Možná tomu nebudete věřit, ale na konci ledna uběhlo prvních pět měsíců školního roku 2012/2013. No, pět měsíců. Nevím, jak vám, ale mně přišlo, že to bylo o hodně míň, protože díky vánoční besídce utekl prosinec strašně rychle a po vánočních prázdninách se přehnala smršť čtvrtletních písemek, závěrečnýho zkoušení a přišlo pololetní vysvědčení!!! Tenhle půlroční výsledek vaší činnosti někomu udělal radost, jinýmu ne, ale určitě každého z vás zajímá, jak dopadla zrovna vaše třída v konkurenci ostatních týmů druhého stupně. Právě proto je tu Osická Boomba, která pro vás všechno zjistila... PRŮMĚRNÝ PROSPĚCH TŘÍD DRUHÉHO STUPNĚ 1 Autor: READY První graf, který vidíte vlevo dole, znázorňuje průměrný prospěch tříd druhého stupně. Prostě se spočítají průměry známek na vysvědčení všech žáků a získá se průměr třídy. Čím vyšší číslo, tím horší známky žáčků ve třídě. Jak tedy vidíte, tak nejlepší známky má šestá třída (průměr 1,59), druhá v pořadí je osmá třída (1,66), předposlední je devítka (1,78) a poslední je sedmička (1,91). Šesťáci, jste fakt dobrý, vydržte :D Graf vpravo dole zachycuje celkový počet zameškaných hodin v každé třídě. Nejvíc chybějí sedmáci a nejmíň šesťáci. Ale bacha, musíme si uvědomit, že v POČET ZAMEŠKANÝCH HODIN únor a březen Slovo úvodem... Tadááá máme tu další číslo školního časáku ;)! Bohužel jarní prázdniny jsou za námi, ale čekají nás na konci března Velikonoce! Pro holky to není nic oblíbeného, zato kluci dostanou jídlo zdarma, z čehož mají určo radost :D!! Dobrá zpráva je, že do konce školního roku zbývají pouhé čtyři měsíce!! Takže to musíme nějak přežít! :D Jak jistě víte, blíží se k nám konečně jaro. Snad ten sníh co nejdříve roztaje a my už nebudeme muset mrznout, místo toho můžeme vytáhnout kola, kolečkáče popřípadě cokoliv jiného :D a máme možnost dělat věci, které v zimě NE! Třeba se koupat v bazénu!! Nééé to asi né na to by byla pořád ještě trochu zima :D. No, prostě důležitý je ten pocit volnosti bez tý velký, tlustý, hnusný, divný, zimní bundy :D (ano, opravdu nemám ráda zimní bundy)! V časáku najdete rozhovory s Adélkou Vávrovou ze sedmičky a paní učitelkou Chládkovou. Dokonce víme co bude v projektovém dnu(chňá jsme vševědoucí!) a samo nechybí soutěž o suprčupr ceny!! (READY) PŘEDPLAŤ SI novou DUBNOVOU BOOMBU JEN ZA 15,- Kč (nepředplacená 30,-Kč) Pokračování z první strany... sedmičce je o moc víc žáků než v šestce, ale přesto vám náš graf nějaký ten obrázek o marodění v jednotlivých třídách ukazuje. Poslední graf, který vidíte dole, je zaměřený na počet žáků s vyznamenáním, na propadlíky a taky na ty, kteří mají na vízu samé jedničky. Kdo by náhodou na graf špatně viděl, tak mu sdělíme, že nejvíc borečků s vyznamenáním má šestka, a to neuvěřitelných 9, což je krásných 56% členů této třídy!!! Navíc šesťáci mají i nejlepší průměr třídy, takže jsou fakt dobrýýý!!! Následuje zajímavý úkaz - sedmička, osmička i devítka mají shodný počet žáků s vyznamenáním - 5. Takže tady jsou síly vyrovnaný :D. Pokud jde o geniální žáky se samými jedničkami, 2 tak těch je shodný počet už jen v osmičce a devítce - 2. Jeden jediný jedničkář je v sedmičce a pozor - šestka nemá žádného žáka se samými jedničkami. Mezi námi- mít v osmičce, nebo dokonce devítce samé jedničky, to je fakt mazec ;o). Máme tu poslední, zato velice smutný, sloupeček - propadlíci. Nejlíp je v tomhle ohledu zase šestka, kde nepropadl nikdo. V osmičce a devítce propadl jeden žák a v sedmičce celkem tři. To jsou věci, co?! Ale hlavy vzhůru, komu se vízo vydařilo, ten si ho určo udrží, a ti, co z něj radost nemají, tak si máknou a ve finiši zabodujou a známečky si v klidu vylepší. Na závěr vám všem přejeme úspěšný druhý pololetí a pevný nervy ;o)
