IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Objednatel: Název: Město Česká Lípa Sídlo: nám. T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa IČO: 00260428 Statutární zástupce: Hana Moudrá, starostka města Zpracovatel: Název: Kovoprojekta Brno, a.s. Sídlo: Šumavská 416/15, 602 00 Brno IČO: 46347011 Statutární zástupce: Ing. Radoslav Moravec, CSc., předseda představenstva Generální ředitel: Ing. Jiří Cibulka Zpracovatelský tým: Specializace: Firma: Zpracovatel: Vedoucí obchodního případu Kovoprojekta Brno, a.s. Ing. Rostislav Havlík Urbanistické řešení, koordinace Kovoprojekta Brno, a.s. Ing. arch. Jitka Vilémová Ing. arch. Vlastimil Mareš autor. arch. Ing. arch. Ivan Vojta Digitalizace Kovoprojekta Brno, a.s. Tereza Stávková Příroda, krajina a ochrana ZPF LÖW & spol. s r.o., Brno Ing. Eliška Zimová Ing. Martin Beneš Voda v krajině Ing. Jaromír ŘÍHA, CSc., Brno Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. Ing. Renata Říhová Dopravní řešení EDIP s.r.o., Liberec Ing. Vladislav Rozsypal Ing. Ondřej Vohradský Zásobování vodou a odkanalizování VODING Hranice, spol. s r.o. Ing. Roman Pilař, Ing. Jiří Kuča Životní prostředí Kovoprojekta Brno, a.s. Ing. Zdeněk Skoumal Bc. Petr Ženožička Zásobování plynem Kovoprojekta Brno, a.s. Svatomír Jochman Zásobování el. energií, spoje Kovoprojekta Brno, a.s. Pavel Plhal Zásobování teplem Kovoprojekta Brno, a.s. Ing. Karel Osvald Kovoprojekta Brno a. s. Strana 1

O d ů v o d n ě n í Strana 2 Kovoprojekta Brno a. s.

OBSAH: IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...1 A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM...5 A.1. Širší vztahy v území...5 A.2. A.3. Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje...6 Vyhodnocení souladu územního plánu s ÚPD vydanou krajem...7 B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU...10 B.1. Údaje o splnění Zadání...10 B.2. Údaje o splnění Pokynů pro zpracování návrhu...11 B.3. Údaje o splnění Pokynů pro úpravu návrhu 11 C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY...13 C.1. Charakteristika a hodnoty řešeného území...13 C.2. Koncepce rozvoje města...17 C.3. C.4. C.5. Koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek...19 Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití charakteristika ploch...27 Koncepce dopravy...29 C.6. Koncepce vodního hospodářství...48 C.7. Koncepce energetiky...61 C.8. Spoje, radiokomunikace...74 C.9. Koncepce uspořádání krajiny...75 C.10. Hygiena životního prostředí...95 D. VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ...99 D.1. Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí a na území Natura 2000...99 D.2. Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v ÚAP...99 D.3. Předpokládané vlivy ÚP na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území.100 D.4. D.5. Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování...100 Soulad s požadavky zvláštních předpisů...101 E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA...103 E.1. E.2. E.3. Zábor zemědělského půdního fondu...103 Uskutečněné investice do zemědělského půdního fondu...108 Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby...109 E.4. Údaje o uspořádání ZPF...110 E.5. Podrobné vyhodnocení bilance záboru ZPF jednotlivých návrhových ploch...110 Kovoprojekta Brno a. s. Strana 3

O d ů v o d n ě n í E.6. Dopad navrženého řešení na PUPFL...132 F. ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU...135 F.1. Textová část...135 F.2. Grafická část...135 Strana 4 Kovoprojekta Brno a. s.

A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM A.1. ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ Poloha a význam města ve struktuře osídlení, regionální vztahy Řešené správní území města Česká Lípa je jádrovou oblastí českolipského mikroregionu, který zaujímá poměrně autonomní polohu v západním sektoru Libereckého kraje. Takto je zároveň součástí Euroregionu Nisa. Spolu se severně položeným čtrnáctitisícovým městem Nový Bor tvoří volné dvojměstí v urbanizační ose na silničním tahu I/9 Praha Rumburk - státní hranice, na které se koncentruje většina obyvatel a hlavní hospodářský potenciál mikroregionu. Mikroregion Českolipsko tvoří rozsáhlé území vymezené mimořádně atraktivním krajinným rámcem. Od jihu se z nížinných poloh v úrovni cca 250 m. n. m zvedá k severu a přes podhůří přechází až do horského pásma ve výškách okolo 750 m.n.m. Zahrnuje 4 morfologické útvary, Dokskou pahorkatinu na jihu, CHKO České Středohoří na západě, CHKO Lužické hory na severu a Jizerskou pláň na východě. Klimatické poměry jsou až na horské polohy mírně teplé, méně vlhké. Hlavní vodotečí, odvodňující území je řeka Ploučnice s řadou přítoků. Svým charakterem je území Českolipska průmyslově zemědělské. Prioritní postavení zaujímá průmysl strojírenský a sklářský. Význam uranového průmyslu, situovaného okolo Stráže pod Ralskem a Hamru na Jizeře prudce poklesl na úroveň konzervace ložisek. Významné je též zastoupení stavební výroby v České Lípě. Zemědělská výroba je v příznivých přírodních podmínkách s rozsáhlými plochami travních porostů prezentována především živočišnou výrobou. Lesní porosty pokrývají téměř polovinu území (45,3%). Na jihu v okolí četných rybníků (Máchovo jezero) převládají borové porosty, horské polohy na severu jsou pokryty vesměs smrkovými lesy. Českolipsko díky svému přírodnímu potenciálu patří k nejvyhledávanějším letním rekreačním oblastem s řadou rekreačních center a turistických cílů. Na území se nacházejí chráněné přírodní rezervace (v kontaktu s řešeným územím České Lípy Národní přírodní památka Peklo, Krajinná památková zóna Zahrádecko a navržená Národní přírodní rezervace Polomené hory). V řadě historických obcí a sídel jsou vymezeny ucelené části jako památkové rezervace a památkové zóny. Historické jádro České Lípy je vyhlášeno jako MPZ. Specifikem Českolipska je rozsáhlý prostor bývalého vojenského újezdu Ralsko včetně vojenského letiště Hradčany, jehož využití není doposud vyjasněno. Tato skutečnost nemá na řešení územního plánu České Lípy vliv. Z nerostného bohatství mikroregionu jsou významná těžená ložiska štěrkopísku, sklářského písku, a uranových rud. Na území České Lípy jsou vymezena chráněná ložisková území a dobývací prostory sklářských písků, s jejichž vytěžením návrh územního plánu počítá. Celé území České Lípy se nachází v pásmu chráněné oblasti přirozené akumulace vod, která zasahuje převážnou část území mikroregionu. Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici města Česká Lípa jsou zobrazeny ve výkrese č. 7 Širší vztahy v měřítku 1: 25 000. Kovoprojekta Brno a. s. Strana 5

