MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE 8/2015. Zpracoval: Parlamentní institut

Podobné dokumenty
MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE

MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE 2/2015. Zpracoval: Parlamentní institut

MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.4 Vztahy k zahraničí

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

Vývoj české ekonomiky

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

ČESKÁ EKONOMIKA. V roce 2016 a 1. polovině roku Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz. Česká ekonomika

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční

C.4 Vztahy k zahraničí

%, r/r, reálně Výdaje na konečnou spotřebu

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH Zpracoval Odbor analýz a statistik (65)

Hrubý domácí produkt na obyvatele

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR

Poznámky ke zdrojům a metodice uváděných dat

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH Zpracoval Odbor rozpočtu a účetnictví (62) MPSV ČR

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

C.4 Vztahy k zahraničí

Ekonomické výsledky průmyslu ČR 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

C.4 Vztahy k zahraničí

1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0

3. Trh práce a domácnosti

Zaměstnanci a mzdové prostředky za čtvrtletí 2013

Státní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2013

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech

ČESKÁ EKONOMIKA Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA ředitel odboru ekonomických analýz

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Zaměstnanci a mzdové prostředky za čtvrtletí 2014

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek

Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce

Konjunkturální průzkum ČSÚ červen 2007

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

pokles stavební produkce další pokles stavební produkce Ke konci 2. tvrtletí 2010 Hodnota nov zadaných ve ejných zakázek Pokles zadaných ve

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2014

Konvergenční program ČR aktualizace duben 2013

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

Mzdová statistika z hlediska genderu

Česká ekonomika. v listopadu

Návrh státního rozpočtu na rok květen 2019

OBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU)

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

HDP na 1 obyvatele v Kč = podíl HDP v běžných cenách a středního stavu obyvatel v příslušném roce

1. 1. MA M KROE O KON O OM O I M C I KÁ K Á DAT A A T slide 0

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků)

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2018

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Makroekonomický vývoj a trh práce

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

OBECNÉ ZÁSADY. Článek 1. Změny. Přílohy I a II obecných zásad ECB/2013/23 se nahrazují textem uvedeným v příloze těchto obecných zásad.

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS

STATISTIKA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ (data jsou uvedena za podnikatelskou sféru ČR)

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR)

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012

SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / II

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v čtvrtletí (textová část)

Transkript:

11-2010 MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE 8/2015 Zpracoval: Parlamentní institut 16. 10. 2015 s využitím dat ČSÚ a MF pro srpen 2015 (publikovaných ke dni 16. 10. 2015)

OBSAH Čtvrtletně sledované ukazatele 2. čtvrtletí 2015... 3 Čtvrtletní odhad hrubého domácího produktu... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrné hrubé měsíční mzdy... 5 Vývoj dluhu sektoru vládních institucí od roku 2000 (v mld. Kč)... 6 Měsíčně sledované ukazatele srpen 2015... 7 Index spotřebitelských cen... 7 Obecná míra nezaměstnanosti (v %)... 8 Index průmyslové produkce... 9 Stavební produkce a bytová výstavba... 9 Indexy cen dovozu a vývozu zboží... 10 Zahraniční obchod se zbožím v národním pojetí... 10 Plnění státního rozpočtu (v mld. Kč)... 11 Saldo plnění státního rozpočtu za období leden-srpen od roku 2006 (v mil. Kč)... 11 Metodická poznámka... 12 2

Čtvrtletně sledované ukazatele 2. čtvrtletí 2015 Čtvrtletní odhad hrubého domácího produktu 2. čtvrtletí 2015 čtvrtletní odhad běžné ceny stálé ceny v % v % v mil. Kč (2. čtvrtletí 2014 = 100) (1. čtvrtletí = 100) Hrubý domácí produkt celkem 1 115 912 105,1 104,4 101,0 Výdaje na konečnou spotřebu 748 480 103,6 102,9 100,6 domácností 527 330 103,6 103,1 100,7 vládních institucí 213 871 103,7 102,5 100,5 neziskových institucí 7 279 100,5 99,1 97,7 Tvorba hrubého kapitálu 297 863 109,7 108,4 102,8 Bilance zahraničního obchodu 69 569 103,0 x x vývoz 943 826 106,9 107,0 100,4 dovoz 874 257 107,2 107,1 100,6 10,0 Růst HDP od roku 1993 (v %) 5,0 0,0-5,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Očištěno o vliv sezónnosti a nestejného počtu pracovních dní Národní pojetí zahraničního obchodu 3