V další části jarního vydání Boomby se podíváme na zoubek životu v naší škole. Všechny vás asi bude zajímat, jak proběhne letošní Projektový den - to jsme pro vás zjistili. Nezapomeňte se také podívat na to, co nám na sebe v našem interview prozradí Adélka Vávrová ze sedmičky a nebo dokonce paní učitelka Chládková... Ano, dočkali jste se. Je tu další díl našeho seriálu o historii obce Osice, ve které stojí naše škola. Z minulých dílů už víte, že Osice slaví 940 let od první psané zmínky o obci a také víte, jak přišly Osice ke svému jménu a řadu dalších, docela zajímavých informacích, o této malé vesničce. Dnes se podíváme do dávné minulosti Osic. Díky vykopávkám z roku 1886 bylo objeveno v obci staré pohanské pohřebiště a hradiště z doby příchodu Slovanů. Z toho tedy vyplývá, že první Češi zde žili už kolem 8.století. První psaná zmínka je z roku 1073, kdy Osice patřily k Opatovickému klášteru. Od roku 1436 získal tuto vesnici Diviš Bořek z Miletínka, který tehdy šéfoval celému okolí z Kunětické hory. Krátce poté připadla naše obec k Pardubickému panství Viléma Pernštejna. Nakonec ale Osice převzal přímo císař, který je začlenil pod správu Císařské komory a obyvatelé Osic chodili v době roboty pracovat do velkostatku ve Starých Ždánicích, kde nebyla makací povinnost tak přísná, jako v okolních vesnicích, což Osičákům jejich okolní sousedé záviděli. O Osice mělo velký zájem panstvo ze zámku v Dobřenicích, kde až do roku 1882 vládl chudý šlechtický rod Dobřenských, kteří chtěli Osice několikrát koupit, ale císařští úřednici vždy prodat odmítli. Začátek 20.století byl v Osicích spojen s katastrofou. V roce 1908 vznikl mezi chalupami směrem k Sedlicím obrovský požár, který zcela zničil 13 stavení. Byly to prý krásné historické chalupy s doškovými střechami, stodoly byly 3 roubený s okapem až na zem. Od té doby se údajně jedna z ulic jmenuje Spálená. Podle našeho zkoumání o ní ale nikdo nic neví. Prostě záhada... Z první světové války, která probíhala v letech 1914-1918, se domů nevrátilo 23 osických mužů. Jejich jména najdete na památníku před Škroupovým domem. Za druhé světové války žila obec pěkně vklídku a zlí Němci si Osic moc nevšímali a osičtí sedláci s nimi moc nepekli. Na konci války, když už to měli Němci skoro prohraný, začali jim utíkat váleční zajatci - hlavně Rusové, kterým osičtí obyvatelé poskytli ve svých domečcích úkryt. Za války byli do Německa na práci nuceně posláni dva obyvatelé obce a jeden občan byl uvězněn v koncentračním táboře Dachau, naštěstí to přežil. Jeho zážitky by asi byly hodně zajímavý. Po válce byla blátivá cesta přes Osice vydlážděna a tak to zůstalo vlastně dodnes. Letecký snímek Osic z roku 1937... Byly postaveny chodníky a vysázeny stromy - javory a jeřáby. V roce 1949 bylo v Osicích založeno JZD (družstvo), které se v roce 1968 sloučilo s JZD Trávník, Syrovátka a Polizy. Tohle sjednocený družstvo se specializovalo na výkrm kraviček a na dojení mléka, pěstování pšenice, ječmene a cukrovky. V příštím díle našeho seriálu se podíváme na osické památky a hlavně na historii naší školy. Možná se budete divit, co všechno se tady provádělo, kam všude se jezdilo a kdo všechno školu navštívil... S druhým