INDIKÁTORY TECHNICKÉ ANALÝZY AKCIÍ

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Studijní obor: Finanční a pojistná matematika INDIKÁTORY TECHNICKÉ ANALÝZY AKCIÍ Stock technical indicators Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Gabriela Oškrdalová Autor: Martina Jeţková Brno, leden 2010

Jméno a příjmení autora: Martina Jeţková Název bakalářské práce: Indikátory technické analýzy akcií Název práce v angličt ině: Stock technical indicators Katedra autora práce: Aplikovaná matematika Katedra vedoucího práce: Finance Vedoucí bakalářské práce: Ing. Gabriela Oškrdalová Rok obhajo by: 2010 Anotace Bakalářská práce se zabývá indikátory technické analýzy akcií. Technické indikátory jsou jednou z metod technické analýzy, která slouţí k předpovídání vývoje kurzů akciových titulů. První kapitola je zaměřena na vymezení technické analýzy a jednotlivých skupin indikátorů technické analýzy. Další kapitola se zabývá vybranými technickými indikátory, jejich výpočtem, pouţitím a vlastnostmi. V poslední kapitole jsem testovala některé technické indikátory na indexu PX a akciích společností ČEZ, Telefónica O2 C. R. a Komerční banka. Annotation The bachelor thesis deals with the indicators of technical analysis of shares. Technical indicators are one of the methods of technical analysis, which are used to predict the development of courses stock titles. The first chapter focuses on defining the technical analysis of individual and groups of indicators in technical analysis. The next chapter deals with selected technical indicators, their calculation, use and properties. In the last chapter, I tested some of the technical indicators on the PX and stocks company CEZ, Telefonica O2 CR and Commercial Bank. Klíčová slova Technická analýza, technické indikátory, trend, akcie, klouzavý průměr, MACD, Momentum, Index relativní síly Keywords Technical analysis, technical indicators, trend, stocks, moving average, MACD, Momentum, Relative strength index 2

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Indikátory technické analýzy akcií vypracovala samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Přírodovědecké fakulty MU. V Brně dne 13. ledna 2010 vl a st n or učn í podpis a utor a 3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Gabriele Oškrdalové za cenné připomínky, ochotu a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. 4

OBSAH ÚVOD... 6 1 TECHNICKÁ ANALÝZA AKCIÍ A TECHNICKÉ INDIKÁTORY... 7 1.1 Technické indikátory... 10 1.1.1 Klouzavé průměry a metody na nich zaloţené... 10 1.1.2 Oscilátory... 12 1.1.3 Objemové indikátory... 13 1.1.4 Sentiment indikátory... 14 1.1.5 Indikátory šíře trhu... 14 2 VYBRANÉ TECHNICKÉ INDIKÁTORY... 16 2.1 Klouzavé průměry... 16 2.1.1 Jednoduchý klouzavý průměr... 16 2.1.2 Váţený klouzavý průměr... 16 2.1.3 Exponenciální klouzavý průměr... 17 2.1.4 Trojúhelníkový klouzavý průměr... 17 2.1.5 Proměnlivý (variabilní) klouzavý průměr... 18 2.2 MACD... 19 2.3 Momentum... 19 2.4 Index relativní síly (RSI)... 21 2.5 Stochastik... 23 2.6 On Balance Volume (Bilance objemu)... 26 2.7 Anticyklické sentiment indikátory... 27 2.8 Cyklické sentiment indikátory... 28 3 VYBRANÉ INDIKÁTORY V PRAXI... 30 3.1 Sledování denního grafu... 33 3.1.1 Výsledky na indexu PX... 33 3.1.2 Akcie společností ČEZ, KB a Telefónica O2 C. R.... 35 3.1.3 Shrnutí výsledků... 36 3.2 Sledování minutového grafu... 37 3.3 Názory investorů... 39 ZÁVĚR... 43 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ... 45 POUŢITÉ ZKRATKY... 46 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 47 5

ÚVOD Pro kaţdého obchodníka s akciemi je důleţité vědět, jak se budou ceny akcií vyvíjet v budoucnosti. Vývoj věcí budoucích ovšem nejde předpovídat se stoprocentní pravděpodobností, a proto se investoři snaţili od samého začátku rozvoje obchodování nalézt způsob, který by jim umoţnil předpovídat alespoň pravděpodobný vývoj cen. Nejstarším způsobem, který má tomuto napomoci, je technická analýza, na jejímţ začátku se investoři snaţili v grafech cen nalézt obrazce, které by jim napověděly moţný vývoj ceny. Následně, s rostoucími moţnostmi vyuţití výpočetní techniky, se snaţili o zachycení vývoje ceny pomocí různých matematických aparátů. A právě jejich vyuţití se projevuje nejvíce v indikátorech technické analýzy, které jsem si vybrala jako téma své bakalářské práce. Technická analýza má spoustu příznivců, ale stejně tak i hodně odpůrců. V první kapitole proto bude uvedeno krátké srovnání této analýzy a dalších dvou hlavních přístupů snaţících se vytvořit doporučení pro chování investorů. Stručně bude nastíněna historii technické analýzy, principy současné technické analýzy akcií a rozdělení indikátorů do skupin. Tyto skupiny nejsou jednoznačně dané, ale umoţní lepší orientaci. V rámci jednotlivých skupin se pokusím shrnout společné vlastnosti jednotlivých indikátorů. V třetí kapitole pak budou zvoleny některé indikátory, na nichţ bude přiblíţen jejich výpočet, pouţití a vlastnosti. V poslední kapitole, která představuje praktickou část této práce, budu testovat zvolené indikátory na vybraných akciích českých společností a indexu PX, zahrnujícím nejlikvidnější akcie obchodované na českém trhu. Na základě takto získaných poznatků se na závěr pokusím zformulovat doporučení pro investory. 6

1 TECHNICKÁ ANALÝZA AKCIÍ A TECHNICKÉ INDIKÁTORY Při rozhodování, kdy a do čeho vloţit své volné finanční prostředky, si můţeme pomoci třemi typy analýz technická, fundamentální a psychologická. Tyto analýzy se liší ve vnímání důleţitosti údajů o investičních instrumentech, v této práci se zaměříme na konkrétní instrumenty a to akcie a akciové indexy. Fundamentální analýza pracuje s fundamentálními daty, jako jsou zisky, trţby, očekávaný růst zisku a dividend, atd. Fundamentální analytici věří, ţe existují cenotvorné faktory, které determinují vnitřní cenu. 1 Psychologická analýza se zajímá o účastníky finančního trhu a snaţí se předpovědět jejich chování. Věří, ţe lidé své chování opakují, a tak se snaţí odpovědět na otázku, co budou dělat ostatní. Technická analýza je postavena na analýze publikovaných trţních dat, kterými jsou kurzy nebo objemy obchodů. Dá se vyuţít jak na trzích s cennými papíry, tak třeba i na komoditních trzích. V této práci se budu dále soustředit pouze na technickou analýzu akcií. Hlavním cílem technických analytiků je prognózování krátkodobých pohybů akcií nebo akciových indexů. Techničtí analytici se domnívají, ţe je extrémně obtíţné či dokonce nemoţné stanovit vnitřní hodnotu akcie tak, jak to dělají fundamentální analytici. Proto se místo toho zaměřují na změny trţních cen jako indikátory nabídky a poptávky. Technická analýza je zaloţena na předpokladu, ţe všechno, co potřebuje investor vědět, je obsaţeno v trţních cenách. Dává nám doporučení, kdy provést obchod. Nejlepší je tyto přístupy kombinovat, protoţe kaţdá analýza nám lépe odpovídá na jinou otázku. Pokud se ptáme, s kterými konkrétními akciemi nebo indexy chceme obchodovat, odpověď nám můţe nabídnout fundamentální analýza. Ta je ovšem vhodná spíše pro dlouhodobé obchody, protoţe je celkem namáhavé sehnat všechny potřebné údaje k analýze. Nejlepší je tedy pomocí fundamentální analýzy vybrat akcii nebo akciový index, a pro vstup do pozice pouţít doporučení technické analýzy. 1 Brada, J.: Technická analýza, 2000, s. 7. 7

