druhů (Carex diandra, C. pulicaris, C. lasiocarpa, C. flava, C. hartmanii, Pedicularis palustris, Dactylorhiza majalis, Parnassia palustris, Menyanthes trifoliata, Comarum palustre, Tephroseris crispa, Valeriana dioica, Epilobium palustre, E. obscurum, Drosera rotundifolia, Juncus alpinoarticulatis, Veronica scutellata). Vzácně výskyt Epipactis palustris (2014: cca 61 jedinců, 2 kvetoucí), dále vzácně Eleocharis quinqueflora a Utricularia minor. Vzácně výskyt Scorzonera humilis (J:2013). Plocha je zasažená expanzí Phragmites australis, ale díky pravidelné seči je porost řídký a společenstva výrazně nedegraduje. Různě zapojený nálet dřevin (Picea abies, Betula pendula, Pinus sylvestris, Pyrus communis), v E1 dominuje Phragmites australis. Při západním okraji, na světlině Scorzonera humilis. Zachovalé rašeliništní porosty v nevýrazné terénní sníženině, vyvinuté E0, řídce přítomen Phragmites australis. Z významných druhů výskyt Menyanthes trifoliata, Tephroseris crispa, Valeriana dioica, Comarum palustre, Dactylorhiza majalis, Carex diandra, Eleocharis quinqueflora, Epilobium palustre. Koseno. 17
Č. Vegetační jednotka Biotop Charakteristika plochy a další poznámky 13 Podhorské smilkové trávníky s tůněmi T2.3 ( T1.5) + V2 14 Mokřadní vrbiny K1 15 Kulturní travní porosty X5 16 Nálet dřevin X12 17 Vodní nádrž bez vegetace V1G 18 Vlhké pcháčové louky T1.5 ( T2.3) + V2 19 Rašelinné louky R2.2 Část porostu tvoří silně degradované trávníky již od r. 2004 pravidelně kosené s významnou expanzí Holcus mollis, dále s druhy Hypericum maculatum, Cirsium palustre, Deschampsia cespitosa. Výskyt několika polykormonů Salix rosmarinifolia, které sem byly přesazeny z odvodněných částí při melioraci území v 80. letech. Severní část tvoří porosty, které zde regenerovaly po odstranění náletu dřevin (r. 2013). V rámci revitalizace bylo v této ploše vytvořeno několik drobných tůní, které zarůstají mokřadní vegetací, především orobincem. Pás Salix aurita podél odvodňovacího kanálu, v E1 ruderalizované Urtica dioica, Anthriscus sylvestris, Cirsium arvense. Zkulturněné a ruderalizované trávníky se střídavou dominancí, významně zastoupené Alopecurus pratensis, Aegopodium podagraria, Calamagrostis epigejos a Anthriscus sylvestris, místy Rumex obtusifolius, z druhů květnatých luk pouze řídce Festuca rubra, Veronica chamaedrys, Lychnis floscuculi, Ranunculus acris, Lathyrus pratensis, Cirsium palustre, Hypericum maculatum. Vzácně výskyt Scorzonera humilis. Kosené. Nálet dřevin (Picea abies, Betula pendula, Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Salix aurita) na okraji lesního porostu, E1 má různorodý charakter, místy ruderalizované, místy acidofilní charakter s Vaccinium myrtillus. Nově vybudovaná velká tůň, zatím bez vegetace vodních makrofyt, zarůstá řídkým porostem rákosiny limnického typu. Voda má vysokou průhlednost. Odvodněné porosty s mozaikovitou strukturou, na sušších plochách expanduje Holcus mollis (zde blízké spíše T2.3), celkově však převládá charakter ochuzeného T1.5 se střídavými dominantami. Místy na eutrofních místech hojně Alopecurus pratensis, jinde dominuje Deschampsia cespitosa, vtroušeně Filipendula ulmaria, Holcus lanatus, Cardamine pratensis, Ranunculus repens, R. acris, R. auricomus, Lychnis flos-cuculi, při okraji místy Tephroseris crispa, Epilobium palustre. Místy různý stupeň ruderalizace Anthriscus sylvestris, Aegopodium podagraria, Rumex obtusifolius, pouze solitérní dřeviny v segmentu. Koseno. Vzácně výskyt Scorzonera humilis (J:2013), Aquilegia vulgaris a Salix rosmarinifolia. Ojediněle výskyt Narcissus sp. V okrajových částech vytvořeno několik drobných tůní zarůstajících mokřadní vegetací. Vlivem revitalizace místně stoupá podmáčení porostů. Porosty na zmineralizované rašelině, kosené, dominuje Deschampsia cespitosa, Holcus lanatus, Festuca rubra, druhově ochuzené, z dalších druhů Lychnis flos-cuculi, Tephroseris crispa, Potentilla erecta, Eriophorum angustifolium, Agrostis canina, Galium palustre, Comarum palustre, Carex echinata, řídce Phragmites australis. 18