O d ů v o d n ě n í A.2. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Město Česká Lípa má charakter relativně autonomního subregionálního centra v Libereckém kraji, nacházejícího se na okraji hlavních rozvojových oblastí a mezi hlavními rozvojovými osami, vytyčenými v Politice územního rozvoje ČR 2006. Z Politiky územního rozvoje, schválené usnesením č. 929 Vlády České republiky ze dne 20. 7. 2009 se města Česká Lípa dotýkají: A.2.1. VAZBA NA ROZVOJOVÉ OBLASTI OB7 Liberec a OB6 - Ústí nad Labem: Česká Lípa se nachází v okrajové poloze jihozápadního segmentu rozvojové oblasti OB7 Liberec. Z výše popsané polohy vyplývá jistá míra ambivalence regionálních vztahů a spádovosti České Lípy. Město tvoří spolu s nedalekým Novým Borem jádrové území českolipského mikroregionu, který je svébytnou územní enklávou Libereckého kraje. Vazba na OB6 Ústí nad Labem je spíše druhotná přes Děčín. Rozvojová oblast OB7-Liberec byla vymezena jako území se silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických aktivit a s výraznými vedlejšími jádry Jablonec nad Nisou a Česká Lípa. Převážná část ekonomických aktivit má republikový význam. Rozvojově podporujícím faktorem, i když pro Českou Lípu nepřímo a s potlačeným významem přes Mladou Boleslav, je existující propojení rychlostní silnicí (R10 a R35) s Prahou a připravované (R35) s Hradcem Králové a Pardubicemi. Východně od České Lípy se nachází potencionálně významné rozvojové území bývalého vojenského újezdu Ralsko, kde se projevují zvýšené požadavky na změny v území. Z pohledu úkolů pro územní plánování uvedených v PÚR ČR se území České Lípy dotýká potřeba rozšiřovat a zkvalitňovat systém veřejné dopravy, problematika podpory rozvoje podnikatelských aktivit a s ohledem na kulturní, krajinné a přírodní zázemí podpora cestovního ruchu. S tím do značné míry souvisí potřeba regulace obslužných a zábavních zařízení podél komunikací. A.2.2. VZTAH K ROZVOJOVÝM OSÁM OS 3 - Praha-Liberec-hranice ČR /Německo, Polsko (-Görlitz/Zgorzelec) OS 2 - Praha-Ústí n.labem-hranice ČR/Německo (-Dresden): Je spíše druhotný a přenesený. Česká Lípa je položena přibližně v ose úhlu vymezeného rozvojovými osami OS7 a OS2, směřující směrem severním od Prahy do Šluknovského výběžku přes Mělník, Českou Lípu, Nový Bor a Rumburk k hraničnímu přechodu s Německem (Jiříkov- Neugensdorf). Příčné východozápadní propojení obou os je umožněno silnicemi I:třídy přes Nový Bor a dalšími silnicemi nižších kategorií. Z tohoto pohledu bude významný plánovaný západní obchvat I./9 ve směru na Nový Bor s následným využitím stávajícího propojení jako mikroregionální rozvojová osa dvojměstí Česká Lípa-Nový Bor. A.2.3. VZTAH KE SPECIFICKÝM OBLASTEM Poloha České Lípy nesouvisí ani okrajově a nepřímo s žádnou z definovaných specifických oblastí. A.2.4. VZTAH KE KORIDORŮM A PLOCHÁM DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Koridory a plochy dopravy mezinárodního významu: Transevropské multimodální koridory (TEMMK): Strana 6 Kovoprojekta Brno a. s.

IV. TEMMK silniční: Berlín-Praha-Brno-Vídeň-Budapešť-Istanbul: IV. TEMMK železniční: Berlín-Praha-Brno-Vídeň-Budapešť-Istanbul: Vztah České Lípy k těmto koridorům je druhotný přes Děčín a Ústí nad Labem. Železniční doprava: - Koridor vysokorychlostní železniční dopravy VR1 (Dresden-) hranice ČR-Praha-Brno hranice ČR (-Bratislava), (Nűrnberg-)-hranice ČR-Plzeň-Praha, Brno-Přerov Ostrava hranice ČR(-Polsko): Prochází rozvojovou osou OS2 Praha Ústí n.l., její vztah k řešenému území je druhotný přes Děčín. - Koridor konvenční železniční dopravy C-E61: Děčín-Lysá n. L.(č.072)-Nymburk-Kolín (č.230)-havlíčkův Brod-Brno (č.250)- dále I. tranzitní železniční koridor (stávající trať č.300): Prochází rozvojovou osou OS2 Praha Ústí n. L., její vztah k řešenému území je druhotný přes Děčín, Nymburk. Silniční doprava: - Dálnice D8: Stávající dálnice Praha-Ústí má k řešenému území vztah druhotný. Vodní doprava: - Koridor VD1 Labe - Pardubice-hranice SRN: Vztah České Lípy k této vodní cestě je druhotný přes Děčín a Ústí nad Labem. Kombinovaná doprava: - Koridor kombinované dopravy - záměr KD1-C65 Zawidów (Polsko-PKP)-Frýdlant-Liberec-Turnov-Mladá Boleslav- Milovice-Lysá nad Labem-Praha: Leží v rozvojové ose OS 3 Praha-Liberec. Vztah k České Lípě je druhotný přes Mladou Boleslav. Koridory a plochy dopravy republikového významu: Silniční doprava: S 11 - D8 Děčín - Česká Lípa - Svor Bílý Kostel - Liberec R35 bude mít v kombinaci s obchvatem I/9 zásadní význam pro napojení města na nadřazenou silniční síť a pro spojení s Ústeckým krajem a se severní Moravou. Pro trasu v řešeném území a napojení MÚK na I/9 je vymezena územní rezerva. - Rychlostní silnice R10: Vztah k České Lípě je druhotný, i když v souvislostií s rekonstrukcí I/9 významný, přes Mladou Boleslav. A.2.5. VZTAH KE KORIDORŮM A PLOCHÁM TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY E 10 Koridor pro vedení VVN 400 kv Výškov-Chotějovice-Babylon a Výškov-Řeporyje a dále zdvojení stávajících vedení VVN 400 kv v trasách V450 Výškov-Babylon, V410 Výškov-Čechy střed a V451 Babylon-Bezděčín, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Průchod koridoru řešeným územím je stabilizován ochrannými pásmy stávajícího vedení 2x VVN 400 kv, vedení budou posílena bez nároků na rozšíření koridoru. Další koridory a plochy TI mezinárodního a republikového významu vyjmenované v PÚR ČR se území České Lípy přímo nedotýkají. A.3. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S ÚPD VYDANOU KRAJEM Vazby na zásady územního rozvoje Libereckého kraje Územně plánovací dokumentací nadřazenou Územnímu plánu Česká Lípa jsou Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK), které pořizuje Krajský úřad Libereckého kraje v souladu s ustanovením 7 odst.1 stavebního zákona na Kovoprojekta Brno a. s. Strana 7

