Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast biodiverzity a ekosystémových služeb a lesního hospodářství

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast biodiverzity a ekosystémových služeb a lesního hospodářství Výstup projektu Enviprofese č. CZ.2.17/1.1.00/32106 za finanční podpory v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast biodiverzity a ekosystémových služeb a lesního hospodářství Zpracoval redakční kolektiv CENIA, česká informační agentura životního prostředí Kontakt: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 tel.: 420 267 225 340, fax: 420 271 742 306 info@cenia.cz, http://www.cenia.cz

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast biodiverzity a ekosystémových služeb a lesního hospodářství Obsah Indikátory pro oblast biodiverzity a ekosystémových služeb 4 Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin 4 Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť 8 Indikátory pro oblast lesního hospodářství 12 Zdravotní stav lesů 12 Druhová a věková skladba lesů 16 Odpovědné lesní hospodaření 19 3

Indikátory pro oblast biodiverzity a ekosystémových služeb Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin Téma zařazení do kapitoly Indikátor vychází z povinností státu daných směrnicí o stanovištích, ze Strategie ochrany biodiverzity ČR a Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR. Indikátor ukazuje, jaký podíl sledovaných druhů živočichů a rostlin je hodnoceno ve stavu příznivém, méně příznivém, příp. nepříznivém. Tato hodnota poukazuje na změny populací, rozsah areálu a změny v biotopech, ve všech případech s vazbou na příčiny stavu (populace či areál jsou/nejsou ve významné míře ovlivněny v pozitivním i negativním směru). Cílem v dlouhodobém pohledu je určení stavu z hlediska ochrany. Sledované fenomény jen v naprostém minimu případů vylučují lidskou činnost, hodnocení tak dává signální informaci o tom, jakým způsobem je zajištěn jejich stav s ohledem na využívání krajiny. Tuto vazbu bude spíše možné určit jen všeobecně (výjimečně konkrétněji). Zajímavý bude především trend, který bude získán po uplynutí šestileté periody podávání hodnotících zpráv. Zařazení do DPSIR schématu Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Zdravotní stav lesů Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin Ekologické zemědělství Využití území Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin Jakost vody v tocích Odpovědné lesní hospodaření Eroze zemědělské půdy Definice indikátoru Podíl evropsky významných druhů živočichů a rostlin na území státu dle kvality jejich stavu v kategoriích a) příznivý; b) méně příznivý; c) nepříznivý; d) neznámý. Indikátor je souhrnnou (poměrnou) hodnotou za všechny evropsky významné druhy živočichů a rostlin na území státu, vypracovanou z výsledků tzv. hodnotících zpráv pro Evropskou komisi. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, 4

Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Vyhodnocení stavu evropsky významných druhů živočichů v ČR, 20002006 Typ grafu: prstencový graf Období: 20002006 Zdroj dat: AOPK ČR Graf 2 Vyhodnocení stavu evropsky významných druhů rostlin v ČR [%], 20002006 Typ grafu: prstencový graf Období: 20002006 Zdroj dat: AOPK ČR Graf 3 Vyhodnocení stavu evropsky významných druhů živočichů a rostlin dle taxonomických skupin v ČR, 20002006 Typ grafu: 100% skládaný pruhový graf Období: 20002006 Zdroj dat: AOPK ČR Graf 4 Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin v EU25 dle taxonomických skupin, 20002006 Typ grafu: 100% skládaný pruhový graf Období: 20002006 Zdroj dat: ETC/BD Obr. 1 Porovnání celkového stavu evropsky významných druhů v zemích EU podle biogeografických oblastí, 20002006 Typ obrázku: mapa (kartodiagram) Období: 20002006 Zdroj dat: ETC/BD a EK-DG Environment (převzato od AOPK ČR) Metadata Zdroje dat AOPK ČR, ETC/BD, EK-DG Environment Použité jednotky % Dílčí data stav evropsky významných druhů živočichů dle následujících kategorií: příznivý stav (FV), méně příznivý stav (U1), nepříznivý stav (U2) a neznámý stav (XX) stav evropsky významných druhů rostlin dle následujících kategorií: příznivý stav (FV), méně příznivý stav (U1), nepříznivý stav (U2) a neznámý stav (XX) stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin dle taxonomických skupin v ČR (savci, obojživelníci 5

Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin a plazi, ryby a mihule, členovci, ostatní bezobratlí, bezcévné rostliny, cévnaté rostliny) dle následujících kategorií: příznivý stav (FV), méně příznivý stav (U1), nepříznivý stav (U2) a neznámý stav (XX) stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin dle taxonomických skupin v EU25 (savci, obojživelníci, plazi, ryby, členovci, měkkýši, bezcévné rostliny, cévnaté rostliny, ostatní) dle následujících kategorií: příznivý stav (FV), méně příznivý stav (U1), nepříznivý stav (U2) a neznámý stav (XX) celkový stav evropsky významných druhů v zemích EU podle biogeografických oblastí (alpinská, atlantská, černomořská, boreální, kontinentální, makaronéská, středomořská, panonská, stepní) dle následujících kategorií: příznivý stav, méně příznivý stav, nepříznivý stav, neznámý stav, nehodnoceno. Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat jednou za šest let Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jana Benešová, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce je určena standardním postupem, stanoveným Evropskou komisí pro odevzdávání tzv. hodnotících zpráv v šestiletých intervalech (dosud poslední termín 2007). Hodnocení probíhá ve dvou úrovních: biogeografické regiony (kontinentální a panonská) a celostátní. Indikátor je konstruován na základě celoevropsky platných metodických postupů, na základě agregace rozsáhlých souborů dat získávaných standardními metodickými postupy na úrovni ČR. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD, 1992) Šestý akční program EU pro životní prostředí Naše budoucnost, naše volba Hlavní politický rámec představuje Sdělení Evropské komise o zastavení úbytku biodiverzity do roku 2010 a v dalších letech a Akční plán (Biodiversity Action Plan, BAP) Strategie biodiverzity EU do roku 2020 Nagojský protokol Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (úplné znění) Státní politika životního prostředí ČR na roky 20042010 Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 6

Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin Odborné publikace Druhy Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Mapování ohrožených druhů hmyzu leták. Určování larev vrubounovitých brouků žijících ve stromových dutinách (včetně páchníka hnědého) leták. Klíč k určování hnědých skokanů. Klíč k určování zelených skokanů. Červené seznamy Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav roce 2000). Příroda, Praha, 18: 166 pp., ISBN: 80-86064-52-2 Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184, ISBN: 80-86064-33-6 Farkač, J., Král D. & Škorpík M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha: 760 pp., ISBN: 80-86064-96-4 Kučera J. & Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). Příroda, Praha, 23: 104 pp., ISBN: 80-86064-91-3 Články v časopise Ochrana přírody Hodnotící zpráva o stavu z hlediska ochrany evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť v České republice za období 20042006. Ostatní Hodnotící zpráva za období 20042007 letáček. Miko Ladislav & Hošek Michael [eds.]: Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009. 1. vydání. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2009. 1002 s. ISBN 978-80-87051-70-2. Zedek, V., Hošek, M., Vavřínová, J. & Sukeníková, K. (eds.) (2010): Zpráva o naplňování Cíle 2010 v ochraně biodiversity v ČR. 1. vydání, Praha. Ministerstvo životního prostředí, 2010. 76 s. ISBN 978-80-7212-554-8 (MŽP), ISBN 978-80-87051-99-3 (AOPK). Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy EEA Core Set of Indicators: theme Biodiversity Species of European interest Species diversity Threatened and protected species Designated areas Eurostat Sustainable Development Indicators Theme Natural Resources / Biodiversity 7

Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť Téma zařazení do kapitoly Indikátor vychází z povinností státu daných směrnicí o stanovištích, ze Strategie ochrany biodiverzity ČR a Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR. Indikátor ukazuje, jaký podíl sledovaných typů přírodních stanovišť je hodnoceno ve stavu příznivém, méně příznivém, popř. nepříznivém. Tato hodnota nepoukazuje pouze na změny a kvalitu rozloh a areálu, ale stejně tak zobrazuje i míru biologické degradace přírodních stanovišť s vazbou na příčiny stavu. Přírodní stanoviště jsou zároveň v obecné rovině biotopy druhů, a proto je posouzení jejich stavu důležité jako indikátor stavu biotopů těchto druhů. Cílem v dlouhodobém pohledu je určení stavu přírodních stanovišť z hlediska ochrany. Sledované fenomény jen v naprostém minimu případů vylučují lidskou činnost, hodnocení tak dává signální informaci o tom, jakým způsobem je zajištěn jejich stav s ohledem na využívání přírody a krajiny. Tuto vazbu bude v některých případech možné určit přímo s ohledem na konkrétní činnost (lesy jejich hospodářské využívání), v některých pak všeobecně vzhledem ke způsobu využívání přírody a krajiny (např. vodní toky). Zajímavý bude především trend, který bude získán po uplynutí šestileté periody podávání hodnotících zpráv. Zařazení do DPSIR schématu Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť Emise prekurzorů ozonu Emise okyselujících látek Meteorologické podmínky Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Emise POPs a těžkých kovů Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť Druhová a věková skladba lesů Zdravotní stav lesů Definice indikátoru Podíl evropsky významných typů přírodních stanovišť na území státu dle kvality jejich stavu v kategoriích a) příznivý; b) méně příznivý; c) nepříznivý; d) neznámý. Indikátor je souhrnnou (poměrnou) hodnotou za veškeré evropsky významné typy přírodních stanovišť na území státu, vypracovanou z výsledků tzv. hodnotících zpráv pro Evropskou komisi. 8

Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Vyhodnocení evropsky významných typů přírodních stanovišť v ČR, 20002006 Typ grafu: prstencový graf Období: 20002006 Zdroj dat: AOPK ČR Graf 2 Vyhodnocení stavu evropsky významných typů přírodních stanovišť v ČR dle jednotlivých formačních skupin [%], 20002006 Typ grafu: 100% skládaný pruhový graf Období: 20002006 Zdroj dat: AOPK ČR Graf 3 Vyhodnocení stavu evropsky významných typů přírodních stanovišť v EU25 dle jednotlivých formačních skupin [%], 20002006 Typ grafu: 100% skládaný pruhový graf Období: 20002006 Zdroj dat: ETC/BD Obr. 1 Porovnání stavu evropsky významných typů přírodních stanovišť v zemích EU podle biogeografických oblastí, 20002006 Typ obrázku: mapa (kartodiagram) Období: 20002006 Zdroj dat: ETC/BD a EK-DG Environment (převzato od AOPK ČR) Metadata Zdroje dat AOPK ČR, ETC/BD, EK-DG Environment Použité jednotky % Dílčí data stav evropsky významných typů přírodních stanovišť v ČR dle následujících kategorií: příznivý stav (FV), méně příznivý stav (U1) a nepříznivý stav (U2) stav evropsky významných typů přírodních stanovišť v ČR dle jednotlivých formačních skupin (lesy, skalní stanoviště a jeskyně, vrchoviště, rašeliniště a slatiniště, přirozené a polopřirozené travinné formace, tvrdolisté křoviny, vřesoviště a křoviny mírného pásu, sladkovodní stanoviště, pobřežní písečné duny a kontinentální duny, pobřežní a halofytní stanoviště) dle následujících kategorií: příznivý stav (FV), méně příznivý stav (U1), nepříznivý stav (U2) a neznámý stav (XX) 9

Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť stav evropsky významných typů přírodních stanovišť v EU25 dle jednotlivých formačních skupin (lesy, skalní stanoviště a jeskyně, vrchoviště, rašeliniště a slatiniště, přirozené a polopřirozené travinné formace, tvrdolisté křoviny, vřesoviště a křoviny mírného pásu, sladkovodní stanoviště, pobřežní písečné duny a kontinentální duny, pobřežní a halofytní stanoviště) dle následujících kategorií: příznivý stav (FV), méně příznivý stav (U1), nepříznivý stav (U2) a neznámý stav (XX) celkový stav evropsky významných typů přírodních stanovišť v zemích EU podle biogeografických oblastí (alpinská, atlantská, černomořská, boreální, kontinentální, makaronéská, středomořská, panonská, stepní) dle následujících kategorií: příznivý stav, méně příznivý stav, nepříznivý stav, neznámý stav, nehodnoceno. Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat jednou za šest let Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jana Benešová, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Konstrukce je určena standardním postupem, stanoveným Evropskou komisí pro odevzdávání tzv. hodnotících zpráv v šestiletých intervalech (dosud poslední termín 2007). Hodnocení probíhá ve dvou úrovních: biogeografické regiony (kontinentální a panonská) a celostátní. Indikátor je konstruován na základě celoevropsky platných metodických postupů, na základě agregace rozsáhlých souborů dat získávaných standardními metodickými postupy na úrovni ČR. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD, 1992). Šestý akční program EU pro životní prostředí Naše budoucnost, naše volba. Hlavní politický rámec představuje Sdělení Evropské komise o zastavení úbytku biodiverzity do roku 2010 a v dalších letech a Akční plán (Biodiversity Action Plan, BAP). Strategie biodiverzity EU do roku 2020. Nagojský protokol. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (úplné znění). Státní politika životního prostředí ČR na roky 20042010. Státní program ochrany přírody a krajiny ČR. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR. Odborné publikace Přírodní stanoviště Chytrý, M., Kučera, T. & Kočí, M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR:, Praha, ISBN 80-86064-88-7. 10

Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť Kučera, T. [ed.] 2005: Červená kniha biotopů České republiky. Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 200 a SMARAGD (metodiky podrobného a kontextového mapování) Jiří Guth, 3. přepracované vydání, Praha, březen 2002, AOPK ČR. Články v časopise Ochrana přírody Hodnotící zpráva o stavu z hlediska ochrany evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť v České republice za období 20042006. Ostatní Hodnotící zpráva za období 20042007 letáček. Miko Ladislav & Hošek Michael [eds.]: Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009. 1. vydání. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2009. 1002 s. ISBN 978-80-87051-70-2. Zedek, V., Hošek, M., Vavřínová, J. & Sukeníková, K. (eds.) (2010): Zpráva o naplňování Cíle 2010 v ochraně biodiversity v ČR. 1. vydání, Praha. Ministerstvo životního prostředí, 2010. 76 s. ISBN 978-80-7212-554-8 (MŽP), ISBN 978-80-87051-99-3 (AOPK). Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy EEA Core Set of Indicators: theme Biodiversity Species of European interest Species diversity Threatened and protected species Designated areas Eurostat Sustainable Development Indicators Theme Natural Resources / Biodiversity 11

Zdravotní stav lesů Zdravotní stav lesů Indikátory pro oblast lesního hospodářství Téma zařazení do kapitoly Zdravotní stav lesa je charakterizován především stupněm defoliace neboli odlistěním. Je to ztráta, která je způsobena vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů, jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami z energetiky, průmyslu a dopravy (SO 2, NO x, O 3, F, Cl, těžké kovy, suspendované částice aj.). Kyselé látky ochuzují půdu o bazické prvky, hlavně o vápník, hořčík a draslík. Převádějí je na rozpustné sloučeniny, které pak odplavuje z půd podzemní voda. Zvýšená kyselost způsobuje chemické uvolňování těžkých kovů a hlavně hliníku, které jsou pro dřeviny jedovaté. Vysoká kyselost poškozuje mykorhizní houby žijící v symbióze s dřevinami. Způsobuje i úhyn půdních organizmů, následně dochází ke zpomalení provzdušňování lesních půd a dále k zhutňování a zamokřování půd. Zmíněné poškození se projevuje žloutnutím a následně opadem listí a jehličí. Defoliace je nespecifický symptom poškození způsobeného zpravidla více škodlivými faktory, které mohou působit samostatně nebo společně a přitom navíc vstupovat do vzájemných interakcí. Mezi další faktory patří houbové choroby, hmyz, extrémy počasí atd. Indikátor ukazuje nejen na poškození lesů, ale i na související ztrátu biotopů a z toho plynoucí pokles biodiverzity. Indikuje také narušení odtokového režimu v území (menší retenční schopnost a z toho plynoucí zvýšené riziko povodní a riziko zvýšené eroze), snížení hladiny podzemních vod a také ztrátu rekreační funkce lesa. Zařazení do DPSIR schématu Emise prekurzorů ozonu Emise okyselujících látek Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Zdravotní stav lesů Druhová a věková skladba lesů Emise POPs a těžkých kovů Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť Odpovědné lesní hospdaření Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Definice indikátoru Defoliace je relativní ztráta asimilačního aparátu (jehličí, listí) v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Hodnoty defoliace se rozdělují do pěti základních tříd, přičemž významně poškozené stromy spadají do 3.5. třídy defoliace. Indikátor se zabývá defoliací u jehličnatých a listnatých porostů. Vyjadřuje se procentuálně s přesností na 5 %. 12