pololetím se nezadržitelně přiblížil i termín projektového dne, který má na naší škole už mnohaletou tradici. Někteří mají tuhle akci rádi, jiní ne, ale všechny spojuje to, že letošní "projekťák" proběhne ve středu 15.5. Letošní téma je "Česko plné kultury", což nás zaručeně zkulturní :D;). Organizace celé akce je taková, že se všichni rozdělíme do smíšených skupinek (jakože z různých tříd) po 5-6 žácích a budeme obíhat stanoviště, kde budeme plnit dobrodružné úkoly. Letošní vychytávka je v tom, že body nebudeme dostávat jen jako skupinka, ale i jako jednotlivci zato, jak ve skupince pracujeme. Každý z nás bude mít pracovní list, který si bude muset také vyplňo- "Česko plné kultury..." vat a získá za to další body pro skupinku. Další změna je v tom, že i odpoledne zůstaneme v těchto skupinách a budeme zpracovávat jeden kraj ČR. Dostaneme velkou mapku, do které zakreslíme info o kultuře, významných místech, různých památkách a slavných rodácích. Kde vezmeme na tohle všechno informace? Nashromáždíme si je v průběhu dopoledních činností na stanovištích. Za všechno dostaneme bodíky a nakonec se vyhodnotí nejlepší skupinky i jednotlivci a ti pak budou odměněni. Vypadá to sice dost komplikovaně a složitě, ale žádný strach, určitě to zase všichni zvládneme a alespoň se dozvíme něco nového ;):D Foto: loňský projekťák 4 První pololetí očima paní ředitelky... Školní rok se překlopil do své druhé poloviny a ve škole za tu dobu proběhla spousta zajímavých akcí. Mezi ty nejúspěšnější určitě patřila Vánoční besídka a všechny třídy si zaslouží pochvalu za krásná a originální vystoupení, devátá třída za organizaci a provádění besídkou. Každá třída už také byla na nějaké exkurzi a exkurze a další zajímavé akce jsou naplánované i na druhé pololetí. Určitě se máte na co těšit! První půlrok ve škole mají za sebou naši prvňáčci i jejich paní učitelka. Chtěla bych je pochválit, jsou moc šikovní a dělají velké pokroky. První měsíce na druhém stupni dobře zvládli také dívky a chlapci ze šesté třídy. I oni jsou šikovní, ale na druhém stupni už je učivo mnohem těžší, takže pokud si budou chtít udržet hezké známky, budou se muset více snažit a učit se. Ale to vlastně platí pro všechny. Nadarmo se totiž neříká, že bez práce nejsou koláče! V současné době si deváťáci podávají přihlášky na vybrané střední školy a ještě zbývá několik týdnů do přijímacích zkoušek. Takže bych jim chtěla popřát, ať se jim daří.
Určitě si někdy pomyslíte, jaký by to bylo, kdybyste chodili do jiný školy. Myslím ale, že můžete věřit, že je to všude stejný, někdy dokonce i daleko horší. V tomhle článku se dozvíte, že naše škola by díky vám mohla být dokonce nejlepší ze všech. My vám teď řekneme, jak to zařídit. Říká vám něco jméno Ámos? Jestli jo, tak jste buď pořádně poslouchali v hodinách literatury, nebo se alespoň jednou za rok díváte na ČT1. Jedná se totiž o celostátní soutěž Zlatý Ámos, pojmenovanou podle našeho významného spisovatele a učitele Jana Ámose Komenského, ve který žáci a studenti hlasují o nejlepšího učitele. S podobným nápadem přišla letos Univerzita v Hradci Králové, která vyhlásila zatím bezejmennou soutěž o nejlepší školu a nejlepšího učitele, a to taky pro celou republiku. Proč vlastně vznikla? No protože chytří pánové z univerzity zapřemýšleli a došlo jim, že dneska je slovo učitel často používáno jako "nadávka", a tak chtějí ukázat, že mezi těmi, kteří se nám snaží Autor: Stanislav Vig Vypadá to, že tahle