Nezaměstnanost změna proti 2. čtvrtletí míra podle metodiky změna proti 1. čtvrtletí průměrný počet osob 2014 ILO 2015 v tisících v tisících v % procentní bod Celkem 261,8-56,8 5,0-1,1 z toho ženy 139,1-31,5 x x z toho muži 122,7-25,3 x x Dlouhodobá nezaměstnanost 1 rok a více 122,2-15,4 x x Obecná míra nezaměstnanosti od roku 1993 (v %) 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Za nezaměstnané jsou podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. 4

Průměrné hrubé měsíční mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců) 2. čtvrtletí 2015 v Kč přírůstek (úbytek) proti 2. čtvrtletí 2014 v Kč v % ČR celkem 26 287 875 3,4 podnikatelská sféra 26 260 826 3,2 nepodnikatelská sféra 26 405 1093 4,3 Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd od roku 2000 (v Kč) ČR celkem Podnikatelská sféra Nepodnikatelská sféra 28 000 26 000 24 000 22 000 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Údaje se týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. V údajích o průměrných mzdách se jedná o mzdy v tomto období zúčtované k výplatě. 5

Dluh sektoru vládních institucí 2014 2015 Jednotka 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí mil. Kč 1 821 787 1 830 097 1 821 327 1 831 179 1 822 966 % (HDP) 43,69 43,29 42,75 42,4 41,69 Vývoj dluhu sektoru vládních institucí od roku 2000 (v mld. Kč) 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí definovaného jako součet položek Vklady a oběživo, Dluhové cenné papíry a Půjčky, je porovnávána s výší HDP, jež je součtem HDP v běžných cenách za poslední čtyři čtvrtletí. 6

Měsíčně sledované ukazatele srpen 2015 Index spotřebitelských cen předchozí měsíc = 100 Stejné období předchozího roku = 100 Průměr roku 2005 = 100 Míra inflace červen červenec srpen 99,8 100,8 100,5 100,3 123,8 100,4 Vývoj míry inflace za posledních 12 měsíců (v %) 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen 2014 2015 Podíl průměrů bazických indexů (prosinec 2005 = 100) za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců 7

Obecná míra nezaměstnanosti (v %) Rok Měsíc Celkem Muži Ženy 2014 2015 Září 5,9 4,9 7,1 Říjen 5,8 4,9 7,0 Listopad 5,9 5,1 7,1 Prosinec 5,9 5,1 6,9 Leden 5,9 5,1 7,0 Únor 5,8 5,0 6,9 Březen 5,7 4,8 6,7 Duben 5,4 4,5 6,4 Květen 5,2 4,3 6,2 Červen 5,1 4,2 6,2 Červenec 5,2 4,3 6,3 Srpen 5,1 4,3 6,2 Vývoj obecné míry nezaměstnanosti za posledních 12 měsíců (v %) 6,1 5,9 5,7 5,5 5,3 5,1 4,9 září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen 2014 2015 8

Index průmyslové produkce Index červen (stejné období předchozího roku = 100) červenec srpen září 2014 až srpen 2015 Příspěvek k meziročnímu růstu srpen 2015 Průmyslová produkce celkem ) 108,7 104,6 106,3 104,9 6,3 těžba a dobývání 101,0 109,1 106,1 96,3 0,2 zpracovatelský průmysl 110,0 104,4 106,6 105,9 5,5 výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 100,4 105,4 104,5 101,0 0,5 Stavební produkce a bytová výstavba Index ze stálých cen (stejné obdobní předchozího roku = 100) červen červenec srpen leden až srpen 2015 září 2014 až srpen 2015 Index stavební produkce 108,8 112,3 104,7 108,9 106,5 v tom: pozemní stavitelství 99,4 105,6 98,0 103,7 102,8 inženýrské stavitelství 130,6 126,7 118,3 121,5 115,0 Zahájené byty 137,6 85,5 131,9 106,0 107,5 Dokončené byty 115,9 95,2 87,7 105,4 101,5 bez 35.3 Pára a horká voda, dodávání páry a klimatizovaného vzduchu, led předběžné údaje 9

