TECHNICKÁ ANALÝZA VYBRANÝCH AKCIOVÝCH TITULŮ NA ČESKÉM A ZAHRANIČNÍM KAPITÁLOVÉM TRHU. Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta.

Transkript

1 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Studijní obor: Matematika ekonomie TECHNICKÁ ANALÝZA VYBRANÝCH AKCIOVÝCH TITULŮ NA ČESKÉM A ZAHRANIČNÍM KAPITÁLOVÉM TRHU Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr MÁLEK Autor: Josef MAREK Brno, 2011

2 Jméno a příjmení autora: Josef Marek Název bakalářské práce: Technická analýza vybraných akciových titulů na českém a zahraničním kapitálovém trhu Název práce v angličtině: Technical analysis of chosen stock titles at Czech and foreign capital market Katedra: katedra financí Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Málek Rok obhajoby: 2011 Anotace: Předmětem bakalářské práce Technická analýza vybraných akciových titulů na českém a zahraničním kapitálovém trhu je rozbor technické analýzy a zaměření se na použitelnost technické analýzy v praxi. Na začátku této práce je charakteristika finančního systému a zasazení technické analýzy do tohoto systému. Následuje popis jednotlivých prvků technické analýzy a uplatnění technických indikátorů na kapitálových trzích. Annotation: Subject of thesis, Technical analysis of choosen stock titles at Czech and foreing capital market is a study of both technical analysis and focus of usability of technical analysis in practice. The beginning of this thesis is consisted of characteristics of financial system and infliction of technical analysis into this system. Followed by description of individual elements of technical analysis and exercise of technical indicators at capital markets. Klíčová slova: Finanční systém, kapitálový trh, technická analýza, grafické formace, technické indikátory Keywords: Financial system, capital market, technical analysis, graphic formation, technical indicators 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Technická analýza vybraných akciových titulů na českém a zahraničním kapitálovém trhu vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Málka a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne: vlastnoruční podpis autora 3

4 Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Petru Málkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. 4

5 Obsah 1. Úvod Teoretický základ analýzy cen akcií Finanční systém Finanční trh Metody odhadu cen cenných papírů Technická analýza Fundamentální analýza Psychologická analýza Teorie efektivního trhu Teorie technické analýzy Dowova teorie Trendy Trendové linie Klouzavé průměry Metody založené na technických indikátorech Indikátory vztahující se jen k cenám Indikátory vztahující se k objemu i k cenám Indikátory vztahující se jen k objemu Grafické formace Reverzní grafické formace Konsolidační grafické formace Uplatnění technické analýzy na vybraných titulech kapitálových trhů Zkoumání vybraného titulu na domácím a zahraničním trhu Indikátor Moving Average Convergence / Divergence (MACD) Indikátor Rate of Change (ROC) Indikátor Relative Strength index (RSI) Money flow index (MFI) On Balance Volume (OBV) Celkové zhodnocení praktické části: Závěr Použitá literatura:

6 Úvod Technická analýza se začala vyvíjet již od 17. století a od počátku rozdělovala odbornou veřejnost na odpůrce a příznivce této teorie. Odpůrci hlavně prosazovali teorii efektivních trhů, podle které se nedá jakkoliv předpovědět cena akcie v budoucnosti. Příznivci naopak prosazovali názor, že cena akcie se dá předpovědět podle vývoje dat obchodů z minulosti (pohyby kurzu, objemů aj.). Postupně začal převládat názor příznivců a technickou analýzu dnes používají odborníci i široké investiční publikum. Pro cíl bakalářské práce jsem si stanovil aplikování indikátorů technické analýzy na domácím i zahraničním trhu. K tomuto tématu mě přivedla zvědavost, do jaké míry se signály vytvořené jednotlivými indikátory technické analýzy potvrzují, tedy jak moc můžeme jednotlivým indikátorům technické analýzy důvěřovat při obchodování. Práce je rozdělena na tři části. První část je věnována jednotlivým trhům v ekonomice a metodám, jak můžeme odhadnout cenu instrumentů na těchto trzích. Druhá část se zaměřuje na teoretickou část technické analýzy. Zde se popisuje teoretický základ celé technické analýzy. V poslední části je vybráno několik indikátorů technické analýzy a je provedena jejich aplikace na zahraniční akciový titul Bank of America z Newyorské burzy a na titul Erste bank z Burzy cenných papírů Praha. 6

7 1 Teoretický základ analýzy cen akcií 1.1 Finanční systém Finanční systém slouží především k realokování zdrojů od přebytkových subjektů k deficitním. Např. přebytkovými subjekty mohou být některé domácnosti, které vytváří své úspory díky rozdílu svých příjmů a výdajů. Tyto úspory jsou dále využity ve finančním sektoru jako investice. Tyto i další přesuny si můžeme názorně ukázat na schématu viz. níže. Graf č. 1: Ekonomický systém Pramen: FUCHS, D. Finanční trhy 1. vydání, Tiskárna BonnyPress, Brno, 2004 ISBN V našem modelu vidíme jak platební přesuny (přerušované šipky), tak i tok produkce (plné šipky). Finanční trh je srdcem našeho modelu, přichází s ním do styku domácnosti i podnikový sektor. Zde se právě přesunují volné peněžní prostředky od přebytkových subjektů k deficitním. Díky finančním operacím probíhajících na finančním trhu jsou peníze směňovány za různé finanční instrumenty. To následně umožňuje nákup nových kapitálových statků, zvyšuje produkční možnosti ekonomiky a tudíž i urychluje ekonomický růst. 1 1 FUCHS, D. Finanční trhy 1. vydání, Tiskárna BonnyPress, Brno, 2004 ISBN