2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí péči o přírodní rezervaci Chvojnov lze jednoznačně hodnotit pozitivně. Díky kvalitně prováděné seči nejcennějších částí lokality se podařilo zachovat většinu významných druhů na lokalitě. Seč se postupně rozšiřovala na další části lokality a od r. 2008 byla kosena i degradovaná jižní část, což významně ovlivnilo její regenerační potenciál. Zásadní pro celkovou obnovu území byla realizace revitalizačního projektu, jehož výsledky lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Došlo k velmi významnému obohacení stanovištní mozaiky lokality, řada silně degradovaných ploch ruderálního charakteru se díky obnově změnila v zajímavé, biologicky cenné plochy (podrobněji viz výše kap. 2.2a). Velmi důležité byly i zásahy v nejcennějších částech lokality, a to především realizace opatření pro podporu vzácných druhů mechorostů, která podpořila nejen cílové druhy mechorostů, ale i řadu druhů cévnatých rostlin. Bohužel se zatím nepodařilo obnovit populaci vzácného mechu Scorpidium scorpioides. Poslední lodyžky druhu byly v místě zarůstajících rašelinných tůněk naposledy zaznamenány v r. 2013, v r. 2014 už se druh ověřit nepodařilo. Byl proveden zásah na obnovu zvodnělých ploch, ale zatím se nepodařilo regeneraci druhu potvrdit. Na ploše se však rozšířil další z významných cílových druhů Calliergon giganteum. Mulč získaný při speciálních zásazích v nejcennějších plochách se ukázal jako vhodný materiál pro podporu regenerace rašeliništních společenstev na ploše asanovaných terestrických rákosin. Velmi pozitivním výsledkem projektu bylo zavedení mozaikovité seče, která je velice důležitá pro podporu entomofauny a generativní reprodukce cílových druhů rostlin. Netradičním zásahem, který lze též hodnotit pozitivně bylo vyhrabání již polorozloženého opadu v části asanovaných rákosin až na humolit. Na vyhrabaných plochách se vytvořily mělké vodní rozlivy, které se ukázaly jako velmi atraktivní potravní biotop pro bekasinu otavní a při navrstvení mulče získaného při zásazích v cenných plochách zde velmi úspěšně regeneroval cílový rašelinný biotop včetně početného výskytu všivce bahenního (semenná banka v mulči). Zásadní pro další péči je pokračovat v pravidelné údržbě celé plochy PR včetně všech nově obnovených ploch. Péči provádět kvalitně a ve vhodných termínech. Úspěšnost provedené revitalizace je závislá na kvalitě následné péče o lokalitu jako celek. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritní zájmy ochrany přírody pro PR Chvojnov jsou následující: - zachování pravidelné, mozaikovité seče celé plochy bezlesí - pokračování v maloplošné a mozaikovité realizaci zásahů na podporu významných druhů mechorostů a regeneraci rašeliništních společenstev - pravidelná postupná obnova nově vybudovaných tůní - pracovat z celým územím původního rašeliniště včetně částečně zkulturněných luk a nově vytvořených tůní ležících mimo vlastní PR Způsob hospodaření na bezlesí je nutné sladit se zájmy ochrany všech významných fenoménů lokality (vegetace, flóra, mykobiota, entomofauna, avifauna ad.). Vzhledem k tomu, že nelesní pozemky na ploše PR jsou z větší části obtížně využitelné pro konvenční zemědělství lze snad předpokládat minimální kolize se zájmy ochrany přírody. Možná kolize může nastat v případě luk v údolí mimo vlastní PR, které jsou však pro celkovou druhovou i stanovištní diverzitu území důležité. Zde je zásadní zachovat pravidelné hospodaření a v případě kolize vždy hledat kompromisní řešení. 19