PŘEDPOKLADY PRO CR V LEDNICKO-VALTICKÉM AREÁLU A MK VÝZKUM OBČANŮ OBLASTI

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava katedra Cestovní ruch PŘEDPOKLADY PRO CR V LEDNICKO-VALTICKÉM AREÁLU A MK VÝZKUM OBČANŮ OBLASTI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí práce: PhDr.Vlasta Novotná Zuzana Pechánková Jihlava 2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem psala svou bakalářskou práci samostatně a všechny materiály, ze kterých jsem čerpala, jsem uvedla v použitých zdrojích. Datum 10.5.2008 Podpis 2

Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce, PhDr.Vlastě Novotné za cenné rady, které mi poskytla a z téhož důvodu bych chtěla poděkovat také ak.mal.vladimíru Netoličkovi. 3

OBSAH 1 ÚVOD...5 2 TEORETICKÁ ČÁST... 7 2.1 SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY CR...7 2.2 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CR... 10 2.2.1 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY... 10 SPOLEČENSKÉ PŘEDPOKLADY...11 2.3 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CR... 23 DOPRAVA...23 2.3.1 UBYTOVÁNÍ... 24 2.3.2 STRAVOVÁNÍ... 24 2.3.3 TURISTICKÉ INFORMACE... 24 2.3.4 TURISTICKÉ NABÍDKY A PROGRAMY... 25 3 PRAKTICKÁ ČÁST... 25 3.1 PROJEKT MK VÝZKUMU... 25 3.2 VYHODNOCENÍ MK VÝZKUMU... 28 3.3 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ SITUACE V L.V.A.... 51 4 ZÁVĚR...54 5 ANOTACE...56 6 POUŽITÉ ZDROJE... 57 6.1 SEZNAM CITACÍ... 57 6.2 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 57 6.3 SEZNAM WEBOVÝCH STRÁNEK...57 6.4 SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU... 58 7 PŘÍLOHY...59 7.1 DOTAZNÍK...59 7.2 NEJKRÁSNĚJŠÍ FOTOGRAFIE Z L.V.A.... 60 7.3 MAPY...72 7.4 OBRÁZKY...73 7.5 SEZNAM MAP A OBRÁZKŮ V PŘÍLOZE... 77 4

1 ÚVOD Vybrala jsem si téma Lednicko-valtický areál, protože se nachází v blízkosti mého bydliště a mám k němu kladný vztah. Tento malý kousek země mě okouzlil. A myslím, že nejsem sama, komu se tento areál zalíbil a pravidelně ho navštěvuje. Nejen turistům má hodně co nabídnout. Můžete navštívit zámky, lovecké zámečky či další salety roztroušené do okolí. Pokud nejste příznivci historických památek, uchvátí Vás krásná příroda, kterou si můžete projet po vyznačených cykloturistických stezkách. Fantazii se tu meze nekladou, proto tu máte možnost projet se na koni, v kočáře či třeba na motorkách. A pokud budete unaveni celodenní sportovní aktivitou, doporučuji sednout si do vinárny či vinného sklepa a ochutnat místní valtické víno. Lednickovaltický areál disponuje bohatou historií, kterou psal šlechtický rod Lichtenštejnů, ale i přírodními atraktivitami. V tomto kulturním areálu, zapsaném na seznam UNESCO, se člověku i přírodě povedlo skloubit všechny prvky krajiny v jedinečný celek. Moje bakalářská práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V první části píši o předpokladech cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu. Ze selektivních předpokladů uvádím politické členění a ekonomiku dané oblasti. Součástí lokalizačních předpokladů je geomorfologický popis, stručné informace o podnebí, vodstvu, rostlinstvu a živočišstvu atd. Najdete tu také popis historických památek, ale i přehled muzeí či nejvýznamnějších kulturních akcí, které se konají v tomto turistickém regionu. Z realizačních předpokladů mohu jmenovat dopravu, ubytování a stravování, podávání turistických informací či krátký výběr z turistické nabídky Lednickovaltického areálu. V praktické části jsem se zaměřila na marketingový průzkum v dané oblasti. Nejdříve jsem vytvořila dotazník, který vyplnilo 150 respondentů. Oslovení lidé jsou občany města Valtice. V následující části jsem provedla dotazování obyvatel tohoto města a nakonec jsem provedla vyhodnocení průzkumu. Součástí vyhodnocení je nejen slovní, ale i grafické vyjádření jednotlivých otázek. Nakonec jsem napsala krátký návrh na zlepšení situace v Lednicko-valtickém areálu, kam by jezdilo více turistů. Přitom jsem samozřejmě vycházela z mých osobních názorů i z názorů obyvatel města Valtice. 5

Na závěr mé práce jsou zařazeny přílohy, kde najdete obrázky a mapy daného regionu. Mohu doporučit podívat se na přiložený průzkum, kde turisté hodnotili tu nejkrásnější fotografii z Lednicko-valtického areálu. Tento průzkum jsem našla v časopise COT Business a velmi mě zaujal, z tohoto důvodu jsem ho také zařadila do přílohy mé bakalářské práce. Budu ráda, když Vás moje bakalářská práce osloví a vy se přijedete podívat do Lednice či Valtic. Prostor, vymezený danými jihomoravskými městy představuje malý ráj na Zemi, o který se musíme starat, aby jednou nezmizel z mapy České republiky. 6

2 TEORETICKÁ ČÁST Břeclavsko bývá nazýváno Zahradou Evropy. Je jen málo míst, kde člověk přetvořil krajinu tak, aby byla nádhernější než to, co stvořila sama příroda. Zásluhu měl na tom rod Lichtenštejnů, který tuto krajinu vlastnil, i lidé, kteří přání bohatých šlechticů proměnili ve skutečnost. Podíl na kráse této krajiny však mají také ti, co ji nenechali zpustnout a nadále o ni pečují. Nejcennější část Břeclavska se nazývá Lednickovaltickým areálem. V posledních letech se stal Lednicko-valtický areál významnou turistickou oblastí jižní Moravy. V roce 1996 byl zařazen do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších komplexů kulturní krajiny na světě. Na území o rozloze 200 čtverečných kilometrů najdeme honosné zámky i malé romantické stavby zaseté do okolní přírody tzv. salety. 2.1 SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY CR Politické členění Lednicko-valtický areál (LVA) se nachází na jihu a jihovýchodě okresu Břeclav. Se svou rozlohou kolem 200 km 2 zabírá 24% rozlohy břeclavského regionu. Na severu a východě tvoří hranici LVA řeka Dyje, na jihu státní hranice s Rakouskem a západně leží CHKO Pálava. Hlavní centrum město Břeclav je vzdáleno 55 km od Brna, 72 km od Bratislavy a 98 km od Vídně. Region LVA má nepravidelný tvar a zahrnuje celé katastry obce Lednice, Hlohovec a města Valtice. Břeclav se svými městskými částmi Poštorná a Charvátská Nová Ves, dále Podivín, Lanžhot, Sedlec, Rakvice, Přítluky, Bulhary a Ladná zasahují do památkové zóny Lednicko-valtického regionu jen nezastavěnou částí svých katastrů. Na těchto plochách se nachází převážně orná půda, louky a lužní lesy. 7