netradiční "zábava" probíhá v naší škole už nějakou dobu. Za vše mluví v poslední době situace v šatně - zdemolovaný výplet dveří, počmárané či poškrábané zdi u schodů, obtisklé svačiny po zdech a podobně. Nejvýstižnější je popis obrázku, který se vám naskytne, vstoupíte-li na chlapecké záchody u učebny přírodopisu. Když otevřete dveře, tak vás po pravé straně jako první překvapí zdemolované a již několikráte utržené topení. Vlevo je ve zdi díra od kliky, to jak někdo vší silou otevírá dveře. Postoupíme-li dál, tak se pohled na zničená topení opakuje. Vypínač světel a 5 natlačit všechno to (ne)důležitý učivo do hlavy, jsou i takoví, kteří jsou kvalitní a schopní jedinci. To samý se samozřejmě snaží dokázat i u jednotlivých škol, protože i ty jsou bezdůvodně odsuzovány a napadány chytrou veřejností. Proč by teda tuhle soutěž nemohla vyhrát zrovna ta naše škola? Jak to ale zařídit? No jednoduše. Musíte hlasovat. A to nejen vy, ale i vaši kamarádi, rodiče a další příbuzní. Ta škola, která získá nejvyšší počet hlasů, se stane takovou SuperStar mezi ostatními a dostane 20 000 korun. Učitel s nejvyšším počtem obdrží 5 000. Nejde tak ani o ty peníze, ale o to, že by o nás psali v novinách a mluvili v televizi. A to se vyplatí, ne? Špatná zpráva je, že letos už to asi nestihneme vyhrát, protože poslední hlasy se můžou poslat 17. března, a to díky internetovému formuláři. Ale příští rok bychom se do toho mohli pustit, a tak získat pár minut slávy pro tu naši malou a často pomlouvanou nebo i nenáviděnou školu. zrcadlo na stěně je opálené zapalovačem. Kachličky a zdi poplivané či počmárané. Co po některých žácích zůstává ve třídě, je taky dost zarážející. Někteří zbytky svačin či všelijaké obaly a papíry rvou za topení, do židliček či květináčů. Copak není v každý třídě odpadkový koš? Pro někoho je to asi daleko. Nebo je stlaní si pod sebe a kolem sebe cool?? Pokládám si tedy otázku - je tohle normální? Pokud bychom měli naši školu ochránit před zničením, musel by na každém rohu stát alespoň jeden učitel. Ale byla by to pak ještě škola???????? Autor a foto: Ela Následující část Boomby věnujeme oblíbeným rozhovorům. Jako první tu pro vás máme exkluzivní interview s paní učitelkou Chládkovou, o které se z našich sloupečků dozvíte opravdu hodně zajímavých informací. Probrali jsme nejen naší školu, ale také detaily z jejího mimoškolního života... Dobrý den, paní učitelko, náš rozhovor Vidím, že jste dobře informovaní. Já ovšem začneme otázkou, která zajímá asi každého nedám na osickou školu dopustit a chválím našeho čtenáře - jak jste se vlastně dostala ji, kudy chodím, protože mi dala do života k angličtině? dobrý základ. Do Osic jsem chodila v letech Dobrý den. Angličtinu jsem se začala učit až 1962-1971, takže je to trochu víc, než pár let. v prvním ročníku na gymnáziu, musela jsem A kdybych měla srovnávat to by bylo tehdy pořádně zabrat, protože jsem byla dlouhé vyprávění. Tak snad jenom to jediná ve třídě, kdo s angličtinou začínal. To nejdůležitější. Tehdy existovala jenom stará byl dost fofr. Pak na VŠE v Praze a pak jsem budova a ve třídách se topilo v obrovských si na jazykovce udělala státnice. kamnech uhlím. To by se vám líbilo hlavně Baví vás vůbec po tolika letech ještě proto, že občas byly uhelné prázdniny. Mezi angličtina? učiteli a žáky byl daleko větší odstup. Což No určitě baví. Hlavně mě baví, když vidím, mělo své výhody i nevýhody pro obě strany. že moji žáci dělají nějaké