Národní obrození (1780 1850) 2. pol. 18. stol. ve všech oblastech života dominovala němčina čeština se využívala hlavně v nižších vrstvách, prostoupena germanismy, neexistovala pevná pravidla Příčiny stavu vídeňský centralismus a germanizace působení katolické církve nositelé české kultury (šlechta, vzdělaní měšťané) v baroku emigrovali nebo po Bílé hoře zcela zmizeli 70. léta 18. stol. snaha vydobýt pro češtinu pozice, které měla před barokem Národní obrození Příčiny obrození vývoj společnosti velká role osvícenství důvěra v rozum, optimismus, poznání, rovnoprávnost, myšlenková svoboda Tereziánské a josefínské reformy 1773 zrušení Jezuitského řádu oslabení vlivu církve ve školství 1781 zrušení nevolnictví 1781 toleranční patent povoleno vyznání evangelické opoziční názory (proti jezuitům), omezení cenzurního dozoru, školská reforma, zakládání vědeckých společenství Období Národního obrození: I. doba absolutistických reforem (1780-1805) vliv klasicismu a osvícenství II. vliv napoleonských válek a absolutismu (1806-1830) vliv preromantismu III. vznik a rozvoj revolučních sil (1830-1848) vliv romantismu IV. léta padesátá (1848 50. Léta 19. stol.) porevoluční období přechod od romantismu k realismu Novinářství úkol obrana českého jazyka Václav Matěj Kramerius - spojen s nakladatelstvím Česká expedice legendární české nakladatelství a knihkupectví národního obrození Kramerius věděl, že noviny se musí rozšířit hlavně mezi přažské a zejména venkovské čtenáře psal hlavně pohádky, dobrodružné příběhy, překlady, kalendáře, atd. 1719 založeny Pražské poštovské noviny postihl je krach kvůli brusičství českého jazyka později obnoveny rytířem ze Schönfeldu = název Schönfeldské Pražské noviny roku 1789 jeho zaměstnanec Kramerius se osamostatnil a začal vydávat své vlastní Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny Věda první fáze Národního obrození (dále jen NO ) ovlivněna racionalismem měla charakter jazykový, vědecký a obranný literární tvorba byla z počátku prostá omezovala se na kramářské písně, písmáckou literaturu a knížky lidového čtení 1747 v Olomouci založena první vědecká společnost
1774 v Praze založena Soukromá společnost nauk považováno za zrod Akademie věd 1790 výše uvedená společnost přejmenována na Královskou českou společnost nauk první vědci obrozenci: Ignác Born Josef Stepling Stanislav Vydra Jiří Procházka Jaroslav Schaller František Josef Kinský, Jáchym Šternberk Geladius Drobner kněz a přední osvícenský historik pokoušel se o kritické hodnocení národních dějin odsoudil Hájkovu Kroniku českou pro její nespolehlivost František Martin Pelcl první profesor českého jazyka na pražské univerzitě sepsal třídílnou Novou kroniku českou, která měla nahradit Hájkovu kroniku autor monografie o Karlu IV. vydával opětovně starší díla autor slovníku významných postav politiky, kultury a vědy ke konci života psal česky Karel Rafael Ungar zakladatel univerzitní knihovny v Praze Josef Dobrovský jazykovědec, historik, etnograf, archeolog, numismatik, kritik, zakladatel slavistiky, vychovatel, jezuita, filozof díky jeho vědeckému dílu vznikly základy jazykovědy a historiografie preferoval spolehlivé důkazy a měl schopnost pronikavé odvážné analýzy byl rozhodující autoritou a vůdcem 1. české obrozenecké generace Dílo: všechny vědecké práce psal německy či latinsky fanatik pravdy (ve svých knihách se skutečně téměř nemýlil) nechal se unášet city a idejemi chladnokrevně analyzoval fakta a spolehlivé důkazy Dějiny české řeči a literatury německy psané jazykovědné dílo ukázal literaturu jako součást historik vývoje vyzdvihoval období husitství- spatřoval velké vzepětí českého národa, a tedy i jazyka 16. st. tedy pro humanistickou fázi našeho písemnictví razil přívlastek: Zlatý věk české literatury Německo-český slovník 2 díly Zevrubná mluvnice jazyka českého německy psané základy pro novou jazykovou spisouvnou normu Základy jazyka staroslověnského Latinsky 1. vědecká mluvnice staroslověnštiny
