21 Vývoj češtiny, místo češtiny v jazykových skupinách Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ 15 Název šablony klíčové aktivity Číslo šablony, sady a materiálu Vzdělávací oblast dle RVP Tematický celek dle ŠVP I/2 Zvyšování kvality výuky prostřednictvím ICT VY_12_INOVACE_02_02_21 Vzdělávání a komunikace v českém jazyce Vývoj češtiny, místo češtiny v jazykových skupinách Předmět, obor, ročník Český jazyk a literatura, OA, 3 ročník Anotace Účelem pracovního listu je seznámit žáky s fonetickým a morfologickým vývojem českého jazyka Zařazení češtiny do indoevropské jazykové skupiny Realizátorem tohoto projektu je Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
VÝVOJ ČEŠTINY Od praslovanštiny k češtině 1) Hláskové rozdíly mezi slovanskými jazyky a) skupiny -or, -ol,-er, -el ( v češtině na -ra, -le,-rele) psl melko, čes mléko, psl golva, čes hlava b) skupiny dj, tj, kt ( v češ na z, c - psl medja, čes mez) c) skupiny dl, tl - zůstaly jen v západoslovanských jazycích čes křídlo, rus krylo) 2) Hláskové změny na rozhraní praslovanského období a počátku vývoje češtiny a) Stahování samohlásek, mezi kterými bylo j v jednu dlouhou samohlásku aja - á - novaja - nová oje - é - novoje - nové uju - ú - ou -novuju - novú- novou aje - á- dělaješ - děláš ěje - ie-í - uměšješ -umieš -umíš oja -á - stojat -stát b) Zánik - vokalizace jerů V češtině sudé jery (počítáno od konce) se měnily v samohlásky, liché zanikly d6n6 - den / s6n6 - sen c) Zánik nosovek - denazalizace on - u / en - a ronka - ruka penta - pata d) Změny přízvuku V praslovanštině byl přízvuk volný a pohyblivý, v češtině pevný a vázaný na první slabiku e) Zkracování samohlásek V praslovanštině byly samohlásky krátké i dlouhé, v češtině a slovenštině tento stav zůstal, v ruštině, polštině, bulharštině aj byly všechny délky zkráceny 3) Hláskoslovný a tvaroslovný vývoj češtiny Po vzniku souvislých písemných staročeských památek (od 12 století), nejdříve v mluveném, pak psaném jazyce ze středních Čech směrem na východ probíhaly tyto změny: A) Vývoj souhlásek: a) zánik párové měkkosti b) změna ŕ v ř (ŕepa - řepa) c) změna g v h (glava - hlava) změna šč v št (ščestí - štěstí) B) Vývoj samohlásek 12-14 století a) přehláska a - ě, á - ie po měkkých souhláskách (duša - duše) b) přehláska u - i, ú í po měkkých souhláskách (ĺud - lid) c) přehláska o - ě, ó - ie ( koňóm - koním) strana 2
d) ztráta jotace - změna ě -e (dušě - duše, nozě noze, po retních souhláskách b, p, m,v jotace zůstala - běžet, věřit) Vývoj samohlásek 14-16 století a) změna ó-uo-ů diftongizace, pak monoftongizace kóň- kuoň - kůň / mój - muoj - můj b) změna ú - au-ou diftongizace súd- saud - soud / nesú - nesau - nesou c) úžení ie - í, é - í viera - víra d) změna stejnoslabičného aj - ej vajce - vejce, dělaj - dělej D) Vývoj tvarosloví a) zánik duálu Ve staročeském skloňování a časování bylo kromě čísla jednotného a množného i číslo dvojné ( duál) - pro jevy vyskytující se dvakrát Zbytky duálových tvarů se dochovaly u číslovky dva, dvě, oba, obě a u částí těla po dvou (oči, ruce, nohy, ramena, kolena) b) rozlišení životnosti - genitiv akuzativ (otec bije syn) c) odlišení jmen předseda, soudce od ženského skloňování d) zánik některých časů minulých (aorist - vedech, imperfektum- vediech, plusquamperfektum - byl jest nesl) e) rozšíření koncovky - m ( vedle dělaju i dělám) 4)Vývoj spisovné češtiny ve vztahu k vývoji společnosti a) do 13 století První stopy českého jazyka se vyskytovaly jen jako ojedinělá slova v Kosmově kronice nebo jako glosy v bohoslužebných textech Pravopis byl fonetický Nejstarší česká věta pochází z latinské zakládající listiny kapituly litoměřické (13 stol) b) 14 století Rozvoj slovní zásoby, přejímání z němčiny, rozvoj větné skladby Nejdokonalejší čeština v díle Tomáše Štítného ze Štítného c) 15 století Období husitství, zaveden diakritický pravopis místo spřežkového (nabodeníčko dlúhé, nabodeníčko krátké) Husův spis De ortgraphia bohemica d)16 počátek 17 století Vynález knihtisku ( 1468) popularizace a laicizace literatury Rozvoj syntaxe, snahy humanistů o kultivaci češtiny Vznik mluvnic (Jan Blahoslav Gramatika česká, Jan Amos Komenský slovník Poklad jazyka českého ) e) 17-18 stol Rekatolizace a germanizace obohacování češtiny o germanismy strana 3
