Rozsah a efektivita jarní ochrany proti škůdcům ozimé řepky se speciálním zaměřením na škůdce šešulí

Podobné dokumenty
Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko

Ochrana ozimé řepky proti škůdcům v Polsku

AKTUÁLNÍ STAV OHROŽENÍ ŘEPKY ŠKŮDCI V POLSKU

Mospilan 20 SP -doposud získané zkušenosti v řepce ozimé

Jste připraveni na insekticid nové generace?

Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky

MOSPILAN 20 SP + Sviton Plus

Ochrana řepky. podle vývojových fází MOŘIDLA DESIKANT HERBICIDY FUNGICIDY INSEKTICIDY.

ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY. Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno

HLAVNÍ VÝHODY A PŘÍNOS POUŽITÍ PŘÍPRAVKU ACANTO

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko

Registrace insekticidu Rapid nabízí nové možnosti kontroly škůdců v řepce a máku RNDr.Tomáš Spitzer, Ph.D., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž,s.r.o.

KATEDRA SPECIÁLNÍ PRODUKCE ROSTLINNÉ. září 2014

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015

Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro

Škůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

Výskyt škůdců máku v letech na provozních porostech máku na severní, střední a jižní Moravě a některé zásady ochrany proti nim

Vliv brukvovitých plodin a hnojení sírou na výskyt chorob a škůdců

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

POZNATKY A VYBRANÉ EXPERIMENTÁLNÍ VÝSLEDKY U OZIMÉ ŘEPKY A HOŘČICE BÍLÉ V POKUSNÉM ROCE 2003/04

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného

Moření osiva máku, hrachu a jetelovin

Aktuální výskyty škodlivých organismů v polních plodinách

VYHODNOCENÍ SYSTÉMŮ REGULACE POLÉHÁNÍ Z POHLEDU TERMÍNU APLIKACE, ROZDĚLENÍ DÁVEK A KOMBINACÍ MORFOREGULÁTORŮ V POKUSECH ROKU 2008

Tilmor: Univerzální klíč k úspěchu

Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) na máku a možnosti ochrany. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o.

OCCURRENCE OF GARLIC S PESTS IN THE AREA OF SOUTH- EAST MORAVIA AND CONTROL POSSIBILITIES

Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Ruzyňský den Výsledky řešení projektu Mze QJ

Netradiční způsoby ochrany ozimé řepky proti slimáčkům a plzákům

Vliv moření osiva hrachu na některé jeho škůdce

Výskyt škůdců máku v roce 2006 na Moravě

Webová prezentace. entace/plevele/htm/cas.htm

JanKazda. Česká zemědělská univerzita Praha

Trh a svět olejnin Jarní ošetření řepky Nová technologie řepky ozimé

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.

SBORNÍK KONFERENCE S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ NÁRODNÍ ODRŮDOVÝ ÚŘAD VÝSLEDKY ZKOUŠEK UŽITNÉ HODNOTY ZE SKLIZNĚ Řepka jarní

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení.

VÝZNAM JARNÍCH OLEJNATÝCH ROSTLIN, PRODUKTIVITA, ENERGETICKÝ POTENCIÁL, PŘEDPLODINOVÁ HODNOTA

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.

MOŽNOSTI VYUŽITÍ BIOLOGICKY AKTIVNÍCH LÁTEK PŘI MOŘENÍ OSIVA SÓJI

KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

8. Přílohy 8.1 Seznam tabulek a grafů. 8.2 Seznam fotodokumentace

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ NÁRODNÍ ODRŮDOVÝ ÚŘAD VÝSLEDKY ZKOUŠEK UŽITNÉ HODNOTY ZE SKLIZNĚ Řepka jarní

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Jiří Cejtchaml, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko, Ing. Marek Seidenglanz, Agritec s.r.o.

Havlíčkův Brod

Poslední škůdce, který vás může vyvést z míry Rychlý, spolehlivý, účinný

ASSESSMENT OF REDUCED DOSES EFFICACY OF GLYPHOSATE BY CHLOROPHYLL FLUORESCENCE MEASUREMENT

Seminář na téma Škodlivé organizmy a jejich role v dějinách lidstva

Ochrana máku setého (Papaver somniferum L.) před některými hmyzími škůdci

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.