pokroky a moje Ale to je na dlouhé zamyšlení.. snažení někam vede. Jak jste na této škole dlouho a jak se vám tu Věnujete se angličtině třeba i ve volném učí? čase? Např. sledujete filmy v angličtině, Teď jsem v Osicích čtvrtým rokem a jsem tu čtete anglické knížky??? spokojená. Vytyčila jsem si dát vám Spíš čtu knížky, bezvadné jsou třeba z angličtiny pevný základ a tvrdě jdu za detektivky v originále, americké filmy mě svým, že? Škoda, že je tu pár rušitelů, co mi moc nebaví. Snažím se číst hlavně proto, moje plány hatí. abych se udržela ve formě a nezapomínala. Učila jste i na jiné škole? Proč se podle vás má význam učit Učila jsem na různých školách, v podnicích i angličtinu? soukromně, dospělé, studenty i děti. No to si snad dovedete lehce odpovědět Měla jste už vlastní třídu? V současné době ji sami. Ale na základce se dost těžko nemáte, chtěla byste jí?:) argumentuje, protože co se naučíte, No vlastní třídu dětí jsem nikdy neměla, ale doceníte, až si později budete hledat když jsem učila dospělé, tak jsem často měla zaměstnání, které by vás zajímalo, budete na starost skupinu 15-20 lidí, kterou jsem chtít cestovat, budete si chtít popovídat musela dovést k nějakým zkouškám. To byla s nějakým cizincem. Argumenty typu já taková moje třída, za kterou jsem cítila budu traktorista a nikdy nebudu angličtinu zodpovědnost a o kterou jsem se starala. Teď potřebovat neberu, nikdy nevíte, kdy se nemohu být třídní, jelikož dělám zástupkyni vám jakýkoliv cizí jazyk bude hodit. paní ředitelce, což obnáší dost organizační a Chtěla jste být učitelkou už od dětství? administrativní práce, takže bych to nejspíš Asi ani ne. Ve škole mě hlavně bavila nestíhala zodpovědně. matika, tak jsem po základce šla na Ve které třídě se vám učí nejlépe? gymnázium a pak jsem studovala ekonomii, No přece v takové, kde je pohoda, všichni což jsem, abych pravdu řekla, nikdy moc plní své úkoly, nemusím pořád někoho nevyužila. Tady to vidíte. Nikdy nevíte, kam napomínat, občas se i zasmějeme a práce vás vítr zavane. nám pěkně plyne Víme o vás, že jste chodila do osické školy. Co se vám na naší škole líbí a co ne? Jaké to tu tehdy bylo a co se za těch pár let Líbí se mi, že jsme taková menší komornější změnilo? :) škola, že se navzájem známe a pomáhá- 6
Příště rozhovor s Nikol Brandovou me si. Nelíbí se mi chování některých žáků. Jak se vám líbila vánoční besídka? :) Vánoční besídka se mi líbila moc. Vystoupení jednotlivých tříd i skoro profesionální moderování. Byla jsem nadšená, zvláště když vím, v jakých podmínkách celá akce vzniká. Opravdu dobrá práce včetně sehraných kulisáků. Jak jste si užila vánoční prázdniny? Moc hezky. Vánoce mám ráda tradiční beze spěchu a nákupního šílení. Dostala jste pod stromeček, co jste si přála? Ježíškovi jsem nenápadně naznačovala, že mám moc ráda dobré kafíčko, Ježíšek se dovtípil a přinesl mi kávovar. A také ještě hodinky a další dárky. Co ranní vstávání? Nedělá vám problém? Problém trochu mám, ale co se dá dělat. Ráno dost trpím, zvláště když vstáváme do tmy. Ale nejsem v tom sama, že? Jak jezdíte do školy? Do školy jezdím autem nebo autobusem. Autobusem hlavně proto, abych se po ránu trochu prošla na zastávku. To mě dostatečně probudí, mám to skoro 1 km. Tedy měřila jsem to autem, je to 900 metrů. Někdy také musím běžet na autobus, když zjistím, že mám zasypanou cestu z garáže sněhem. Ta hrůza, že bych dorazila pozdě a připravila vás o výuku! Chodíte na obědy nebo si nosíte