8 1.2 Finanční trh Finanční trh je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou peněz a kapitálu. Díky tomuto střetu nabídky s poptávkou vzniká cena finančního aktiva. Finanční trh můžeme dělit podle různých kritérií. Nejčastěji se finanční trh dělí podle jednotlivých druhů finančních instrumentů, které se na jednotlivých segmentech finančního trhu vyskytují. Jako základní čtyři segmenty finančního trhu považujeme trh s cizími měnami, peněžní trh, kapitálový trh a trh drahých kovů. Peněžní trh na tomto trhu se setkávají subjekty mající krátkodobý přebytek se subjekty, které díky jejich dočasnému nedostatku tyto peněžní prostředky poptávají. Základní vlastností finančních nástrojů vyskytujících se na tomto trhu je jejich krátkodobá doba splatnosti do jednoho roku. Peněžní trh dále dělíme na trh krátkodobých úvěrů a trh krátkodobých cenných papírů. Nejvýznamnější funkce peněžního trhu je poskytování krátkodobých peněžních úvěrů domácnostem, firmám, ale i financování krátkodobých deficitů státu. Kapitálový trh - na kapitálovém trhu dochází prostřednictvím cenných papírů ke směně střednědobého a dlouhodobého kapitálu. Na kapitálový trh vstupují emitenti a investoři, kde emitenti pomocí emise cenných papírů se snaží získat od investorů zdroje pro vlastní činnost nebo rozvoj. Aby byl kapitálový trh v ekonomice efektivní (dostatek kvalitních informací, snížení transakčních nákladů) měl by se kapitálový trh určitým způsobem organizovat. K organizování kapitálového trhu slouží především burzy cenných papírů a organizované mimoburzovní trhy jako specializovaná místa pro obchodování s kapitálovými prostředky. Významnou roli mají také finanční zprostředkovatelé a regulátoři. Kapitálový trh můžeme rozdělit na trh dlouhodobých úvěrů a trh dlouhodobých cenných papírů. Na kapitálovém trhu jsou obvykle investice vyšších objemů a mají dlouhodobější charakter. Tento charakter je sice rizikovější, ale na druhé straně umožňuje vyšších výnosů. Trhy s cizími měnami - trhy s cizími měnami můžeme rozdělit na trhy devizové a valutové. Devizové trhy jsou trhy s bezhotovostními formami cizích měn. Zde probíhá vzájemná směna různých konvertibilních měn. Valutové trhy jsou trhy s hotovostními formami cizích měn, na kterých se obchoduje za valutové kurzy. Tyto trhy jsou zpravidla odvozovány od devizových trhů, takže nemívají kurzotvorný charakter. 8

9 Trhy drahých kovů - za nejdůležitější jsou považovány trhy zlata a stříbra, ale zpravidla sem bývají přiřazovány také trhy platiny a paladia. Způsobů dělení finančních trhů je spousta. Dále například můžeme finanční trhy dělit podle toho, jestli se jedná o nové finanční instrumenty nebo už nějakou dobu obchodované Metody odhadu cen cenných papírů Největší zájem investora je správně odhadnout cenu cenného papíru v budoucnosti. Na jeho odhadu potom závisí, jak bude jeho investování do cenných papírů ziskové. Pokud se odhad povede, může díky svým správně načasovaným rozhodnutím dosáhnout vysokého zisku. Metody odhadu cenných papírů můžeme rozdělit do tří hlavních kategorií, a to na technickou analýzu, fundamentální analýzu a psychologickou analýzu. Investor by měl při svém rozhodování do jisté míry zohlednit všechny tři analýzy pro správné rozhodnutí. Z krátkodobého hlediska se používá technická analýza, která nám podává signály pro nákup a prodej vybraného titulu. Akcii k obchodování si vybereme pomocí fundamentální analýzy. Abychom dosahovali vysokých zisků, musíme si vybrat akcie podniku s budoucím potenciálem. Čím se podniku více daří, tím i roste cena jeho akcií. My musíme zhodnotit, jak se bude podnik vyvíjet v budoucnosti a zohlednit různé vnější vlivy, které by ho mohly ovlivňovat. U poslední analýzy musíme přihlédnout k tomu, že trhy se občas chovají náladově a psychologie jednotlivých obchodníků může do velké míry ovlivnit chování daného trhu. Nyní si jednotlivé analýzy stručně charakterizujeme Technická analýza Technická analýza se snaží odhadnout vývoj cen akcie z vývoje cen akcie v minulosti. Snaží se o to pomocí vývoje ceny akcie a objemů obchodů obchodovaných s tímto titulem. Touto analýzou se budu ještě zabývat i v další části mé práce. 3 2 REJNUŠ, O. Finanční trhy 2. rozšířené vydání Ostrava: Key Publishing, ISBN VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN

10 1.3.2 Fundamentální analýza Základním cílem každého investora je dosažení zisku. Tento zisk se investoři snaží dosáhnout pomocí hledání podhodnocených akcií. Fundamentální analýza se snaží prognózovat vývoj ekonomiky a s tím související pohyby kurzů jednotlivých akciových titulů na třech úrovních: makroekonomická, odvětvová a úroveň jednotlivých společností. Existují čtyři nejdůležitější makroekonomické veličiny, které výrazně ovlivňují akciové kurzy: potenciální výstup ekonomiky změna peněžní nabídky změny ve vládních výdajích daně korporací. Změna peněžní nabídky a změna ve vládních výdajích ovlivňují akciové kurzy pomocí dvou kanálů. Za prvé ovlivňují celkové výdaje, které společně s daňovým zatížením firem působí na zisky společností. Podle kladných reálných zisků společnosti se dá očekávat růst cen akciových titulů. Za druhé ovlivňují celkové výdaje, které společně s potenciálním výstupem ekonomiky mohou způsobit změnu cenové hladiny a reálného výstupu ekonomiky. Reálný výstup a cenová hladina jsou v inverzním vztahu k akciovým kurzům. 4 V odvětvové analýze se zkoumá odvětví, ve kterém se vybraná firma vyskytuje. Podle vývoje odvětví můžeme odhadnout, jak se bude dařit i jednotlivým firmám v tomto odvětví. Poslední a nejdůležitější analýzou je analýza vybrané firmy. Zde musíme rozebrat, jak si na tom daná firma stojí a jak se pravděpodobně bude vyvíjet v budoucnosti. 4 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů 2. Aukualizované a rozšířené vydání Praha, Ekopress, ISBN

11 1.3.3 Psychologická analýza Na účastníky akciových trhů při obchodování na finančních trzích působí mnoho faktorů, které ovlivňuje jejich chování. Mohou to být fundamentální faktory, díky kterým se účastníci zajímají o různé dlouhodobější vlivy na finanční trhy jako například inflace, dividendy společností, celkový vývoj ekonomiky atd. Na druhou stranu to mohou být faktory, které s vnitřní hodnotou aktiva nemají nic společného. Investor se může stát součástí investičního publika, kdy se jeho chování výrazně mnění a pod tlakem masové psychologie se celé publikum chová podobným způsobem. Tento projev se vyskytuje ojediněle a to hlavně v krátkém období. Můžeme rozlišit několik základních psychologických teorií, vyskytujících se na akciových trzích: spekulativní rovnovážná hypotéza, Kostolanyho burzovní psychologie, teorie hlučného obchodování Teorie efektivního trhu Efektivní je takový trh, který dokáže rychle absorbovat neočekávané informace. Pokud je trh efektivní, tak po absorbování nových informací se na trhu nevyskytují žádné podhodnocené ani nadhodnocené akcie. Tedy teorie efektivního trhu tvrdí, že vytvořená cena je cenou objektivní, protože daná cena vstřebá všechny dostupné informace. Nyní uvedu jednotlivé podmínky pro efektivní chování akciových kurzů: Na akciovém trhu se podílí velké množství racionálních investorů, kteří neustále analyzují akciové instrumenty a provádějí s nimi transakce. Každý účastník trhu včas dostává nové a pravdivé informace. Subjekty tyto informace dostávají ve stejnou dobu a nedochází k jejich zkreslení. Účastníci akciových trhů rychle reagují na nové informace. Na daném trhu neexistují žádná omezení a jsou zde minimální transakční náklady. Na likvidním akciovém trhu neexistují žádné nepoctivé praktiky. 6 5 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů 2. Aukualizované a rozšířené vydání Praha, Ekopress, ISBN