VLIV REZIDUÁLNÍHO PŮSOBENÍ HERBICIDŮ NA NÁSLEDNĚ VYSETÝ JARNÍ JEČMEN A ŘEPKU OZIMOU

Významné choroby a škůdci řepky Integrovaná ochrana

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni povolen pouze pro profesionální uživatele

Ošetření osiva máku setého pro pěstování v EZ. Vybrané výsledky

RIZIKA A MOŽNOSTI PRODUKCE ŘEPKY

Ochrana olejnin. od setí do sklizně

VLIV UZNANÉ A FARMÁŘSKÉ SADBY BRAMBOR NA VÝNOS A JEHO TVORBU V EKOLOGICKÉM ZPŮSOBU PĚSTOVÁNÍ

ORIUS 25 EW - PRVNÍ ZKUŠENOSTI S PODZIMNÍ APLIKACÍ

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.

VYUŽITÍ BIOLOGICKÉHO PŘÍPRAVKU CONTANS WG V PODMÍNKÁCH INTENZIVNÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY

Osiva řepky. Stepper Jumper Vectra

Spektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.

VLASTNOSTI OSIVA JARNÍHO MÁKU Z PODZIMNÍCH A JARNÍCH VÝSEVŮ

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Odrůdy řepky. ES Alpha ES Bourbon ES Betty ES Mercure Granat Gamin.

VLIV VYBRANÝCH PŘÍPRAVKŮ A JEJICH KOMBINACÍ NA VÝNOS MÁKU (Papaver somniferum L.)

EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011

PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY A ROZŠÍŘENÍ HYBRIDŮ VE FRANCII V POROVNÁNÍ S MINULÝMI ROKY, PĚSTOVÁNÍ A ZVYŠOVÁNÍ VÝNOSŮ V RŮZNÝCH PŘÍRODNÍCH PODMÍNKÁCH

Odrůdy cukrovky registrované v roce 2015

TRISTAR 50 SG + HERBISTAR 200 EC

Účinnost herbicidních látek firmy Dow AgroSciences na vybrané plevele v trávnících

Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské plodiny choroby olejnin

První výskyt hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani) (28.7. Koněšín), střední výskyt plísně bramborové (Phytophtora infestans).

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ NÁRODNÍ ODRŮDOVÝ ÚŘAD VÝSLEDKY ZKOUŠEK UŽITNÉ HODNOTY ZE SKLIZNĚ Hořčice bílá.

HERBICID GALERA APLIKOVANÝ VE LNU OLEJNÉM A KMÍNU KOŘENNÉM

Brambor mandelinka bramborová, mšice 0,4 3 při zjištění výskytu

ROZLOŽENÍ CHEMICKÉ OCHRANY OZIMÝCH PLODIN BĚHEM VEGETAČNÍHO ROKU V ČR A SR VYBRANÉ VÝSLEDKY PANELOVÝCH STUDIÍ

STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení.

Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) na kukuřici a ochrana proti němu

2010, Oseva Pro. HTZ [% proti kontrole] nehodnoceno počet větví [% proti kontrole] nehodnoceno výnos [% proti kontrole]

INTENZIVNÍ PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY OZIMÉ - VÝSLEDKY DEMONSTRAČNÍHO POKUSU V NABOČANECH

Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe

Brukev sítinovitá - jarní (syn. Hořčice sareptská - jarní)

Aktuální poznatky o rezistenci škůdců k insekticidům, výskyt mšice broskvoňové na řepce v podzimním období a riziko napadení porostů virózami

Odhady sklizně operativní zpráva k

Ochrana řepky olejky. 20 let na trhu. Přípravky firmy Agro Aliance V Š E Z A Z V Ý H O D N Ě N O U C E N U :

Vaztak Active + Gazelle 12 Pack I

Možné využití přípravků na ochranu rostlin BASF v okrasném školkařství

Ing. Prokop Šmirous, Ph.D. ŠLECHTĚNÍ KMÍNU V AGRITECU

BIHOP K + Vysoký obsah Zn

Státní rostlinolékařská správa Sídlo organizace: Těšnov 17, Praha 1 Korespondenční adresa: Ztracená 1099/10, Praha 6

Agronomická fakulta. Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství. Zemědělská 1, Brno, Česká republika. Report č.