Základními předpoklady technické analýzy jsou: 2 - Trţní ceny odráţejí a zahrnují veškeré informace, - ceny se pohybují v trendech, - historie se opakuje. Tyto předpoklady vycházejí z myšlenek Dowovy teorie. Dowova teorie byla odvozena z článků, které publikoval Charles H. Dow ve Wall Street Journal v letech 1900 aţ 1902. Charles Henry Dow (1851-1902) byl novinář, zakladatel a první šéfredaktor časopisu Wall Street Journal. 3 Po jeho smrti William S. Hamilton a Robert Rhea shrnuli a rozpracovali myšlenky uvedené v Dowových článcích, a tak vznikla ucelená Dowova teorie. 4 Podle Ch. Dowa se většina akcií chová podobným způsobem. 5 Tudíţ nemusíme zkoumat kaţdou akcii zvlášť, ale situaci na trhu by měla dostatečně popisovat průměrná trţní cena akcií. K tomuto účelu vytvořil dva indexy: 6 - Dow-Jones-Rail-Average (DJRA) vytvořen 3. července 1884. V době vzniku se skládal z 11 akcií, z čehoţ 9 bylo akciemi ţelezničních společností a 2 akciemi průmyslových podniků. Dnes je tento index známý jako Dow Jones Transportation Average (DJTA) a skládá se z 20 akcií. - Dow-Jones-Industrial-Average (DJIA) poprvé publikován 26. května 1896 a zahrnoval 12 akcií průmyslových podniků. V roce 1928 byla báze DJIA rozšířena na 30 akcií. Tento počet akcií zůstává dodnes, avšak jejich sloţení se od té doby několikrát změnilo. Podstata celé Dowovy teorie je obsaţena v těchto tezích formulovaných Charlesem H. Dowem: 7 - Akciové indexy v sobě zahrnují všechny relevantní informace. - Pohyby akciových kurzů lze rozloţit na tři základní trendové pohyby, kterými jsou primární (1 rok a déle), sekundární (3 týdny aţ 3 měsíce) a terciární trend (méně neţ 3 týdny). 2 Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s. 12. 3 Brada, J.: Technická analýza, 2000, s. 31. 4 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 423. 5 Musílek, P.: Finanční trhy: instrumenty, instituce a manegament I. díl, 1996, s. 258. 6 Brada, J.: Technická analýza, 2000, s. 25. 7 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 427-433 8

- Budoucí vývoj kurzů (pokračování trendu nebo jeho změnu) lze odvodit z minulé trţní situace. Býčím, neboli rostoucím trendem (Bull Trend) nazýváme trend, jehoţ kaţdý vrchol je vyšší neţ předchozí, a taktéţ kaţdé dno je vyšší neţ dno předchozí. Naopak, pokud je kaţdý vrchol niţší neţ vrchol předchozí a kaţdé dno je niţší neţ dno předchozí, mluvíme o medvědím neboli klesajícím trendu (Bear Trend). Změna trendu z býčího na medvědí nastane, pokud nový vrchol nedosáhne úrovně předchozího vrcholu a nové dno leţí níţ neţ předchozí dno. Jestliţe byl doposud na trhu medvědí trend a nový vrchol leţí výše neţ předchozí vrchol, zatímco nové dno je výš neţ předchozí dno, značí to změnu trendu na býčí trend. - Primární trendy obsahují tři fáze akumulační, rostoucí a fáze distribuce. - Akciové indexy se musí navzájem potvrzovat. To, co je vyrobeno, musí být téţ dopraveno, proto by měl být vývoj obou indexů (DJIA a DJTA) stejný. - Objem obchodů musí potvrzovat trend. Nastoupený trend na trhu je potvrzen, pokud ho doprovází rostoucí objem obchodů. Oproti tomu klesající objem obchodů naznačuje pravděpodobnou změnu trendu. - Nastoupený trend trvá aţ k jasné změně trendu. Dowova teorie byla od svého vzniku vystavena silné kritice. Vyčítáno je jí především, ţe signály k nákupu a prodeji přicházejí příliš pozdě a můţou být falešné nebo nejednoznačně interpretovatelné. Dále pomáhá pouze při analýze primárního trendu, přičemţ na sekundárním a terciárním trendu lze téţ docílit vysokých zisků. Taktéţ se soustředí pouze na trh jako celek a proto není schopna umoţnit výběr jednotlivých akcií. 8 I přes své nedostatky je Dowova teorie teoretickým a všeobecným východiskem technické analýzy. Navíc v období 1897-1991 tato teorie poskytla 40 významných správných a pouze 5 nesprávných signálů, coţ hovoří v její prospěch. 9 Moderní technická analýza zahrnuje velké mnoţství metod a postupů, které se dají rozdělit do dvou základních skupin: 10 1. Grafické metody hledají opakující se formace, které vznikají na grafech ceny nebo objemu akcie. 8 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 433. 9 Tamtéţ, s. 433. 10 Musílek, P.: Finanční trhy: instrumenty, instituce a manegament I. díl, 1996, s. 266. 9

2. Technické indikátory Indikátor je funkce času, vektoru parametrů, historických cen a objemů, která konkrétním hodnotám přiřazuje vektor reálných čísel. 11 1.1 Technické indikátory Technické indikátory jsou matematické funkce přiřazující určitým hodnotám (cena, čas, objem) nějaké číslo. Snaţí se odhadnout pravděpodobný budoucí vývoj kurzu akcií. V průběhu času bylo vytvořeno velké mnoţství indikátorů. Jedno z moţných rozdělení můţe být následující: 1. Klouzavé průměry a metody na nich zaloţené 2. Oscilátory 3. Objemové indikátory 4. Sentiment indikátory 5. Indikátory šíře trhu Toto rozdělení není striktně dané, nabízí jenom moţné rozdělení indikátorů pro lepší orientaci. Některé indikátory můţou být zařazeny i do více skupin podle svých vlastností. V této kapitole přiblíţím jednotlivé skupiny indikátorů podle výše uvedeného rozdělení. Na konci kaţdé podkapitoly uvedu výčet indikátorů spadajících do dané skupiny. Toto by mělo pomoci případnému zájemci ve vyhledávání dalších informací k indikátorům, které nebudou v této práci dále rozebírány. K potřebám této práce vyberu pouze některé zástupce technických indikátorů, které v další kapitole popíši více. 1.1.1 Klouzavé průměry a metody na nich založené Klouzavé průměry (moving average MA) patří k nejoblíbenějším a nejpouţívanějším indikátorům. 12 Ukazují průměrnou hodnotu údajů během zvolené časové periody. Za jednotku této časové periody se nejčastěji volí den, ale rovněţ si můţeme zvolit týden, hodinu, minutu nebo jiné období, a to nejenom u klouzavých průměrů, ale u většiny indikátorů. Pokud není ve výpočtu přesněji uvedeno, o kterou cenu (rozumí se hodnota akcie nebo indexu v daném časovém období) se jedná, můţeme pouţít otevírací (open), nejvyšší (high), nejniţší (low) nebo uzavírací (close) cenu. 11 Ševčík, A., Fuchs, D., Gabriel, M.:.Finanční trhy. 2001, s. 104. 12 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 448. 10