základy slavistiky- vědního oboru o jazyce, literatuře, dějinách, kultuře slovanských národů v 18. a 19. stol. docházelo k pokusům o padělky rukopisů měly posílit národní hrdost Rukopis Královédvorský epické, epicko lyrické a lyrické básně epické české dějiny lyrické milostné básně přijat s nadšením Rukopis Zelenohorský o staročeském sněmu kmetů a vladyků a Libušni soud v 80. letech 19. Stol byly podány důkazy o nepravosti rukopisů od profesorů České univerzity (Masaryk, Gebauer a další) jazyk se neshodoval s jazykem tehdejších Čechů a v rukopisech se objevovaly myšlenky v raném středověku neznámé za padělatele byli označeni Václav Hanka (knihovník, archivář) a Josef Linda (novinář, spisovatel) Josef Jungmann pocházel z Hudlic u Berouna studoval v Praze na gymnáziu a poté filozofické fakultě pražské univerzity později vyučoval na gymnáziu v Litoměřicích o rok později vyučoval češtinu, za což nepobíral plat byl prvním učitelem češtiny v Čechách a na Moravě pro NO má velký význam jako jazykovědec, překladatel, spisovatel, historik, publicista a organizátor vědeckého života oproti Dobrovskému věřil v obnovu českého jazyka, což se odráží i v jeho díle Dílo: ve svých dílech se věnuje především budoucnosti a je formován preromantickými ideály zasloužil se o založení prvního českého vědeckého časopisu Krok vytvořil pětidílný Slovník česko-německý obsahoval až 120 000 slov objevovala se zde zcela nová česká slova (např. čtverec, látka, rostlina nebo kyselina), ale i slova přejatá (ze slovanských jazyků) přeložil velké množství děl z němčiny, francouzštiny a angličtiny (např.: John Milton Ztracený ráj nebo díla Friedricha Schillera a Johanna Wolfganga Goetha) Slovesnost učebnice literatury pro gymnázia obsahovala teorii literatury včetně ukázek textů od Husových dob až po soudobou tvorbu Historie literatury české první česky psané literární dějiny ukázaly veřejnosti skutečný rozsah našeho písemnictví První česká biografie Nebýt obrozenců, včetně Josefa Jungmanna, čeština by zanikla a dnes bychom hovořili ve střední Evropě všichni německy Pavel Josef Šafařík učenec evropského formátu později se stal ředitelem Univerzitní knihovny Dílo:
Dějiny slovanské řeči a literatury ve všech nářečích psáno německy Slované prezentováni jako jeden národ a slovanské jazyky jako jednotlivá nářečí Argumentace, že podceňovaná čeština a slovenština se v knize objevily v rovnocenné pozici jako ruština František Palacký historik, politik, spisovatel, zakladatel novodobého českého dějepisectví, žák Dobrovského nadmíru vzdělaný člověk latinská škola, evangelické lyceum (Nový Jičín, Trenčín), později působil v Bratislavě, kde se seznámil se Šafáříkem ovládal 11 jazyků a stále se intenzivně sebevzdělával přezdívaný Otec národa myšlenka austroslavismu české země sjednocené pod nadvládou Rakouska s volnou a svobodnou politikou hlásal, že větší hrozba přijde ze strany Německa a Ruska než od Habsburků bohatá manželka díky ní zabezpečen a měl přístup k vyšším vrstvám, archivům atd. stál u zrodu Matice české nakladatelský podnik, který vydával českou literaturu a překládal cizí autory položil základní kámen Národnímu divadlu Dílo: Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě 5 dílů nejprve psány německy, později vycházely česky zachycuje dobu od začátku dějin do roku 1526 nástupu Habsburků tento výklad dějin je jako zápas němectví a slovanství (princip feudální X demokratický) vyzdvihuje dobu husitskou dílo je psáno na základě doložených faktů Časopis Společnosti vlasteneckého muzeum v Čechách zařídil jeho vydávání Divadlo národního obrození 1739 v Praze (v Kotcích) působilo stálé německé divadlo s činohrou i operou 1771 první pokus o českou hru v Kotcích se hrála fraška Kníže Honzík (přeloženo z němčiny) 1783 Hrabě František Antonín Nostic otevírá v Praze Hraběcí Nosticovo Národní divadlo původně německé později přejmenováno na Stavovské divadlo (1798) později se zde začaly hrát i české hry 1786 v tzv. Boudě na dnešním Václavském náměstí začalo působit Vlastenecké divadlo české divadlo existovalo 3 roky hlavní postavou byl Václav Thám 1812 od tohoto roku se ve Stavovském divadle hrálo opět česky 1826 premiéra první české novodobé opery Dráteník od Františka Škroupa hrály se především vlastenecké historické hry, frašky, překlady světových dramat Václav Thám jedna z velkých postav počátků divadla každá třetí hra na konci 18. Století byla autorským, překladatelským či upravovatelským dílem Thámovým tiskem vyšly pouze 3 díla ostatní známe jen z názvů Díla: Břetislav a Jitka, Vlasta a Šárka, Kutnohorský havíři