O d ů v o d n ě n í základě Aktualizovaného zadání ÚP VÚC LK, schváleného Zastupitelstvem LK dne 19. 12. 2006. V roce 2007 byl zpracován návrh ZÚR LK, který nebyl doposud schválen. Návrh ZÚR KL byl s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území zpracován v roce 2007. V únoru 2009 byla ukončena jednání s dotčenými orgány, ministerstvy a sousedními kraji, ze kterých vyplynul požadavek na výraznou úpravu návrhu ZÚR, která je v současné době zpracovávána. V návrhu ÚP Česká Lípa jsou promítnuty územní vztahy v rámci regionu a zásady rozpracovaného řešení ZÚR LK, které se dotýkají řešeného území. Liberecký kraj je spolu s Pardubickým a Královéhradeckým krajem součástí NUTS 2 Severovýchod o rozloze 12 440 km 2 a s počtem 1 487 189 obyvatel. Území má prostřednictvím přeshraniční spolupráce intenzivní vztahy se sousedními státy v rámci Euroregionu Nisa. Českolipsko je z hlediska charakteristiky oblastí největší spádová oblast III. stupně v kraji. Česká Lípa je v nehomogenním území hodnocena jako město s rozvinutou průmyslovou výrobou. Má vysoký rozvojový potenciál průmyslu (zainvestované průmyslové zóny). Dosud není plně využit potenciál širšího území pro cestovní ruch, vhodné jsou podmínky zejména pro pěší a cyklistickou turistiku. Ve struktuře osídlení je Česká Lípa zařazena s ohledem na počet obyvatel spádového území jako centrum mezoregionální působnosti I.stupně. Z hlediska rozvojových předpokladů se Česká Lípa a sousední Nový Bor jako kooperující centra nacházejí na rozvětvené severojižní vedlejší nadregionální ose Praha-Mladá Boleslav (Mělník)-Rumburk-státní hranice. Ze západního směru je v České Lípě ukončena vedlejší nadregionální osa od Ústí n.l a Děčína, která směrem východním pokračuje na Zákupy a Mimoň jako regionální osa s nutnou podporou rozvoje. Na území České Lípy jsou v návrhu ÚP vymezeny jak rozvojové plochy na zelené louce, tak plochy přestavby poměrně rozsáhlých nevyužívaných chátrajících pozemků typu brownfields, které navíc dehonestují své okolí. Pro další rozvoj a umisťování nových podnikatelských aktivit v oblasti průmyslu disponuje Česká Lípa dobře připravenou a postupně zastavovanou Dubickou zónou, která má dobrou dopravní dostupnost, a to jak železniční, tak i silniční dopravou. Vazba na silniční síť se v budoucnosti ještě zlepší po realizaci obchvatu I/9 na západním okraji města. Další, oproti konceptu redukovaný rozvoj výrobních ploch je navržen v západní části území u křižovatky navrhovaného obchvatu I/9 se silnicí ve směru od Děčína. Priority NUTS 2 Severovýchod, které se dotýkají města Česká Lípa a jsou zahrnuty v řešení ÚP: usnadnění logistické vazby současných i budoucích ekonomických subjektů a vytvoření předpokladů pro alokaci strategických investorů i drobných podnikatelů, zlepšení mobility obyvatel, stabilizace průmyslových podniků, vytváření podmínek pro vstup nových podnikatelských subjektů, vytvoření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj venkova, řešení rozdílné úrovně sociální infrastruktury, zachování a obnova přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny, rozvoj zařízení pro cestovní ruch s důrazem na jeho šetrné formy. V oblasti dopravní a technické infrastruktury se území města týkají následující záměry: Železniční doprava optimalizace a elektrizace stabilizovaných železničních tratí Benešov nad Ploučnicí-Česká Lípa (napojení na I. žel. koridor v Děčíně) a Liberec-Česká Lípa (rozhodující spojení s krajskou metropolí). Silniční doprava Českou Lípou neprochází žádná rychlostní komunikace. Dopravní osu tvoří severojižně orientovaná silnice I/9, na které je připravován a v návrhu ÚP zahrnut pro město životně významný západní obchvat Česká Lípa- Nový Bor s MÚK Manušice (I/13), který naváže na předpokládané čtyřpruhové uspořádání stávajících úseků Jestřebí- Sosnová na jihu a Nový Bor-Svor na severu. Zlepší se tak i napojení na západovýchodní trasu I/13 Děčín-Nový Bor- Liberec. Vodní hospodářství veškeré záměry v území jsou orientovány k zajištění vodohospodářské stability, předcházení vzniku povodní a správnému hospodaření s vodou. Na Českolipsku jsou dostatečné zdroje podzemní vody, které umožňují i částečnou dotaci sousedních území. V oblasti zásobování vodou a odvádění odpadních vod není Česká Lípa dotčena žádnými nadregionálními záměry. Strana 8 Kovoprojekta Brno a. s.

Energetika - v oblasti elektrické energie se předpokládá posílení VN 110kV RZ Babylon-RZ Č.Lípa Dubice v návaznosti na již provedený úsek na Nový Bor. Území je dostatečně pokryto VTL plynovodní sítí. MTS (malá teplárenská soustava) Č.Lípa bude jako soustava CZT zachována a preferována. Jsou respektovány veškeré stabilizované trasy nadřazené infrastruktury a nadřazené prvky Územního systému ekologické stability (ÚSES). V intencích udržitelného rozvoje jsou zapracovány zásady ochrany kulturních hodnot a přírodního bohatství. Kovoprojekta Brno a. s. Strana 9

O d ů v o d n ě n í B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU B.1. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Zadání územního plánu Česká Lípa bylo zpracováno v souladu s 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a projednáno ve smyslu 47 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zadání Územního plánu Česká Lípa bylo odsouhlaseno v zastupitelstvu města Česká Lípa usnesením č. 286/08 ze dne 26. 3. 2008. Požadavky obsažené ve schváleném Zadání Územního plánu Česká Lípa byly splněny následně: V urbanistická koncepci je promítnuta vize Strategického plánu rozvoje města Česká Lípa, která vychází z jeho postavení v sídelní struktuře jako významného centra celého českolipského regionu a nejbližšího okolí. Pro zajištění hospodářské prosperity a zaměstnanosti obyvatel jsou navrženy podmínky pro revitalizaci a rozvoj výrobní základny a výrobních služeb. Řešení dopravní problematiky je zaměřeno na modernizaci a dostavbu dopravního systému s cílem odstranit negativními dopady na životní prostředí, zvýšit komfort dopravní obsluhy a zrušit existující bariéry na území města. Veškeré rozvojové a revitalizační záměry jsou koncipovány tak, aby respektovaly dané kulturní, civilizační a přírodní hodnoty území, vytvářely podmínky pro jejich a ochranu a vhodné využití, rozvoj a obohacení. Tím jsou vytvářeny předpoklady i pro zvýšení atraktivity České Lípy jako cílového místa pro cestovní ruch. V návrhu ÚP jsou promítnuty záměry plynoucí z širších regionálních zájmů, priority NUTS 2 Severovýchod, které se dotýkají města Česká Lípa, záměry plynoucí z rozpracovaných ZUR LK, záměry vyplývající z posouzení rozvoje výrobní základny a záměry formulované v zadání pořizovatelem. Územní plán České Lípy vytváří pro výše uvedené cíle udržitelného rozvoje územní podmínky na základě následujících zásad : 1. Nabídka rozvojových ploch je orientována do dlouhodobých strategických směrů, a to vyváženě ve všech potřebných funkcích i v kvalitě a rozsahu, schopných konkurovat nabídce rozvojových ploch mimo území města. 2. Revitalizace územní plán podporuje revitalizaci zanedbaných území a nevyužitých areálů uvnitř zastavěného území (brownfields), zejména v jižním sektoru. 3. Udržitelná mobilita územní plán stabilizuje a navrhuje další rozvoj infrastruktury pro zajištění kvalitní, usměrněné obsluhy území, zohledňující jak širší vazby, tak i kvalitu městského prostředí. 4. Životní prostředí a kvalita života územní plán vytváří podmínky pro snižování zátěže životního prostředí z lidské činnosti a podmínky pro kvalitní obytné prostředí města. 5. Ochrana a obnova přírodních a krajinných hodnot včetně vodních toků územní plán vymezuje nejhodnotnější části krajiny jako nezastavitelná území s cílem efektivně využít jejího rekreačního potenciálu. 6. Flexibilita nového územního plánu územní plán umožňuje městu pružně reagovat na potřeby rozvoje jednotlivých funkcí a současně dostatečně chránit plochy pro veřejnou obsluhu území. Strana 10 Kovoprojekta Brno a. s.

