Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Prameny Teplé CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Prameny Teplé CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Prameny Teplé Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 5455 Rozloha (ha): 154,8067 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 154,8067 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 100 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 41 CHKO Slavkovský les 952 PP Sirňák 1619 PR Prameniště Teplé Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Severní část území je součástí přírodní rezervace Prameniště Teplé. Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU Další Mokřad mezinárodního významu: Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa 1.3 Územně správní příslušnost Karlovarský kraj Dotčené obce Mariánské Lázně, Mnichov, Ovesné Kladruby, Teplá, Zádub-Závišín Dotčená katastrální území Horní Kramolín, Mariánské Lázně, Ovesné Kladruby, Rájov u Mariánských Lázní, Služetín u Poutnova, Závišín

3 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Deluviální hlinito-písčité a fluviální písčito-hlinité kvartérní sedimenty, rašeliny a slatiny, okrajově také amfibolity. Lokalita leží na SV úpatí Podhorního vrchu (bývalé sopky), s čímž souvisí výskyt plynných vývěrů - mofet (PP Sirňák). V území najdeme také několik vývěrů minerálních vod. Geomorfologie: Území náleží do geomorfologického celku Tepelská vrchovina (podcelek Toužimská plošina, okrsek Mariánskolázeňská vrchovina). Reliéf: Páteř území tvoří pramenná pánev a údolí Teplé (tekoucí od SZ k JV), na které navazují menší, především levostranné přítoky. Nadmořská výška území se pohybuje mezi 690 a 784 m n. m. Pedologie: Hydromorfní půdy typu glejů, místy typické až stagnoglejové pseudogleje. Krajinná charakteristika: Komplex nelesních mokřadních biotopů a jasanovo-olšových luhů v nivě Teplé s přítoky. Biota V území nalezneme především následující rostlinná společenstva: Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) - často velice reprezentativní porosty s olší lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou křehkou (Salix fragilis), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), prvosenkou vyšší (Primula elatior), blatouchem bahenním (Caltha palustris), omějem pestrým (Aconitum variegatum), krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), řeřišnicí hořkou (Cardamine amara), lokálně omějem vlčím morem (Aconitum lycoctonum). V přírodní rezervaci Prameniště Teplé je také jedna z největších populací lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) ve Slavkovském lese. Nevápnitá mechová slatiniště (R2.2) velice zachovalé porosty s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis), mochnou bahenní (Potentilla palustris), kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica), vzácně také s kruštíkem bahenním (Epipactis palustris), všivcem bahenním (Pedicularis palustris), tolijí bahenní (Parnassia palustris), ostřicí Davallovou (Carex davalliana), ostřicí blešní (Carex pulicaris), bahničkou chudokvětou (Eleocharis quinqueflora), bradáčkem vejčitým (Listera ovata) a bařičkou bahenní (Triglochin palustre). Přechodová rašeliniště (R2.3) - se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), s. pochvatým (E. vaginatum), prstnatcem Fuchsovým (Dactylorhiza fuchsii), vlochyní bahenní (Vaccinium uliginosum), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata). Pcháčové louky (T1.5) - většinou nekosené porosty s výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), mochny bahenní (Potentilla palustris), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), upolínu nejvyššího (Trollius altissimus). Tužebníková lada (T1.6) - poměrně reprezentativní porosty s tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus), vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris). Bezkolencové louky (T1.9) - velice zachovalý typ vegetace (Sanguisorbo-Festucetum commutatae) s řadou vzácnějších druhů vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), mochna bahenní (Potentilla palustris), starček potoční (Tephroseris crispa), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum). Hojný výskyt čertkusu lučního (Succisa pratensis) - živné rostliny hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia). Ovsíkové louky (T1.1) - mezofilní louky bez výskytu vzácnějších druhů, řada ploch nekosena, hrozí riziko invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) a vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus). Vegetace vysokých ostřic (M1.7) - řada různých typů, většinou s převahou ostřice zobánkaté (Carex rostrata), ostřice měchýřkaté (Carex vesicaria) nebo chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Místy výskyt oměje pestrého (Aconitum variegatum), ostřice přioblé (Carex diandra). Především v S části území pak také podmáčené smrčiny (L9.2) se smrkem ztepilým (Picea abies), sedmikvítkem evropským (Trientalis europaea), brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum), kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata). Hojný je na lokalitě výskyt obojživelníků, především ropuchy obecné (Bufo bufo), což souvisí s výskytem četných vodních nádrží na lokalitě (mnoho set jedinců lze spatřit na jaře při páření na březích Podhorní nádrže). Z území je udáván jeden z posledních výskytů tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Pravidelně v území hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago). Hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) zde vytváří několik kolonií s těžištěm výskytu v okolí Kolového rybníka a na nelesních stanovištích podél drobných levostranných přítoků Teplé u Podhorního mlýna. Dalším regionálně významným druhem motýla v území (zatím zde poměrně hojně rozšířeným) je dnes již v ČR vzácný hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina).