Zdravotní stav lesů Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Vývoj defoliace starších porostů jehličnanů (nad 59 let) v ČR podle tříd Typ grafu: 100% skládaný sloupcový graf Zdroj dat: VÚLHM Graf 2 Vývoj defoliace mladších porostů jehličnanů (pod 59 let) v ČR podle tříd Typ grafu: 100% skládaný sloupcový graf Zdroj dat: VÚLHM Graf 3 Vývoj defoliace starších porostů listnáčů (nad 59 let) v ČR podle tříd Typ grafu: 100% skládaný sloupcový graf Zdroj dat: VÚLHM Graf 4 Vývoj defoliace mladších porostů listnáčů (pod 59 let) v ČR podle tříd Typ grafu: 100% skládaný sloupcový graf Zdroj dat: VÚLHM Graf 5 Defoliace základních druhů dřevin starších jehličnanů a listnáčů (nad 59 let) v ČR podle tříd Typ grafu: 100% skládaný sloupcový graf Zdroj dat: VÚLHM Graf 6 Defoliace základních druhů dřevin mladších jehličnanů a listnáčů (pod 59 let) v ČR podle tříd Typ grafu: 100% skládaný sloupcový graf Zdroj dat: VÚLHM Graf 7 Celková defoliace, mezinárodní srovnání Typ grafu: skupinový sloupcový graf Období: 1995, poslední dostupný rok Zdroj dat: ICP Forest 13

Zdravotní stav lesů Obr. 1 Vývoj průměrné defoliace všech dřevin, mezinárodní srovnání Typ obrázku: mapa Období: poslední dostupný rok Zdroj dat: ICP Forest Obr. 2 Průměrná defoliace všech druhů dřevin, mezinárodní srovnání Typ obrázku: mapa Období: poslední dostupný rok Zdroj dat: ICP Forest Metadata Zdroje dat VÚLHM, v.v.i., ICP Forests (mezinárodní srovnání) Použité jednotky % Dílčí data Zastoupení jednotlivých tříd defoliace (Třída 0, Třída 1, Třída 2, Třída 3, Třída 4) pro následující kategorie: Starší porosty jehličnanů (nad 59 let) Mladší porosty jehličnanů (do 59 let) Starší porosty listnáčů (nad 59 let) Mladší porosty listnáčů (do 59 let) Míra defoliace základních druhů dřevin starších jehličnanů a listnáčů (smrk, borovice, modřín, jedle, dub, buk, olše, jasan) v rozlišení věkových kategorií (pod 59 let, nad 59 let) Mezinárodní srovnání celkové a průměrné defoliace Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jana Benešová, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Graf 1 Data jsou přejímána od zdroje (VÚLHM) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 2 Data jsou přejímána od zdroje (VÚLHM) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 3 Data jsou přejímána od zdroje (VÚLHM) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 4 Data jsou přejímána od zdroje (VÚLHM) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 5 Data jsou přejímána od zdroje (VÚLHM) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 6 Data jsou přejímána od zdroje (VÚLHM) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 7 Data jsou přejímána od zdroje (Eurostat) a jsou uvedena přímo v grafu. 14

Zdravotní stav lesů Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa Národní lesnický program pro období do roku 2013 Státní politika životního prostředí ČR na roky 20042010 Program Evropské hospodářské komise při OSN Program ICP Forests (The International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests) (od roku 2004 Forest Focus) Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Usnesení vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č. 22, k Návrhu komplexního a systémového řešení směřujícího k zastavení degradace lesních půd vlivem imisí UNFF (Fórum OSN pro lesy United Nations Forum on Forests) Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) Lesnický průvodce VÚLHM Zprávy lesnického výzkumu VÚLHM Ročenky monitoringu stavu lesa Monitoring stavu lesa Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, Ministerstvo zemědělství ČR, ÚHÚL Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy Indikátory ze Situační zprávy ke Strategii udržitelného rozvoje ČR Eurostat Sustainable Development Indicators Natural Resources Forest trees damaged by defoliation Další zajímavé odkazy k tématu Ministerstvo zemědělství lesní hospodářství VÚLHM, v.v.i. monitoring stavu lesa ÚHÚL Brandýs nad Labem aktuální informace o stavu lesa v ČR (ZDE) 10 messages for 2010 Forest ecosystems Europe s forests at a glance a breath of fresh air in a changing climate ICP Forests Technical Report 15