B.2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Na základě posouzení v konceptu ÚP variantně ověřovaných požadavků zadání na rozsah rozvojových ploch a územních rezerv z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA), stanovisek dotčených orgánů a posouzení dopravní dostupnosti došlo v návrhu ÚP k významným redukcím zastavitelných ploch bydlení a ploch výroby a skladování. Redukce těchto ploch se projevila především v odloučených venkovských lokalitách, kde byly zrušeny plochy nadměrně zasahující do volné krajiny. Zastavitelné plochy bydlení byly omezeny pouze na doplnění klínů a proluk v zastavěném území, přehodnocen byl rovněž způsob využití těchto ploch s výraznou preferencí smíšeného hospodářského bydlení, které nejlépe vyhovuje flexibilitě využití venkovského územní. Charakter čistého bydlení byl ponechán pouze u větších lokalit na okraji Dobranova a Žizníkova. Velké soubory ploch bydlení v k.ú. Stará Lípa a Dolní Libchava - východ byly redukovány s ohledem na morfologii území a krajinný obraz. Lokalita bydlení Dolní Libchava západ byla s ohledem na souvislost s přestavbou zemědělského areálu převedena z územní rezervy do návrhu za podmínky dopravního propojení s ulicí Děčínskou ve vztahu k navrženému obchvatu I/9. Výrobní plochy byly ve smyslu Pokynů redukovány jak v zóně U Obecního lesa, tak v zóně D. Libchava u obchvatu I/9. Pokyny pro zpracování návrhu Územního plánu Česká Lípa byly schváleny na zasedání Zastupitelstva města Česká Lípa konaném dne 31. 3. 2010 pod číslem usnesení 725/10. Požadavky obsažené ve schválených Pokynech byly splněny s výjimkou bodů: Pokyn 34 plochy vymezené městské zeleně a krajinné zeleně nad gymnáziem nebyly zařazeny do ploch územní rezervy pro bydlení, ale do do návrhových ploch bydlení městského nízkopodlažního (BM) a smíšených obytných městských nízkopodlažních (SM). Pokyn 44 plocha drážního tělesa p.č. 5690 byla ponechána v plochách železnic (DZ). Pokyn 57 plochy po úpravě regulativu ponechány jako všeobecné výrobní s malou zátěží (VV). Pokyn 58 plocha zařazena do ploch občanské vybavenosti (OV). Pokyn 78a ochrana prostoru kapličky byla zajištěna jejím samostatným vymezením jako funkční plochy občanské vybavenosti (OV). Pokyn 102 plocha byla z návrhu vyřazena, byly upraveny stabilizované plochy a způsob jejich využití dle stávajících funkcí. V rámci úprav a sjednocování ploch došlo na základě dohody s pořizovatelem ÚP u řady ploch k jejich přeřazení do jiné kategorie ploch s rozdílným způsobem využití (např. BV změněno na SH), a tudíž i ke změně kódového značení plochy za lomítkem - způsob využití plochy ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb. Pokyny na úpravy návrhových ploch v jednotlivých k.ú. jsou promítnuty v popisu jednotlivých zastavitelných ploch - viz kapitola C.2 Vymezení zastavitelných ploch textové části Návrh. B.3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ÚPRAVU NÁVRHU Návrh ÚP Česká Lípa byl upraven po společném jednání na základě Pokynů pro úpravu návrhu ÚP Česká Lípa, zaslaných pořizovatelem dopisem zn.mucl/31143/2011 ze dne 8.3.2011 včetně kopií stanovisek dotčených orgánů (koordinované stanovisko KÚ Lbc kraje, KHS Č.Lípa a stanovisko k vyhodnocení vlivů na ŽP- doplnění), dokumentace SEA (doplnění k návrhu ÚP), záznamu z jednání konaného 3.11.2010(dohodnutí koordinovaného stanoviska KÚ Lbc kraje) a zápisu z jednání 27.10.2010 dohoda s KHS Č.Lípa. Kovoprojekta Brno a. s. Strana 11

O d ů v o d n ě n í Pokyn 1. Byla doplněna a upravena hrance DP a CHLÚ dle podkladů z 09/2010. Pokyn 2. Do kapitol C.2 a C.3. byly doplněny údaje konkrétních území s archeologickými nálezy, jejich seznam s odkazem na zákon doplněn v tomto Odůvodnění. Pokyn 3. V koordinačním výkresu byl zákres ÚAN doplněn o jejich označení dle pokynů. Pokyn 4. Seznam nemovitých kulturních památek, který je přílohou tohoto odůvodnění, byl aktualizován dle předaného podkladu. Pokyn 5. Plocha 14-1.02-BV/0,59 byla převedena do záboru ZPF. Pokyn 6. Plocha 01-1.54-RE/0,01 byla vyřazena ze záboru ZPF. Pokyn 7. Plocha pro umístění suchého poldru byla vymezena s podmíněnou přípustností po prověření na projektové úrovni. Pokyn 8. Byly dolněny kategorie a označení silnic na výkresech a opraven název úseku Purkyňova-Děčínská. Pokyn 9. Snesení estakády bylo přeřazeno do územních rezerv, včetně promítnutí do podmínek využití souvisejících ploch a územní studie. Pokyn 10. Do podmínek a limitů využití ploch byly doplněny požadované údaje. Pokyn 10. Do návrhu byly promítnuty výsledky doplněné SEA plochy RS v k.ú.písečná, 1 RD v Žizníkově včetně úprav grafických příloh. Pokyn 11. Vymezení VPS v kapitole G. bylo upraveno po projednání s pořizovatelem. Pokyn 12. Bylo prověřena a potvrzena správnost vymezení záplavových území k datu úpravy návrhu s tím, že v budoucnosti nelze vyloučit upřesnění po vyhodnocení záplav z r.2010. Pokyn 13. Z návrhu byly vypuštěny plochy 01-1.36-SL/0,53 a 01-1.38-SL/0,30. Pokyn 14. Rekultivace ploch těžby ložiska v k.ú. Žizníkov byla zapracována ve formě řízené krajinné zeleně s vyloučením sukcese. Strana 12 Kovoprojekta Brno a. s.

C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY C.1. CHARAKTERISTIKA A HODNOTY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno správním územím města Česká Lípa, které zahrnuje 14 katastrálních území. Z urbanistického hlediska se člení na souvisle zastavěné jádrové území, srostlé s přilehlými územími nejbližších původních venkovských obcí po svém obvodu a na odloučená zastavěná území příměstských venkovských sídel, která jsou do správního území města přičleněna. Návrh územního plánu vychází z dále popsaných charakteristik zástavby a jejích hodnot, které nejsou v řešení respektovány a dále rozvíjeny ve smyslu navržené koncepce popsané v následujícím oddíle C.2. Struktura zastavěného území města je členitá, v jádrovém území více koncentrovaná a v okrajových polohách značně rozvolněná. Tomu odpovídají i principiálně odlišné charakteristiky zástavby městského a venkovského typu. Městská zástavba je položena v členité přírodní konfiguraci podél tras dopravních systémů a vodních prvků. Jimi proložené urbánní osy tvoří kompoziční kostru a základní nosný systém městského organismu. Dále popsaná struktura zástavby je v návrhu územního plánu zahrnuta jako stabilizovaná, bude využívána ve smyslu stanovených podmínek využití ploch s možností dostavby nezastavěných pozemků a proluk, znehodnocené části území jsou navrženy jako plochy přestavby. C.1.1. STRUKTURA SOUVISLÉHO JÁDROVÉHO ÚZEMÍ Jádrové území se rozkládá po obou březích řeky Ploučnice s historickým jádrem (MPZ) na pravém, severním, břehu. Historické jádro si zachovalo původní smíšenou polyfunkční strukturu ulic, náměstí a blokové nízkopodlažní zástavby. Strukturální hodnota historického jádra byla po jeho obvodu narušena novodobou výstavbou panelových domů a mohutné administrativní budovy spojů. Severozápadní sektor - sídlištní zástavba po obou stranách radiální osy ulice Děčínská se sídlišti Pod Holým vrchem na jižní straně a Slovanka na severní straně je od centrální zóny s historickým jádrem oddělena železničními tratěmi a územím, ve kterém jsou rozvolněně dislokovány rozsáhlejší komplexy veřejné občanské vybavenosti se sídly úřadů, školami a zdravotnickým zařízením. Na jižní straně přechází tato zóna k nábřeží Ploučnice, kde se rozkládá rozsáhlý komplex venkovních sportovišť V údolí Šporky srůstá zastavěné jádrové území města se zastavěným územím vesnického sídla Dolní Libchava, jehož stabilizovaná venkovská struktura se rozkládá po obou stranách potoka v severojižním směru a rozvíjí se směrem jižním individuální výstavbou rodinných domů. Severní část tohoto sektoru se soustavou sídlišť Střelnice, Sever a Lada navazuje na Městský park a je položena západně od průtahu silnice I/9 ve směru na Nový Bor. V sousedství sídliště Lada se po obou stranách silnice na úpatí Špičáku rozvíjí poměrně rozsáhlý komplex nákupního centra. Severovýchodní sektor se rozkládá východně od průtahu I/9. V odstupu od kopce Špičák se od severu rozvinulo podél oblouku ulice Purkyňova sídliště až ke komplexu nemocnice nad nábřežím Ploučnice na jižní straně. Uvnitř oblouku ulice Purkyňova se od severu k jihu nacházejí školské areály, hotelový komplex Lípa, ústřední hřbitov s obřadní síní a park kolem kostela sv. Kříže. Jižní částí tohoto segmentu prochází východozápadně orientovaná podružná radiální osa v ulici Moskevská, která pod estakádou průtahu propojuje historické jádro s původní nepříliš rozsáhlou rozvolněnou uliční zástavbou Staré Lípy. V blízkosti křižovatky průtahu se nachází enkláva výrobních provozoven s narušenou nekvalitní strukturou původní zástavby. Východní části zastavěného území dominuje nad Ploučnicí komplex městské výtopny, která je hlavním zdrojem tepla v síti CZT. Kovoprojekta Brno a. s. Strana 13