Klouzavé průměry pomáhají identifikovat nastoupený trend a jeho případnou změnu. Fungují nejlépe v dobře trendujících trzích, ale dají se stejně dobře pouţívat i pro intradenní obchodování. 13 Zavěsí se na nově nastoupený trend, následují ho, a pokud se změní, změní se i směr klouzavého průměru. Jelikoţ ale trend následují a nepředbíhají, ohlásí změnu trendu s menším či větším zpoţděním, coţ můţe investora připravit o část potencionálního zisku. Proto je vhodné sledování klouzavého průměru doplnit sledováním některého dalšího indikátoru. Klouzavé průměry fungují nejlépe v dobře trendujících trzích, ale dají se stejně dobře pouţívat i pro intradenní obchodování. Získané hodnoty indikátoru se zakreslují do grafu spolu s cenou akcie nebo akciového indexu (pokud v dalším textu nebude uvedeno jinak, budu pojmem akcie mínit téţ akciové indexy). Nejčastějším vyhodnocováním signálů je sledování situace, kdy se indikátor protne s cenou. Pokud indikátor protne cenu zezdola nahoru, lze to chápat jako signál k nákupu. Prodejním signálem, pak rozumíme protnutí ceny indikátorem shora dolů. Pakliţe zadáme příkaz k nákupu (dlouhá, neboli long pozice) nebo prodeji (krátká neboli short pozice) na základě výše uvedených signálů, je vhodné umístit ochranný stop loss. V případě nákupu umístíme stop loss pod poslední niţší low a postupně ho posunujeme aţ k bodu zvratu. Analogicky se zachováme při prodeji a stop loss umístíme nad poslední vyšší high a postupně ho posunujeme dolů aţ k bodu zvratu. Ovšem pokud se stane, ţe je křivka klouzavého průměru plochá (trend jde do strany), raději podle klouzavých průměrů neobchodujte. 14 Důleţitou otázkou při pouţívání klouzavých průměrů je i to, jakou zvolit délku časové periody. Obecněji krátký klouzavý průměr rychleji reaguje na změnu trendu a vydává více signálů, ale s tím i více falešných. Dlouhý klouzavý průměr více vyhlazuje krátkodobé výkyvy v trendu. Díky tomu vydává méně signálů, ale s větším zpoţděním. Pro výběr správné délky klouzavého průměru by mohlo být vhodné doporučení, ţe tato délka má být poloviční, neţ je délka dominantního trţního cyklu. 15 Ovšem není vţdy snadné délku dominantního cyklu zjistit. 13 Financnik.cz, dostupné www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-klouzave-prumery.html 14 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, s. 149. 15 Tamtéţ, s. 148. 11

Výpočet klouzavého průměru se můţe lišit podle váhy přiřazované údajům různého stáří. Většinou můţeme volit mezi pěti druhy průměrů jednoduchý, váţený, exponenciální, trojúhelníkový a proměnlivý. Můţeme téţ kombinovat dva nebo tři průměry různých délek. Kromě klouzavých průměrů můţeme dále do této skupiny zařadit například: - MACD 16, - obálky, - Bollingerovy pásy, - procentní pásy či - klouzavou regresi. V dalším textu více přiblíţím jednotlivé druhy klouzavých průměrů, které patří k základním a nejvíce uváděným indikátorům, a téţ často uváděný indikátor MACD. 1.1.2 Oscilátory Tato skupina dostala svůj název podle toho, ţe indikátory do ní zařazené oscilují kolem stanovené úrovně nebo v rozmezí určitého pásma. Poskytují nám informace o změně ceny za zvolené časové období. Měří, jak silný je nastoupený trend, jaká je intenzita jeho kolísání a zda je pravděpodobné, ţe dojde ke změně trendu. 17 Tyto indikátory jsou většinou lehce sestrojitelné a zakreslují se do samostatného grafu. Taktéţ jejich interpretace je snadná. Čím kratší délku sledovaného období zvolíme, tím rychleji budou indikátory reagovat a vydávat více signálů. Tímto ovšem dochází i ke zvýšení mnoţství falešných signálů stejně jako u klouzavých průměrů. Avšak v tomto případě můţou přicházet signály o změně trendu dlouho před samotnou změnou. Indikátory této skupiny můţeme rozdělit do dvou kategorií: 18 Oscilátory s nestandardizovaným pásmem oscilace. Hodnota těchto indikátorů osciluje kolem středové linie, kterou je 0, 1 nebo 100. Můţeme sem zařadit například Momentum, Price Rate of Change, Moving Average Spread (MAS), cenový oscilátor (Price Oscillator) nebo Trix. 16 MACD je často zařazován téţ do skupiny oscilátorů. 17 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 454. 18 Tamtéţ, s. 454. 12

Oscilátory se standardizovaným pásmem oscilace. U těchto indikátorů je kromě středové linie vyznačeno i pásmo, v kterém se pohybují. Můţeme sem zařadit například Index relativní síly či Stochastik. Z vyjmenovaných indikátorů jsem vybrala oblíbené a často pouţívané Momentum, Index relativní síly a Stochastik, jejichţ vlastnosti jsem více specifikovala. 1.1.3 Objemové indikátory Na rozdíl od ostatních tato skupina pracuje nejenom s informacemi o čase a kurzu, ale do oblasti svého zájmu zahrnuje i objemy obchodů ( ). Objem je důleţitou doplňkovou veličinou, jejíţ sledování pomáhá rozpoznat náladu na trhu. Pokud objem obchodů roste, značí to větší aktivitu investorů. V případě rostoucího trendu se pak jedná o nárůst kupujících, coţ zvyšuje cenu a můţeme předpokládat pokračování růstu. Při klesajícím trendu zvyšující se objem značí nárůst prodávajících, coţ je dobrý předpoklad k dalšímu poklesu ceny. Naopak při upadající aktivitě na trhu je málo obchodníků ochotných za tuto cenu obchodovat, tudíţ můţeme očekávat změnu trendu. Předpokládaný vývoj trhu z porovnávání ceny a objemu obchodů můţeme shrnout do následující tabulky. Tabulka 1: Předpokládaný vývoj trendu vzhledem k vývoji ceny a objemu Cena Objem Předpokládaný trend rostoucí rostoucí rostoucí rostoucí klesající klesající klesající rostoucí klesající klesající klesající rostoucí Pramen: zpracováno dle Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s. 78. Samotné indikátory pak pracují buď pouze s údaji o objemech obchodů, nebo tyto údaje kombinují i s údaji o cenách. Mezi objemové indikátory patří On Balance Volume, který jsem zvolila jako zástupce této skupiny, protoţe je uváděn jako jeden z nejpouţívanějších 13