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: hnědásek chrastavcový Euphydryas aurinia Kód předmětu ochrany: 1065 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace přítomná 2 % p > 0 % dobré zachování populace není izolovaná, leží uvnitř areálu rozšíření druhu dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav populace při zařazení EVL do národního seznamu. Vhodným managementem udržet stabilní a prosperující populaci hnědáska chrastavcového, která bude refugiem motýlů pro kolonizace okolních vhodných lokalit (populace u Kolového rybníka je jednou z nejpočetnějších v ČR). 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: hnědásek chrastavcový Euphydryas aurinia Kód předmětu ochrany: 1065 Popis nároků předmětu ochrany: Druh mokrých rašelinišť a slatinných luk, vlhkých podhorských pastvin, případně i vysýchavějších stanovišť (vřesoviště) s výskytem živné rostliny. Živnou rostlinou housenek v našich podmínkách je pouze čertkus luční (Succisa pratensis), preferovány jsou rostliny rostoucí ve výrazných shlucích, obklopené nižší, nezapojenou vegetací. Vajíčka jsou kladena do kupiček v několika vrstvách na spodní stranu listů čertkusu. Shluky čertkusu vznikají tam, kde je v půdě nedostatek živin, nebo na místech, kde je vegetace mechanicky narušována (občasný pojezd traktorů, extenzivní pastva skotu, kaliště divokých prasat). Zde je živná rostlina dostatečně viditelná pro kladoucí samice a současně dost osluněná pro vyhřívající se larvy. Housenky jsou gregarické, v pozdním létě a na začátku podzimu v zámotcích na listech živných rostlin; po zkonzumování rostliny se někdy celé hnízdo přesune na jiný trs čertkusu. Zimu přečkávají housenky v zimních hnízdech. Podmínkou úspěšného dokončení vývoje na jaře je možnost vyhřívání na trsech nízkých trav. Po přezimování larvy přijímají velké množství potravy a mohou zcela zahubit mladé jedince živných rostlin. Nápadně zbarvené kukly leží přímo na listech čertkusu. Dospělci se vyskytují od května do června. Vytváří plošně omezené kolonie, prostřednictvím přeletů propojené do metapopulací. Někteří jedinci přelétají i do značných vzdáleností, na Karlovarsku byly zjištěny přelety delší než 5 km, z Velké Británie se uvádí rekordní přelet dlouhý 15 km. Motýl má výrazně strukturované chování během dne: imaga dopoledne přijímají potravu (nektar), v poledních hodinách se samice věnují především kladení vajíček, zatímco samci buď patrolují nad porosty živné rostliny, nebo zaujímají vyčkávací strategii na osluněných a závětrných místech, často podél lesa nebo za hradbami keřů. Zde dochází k soubojům mezi samci a sem přilétají starší samice. V pozdním odpoledni se motýli opět přeorientují na příjem nektaru, nocují ve vysoké trávě. Optimálním biotopem je tedy pestrá mozaika biotopů tvořená krátkostébelnou vegetací s výskytem živné rostliny, závětrnými kouty v blízkosti křovin nebo lemů lesních porostů, květnatými loukami se zdrojem nektaru a vyšší vegetací tvořící úkryt motýlům před nepřízní počasí a nocoviště. Největším rizikem je absence pravidelného managementu a zarůstání lokality vysokobylinnou vegetací a náletem, dále intenzivní seč, změna vodního režimu a hnojení. Optimálním managementem je mozaiková seč lučních porostů v době letu imág, navazující louky, kde nebývají hnízda housenek, lze kosit i v jiných obdobích, vždy však mozaikovitě s ponecháváním nepokosených částí, kde zůstává dostatek nektaronosných rostlin.