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT

Transkript:

Rozsah a efektivita jarní ochrany proti škůdcům ozimé řepky se speciálním zaměřením na škůdce šešulí The range and effectiveness of spring pest control pests of the Winter Rape in Poland with special regard to pod pests Tadeusz WALKOWSKI L ABORATORY OF O IL C ROP P RODUCTION T ECHNOLOGY. IHAR POZNAŃ, POLSKO Souhrn, klíčová slova V práci jsou výsledky z efektivnosti jarní ochrany proti škůdcům ozimé řepky se zvláštním zaměřením na šešulové škůdce: krytonosce šešulového (Ceutorrhynchus assimilis) a bejlomorku kapustovou (Dasyneura brassicae) v Polsku. Výsledky byly získány ze serií anketového výzkumu z provozních ploch v letech 984-8, 992-95 a 998-200. Výrobní efekt použití insekticidů na porostech ozimé řepky činil od 2,9 g/ha v letech 992-95 do 5,7 q/ha v letech 998-200. Výnosy semen ozimé řepky byly sledovány při jednom ošetření insekticidem proti blýskáčku řepkovému, ve dvou ošetřeních proti stonkovým škůdcům a proti blýskáčkovi a ve třech zásazích proti stonkovým škůdcům, blýskáčku řepkovému a šešulovým škůdcům. Výnosy se průkazně lišily. Míra efektivnosti ochrany proti šešulovým škůdcům při třech aplikacích insekticidů byla 2,5 q/ha semen řepky jako roční průměrný přírůstek výnosu. Výrobní efekty ochrany insekticidy proti škůdcům šešulí byly ve vztahu ke zkoumaným populacím omezené s ohledem na nevelký rozsah jejich aplikací. Klíčová slova: Ozimá řepka, škodlivý hmyz, změny poškození šešulí v letech, šešuloví škůdci, efektivnost ochrany, rozsah ochrany. Summary, Keywords The work presents the results of effectiveness of spring pest control of winter rape with the special regard to pod pests: Ceutorrhynchus assimilis Payk. and Dasyneura brassicae Winn., based on three series of inquiry studies on production plantation in years 984-98, 992-995 and 998-200 in Poland. The production effects of insecticide applications on winter rape plantations were from, dt/ha oilseeds of rape in the years 992-995 to,8 dt/ha in the years 998-200. The yields of winter oilseeds rape were considered in three variants: single application of insecticides against of the pollen beetle, double application against pests of stems and pollen beetle (Meligethes aeneus F.), triple application against pests of stems, pod pests and pollen beetle, and showed important differences. In case the when application of insecticides has been realized as in the third variant measure of effectiveness chemical control was 2,5 dt/ha seeds of rape that is the year s mean size of safed yield. However the production effects of insecticide applications against pod pests were reduced due to the limited scale of such insecticide treatments. Sborník Řepka, Mák, Hořčice, 200-0 -