Přehled obcí v Lednicko-valtickém areálu Počet obyvatel Katastrální plocha v ha Obec ( k 31.12.2006) (k 31.12.2005) Břeclav 25 716 8 717 Bulhary 788 1 516 Hlohovec 1 286 896 Lanžhot 3 716 5 486 Lednice 2 331 3 127 Podivín 2 860 1 775 Přítluky 750 1 425 Rakvice 2 197 2 180 Sedlec 810 2 078 Valtice 3 627 4 785 1 Vlastnictví v území LVA Vlastnické poměry v celém areálu dokládá následující tabulka: Státní vlastnictví 58 % Obecní vlastnictví 5 % Soukromé vlastnictví 35 % Církevní vlastnictví 2 % Vlastnictví jednotlivých kulturních památek v LVA Ve vlastnictví státu jsou: Zámek v Lednici, jehož součástí je park, Zámecký rybník s ostrovy, Růžový rybník, jízdárny, skleník, Minaret, Maurská vodárna, Akvadukt, grotta Peklo Apollónův chrám Janohrad Obelisk u Přítluk Zámek Valtice, jehož součástí je park Zámeček Belveder Rendezvous neboli Dianin chrám Kolonáda na Rajstně 1 Převzato z http://www.dolnimorava.org/archiv/i._charakteristika_a_vyznam_lva.pdf, str.31 8

Hubertova kaple Ve vlastnictví města Břeclav je: Zámeček Pohansko, jehož součástí je i hradiště a archeologická rezervace Ve soukromém vlastnictví jsou: Rybniční zámeček (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno) Chrám Tři Grácie (vinařská firma Vinselekt Miloše Michlovského z Rakvic) Sousoší tří Grácií (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno) Lovecký zámeček Nový Dvůr Zámeček Lány Hraniční zámeček (firma Dixi Kašník) Ekonomika Základním ekonomickým pilířem v dané lokalitě je průmysl. Z nerostného bohatství můžeme jmenovat stavební suroviny štěrkopísky a cihlářské suroviny, dále se tu nachází také ložiska lignitu, ropy a zemního plynu. Nedávno byly objeveny ložiska léčivých jodo-bromových pramenů. Díky tomu vznikly lázně Lednice. Průmysl je soustředěn do Břeclavi a Valtic, kde se nachází strojírenské závody (Tranza Otis Břeclav, Mauting a Molčík ve Valticích), chemické podniky (Fosfa, Gumotex Břeclav) a potravinářské závody. Důležitou roli hraje zemědělství. Převažující zemědělskou činností je polní hospodaření, neboť orná půda představuje cca 40% území LVA. Pěstuje se především obilí, kukuřice, ale také brambory a řepka olejná. Významné postavení zaujímá vinařství, ovocnářství a zelinářství. Nejznámější vinařskou oblastí jsou Valtice a okolí. Značný potenciál má vinařská turistika. Díky teplému podnebí se tu pěstuje teplomilné ovoce typické jsou meruňky a broskve. Dlouhou tradici má především díky Lichtenštejnům rybářství, rybníkářství a myslivost. Lesní porosty zaujímají 25,6 % (47,4 km 2 ) celkové rozlohy LVA. Jmenujme uměle vysazený Boří les mezi Valticemi a Břeclaví. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi. 9

2.2 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CR 2.2.1 PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY Klima Podnebí je zde nejteplejší z celé republiky. Díky nižším srážkám jsou nutné zavlažovací kanály a zařízení. Léto je horké, zima naopak mírná. Díky teplému a suchému podnebí je charakteristické dlouhé vegetační období. Geomorfologie Z geomorfologického hlediska patří region Lednicko-valtického areálu do alpskohimalájského systému, který se dále dělí na provincie - Západopanonská pánev a subprovincie Vídeňská pánev. V oblasti Jihomoravské pánve najdeme celek Dolnomoravský úval, kam řadíme dva podcelky Dyjsko-moravská niva a Valtická pahorkatina. Tuto pahorkatinu tvoří Lednická pahorkatina, Nesytská sníženina, Úvalská pahorkatina a Poštorenská plošina. Reliéf a výšková členitost V daném regionu rozlišujeme tři typy reliéfu: Nížiny nivního charakteru tzv.dyjsko-moravská niva (155-180 m n.m.) Ploché pahorkatiny (180-210 m n.m.) Členité pahorkatiny tzv.valtická pahorkatina (210-291 m n.m.) Celkové převýšení areálu je dané nejnižší (155 m n.m.) a nejvyšší (291 m n.m.) nadmořskou výškou 136 m n.m. Vodstvo Území Lednicko-valtického areálu odvodňuje řeka Dyje se svými nejvýznamnějšími přítoky Zámeckou Dyjí a Včelínkem. Právě na Včelínku vznikla v 1.pol.15.století Mikulovsko-Lednická rybniční soustava. V LVA se nachází její část Lednické rybníky. Od západu to jsou: Nesyt 302 ha (největší rybník na Moravě), Hlohovecký 67 ha, Prostřední 47 ha a Mlýnský 86 ha (zvaný též Apollo). Do rezervace patří též dva rybníky v zámeckém parku Lednice Zámecký 42 ha (bohatě členěný) a Podzámecký 12 ha. Mezi Hlohoveckým a Prostředním rybníkem leží menší plůdkové rybníčky. Po 10

levé straně Prostředního rybníka se na potoce Allah nachází soustava tzv.allahových rybníčků. Půdy Převažujícím půdním typem jsou černozemě a jejich subtypy. Tyto půdy patří k nejúrodnějším půdám na zemi, protože obsahují hodně kvalitního humusu. V Bořím lese je půda vysychavá, lehká a písčitá. V okolí Pohanska a Pastviska je půda ovlivněna vysokou hladinou spodní vody. V nivě se vyskytuje také černice a její subtypy. Rostlinstvo a živočišstvo Lednické rybníky představují ráj pro celou řadu vodních ptáků a dnes patří k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám v republice. Kromě jiných druhů tady hnízdí potápka černokrká či zrzohlávka rudozobá, naše nejvzácnější kachna. Na Zámeckém ostrově nedaleko minaretu v lednickém zámeckém parku můžeme snadno pozorovat stovky párů volavky popelavé a kvakoše nočního. Rybníky jsou určeny také k chovu ryb. Hlavní rybou tu bývá obvykle kapr - ten zde dorůstá až do váhy 5 kg. V rybnících se chovají i další - vedlejší ryby jako je štika, lín, candát, sumec, úhoř. V lužním lese najdeme hnízda dvou druhů luňáků, čápa bílého, jestřába, ostříže a dokonce orla královského, který tady od roku 1998 vyvádí mláďata. V lužní krajině se ale kromě desítek druhů vodních ptáků zabydleli také bobři a vydry. Nejdůležitější dřevinou těchto lesů je dub letní a jasan úzkolístý. Opravdovou zvláštností jihomoravské přírody jsou slaniska, jakési kousky mořského pobřeží uprostřed vnitrozemí. Národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu leží blízko železniční stanice v obci Sedlec a najdete tu slanomilnou vegetaci, která je zvyklá na vyšší obsah soli v půdě. Ze zvířat můžeme jmenovat také vysokou zvěř jeleny a srny, dále kance, bažanty a zajíce. Vysokou můžete najít například v Kančí oboře. Ta dostala název dle divokých prasat, která se tu chovala v minulosti. SPOLEČENSKÉ PŘEDPOKLADY kulturně-historické památky 11

Kulturní památky v katastru obce Lednice Zámek Obr.1 Zámek Lednice Lednický zámek patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším na Moravě. Původně stála na jeho místě vodní gotická tvrz, která měla za úkol chránit vstup z Rakouska. Lichtenštejnové získali Lednici v roce 1351 a připojili ji ke svému majetku. Tvrz byla v 16.století přeměněna na renesanční zámek, který se později změnil na zámek barokní za dohledu architekta J. B. Fischera z Erlachu a jeho nástupce Domenica Martinelliho. Zámecký komplex byl obohacen o rozsáhlé konírny a jízdárnu v letech 1666-1699. Další stavební úprava proběhla o sto let později architektem Canevalem, který postavil dvě jižní křídla, uzavírající čestný dvůr. Z období baroka pochází také 40 metrů dlouhá grotta, umělá jeskyně v zámeckém suterénu, ozdobená štukem a krápníky z Moravského krasu. Roku 1846 začal s novogotickou přestavbou zámku vídeňský stavitel Jiří Wingelmőller, práci dokončil jeho asistent Jan Heidrich. V interiéru se dochovaly dřevěné obklady stěn, kazetový strop knihovny či vzácné dřevěné schodiště. V budově jízdárny se nachází akvárium Malawi. Najdeme tu ryby afrických jezer Malawi a Tanganika, obřího jihoamerického sumce, dravé piraně, murény, rejnoky a pestrobarevné útesy mořských korálů. Skleník 2 V letech 1843 1845 byl při východní straně zámku postaven skleník, který projektoval podle vzoru londýnské zimní zahrady J.Wingelmőller. Původně stála na 2 KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky, Praha:Europrinty, 2003. str.29 12

jeho místě dřevěná oranžérie, do níž se na zimu ukládaly pomerančovníky a citroníky. Do skleníku se dá vstoupit přímo ze zámku či bočním vchodem přes francouzskou zahradu. Skleník má velké rozměry 92 metrů na délku, 13 metrů na šířku a 10 metrů na výšku. Je tvořen litinovou konstrukcí, první tohoto druhu v tehdejší rakouské monarchii, která je pokryta skleněnými taškami. Po rekonstrukci skleníku v letech 1999-2002 tu můžete obdivovat na 250 druhů tropických a subtropických rostlin. Obr.2 a 3 Zámecký skleník Park Park prochází celým městem od zámku až k budově nádraží. První zmínky o úpravě parku pochází z roku 1611. Původní renesanční zahrada byla přeměněna na barokní. Vznikl tak francouzský park s geometrickým členěním záhonů. V 18.století na francouzskou zahradu navázal rozsáhlý anglický park. Severně od zámku byl dle projektu Petriho prohlouben Zámecký rybník se 16 ostrovy, které jsou navzájem propojeny mosty. Na práci se podílelo ročně 200 až 700 lidí, na zahradnických úpravách a výsadbě dřevin zahradník Van der Schott. Od roku 1833 řídil stavební práce v parku architekt Vilém Lauche. V zahradě najdete kašny, kamenné vázy či plastiky z 17.- 19.století. Dnes patří park se svými 190 ha k nejvýznamnějším dochovaným parkům ve střední Evropě. Minaret Obr.4 Minaret Minaret byl postaven v zámeckém parku v letech 1798-1804 dle projektu Josefa Hardtmutha. Skoro 60 metrů vysoká stavba je inspirovaná maurskou architekturou. Na fasádě najdete citáty z koránu. Minaret má tři vyhlídkové ochozy, na ten nejvyšší vede 302 schodů. Ve spodním patře je umístěno osm salonků zdobených orientálními arabeskami a mozaikami. Ty patrně vytvořili umělci z arabských zemí. Poslední patro je válcové, ukončené kopulí, nad níž se tyčí arabský půlměsíc. 13

Akvadukt a grotta V parku mezi zámkem a minaretem byla na počátku 18.století vytvořena 3 umělá jeskyně zvaná Peklo a napodobenina římského akvaduktu s několika oblouky obdélníkového půdorysu, podpírajícími úzkou stezku. Když na ní dnes stojíte, otevře se Vám výhled na Zámecký rybník. Původně tudy však protékala voda, která padala jako umělý vodopád do Zámeckého rybníka. Maurská vodárna Na břehu Dyje stojí v parku vodárna zdobená rostlinnými arabeskami. První zmínky o ní jsou datovány již do 2.pol.17.stol., kdy napájela vodní systémy v parku. Roku 1836 byla přestavěna architektem Wingelmőllerem. Dnes je v areálu vodárny přístav, odkud můžou návštěvníci vyjet na lodičkách až k Janohradu. Čínský pavilon Stavba se nacházela na ostrově v Růžovém rybníku v zámeckém parku. Roku 1848 byl přestavěn architektem Wingelmőllerem Roku 1891 byl však zbořen. Chrám Slunce Jedná se o nejstarší stavbu Lednicko-valtického areálu byla postavena již roku 1692. V letech 1794-1795 byl renovován architektem Josefem Hardtmuthem u lednického zámku. Díky tomu, že stál blízko dnešního skleníku, byl roku 1838 zrušen. Katzeldorfská hájovna Klasicistní pavilon stál nad Valticemi od počátku 19.století. Roku 1905 byla hájovna rekonstruována, byla zdobena loveckými antickými výjevy. V polovině 50.let se ocitla v hraničním pásmu a Pohraniční stráž ji zbořila. Obelisk Obr.5 Obelisk 3 KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha: Europrinty, 2003. str. 37 14

Obelisk byl postaven Josefem Hardtmuthem mezi Lednicí a Podivínem v roce 1798. Pískovcový obelisk představoval památník mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií uzavřené v severoitalském Campo Formiu. 4 Dle pověsti prý tu dostal kníže facku od své manželky, která se při honu dozvěděla, že její manžel prohrál v kartách celou vesnici. Odtud tedy pocházel i lidový název obelisku Facka. K obelisku vedla topolová alej, jejíž zbytky tu můžete najít i dnes. Lovecký zámeček Při cestě z Lednice k Janohradu stojí jednopatrový klasicistní lovecký zámeček, který vznikl v letech 1805-1806 podle projektu J.Hardtmutha. V patře je lodžie vymezená šesti toskánskými sloupy, které jsou spojeny kuželkovou balustrádou. Pod lodžií se nachází půlkruhové podloubí. Stavba sloužila jako hájovna a v minulosti odtud sledovalo panstvo parforsní hony. Rybniční zámeček Obr.6 Rybniční zámeček Stavba označovaná také jako Jägerhaus byla postavena v letech 1814-1816 Josefem Kornhäuselem na severním břehu Prostředního rybníka, poblíž Bezručovy aleje spojující Lednice s Valticemi. Hlavní průčelí zámečku obdélníkového půdorysu je obráceno k rybníku a průhledy spojeno s chrámem Tří grácií a Novým dvorem, který se nachází na protilehlém břehu. Dnes je zámeček veřejnosti nepřístupný. Kulturní památky v katastru obce Valtice 4 KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha: Europrinty, 2003. str. 35 15

Zámek Nejzajímavějším architektonickým komplexem ve Valticích je barokní zámek. Na jeho místě kdysi stávala mohutná hraniční pevnost, která se změnila v 16.století na renesanční sídlo rodu Lichtenštejnů. O století později přibyly postranní budovy, takže vznikla dispozice čtverce s uzavřeným nádvořím. V 18.století bylo přistavěno také divadlo, které si získalo vynikající pověst. Na barokní přestavbě zámku se podílelo mnoho významných architektů Fillipi, Carllone, Martinelli či J.B.Fischer z Erlachu. Mnoho cenných předmětů jako jsou gobelíny, koberce či předměty denní potřeby si však Lichtenštejnové odvezli před konfiskací zámku státem. Dnes je návštěvníkům zpřístupněno 1.patro zámku, kde mohou obdivovat překrásné dřevěné podlahy, nástěnné malby či umělecká díla v obrazárně. Můžete si také prohlédnout zámeckou kapli. Obr.7 Letecký pohled na zámek Valtice Park Součástí zámku je zámecký park, jehož kořeny sahají až do 16.století. V zahradě se nacházelo přírodní divadlo doplněné bohatou sochařskou výzdobou. Návštěvníky dodnes oslňují fragmenty postav z antické mytologie, sfingy či vázy. Začátkem 19.století byla zahrada rozšířena a přeměněna v přírodně-krajinářský park s dalekými průhledy, zejména v ose zámeckého průčelí. Během 19.století byl park znovu doplněn a to o jihovýchodní svahy zámeckého návrší. Za zámkem dnes tvoří alej jalovec virginský, roste tu také smrk Schrenkův či jerlín japonský. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Základy kostela byly vyhloubeny již v roce 1631. Výstavbu kostela však stíhala nepřízeň osudu roku 1638 se zřítila kopule a práce na kostele byly zastaveny. Třicet čtyři metrů vysokou stavbu pak dokončil architekt Andreas Erna. Církevní svatostánek je dnes ukázkou raně barokní a manýristické architektury. 16

Klášter milosrdných bratří Klášter s kostelem sv.augustina a řádovou nemocnicí patří ke zdejším barokní architektuře. Počátky konventu jsou datovány do roku 1605, kdy do Valtic přišli první příslušníci řádu milosrdných bratří. Významnou mecenáškou byla Johanka Beatrix z Lichtenštejna, manželka knížete Karla Eusebia. Za její podpory došlo k položení základního kamene konventu. Kostel sv.augustina byl dokončen téměř současně s farním kostelem v roce 1670. Na jeho výzdobě se podílel v polovině 18.století Ignác Lengelacher, který v té době pracoval pro mikulovské Ditrichštejny. Zámek Belveder Vlevo od Bezručovy aleje hned za Valticemi se skrývá malý empírový zámek. Z něj můžeme vidět přes hladinu největšího jihomoravského rybníka Nesytu na Mikulov a Pavlovské vrchy. Stavba vznikla v letech 1802-1806 podle plánů architekta Josefa Hardtmutha. Zámek se stal letohrádkem a výletním místem pro rodinu a hosty knížete Jana I. Josefa. Současně měla stavba i hospodářský charakter, neboť v jejím dvoře byli chováni bažanti a pávi. V minulosti byla soukromými majiteli silně zdevastována. Nynější majitel Národní památkový ústav uskutečňuje její rekonstrukci. Dianin chrám Rendezvous Návrh architekta Josefa Hardtmutha realizoval v letech 1812-1813 Josef Kornhäusel. Monument, ležící poblíž silnice Valtice-Poštorná, je umístěn na lesní mýtině a je zasvěcen bohyni lovu Dianě. Triumfální oblouk je inspirován Napoleonovým Vítězným obloukem v Paříži. Empírová stavba sloužila knížeti Janu I. z Lichtenštejna a jeho hostům při četných lovech. Konaly se zde totiž lovecké snídaně v rozsáhlém sále, zabírajícím téměř polovinu patra budovy, zdobené reliéfy, figurami a plastikami Noci a Aurory. Obr.8 Rendezvous Kaple sv. Huberta 17

Časově nejmladší budovou areálu je trojboká, třemi oblouky otevřená, novogotická kaple sv. Huberta. Tato církevní stavba byla postavena roku 1855 Janem Heidrichem podle návrhu tehdy již zesnulého Jiřího Wingelmőllera. Uprostřed Bořího lesa mezi Valticemi a Charvátskou Novou Vsí stojí na trojúhelníkovém půdorysu kaple, v jejímž středu najdete sochu sv. Huberta, patrona lovců a myslivců. Na jeho svátek 3.listopadu začínají hubertské hony. Kolonáda na Rajstně Tato monumentální stavba vznikla na stejnojmenném kopci, ležícím jižně od Valtic. Kolonáda byla vystavěna na nejvyšším místě Lednicko-valtického areálu v letech 1810-1817 architektem Valtic Josefem Poppelackem dle návrhu Josefa Hardtmutha. Připomíná známou kolonádu u vídeňského Schönbrunnu, jíž se architekt pravděpodobně inspiroval. Reprezentativní stavba, kterou nechal postavit Josef I. z Lichtenštejna,je zasvěcena památce Josefova otce a jeho dvou bratří. Z kolonády je nádherný výhled na celý areál, Mikulov a Pálavu, Malé a Bílé Karpaty. Kulturní památky v katastru obce Hlohovec Hraniční zámeček Na konci vesnice Hlohovec na břehu Hlohoveckého rybníka se nachází zámeček, realizovaný zednickým mistrem Poppelackem dle projektu Josefa Kornhäusela v letech 1826-1827. Nejdříve však musely být do rozbahněné půdy umístěny piloty a rošty, na nichž se položily základy stavby. Název získal zámeček proto, že středem přísně symetrické klasicistní stavby procházela zemská hranice mezi Moravou a Dolním Rakouskem. V přízemí budovy najdete tři altány propojené navzájem chodbou s okny. Ze zámku je nádherné panorama na Lednické rybníky a Apollónův chrám. V současnosti je tu restaurace a hotel firmy Dixi Kašník. 18

Obr.9 Hraniční zámeček Kulturní památky v katastru sídla Charvátská Nová Ves Nový Dvůr Empírová stavba z let 1809-1810 byla rovněž projektována Josefem Hardtmuthem. Kolem obdélníkového dvora se rozkládají tři křídla zemědělského dvora. Přístavbu ve tvaru úlu navrhl vestavět v roce 1820 J.F.Engel. Jedná se tedy o hospodářské stavení, kde měli byty zaměstnanci. Rovněž se tu nacházely sýpky a stáje. Původně se tu totiž chovaly krávy, poté merinové ovce a nakonec koně. Dnes slouží Nový Dvůr opět k chovu jezdeckých koní a do budoucnosti se uvažuje jeho využití k rekreaci. Chrám Tří grácií V Bořím lese necelý kilometr od Nového Dvora na návrší nad Prostředním rybníkem najdete malý klasicistní zámeček nazvaný Tři grácie. Malebné sloupořadí na půlkruhovém půdorysu vystavěl v letech 1824-1825 Josef Poppelack podle projektu Josefa Franze Engela. Před sloupořadím návštěvníka zaujme centrální sousoší antických bohyní od J.M.Fischera, vytesané z jednoho kusu kamene. Jednotlivé sochy představují tři olympské bohyně Artemis, Afroditu a Athénu. Stavba byla před třemi roky zrekonstruovaná. Apollónův chrám 19

Východně od Lednice na vrcholu písečné duny nad Mlýnským rybníkem postavil v letech 1817-1819 vídeňský stavitel Josef Kornhäusel empírový chrám. Plochá střecha slouží jako vyhlídka na okolní rybníky a kemp při úpatí kopce. 5 Pavilon se čelní fasádou obrací k západu a zachytává poslední sluneční paprsky, které prý dopadají na reliéf Apollóna na slunečním voze. Chrám je v současnosti nepřístupný. Kulturní památky v katastru města Podivín Janův hrad Mezi romantickými stavbami zaujímá přední místo umělá zřícenina Janova hradu, často zkráceně nazývaná Janohrad. Celá stavba je obložena u nás vzácným třetihorním vápencem. Postavena byla v letech 1807-1810 podle projektu Josefa Hardtmutha. Hrad sloužil knížeti Janu I. jako lovecký zámeček a od jeho jména je odvozen také název hradu. Jedná se o jednopatrovou romantickou zříceninu hradu se čtyřmi nárožními, jakoby pobořenými věžicemi. V prvním patře se nachází velký rytířský sál a dva salonky. Výmalba Rytířského sálu má dodat iluzi velkého gotického prostoru. Najdete zde také cínový, silně postříbřený pohár pro krále lovu. Právo pít z něj celý večer měl pouze nejúspěšnější lovec. Rytířský sál je dnes užíván jako obřadní síň k uzavírání sňatků. Díky loveckým účelům byly zřízeny v přízemí Janohradu psince a stáje pro koně, na kterých panstvo vyjíždělo na hony. Samotný kníže měl prý vzácného araba, v jeho stáji se dokonce přitápělo, aby se kůň nenachladil. Obr.10 a 11 Janohrad exteriér a interiér 5 převzato z http://www.dolnimorava.org/archiv/i._charakteristika_a_vyznam_lva.pdf, str.18 20

Kulturní památky v katastru města Břeclav Zámeček Pohansko Klasicistní zámek byl postaven přímo v areálu starého velkomoravského hradiště z 8.- 9.století v letech 1810-1812. Jeho autorem byl Josef Hardtmuth a dokončil ho snad Josef Kornhäusel. Salet je ozdoben kruhovými reliéfními medailony a obdélníkovými reliéfy se štukovými loveckými výjevy. Zámeček byl dříve využíván k loveckým účelům. Nyní zde Městské muzeum a galerie Břeclav připravilo pro turisty expozici, dokumentující výsledky rozsáhlých archeologických výzkumů slovanského hradiska, které probíhají od roku 1957. Zámeček Lány Tato nejodlehlejší stavba areálu se nachází jihovýchodně od Břeclavi uprostřed obory v lužním lese, nedaleko soutoku Dyje a Moravy. Zámeček vznikl v letech 1810-1812 díky práci architekta Josefa Hardtmutha. Jednopatrová budova obdélníkového půdorysu má na východní straně půlkruhový ochoz s pilíři. Celá oblast byla před rokem 1989 veřejnosti uzavřena a zámeček je dnes silně poškozen. kulturní zařízení Městské muzeum a galerie Břeclav historie města a lidová kultura Podluží Adresa: U Tržiště 10, 690 02 Břeclav Tel.: 519 371 488 www stránky: http://www.muzeum-breclav.org/index.php Slovanské hradiště Pohansko u Břeclavi archeologická expozice Adresa: P.O.Box 86, 690 00 Břeclav Tel.: 519 374 248 www stránky: : www.muzeum.breclav.org Národní salon vín vinařská degustační expozice v podzemí zámku Adresa: Zámek 1, 691 42 Valtice 21

Tel.: 519 352 744 www stránky: www.salonvin.cz Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí expozice historických vinařských lisů a nářadí, expozice Ptáci v krajině LVA Adresa: Náměstí Svobody 8, 691 42 Valtice Tel.: 519 352 037 www stránky: http://www.nzmvaltice.wz.cz/ Akvárium Malawi Adresa: Zámek 2, 691 44 Lednice Tel.: 519 340 120 www stránky: www.akvariummalawi.cz kulturní a sportovní akce Valtice Valtické vinné trhy, Valtické krojované hody, vinobraní, Mezinárodní letní škola staré hudby, Barokní slavnosti, festival Hudba bez hranic, Mezinárodní výstava koček Lednice Grand prix CZ mezinárodní dostihy chrtů, Prodejní výstava kaktusů, Svatojakubské hodové slavnosti a jarmark, Country festival Janohraní, Svatomartinské hody, show dravých ptáků v lednickém parku Každý rok se konají hody, hodky či vinobraní. Každá obec má svého patrona, z toho důvodu se pořádají hody v různé době. Krojové hodky v Hlohovci jsou v květnu, hody v Sedleci v červnu, Cyrilo-metodějské hody v Podivíně v červenci a valtické hody v srpnu atd. 22

2.3 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CR DOPRAVA Silniční doprava Lednicko-valtický areál má dobré silniční spojení s Rakouskem a Slovenskem a také je napojen na dálnici D2 Praha Brno Bratislava. Najdete tu hraniční přechody Poštorná -Reinthal, Valtice Schrattenberg, vedoucí do Rakouska a hraniční přechod se Slovenskem Lanžhot Brodské. Přes daný region vedou místní komunikace mezi Břeclaví, Lednicí, Valticemi a ostatními menšími obcemi. Dopravu tu zabezpečuje autobusová firma Bors Břeclav. Železniční doprava Tento druh dopravy je zajištěn Českými dráhami, vede tu místní železniční trať Břeclav Znojmo. Vedlejší trať je určena pro cestující, kteří jedou z Břeclavi do Lednice. Břeclaví projíždí také Pendolino, ale i vlakové soupravy rakouské společnosti ÖBB. Prochází tudy mezinárodní železniční trasy Praha Brno Bratislava a Praha Brno Vídeň. Lodní doprava Zahrnuje romantické plavby po Zámecké Dyji v lednickém parku, které provozuje 1.plavební s.r.o. se sídlem v Lednici. První trasa vede od Maurské vodárny k Minaretu a druhá od Minaretu k Janohradu. Druhou společností, která v této oblasti vozí turisty po vodě je Lodní doprava Břeclav. Její lodě plují po Dyji jak proti proudu do Lednického parku k Janohradu, tak i po proudu do Pohanska nejvýznamnějšímu hradisku Velkomoravské říše. Turisté mohou z plavidla obdivovat unikátní lužní les, který se rozkládá kolem Dyje před jejím soutokem s Moravou. Letecká doprava Je uskutečňována pouze vyhlídkovými lety sportovních letadel, vrtulníků či balónů nad Lednicí a regionem. Jízdy na koni a v kočáře 23

Jízdy kočárem pořádány pro turisty v zámeckém parku v Lednici, při projížďkách návštěvníci poznávají kulturní památky LVA. Pokud umíte jezdit na koni nebo se to chcete naučit, máte příležitost právě tady. Tyto služby nabízí: Penzion Hippoclub Lednice, jezdecký areál Nový dvůr, koňská farma Tři Grácie nebo ranč Ladná. 2.3.1 UBYTOVÁNÍ V lednicko-valtickém areálu se nachází 106 hromadných ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 5 712 lůžek. Většina z nich je soustředěna do Valtic a Lednice, kde však schází nabídka levnějšího ubytování např. hostely. V Břeclavi by bylo potřeba naopak kvalitního ubytování. V LVA najdeme také kemp Apollo na břehu Mlýnského rybníka, který nabízí ubytování v chatkách, bungalovech a stanech. Kvalita ubytovacích zařízení v dané lokalitě se neustále zvyšuje. Problémem je nedostatečné naplnění hotelů a penziónů během celého roku, nejen v sezóně. 2.3.2 STRAVOVÁNÍ K dalším důležitým službám nejen pro turisty patří stravování. Každá obec v regionu má svou vlastní restauraci nebo hostinec. Převládají tu restaurace určené pro náročné zahraniční klienty, které nabízí především tzv. minutky. Na druhou stranu je tu nedostatek kvalitních zařízení rychlého občerstvení, které by poskytovaly své služby poblíž parkovišť a turistických cílů. V Lednici chybí také tradiční vinařské sklípky a vinárny. Problém představuje velké množství turistů v období sezóny, protože počet stravovacích zařízení nestačí k uspokojení potřeb zákazníků. 2.3.3 TURISTICKÉ INFORMACE Turistické informace poskytují hlavně informační centra v Břeclavi, Valticích a v Lednici. Turistické informační centrum Břeclav Adresa: nám. T. G. Masaryka 3, 690 02 Břeclav Tel.. 519 326 900 www stránky: www.breclav.org 24

Turistické informační centrum Valtice Adresa: nám. Svobody 4, 691 42 Valtice Tel..519 352 978 www stránky: http://www.radnice-valtice.cz/ Turistické informační centrum Lednice Adresa: Zámecké nám. 68, 691 44 Lednice Tel.. 519 340 986 www stránky: www.lednice.cz 2.3.4 TURISTICKÉ NABÍDKY A PROGRAMY Turisté si určitě vyberou ze široké nabídky programů. Můžou navštívit historické památky, kulturní zařízení nebo se účastnit pestré palety kulturních a sportovních akcí. Pro aktivní dovolenou jsou k dispozici četné pěší či naučné stezky ( NS Lužní les, NS Pohansko, NS Lednické rybníky a Vinařská NS Valtice). Rovněž populární je i cykloturistika. Mikroregionem LVA prochází Moravská stezka, která vede od řeky Dyje přes Lanžhot, Břeclav, Lednici, Hlohovec, Sedlec směrem na Mikulov a Mezinárodní stezka Greenways Praha Vídeň. Od roku 2005 tudy vedou také Lichtenštejnské stezky, které jsou dlouhé padesát kilometrů, a navazují na obdobné cyklistické trasy v Dolním Rakousku. Pro lázeňskou klientelu nabízí obec Lednice nově zřízené lázně s kapacitou 84 lůžek. Léčí se tu pacienti s poruchami pohybového ústrojí. Léčba je uskutečněna pomocí jodo-bromové minerální vody. 3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 PROJEKT MK VÝZKUMU MĚSTO VALTICE 25

Město Valtice zaujímá katastrální rozlohu 4 785 ha. Městu dominuje mu rozlehlý areál barokního zámku, kostel Nanebevzetí Panny Marie, novorenesanční radnice a klášter milosrdných bratří. Kromě historických památek tu najdete také Národní salon vín, kde můžete ochutnat a koupit si jednotlivé druhy moravských vín. Ve Valticích se již od počátku 20.století pravidelně konají Valtické vinné trhy. Dále tu má sídlo Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí. Valtice jsou městskou památkovou zónou na základě vyhlášky Jihomoravského KNV ze dne 20.11.1990 o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny. Valtice s Lednicí tvoří hlavní body Lednicko-valtického areálu, který byl v roce 1996 zapsán na seznam památek UNESCO. Obr.12 Koláž Následující tabulka ukazuje statistiku obyvatelstva města Valtice. Stav obyvatelstva k 1.1.2007 Počet obyvatel Valtic celkem 3561 V tom počet obyvatel s trvalým pobytem 3552 V tom počet obyvatel s dlouhodobým pobytem 12 V tom muži 1739 (48,8%) V tom ženy 1825 (51,2%) V tom ve věku: 0 14 let 620 15 59 let 2360 (muži 1191, ženy 1169) 60 a více let 582 MK VÝZKUM Dotazník pro obyvatele města Valtice Historie V rámci této bakalářské práce měl být proveden marketingový výzkum. Původně jsme myslela, že bych tento výzkum provedla v jednotlivých městech Lednicko-valtického areálu a poté bych provedla srovnání výsledků výzkumu v daných městech a obcích. Pak jsem však změnila názor, a to hned z několika důvodů. Prvním a nejdůležitějším 26

z nich bylo to, že rozsah a forma takového výzkumu by zcela přesahoval rámec této práce. Dotazník by byl sice použit jen jeden, ale zhodnocení a grafické zpracování výsledků výzkumu v odpovídající kvalitě by mělo příliš velký rozsah. Proto jsem se zaměřila konkrétně na jedno město. Vybrala jsem Valtice, protože spolu s Lednicí jsou nejvýznamnějšími městy v oblasti Lednicko-valtického areálu. A proč ne Lednici? Myslím, že ve většině propagačních materiálů stojí na prvním místě právě ona. Ale Valtice mají také, co turistům nabídnout i toto město má krásný zámek, zámecký park či drobné salety v okolí. Navíc na programu nabídky stojí také kvalitní valtické víno a s ním spojené kulturní a společenské akce. Současnost Vzhledem k velikosti obce jedná se o menší městečko- jsem se rozhodla vyplnit 150 dotazníků. Výběr respondentů bude založen na náhodném výběru. Dotazníky vyplní obyvatelé města Valtice různého věkového složení a různého vzdělání. Část dotazníků vyplní moji známí a přátelé, kteří mají trvalé bydliště ve Valticích. Respondenti vyplní dotazník buď přímo sami nebo odpoví na otázky v rámci rozhovoru s tazatelem. Tazatel bude poté odpovědi zaznamenávat do dotazníku. Tazatel poskytne v případě nepochopení otázky její bližší vysvětlení. Dotazování bude prováděno na valtickém náměstí, na ulicích i přímo v bytech respondentů (v případě mých známých). MK výzkum bude proveden v rámci měsíce duben 2008. Občané města budou odpovídat na otázky v dotazníku ve všedních dnech. Pro zjištění názorů občanů bude použit předem připravený dotazník. Dotazník obsahuje čtrnáct otázek. Patnáctou otázku představují osobní údaje o obyvateli města. K nim patří věk, pohlaví, vzdělání. Dále je tu zařazena odpověď na otázku, zda je občan města zaměstnán, a pokud ano, tak kde. Otázky v dotazníku jsou především uzavřené, tzn. mají předem stanovené varianty odpovědí. Uzavřené otázky jsou vybrány z toho důvodu, aby se dotazník lépe vyhodnocoval a aby odpovědi byly stejnorodé. Cíle MK výzkumu Zjistit postoje občanů k Lednicko-valtickému areálu a k jejich městu samotnému Zjistit názory obyvatel na turisty a návštěvníky dané oblasti 27

Zjistit, co podle názorů občanů je důvodem větší návštěvnosti Státního zámku Lednice než Státního zámku Valtice Zjistit, zda obyvatelé města Valtice vědí, jaká pozitiva a negativa turistický ruch v dané oblasti přináší Zjistit, zda jsou respondenti marketingového výzkumu ochotni přispět na určitou kulturní památku v Lednicko-valtickém areálu a jaká finanční částka by byla podle nich odpovídající Vyhodnocení MK výzkumu Na základě vyplněných dotazníků bude provedeno jejich vyhodnocení. Výsledky marketingového šetření budou tvořit hlavní náplň praktické části mé bakalářské práce. Pro lepší orientaci ve výsledcích bude každá otázka důkladně zpracována. Odpovědi na jednotlivé otázky budou přehledně zaznamenány v tabulce. Pro lepší představu uvedu výsledky marketingového výzkumu také v grafické podobě. Grafy a tabulky budou provedeny v programu Microsoft Excel. 3.2 VYHODNOCENÍ MK VÝZKUMU OTÁZKA č.1 Jaký je Váš vztah k Lednicko-valtickému areálu? Tabulka 1 Varianty odpovědí Počet lidí Počet lidí v číslech v % trvalé bydliště, vlastní dům 90 60 trvalé bydliště, nájem 50 33 vlastník rekreačního objektu 10 7 jiný 0 0 celkem 150 100 Graf 1 28

Jaký je Váš vztah k Lednicko-valtickému areálu? 10 lidí; 7% trvalé bydliště, vlastní dům trvalé bydliště, nájem 50 lidí; 33% 90 lidí; 60% vlastník rekreačního objektu Ze 150 respondentů, kteří vyplnili tento dotazník, má trvalé bydliště ve Valticích 140. Zbývajících 10 lidí (7 %) jsou vlastníky rekreačního objektu, tudíž tady trvale nebydlí. 90 respondentů, tedy 60 % všech lidí, odpovědělo na výše položenou otázku, že bydlí ve Valticích ve svém vlastním domě či bytě. 50 respondentů čili 33 % všech lidí zde bydlí v nájmu. Údaje v procentech jsou ve všech tabulkách a grafech zaokrouhleny na celá čísla. Překvapilo mě, že žádný respondent neměl jiný vztah k Lednicko-valtickému areálu (např.návštěva příbuzných, výlet či dovolená). Pravděpodobně je to dáno tím, že v dubnu turistická sezóna teprve začíná. Návštěvníci a výletníci směřují většinou k zámeckému areálu a tam můj marketingový výzkum neprobíhal. Místa, kde jsem se ptala valtických občanů na otázky z dotazníku, prochází denně hodně lidí. Za nejlepší období, kdy tudy projde nejvíce obyvatel Valtic, považuji ráno od 7.00 do 8.00. Tehdy jde většina místních do práce. Bohužel ti, kteří pospíchali, nebyli ochotni odpovídat. To je ale vcelku pochopitelné. V dopoledních hodinách se tu vyskytovali především důchodci a mladé ženy na mateřské dovolené. Ti byli velmi ochotní a vstřícní. Velmi vhodný čas pro vyplňování dotazníků byl mezi 15.00 až 16.30, kdy chodili lidi z práce. K večeru jsem moc lidí už neviděla, většinou šlo o místní mládež, která se šla ven pobavit. OTÁZKA č.2 Jak dlouho již ve Valticích bydlíte (trvale nebo přechodně)? 29

Tabulka 2 Varianty odpovědí Počet lidí Počet lidí v číslech v % do 1 roku 8 5 1-5 let 27 18 6-10 let 47 32 10-20 let 35 23 20-30 let 11 7 nad 30 let 22 15 celkem 150 100 Graf 2 Jak dlouho již ve Valticích bydlíte? 22 lidí; 15% 8 lidí; 5% 11 lidí; 7% 35 lidí; 23% 27 lidí; 18% 47 lidí; 32% do 1 roku 1-5 let 6-10 let 10-20 let 20-30 let nad 30 let Na otázku číslo 2 bylo v dotazníku uvedeno šest možností odpovědí, které jsou zobrazeny v předchozím grafu a napsány v tabulce 2. Nejvíce lidí, tedy 47 z celkového počtu 150, bydlí ve Valticích 6-10 let. Na druhém místě se nachází 23 % lidí těchto 35 respondentů odpovědělo, že ve Valticích bydlí 10-20 let. Pro lepší orientaci uvádím tabulku, která obsahuje tytéž údaje jako předchozí tabulka 2, ale údaje jsou seřazeny dle pořadí nejčastějších odpovědí. Tabulka 3 30

Pořadí Varianty odpovědí Počet lidí Počet lidí v číslech v % 1. 6-10 let 47 32 2. 10-20 let 35 23 3. 1-5 let 27 18 4. nad 30 let 22 15 5. 20-30 let 11 7 6. do 1 roku 8 5 celkem 150 100 Odpovědi na tuto otázku se samozřejmě odvíjí na věku respondenta. Ke starousedlíkům určitě patří jedna osmdesátiletá paní, která bydlí ve Valticích 66 let. Tento údaj je také nejvyšší ze všech, který se mi podařilo získat. Naopak k těm nejnižším patří údaje 3 a 8 měsíců, jednalo se o mladé lidi, kteří se nedávno přistěhovali. Přesto měli lepší přehled o Valticích než mnozí obyvatelé, kteří tu žijí 10 let. OTÁZKA č.3 Můžete charakterizovat Váš vztah k tomuto městu? Tabulka 4 Varianty odpovědí Počet lidí Počet lidí v číslech v % jsem na své město hrdý 34 23 jsem celkem spokojen 69 46 je tu bydlení jako jinde 39 26 klidně bych šel bydlet 8 5 jinam raději bych se odstěhoval 0 0 celkem 150 100 31

Graf 3 Můžete charakterizovat Váš vztah k tomuto městu? 39 lidí; 26% 8 lidí; 5% 34 lidí; 23% 69 lidí; 46% jsem na své město hrdý je tu bydlení jako jinde jsem celkem spokojen klidně bych šel bydlet jinam U této otázky (stejně jako u otázky č.1) jsem do grafu nezahrnula odpověď, kterou si nikdo z dotázaných nevybral. V tomto případě jde o odpověď, že se respondentovi tady nelíbí a raději by se odstěhoval někam jinam. Překvapilo mne, že naprostá většina lidí odpověděla, že jsou na město Valtice hrdí či že jsou s bydlením ve městě spokojeni. 26 % lidí tvrdí, že je tu bydlení jako v každém jiném městě a 8 % by šlo klidně bydlet někam jinam. Není překvapující, že lidé, kteří tu žijí již dlouho, by se odtud stěhovali velmi neradi. Jedná se především o obyvatele starší 60 let. Mladším lidem by nevadilo se přestěhovat např.za prací či kvůli lepšímu dojíždění dětí do střední školy. OTÁZKA č.4 Myslíte si, že Lednicko-valtický areál navštěvuje hodně zahraničních a tuzemských turistů? Tabulka 5 32

Varianty odpovědí Počet lidí Počet lidí v číslech v % určitě ano 58 39 spíše ano 61 40 nedovedu posoudit 22 15 spíše ne 7 5 určitě ne 2 1 celkem 150 100 Graf 4 Myslíte si, že Lednicko-valtický areál navštěvuje hodně turistů? 22 lidí; 15% 61 lidí; 40% 7 lidí; 5% 2 lidé; 1% 58 lidí; 39% určitě ano s píš e ano nedovedu pos oudit s píš e ne určitě ne 79 % lidí odpovědělo na tuto otázku ano (určitě a spíše ano dohromady), 15 % respondentů nedovede posoudit, zda Lednicko-valtický areál navštěvuje hodně turistů. Zbývá tedy 6 % účastníků průzkumu, kteří si myslí, že tento areál navštěvují turisté málo. K tomu mohu napsat, že záleží na turistické sezóně, kdy je tady zahraničních i tuzemských návštěvníků opravdu hodně. Před a po sezóně v Lednicko-valtickém areálu najdete velmi malý počet turistů. Je to však pochopitelné, protože v této době nejsou otevřeny památky, vinárny, obchody se suvenýry atd. Mnohé památky jsou restaurovány a všechny přístupné zámky a zámečky jsou připravovány na další návštěvníky. OTÁZKA č.5 Co je podle Vás hlavním cílem turistů, kteří sem přijíždějí? 33

Tabulka 6 Varianty odpovědí Počet lidí Počet lidí v číslech v % historické památky 65 43 přírodní atraktivity 49 33 sportovní vyžití 17 11 kulturní akce 7 5 vinařství 12 8 celkem 150 100 Graf 5 Co je podle Vás hlavním cílem turistů, kteří sem přijíždějí? 7 lidí; 5% 12 lidí; 8% 65 lidí; 43% 17 lidí; 11% 49 lidí; 33% historické památky přírodní atraktivity sportovní vyžití kulturní akce vinařství Na 1.místě se ze všech nabízených odpovědí umístila odpověď, že hlavním cílem turistů, kteří přijíždějí do Lednicko-valtického areálu, jsou historické památky. Takovou odpověď si vybralo 65 lidí, tedy 43 % všech respondentů. Za nimi se umístila odpověď přírodní atraktivity (33 %), sportovní vyžití (11 %), vinařství (8 %) a na posledním místě se ocitly kulturní akce (5 %). Do dotazníku jsem zařadila všechny varianty odpovědí až na jedinou a tou je vinařství. Kdybych vytvářela obdobný dotazník, určitě bych neváhala a zařadila ji tam také. Myslím si, že Lednicko-valtický areál je jedinečný jak z hlediska historických památek, tak i z pohledu přírody. Proto je těžké vybrat si jen 34

jedinou odpověď. Odpovědi se částečně kryjí když spojím vinařství a kulturní akci, vznikne nám např. vinobraní, vinné trhy či degustace vín na valtickém zámku. OTÁZKA č.6 Dle statistiky z roku 2006 je SZ Lednice z hlediska návštěvnosti státních hradů a zámků na 3.místě, zámek Valtice na 30.místě. Můžete uvést důvod, proč tomu tak je? Tabulka 7 Varianty odpovědí Počet lidí Počet lidí v číslech v % lepší propagace 44 29 zámecké zahrady, skleník 61 41 upravené okolí 20 13 lepší kvalita služeb CR 12 8 jméno Lednice 6 4 více investic 4 3 krásnější zámek 3 2 celkem 150 100 35

Graf 6 Proč je zámek v Lednici více navštěvován než zámek Valtice? 4 lidé; 3% 6 lidí; 4% 3 lidé; 2% 12 lidí; 8% 44 lidí; 29% 20 lidí; 13% 61 lidí; 41% lepší propagace zámecké zahrady, skleník upravené okolí lepší kvalita služeb CR jméno Lednice více investic krásnější zámek Jednoznačné vítězství ze všech odpovědí na tuto otázku patří zámeckým zahradám, skleníku a akváriu. Podle 41 % obyvatel města jezdí turisté více na zámek Lednice právě z tohoto důvodu. 44 lidí si myslí, že hlavní příčinou je lepší propagace zámku Lednice v médiích a tisku. Na 3.místě stojí odpověď upravené okolí. Tam jsem zahrnula např.uklizené odpadky, zastřižené keře, upravený trávník, vysazené záhony květin, odstranění suchých výhonků a květů atd. Odpověď upravené okolí si zvolilo 20 lidí, to jest 13 % všech respondentů. Na ostatních pozicích se nachází odpovědi: lepší kvalita služeb cestovního ruchu (8 %), známější jméno Lednice než Valtice (4%), více investic do lednického zámku (3 %) a krásnější zámek (2 %). OTÁZKA č.7 Je podle Vašeho názoru v LVA dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení pro turisty? Tabulka 8 Varianty odpovědí Počet lidí Počet lidí v číslech v % určitě ano 53 35 spíše ano 59 40 36

nedovedu posoudit 22 15 spíše ne 14 9 určitě ne 2 1 celkem 150 100 Graf 7 Je podle Vás v LVA dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení? 14 lidí; 9% 2 lidé; 1% 53 lidí; 35% určitě ano 22 lidí; 15% spíše ano nedovedu posoudit spíše ne 59 lidí; 40% určitě ne Naprostá většina dotázaných odpověděla na danou otázku ano. Z toho 35 % respondentů řeklo určitě ano a 40 % spíše ano. Významná je i odpověď nedovedu posoudit, tu si vybralo 22 lidí, tedy 15 % dotázaných. Varianta ne je zachycena následujícími procenty: spíše ne (9 %) a určitě ne (1 %). Většina obyvatel Valtic si myslí, že v Lednicko-valtickém areálu je až moc ubytovacích a stravovacích zařízení pro turisty. Bohužel, v letní sezóně však ani tyto kapacity nestačí pokrýt zájem turistů i místních občanů. Naopak v zimě jsou tu všude volná místa. OTÁZKA č. 8 Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Tabulka 9 Varianty odpovědí Počet lidí Počet lidí v číslech v % nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů 13 9 zlepšit pořádek a vzhled 47 31 vydat propagační tiskoviny 33 22 vybudovat další informační středisko 8 6 37

zlepšit stav silnic a veřejných prostranství 20 13 přispět občanům na opravy domů 7 5 lavičky, hřiště pro děti 6 4 zvýšit počet kulturních akcí 2 1 veřejné záchody 8 6 koupaliště 4 3 kino 2 1 celkem 150 100 Graf 8 Co by mělo město udělat pro to, aby ho navštívilo více turistů? 50 47 45 40 35 33 30 25 20 15 10 5 13 8 20 7 6 2 8 4 2 0 nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů zlepšit pořádek a vzhled vydat propagační tiskoviny vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů lavičky, hřiště pro děti zvýšit počet kulturních akcí veřejné záchody koupaliště kino Daná otázka měla hodně odpovědí, nabídla možnost respondentům napsat další odpovědi kromě těch daných. 31 % lidí by bylo pro, aby se zlepšil pořádek a vzhled města. Do této oblasti zahrnuji především úklid náměstí a veřejných budov. 33 respondentů z celkového počtu 150 dotázaných odpovědělo, že by se měly vydat 38

propagační tiskoviny o městě. 13 % místních obyvatel souhlasilo s odpovědí zlepšit stav silnic a veřejných prostranství. Do ní bych zařadila opravu místních komunikací, úpravu valtického náměstí (výměna dlažebních kostek) a umístění většího počtu odpadních košů. Tato odpověď se podle mého názoru částečně kryje s variantou zlepšit pořádek a vzhled. 9 % obyvatel nemá zájem o to, aby do města jezdilo více turistů než dosud. Za další dobré nápady považují místní občané zřízení veřejných záchodů (6 %), vybudování informačního centra (6 %) nebo přispění občanům na opravy domů (5 %). Tuto variantu volili především starší občané. Ostatní varianty odpovědí jsou poměrně malé a můžete si je najít v následující tabulce. Mladé maminky byli pro vybudování hřiště, které by bylo určeno malým dětem. Místní mládež navrhovala vybudovat koupaliště, zvýšit počet kulturních akcí či vybudovat nové kino. K úsměvným odpovědím patřila ta, aby se snížila cena vína a piva. Jedna starší paní řekla, že nejlepší by bylo, aby byl zámek Valtice vrácen zpět Lichtenštejnům a aby byla znovu nastolena monarchie. Tyto odpovědi jsem nezařazovala ani do tabulky ani do grafu. Tabulka 10 Pořadí Varianty odpovědí Počet lidí Počet lidí v číslech v % 1. zlepšit pořádek a vzhled 47 31 2. vydat propagační tiskoviny o městě 33 22 3. zlepšit stav silnic a veřejných prostranství 20 13 4. nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů 13 9 5. veřejné záchody 8 6 6. vybudovat další informační středisko 8 6 7. přispět občanům na opravy domů 7 5 8. lavičky, hřiště pro děti 6 4 9. koupaliště 4 3 10. zvýšit počet kulturních akcí 2 1 11. kino 2 1 celkem 150 100 OTÁZKA č.9 Co podle Vás turisty naopak odrazuje od návštěvy Lednicko-valtického areálu? 39

Tabulka 11 Varianty odpovědí Počet lidí v Počet lidí v číslech % vysoké ceny 37 26 nedostatek ubyt.a strav. zařízení 20 13 nedostatečná znalost cizích jazyků 21 14 nepořádek, kapesní krádeže 37 26 neochota personálu hotelů.. 6 4 neopravené kulturní památky 2 1 špatné silnice 3 2 dvojí ceny 8 5 malá propagace 5 3 nic 8 5 stavební ruch 3 2 celkem 150 100 Graf 9 Co odrazuje turisty od návštěvy LVA? 40 37 37 35 30 25 20 20 21 15 10 5 6 2 3 8 5 8 3 0 vysoké ceny nedostatek ubyt.a strav. zařízení nedostatečná znalost cizích jazyků nepořádek, kapesní krádeže neochota personálu hotelů.. neopravené kulturní památky špatné silnice dvojí ceny malá propagace nic stavební ruch Tato otázka se svými odpovědi je stejně rozsáhlá jako ta předchozí. Z toho důvodu jsem nahradila koláčový graf sloupcovým. Nejvíce respondentů si myslelo, že vysoké ceny a nepořádek či krádeže jsou důvodem, proč do Lednicko-valtického areálu turisté raději nejezdí. Každá odpověď měla 37 hlasů (26 %). 21 (14 %) tázaných obyvatel souhlasilo s odpovědí nedostatečná znalost cizích jazyků. Problémem je také dle názorů 20 % 40