f) konec 18 stol a 1 polovina 19 stol Národní obrození Josef Dobrovský, Josef Jungmann gramatiky, slovníky, ustálení spisovné češtiny Obohacování slovní zásoby, vznik odborné terminologie, neologismů, přejímání z cizích jazyků g) 2 polovina 19 stol Další rozvoj češtiny, osamostatnění české univerzity, vznik české divadelní scény Nejvýznamnějším jazykovědcem byl Jan Gebauer, provedl kodifikaci jazyka Nárůst česky psané literatury Řeč je sama duše a kultura národa Zdokonaluje-li se národ, musí se zdokonalit i jazyk, neboť je živý a vyvíjí se s námi všemi Karel Čapek Lidská řeč vznikla pravděpodobně před nějakými 100 000 lety a gramatika maximálně před 20 000 lety Jazyky nejsou abstraktní pojmy Jazykové komunity se vyjadřují určitou formou a jazyk existuje jen proto, že jím lidé mluví Jazyky se tak dají přirovnat k živým bytostem, které se rodí a umírají, ale také se mezi sebou spojují Jazykové skupiny - indoevropská - většina jazyků evropských, indických a některé asijské jazyky - ugrofinská - maďarština, finština, laponština, estonština, aj - altajská - turkotatarské, mongolské, mandžusko-tunguzské - korejština, čínština, japonština - austroasijská - vietnamština, kambodžština - austronéská - východních ostrovů ( malajština, polynéské jazyky, indonéština) - semitohamitská - hebrejština, aramejština, arabština, berberština, somálština - jazyky africké - jazyky indiánské - jazyky kavkazské Indoevropské jazyky Jednou z nejpřesněji popsaných jazykových větví je indoevropská Poprvé ji uvedl v roce 1786 Angličan sir William Jones, když srovnával podobné rysy různých jazyků Někteří ruští lingvisté situují původ těchto jazyků na Kavkaz do doby před šesti tisíci roky Z tohoto původního jazyka vycházejí všechny jazyky, kterými se dnes hovoří v Evropě, s výjimkou strana 4
baskičtiny, finštiny a maďarštiny Jazyky této větve dnes hovoří polovina lidstva Zajímavostí je, že ugrofinské jazyky (finština, maďarština a estonština) nepatří do indoevropské skupiny nápadné shody: česky polsky rusky německy anglicky latinsky italsky franc španělsky matka matka mať Mutter mother mater madre mere madre Otázky a úkoly: 1 Přiřaď jednotlivé indoevropské jazyky Evropy do skupin indické íránské řečtina albánština arménština italické románské keltské germánské baltské slovanské chetitština tocharština 2 Zařaď slovanské jazyky do skupin západoslovanské východoslovanské jihoslovanské ŘEŠENÍ 1 Zařaď slovanské jazyky do skupin západoslovanské - čeština, slovenština, polština, kašubština, horní a dolní lužická srbština, vymřelá polabština a pomořanština východoslovanské - ruština, běloruština, ukrajinština jihoslovanské slovinština, srbština, chorvatština, makedonština, bulharština, staroslověnština strana 5
indické 2 Přiřaď indoevropské jazyky Evropy do skupin cikánština íránské řečtina stará řečtina jazyk starověkých památek nová řečtina albánština arménština albánština italické románské keltské germánské baltské slovanské chetitština tocharština bretonština, irština Viz výše němčina, holandština, vlámština, angličtina, islandština, dánština, norština, švédština litevština, lotyština, vymřelá pruština latina z ní románské jazyky - francouzština, italština, španělština portugalština, katalánština, provensálština, rétorománština, rumunština, moldavština strana 6
Použitá literatura: Marie Sochorová : Český jazyk v kostce pro střední školy 1 Vydání Havlíčkův Brod: Fragment, 1996 ISBN 80-7200-041-1 strana 7