Key words: winter oilseed rape, pod pests of winter rape, variability of damaged pods in the years, effectiveness of pest control, range of pest control. Úvod Hojný výskyt škůdců na produkčních plochách ozimé řepky pro ní představuje značné nebezpečí a také ztráty na výnosu semen bývají vysoké. V Polsku činí průměrné ztráty způsobené stonkovými krytonosci a blýskáčkem 0-20%, v některých letech i daleko více. Časně na jaře se na řepce objevuje krytonosec řepkový (Ceutorrhynchus.napi) a k.čtyřzubý (C.quadridens) a také krytonosec C.sulcicollis kteří patří do skupiny stonkových škůdců. Termín ochrany na prvého z nich připadá na dobu 5 dní po začátku vegetace, u dvou dalších na dobu tvorby květních poupat. Ve fázi kompaktních poupat (částečně odkrytá poupata) se dost obecně provádí ochrana proti blýskáčku řepkovému (Metigethes aeneus). Podle Budzyňského, Ojczyk et al. (99) ochrana bezprostředně před kvetením snižuje dokonce o 40-50% ztráty způsobené škůdci šešulí. Za neúčelnou na blýskáčka považují ochranu po začátku kvetení. V době pozdního jara od počátku kvetení, jsou hlavním ohrožením ozimé řepky šešuloví škůdci: krytonosec šešulový (C.assimilis) a bejlomorka kapustová (Dasyneura brassicae). Oba škůdci vystupují společně. Jejich biologie je podobná. Oba druhy ožírají vnitřek napadených šešulí a ničí semena řepky. Cílem práce je získat informace o rozsahu aplikací a efektivnosti použitých ineskticidních opatření na jaře proti škůdcům ozimé řepky se zvláštním zaměřením na šešulové škůdce v provozních podmínkách. Škodlivost krytonosce šešulového a bejlomorky kapustové u řepky Chowacz podobnik - pojawia się na plantacji w okresie pełni tworzenia pąków kwiatowych, gdy temperatura powietrza przekroczy 5oC. Masowy nalot chrząszczy występuje na początku kwitnienia rzepaku, gdy temperatura powietrza przekroczy 8oC. Po krótkim okresie żerowania samice chrząszcza zaczynają składać jaja do najwcześniej wykształcających się łuszczyn, które ledwie co osiągnęły - cm długości ( Węgorek 978). W jednej łuszczynie żeruje zwykle jedna larwa, która w czasie pełnego rozwoju zjada lub uszkadza kilka nasion. Pryszczarek kapustnik Nalot pryszczarka kapustnika od początku kwitnienia roślin trwa do 5 tygodni. Samica pryszczarka składa jaja do młodych łuszczyn, zwykle wykorzystując do tego celu otwory wygryzione przez chowacza podobnika oraz uszkodzenia gradowe. Według badań Czajkowskiej (978) szkodnik ten nie składa jaj do łuszczyn nie uszkodzonych. W ciągu -4 dni z jaj rozwijają się larwy. Ich pełny rozwój trwa następne 7-0 dni. W jednej łuszczynie żeruje kilkanaście do kilkudziesięciu larw, które wysysają soki z młodych nasion i ze ścian łuszczyn. Larwy tego szkodnika żerują w łuszczynie jednocześnie z larwą (rzadziej larwami) chowacza podobnika. Na brzegach niektórych plantacji w łuszczynach najbardziej uszkodzonych roślin można znaleźć - 04 - Sborník Řepka, Mák, Hořčice, 200