O d ů v o d n ě n í Jihovýchodní sektor je vymezen na západní straně železniční tratí s nádražím a tokem Ploučnice na severu : Jižní centrální území je rozloženo východně od stávajícího nádraží mezi Ploučnicí a stabilizovanou obytnou zástavbou čtvrtí Svárov a Kopeček. V jeho těžišti se nacházejí rozsáhlé devastované plochy zrušeného nádraží a nefunkčních výrobních areálů, v severojižním směru je protnuto jižním úsekem silničního průtahu s estakádou. Kopeček vytváří klín navazující na plochu městského nádraží na jižní straně a je vymezen hlavním nádražím na západě a estakádou průtahu na východě. Jedná se stabilizovanou uliční zástavbu tradičních RD východně od ulice 5. května, navazující na různorodé skladové a výrobní areály a sportoviště podél jižního zhlaví hlavního nádraží. Svárov se rozkládá na svazích pod Hůrkou, která je výraznou přírodní dominantou. Svahy s atraktivními výhledy na město jsou v podstatě plně využity stabilizovanou zástavbou rodinného bydlení, která se v současnosti rozvíjí na zývajících disponibilních plochách na jižní straně ve směru na Žizníkov. Jihozápadní sektor Dubice vyplňuje rozsáhlý prostor průmyslové zóny za železniční tratí. Z ulice Dubické je do zóny vklíněna malá plocha s obytnou zástavbou. Východozápadní osou zóny jsou ulice Dubická Litoměřická s problematickou dopravní vazbou na jižní městské centrum přes omezeně průchodnou bariéru železniční trati. Sektor je na jihozápadní straně vymezen koridorem ulice U Obecního lesa, která umožňuje přímé napojení výrobních ploch na silnici I/9 mimo městskou zástavbu. Tato trasa je v návrhu ÚP využita pro vedení části západního silničního obchvatu, což na jedné straně přiblíží významný dopravní tah přímo k výrobním plochám, na druhé straně si vyžádá úpravu jejich napojení pomocí souběžných obslužných komunikací tak, aby nedošlo ke snížení parametrů obchvatu. Dubická zóna je ukončena obytnými plochami u dominujících vodních nádrží s vysokým rekreačním potenciálem, který je však znehodnocen problematickou kvalitou vody ke koupání v letních měsících. Dále na jihozápad a jih přechází území do mimořádného krajinného prostředí s NPP Peklo. C.1.2. VENKOVSKÉ STRUKTURY PŘÍMĚSTSKÝCH SÍDEL Jádrové město je obklopeno prstencem venkovských obcí. Část těchto obcí je integrována do jádrového území České Lípy, ty vzdálenější tvoří do značné míry autonomní struktury obklopené přírodním prostředím. Charakteristiky jednotlivých venkovských sídel se liší podle polohy. Většina z nich byla výrazně poznamenána odlivem obyvatel, který vyvolal substituci převážně obytné a zemědělské funkce na větší podíl rekreačních aktivit ve formě chalupaření. Tomuto trendu odpovídá kvalitní přírodní zázemí, které zasahuje až do podhorských poloh, nebo do nivy Ploučnice s rozsáhlými travními a lužními porosty. V mnoha případech jsou obnovovány a využívány objekty tradiční lidové architektury roubených staveb. Sídla si vesměs zachovala svou tradiční rozvolněnou uliční strukturu zástavby. Na severní straně jsou to Manušice a Častolovice, ve východní část území je to řetězec ulicovek Písečná, Dobranov, Vítkov, na jihovýchodě odloučeně a v kontaktu s lokalitou NATURA 2000, Heřmaničky a Vlčí Důl. Specifickou polohu má Žizníkov na jižním okraji nivy, který je od jádrového území oddělen kopcovitým útvarem Hůrka-Žizníkovský vrch. Ve zcela odloučené poloze na jižním okraji správního území se nachází malá obytná enkláva Okřešice. C.1.3. OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Hlavní hodnotu sídla lze spatřovat v jeho základní struktuře a organizaci zástavby, rostlé v konkrétním přírodním prostředí a dokládající vývoj osídlení od nejstarších dob. Současný obraz města Česká Lípa, jehož členité zastavěné území se rozkládá v různorodých geomorfologických podmínkách teras a nivy Ploučnice s dominantami solitérních kopcovitých vyvřelin na pozadí podhorských pahorkatin, je tak utvářen původní strukturou městského jádra s dominující památkovou zónou nad nábřežím Ploučnice, kterému konkurují sídlištní celky na pozadí zvlněného terénu. Údolním polohám v jihozápadním sektoru dominují tovární komplexy. Způsob využití stabilizovaných stavebních struktur bude vycházet ze stanovených podmínek. Strana 14 Kovoprojekta Brno a. s.

Hodnocení zástavby z hlediska architektonické hodnoty objektů Na území města se vyskytují dále uvedené druhy objektů a struktur: - památkově chráněné objekty zapsané do státního seznamu nemovitých kulturních památek jmenovitý výčet je doložen v Příloze této dokumentace a jsou v návrhu ÚP bezpodmínečně respektovány. - stavby památkově hodnotné, které jsou dokladem původní zástavby, ale nejsou zařazeny do seznamu. Přesto tvoří nedílnou součást městské struktury, podílejí se na autenticitě místa, a proto nejsou v návrhem ÚP dotčeny, případná změna způsobu jejich využití bude indivudálně posuzována v povolovacím řízení. - stavby hmotově tradiční nenarušující skladbu sídla. Do této skupiny je možno zařadit většinu objektů v centrální zóně i v jádrových plochách příměstských obcí, které jsou sice tvarově a hmotově tradiční, mají částečně původní konstrukce, jsou však poznamenány novodobými úpravami (velikosti otvorů, tvrdé omítky, absence detailu, novodobé materiály u soklů, oken a dveří, adaptovaná hospodářská křídla). Budovy a zachovalé jádrové struktury jsou v návrhu stabilizovány, případné dostavby proluk budou ve smyslu pomínek využití ploch a pozemků přizpůsobeny svému okolí. - stavby ostatní, běžného charakteru, novostavby, se nacházejí na celém území, jak v centru, tak ve vesnických strukturách jsou v návrhuúp stabilizovány a budou využívány v souladu se stanovenými podmínkami. - stavby rušivé - architektonické a estetické závady. Za výše zmíněné stavby lze pokládat ty, které svými rozměry, měřítkem, zchátralostí znehodnocují kvalitu prostředí. Dále pak ty, které byly předmětem modernizačních a adaptačních snah dle špatných vzorů a konečně uniformní novostavby nerespektující charakter zástavby. K nim patří i pompézní solitérní objekty občanské vybavenosti obkličující historické jádro, např. obchodní domy BANCO, Lípa a telekomunikační budova. Tyto stavby jsou ponechány pro stávající využití s tím, že budou postupně upravovány tak, aby se v rámci možností lépe přizpůsobily svému okolí. Rozsáhlejší soubory devastovaných struktur a pozemků jsou navrženy jako plochy přestavby. Plošná ochrana segmentů území Městská památková zóna - historické jádro města Česká Lípa je vyhláškou č. 476/1992 Sb. Ministerstva kultury ČR prohlášeno za památkovou zónu. Graficky je MPZ vymezena ve výkrese č. 5 Koordianční výkres urbanisticko-dopravní řešení Odůvodnění ÚP. V návrhu ÚP je ve vymezeném rozsahu bezpodmínečně respektována včetně dále uvedených podmínek jeho ochrany. Pro zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu zóny, kterou tvoří zejména význam daného území pro historickou, kulturní a jinou osobitost místa, historické vazby nemovitostí a prostorů a vnější i vnitřní obraz sídla, se stanoví tyto podmínky: a) programy rozvoje měst se zpracovávají na základě stavebně historických průzkumů území i jednotlivých objektů, b) při přípravě programů rozvoje měst a při pořizování územně plánovací dokumentace je třeba respektovat památkovou hodnotu zóny, c) využití jednotlivých objektů a prostorů musí odpovídat jejich kapacitě a technickým možnostem a musí být souladu s památkovou hodnotou zóny, d) obnova a restaurování nemovitostí v zóně se musí provádět na základě stavebně historického a restaurátorského průzkumu, e) pro ochranu technického stavu nemovitostí, které jsou na území zóny, je nutné neodkladně provádět udržovací práce do doby, než bude provedena celková obnova. Území s archeologickými nálezy (ÚAN) Předmětné území města je územím s archeologickými nálezy ve smyslu 22 odst.2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějšíh předpisů. Je třeba respektovat ustanovení 21-24 citovaného zákona. V předstihu před zahájením veškerých prací je povinností stavebníka splnit oznamovací povinnost vůči Archeologickému ústavu AV Kovoprojekta Brno a. s. Strana 15

O d ů v o d n ě n í ČR v Praze ve smyslu 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějšíh předpisů a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu. V koordinačním výkrese jsou vyznačena dále uvedená území s archeologickými nálezy (ÚAN), která se dle Státního archeologického seznamu České republiky (SAS ČR) nacházejí na řešeném území (včetně výčtu dotčených ploch): ÚAN I území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. SAS 02-42-09/1- ÚAN I.kategorie, kat.území Česká Lípa dotčené plochy: 01-1.59-SJ/0,17, 01-1.17-SJ/0,59, 01-1.43-SJ/0,23, 01-2.48-SJ/0,70, 01-2.65-SM/2.21, 01-2.40-OV/3,20 - pouze okrajově, 01-2.42-OV/1,38. SAS 02-42-04/1- ÚAN I.kategorie, kat.území Častolovice dotčené plochy: 06-2.03-SH/0,61, 06-1.04-SH/0,10 - pouze okrajově SAS 02-42-10/4- ÚAN I.kategorie, kat.území Dobranov dotčené plochy: - 09-1.03-BV/2,84, 09-1.22-SH/0,52, 09-1.04.SH/0,82, 09-1.14-SH/1,12, 09-1.06-SH/0,25, 09-1.15-SH/0,35, 09-1.16-SH/0,28, 09-1.07-SH/0,25, 09-1.08-SH/029, 09-1.13-RS/0,51 SAS 02-42-08/3- ÚAN I.kategorie, kat.území Dolní Libchava dotčené plochy: 04-2.04-SH/3,43, 04-1.25-SH/0,96, 04-1.15-SH/0,70, 04-2.26-SH/2,78, 01-2.60-BM/1,09, 01-1.23-BM/0,38 SAS 02-42-08/4, 5- ÚAN I.kategorie, kat.území Dubice dotčená plocha: 03-1.01-SH/1,24 SAS 02-42-04/2- ÚAN I.kategorie, kat.území Lada dotčená plocha: 07-1.02-BV/0,22 SAS 02-42-04/5- ÚAN I.kategorie, kat.území Písečná dotčená plocha: 08-1.03-SH/1,16 SAS 02-42-08/5- ÚAN I.kategorie, kat.území Stará Lípa dotčené plochy: 02-1.16-BM/0,19, 02-1.17-BM/0,31, 02-1.02-BM/1,43 pouze okrajově SAS 02-42-10/3- ÚAN I.kategorie, kat.území Vlčí Důl dotčené plochy: 14-1.06-BV/1,02, 14-1.04-BV/0,49, 14-1.03- BV/0,11, 14-1.05-BV/0,99 ÚAN II území na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují pravděpodobnost archeologických nálezů 51-100%, SAS 02-42-09/3- ÚAN II.kategorie, kat.území Žizníkov dotčená plocha: 10-1.02-SH/0,33 C.1.4. OCHRANA PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ Návrh územníh plánu vychází z polohy a obrazu města v krajině a respektuje hodnotu jeho přírodního prostředí, keré je utvářeno: členitou geomorfologickou stavbou území, které je budováno křídovými sedimenty prostoupenými vulkanickými horninami terciéru, aluviální nivou meandrujícího toku Ploučnice a jejích přítoků, vymezenou odstupňovanou pleistocénní terasou s trvalými travními porosty a prvky dřevinné krajiné zeleně, charakteristickými kopcovitými útvary, dominujícími ploché krajině, četnými, krajinně pozoruhodnými skalními útvary, obnaženými větráním a vodní erozí rozmanitých sedimentů křídové tabule, krajinným pozadím zalesněných podhorských pahorkatin. Navrženou koncepcí jsou minimalizovány zásahy do krajiny tím, že rozvojové plochy jsou lokalizovány v přímé návaznosti na zastavěná území, jsou využívány klíny v jeho hranici a proluky uvnitř. Navíc je vymezen značný rozsah ploch přestavby, které umožní revitalizaci a optimalizaci využití zastavěného území. Strana 16 Kovoprojekta Brno a. s.

C.2. KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA C.2.1. VŠEOBECNÉ ZÁSADY ŘEŠENÍ Poslání územního plánu je chápáno jako průmět hmotných a nehmotných civilizačních zájmů (potřeb a požadavků) do daných přírodních podmínek a historicky vzniklých stavebních struktur autentického území. Městský organismus lze vzhledem k množství a různorodosti prvků a složitosti vzájemných vztahů definovat jako fraktální strukturu s prvky chaotického chování. Hmotné zájmy se do řešení promítají návrhem fraktální struktury stabilizovaných, zastavitelných, přestavbových a nezastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití a územních rezerv, které jsou definovány jednak kvantitativně svou výměrou, jednak kvalitativně svou strukturou, mírou a způsobem využití. Nehmotné zájmy jsou vyjádřeny vzájemnými vztahy vyplývajícími z polohy ploch a režimy, určujícími podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot a dalších veřejných zájmů v oblasti. Z tohoto pohledu mají charakter atraktů, které svým působením ovlivňují chování jednotlivých segmentů. C.2.2. ZDŮVODNĚNÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA Město Česká Lípa je složitý organismus vyvíjející se v daném prostoru a čase, jehož jednotlivé prvky a jejich vzájemné vztahy musí spolehlivě fungovat, aby mohlo plnit všechny své hlavní funkce rezidenční, ekonomické, správní, rekreační i obslužné dopravní a technické. Řešení územního plánu vytváří předpoklady pro eliminaci negativních vývojových trendů a naopak podporu těch, které přispějí k udržitelnému rozvoji města, ochraně jeho hodnot a harmonickému rozvoji. Cílem je kontinuální vytváření kultivovaného městského prostředí pro uspokojování všech potřeb jeho obyvatel a atraktivit pro zvýšení zájmu návštěvníků. Strategická vize představuje v urbánním pojetí stabilizované revitalizované město s přiměřeným využitím území pro naplnění všech potřeb jeho obyvatel. Naplnění strategické vize spočívá jednak v revitalizaci narušených a omezeně funkčních segmentů území, která degradují kvalitu městského prostředí, jednak ve vytvoření územních podmínek pro společensky a ekonomicky zdůvodněný udržitelný rozvoj města. Rozsah návrhových ploch byl oproti konceptu, ve kterém byly variantně ověřeny možnosti a podmínky rozvoje v různých lokalitách a rozvojových směrech, výrazně redukován na základě posouzení vlivů na životní prostředí. Revitalizace současné zástavby stabilizované plochy a plochy přestavby V severním, poměrně stabilizovaném sektoru půjde především o humanizaci sídlišť a modernizaci bytového fondu a doplnění o další prvky v souladu se stanovenými podmínkami využití stabilizovaných ploch různého způsobu využití. Jižní sektor vyžaduje zásadní revitalizaci centrální zóny s vysokým podílem zanedbaných nevyužívaných drážních a na ně navazujících ploch a zásadními dopravními problémy. Klíčovou podmínkou je koncepční přestavba a dostavba dopravního systému, která bude umožněna odvedením tranzitní dopravy přeložkou silnice I/9. Přeložku I/9 je nutno považovat za naprosto podmiňující faktor jakékoliv smysluplné územně investiční aktivity. Přeložka umožňuje zásadní přehodnocení funkce koridoru dnešního SJ průtahu s estakádou, který se změní z bariéry v integrační prvek městské struktury. Budoucí využití jižního prostoru v křížení urbánních os SJ a VZ je navrženo jako přestavbové území pro plnohodnotné městské centrum, které bude nikoliv konkurující, ale kooperující protiváhou historického jádra. Přestavba je navržena formou moderní, polyfunkční, hmotově členité jádrové struktury, odpovídající významu místa pro město jako celek. Vzhledem k složitosti dopravních a urbanistických vztahů exponovaného prostoru s klíčovým významem pro celé město není možné v úrovni územního plánu postihnout veškeré podrobnosti, nutné k stanovení optimálního členění ploch, ani zodpovědně předjímat a stanovit odpovídající regulativy zástavby. Z toho důvodu jsou plochy přestavby navrženy k prověření územní studií. Kovoprojekta Brno a. s. Strana 17

O d ů v o d n ě n í Řešení koncepce dopravy vytváří podmínky pro zapojení obou nábřeží Ploučnice do městské struktury, včetně způsobu využití uvolněné plochy západního ramene dnešní mimoúrovňové křižovatky v sousedství vodního hradu. Obnovením přírodních kvalit nábřeží jako plnohodnotného prostoru pro pohyb a pobyt obyvatel nebude řeka město rozdělovat, ale spojovat. Návrh ÚP Česká Lípa zahrnuje i další přestavbová území pro revitalizaci brownfields např. nefunkční areál skladů pohonných hmot u silnice III/2627 ve směru na Horní Libchavu, málo využívaný areál automobilových opraven a garáží u průjezdního úseku silnice II/262 (Děčínská), oba s kontaminovaným podložím, areál recyklace odpadů v k.ú.žízníkov, nefunkční areály farem ZD. Zdůvodnění koncepce rozvoje zástavby zastavitelné plochy Urbanistická koncepce je postavena na vyváženém rozvoji všech funkcí v závislosti na ekonomických podmínkách, vnějších příležitostech a vlastních možnostech. Navržené řešení představuje možné směry využití územního potenciálu města, jehož odůvodněné čerpání vyplyne ze schopnosti absorbovat příležitosti, dané polohou v systému osídlení. V reálném čase se jedná především o obchvat silnice I/9 a návaznou přestavbu dopravního systému, která umožní zklidnění místní komunikační sítě. Rozvoj města je navržen vcelku rovnoměrně v sektorech, vyčleněných hlavními dopravními koridory. Rozsah navrhovaných zastavitelných ploch je dán reálnými potřebami využití území. Zásadní role v navrhovaném uspořádání urbánní struktury České Lípy přísluší veřejným prostranstvím. Ta jsou chápána jako dynamické atrakty urbánní struktury, tvořící nosnou kostru města, na kterou jsou vázány fraktální segmenty jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, ať už se jedná o plochy stabilizované, zastavitelné, či přestavbové. Veřejná uliční síť je zároveň nositelem dynamických prvků infrastruktury, zajišťujících dopravní obsluhu a zásobování zmíněných ploch médii. Rozvoj města je navržen na zastavitelných plochách, které jsou rozloženy po vnějším obvodu zastavěného území a v jeho klínech tak, aby nedocházelo k narušení celistvosti sídel. Je orientován do následujících urbánních os a jimi vymezených sektorů území: SJ severojižní urbánní osa: K této ose jsou vázány zastavitelné plochy bydlení v sektorech, navazujících na sídlištní zástavbu ma severním okraji města. Je navržena urbanizace volných ploch na území Lad a pod Špičákem pro různé formy bydlení. Jižní úsek stávající trasy I/9 je navržen k oboustranné polyfunkční městské zástavbě. VZ východozápadní urbánní osa: Je položena v souběhu s tokem Ploučnice, západní úsek se větví do trasy ulice Děčínské, ke které jsou vázány plochy bydlení na východním a západním okraji Dolní Libchavy a dále za MÚK s obchvatem I/9 redukované plochy výrobní zóny. Centrální úsek: V souvislosti s řešením koncepce dopravy a přestavbového území jižního centra budou vytvořeny předpoklady pro zapojení obou nábřeží Ploučnice do městské struktury, včetně využití uvolněné plochy západního ramene dnešní mimoúrovňové křižovatky v sousedství vodního hradu. Východní sektor: Na jihovýchodním okraji sídliště Špičák v k.ú. Stará Lípa jsou na jižně orientovaných svazích, v návaznosti na zastavěné území, navrženy zastavitelné plochy městského bydlení. Jihozápadní sektor: Území plošně dominuje stabilizovaná Dubická průmyslová zóna, ve které dojde k postupné revitalizaci sporadicky se vyskytujících zanedbaných málo využívaných ploch. V návaznosti na Dubickou zónu jsou na území Obecního lesa podél trasy silničního obchvatu vymezeny oproti konceptu redukované plochy pro výrobu. Západní sektor: Na kat. území České Lípy jsou u silnice III/2627, v návaznosti na severní okraj současné sídlištní zástavby Slovanka navrženy zastavitelné plochy smíšené obytné a plochy občanské vybavenosti. Strana 18 Kovoprojekta Brno a. s.

Příměstská venkovská sídla: Realizací popsaných rozvojových záměrů dojde ke srůstání nejbližších příměstských sídel s jádrovým územím České Lípy. Prostorově odděleny zůstanou na severu Manušice, Častolovice, na jihu Okřešice. Autonomní polohu si zachová na jihovýchodě Žízníkov a pás obcí vázaných na severojižně orientovanou osu silnice III/2622 - Písečná, Dobranov a specificky v přírodním prostředí odlehle položené Vítkov, Vlčí Důl a Heřmaničky. Odloučené příměstské integrované obce jsou pojaty jako autonomní, s jádrovým územím však těsně komunikující celky. Budou využity jejich předpoklady pro úměrný rozvoj bydlení a rekreace při zachování jejich autenticity v daném přírodním prostředí. C.3. KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK Rozvoj jednotlivých funkcí bude probíhat jednak na zastavitelných plochách, které jsou navrženy převážně v přímé návaznosti na zastavěné území v rozvojových směrech daných celkovou urbanistickou koncepcí, jednak na plochách přestavby, které umožní revitalizaci a zhodnocení nevyužívaných zanedbaných částí obce v zastavěném území. Definice a regulativy využití ploch vycházejí z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podmínky využití ploch budou uplatňovány i pro veškeré činnosti a zásahy do ploch stabilizovaných v zastavěném území. V konceptu územního plánu jsou vymezené plochy dále členěny do funkčních typů ve smyslu metodiky JDM ÚP Programu č.16 Grantového fondu Libereckého kraje. Jednotlivé sledované jevy jsou zařazovány do vrstev příslušných informačních okruhů, které jsou uspořádány zvlášť pro stabilizovaný stav využití území, návrhový stav využití území (zastavitelné a přestavbové plochy) a pro území rezervy. Zařazení jednotlivých jevů do vrstev a souborů územního plánu je vyznačeno na konci řádku výčtu funkčních typů. C.3.1. ROZVOJ BYDLENÍ Rozvoj bydlení je navržen jednak ve formě bydlení čistého s omezeným rozsahem přípustnosti doplňkového využití na plochách bydlení městského a venkovského, jednak ve formách polyfunkčních s vyšší mírou doplňkových staveb a zařízení na plochách smíšených obytných městského a venkovského charakteru. Kategorizace ploch vychází z vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění a je dále členěna na funkční typy podle povahy a umístění plochy na území města. Při posuzování a návrhu doplňkových funkcí je zásadní podmínkou jejich slučitelnost s bydlením. Odlišení jednotlivých typů bydlení je orientačně vymezeno v tabulce C.4.2. B - Plochy bydlení - 4 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny pro převážně monofunkční využití území za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Plochy bydlení zaujímají podstatnou součást rezidenčních segmentů zastavěného území. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání jsou plochy bydlení navrženy jako funkční typy : BB - bydlení městské středněpodlažní v bytových domech nad 4 NP BM - bydlení městské nízkopodlažní v bytových a rodinných domech 1-4 NP BV - bydlení venkovské bydlení v rodinných a bytových domech 1-2 NP Kovoprojekta Brno a. s. Strana 19

O d ů v o d n ě n í S - Plochy smíšené obytné - 8 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny pro polyfunkční využití území za účelem zajištění podmínek pro bydlení s integrovanými prvky veřejné občanské vybavenosti, výrobních a obchodních služeb a rekreace, které jsou slučitelné s bydlením a nesnižují kvalitu prostředí. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání jsou plochy smíšené obytné navrženy jako funkční typy : SJ - plochy smíšené městské (jádrové) SM - plochy smíšené městské (výrobně komerční) SH - plochy smíšené obytné venkovské (hospodářské) Smíšená forma bydlení je navržena v plochách, které budou mít ve smyslu urbanistické koncepce charakter městotvorných polyfunkčních ploch s vyšším podílem jiných, s bydlením slučitelných funkcí. Převažující současné kapacity městského bydlení existují ve formě čistého bydlení v bytových domech sídlištní zástavby, na území města se vyskytují i velké souvisle zastavěné plochy tradiční nízkopodlažní městské zástavby rodinného bydlení. V historickém jádru a v plochách na ně navazujícím je funkce bydlení podstatnou součástí ploch smíšených obytných. Centrální zóna má výrazně polyfunkční charakter, bydlení se tu v tradiční typické městské blokové zástavbě prolíná s dalšími městskými funkcemi občanské a veřejné vybavenosti a enklávami výrobních ploch. Bydlení je zde značně atakováno nadměrnou dopravní zátěží centra. Plochy pro bydlení městského typu zaujímají převážnou část zastavěného území města. Jsou soustředěny především v prstenci sídlišť, obepínajícím historické jádro na pravém, severním břehu Ploučnice. Sídlištní zástavba má zčásti monofunkční charakter čistého bydlení v bytových domech, v některých plochách je promíšena prvky základní vybavenosti (školská a kulturní zařízení), které dávají těmto územím žádoucí míru polyfunkčnosti. Sídlištní zástavba v severovýchodním segmentu, vymezeném obloukem železniční trati se zčásti prolíná s ulicovou strukturou rodinného bydlení. V jižním sektoru východně od železniční trati a jižně od zrušeného městského nádraží je vyvinuta struktura bloků bydlení v rodinných domech Svárov. Základním cílem navržené koncepce bydlení je vytvoření pestré nabídky dostupného bydlení pro všechny obyvatele a žádoucí migranty. Znamená to přípravu územně technických podmínek pro novou bytovou výstavbu všech cílových skupin obyvatel v různých formách výstavby. Současný bytový fond kvantitativně v zásadě odpovídá potřebám současného počtu obyvatelstva, je poměrně zachovalý, avšak s nízkou výměrou obytné plochy. Potřeba nárůstu pro současný stabilizovaný počet obyvatel bude proto vyplývat spíše z kvalitativních požadavků na uspokojení potřeb ekonomicky silnějších vrstev obyvatelstva, další nároky budou souviset s rozvojem ekonomických aktivit na území města. Ve stabilizovaných plochách bydlení a smíšených obytných umožňují navržené regulativy dostavby proluk pro obytné budovy a slučitelnou související vybavenost. Udržitelný rozvoj bydlední je orientovány převážně na východním, severním a západním okraji jádrového území, kde jsou preferovány městské charakteristiky zástavby. Rozsah ploch byl oproti rozvojovým variantám v konceptu výrazně snížen na základě jejich projednání a posouzení vlivů na životní prostředí SEA. Na severním okraji je na západní straně současné trasy silnice I/9 navrženo využití dosud nezastavěného prostoru uvnitř prstence stávajícího rodinného bydlení na k.ú. Lada pro smíšené hospodářské bydlení venkovského charakteru na plochách, obklopujících veřejný návesní prostor. Oproti konceptu výrazně redukované plochy (dle posouzení SEA) čistého venkovského bydlení jsou navrženy na západním okraji zastavěného území k.ú. Lada. Dostavbou ploch na severním okraji sídliště Střelnice dojde ke spojení obou zastavěných území a vytvoření kompaktního obytného komplexu vytvářejícího přechodovou lokalitu mezi sídlištním prostředím a volnou přírodou. Na východní straně současné trasy I/9 je jižně od kopce Špičák na jižně orientovaných svazích navržen soubor zastavitelných ploch městského bydlení a smíšených obytných, které vyplní klín zastavěného území mezi komplexem komerční občansé vybavenosti a severním okrajem sídliště Špičák. Plochy byly oproti konceptu redukovány a upraveny podle výsledků posouzení vlivů na přírodní prostředí SEA. Rozsáhlý soubor zastavitelných ploch bydlení ploch vyplňuje prostor mezi lomenou jihovýchodní hranicí sídliště Špičák a severní hranicí stabilizované obytné zástavby Staré Lípy. Plochy v tomto klínu zastavěného území byly na základě posouzení SEA výrazně redukovány a jeich hranice oddálena od hřebene svahu s krajinnou zelení, která je funkční součástí biokoridoru ÚSES. Strana 20 Kovoprojekta Brno a. s.