Karel Ignác Thám starší bratr Václava jazykový poradce, překladatel Díla: Loupežníci (Schiller) a Makbeth (Shakespeare) Prokop Šedivý Jan Nepomuk Štěpánek dramaturg a spoluředitel Stavovského divadla psal hlavně frašky a milostné příběhy za zmínku stojí veselohra Čech a Němec Václav Kliment Klicpera nejnadanější dramatik své doby některé jeho hry se hrají i dnes byl gymnaziální profesor v Hradci Králové a později v Praze Dílo: Historické hry: Blaník Veselohry: Veselohra na mostě, Hadrián z Římsů, Divotvorný klobouk, Rohovín Čtverrohý Historické povídky: Točník Thámovci soustředili se kolem almanachu Básně v řeči vázané = vůdčí osobnost Václav Thám dříve jen kramářské a duchovní písně Přínos: 1) dokázat, že češtinou lze recitovat každý umělecký text 2)oživili českou básnickou tradici (období humanismu=kryštof Harant, Bohuslav Hasištějnský ) Představitelé: Jan Jaromír Dlabač, Václav Matěj Kramerius Puchmajerovci soustředili se kolem Antonína Jaroslava Puchmajera vydali 5 almanachů Sebrání básní a zpěvů (2 svazky) Nové básně (3 svazky) snaha povznést české básnictví + prostor pro překlady Dva směry: 1) Zaměření lidové čtenáře=balada Šebestián Hněvkovský-Vnislav a Běla, epos Děvín 2) Zaměřeno na vyšší společenské vrstvy=óda Antonín Jaroslav Puchmajer-Óda na Jana Žižku z Trocnova, Óda na jazyk Matěj Milota Zdirad Polák vojenský generál, později básník nejznámější dílo Vznešenost přírody myšlenkou oslava přírody romantický motiv poutníka odstranil stereotyp jedno a dvouslabičných slov Nejlepší český básník před Karlem Hynkem Máchou Jan Kollár rodák ze Slovenska, studoval filozofii a teologii, studoval slovanské jazyky sloužil jako kazatel slovanské evangelické obce, stal se také profesorem na univerzitě ve Vídni
psal o pocitu obrozenců (o pocitu méně cennosti) jeho jméno je mnohdy spojováno s okřídleným: Stůj noho!, posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš nebyl nadán, ale měl nadšení a víru slovanské vzájemnosti žádný čtenář neexistuje, který by četl jeho poezii, navíc dobrovolně Dílo: Slávy dcera lyrickoepické dílo básnické dílo o milostné touze a vlasteneckému citu soubor 645 znělek jejím zárodkem byla sbírka Básně, která opěvovala Kolárovu lásku Mínu nejemotivnější částí je Předzpěv, který zapůsobil na další generace básníků Jan František Vavák jeho poezie byla zapisována do Knih pamětních zprávy o všech událostech z přelomu 18. a 19. století byl to milčický rychtář Ohlasová poezie básníci hledali inspiraci u prostého lidu představitel František Ladislav Čelakovský narozen ve Strakonicích nedokončil studium filozofie na vysoké škole učil ve Vratislavi a v Praze překladatel německých a anglických děl Díla: Ohlas písní ruských epické básně o ruských bohatýrech jména bohatýrů byla buď převzata z bylin nebo vymyšlena výskyt rusismů, paralel a přirovnání Ohlas písní českých lyričtější než Ohlas písní ruských milostná poezie i satira balada Toman a lesní panna Smíšené básně, Růže stolistá velký význam má jeho sběratelská činnost, zabýval se studiem slovanských a českých písní Mudrosloví národu slovanského v příslovích Slovanské národní písně Próza národního obrození neměla takový význam jako poezie spíše podřadná role plnila především funkci zábavnou a lidovýchovnou vydávají se tzv. Knížky lidového čtení měly podobný charakter jako jarmareční písně kromě toho jsou pěstovány povídky rytířské, povídky blízké pověstem a staré cestopisy teprve s počátkem 19. Století se setkáváme s drobnými prózami sentimentálního charakteru, v zápětí prózy historické, či s námětem ze současnosti. próza teprve na konci 19. Století dosáhla jisté umělecké úrovně. Prozaici: Prokop Šedivý povídka České Amazonky aneb Dívčí boj v Čechách pod správou rekyně Vlasty
Václav Kliment Klicpera historická povídka Točník Josef Linda povídka Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav Jan Jindřich Marek autor historických povídek Prokop Chocholoušek Templáři v Čechách, Křižáci, Dcera Otakarova