Druhová a věková skladba lesů Druhová a věková skladba lesů Téma zařazení do kapitoly Přes příznivý vývoj v lesním hospodaření v posledních letech není současná skladba lesních porostů v ČR optimální. Snaha dosáhnout maximálních výnosů z produkce dřeva zapříčinila v nižších polohách plošné vysazování hlavně smrkových a borových porostů namísto smíšených, čímž vznikly stejnověké monokultury, které nejsou schopny odolávat abiotickým (vítr, sníh, námraza) a biotickým (hmyz, houbové choroby) činitelům. Za takových podmínek vznikají rozsáhlé polomy či kůrovcová kalamita. Smrkové monokultury jsou citlivější ke znečištění životního prostředí, což se odráží na jejich celkovém zdravotním stavu. Vlivem odpovědného lesního hospodaření již sice dochází k příznivější druhové a věkové skladbě lesů, ale vzhledem k dlouhé době obmýtí se jedná o proces velmi pomalý. Zařazení do DPSIR schématu Odpovědné lesní hospdaření Zdravotní stav lesů Druhová a věková skladba lesů Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Definice indikátoru Indikátor je vybrán a konstruován s ohledem na SPŽP ČR a Národní lesnický program pro období do roku 2013 a je složen ze čtyř subindikátorů podíl jehličnatých a listnatých porostů na celkové ploše lesů, druhová skladba jehličnatých a listnatých porostů, rekonstruovaná přirozená, doporučená a současná skladba lesních porostů a věková skladba jehličnatých a listnatých porostů. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Vývoj podílu jehličnatých a listnatých porostů na celkové ploše lesů ČR [%] Typ grafu: 100% skládaný sloupcový graf Zdroj dat: ÚHÚL Graf 2 Vývoj druhové skladby jehličnatých porostů v ČR [%] Typ grafu: skládaný sloupcový graf 16

Druhová a věková skladba lesů Zdroj dat: ÚHÚL Graf 3 Vývoj druhové skladby listnatých porostů v ČR [%] Typ grafu: skládaný sloupcový graf Zdroj dat: ÚHÚL Graf 4 Rekonstruovaná přirozená, současná a doporučená skladba lesů v ČR [%] Typ grafu: skládaný sloupcový graf Období: poslední dostupný rok Zdroj dat: ÚHÚL Graf 5 Vývoj věkové struktury jehličnatých porostů v ČR Typ grafu: 100% skládaný sloupcový graf Jednotky: roky Zdroj dat: ÚHÚL Graf 6 Vývoj věkové struktury listnatých porostů v ČR Typ grafu: 100% skládaný sloupcový graf Jednotky: roky Zdroj dat: ÚHÚL Obr. 1 Podíl listnatých porostů na celkové rozloze státu, mezinárodní srovnání Typ obrázku: mapa Období: poslední dostupný rok Zdroj dat: European Forest Institute Metadata Zdroj dat ÚHÚL, European Forest Institute (mezinárodní srovnání) Použité jednotky % Dílčí data Podíl jehličnatých a listnatých porostů na celkové ploše lesů Vývoj druhové skladby lesů jehličnatých porostů dle následujících druhů: smrk, jedle, borovice, modřín, ostatní Vývoj druhové skladby lesů listnatých porostů dle následujících druhů: dub, buk, bříza, ostatní Rekonstruovaná skladba jehličnatých lesů dle následujících kategorií: přirozená, současná a doporučená pro vybrané druhy jehličnatých lesů (smrk, jedle, borovice, modřín, ostatní) Rekonstruovaná skladba listnatých lesů dle následujících kategorií: přirozená, současná a doporučená pro vybrané druhy listnatých lesů (dub, buk, habr-jasan-javor, bříza-lípa-olše, ostatní) Podíl listnatých porostů na celkové ploše států EU 17