12 Formy tržní efektivnosti: Slabá forma efektivnosti tato forma obsahuje všechny informace, které lze získat z historických souborů dat. Změna kurzu je náhodná a investor nemůže prognózovat budoucí vývoj kurzových pohybů. Technická analýza je v tomto případě zcela bezúčelná. Středně-silná forma efektivnosti popisuje situaci na trhu, kde se akcie oceňují pomocí historických dat, ale i pomocí aktuálních veřejných informací. Akcie jsou dobře oceněné, takže nenalezneme na trhu ani podhodnocené ani nadhodnocené akcie. V této formě efektivnosti nemá smysl využívat technickou analýzu ani fundamentální analýzu, protože akcie jsou správně ohodnoceny. Silná forma efektivnosti akciový kurz již obsahuje všechny informace, které ho ovlivňují ať už veřejné nebo neveřejné. Akciový kurz tedy obsahuje i soukromé informace, takže na tomto trhu nejde dosahovat nadměrných zisků ani pro investory s privilegovanými informacemi. 6 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů 2. Aukualizované a rozšířené vydání Praha, Ekopress, ISBN

13 2 Teorie technické analýzy Technická analýza je metodou odhadu cen akcií, založenou na studiu chování jednotlivých akcií a celkového trhu, které je založené na vztahu nabídky a poptávky. Z vývoje cen a objemů obchodů v minulosti odvozuje pravděpodobný vývoj cen v budoucnosti. 7 Technická analýza se na rozdíl od fundamentální analýzy zabývá tržními daty. Za tato data můžeme označit ceny jednotlivých akcií, indexy, objemy obchodů a různé technické indikátory. Technická analýza se nesnaží zjistit vnitřní hodnotu akcie (myslí si, že stanovení vnitřní hodnoty akcie je velice náročné až nemožné). Hlavním cílem technické analýzy je odhalování cenových změn v krátkém časovém úseku. Technická analýza je založena na podílu optimistických a pesimistických investorů, kde technická analýza nám napomáhá rozpoznat strukturu této nálady neboli podíl optimisticky laděných investorů k pesimistickým. Napomáhá nám tedy k odhalení trendu v tržní psychologii. Dalším důležitým prvkem technické analýzy je hypotéza, že akciové kurzy vykazují trendový charakter chování. Kurzové chování není nahodilé a má v daný okamžik svůj trend, který se časem mění. Po sobě následující trendy na sebe navazují a vždy trvají určitou dobu. Vyšší zisk dosahují ti investoři, kteří zjistí rychleji změnu trendu a dokážou se tomuto trendu přizpůsobit. Předpoklady technické analýzy: Tržní cena akcií je určována pouze střetem nabídky a poptávky po dané akcii. Nabídka a poptávka po akciích je ovlivňována fundamentálními i psychologickými faktory. Akciové kurzy se pohybují v trendech, protože chvíli trvá, než se cena akcie přizpůsobí nové rovnovážné ceně. Změna trendu způsobí posun nabídky nebo poptávky. Změny trendu se odhalí pomocí studia historických cen a objemů obchodů. Grafické formace se pravidelně opakují, a proto umožňují prognózy budoucího vývoje kurzu. 8 7 VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN (str. 12) 13

14 2.1 Dowova teorie Autorem této teorie je Charles Henry Dow. Jedná se o první ucelenou teorii zabývající se určováním vývoje globálních trendů akciových trhů. Dow tuto teorii rozvíjel na přelomu 19. a 20. století. Později byla tato metoda rozpracovávána a vrcholu dosáhla ve 20. a 30. letech 20. století. Dowova teorie předpokládá, že většina akcií se chová podobným způsobem, zatímco jen malý vzorek akcií vykazuje jiné chování. Tato myšlenka umožňuje znázornit celkový trh pomocí indexů. Jestliže index posiluje je to tím, že posilují kurzy většiny akcií a naopak. Z tohoto vyplývá tvrzení technických analytiků, že určení budoucího trendu akciových titulů je základem úspěšného investování. 9 Nyní uvedu některé ze základních myšlenek Dowovy teorie: Indexy reflektují všechny relevantní informace. Nové zprávy, které se předem nedají předpovídat, jsou trhem velmi rychle vstřebány a vytvoří se nová nabídka a poptávka po akcii. Indexy tedy odráží nefalšovaný stav tržní situace. Budoucí chování akciového trhu se dá odvodit z minulé tržní situace. Pokud každé následující dno i vrchol dosahují v budoucnu vyšší úroveň, potom mluvíme o vzestupném primárním trendu (býčím trhu). Naopak medvědí trh nazýváme takovou tržní situaci kdy každé následující dno i vrchol je na nižší úrovni než ty předešlé (sestupný trend). Býčí trh - první fáze je fáze vyvolána obchody, které se zakládají na neveřejných informacích. Druhá fáze, kde se zapojují sofistikovaní investoři pomocí veřejně dostupných informací. Ve třetí fázi se zapojuje i široké investiční publikum, protože je dostatek optimistických zpráv. 8 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů 2. Aukualizované a rozšířené vydání Praha, Ekopress, ISBN BRADA, J. Technická analýza. 1.vyd Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s.isbn

15 Medvědí trh- první fáze je fáze, kdy investiční publikum stále nakupuje, ale dobře informovaní investoři již prodávají, ve druhé fázi klesají akciové kurzy a prodávají institucionální investoři. Třetí fáze je fází, ve které klesají akciové kurzy a rozsáhlé prodejní příkazy realizuje i investiční veřejnost. Změna býčího nebo medvědího trhu - pokud následující vrchol nebo dno nedosáhne úrovně toho současného, dochází k obrácení směru trendu z býčího na medvědí. Objem obchodů by měl potvrzovat trend. Pokud se kurzy pohybují ve směru primárního trendu, objemy obchodů by měli stoupat a naopak pokud trend slábne, tak dochází k poklesu objemů. Dowova linie je důležitý prvek v Dowově teorii. Jedná se o kolísání kurzu maximálně 5% od střední hodnoty po dobu nejméně 14 dní. Toto kolísání nám indikuje směr, kam by se kurz měl v budoucnu pohnout. Změna trendu musí být potvrzena průmyslovým i železničním indexem, pokud nedojde k potvrzení, tak se daná situace musí nadále analyzovat. Dowova teorie byla průkopníkem technické analýzy a díky ní se začaly brát v potaz i faktory nefundamentálního typu. Současné akciové trhy se podstatně liší od trhů, které analyzoval Dow. Dowova teorie je v současné době neúspěšná při prognózování primárního trendu. Důvodem mohou být signály, které přicházejí příliš pozdě, tudíž se ztrácí část zisků z počáteční fáze. Dále signály nejsou vždy neomylné a ne vždy se dají jednoznačně interpretovat, proto tato teorie může poskytovat špatné a nejednoznačné informace k rozhodování. Dowova teorie se týká především celkového trhu a analyzuje pouze primární trend, přičemž i sekundární a terciální trend může vynést rizikovým investorům vysoké zisky. 10 Moderní technická analýza se dělí na dvě základní skupiny metod a instrumentů a to na grafické metody a metody založené na technických indikátorech. 10 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů 2. Aukualizované a rozšířené vydání Praha, Ekopress, ISBN