objemových indikátorů. Jeho vlastnosti a pouţití přiblíţím více. Dále sem můţeme zařadit například: Price and Volume Trend (PVT), Volume Rate-Of-Change (ROC), Volume Oscillator (Oscilátor objemu), Indexy PVI a NVI (Volume indexes), Volume Accumulation/ Distribution Indicator (AD), Chaikinův oscilátor nebo Money Flow Index (MFI). Tato skupina indikátorů má vyuţití především na trzích s malou likviditou, coţ je její největší předností. Ovšem stejně jako ostatní indikátory není ušetřena o moţnost vysílání falešných signálů, které jsou v tomto případě poměrně časté. 19 1.1.4 Sentiment indikátory Sentiment indikátory mají blízko k psychologické analýze. Předmětem jejich zkoumání jsou nálady, očekávání a mínění investorů. Účastníci obchodování jsou ovládáni optimismem či pesimismem a podle toho, která nálada na trhu převládá, kurz roste nebo klesá. Sentiment indikátory mají pak za cíl rozpoznat převaţující náladu na trhu a podle toho dát příslušný signál. Tuto skupinu můţeme dále rozdělit na dvě podskupiny, které se liší svým výkladem: 20 - anticyklické sentiment indikátory a - cyklické sentiment indikátory. V dalším textu stručně popíšu indikátory patřící do těchto dvou podskupin. 1.1.5 Indikátory šíře trhu Poslední skupina indikátorů se dívá na trh jako celek. Vychází s předpokladu, ţe většina akcií se vyvíjí stejným směrem jako celkový trh. Pokud se ovšem větší počet akcií pohybuje proti směru trendu trhu, můţe to znamenat, ţe máme očekávat změnu celkového trendu. 21 19 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 461. 20 Tamtéţ, s. 462. 21 Tamtéţ, 2007, s. 463. 14

Tyto indikátory jsou dobré pro předpověď pravděpodobné extrémní změny trendu, kterou odhalí s dostatečným předstihem. I přesto ovšem mohou přinášet falešné signály, a kvůli svému pohledu na celkový trh nejsou určeny pro analyzování jednotlivých akcií. Do indikátorů analyzujících šíři trhu můţeme zařadit například: Advance/Decline Line (A/D), Advance-Decline-Ratio, Advance-All-Ratio, McClellanův Sumation index (MSI), McClellanův oscilátor nebo Relativní sílu (tento indikátor nezaměňujme s indikátorem RSI). 15

2 VYBRANÉ TECHNICKÉ INDIKÁTORY Indikátorů technické analýzy existuje velké mnoţství, proto není moţné se v této práci věnovat všem. Vybrala jsem tedy některé zástupce, kteří patří v literatuře k nejvíce uváděným a jak se zdá, i hodně rozšířeným mezi investory. 2.1 Klouzavé průměry Jak uţ jsem uvedla, máme pět druhů klouzavých průměrů, jejichţ vlastnosti jsou souhrnně popsány výše. Dále uvedu jejich výpočet 22 a některé vlastnosti, jimiţ se od sebe liší. 2.1.1 Jednoduchý klouzavý průměr Jednoduchý klouzavý průměr (simple moving average - SMA) je nejjednodušší a nejznámější indikátor. Všem datům přiřazuje stejnou váhu. Jeho výpočet můţeme uvést jako, [2.1] kde je kurz akcie v aktuální obchodní den, je délka časové periody, za kterou je průměr počítán. Velkým nedostatkem jednoduchého MA je, ţe pokud je stará cena, která je při následujícím výpočtu vypuštěna, extrémně vysoká, pak jednoduchý MA poklesne. Pokud je stará cena velmi nízká, průměr vzroste. Ani jedna z těchto změn ovšem nemá nic společného s reálnou situací na trhu. 23 2.1.2 Vážený klouzavý průměr Váţený klouzavý průměr (weighted moving average - WMA) rozlišuje mezi důleţitostí hodnot různého stáří. Nejnovějším hodnotám přiřazuje největší váhu, která směrem do minulosti klesá. [2.2] 22 Všechny výpočty v této kapitole jsou s drobnými úpravami převzaty z Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s. 52 57. 23 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, s. 145-146 16

2.1.3 Exponenciální klouzavý průměr Exponenciální klouzavý průměr (Exponential moving average - EMA) dává největší váhu nejnovějším hodnotám, ale zároveň bere v úvahu všechny minulé data a to i ty, které uţ nespadají do uvaţované časové periody. Váhy rostou exponenciálně, přičemţ váha přiřazovaná nejnovější hodnotě je označovaná jako vyhlazovací faktor (smoothing factor) nebo téţ exponenciální procento. Tento vyhlazovací faktor je určen na základě délky periody MA, nebo můţe být stanoven primárně, z čehoţ následně vyplyne vhodná délka periody. 24 Pro výpočet exponenciálního MA potřebujeme hodnotu exponenciálního MA z předešlého dne. Pro úplný začátek můţeme místo exponenciálního MA pouţít např. jednoduchý klouzavý průměr. Dále je pak výpočet následující:. [2.3] Ekvivalentním vyjádřením je rovnice, [2.4] kde je vyrovnávací konstanta (vyhlazovací faktor). 2.1.4 Trojúhelníkový klouzavý průměr Trojúhelníkový klouzavý průměr (Triangular moving average - TMA) přiřazuje největší váhu hodnotám uprostřed počítané periody. Váhy klesají stejnou měrou jak směrem do minulosti, tak i do přítomnosti. Výpočet se mírně liší podle toho, zda je zvolená perioda lichá či sudá: Pro ( liché): Pro ( sudé): [2.5] 24 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 451. 17

. [2.6] Tento MA nebere v úvahu data před uvaţovanou periodou. Taktéţ se jedná o pomalejší a méně citlivý MA, protoţe při jeho výpočtu dochází k dvojnásobnému vyhlazení pouţité řady dat. 25 2.1.5 Proměnlivý (variabilní) klouzavý průměr Proměnlivý klouzavý průměr (Variable moving average -VMA) je speciálním případem exponenciálního MA, oproti kterému má jednu vyrovnávací konstantu navíc. Hodnota této konstanty se mění podle volatility ceny akcie. Největší váhu variabilní MA přiřazuje aktuálním datům, přičemţ bere v úvahu i data před zvolenou periodou. Hodnotu průměru v čase t = 1 nahradíme cenou v tomtéţ čase. Dále pak postupujeme podle vzorce [2.7] kde je druhá vyrovnávací konstanta nazývaná volatility ratio. je indikátor zvaný Vertical Horizontal Filter, a vypočítá se jako poměr rozdílu maximální a minimální ceny za zvolené období ku součtu absolutních hodnot denních cenových změn za zvolené období. Obvyklá délka zvoleného období je 28 a hodnota parametru bývá 12. Výhodou tohoto klouzavého průměru je, ţe v období vysoké volatility akcií reaguje velice rychle. Naopak, pokud jsou ceny akcií relativně stabilní, pak se průměr stává méně citlivým. 26 Proměnlivý MA můţe dobře fungovat na trzích slabě ale i silně trendujících, a to díky své konstrukci. 27 25 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 451. 26 Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s. 58. 27 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 451. 18