Druhová a věková skladba lesů Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jana Benešová, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Graf 1 Data jsou přejímána od zdroje (ÚHÚL) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 2 Data jsou přejímána od zdroje (ÚHÚL) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 3 Data jsou přejímána od zdroje (ÚHÚL) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 4 Data jsou přejímána od zdroje (ÚHÚL) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 5 Data jsou přejímána od zdroje (ÚHÚL) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 6 Data jsou přejímána od zdroje (ÚHÚL) a jsou uvedena přímo v grafu. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa: Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Státní politika životního prostředí ČR na roky 20042010 Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Národní lesnický program pro období do roku 2013 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Usnesení vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č. 22, k Návrhu komplexního a systémového řešení směřujícího k zastavení degradace lesních půd vlivem imisí UNFF (Fórum OSN pro lesy United Nations Forum on Forests) Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) Lesnický průvodce VÚLHM Zprávy lesnického výzkumu VÚLHM Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, Ministerstvo zemědělství ČR, ÚHÚL Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy Indikátory ze Situační zprávy ke Strategii udržitelného rozvoje ČR Eurostat Sustainable Development Indicators Natural Resources Forest trees damaged by defoliation Další zajímavé odkazy k tématu Ministerstvo zemědělství lesní hospodářství VÚLHM, v.v.i. monitoring stavu lesa ÚHÚL Brandýs nad Labem aktuální informace o stavu lesa v ČR (ZDE) 10 messages for 2010 - Forest ecosystems Europe s forests at a glance a breath of fresh air in a changing climate 18

Odpovědné lesní hospodaření Odpovědné lesní hospodaření Téma zařazení do kapitoly Navržený indikátor slouží ke kontrole naplňování priorit aktualizované Strategie udržitelného rozvoje ČR. V prioritě Odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví je cílem zachovat a zlepšit biologickou rozmanitost v lesích podporou šetrných přírodě blízkých způsobů hospodaření a posílením mimoprodukčních funkcí lesních ekosystémů. V prioritě Adaptace na změnu klimatu je cílem snižovat dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů na lesní ekosystémy. Cíle indikátorů vycházejí ze Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004), Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (1998), Národního lesnického programu (2008) a Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005). Cíle budou plněny opatřeními, zaměřenými na změnu druhové skladby a věkové i prostorové struktury lesa, zvýšení podílu přirozené obnovy, a dále opatřeními na podporu biologické rozmanitosti v lesích a jejich mimoprodukční funkce. Zařazení do DPSIR schématu Emise skleníkových plynů Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin Odpovědné lesní hospodaření Druhová a věková skladba lesů Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť Zdravotní stav lesů Definice indikátoru Indikátor je vybrán a konstruován s ohledem na šetrnost hospodaření v lesích z hlediska životního prostředí. Indikátor je složen z šesti dílčích podindikátorů podíl listnatých a jehličnatých dřevin (celkem a hlavních druhů) na celkové porostní ploše lesů, bilance holin a jejich velikost, obnova lesa a podíl přirozené obnovy, podíl listnatých a jehličnatých dřevin (celkem a hlavních druhů) na zalesňování (umělé obnově), porovnání realizovaných těžeb dřeva s celkovým průměrným přírůstem a celkovými porostními zásobami dřeva a plocha lesů certifikovaných podle zásad PEFC a FSC na celkové porostní ploše lesů. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. 19