nawet ponad 00 larw pryszczarka w jednej łuszczynie. Uszkodzone przez larwy pryszczarka łuszczyny nabrzmiewają i skręcają się, a następnie żółkną i pękają - skutkiem czego reszta nasion się osypuje. Proces niszczenia łuszczyn przez pryszczarka od złożenia jaj do osypania się nasion rzepaku trwa około tygodni. W Polsce chowacz podobnik wydaje tylko jedno pokolenie w ciągu roku. Uszkadza -5 nasion w łuszczynie. Natomiast pryszczarek kapustnik, w zależności od warunków termicznych, może wydać od dwóch do czterech pokoleń. Całkowity rozwój jednego pokolenia trwa około miesiąca. Wykształceniu większej liczby pokoleń pryszczarka sprzyjają majowo-czerwcowe upały i brak ulewnych deszczy w sezonie wegetacyjnym. Zaatakowane przez pryszczarka łuszczyny na roślinach pękają i całkowicie osypują się z nich nasiona. Chowacz podobnik stwarza warunki do składania jaj przez pryszczarka kapustnika, co prowadzi do strat praktycznie wszystkich nasion w zaatakowanych łuszczynach. Przyjmuje się zatem, że bezpośrednia szkodliwość pryszczarka kapustnika w odniesieniu do plonu, jest większa w porównaniu ze szkodliwością chowacza podobnika. Pośrednio, uszkodzenia łuszczyn powodowane przez chowacza podobnika i pryszczarka kapustnika stanowią bramę wejścia dla bardzo groźnych chorób rzepaku (Muśnicki Cz., Toboła P., Janz S., Mrówczyński M.,995), (Sadowski Cz., Budzyński W., 995), (Sadowski Cz., Muśnicki Cz., Lemańczyk G., 995). Budzyński i inni (99) podają, że zaniechanie zwalczania szkodników zwiększa porażenie suchą zgnilizną kapustnych (Phoma lingam) średnio o 0%, zgnilizną twardzikową (Sclerotinia sclerotiorum) o -5% i szarą pleśnią (Botrytis cinerea) o 5% oraz zwiększa liczbę rosłin rzepaku przedwcześnie zamierających o 2-%. Rozsah napadení porostů ozimé řepky šešulovými škůdci v Polsku podle Institutu ochrany rostlin (IOR) Podle hodnocení IOR škodlivost krytonosce šešulového a bejlomorky kapustové ve dvou posledních desetiletí hodnocená na základě počtu poškozených šešulí na jednotce plochy je nepříliš vyšší. Víceleté průměry činí 4,8% u krytonosce šešulového a 4,% u bejlomorky kapustové. Meziroční hodnoty pro oba druhy a pro celou zemi kolísají od,9 do 8,7%. To je zobrazeno na grafu, který se opírá o výsledky Ústavu metod prognózy a registrace agrofágů, jež se každoročně publikují pro důležité choroby a škůdce kulturních rostlin v Polsku. Nejmenší poškození bylo v roce 999 v rozsahu 2% u krytonosce šešulového a,9% pro bejlomorku kapustovou. Největší v r. 98 8,7%, 992 7,8% a 99 7,% pro krytonosce šešulového a u bejlomorky kapustové v r. 99 7,0%, 98,4%. Každoročně je místně evidováno na řadě porostů větší poškození, které dosahuje desítek procent. Sborník Řepka, Mák, Hořčice, 200-05 -

Graf : Výskyt napadených šešulí v % u řepky ozimé krytonoscem šešulovým (Ceutorhynchus assymilis Payk.) a bejlomorkou kapustovou (Dasyneura brassicae Winn.) v letech 98-2002 v Polsku. Pramen: IOR. 0 9 8 7 % poškozených šešulí 5 4 2 0 Ceutorhynchus assimilis Payk średnia za wielolecie 98-2002 Dasyneura brassicae Winn. średnia za wielolecie 98-2002 98 984 985 98 987 988 989 990 99 992 99 994 995 99 997 998 999 2000 200 2002 roky Pozn.: průměr za období 98-2002 (Ceutorhynchus assymilis Payk.); průměr za období 98-2002 (Dasyneura brassicae Winn.) Materiál a metodika V Institutu šlechtění a aklimatizace rostlin (IHAR) v Poznani se na základě sérií anketového výzkumu u produkčních ploch ozimé řepky z let 984-8, 992-95 a 998-200 analyzoval stav ochrany proti nejdůležitějším škůdcům. Získaný materiál byl statisticky zpracován analýzou variancí pro jednoduché třídění bez opakování. Výsledky V tab. jsou uvedeny pro jednotlivé série výzkumu průměrné výnosy semen řepky z porostu omezené výměry nechráněné proti škůdcům a chráněné varianty insekticidy. Výnosy semen získaných z insekticidně ošetřených ploch byly členěny do variant podle počtu aplikací insekticidů: x (proti blýskáčku řepkovému) 2 x (proti stonkovým škůdcům a blýskáčku řepkovému) x (proti stonkovým škůdcům, blýskáčku řepkovému a šešulovým škůdcům) - 0 - Sborník Řepka, Mák, Hořčice, 200