2.2 MACD Moving Average Convergence Divergence (MACD) neboli indikátor konvergence a divergence klouzavých průměrů je tvořen dvěma křivkami. První křivku dostaneme po odečtení dlouhodobého exponenciálního MA od krátkodobého exponenciálního MA a označujeme ji jako MACD. Druhou, nebo-li signální křivku získáme vyhlazením MACD pomocí dalšího exponenciálního MA. 28 [2.8] [2.9] signální křivka Obvykle jsou doporučovány hodnoty = 12, = 26, = 9. Ovšem je dobré nejprve otestovat, zda jsou tyto hodnoty pro daný trh optimální. 29 Pokud křivka MACD protne signální křivku shora, dává nám signál k prodeji. Naopak protneli ji zdola, je to signál k nákupu. Při prodeji (otevření krátké pozice) umístěte nad poslední vyšší high ochranný stop loss. V případě nákupu (otevření dlouhé pozice) umístěte tento stop loss pod poslední niţší low. 30 Indikátor MACD je vhodný pro obchodování na trhu s trendem, na postranním trhu podstatně vzrůstá počet signálů a klesá jejich spolehlivost. Signály podávané tímto indikátorem mají taktéţ velké zpoţdění, proto se nehodí pro krátkodobé spekulace. 31 2.3 Momentum Momentum zjišťuje velikost změny kurzu za určité období, čímţ měří zrychlení nebo zpomalení trendu. 32 Dává tak informace o druhu trendu panujícím na trhu, případně o jeho změně. Momentum bere v potaz skutečnost, ţe nově nastoupený trend je na začátku velmi intenzivní, avšak postupně ztrácí na dynamice, a po dosaţení svého lokálního maxima (v případě rostoucího kurzu) nebo lokálního minima (v případě klesajícího kurzu) dochází k velmi rychlému pohybu kurzu opačným směrem, čímţ je nastolen nový trend. 33 28 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, s. 152. 29 Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s. 77. 30 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, s. 153. 31 Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s. 77. 32 Říha, J.: Technická analýza cenných papírů, 1994, s. 61. 33 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 455. 19

Tento indikátor můţe mít absolutní nebo relativní podobu. Absolutní momentum: Relativní momentum: [3.1] [3.2] Hodnoty indikátoru se pohybují kolem oscilační linie 0 v případě absolutního Momenta nebo kolem oscilační linie 1 (popř. 100) v případě relativního Momenta. Zvolené rozpětí mezi porovnávanými cenami bývá většinou voleno z rozmezí 5 aţ 25. 34 Čím vyšší je toto časové rozpětí, tím je indikátor vyrovnanější, a vydává méně signálů, naopak při niţším rozpětí je indikátor citlivější a dává víc signálů. 35 Při interpretaci indikátoru Momentum můţeme pouţít více způsobů. Protne-li Momentum oscilační linii zezdola nahoru, je to povaţováno za nákupní signál. Pokud indikátor oscilační linii protne seshora dolů, povaţujeme to za signál k prodeji. 36 Můţeme téţ sledovat divergence mezi cenou a indikátorem. Kdyţ cena dosáhne nového vyššího vrcholu, zatímco indikátor dosáhne niţšího vrcholu, jedná se o signál k prodeji. Naopak nákupní signál je vysílán, kdyţ cena dosáhne nového niţšího dna, zatímco indikátor vytvoří vyšší dno. 37 Dále můţeme Momentum pouţít pro odhad změny trendu: 38 je-li hodnota nad oscilační linií a dále roste, znamená to silný býčí trend, je-li hodnota pod oscilační linií a dále klesá, vypovídá to o silném medvědím trendu, je-li hodnota nad oscilační linií a prudce k této linii klesá, můţe přijít změna trendu, je-li hodnota pod oscilační linií a prudce k této linii roste, můţe nastat změna trendu, jel-li indikátor plochý, značí to trh bez jasného trendu. Taktéţ se můţeme dívat na tempo přírůstků hodnoty absolutního Momenta. Jestliţe pozorujeme zpomalování přírůstků kladného Momenta, můţeme očekávat změnu rostoucího 34 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 455. 35 Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s. 66. 36 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 455. 37 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, s. 168. 38 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s 455. 20

trendu na klesající. Jestliţe dochází ke zpomalování přírůstků negativního Momenta, jedná se o signál změny klesajícího trendu na rostoucí. 39 Překoupený a přeprodaný trh můţeme určovat pomocí referenčních linií, jejichţ úrovně nejsou jasně dané, ale musíme je určit vzhledem k danému cennému papíru a danému trhu. Správně umístěné referenční linie jsou takové, ţe hodnota indikátoru leţí pouze 5% času mimo jimi vymezenou oblast. Tento poţadavek nám můţe pomoci splnit, pokud umístíme tyto linie tak, ţe budou protínat jedna nejvyšší vrcholy a druhá nejniţší dna Momenta za posledních 6 měsíců. Umístění těchto linií bychom měli upravovat jednou za 3 měsíce. 40 Na silně trendujícím trhu nás však můţe Momentum zklamat a vysílat ukvapené signály. Při nástupu silného rostoucího trendu se můţe stát, ţe indikátor zůstane nad referenční linií ukazující překoupený trh velmi dlouho a vydává signály k prodeji, zatímco cena na trhu stále roste. Stejně tak můţe setrvat dlouho pod referenční linií ukazující přeprodaný trh, i kdyţ rozběhnutý klesající trend bude ještě nějakou dobu pokračovat. 41 Nevýhodou Momenta je, ţe kvůli své konstrukci, která je zaloţena pouze na dvou trţních cenách, nevysílá vţdy správné signály. Za další nedostatek lze povaţovat jeho nestandardizovaná pásma oscilace. 42 Občas se taky můţe stát, ţe se nebude chovat jako vedoucí indikátor, ale bude trend na trhu pouze následovat. Toto se můţe stát v situaci, jak uvádí Elder 43, kdy je dav zasaţen významnou negativní zprávou, která zapříčiní náhlý pokles jak cen, tak indikátoru. 2.4 Index relativní síly (RSI) Od doby, kdy byl J. Wellesem Wilderem vyvinut, se Index relativní síly (Relative Strength Index, RSI) stal jedním z nejoblíbenějších indikátorů. RSI vyjadřuje vnitřní sílu jednotlivého cenného papíru. Tento indikátor byl vytvořen, aby vykompenzoval tři hlavní nedostatky ostatních oscilátorů: 44 39 Musílek, P.: Finanční trhy: instrumenty, instituce a manegament I. díl, 1996, s. 280. 40 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, s. 166. 41 Tamtéţ, s. 166. 42 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s 456. 43 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, s. 171 44 Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s. 70. 21

1. Hodnoty ostatních oscilátorů jsou mnohdy chybně ovlivňovány vývojem minulých dat, která jsou součástí jejich výpočtu. Takto vypočtené hodnoty indikátoru pak mohou být zavádějící. 2. Problémem oscilátoru je vhodná volba horní a dolní hranice, jejichţ překročení je signálem k nákupu či prodeji. 3. Oscilátory vyţadují pro svůj výpočet dlouhé a husté časové řady. Výpočet provedeme dle: [3.3] RS podíl průměrných kladných změn v kurzu a průměrných záporných změn v kurzu během stanovené časové periody. Autor indikátoru doporučuje jako časovou periodu zvolit 14 dní. Taktéţ jsou pouţívány 9 ti denní a 12 ti denní periody. Pro výpočet RSI u trţních indexů je doporučována perioda 105 dní. Avšak bez ohledu na doporučení je vhodné přizpůsobit délku časové periody dané akcii a trhu, na němţ je obchodována. Hodnoty RSI se pohybují v intervalu 0 aţ 100. 45 RSI lze interpretovat těmito způsoby: 46 1. Analýza divergencí, která spočívá v porovnávání průběhu vývoje kurzu a průběhu RSI. Jestliţe se indikátor vyvíjí opačně, neţ kurz dané akcie, blíţí se změna trendu. 2. Extrémní hodnoty nejsou signálem k nákupu nebo prodeji, ale ohlašují moţnost změny trendu. Jako extrémní hodnoty jsou doporučovány hranice 70 a 30, rovněţ lze pouţít hodnot 80 a 20, popř. 75 a 25. 3. Analýza formací a vzorů na grafu indikátoru RSI. Jedná se zejména o formace typu hlava a ramena, vrcholy, dna apod. (Grafickými metodami se tato práce nezabývá, proto zde nebudou dále rozváděny.) 4. Sledování průsečíků ve vývoji indikátoru se středovou linií 50. Pokud hodnota indikátoru vzroste nad tuto linii, povaţujeme to za signál k nákupu, naopak pokud klesne pod tuto linii, indikátor nám dává signál k prodeji. 45 Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s.70 a Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 457. 46 Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s. 71-72 a Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s.455 a Říha, J.: Technická analýza cenných papírů, 1994, s. 67 68. 22