5 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Zásadní konflikt není předpokládán, je však při plánování kosení pro podporu stanovišť hnědáska chrastavcového i stanovištní nároky zvláště chráněných druhů rostlin (vynechávání kvetoucích rostlin vybraných druhů apod.). 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Velká část dříve zemědělsky využívaných pozemků (jednosečné louky) není zhruba od 50. let 20. stolení zemědělsky využívána a je ponechána ladem, což předmětu ochrany nevyhovuje. Na části pozemků je zajišťováno extenzivní hospodaření Správou CHKO Slavkovský les za účelem zachování cenných společenstev a druhů rostlin i živočichů (ruční kosení mokřadních luk, vyřezávání náletových dřevin). Snáze přístupné a méně podmáčené pozemky jsou obhospodařovány mechanizací v rámci agro-environmentálních dotačních programů, což se v současnosti zdá jako vyhovující (trvale podmáčené a rašelinné louky, v plánovacím období od roku 2015 pak nově také v dotačním titulu modrásek ). Lesní vegetace v území je tvořena buď samovolně vzniklými porosty z náletů, které nejsou začleněny mezi PUPFL, nebo lesy hospodářskými. Hospodářské lesy jsou tvořeny převážně smrkovými porosty bez ochranářského významu. Z pohledu předmětu ochrany je důležité zachovat stávající podíl nelesních stanovišť a nepřevádět další plochy na lesní porosty. Část PUPFL je v LHP vedena jako bezlesí, které je významné z hlediska potravní nabídky pro motýly. Lesní hospodaření na lokalitě nemá významný vliv na předmět ochrany. Část území (úsek východně od silnice Závišín-Rájov) je při okrajích zasažena invazí nepůvodního bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum), který je v posledních 3 letech plošně likvidován v rámci grantového projektu Karlovarského kraje (Operační program životního prostředí) a má desetiletou udržitelnost (další péče o pozemky mají na starosti jednotliví vlastníci pozemků). Pomístně a zatím jen vzácně se v okrajových částech území vyskytuje vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus);. Vlčí bob se poměrně hojně vyskytuje v rozsáhlých plochách lučních porostů mimo území EVL a v posledních letech jsou tyto plochy ve spolupráci s vlastníky (zemědělci) koseny vdobě květu rostlin vlčího bobu tak, aby vytvářily co nejméně semen (plochy jsou obhospodařovány v rámci zemědělských dotací s poměrně široce pojatými termíny seče). 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: Plán péče o CHKO Slavkovský les Autor: anonymus Schválil: MŽP Datum schválení: Platnost od-do: Název ZCHÚ: Plán péče o PR Prameniště Teplé Autor: P. Tájek Schválil: Správa CHKO Slavkovský les Datum schválení: Platnost od-do: Název ZCHÚ: Plán péče o PP Sirňák Autor: P. Řepa Schválil: Správa CHKO Slavkovský les Datum schválení: Platnost od-do:

6 Název ZCHÚ: Plán péče o PP Čertkus Autor: P. Tájková, P. Tájek Schválil: Správa CHKO Slavkovský les Datum schválení: Platnost od-do: Název LHP: LHC Město Teplá Autor: anonymus Platnost: Vlastník: Město Teplá Název LHP: LHC Obecní lesy Mnichov Autor: anonymus Platnost: Vlastník: Obec Mnichov Název LHP: LHC Teplá Autor: anonymus Platnost: Vlastník: LČR, LS Toužim