16 2.2 Trendy Trend je obecná tendence vývoje zkoumaného jevu za dlouhé období. Je výsledkem dlouhodobých a stálých procesů. 11 Cenové pohyby lze rozdělit podle doby trvání na trendy krátkodobé, střednědobé a trendy dlouhodobé. Definice jednotlivých trendů: Dlouhodobý trend (primární trend) jde o rozhodující prvek kurzového pohybu. Je to dlouhotrvající rozsáhlé vzestupné nebo sestupné kolísání, které trvá od jednoho do několika let. Střednědobý trend (sekundární trend) tento trend trvá od 3 měsíců do jednoho roku. Během tohoto trendu dochází k méně transakcím, a proto vyžaduje nižší transakční náklady. V tomto trendu se několikrát za rok vyskytují body zvratu. Pokud se tyto body zvratu správně interpretují, umožňují relativně vysoký výnos. Krátkodobý trend (terciální trend) vyskytuje se v časovém horizontu několika dnů až čtyř týdnů. Jedná se o krátkodobé fluktuace akciového kurzu. Tento trend se obtížně identifikuje oproti ostatním trendům. Většinou je ovlivněn náhodnými událostmi. Podle Dowa tento trend nemá žádný význam. Primární trend můžeme podle vývoje ceny na kapitálovém trhu rozdělit na býčí a medvědí trh. Tyto býčí a medvědí trhy jsme si blíže charakterizovali v kapitole Dowova teorie.všichni účastníci trhu by měli mít nějakou informaci o všech třech trendech na kapitálových trzích. Podle orientace na dobu investice se více či méně zaměřujeme na jednotlivé trendy Trendové linie Trendová linie je přímka spojující lokální maxima, resp. lokální minima v posloupnosti cen. Zřejmě nutnou podmínkou je existence alespoň dvou lokálních minim, resp. dvou lokálních maxim 12 Jedná se o jednu ze základních technik grafické analýzy a jednu z nejlépe pochopitelných technik technické analýzy. Oproti jejímu snadnému pochopení je zapotřebí hodně praktických VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN (str. 38) 16

17 zkušeností k jejímu správnému využití. Správně sestavené trendové linie odrážejí cenový trend instrumentu a identifikují zónu podpory a zónu odporu pohybu ceny. Tyto dvě zóny jsou důležité pro určení, kdy daný instrument nakoupit a kdy prodat. Pokud protne cena linii podpory, tak daný instrument prodáme a naopak, pokud cena protne zónu odporu, tak instrument nakupujeme. Zlom mezi býčím a medvědím trhem nám naznačuje konsolidační oblast (kde probíhá reverzní pohyb). 13 Vzestupná trendová linie jedná se o rostoucí přímku spojující první a poslední lokální minimum posloupnosti cen. Sestupná trendová linie je klesající přímka spojující první a poslední lokální maximum posloupnosti cen. Graf č. 2: Vzestupná a sestupná trendová linie Pramen: VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN Klouzavé průměry Klouzavé průměry jsou jedním z nejvíce používaných technických indikátorů. Klouzavé průměry se používají pro odhalování trendu a slouží k vyhlazení prudkých výkyvů dat. Nevýhodou klouzavých průměrů je jejich zpoždění za aktuálním vývojem dat. Obecně se rozlišuje šest typů klouzavých průměrů: jednoduchý, triangulární, vážený, exponenciální, variabilní a klouzavá regrese. Indikátor zjistíme z porovnání průměrného kurzu a aktuálního kurzu. Podle dlouhodobosti investice volíme velikost vzorku. Pro zjištění primárního trendu se bere v potaz vzorek z 200 obchodních dnů, pro analýzu střednědobého trendu je to vzorek z 50 obchodních dnů a pro krátkodobý trend se analyzují data z několika mála dnů. 13 FANTA, J. Počítačové analýzy kapitálových trhů Praha, Karolinum, ISBN

18 Při zjišťování signálů pro prodej nebo jak obchodovat s vybraným titulem, studujeme chování klouzavého průměru a aktuálního kurzu. Neměli-bychom opomenout ani objem obchodů, protože ten je také důležitý pro predikci vývoje kurzu. Pokud nám protne denní křivka průměrnou křivku ze spodu nahoru, je to nákupní signál. Kurz by měl nadále stoupat. Pokud protne denní křivka průměrnou křivku seshora dolů, jedná se o prodejní signál, takže kurz by měl nadále klesat. Pokud se jedná o pokles obchodů doprovázený slabým nárůstem objemů obchodu, tento pokles nemá příliš velký význam. Pokud dojde s poklesem kurzu k velkému nárůstu objemů obchodu, jedná se o varovný signál, kde se předpokládá velký pokles kurzu. Většina odborníků však varuje, že investování založené na klouzavých průměrech není pro určování přesného okamžiku kdy prodat či nakoupit. Spíše se jedná o indikátor, který ujišťuje investora o daném trendu. Pro hledání správného okamžiku kdy prodat nebo nakoupit je zapotřebí použít i další indikátory. Všeobecně platí, že by se mělo používat více indikátorů k určení optimální doby nákupu. 14 Nyní si definujeme jednotlivé klouzavé průměry. Jednoduchý klouzavý průměr (Simple Moving Average) - jedná se o jeden z nejjednodušších technických indikátorů vzhledem k výpočtu. Vypočítá se jako podíl součtu jednotlivých kurzových hodnot za předem danou periodu počtem těchto hodnot. Nevýhodou tohoto indikátoru oproti snadnému výpočtu je nezohledňování dat vyskytujících se před zvolenou periodou a přiřazování stejné váhy starým i novým datům, i když význam těchto dat je rozdílný. Vážený klouzavý průměr je typem klouzavého průměru s lineárním rozložením vah. Současné hodnoty mají nejvyšší váhu, a čím jsou data starší, tím i jejich váha klesá. Vážený klouzavý průměr je vážený aritmetický průměr kurzových hodnot za pevně stanovené období. Tento průměr vždy klouže o jednu hodnotu dopředu. Tento indikátor stejně jako předchozí má problém v nezahrnování dat před zvolenou periodou. Tento indikátor patří k nejcitlivěji reagujícím klouzavým průměrům. 14 VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN

19 Exponenciální klouzavý průměr tento klouzavý průměr je typem váženého klouzavého průměru. Oproti předchozímu klouzavému průměru je rozložen exponenciálně, ne lineárně. Hodnota přiřazovaná poslednímu kurzu se nazývá vyhlazovací hodnota. Jeho výše vyplyne z délky periody klouzavého průměru, nebo ho analytik může stanovit. Citlivost indikátoru tedy může analytik ovlivnit pomocí volby vstupních parametrů VESELÁ, J. Kapitálový trh a investování Praha, ASPI, a.s

20 2.4 Metody založené na technických indikátorech Technické indikátory umožňují technickým analytikům zobrazovat grafy, které vycházejí z původních časových řad cen a objemů obchodů. Technické indikátory pomocí výpočetních formulí transformují původní hodnoty časových řad a zobrazí je ve formě nového grafu. Techničtí analytici je potom vyhodnocují a tyto indikátory generují nákupní nebo prodejní signály. Tedy pro daný okamžik určují, zda danou akcii prodat, koupit nebo s ní neprovádět žádnou operaci. Metody založené na technických indikátorech můžeme dělit podle různých kritérií. Mohou také používat různé ceny jako například otevírací ceny (open), uzavírací ceny (close), nejnižší ceny (low), a nejvyšší ceny (high). Podle typu časové řady dělíme indikátory na: cenové indikátory, cenově-objemové indikátory, objemové indikátory. Profesionálové dělí indikátory do tří skupin: trendové indikátory, oscilátory a smíšené indikátory. Trendové indikátory nejlépe fungují, když se trhy pohybují nějakým směrem. Naopak dávají špatné signály, pokud je trh mrtvý. Mezi trendové indikátory můžeme zařadit MACD indikátor, On balance volume a další. Oscilátory zachycují body zvratu na netrendových trzích. Na trzích kde se začíná objevovat nový trend, pak dávají zmatené signály. Do oscilátorů řadíme indikátor jako ROC, RSI, momentum a jiné. Smíšené indikátory slouží hlavně k náhledu do intenzity býčích nebo medvědích trhů. Zahrnují New High New/Low ratio, Put-Call ratio atd. 16 Dále můžeme indikátory rozdělit podle cíle, který sledují jako měřítko např. indikátory toku fondů, indikátory emocí, indikátory struktury trhu. Techničtí analytici mohou tyto jednotlivé indikátory používat samostatně anebo je vyhodnocovat v různých kombinacích. Například v softwarech Reuters Graphics a MetaStock mohou jejich uživatelé vytvářet vlastní formule indikátorů. 17 Tajemství úspěchu v obchodování je zkombinovat indikátory z různých skupin tak, aby se negativní vlastnosti těchto indikátorů navzájem vyrušily a pozitivní vlastnosti zůstaly nedotčené. Pokud se nám podaří dosáhnout dobré kombinace, indikátory nám poskytují správné a dobře načasované signály pro nákup nebo prodej. 16 ELDER, A. Tradingem k bohatství Tetčice, Impossible, ISBN FANTA, J. Počítačové analýzy kapitálových trhů Praha, Karolinum, ISBN

21 2.4.1 Indikátory vztahující se jen k cenám K těmto indikátorům patří zejména různé typy klouzavých průměrů, bollingerovy pásma a některé oscilátory jako např. RSI. Teď si jednotlivé indikátory rozebereme. Nejpoužívanější cenou při konstrukci technických indikátorů je uzavírací (close) cena. Jedná se o cenu na konci sledovaného období. Pokud daný trh poskytuje i další ceny jako např. (high, low, open ceny) je možné je využít pro konstrukci indikátorů. Indikátor Average True Range vytváří průměr z nejvyšších hodnot tří diferencí. Z rozdílu dnešní nejvyšší a dnešní nejnižší ceny, dnešní nejvyšší a včerejší uzavírací ceny, dnešní nejnižší a včerejší uzavírací ceny. Tento indikátor nám poskytuje informace o kolísavosti dané akcie. Kolísavost akcie je pro technické analytiky důležitá ze dvou důvodů. Jednak když se rozhoduje jakou akcii vybrat pro obchodování a také kolísavost akcie nám může napomáhat k odhadu budoucího vývoje. Zejména u postranního trendu dochází před jeho změnou ke snížení volatility dané akcie. Pro spekulanty akcie s nízkou kolísavostí nebývají příliš výhodnými, zaměřují se proto na akcie s vysokou volatilitou (kolísavostí), které umožňují dosahovat vyšších zisků. Klouzavé průměry se často využívají v technické analýze u řady indikátorů. Jedním z těchto indikátorů jsou Bollingerova pásma (Bollinger Bands - BB) Bollingerova pásma odstraňují vážný nedostatek konstantního pásma u procentních pásem. U BB se šířka pásma mění v závislosti na volatilitě akcie a můžeme ji ovlivňovat změnou násobku směrodatných odchylek. Pro Bollingerova pásma se nejčastěji používá jednoduchý klouzavý průměr, ale lze použít i jiné klouzavé průměry s použitím uzavírací ceny. Bollingerova pásma jsou graficky znázorněny jako odchylky nad a pod průměrnými cenami akcie. Ceny, které se pohybují u podní hranice, značí přeprodaný trh a naopak ceny u horní hranice značí překoupený trh. 18 Jako další indikátor založený na klouzavých průměrech je Moving Average Convergence / Divergence (MACD) jedná se o trendový indikátor, který sleduje sbíhavost a rozbíhavost klouzavých průměrů. Pro tento indikátor se používají exponenciální klouzavé průměry. MACD definujeme jako MACD t (n 1,n 2 ) = E t (n 1 ) E t (n 2 ) MACD t je indikátor MACD v čase t E t (n i ) je exponenciální průměr délky n i v čase t počítaný z ceny akcie, i=1,2 18 VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN

22 Dále se konstruuje signální křivka S t = E t (n 3 ) Výpočet histogramu se provádí jednoduchým způsobem. Histogram = MACD t - S t Nejčastěji se používá délka období pro n 1 = 6, n 2 = 12 a signální křivka se konstruuje pro období devíti dnů. MACD nám podává velmi kvalitní signály pro změnu trendu, ale odborníci ho nedoporučují používat v netrendové části. MACD generuje dva typy signálů. Prvním signálem je růst nebo pokles MACD histogramu. Pokud MACD histogram roste při růstu ceny, dochází k potvrzování rostoucího trendu. Naopak pokud cena akcie klesá při současném poklesu histogramu, potvrzuje se klesající trend. Nákupní nebo prodejní signály jsou generovány při změně růstu nebo poklesu histogramu. Pokud histogram MACD se změní z klesajícího na rostoucí, dochází k vytvoření nákupního signálu. Při změně rostoucího histogramu na klesající je vytvořen prodejní signál. Další signál indikátoru MACD je signál divergence. Jedná se o divergenci mezi pohybem cen a pohybem histogramu. Tento signál většina analytiků považuje za jeden z nejsilnějších signálů technické analýzy. Divergenci MACD a ceny můžeme rozdělit na býčí a medvědí divergenci. Medvědí divergence je charakteristická dvěma cenovými vrcholy, kde druhý vrchol je vyšší než první, ale u histogramu MACD je druhý vrchol nižší než první. Tato situace je signál pro změnu trendu z býčího na medvědí a vytvoření prodejního signálu. Naopak býčí divergenci charakterizujeme tím, že ceny vytváří nová minima, ale MACD nové minimum nevytvoří. Tímto signálem je medvědí trh ukončen a trh začíná růst Oscilátory Tyto indikátory sledují na daném trhu aktuální přeprodanost nebo překoupenost trhu a pomáhají nám najít body zvratu. Oscilátory nám primárně vytváří impulsy pro nákup nebo prodej akcie, pokud jsme již určili její trend. Obecně se oscilátory definují, že vykonávají kmitavý pohyb mezi dvěma limitními body nebo stavy. Před tím než oscilátor aplikujeme na trh, měli bychom si ujasnit, jaké jsou limitní omezení oscilátoru a co nám daný oscilátor říká. Jeden ze základních oscilátorů je indikátor Momentum. 20 Momentum a Price Rate of Change (ROC) Momentum a ROC jsou jednoduché technické oscilátory porovnávající rozdíl mezi dnešní uzavírací cenou s uzavírací cenou o N dní dříve. 19 ELDER, A. Tradingem k bohatství Tetčice, Impossible, ISBN

23 Indikátory nám sledují hybnost trhu, tedy zjišťují, jestli se trend zpomaluje, zrychluje nebo se rychlost trendu nemění. Tyto indikátory mají stejný nedostatek jako klouzavé průměry při změně ceny se indikátor mění dvakrát. Jednou při přibrání nové informace a podruhé, když vypouští starou informaci. Absolutní momentum definujeme jako: Naproti tomu Rate of change definujeme jako: P d uzavírací dnešní cena P d-n uzavírací cena N dní dříve Momentu = P d P d-n d d-n d-n Hlavní úkol oscilátorů je odhalení krátkodobých zvratů na trhu. Indikátor rate of change nám slouží k odhalování těchto krátkodobých zvratů, ale slouží i k odhalování slábnutí trendu. Dokud oscilátor dosahuje nových maxim, je bezpečné držet pozice. Pokud oscilátor dosahuje nového vrcholu, znamená to, že trend sílí a bude pravděpodobně pokračovat. Když ale indikátor vytvoří nižší vrchol, trend přestal zrychlovat a musíme být připraveni na zvrat trendu. Stejné zdůvodnění platí pro indikátor v případě dosahování minim v klesajícím trendu. Teď si vysvětlíme tři signály tohoto indikátoru. Prvním nákupním signálem je pokles ROC pod střední linii a následného růstu. Tento signál znamená zpomalení trendu. Stejně si můžeme vysvětlit i prodejní signál při růstu ROC na střední linii a následný jeho pokles. Pokud ceny začnou klesat a indikátor ROC dosáhl rekordního vrcholu, je potom docela bezpečné držet dlouhé pozice. Indikátor nám značí, že dochází k býčímu trendu. Naopak pokud dochází k sérii klesajících vrcholů, je dobré prodat, protože indikátor ROC nám signalizuje slabost daného trendu. Opačný postup se může použít při klesajícím trendu. Jako třetí signál můžeme brát proražení trendové čáry zakreslené v indikátoru. Toto proražení většinou předchází proražení cenového trendu o dva, tři dny. Indikátor Relative Strength index (RSI) Jedná se o jeden z nejznámějších a nejpoužívanějších oscilátorů. Je velmi populární hlavně na komoditním trhu, ale dá se využít i na jiných trzích. Jedná se o složitější typ oscilátoru, který má odstraňovat tři hlavní nedostatky oscilátoru. Jsou to: oscilátory potřebují husté časové řady. Bývá problémem správné zvolení horní a dolní hranice, u kterých při překročení se vytváří signál k nákupu nebo k prodeji; dalším problémem je, že většina oscilátorů bývá často ovlivňována minulými daty. Tyto data mohou být zavádějící a indikátor potom vytváří špatné signály. RSI indikátor se řadí mezi pomalejší 23

24 indikátory. Nejčastěji se používá jako signál pro opuštění trhu, ale také se může používat pro identifikaci trendů a k poskytování signálů pro vstup na trh. 21 RSI indikátor je definován vztahem RSI = 100 [100/(1+(U/D))], kde U = průměr kladných změn v ceně za x-dní D = průměr záporných změn v ceně za x-dní. RSI se pohybuje v intervalu od Nejčastěji se RSI pohybuje mezi hodnotami 30 a 70. Tyto hodnoty jsou také hodnoty překoupení (overbought) a přeprodání (oversold), ale tyto hodnoty neznamenají signál k nákupu nebo prodeji akcie. Ohlašují blížící se dno nebo vrchol a tím i signál pro změnu trendu. RSI musí být potvrzen i jinými signály, abychom mohli posuzovat, jestli prodat či nakoupit. 22 Indikátor RSI podává tři typy obchodních signálů. Podle důležitosti jsou to tzv. býčí a medvědí divergence, grafové formace a hladina RSI. Divergence mezi RSI a cenami nám podávají nejsilnější signál RSI. Naznačují, kdy je trend slabý a připravený ke zvratu. Býčí divergence (signál k nákupu) se objevuje, když ceny klesnou k novému nižšímu dnu, ale indikátor vytváří mělčí dno. Analogicky platí pro medvědí divergenci. Dalšími signály jsou formace na grafech. Grafické formace na grafech podávají lepší výsledky než formace uplatňované na vývoji kurzu. Trendové čáry, hlava a ramena a další grafické formace dobře spolupracují s RSI. Tyto formace většinou jeden nebo dva dny dopředu signalizují změnu před cenovými trendovými čarami. Jako poslední signál úroveň RSI nám signalizuje překoupenost / přeprodanost trhu. Pokud RSI vzroste nad svou horní referenční linii, trh je překoupený a vstupuje do fáze prodeje. Pokud RSI klesne pod svou spodní referenční linii, trh je přeprodaný a dá se očekávat obrat vzhůru. Nakupovat podle tohoto signálu se vyplatí, pouze pokud se signál objeví v týdenním býčím nebo medvědím trhu. Nákupy by se měly realizovat v období, kdy RSI vystupuje z hranice pod dolní referenční linií nebo z hranice nad horní referenční linie. 21 VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN FANTA, J. Počítačové analýzy kapitálových trhů Praha, Karolinum, ISBN

25 2.4.2 Indikátory vztahující se k objemu i k cenám Objem obchodů je u řady indikátorů nepostradatelnou složkou. Bez této veličiny by některé indikátory ztrácely svoji vypovídací schopnost. Kombinace objemů a cen akcie pomocí jednoduchých aritmetických operací pomáhá lépe nahlédnout do pohybu trhu. Dva hlavní vztahy mezi objemem a cenou akcie pro předpověď vývoje budoucího trendu, se používá měřítko síly trhu. Pokud roste objem obchodů s rostoucí nebo klesající cenou akcie, tak pravděpodobně zůstane zachován dosavadní trend růstu nebo poklesu. Naopak pokud klesá objem obchodů s rostoucí nebo klesající cenou akcie můžeme předpokládat obrat trendu nebo jeho zastavení. 23 Money flow index (MFI) jedná se o indikátor, který je udáván poměrem kladných toků peněz, neboli vloženými penězi do akcie a záporným tokem peněz (penězi vybranými) za určité časové období. MFI indikátor je obdobu indikátoru RSI, s tím rozdílem že MFI bere při výpočtu v úvahu i objem obchodu (volume). Poměr mezi záporným a kladným tokem peněz nazýváme Money Ratio a vzorec Money Flow Indexu definujeme takto: MFI = 100 (100 / (1 + Money Ratio)) Indikátor MFI můžeme interpretovat dvojím způsobem. Buď se sleduje divergence mezi vývojem časové řady a vývojem indexu, nebo pokud se indikátor dostane z rozpětí mezi dolní a horní hranice, které jsou potenciálním dnem nebo vrcholem trhu dochází k vytvoření signálu prodej nebo kup. Dolní a horní hranice jsou konstanty, které nabývají hodnot od 0 do 100, kde dolní hranice (0 50) a horní hranice (50 100). Obvykle se jedná o dvojici hodnot : (, 70,30, 75,25, 80,20 Pokud dochází ke zvyšování divergence mezi časovou řadou akcie a linií indikátoru, tak nám daná situace signalizuje změnu trendu Indikátory vztahující se jen k objemu Objem obchodů je hybnou silou podporující nebo oslabující trend. Slouží k měření síly (slabosti) cenového pohybu. Pokud dochází k poklesu obchodních transakcí, je tato skutečnost vnímána technickými analytiky jako varovný signál. Jako dobrý indikátor síly nebo slabosti trhu může být vytvoření pásma okolo týdenního průměrného objemu ve výši 50% a 200%. Dolní hranice 50% nám značí slábnutí obchodů a větší pravděpodobnost na změnu trendu a u horní hranice je tomu naopak. Tyto signály jsou kvalitnější pro akcie s vyšší 23 VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN FANTA, J. Počítačové analýzy kapitálových trhů Praha, Karolinum, ISBN

26 likviditou (vyšším průměrným objemem obchodů) oproti trhům s nižší likviditou, které mají větší tendenci ke kolísání. Základním indikátorem, který můžeme najít u každého grafu s akciemi, je indikátor Volume. Tento indikátor nám zobrazuje velikost objemů obchodů. Je zobrazován většinou pod grafem s akciemi a bývá typu vertikálních čar. Tento indikátor je velmi užitečný jako dodatečná informace pro předpovídání vývoje ceny akcie. On Balance Volume (OBV) - jedná se o jeden z nejpoužívanějších objemových indikátorů a eden z nejlehčích z hlediska výpočtu. Konstruování indikátoru OBV je závislé na třech podmínkových větách: 1. Je-li dnešní close cena > předchozí close cena instrumentu pak OBV = předchozí OBV dnešní objem obchodů (volume). 2. Je-li dnešní close cena < předchozí cena akcie pak OBV = předchozí OBV dnešní objem obchodů (volume). 3. Je-li dnešní close cena = předchozí close ceně instrumentu, pak OBV = předchozí OBV. Analýza OBV předpokládá předcházení změny OBV před změnami ceny akcie. Pokud investoři přesunou svoji pozornost k dané akcii, tak pohyb indikátoru a kurzu akcie se bude vyvíjet souhlasně. Odůvodnění najdeme v růstu OBV, kam jako první vstupují tzv. Smart money (jedná se o účastníky trhu, kteří jsou dobře informováni a jsou schopni odhadnout trend, kam se daný trh bude vyvíjet). Po vstupu těchto investorů přichází s nákupem i ostatní investoři, takže s růstem OBV roste i cena akcie. Naopak pokud dojde k předcházení ceny před OBV, označujeme tento jev jako nepotvrzení vývoje. Vlastnosti OBV: vývoj ceny akcie a OBV je velmi podobný. Není důležitá celková výše OBV, takže počáteční hodnotu můžeme zvolit libovolně, ale je důležitá divergence mezi cenou akcie a OBV. 25 OBV při analyzování trhu může mít různý charakter. OBV může vytvářet tři různé signály. Jako první typ signálu můžeme považovat potvrzování trendu pomocí OBV. Když se OBV zvedá nebo klesá ve stejném směru jako trend, dochází 25 FANTA, J. Počítačové analýzy kapitálových trhů Praha, Karolinum, ISBN

27 k potvrzení trendu. Pokud ceny dosáhnou nového vrcholu a indikátor OBV také dosáhne nového vrcholu, nebo pokud ceny dosáhnou nového minima a OBV také dosáhne nového minima, dochází k potvrzení trendu. Za nejsilnější signál OBV můžeme považovat divergenci OBV a ceny. Pokud u cen dochází k dvojitému vrcholu s druhým vyšším vrcholem a OBV vytváří druhý vrchol nižší, dochází k vytvoření medvědí divergence a silného prodejního signálu. Naopak pokud se vytvoří dvě po sobě jdoucí dna, z nichž druhé je hlubší a OBV má druhé dno mělčí dochází k býčí divergenci a vytvoření silného nákupního signálu. Divergence vytvořené během několik týdnů mají mnohem větší sílu než divergence vytvořené během několika dnů. Jako poslední signál OBV je považován nákupní signál při prolomení hranice a dostání se OBV k novému vrcholu v netrendujícím trhu. Naopak pokud dojde k prolomení OBV směrem dolů a padne nové minimum, vytváří se signál pro vstup do krátké pozice. Indikátor Volume Rate of Change (Volume R.O.C) - tento indikátor se počítá pomocí podílu změny objemu obchodních transakcí za určitý počet obchodních transakcí x a objemu obchodních transakcí před x časovými obdobími. Tento indikátor se může vyjadřovat v bodech nebo v procentech a osciluje kolem nuly. Jestli objem dnešních obchodních transakcí je menší než objem před x časovými obdobími, tak je indikátor kladný a naopak Grafické formace Tyto metody se snaží nacházet pravidelně se opakující formace. Pokud se zaměříme na celkový trh, tak odhalujeme hlavní trend. Jestliže se zaměříme na dílčí akcie, motivem je získat prodejní nebo nákupní signály. Podle očekávání jakým směrem se bude kurz v budoucnu pohybovat, rozlišujeme: Formace vedoucí ke změně trendu (reverzní formace) dává investorovi signál o změně trendu ze vzestupného na sestupný a naopak. Za tyto formace například považujeme (formace hlava - ramena, M-W formace nebo V formace) 26 FANTA, J. Počítačové analýzy kapitálových trhů Praha, Karolinum, ISBN