5. Technika klesajících a rostoucích vln je zaloţena na hledání situací kdy indikátor vzroste nad horní hranici (extrémní hodnota, např. 70), poté klesne zpět pod tuto hranici a vytvoří dno. Následně indikátor opět vzroste téměř k horní hranici a pak začne klesat pod úroveň předešlého dna. Tento pokles značí vhodný okamţik k prodeji. Rostoucí vlna představuje zrcadlový obraz vlny klesající, která je signálem k nákupu. Při zadání příkazů k nákupu nebo prodeji je vhodné zadat téţ stop loss, abychom předešli nečekaným ztrátám. V případě interpretace podle bodu 1 a 5 umístěte stop loss pod poslední niţší cenové dno (v případě signálu k nákupu) nebo nad poslední vyšší cenový vrchol (v případě signálu k prodeji). 47 Pro určování extrémních hodnot a referenčních linií podle nich zakreslených je doporučeno stejné pravidlo jako u Momenta: Umístěte kaţdou linii na takové úrovni, mimo kterou se indikátor pohyboval méně neţ 5% času během posledních 4-6 měsíců. Linie by měly protínat nejvyšší vrcholy a nejniţší dna indikátoru. 48 Výhodou indikátoru RSI jsou jeho mnohostranné moţnosti vyuţití v praxi, taktéţ je relativně nenáročný na vstupní data. Vzhledem k zřetelně vymezenému pásmu se dá dobře vyuţít k analýze překoupeného, přeprodaného trhu a k identifikaci klesajících a stoupajících vln. 49 Ovšem vhodné extrémní hodnoty, které udávají toto pásmo, se na různých trzích liší a můţou se lišit i rok od roku na stejném trhu. 50 Některé signály k nákupu a prodeji můţou přijít se zpoţděním a stejně jako většina ostatních indikátorů můţe i tento vysílat falešné signály. 51 2.5 Stochastik Konstrukce indikátoru Stochastik (Stochastic Oscillator) vychází z předpokladu, ţe v období rostoucího trendu má uzavírací cena tendenci přibliţovat se dennímu maximu. Naopak v období klesajícího trendu je uzavírací cena blízko denního minima. Stochastik tedy sleduje vztah uzavírací ceny akcie v poslední den zvolené periody a obchodního rozpětí během této periody. Je sloţen ze dvou křivek: 47 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, s. 188. 48 Tamtéţ, s. 187. 49 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 458. 50 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, 187. 51 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 458. 23

Rychlá křivka, [3.4] a pomalá křivka, která se vypočítá jako jednoduchý klouzavý průměr o délce m z první křivky m délka periody počítaného klouzavého průměru, obvykle m=3 [3.5] Pomocí výše uvedených vzorců vypočítáme tzv. rychlý Stochastik. Tento indikátor má ovšem ještě druhý způsob vyjádření, který je dokonce oblíbenější, a to tzv. pomalý Stochastik. Výpočet pro křivku %K (označme ji v tomto případě jako %K S ) je u pomalého Stochastiku následující:. [3.6] Původní křivka %K je vlastně nahrazena svým klouzavým průměrem o délce periody k. Obvyklá hodnota je k=3. Výpočet křivky %D zůstává stejný a počítá se z %K S. Pro oba dva typy Stochastiku je většinou volena délka periody, přes kterou je počítán MA, rovna 3. Počet dnů, v kterých se hledá minimální a maximální cena, bývá obvykle n=5, ale doporučují se téţe hodnoty n mezi 5 a 12. Hodnoty obou křivek se pohybují v rozmezí 0 aţ 100. 52 Stochastik má několik metod interpretace: 1. Analýza divergencí. Prodejním signálem je současný průběh těchto událostí: Cena akcie dosáhne vrcholu, poté klesne a znovu vzroste na úroveň vyšší, neţ byl předchozí vrchol. V tom samém období křivka %D vzroste a poté poklesne, aby znovu vytvořila vrchol, ale tentokrát niţší. A potvrzením signálu je protnutí křivky %D křivkou %K shora. Při nákupním signálu je průběh analogický: Cena vytvoří po sobě dvě dna, přičemţ druhé je hlubší neţ první. Křivka %D vytvoří taktéţ dvě dna, ale druhé je méně hluboké oproti prvnímu. Krátce po tom můţeme pozorovat protnutí křivky %D křivkou %K zdola. Větší pravděpodobnost úspěchu signálů nastane mezi 10 aţ 15% pro nákup a 85 aţ 90% pro prodej. 53 52 Víšková, H., Technická analýza akcií, 1997, s. 74. 53 Říha, J.: Technická analýza cenných papírů, 1994, s. 71-74. 24

2. Pokud křivka %D vzroste nad horní hranici a pak se vrátí zpět pod ni, můţeme to povaţovat za signál k prodeji. Naopak za nákupní signál povaţujeme pokles křivky %D pod dolní hranici a návrat zpět nad tuto hranici. Obvyklé hodnoty horní a dolní hranice jsou 70 a 30, 75 s 25 nebo 80 a 20. 54 3. Překročení horní hranice křivkou %D zespodu značí signál k prodeji a překročení dolní hranice křivkou %D shora značí signál k nákupu. Hodnoty hranic jsou stejné jako v předchozím bodě. 55 4. Protnutí křivky %K křivkou %D zespoda značí signál k prodeji. Protnutí křivky %K křivkou %D shora značí signál k nákupu. 56 5. Extrémní hodnoty. Dost často se stává, ţe křivka %K dosáhne úrovní 0 nebo 100. Toto ovšem není signálem předpovídajícím dno nebo vrchol, ale naznačujícím extrémní slabost nebo sílu cenného papíru. Po dosaţení úrovně 0% se křivka %K často pohybuje k úrovni 20 25% a zpět. Aţ po vystoupení z tohoto rozmezí lze očekávat malý vzestup kurzu. Naopak malý pokles kurzu následuje po situaci, kdy se křivka %K dotkne úrovně 100%, pohybuje se k 75-80% a zpět a pak vystoupí z tohoto rozmezí. 57 6. Signál zvratu. Pokud se delší dobu pohybuje křivka %K v poměrně stejném směru a náhle prudce změní směr (o 2-12%), jedná se o signál, ţe dojde ke změně trendu. 58 7. Potvrzení trendu. Krátkodobý trend nám potvrzuje, kdyţ obě křivky indikátoru (%K i %D) shodně rostou (rostoucí trend) nebo klesají (klesající trend). 59 U analýzy divergencí je doporučeno při nákupním signálu umístit ochranný stop loss pod poslední dno vytvořené cenou. Při prodejním signálu je dobré umístit stop loss nad poslední vrchol vytvořený cenou. Nejlepšími signály k nákupu jsou divergence, při kterých první dno indikátoru Stochastic leţí pod dolní hranicí a druhé nad touto hranicí. Naopak nejlepší signál k prodeji nastane, pokud první vrchol indikátoru leţí nad horní hranicí a druhý pod touto hranicí. 60 54 Víšková, H., Technická analýza akcií, 1997, s. 75. 55 Tamtéţ, s. 75. 56 Víšková, H., Technická analýza akcií, 1997, s. 75. 57 Říha, J.: Technická analýza cenných papírů, 1994, s. 74. 58 Víšková, H., Technická analýza akcií, 1997, s. 76. 59 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, s. 185. 60 Tamtéţ, s. 182 183. 25

Nevýhodu tohoto indikátoru můţeme objevit na trendujících trzích, kdy Stochastik velmi rychle dosáhne horní nebo dolní hranice a dává signály k prodeji nebo nákupu, zatímco cena stále pokračuje v nastoupeném trendu. V této situaci je lepší sledovat jen nákupní signály u rostoucího trendu a u klesajícího trendu zase pouze signály k prodeji. Elder ve své knize doporučuje při rostoucím trendu na trhu nečekat na další signály, ale okamţitě po poklesu křivek indikátoru pod dolní hranici zadat příkaz k nákupu nad úroveň nejvyšší dosaţené ceny během předešlého dne. Pokud se příkaz realizuje, zadejte stop loss pod nejniţší cenu aktuálního či předešlého dne. Analogicky se, dle doporučení, máme zachovat na klesajícím trendu při vystoupení indikátoru nad horní hranici. V tomto případě zadáme příkaz k prodeji pod nejniţší cenu předešlého dne a stop loss umístíme nad nejvyšší cenu aktuálního či předešlého dne. Zda se v tomto případě řídíme podle aktuálního či předešlého dne, určíme podle toho, který den je nejvyšší cena vyšší. 61 Tvar vrcholu nebo dna indikátoru nám můţe pomoci určit, zda bude změna trendu prudká nebo pomalá. Při úzkém a mělkém (nízkém) dnu (vrcholu) bude změna prudká, naopak při hlubokém (vysokém) a širokém dnu (vrcholu) můţeme čekat slabou změnu trendu. Je vhodné ignorovat signály předpovídající slabou změnu trendu a řídit se pouze nákupními či prodejními signály, které jsou vydávány před moţností prudké změny trendu. 62 2.6 On Balance Volume (Bilance objemu) Tento indikátor je jedním z nejpouţívanějších objemových indikátorů, ale i indikátorů vůbec. Vychází z předpokladu, ţe na trhu obchodují dva typy investorů smart money a general public. 63 Smart money jsou profesionální investoři, kteří jsou schopni nakupovat při nízkých cenách a prodávat při vysokých cenách. Předpokládá se, ţe tito investoři obchodují aţ do doby, kdy trend překročí polovinu své délky a pak se z trhu vytrácejí, coţ má za následek změnu trţních cen. Oproti tomu general public nejsou dostatečně informovaní a nesledují situaci, proto se většinou rozhodují špatně a obchodují aţ při jasně nastoupeném trendu nebo dokonce ve směru končícího trendu. 64 Konstrukce On Balance Volume (OBV) je zaloţena na průběţném sčítání objemu obchodů dané akcie. Hodnotu indikátoru spočítáme tak, ţe objem obchodů přičteme nebo odečteme od 61 Elder, A.: Tradingem k bohatství, 2006, s. 184. 62 Tamtéţ, s 184. 63 Brada, J.: Technická analýza, 2006, s. 84. 64 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007 a Brada, J.: Technická analýza, 2006, s. 84. 26

předchozí hodnoty OBV podle toho, zda je aktuální kurz vyšší (přičítáme) nebo niţší (odečítáme) neţ předchozí kurz. Matematicky lze výpočet zapsat jako 65 kde, [4.1] pro, pro, pro, nebo ve tvaru. [4.2] Za hodnotu indikátoru na počátku počítaného období můţeme zvolit libovolnou konstantu. Samotná výše indikátoru OBV není důleţitá. Porovnáváme chování indikátoru vzhledem k vývoji ceny na trhu. Pokud se vývoj indikátoru a ceny shoduje (oba dva ukazatele rostou nebo klesají současně), potvrzuje to nastoupený trend na trhu. Ovšem důleţitými signály jsou situace, kdy mezi cenou a indikátorem dochází k divergenci. O nákupní signál jde v případě, kdy indikátor začne stoupat, zatímco cena stále klesá. Naopak pokles indikátoru v době růstu ceny značí dobrou příleţitost k prodeji. OBV patří mezi indikátory, které předbíhají trend, coţ znamená, ţe změna trendu indikátoru nastává o něco dříve, neţ dojde ke změně trendu na trhu. Ovšem nevýhodou tohoto indikátoru je, ţe nedokáţe rozlišit a zohlednit, zda došlo k nepatrné nebo razantní, podstatné změně kurzu. 66 Další nevýhoda se můţe projevit v případě kontinuálního obchodování, kdy se hodnota indikátoru počítá z uzavírací ceny. Pokud akcie uzavřela na niţší ceně neţ předchozí den, tak hodnota OBV poklesne, a to i přesto, ţe přes den mohla být obchodována za cenu vyšší neţ předchozí den a ve velkých objemech. 67 2.7 Anticyklické sentiment indikátory Tato podskupina se zakládá na předpokladu, ţe široká investorská veřejnost je převáţně sloţena s drobných investorů, kteří špatně odhadují vývoj trendu, a tudíţ jednají opoţděně. 65 Brada, J.: Technická analýza, 2006, s. 84. 66 Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 461. 67 Víšková, H.: Technická analýza akcií, 1997, s. 79. 27

Proto bychom se měli chovat opačně, neţ naznačují indikátory vyhodnocující aktivitu těchto drobných investorů. To znamená, ţe pokud hodnota indikátoru v této podskupině roste, měli bychom prodávat a naopak. Do této podskupiny zahrnujeme následující indikátory: 1. Odd-lot Theory 68 Na burzách jsou většinou stanoveny minimální jednotky, ve kterých lze obchodovat. Za realizaci obchodu v menších objemech musí investor zaplatit poplatek. V těchto neúplných jednotkách (neboli odd-lotech) obchodují většinou drobní investoři, protoţe na obchody v celých lotech nemají dostatek financí. Podle technických analytiků nejsou drobní investoři dostatečně vzdělaní ve finanční oblasti a nemají dostatek informací, proto zpravidla obchodují na základě chybných rozhodnutí. 2. Short Sales Ratio 69 Poměr prázdných prodejů (short sell) informuje o mnoţství uzavřených prázdných prodejích za určité období (většinou měsíc). Investor prodá akcie, které nevlastní, ale má pouze zapůjčené, později je koupí zpět a vrátí zapůjčovateli. Tyto prodeje vyjadřují spekulace na budoucí pokles akciových kurzů. 3. Doporučení investičních poradců 70 Tento indikátor vychází z předpokladu, ţe většina profesionálních poradců nepředpovídá budoucí trend, ale následuje trend, který právě panuje na trhu. Tudíţ je doporučeno anticyklické chování oproti tomuto indikátoru, který kopíruje nastoupený trend na trhu. 4. Put/Call Ratio 71 Put/Call Ratio pracuje s poměrem prodejních a kupních opcí. Úspěchy při obchodování pomocí tohoto indikátoru nejsou zanedbatelné, i kdyţ je to nejmladší sentiment indikátor. 2.8 Cyklické sentiment indikátory Indikátory této podskupiny se snaţí přinášet informace o chování profesionálních a úspěšných investorů. Proto bychom měli jít stejným směrem, jako tyto indikátory, tzn. nakupovat při rostoucí hodnotě indikátoru a prodávat při klesající hodnotě. 68 Musílek, P.: Finanční trhy: instrumenty, instituce a manegament I. díl, 1996, s. 281 282. 69 Musílek, P.: Finanční trhy: instrumenty, instituce a manegament I. díl, 1996 70 Musílek, P.: Finanční trhy: instrumenty, instituce a manegament I. díl, 1996, s. 282-283 a Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích, 2007, s. 462. 71 Tamtéţ 28

Cyklickými sentiment indikátory jsou: 1. Barron s Confidence index 72 Barron s Confidence index (BCI), neboli Barronův index důvěry (někdy téţ označován jenom jako Index důvěry) podává informaci o situaci na trzích dluhopisů. Tento indikátor vychází z předpokladu, ţe obchodníci s dluhopisy jsou schopni rychleji odhadovat budoucí změny trendu neţ obchodníci na akciovém trhu. Tudíţ co se v současnosti děje na trzích s dluhopisy, bude se s mírným zpoţděním dít na trzích s akciemi. 2. Struktura portfolia fondů 73 Podle podílu likvidních prostředků na celkovém portfoliu fondů usuzuje tento indikátor na existenci (můţeme očekávat rostoucí trend) nebo neexistenci (můţeme očekávat klesající trend) kupního potenciálu na trhu. 72 Tamtéţ 73 Musílek, P.: Finanční trhy: instrumenty, instituce a manegament I. díl, 1996, s. 285 286. 29

3 VYBRANÉ INDIKÁTORY V PRAXI Indikátorů technické analýzy existuje nepřeberné mnoţství, a je jenom na jejich uţivateli, který si z nich si zvolí. Většinou se kombinuje více indikátorů nejlépe z různých skupin, například klouzavé průměry můţeme doplnit indikátory informujícími o změně objemu obchodů. Není snadné vybrat správné indikátory, na kterých by obchodník měl zaloţit svůj obchodní systém. Vţdy je třeba přihlíţet k tomu, s jakou akcií či indexem a na jakém trhu chceme obchodovat. Stejný indikátor má jinou vypovídací schopnost na různých trzích i u různých akcií na stejném trhu. V této kapitole otestuji vybrané indikátory na vybraných instrumentech. Pro vykreslování indikátorů jsem pouţila demoverzi obchodní platformy XTB-Trader 74. Všechny pouţité informace o hodnotách kurzů akcií a hodnotách daných indikátorů jsou získané právě z této platformy. Při výběru instrumentů jsem se soustředila na český trh, a jako jeho hlavního reprezentanta jsem vybrala index PX, který zahrnuje nejobchodovatelnější akcie na českém trhu. Dále jsem vybrala tři akcie obsaţené v tomto indexu, podle objemu obchodů za rok 2007 a 2008. Při výběru jsem se musela omezit na akcie, s kterými je moţné obchodovat v demoverzi pouţité platformy. Nejobchodovatelnějšími 75 akciemi za tyto dva roky byly akcie společnosti ČEZ a Telefónica O2 Czech Republic. Třetí testovanou akcií jsem zvolila akcie Komerční banky, s kterými se za dané období obchodovalo nejméně (v rámci nabízených akcií v jiţ uváděné demoverzi). Indikátory, testovanými na vybraných akciích, jsem zvolila jednoduchý klouzavý průměr (SMA), jako základního zástupce klouzavých průměrů, a první tři indikátory popisované v předešlé kapitole MACD, RSI a Momentum. Tyto indikátory byly vhodné i ke způsobu zpracování praktické části. Pokud existovalo u daného indikátoru více metod vyhodnocování, zvolila jsem takovou, která se mi zdála být nejobjektivnější. Musíme brát v potaz, ţe při zvolení jiného způsobu vyhodnocování, by nákupní a prodejní signály přicházely v jiný okamţik, tudíţ i konečný výnos by byl rozdílný. 74 Po zaregistrování demoúčtu na stránkách www.xtb.cz je tato platforma zdarma k dispozici. 75 Údaj o velikosti obchodování byl získán jako průměr denních objemů obchodů za rok 2007-2008. Historické hodnoty kurzů ani objemů není bohuţel z platformy XTB-Trader moţné získat v jiném formátu neţ pozorováním grafů. Údaje, z kterých jsem počítala průměr, jsem získala od operátora zákaznického centra společnosti XTB. Tyto data byly sehnány z internetu a mírně se liší od hodnot uváděných v platformě, coţ by ale nemělo mít velký vliv na pořadí akcií podle objemu obchodů. 30

Testování jsem rozdělila na dvě části. V první části jsem se dívala na období let 2007-2008 a signály vyhodnocovala na denním grafu. V druhé části jsem vyhodnocovala nákupní a prodejní signály za 6 obchodních dní v období 21. 12. 30. 12. 2008, a to na minutovém grafu. U obou testování jsem abstrahovala od poplatků. Kurzy uváděné v grafech i v běţně zveřejňovaných kurzovních lístcích jsou ceny poptávkové. To znamená, ţe při nákupu (dlouhá pozice) můţeme za tuto cenu prodat. Při ukončení krátké pozice (odkoupení prodaných akcií nazpět) musíme k této ceně připočítat spread. U prvního testování (za období 2007-2008) jsem spread nezapočítávala. U druhého testování uvedu obě varianty bez započítání spreadu a se započítáním spreadu. Při vyhodnocování signálů jsem postupovala tak, ţe při prvním signálu v daném období jsem otevřela pozici. Uvaţovala jsem moţnost obchodování dlouhých i krátkých pozic. To znamená, ţe pokud indikátor vydal signál k nákupu, otevřela jsem dlouhou pozici (nakoupila) a jakmile přišel signál k prodeji, uzavřela jsem tuto pozici a zároveň otevřela krátkou pozici (prodala). Při dalším nákupním signálu jsem opět stávající pozici uzavřela a otevřela dlouhou pozici, a tak stále dokola, aţ do konce sledovaného období. Na konci období jsem uzavřela aktuální pozici, i kdyţ nepřišel ţádný signál. Nakupovala jsem a prodávala vţdy jednu jednotku akcie či indexu. Kromě celkového výnosu (ztráty) všech uzavřených pozic jsem sledovala počet signálů, které vedly k zisku, a jaký měly tyto ziskové signály výnos vzhledem ke ztrátovým. Pro porovnání celkových výnosů (ztrát) uvádím, k jakým výsledků bychom došli při metodě buy and hold na začátku období nakoupili a na konci prodali. Neţ přistoupím k prezentování výsledků testu, uvedu ještě zvolené parametry a způsob výkladu signálů u jednotlivých indikátorů: a) Jednoduchý klouzavý průměr Jakou časovou periodu (parametr n) jsem zvolila 30 období 76. Jedním obdobím se rozumí jeden den u testování za dva roky, prováděné na denním grafu, a jedna minuta 76 Tuto hodnotu uvádí Brada [2000, s. 64] jako zpravidla pouţívanou pro potřeby technické analýzy. 31