Průměrný výnos je stanoven na hladině 95% průkaznosti (Wagner, Blaszszak 98). Efekty výrobnosti ochrany proti škůdcům na porostech ozimé řepky (tab.) byly vypočteny takto: průměrný výnos insekticidně ošetřených porostů mínus průměrný výnos na neošetřených parcelách krát % ošetřených porostů krát 0,0. Poznatky. Ochrana proti škůdcům ozimé řepky ze zkoumaných porostů činila v meziročním průměru 92%. 2. Meziroční produkční efekt jarního ošetření insekticidy ve sériích počtu postřiků přinesl,.( postřik), 2,9 (2 postřiky), 5, ( postřiky) q/ha výnosu semen. To odpovídá přírůstku průměrných výnosů,0%, 2,2%, 2,2% u insekticidně ošetřených porostů.. Protože počet aplikací insekticidů proti šešulovým škůdcům byl omezen, je také omezená vypovídací schopnost těchto aplikací z hlediska produkčního. Praktická doporučení pro ochranu produkčních ploch proti šešulovým škůdcům Při extenzivním způsobu pěstování ozimé řepky se ochrana rostlin používá jen v omezeném rozsahu. Pro moření osiva se uplatňují nejlevnější přípravky a na ajře se aplikuje pouze postřik proti blýskáčku řepkovému a to ze skupiny pyretroidů. Ve standardní pěstitelské technologii, která je založena na racionálním použití prostředků ochrany rostlin podle prahů škodlivosti se uplatňuje moření osiva a ochrana před všemi škůdci vyjímaje šešulové škůdce. Používají se hlavně pyretroidy. V intenzivní pěstitelské technologii se uplatńují mořidla s co nejdelší účinností. Ochrana se provádí proti stonkovým škůdcům, blýskáčku a proti šešulovým škůdcům) Mrówczyňski, Korbas, Paradowski 2002). Postřik šešulových škůdců se provádí v době opadu plátků korunních, když prvé šešule mají velikost 2-4 cm. Pokud je masový výskyt, postřik se za 7-0 dnů opakuje. Základem ochrany proti šešulovým škůdcům je přesná kontrola a pozorování škůdců v zimovištích, stanovení termínu jejich náletu do porostů řepky a stanovení početnosti škůdců na poli (Walkowski, Mrówczyňski, Korbas, Paradowski 200). Prahy ekonomické škodlivosti šešulových škůdců, při jejichž překročení dojde k průkaznému snížení výnosů řepky a ošetření insekticidem se vyplatí jsou uvedeny v tab. 2. Sborník Řepka, Mák, Hořčice, 200-07 -

Tab. 2: Prahy ekonomické škodlivosti pro krytonosce šešulového a bejlomorku kapustovou na rostlinách řepky ozimé. Šešulový škůdce Krytonosec šešulový Ceutorhynchus assimilis Bejlomorka kapustová Dasyneura brassicae Termín pozorování nebo růstová fáze duben až květen od počátku opadu plátků korunních Práh škodlivosti 4 brouci na 25 rostlin dospělec na 4 rostliny Ochrana proti šešulovým škůdcům vyvolává řadu potíží technických i ekologických. Problémem je vysoký porost, nedostatečná výška postřikovačů a hlavně nebezpečí poškození včel vzhledem k termínu aplikace, který připadá na období kvetení řepky. Také kvetoucí hmyzosnubné plevele dolního patra jsou problémem. Proto se proti šešulovým škůdcům aplikují insekticidy s co nekratším časovým omezením škodlivosti pro včely (tab.). Tab. : Aktuální insekticidy registrované na šešulové škůdce ozimé řepky v Polsku. Insekticid Alfamor 050 S.C. Alfazot 050 EC Alphaquard 00 EC Bancol 50 WP* Bulldock 025 EC Decis 2,5 EC Decistab TB Fastac 00 EC Furry 00 EC Furry 00 EW Karate 025 EC Karate 25 WG Patriot 2,5 EC Patriot 00 EC Ripcord Nowy 050 EC Ripcord Super 050 EC Sumi alpha 050 EC Talstar 00 EC Trebon 0 SC Trebon 0 EC Zolone 50 EC** Dávka (kg, l/ha) 0,2 0,2 0, 0,25 2 tabl. 0, 0, 0, 0,075 0,2 0,2 0,25 0, 0,5 -,5 * nejúčinnější při teplotě 0-5 C ** nejúčinnější při teplotě nad 5 C Ochranná lhůta pro včely v době květu řepky (hodiny)* 0 0 0 Náklady na insekticid (Zl/ha, Zl=7,5 Kč) 0 0 0 0 5 8 8 4 0 0 2 2 8 8 2 2 2 44 44 5-92 - 08 - Sborník Řepka, Mák, Hořčice, 200