Předchozí měsíc = 100 Indexy cen dovozu a vývozu zboží Stejné období předchozího roku = 100 červen červenec srpen Průměr roku 2005 = 100 Index vývozních cen 99,1 99,1 98,3 96,7 101,2 Index dovozních cen 99,0 99,5 98,8 97,1 101,8 Zahraniční obchod se zbožím v národním pojetí v mil. Kč, běžné ceny vývoz dovoz bilance dovoz Rok Měsíc (FOB ) (CIF ) (FOB/CIF) (FOB) Srpen 221 805 220 662 1 143 213 066 Září 289 345 270 259 19 086 261 064 2014 Říjen 290 333 278 162 12 171 268 525 Listopad 274 883 264 634 10 249 255 379 Prosinec 236 906 242 508-5 602 233 728 Leden 260 566 241 129 19 437 231 911 Únor 271 499 252 899 18 600 243 924 Březen 304 918 285 860 19 058 276 016 2015 Duben 282 307 265 987 16 320 256 717 Květen 265 532 253 431 12 100 244 742 Červen 299 210 283 853 15 357 274 284 Červenec 277 649 270 867 6 783 260 868 Srpen 230 415 230 563-148 222 573 FOB a CIF jsou mezinárodní doložky Incoterms 2000, jejichž volba má vliv na vykazovanou výši hodnoty zahraničního obchodu. FOB stanoví, že náklady a rizika přicházejí na kupujícího v okamžiku naloďění zboží v ujednaném přístavu. Prodávající hradí veškeré náklady na zboží až do jeho dosažení paluby lodi. CIF stanoví takový vztah mezi prodávajícím a kupujícím, kdy povinností prodávajícího je zajistit osvědčení o původu zboží, povolení k vývozu zboží a také zaplatit námořní přepravu. Za rizika se zbožím spojená ručí až do doby, než je zboží naloděno v ujednaném přístavu. Prodávající musí také zajistit převoditelnou námořní pojistku proti nebezpečím námořní dopravy. 10

Plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) Skutečnost leden-srpen 2014 2015 % plnění Schválený rozpočet Rozpočet po změnách Skutečnost leden-srpen % plnění index 2015/2014 rozdíl 2015-2014 Výpočet 1 2 3 4 5 6=5/4 7=5/1 8=5-1 Příjmy celkem 739,30 66,9 1 118,46 1 151,97 816,32 70,9 110,4 77,02 v tom: Daňové příjmy celkem 618,75 65,4 975,76 975,76 645,63 66,2 104,3 26,88 Daňové příjmy (bez pojistného SZ) 365,81 65,0 575,08 575,08 378,45 65,8 103,5 12,64 Pojistné na SZ 252,95 66,1 400,67 400,67 267,19 66,7 105,6 14,24 Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery 120,55 75,1 142,70 176,21 170,69 96,9 141,6 50,14 Výdaje celkem 754,06 61,9 1 218,46 1 251,97 797,35 63,7 105,7 43,30 v tom Běžné výdaje 703,25 62,4 1 142,63 1 140,05 720,23 63,2 102,4 16,99 Kapitálové výdaje 50,81 56,3 75,83 111,92 77,12 68,9 151,8 26,31 Saldo hospodaření SR -14,76 13,2-100,00-100,00 18,97-19,0-128,5 33,73 Zpracováno s využitím dat MF Saldo plnění státního rozpočtu za období leden-srpen od roku 2006 (v mil. Kč) leden-červenec 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Saldo SR -6 440 22 226 5 318-89 578-78 673-87 275-67 022-36 213-14 758 18 969 Zpracováno s využitím dat MF rozpočet schválený v zákoně, výše na celý rozpočtový rok rozpočet může být upravován i v průběhu rozpočtového roku prostřednictvím rozpočtových opatřeních dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech Jedná se o rozdíly mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu za prvních 8 měsíců každého roku. 11