28 Formace potvrzující trend (konsolidační formace) jedná se o situace, kde trend krátkodobě nepokračuje v daném směru, ale za krátký čas se v něm znovu začne pohybovat Reverzní grafické formace Reverzní formace jsou grafické formace signalizující změnu v trendu ceny akcie. Všeobecně platí, že čím delší dobu trvá vytvoření formace, tím je generovaný signál spolehlivější. Základní reverzní grafické formace: Vrchol, dno jsou to jedny ze základních grafických formací. Vznikají během krátkého časového období a můžeme je často zpozorovat. Bývají součástí složitějších grafických formací Vrchol vytvořený během dvou dnů pracovních dnů, kde cena vyroste nad maximum předchozího dne, ale poté klesne minimálně na hodnotu předchozího dne. Dno vytvořené během dvou pracovních dnů, kde cena klesne pod úroveň předchozího dne, ale ten samý den se dostane minimálně na stejnou hodnotu nebo výš než předchozí den. Po utvoření formace vrcholu nebo dna se dá předpokládat další pokles, pokud se jedná o vrchol nebo vzestup pokud se jedná o dno. Graf č. 3: Vrchol a dno Pramen: VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN Hlava a ramena je speciální formace, která kombinuje dno a vrchol. Hlava a ramena vrchol: Levé rameno se většinou formuje na konci většího růstu ceny. Poté co kurz klesne z prvního vrcholu, dochází k opětovnému oživení, cena znovu vzroste a vytvoří se hlava. Následuje pokles kurzu až k předcházejícímu minimu, který nastal po levém ramenu. Znovu dojde k oživení, ale cena se už nedostane na úroveň hlavy. Vzniká 28

29 pravé rameno a formace je ukončena. Objemy obchodu se vždy zvyšují pokud dochází k růstu ceny. Hlava a ramena dno: vývoj ceny je opačný oproti předcházející formaci. Vývoj objemů obchodů vždy roste, když dochází k růstu kurzu. Největší růst objemu obchodu je při posledním růstu Graf č. 4: Hlava a ramena Pramen: VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN Vzestupný a sestupný trojúhelník jedná se o grafickou formaci, která se snaží uzavřít pohyb kurzu do určitého geometrického útvaru. Pokud cena později tento útvar opustí, dá se očekávat, že cena se bude vyvíjet ve směru opuštění této formace. Vzestupný trojúhelník: kurz kolísá mezi horní vodorovnou hranicí a spodní rostoucí hranicí. Důvodem tohoto kolísání je rostoucí poptávka, která se stále setkává s dostatečnou nabídkou. Až se nabídka vyčerpá, dochází k opuštění formace a nastává rychlý růst. Objemy obchodu klesají, pokud se přibližují k vrcholu trojúhelníka a při opuštění formace dochází k prudkému nárůstu objemů. Sestupný trojúhelník - vývoj ceny je opačný než u vzestupného trojúhelníka. Vývoj objemů obchodu je podobný. Při této formaci dochází k tomu, že nabídka akcie roste, ale ze začátku se setkává s dostatečnou poptávkou, až se poptávka vyčerpá, dochází k opuštění formace. Cena po opuštění formace by se měla chovat ve směru opuštění formace a to nejméně o počáteční výšku trojúhelníka. Trojúhelníková formace je považována za střednědobý indikátor, protože významnější trojúhelníkové formace se vytváří zhruba během jednoho až tří měsíců. 29

30 Graf č. 5: Vzestupný a sestupný trojúhelník Pramen: VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN Obdélník obdélník se často nazývá obchodní oblast nebo rozpětí. Obdélník je formace kde se nabídka za určitou vyšší cenu (horní hranice) a poptávka za určitou nižší cenu (dolní hranice) po akcii sobě rovnají. Pokud cena dosáhne spodní hranice, investoři jsou ochotni akcii nakupovat a tím se zvýší její cena. Naopak pokud cena akcie dosáhne horní hranici, investoři jsou ochotni akcii prodávat a akcie začne ztrácet cenu. Po prolomení hranice směr prolomení naznačuje budoucí vývoj kurzu. Pokud je vyšší objem obchodů při růstu ceny potom se dá předpokládat prolomení horní hranice. Naopak pokud je objem obchodů vyšší při poklesu ceny akcie dá se očekávat pokles ceny akcie pod dolní hranici. Obdélníkové formace se využívá i v krátkodobých spekulacích, kde se využívá rozdílů spodní a horní hranice. Investoři se brání proti prolomení hranice pomocí cenových limitů, které nastaví těsně nad horní hranice a těsně pod spodní hranici, aby minimalizovali možné ztráty. Graf č. 6: Obdélníky Pramen: VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN Diamant jedná se o kombinaci dvou formací. O formaci rozšiřujícího se trojúhelníka a trojúhelníka k němu symetrického. V první formaci se cenové výkyvy zvětšují a v druhé formaci se naopak zmenšují. Dochází k přerušení formace, pokud je jedna z přímek symetrického trojúhelníka prolomena. Po opuštění formace by se cena měla pohybovat nejméně o rozdíl dna a vrcholu diamantu, ve směru opuštění formace. K vytvoření formace 30

31 diamantu je potřeba vysoké objemy obchodu, proto se formace diamant vyskytuje spíše, když je trh na vrcholu než v jeho dnu. Graf č. 7: Diamant Pramen: VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN Vzestupný a sestupný klín jedná se o jakousi obdobu vzestupného a sestupného trojúhelníka. Vývoj objemů i cen je shodný, obě formace se liší pouze směrnicí hraničních přímek, mezi kterými se kurz pohybuje. Graf č. 8: Vzestupný a sestupný klín Pramen: VÍŠKOVÁ, H. Technická analýza akcií, Praha, HZ systém, ISBN Konsolidační grafické formace Konsolidační formace jsou formace, které signalizují pokračování původního trendu. Jedná se o dočasné horizontální přerušení růstu ceny akcie, po kterém následuje pokračování tohoto trendu. Období, kdy dochází ke krátkodobému přerušení trendu, nazýváme konsolidační oblast. Vlajky jedná se o pausu v rychlém růstu nebo poklesu. Cena při počátku formace mírně koriguje původní prudký vzestup, následně však v tomto vzestupu pokračuje. Formace je ohraničena dvěma rovnoběžnými přímkami s mírným sklonem. Objemy obchodů jsou velmi vysoké před vznikem formace, v průběhu formace se snižují a při opouštění formace zase 31