Ostatní přípravky jsou nejúčinnější při teplotě vzduchu pod 20 C Použitá literatura Budzyński W, Ojczyk T. i inni - ART Olsztyn. 99. Rzepak produkcja surowca olejarskiego. Dmoch J. 958. Wstępne obserwacje nad biologią chowaczy : czterozębnego i podbnika Polskie Pismo Entomologiczne Seria B z. -2. Mrówczyński M., Korbas M., Paradowski A.; 2002: Ile kosztuje ochrona rzepaku? Top Agrar Polska nr 4, s.9-97. Muśnicki Cz., Toboła P., Muśnicka B., 995.: Jakość nasion rzepaku w zależności od intensywności ochrony roślin przed szkodnikami. Rośliny Oleiste t. XVI (2) s.209-2. Sadowski Cz., Muśnicki Cz., Lemańczyk G., 995.:Zdrowotność rzepaku ozimego uprawianego bez zwalczania szkodników w warunkach rejonu poznańskiego. Rośliny Oleiste t. XVI (2) s.22-227. Wałkowski T., Mrówczyński M., Paradowski A., Korbas M.: 200. Dolistne dokarmianie roślin i program ochrony rzepaku ozimego przed agrofagami. IUNG Puławy. Węgorek W.978. Szkodniki roślin przemysłowych- Ochrona roślin. Praca zbiorowa wyd.iv. Kontaktní adresa Tadeusz Wałkowski: Samodzielna Pracownia Technologii Produkcji Roślin Oleistych. Laboratory of Oil Crop Production Technology. IHAR Poznań, Polska Sborník Řepka, Mák, Hořčice, 200-09 -

Tab. : Průměrné výnosy semen řepky ozimé na produkčních pozemcích v letech 984-8, 992-95 a 998-200 podle variant jarní ochrany proti škůdcům v Polsku. Table. Mean seed yields of rape obtained on production plantations in years 984 98, 992-995 i 998 200 in environmental variants of spring protection against pests in Poland Roky Years Jarní insekticidy u ozimé řepky Spring usage of insecticide in winter oilseed rape bez ochrany (desistance of pest) - s ochranou na škůdce (pest control) Výnos semen (produkční efekt ochrany proti škůdcům) dt/ha Yielding of oilseeds (production effect of pest control ) dt/ha 22,0 25, (+,) 984-98 992-995 998-200 95% průkaznoszorovánkaznosrování Počet po- 95% prů- Počet pozo- 95% průkaz- (%) nost výnosů výnosů (%) výnosů 95 % confidence intervals for mean yields 2,4 22,7 Number of investigated plantations 8-9, % 8 90,7% Výnos semen (produkční efekt ochrany proti škůdcům) dt/ha Yielding of oilseeds (production effect of pest control ) dt/ha 20,8 2,7 (+2,9) 95 % confidence intervals for mean yields 9,9-2,7 Number of investigated plantations 89 -,9% 98-9,% Výnos semen (produkční efekt ochrany proti škůdcům) dt/ha Yielding of oilseeds (production effect of pest control ) dt/ha 8,8 24,5 (+5,7) 95 % confidence intervals for mean yields 9,5 2,5 Počet pozorování (%) Number of investigated plantations 87-8,0 % 00-92,0 % x (blýskáček řepkový) 2 x (stonkoví krytonosci a blýskáček řepkový) x (stonkoví krytonosci, blýskáček, šešuloví škůdci) 24,7 2,8 29, 24,4 24,9 * 2,4 27,2 * 27,9 0,8 * 4758-4, % 79-24, % 2 -,8 % 22,9 24, 2,5 22,4-2,4 * 2,5-24,7 * 25, - 27,7 * CELKEM (Altogether) 25,0 24,8 25,2 77 00 % 2,5 2, 2,9 *) confidence intervals not covering 0-47, % 494-8,4 % 98-7, % 287 00,0 % 2,8 25,2 27,9 2,4-24,2 * 24,7-25,7 * 25,9-29,9 * 9-58, % 07-28,2 % 57-5,2 % 24,0 2,7 24, 090-00 % - 0 - Sborník Řepka, Mák, Hořčice, 200