Odpovědné lesní hospodaření Grafické prvky Graf 1 Vývoj podílu listnáčů na celkové ploše lesů v ČR Typ grafu: sloupcový skládaný graf Zdroj dat: ÚHÚL Graf 2 Podíl jehličnatých dřevin na celkové ploše lesů, ČR Typ grafu: sloupcový skládaný graf Zdroj dat: ÚHÚL Graf 3 Plocha holin, ČR Typ grafu: plošný graf Období: 1980 poslední dostupný rok Jednotky: ha Zdroj dat: ČSÚ Graf 4 Obnova lesa, ČR Typ grafu: sloupcový skládaný graf Období: 1995 poslední dostupný rok Jednotky: ha Zdroj dat: ČSÚ Graf 5 Podíl listnatých dřevin na zalesňování (umělé obnově), ČR Typ grafu: sloupcový skládaný graf Období: 1995 poslední dostupný rok Jednotky: ha Zdroj dat: ČSÚ Graf 6 Podíl jehličnatých dřevin na zalesňování (umělé obnově), ČR Typ grafu: sloupcový skládaný graf Období: 1995 poslední dostupný rok Zdroj dat: ČSÚ Graf 7 Porovnání realizovaných těžeb dřeva s celkovým průměrným přírůstem a celkovými porostními zásobami v ČR Typ grafu: skupinový sloupcový graf v kombinaci se spojnicovým grafem Jednotky: mil.m 3 b.k. (realizovaná těžba dřeva a celkový průměrný přírůst), mil m 3 (celkové porostní zásoba) Zdroj dat: ÚHÚL, ČSÚ Graf 8 Vývoj podílu plochy lesů certifikovaných podle zásad PEFC a FSC na celkové ploše lesů v ČR Typ grafu: sloupcový skládaný graf Období: 2002 poslední dostupný rok Zdroj dat: PEFC, FSC 20

Odpovědné lesní hospodaření Graf 9 Podíl ploch lesů certifikovaných podle zásad PEFC a FSC na celkové ploše lesů, mezinárodní srovnání Typ grafu: sloupcový skládaný graf Období: poslední dostupný rok Zdroj dat: FSC, PEFC Metadata Zdroje dat ÚHÚL, ČSÚ, FSC ČR, PEFC ČR, PEFC (mezinárodní srovnání) Použité jednotky ha, %, mil. m 3 b.k., mil. m 3 Dílčí data Podíl listnáčů na celkové ploše lesů (porostní plocha dubu, buku, břízy a ostatních listnáčů) Podíl jehličnatých dřevin na celkové ploše lesů (porostní plocha smrku, jedle, borovice, modřínu a ostatních jehličnatých dřevin) Plocha holin Obnova lesa dle kategorie umělá obnova (jehličnaté dřeviny, listnáče) a přirozená obnova Zalesňování (umělá obnova) dle kategorie listnáče (dub, buk, lípa, topol-osika, ostatní) a jehličnany (smrk, jedle, borovice, modřín, ostatní) Realizovaná těžba dřeva Celkový průměrný přírůst Celková porostní zásoba Podíl plochy lesů certifikovaných dle zásad PEFC Podíl plochy lesů certifikovaných dle zásad FSC Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jana Benešová, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Graf 1 Data jsou přejímána od zdroje (ÚHÚL) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 2 Data jsou přejímána od zdroje (ÚHÚL) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 3 Data jsou přejímána od zdroje (ČSÚ) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 4 Data jsou přejímána od zdroje (ČSÚ) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 5 Data jsou přejímána od zdroje (ČSÚ) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 6 Data jsou přejímána od zdroje (ČSÚ) a jsou uvedena přímo v grafu. Graf 7 Data jsou přejímána od zdroje (ÚHÚL, ČSÚ) a jsou uvedena přímo v grafu. 21

Odpovědné lesní hospodaření Graf 8 Jedná se o podíl ploch lesů certifikovaných podle zásad PEFC a FSC na celkové ploše lesů ČR. Graf 9 Jedná se o podíl ploch lesů certifikovaných podle zásad PEFC a FSC na celkové ploše lesů v jednotlivých státech. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Státní politika životního prostředí ČR na roky 20042010 Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Národní lesnický program pro období do roku 2013 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Usnesení vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č. 22, k Návrhu komplexního a systémového řešení směřujícího k zastavení degradace lesních půd vlivem imisí UNFF (Fórum OSN pro lesy United Nations Forum on Forests) Odborné publikace Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR, MZe ČR, ÚHÚL. Zprávy lesnického výzkumu VÚLHM. Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy EEA Core Set of Indicators: Forest: growing stock, inkrement and fellings (SEBI 017) Forest: deadwood (SEBI 018) Forest growth (CLIM 034) Eurostat Sustainable Development Indicators Theme 8: Natural Resources Další zajímavé odkazy k tématu Ministerstvo zemědělství lesní hospodářství Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) aktuální informace o stavu lesa v ČR Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM, v.v.i.) monitoring stavu lesa 22