Metodická poznámka Hrubý domácí produkt (HDP) - klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy). Aby byl vyloučen vliv změn cen, je vyjádřen ve stálých cenách (průměrné ceny roku 1995). Růst (pokles) HDP ve stálých cenách charakterizuje, o kolik % reálně stoupl (klesl) hrubý domácí produkt ve sledovaném čtvrtletí roku proti stejnému období roku předchozího. Nezaměstnanost - jedná se o tzv. míru evidované nezaměstnanosti. Zdrojem dat o počtech neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Míra nezaměstnanosti je počítána jako podíl (v %), kde v čitateli zlomku je počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (klouzavý roční průměr). Do počtu zaměstnaných se nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené. Průměrná měsíční nominální mzda jednoho zaměstnance zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům evidenčního počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů (jde o hrubou mzdu v Kč na fyzickou osobu). Tato průměrná hrubá nominální mzda je uvedena za ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry. Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje, o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny, tj. charakterizuje míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období. Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen. Uváděná míra inflace (přesněji průměrná míra inflace) vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct posledních měsíců proti průměrné cenové hladině dvanácti předchozích měsíců. Tyto tzv. klouzavé průměry jsou počítány z bazických indexů spotřebitelských cen s cenovým základem prosinec 1999 = 100. Vyjadřují tendenci vývoje cenové hladiny oproštěnou od sezónních vlivů. Vývoj spotřebitelských cen (životních nákladů) se sleduje na spotřebních koších založených na souboru vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem. Za cenové reprezentanty byly vybrány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na vydáních obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Celkový počet reprezentantů je v současné době 775. Jejich soubor je postupně agregován až do dvanácti hlavních oddílů spotřebního koše, a to formou váženého aritmetického průměru individuálních cenových indexů. Váhy ve spotřebních koších byly pro výpočet indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) stanoveny na základě struktury výdajů domácností podle výsledků statistiky rodinných účtů v roce 1999. 12

Výpočet bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) je prováděn podle Laspeyresova vzorce. Základním obdobím pro výpočet cenových indexů je prosinec 1999. Z těchto bazických indexů jsou vypočítávány indexy spotřebitelských cen srovnávající dvě libovolná období. Průmyslová výroba je charakterizována Indexem průmyslové produkce (dále IPP), který je počítán v souladu s mezinárodními standardy. Růst (pokles) průmyslové výroby udává, o kolik % stoupla (klesla) v daném měsíci průmyslová produkce proti stejnému období předchozího roku. Jako průmyslové jsou podle klasifikace CZ-NACE považovány činnosti klasifikované v sekcích B (Těžba a dobývání), C (Zpracovatelský průmysl), D (Výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu) a E (Zásobování vodou; Činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi). Rozsah poskytovaných dat se odvíjí od aktuálních předpisů Eurostatu ke krátkodobým statistikám, které některá odvětví, která podle CZ-NACE patří mezi průmyslová, z pokrytí konjunkturální statistikou výslovně vylučuje (mj. sekci E, jejíž obsah z větší části nebyl podle dříve používané klasifikace OKEČ součástí průmyslu). S ohledem na tyto požadavky pokrývá konjunkturální statistika průmyslu pouze sekce B, C a D, pokud není pro konkrétní ukazatele stanoveno jinak. Stavební výroba: Od ledna 2009 se změnil koncept sekce Stavebnictví. Oproti jednomu oddílu, jehož struktura byla založena na procesu výstavby, jsou nyní tři ( Výstavba budov, Inženýrské stavitelství, Specializované stavební činnosti ), jež se váží spíše k účelu a typu stavby. Hlavní změnou oproti dříve používané klasifikaci OKEČ je zařazení developerské činnosti do Stavebnictví. Ze sekce průmyslu přešli nově do stavebnictví ti výrobci dřevěných, plastových a kovových výrobků pro stavební účely, kteří své výrobky zároveň instalují. Také opravy a údržba výtahů a eskalátorů patří nově do stavebnictví. Naopak ze sekce Stavebnictví byly vyřazeny instalace bezpečnostních systémů, jako jsou poplašná zařízení proti vloupání a požáru. Růst (pokles) stavební výroby udává, o kolik % stoupl (klesl) v daném měsíci objem stavební výroby ve stálých cenách v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Vývoz vyjadřuje hodnotu odeslaného zboží do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Růst (pokles) vývozu udává, o kolik % vzrostla (klesla) v daném období v porovnání se stejným obdobím předchozího roku hodnota vývozu v běžných cenách. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se tak skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Růst (pokles) dovozu udává, o kolik % vzrostla (klesla) v daném období v porovnání se stejným obdobím předchozího roku hodnota dovozu v běžných cenách. Státní rozpočet představuje finanční plán hospodaření státu za daný rok, je každý rok přijímán ve formě zákona. Jde o souhrn očekávaných příjmů a výdajů státu. Státní rozpočet je součástí veřejných rozpočtů, které jsou vedle státního rozpočtu tvořeny rozpočty krajů, rozpočty obcí a rozpočty regionálních rad regionů. Saldo státního rozpočtu je rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Kladné saldo, tedy přebytek státního rozpočtu znamená, že příjmy státního rozpočtu jsou vyšší než výdaje, naopak záporné saldo, tedy deficit státního rozpočtu znamená, že výdaje převýšily příjmy státního rozpočtu. 13