7 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Je nutné řízené obhospodařování celého území spočívající v mozaikovitém či pásovém kosení luk a ponechávání nepokosených míst s kumulací hnízd hnědáska (místa je nutné vybírat na základě aktuálního vývoje početnosti a prostorové distribuce hnědáska chrastavcového). Důležité je také zabránění zarůstání luk náletovými dřevinami (smrk, vrba, olše, bříza) pravidelným výřezem při současném zachování parkového rázu luk s jednotlivými dřevinami zajišťujícími škálu vhodných mikrostanovišť pro život motýlů (osluněná sušší stanoviště u paty stromů, závětří, drobné vodní plochy atd.). Vítané je také maloplošné narušení drnu a vyhrabávání stařiny jako podpora živné rostliny čertkusu lučního. Nepřípustné je zde hnojení stanovišť, zásahy do vodního režimu lokality, umělá obnova stávajících travních porostů a mulčování. Dále je žádoucí provádět likvidaci invazních rostlin (roztroušeně v okrajových částech bolševník velkolepý a pomístně také vlčí bob mnoholistý). Z pohledu potravní nabídky motýlů je důležité zachovat stávající podíl bezlesí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost invazních rostlin - jedinci či skupinky) Kategorie opatření Invazní druhy Cílový předmět ochrany Euphydryas aurinia (hnědásek chrastavcový) 1065 Popis opatření Pomístní mechanická či chemická (ideálně jejich kombinace) likvidace roztroušeně se vyskytujících rostlin vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) a bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Zásahy je nutné načasovat na dobu květu těchto invazních druhů tak, aby nebyly schopny vytvořit semena (rostliny mohou nasadit na květ několikrát během roku). Vhodný interval 2 x za 1 rok Kalendář pro management 6-9 Poznámka Oba druhy jsou v současnosti rozšířeny pouze roztroušeně spíše v okrajových částech EVL, tím spíše je však nutná jejich pečlivá likvidace. V současnosti je bolševník velkolepý likvidován v rámci krajského projektu likvidace invazních druhů rostlin. Číslo zákresu managementového opatření 12, 17, 22, 26, 27 Název managementového opatření Kosení těžkou mechanizací Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany Euphydryas aurinia (hnědásek chrastavcový) 1065 Popis opatření Strojové kosení s traktorem. Údržba květnatých lučních porostů s cílem zvýšit jejich druhovou diverzitu. Plochy jsou důležitou potravní nabídkou pro motýly (housenky hnědásků se ale na těchto plochách nelíhnou). Vhodný interval 1 x za 2 roky Kalendář pro management 6-9 Poznámka Ideálně kosit v pásech s vynecháváním nepokosených částí, v případě plochy č. 12 však kosit plošně (výskyt vlčího bobu). Číslo zákresu managementového opatření 2, 3, 4, 9, 11, 21, 23, 25, 28, 32 Název managementového opatření Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany Euphydryas aurinia (hnědásek chrastavcový) 1065 Popis opatření Kosení luk s křovinořezem nebo ručně vedenou sekačkou. Kosení je nutné na každé z ploch provádět mozaikovitě, tzn. obvykle po částech tak, aby každoročně byla pokosena jen část z každého segmentu, obvykle cca 1/2 až 1/5. Kosit pásově v první polovině června s vynecháváním hnízd hnědásků

8 chrastavcových a větších shluků čertkusu lučního. Vhodný interval 1 x za 2 až 5 let Kalendář pro management 6-9 Poznámka Důležité je na všech lokalitách pečlivé vyhrabání a odstranění pokosené biomasy. V případě segmentu č. 23 je možná i strojová seč s vynecháváním nepokosených částí (probíhá v současnosti, nutné však kosit v sušších částech roku). Číslo zákresu managementového opatření 1, 2, 3, 4, 7, 8, 9, 11, 15, 18, 20, 21, 22, 23, 25, 26, 28, 31, 32 Název managementového opatření Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany Euphydryas aurinia (hnědásek chrastavcový) 1065 Popis opatření Šetrné ruční odstraňování náletových dřevin z lučních stanovišť s cílem zachovat prosvětlený charakter stanovišť nezbytný, nutné je ale ponechat rozptýlenou zeleň (jednotlivé stromy či keře) - pro hnědásky chrastavcové je nezbytná pestrá mozaika mikrostanovišť včetně závětrných míst. Nezbytné je důsledné odstranění veškeré vyřezané biomasy mimo plochy luk a mokřadů. Vhodný interval Kalendář pro management 0-12 Poznámka Na PUPFL nutno všechny plochy konkrétních zásahů konzultovat a vybírat ve spolupráci s LČR. Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 31 Název managementového opatření Obnova a vytváření tůní a mokřadů Kategorie opatření Péče o mokřady a rašeliniště Cílový předmět ochrany Euphydryas aurinia (hnědásek chrastavcový) 1065 Popis opatření Vytvoření a obnova drobných tůní, které dotvářejí vhodnou mozaiku biotopů pro přežívání populací hnědáska chrastavcového. Kalendář pro management 0-12 Poznámka Práce je možné provádět i těžkou mechanizací (hnědásek chrastavcový v těchto částech EVL nemívá hnízda s housenkami), i tak je ale nezbytné minimalizovat velikost ploch s narušeným půdním povrchem (riziko invaze bolševníku velkolepého).

9 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) (2001). Katalog biotopů České republiky: Interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 307 s. ISBN MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a krajské středisko Karlovy Vary Zpracovatel: Mgr. Přemysl Tájek slavkles@nature.cz Datum zpracování: květen Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL CHKO LHP OP ZCHÚ PUPFL SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast lesní hospodářský plán ochranné pásmo zvláště chráněného území pozemky určené k plnění funkcí lesa Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

10 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Prameny_Teple_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ _Prameny_Teple_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ _Prameny_Teple_Koseni.pdf CZ _Prameny_Teple_Pece_o_mokrady_a_raseliniste.pdf CZ _Prameny_Teple_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU