-129 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudcem JUDr. Milanem Kopřivou v právní věci žalobců a) JUDr. Bronislavy Orbesové, insolvenční správkyně dlužnice Dagmar Lukášikové, nar. 27.4.1967, a b) LisTop s.r.o., se sídlem Česká Metuje č.p. 87, IČ 27789144, proti žalovaným 1. Janu Vašíčkovi, nar. 2.5.1979, a 2. Pavlíně Vašíčkové, nar. 8.12.1981, oba trvale bytem Fryšták, Dolní Ves, Dolnoveská 15, o zaplacení 74.533,33 Kč s příslušenstvím t a k t o : I. První žalovaný a druhá žalovaná jsou povinni společně a ne rozdílně zaplatit žalobkyni a) a žalobci b) k ruce společné a nerozdílné částku 74.533,33 Kč s úroke m z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 7.11.2014 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozs udku. II. První žalovaný a druhá žalovaná jsou povinni společně a ne rozdílně uhradit žalobkyni a) náklady řízení ve výši 2.141,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. První žalovaný a druhá žalovaná jsou povinni společně a ne rozdílně uhradit žalobci b) náklady řízení ve výši 1.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. První žalovaný a druhá žalovaná jsou povinni společně a ne rozdílně uhradit České republice Okresnímu soudu ve Zlíně náklady soudního poplatku ve výši 2.727,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu.
Pokračování 2 O d ů v o d n ě n í Žalobci se domáhají žalobou, podanou u podepsaného soudu dne 7.11.2014, proti žalovaným, aby zaplatili společně a nerozdílně dlužnou částku 74.533,33 Kč a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaných, k ruce žalobců a) a b) společné a nerozdílné s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z částky 74.533,33 Kč za dobu od 7.11.2014 do zaplacení. Žalobu žalobci odůvodnili tak, že žalovaní užívali nemovitosti, konkrétně budovu č.p. 15, pozemek parc. č. 76 a 77 pro k.ú. Dolní Ves a obec Fryšták, to vše zapsáno na LV č. 70 (dále jen jako předmětné nemovitosti ) a to v období od 13.11.2012 do 25.5.2014, čímž se bezdůvodně obohatili o 74.533,33 Kč, kterážto částka byla stanovena na základě znaleckého posudku Ing. Janáska, kterým byla stanovena výše bezdůvodného obohacení žalovaných na částku ve výši 4.000,- Kč/měsíčně za užívání předmětných nemovitostí. Vzhledem k době užívání předmětných nemovitostí (cca 18,63 měsíce) a výše bezdůvodného obohacení žalovaných ve výši 4.000,- Kč/měsíčně žalobci dospěli k částce 74.533,33 Kč. Žalobci požadují úroky z prodlení z bezdůvodného obohacení ode dne podání žaloby, tj. od dne 7.11.2014, neboť až touto žalobou byli žalovaní vyzváni k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyni a) svědčí aktivní věcná legitimace jakožto insolvenční správkyni na základě Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 29 INS 20452/2012-A-11 ze dne 26.9.2012, kterým bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice Dagmar Lukášikové, nar. 27.4.1967, v jejímž spoluvlastnictví se nacházeli předmětné nemovitosti a to z id. 37/50, jež byli zapsány do soupisu majetkové podstaty dnem 13.11.2012, od kteréhožto data požadují žalobci vydání bezdůvodného obohacení. Žalobci b) svědčí aktivní věcná legitimace na základě Usnesení soudního exekutora o udělení příklepu č.j. 103 Ex-02034/2012-62 ze dne 15.8.2012, právní moc ke dni 5.9.2012, kterým pozbyli žalovaní vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu ve výši id. 13/50 k předmětným nemovitostem a které nabyl žalobce b). Žalovaní se ve věci nevyjádřili. 2. žalovaná se dostavila na jednání soudu dne 25.5.2015, avšak žádné vyjádření neposkytla. Na jednání soudu dne 5.8.2015 se řádně a včas omluvila s tím, že souhlasí, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. 1. žalovaný si zásilku určenou mu do vlastních rukou s předvoláním k jednání, která mu byla doručována poštovním doručovatelem, který žalovaného v místě bydliště nezastihl, nevyzvedl. Poštovní doručovatel mu zanechal výzvu k vyzvednutí zásilky a tato byla uložena na poště dne 8.7.2015. Žalovaný si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedl. Podle 49 o.s.ř. desátý den od uložení je považován za den doručení. Tento den nastal v sobotu dne 18.7.2015, proto nejbližší následující pracovní den je považován za den doručení. Tento den nastal v pondělí 20.7.2015, poté doručovatel zásilku vložil do domovní schránky žalovaného a tím se zásilka dostala do jeho dispozice. V předvolání k jednání (vzor 21 o.s.ř.) byl žalovaný poučen o tom, že v případě, že se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostaví, soud může věc projednat v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání neomluvil. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného podle 101 odst. 3 o.s.ř. Při jednání soudu dne 5.8.2015 zástupce žalobce b) uvedl, že situace je taková, že pan Vašíček (1. žalovaný) nadále bez právního důvodu obývá nemovitosti, které jsou ve výlučném
Pokračování 3 vlastnictví žalobce b). Přesto probíhají jednání o případném odkoupení nemovitosti panem Vašíčkem, ale zatím bez výsledku. Takže stav neoprávněného užívání trvá. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobci: Podle Usnesení č.j. KSBR 29 INS 20452/2012-A-11 ze dne 26.9.2012 bylo rozhodnuto o úpadku a způsobu řešení úpadku insolvenční dlužnice Dagmar Lukášikové, nar. 27.4.1967, bytem Fryšták, Dolní Ves, Dolnoveská 15 (dále jen jako insolvenční dlužnice ). Insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně a). Podle výpisu z LV č. 90 pro obec Fryšták, katastrální území Dolní Ves, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, byla insolvenční dlužnice ke dni 1.1.2012 podílovým spoluvlastníkem pozemků parc. č. 76, 77, 78 a 82, přičemž součástí pozemku parc. č. 76 je rodinný dům č.p. 15 (dále jen jako předmětné nemovitosti ) z id. 37/50. Insolvenční dlužnice byla podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí na základě Kupní smlouvy ze dne 24.10.2006 s právními účinky vkladu ke dni 24.10.2006. Podle téhož výpisu byli žalovaní ke dni 1.1.2012 podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí z id. 13/50, přičemž toto podílové spoluvlastnictví měli žalovaní ve společném jmění manželů. Žalovaní byli podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí na základě Kupní smlouvy ze dne 20.3.2009 s právními účinky vkladu ke dni 27.4.2009, kterou žalovaní uzavřeli s insolvenční dlužnicí. Podle Usnesení soudního exekutora o udělení příklepu č.j. 103 Ex-02034/2012-62 ze dne 15.8.2012, udělil soudní exekutor Exekutorského úřadu v Přerově příklep vydražiteli žalobci b) v neprospěch povinného 1. žalovaného a to na spoluvlastnický podíl předmětných nemovitostí id. 13/50. Toto Usnesení nabylo právní moci ke dni 5.9.2012. Tímto udělením příklepu pozbyli žalovaní vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu ve výši id. 13/50 k předmětným nemovitostem, které nabyl žalobce b). Podle výpisu z LV č. 90 pro obec Fryšták, katastrální území Dolní Ves, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, byla insolvenční dlužnice ke dni 1.3.2014 podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí z id. 37/50. Insolvenční dlužnice byla podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí na základě Kupní smlouvy ze dne 24.10.2006 s právními účinky vkladu ke dni 24.10.2006. Podle téhož výpisu byl žalobce b) ke dni 1.3.2014 podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí z id. 13/50. Žalobce b) byl podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí na základě Usnesení soudního exekutora o udělení příklepu č.j. 103 Ex-02034/2012-62 ze dne 15.8.2012, právní moc ke dni 5.9.2012. Podle soupisu majetkové podstaty insolvenční dlužnice byly ke dni 13.11.2012 předmětné nemovitosti sepsány do majetkové podstaty insolvenční dlužnice. Podle smlouvy o koupi nemovitosti ze dne 15.5.2014 uzavřenou mezi žalobkyní a) a žalobcem b) na spoluvlastnický podíl insolvenční dlužnice id. 37/50 předmětných nemovitostí se žalobce b) stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí za kupní cenu ve výši 700.000,- Kč.
Pokračování 4 Podle vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí se výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí stal žalobce b) a to na základě Kupní smlouvy ze dne 15.5.2014 s právními účinky vkladu ke dni 26.5.2014. Podle výzvy žalobkyně a) ze dne 24.1.2014 vyzvala tato 1. žalovaného k uzavření nájemní smlouvy do 14 dnů od doručení této výzvy a doplacení dlužného nájemného za dobu, po kterou 1. žalovaný neplatil vůbec žádné nájemné. V případě neuzavření nájemní smlouvy byl 1. žalovaný vyzván k vyklizení předmětných nemovitostí. Předmětné nemovitosti byly také 1. žalovanému nabídnuty ke koupi za kupní cenu 999.999,- Kč. 1. žalovaný si uvedenou výzvu převzal osobně dne 27.1.2014. Na tuto výzvu reagoval 1. žalovaný elektronickou poštou z emailové adresy vasicek.ja@gmail.com dne 29.1.2014 v níž uvedl, že má zájem o koupi předmětných nemovitostí za cenu 999.999,- Kč a že dává dohromady podklady pro stanovení dlužného nájemného za minulá období, v nichž žalovaní předmětné nemovitosti užívali. Podle výzvy žalobkyně a) ze dne 10.4.2014 vyzvala tato 1. žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 74.000,- Kč za užívání předmětných nemovitostí v období od 26.9.2012 do 30.4.2014 a to do 7 dnů od obdržení této výzvy na účet ve výzvě uvedený a k vyklizení předmětných nemovitostí do 15 dnů od doručení této výzvy. Podle dodejky byla tato výzva dána k poštovní přepravě dne 30.4.2014, kterou převzala manželka 1. žalovaného (2. žalovaná) dne 2.5.2014. Podle emailové komunikace mezi žalobkyní a) a insolvenční dlužnicí má soud za prokázáno, že žalovaní užívali nemovitosti v předmětném období, tj. od 13.11.2012 do 25.5.2014. Podle Dodatku č. 1 ke znaleckému posudku č. 4350-260/13 A s oceněním ke dni 10.12.2014 zpracovaným znalcem Ing. Janáskem byla obvyklá cena pronájmu (nájemné) předmětných nemovitostí stanovena na částku ve výši 48.000,- Kč/rok, tj. 4.000,- Kč/měsíc. Žalobkyně a) zaslala oběma žalovaným dne 17.10.2014 na adresu trvalého pobytu Předžalobní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ve které žádala vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 74.533,33 Kč za užívání předmětných nemovitostí bez právního důvodu, tj. bez uzavřené nájemní smlouvy, na účet ve výzvě uvedený a to do 7 dnů od obdržení této výzvy. Podle dodejek byla výzva dána k poštovní přepravě dne 17.10.2014, avšak ani 1. žalovaný ani 2. žalovaná si ji v úložní době nepřevzali, přičemž tato výzva byla uložena na poště dne 20.10.2014 s koncem úložní doby dne 4.11.2014. Závěr o skutkovém stavu: Žalovaní užívali předmětné nemovitosti, které byli v podílovém spoluvlastnictví insolvenční dlužnice, která vlastnila podíl ve výši id. 37/50, a žalovaných, kteří vlastnili podíl na předmětných nemovitostech ve výši id. 13/50, přičemž tento podíl měli žalovaní ve společném jmění manželů. Žalovaní pozbyli tento spoluvlastnický podíl udělením příklepu soudním exekutorem žalobci b) a to ke dni 5.9.2012, kdy nabylo právní moci usnesení o udělení příklepu. Od tohoto data žalovaní nevlastnili žádný podíl na předmětných nemovitostech. Žalovaní užívali předmětné nemovitosti po celou
Pokračování 5 dobu, za kterou žalobci požadují bezdůvodné obohacení, a to v celém rozsahu. Tato skutečnost byla prokázána emailovou korespondencí jak mezi 1. žalovaným a žalobkyní a), tak i z emailové korespondence mezi žalobkyní a) a insolvenční dlužnicí. Z obsahu emailu 1. žalovaného plyne i to, že si je vědom, že společně se 2. žalovanou předmětné nemovitosti užívali, přičemž potvrdil, že dává dohromady podklady pro stanovení výše dlužného nájemného (v tomto případě bezdůvodného obohacení). Jelikož žalovaní nereagovali na výzvu k uzavření nájemní smlouvy k užívání předmětných nemovitostí ze dne 24.1.2014, na výzvu k uhrazení dlužného nájemného za období, v němž užívali předmětné nemovitosti, ani na výzvu k uhrazení kupní ceny za předmětné nemovitosti, se kterou 1. žalovaný souhlasil, byli žalovaní vyzváni výzvou ze dne 10.4.2014 k vydání bezdůvodného obohacení a k vyklizení předmětných nemovitostí. Podle zástupce žalobce b) 1. žalovaný nadále předmětné nemovitosti užívá, nicméně tato skutečnost není předmětem této žaloby. Žalobci požadují vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 13.11.2012, tj. ode dne soupisu předmětných nemovitostí do majetkové podstaty insolvenční dlužnice, do 25.5.2014, tj. do dne předcházejícího právnímu účinku vkladu vlastnického práva žalobce b) ke spoluvlastnickému podílu insolvenční dlužnice k předmětným nemovitostem ke dni 26.5.2014. Proto požadují bezdůvodné obohacení ve výši 74.533,33 Kč. Tato výše bezdůvodného obohacení se odvíjí od Dodatku č. 1 ke znaleckému posudku č. 4350-260/13 A znalce Ing. Janáska, který stanovil obvyklou cenu pronájmu předmětných nemovitostí na částku ve výši 48.000,- Kč/rok, tj. 4.000,- Kč/měsíc a délky užívání předmětných nemovitostí oběma žalovanými, resp. délky užívání předmětných nemovitostí oběma žalovanými v požadovaném období. Soud při rozhodování postupoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako obč. zák. ), ve znění účinném do 31. 12. 2013 s ohledem na ustanovení 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: Podle 451 odst. 1 kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle 451 odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle 456 první věty předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Podle 458 odst. 1 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Jelikož žalobci požadují i úroky z prodlení, které jsou zákonnou sankcí (nikoliv vyplývající ze smlouvy či jiného právního jednání) za prodlení žalovaných s řádnou a včasnou úhradou jejich závazků, soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dále jen jako NOZ ). Podle 1968 NOZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Pokračování 6 Nárok žalobců byl prokázán, když žalovaní prokazatelně užívali předmětné nemovitosti, které nejprve sice spoluvlastnili z id. 13/50, avšak v období, za něž žalobci požadují bezdůvodné obohacení, již tyto předmětné nemovitosti nevlastnili a to ani zčásti. Protože neměli uzavřenu žádnou smlouvu o nájmu předmětných nemovitostí a ani žádný jiný právní titul je neopravňoval užívat předmětné nemovitosti, žalovaní se bezdůvodně obohatili ve smyslu ustanovení 451 odst. 2 obč. zák., neboť získali majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Jelikož obohacení žalovaných spočívalo ve výkonech, tj. v užívání předmětných nemovitostí, aniž by za toto užívání žalovaní hradili jakoukoliv částku, jsou povinni toto bezdůvodné obohacení vydat podle 458 odst. 2 obč. zák. v penězích (k tomu srovnej Usnesení NS ze dne 7.10.2014 spis. zn. 28 Cdo 2284/2014: Užíváním cizí věci bez platné smlouvy o nájmu či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat ( 451 odst. 2 obč. zák.). Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou ( 458 odst. 1 obč. zák.); majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy. Pro stanovení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud ze znaleckého posudku Ing. Janáska. Jelikož žalovaní užívali předmětné nemovitosti bez uzavřené nájemní smlouvy či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc v období od 13.11.2012 do 25.5.2014, tj. v období 18,63 měsíců byli povinni vydat bezdůvodné obohacení právě ve výši žalované částky, tj, ve výši 74.533,33 Kč (18,63 x 4.000). Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, tento žalobce požaduje až od 7.11.2014, tedy ode dne podání žaloby, vzhledem k výzvě k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 17.10.2014, neboť tento nárok je posuzován jako bezdůvodné obohacení, které je splatné až na výzvu ochuzeného (žalobce) k vydání toho, oč se žalovaní obohatili. Tento nárok byl žalobcům přiznán včetně příslušenství a to k ruce žalobkyně a) a žalobce b) společné a nerozdílné podle 139 odst. 1 obč. zák., resp. podle 1127 NOZ (výrok I.). Žalobkyně a) byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal úhradu nákladů účelně vynaložených na toto řízení podle 142 odst. 1 o.s.ř. Tyto náklady tvoří náklady důkazu spočívající ve vypracování Dodatku č. 1 ke znaleckému posudku ve výši 1.815,- Kč, poštovné k výzvám nejprve 1. žalovanému ze dne 24.1.2014 a 10.4.2014 a poté k předžalobním výzvám oběma žalovaným ze dne 17.10.2014 v celkové výši 156,- Kč (4x 39,- Kč) a cestovné zástupce žalobkyně a) nejprve ve výši 32,70 Kč k podání žaloby na podatelně soudu, dále k jednáním soudu konaným dne 25.5.2015 a dne 5.8.2015, když cesta byla konána ze sídla žalobkyně a) na soud a zpět při celkem ujetém počtu 9,6 km osobním automobilem tov. zn. Škoda Superb, reg. zn. 5Z3 6066 s průměrnou spotřebou 6,1 l/100 km paliva NM; při sazbě základní náhrady 3,70 Kč/1 km dle vyhlášky č. 328/2014 Sb. činí paušální náhrada částku 35,52 Kč; při ceně motorové nafty ve výši 36,10 Kč dle vyhlášky č. 328/2014 Sb. činí náhrada za spotřebované pohonné hmoty částku 21,48 Kč; celkem cestovné na jedno jednání činí částku 170,70 Kč. Celkem tak náklady řízení činí 2.141,70 Kč, které jsou žalovaní povinni uhradit žalobkyni a) společně a nerozdílně (výrok II.). Žalobce b) byl ve věci úspěšný, soud mu proto přiznal úhradu nákladů řízení podle 142 odst. 1 o.s.ř. Tyto náklady tvoří soudní poplatek 1.000,- Kč, který jsou žalovaní povinni
Pokračování 7 žalobci b) uhradit společně a nerozdílně. Zástupce žalobce b) se všech ostatních nákladů řízení vzdal (výrok III.). Poplatková povinnost žalobců spojená s návrhem na zahájení řízení činila v souladu s položkou 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků částku ve výši 3.727,- Kč. Podle 7 odst. 1 věty první zákona č. 549/1991 Sb. je soudní poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Jelikož žalobkyně a) je od povinnosti uhradit soudní poplatek ze zákona osvobozena ( 11 odst. 2 písm. n) cit. zákona) a žalobce b) uhradil soudní poplatek toliko ve výši 1.000,- Kč, jsou to žalovaní, kdož jsou povinni uhradit nedoplatek na soudním poplatku České republice Okresnímu soudu ve Zlíně ve zbývající výši 2.727,- Kč (3.727 1.000) (výrok IV.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů, ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně, ve 2 vyhotoveních, prostřednictvím podepsaného soudu. Pokud povinnost uložená tímto rozsudkem nebude plněna dobrovolně, oprávněná strana může podat návrh na výkon rozhodnutí. Okresní soud ve Zlíně dne 5. srpna 2015 JUDr. Milan Kopřiva, v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Milena Jurášková