obídky z domova? Chodím na obědy a ještě si nosím svačinku. A chutná vám naše školní jídlo? Ve školní jídelně mi celkově chutná. Pravda je, že od deváté, kdy se chodbami začíná linout vůně, se na oběd těším. Máte nějaké koníčky? Jaké? Koníčků mám hodně. Dům a zahradu. Ráda sekám trávu a řežu dříví. Chodím na delší procházky. Čtu. Jaký sporty máte ráda? V zimě běžky, v létě kolo a turistika. Občas ping-pong nebo badminton. Jaký zvířátko máte ráda a které naopak ne? Mám ráda psy, protože se s nimi dá 7 dorozumět. Kočky nemusím. Jaká barvička se vám líbí? Celkem všechny barvy. Spíš tlumené než jásavé. I když třeba na květinách jsou jásavé krásné. Ale podzimní teplé barvy mám nejraději. Jaká je vaše vysněná dovolená? Nevím, jestli vysněná, ale hezká dovolená je pro mě každá, když mohu dělat, co mě baví, a být s lidmi, které mám ráda. A tak si to snažím vždycky zařídit. Je jedno, jestli je to u moře nebo na Šumavě. Plánujete už něco na letní prázdniny? To je ještě daleko. Asi to bude kombinace různých aktivit, jako každý rok. Teď aktuální otázka volila jste Miloše Zemana nebo Karla Schwarzenberga? Volila jsem Karla Schwarzenberga. Vážím si ho a nevadí mi, že špatně mluví česky, ani že je starý. Chtěla byste něco vzkázat všem naším čtenářům? Se čtenáři Boomby se vídám každý den, tak jim snad ani nemusím nic vzkazovat. To, co potřebuji, jim řeknu rovnou. Ale Boombě bych chtěla popřát hodně nadšených čtenářů a hodně dobrých nápadů! Náš další originální rozhovor nás opět zavede do všemi známé sedmičky. O této třídě a jejich žácích se toho řeklo a napsalo mnoho. V minulé Boombě jsme pokecali s Patrikem Pavlicou a právě na jeho přání jsme v tomto skorojarním vydání vyzpovídali i jeho oblíbenou spolužačku Adélku Vávrovou. Tato usměvavá slečinka nám odpověděla na naše otázky a prozradila na sebe opravdu velké množství zajímavých informací... Naše první otázka je jasná... Jak se ti líbí v sedmé třídě? Jo, je to tu super a je sranda. To je dobře a jak se ti ve škole vlastně daří? No, jde to. Jaký předmět ve škole máš vůbec nejraději a jaký naopak ne? Tak já mám nejraději výtvarku a přírodopis a nesnáším matematiku a češtinu. Aháá, a když už jsme u těch předmětů, tak nám prozraď, jakou učitelku nebo učitele máš nejraději a jakého méně? Nejraději mám samozřejmě pana učitele Viga. Je v pohodě (když se zrovna nezlobí). Toho, koho nemám ráda, nebudu raději zmiňovat. Dobře, a chodíš na nějaký kroužek? Jo, jo, na doučko z češtiny. Chodíš do všemi známé sedmičky, co si myslíš o vaší třídě? Že je to cvok house. Aháá :D Teď se přesuneme ze školy pryč. Co máš ráda za papání a pitíčko? Špagety a piju všechno. No, to si nám toho moc neřekla. A jakou hudbu posloucháš? Punk a metal. No, super. Jaká je tvoje nejoblíbenější písnička? V poslední době asi Britney Spears - Scream a Shout. Co nějaký ten filmík, jaký ráda sleduješ? Nejradši mám komedie a horory. Víme o tobě, že máš ráda psy a koně, je to tak? Samozřejmě, kdo by je neměl rád. To je pravda. Jaké rasy se ti nejvíc líbí? U psů je to Československý vlčák, protože vypadá jako vlk a vlci se mi moc líbí. 8
V příštím čísle na vás čeká rozhovor s Bárou Jilemovou... Autor a foto: Terys A u koňů? Teplokrevníci, plnokrevníci i chladnokrevníci. Skoro všichni :D Chodíš někam jezdit na koních? Jak ti to jde? Jo, do Rokytna, no myslím, že docela dobře. Chtěla bys mít koně doma? Doma ne, ale spíš někde u někoho ustájeného. Teď mě tak napadlo... jaké zvíře z Afriky bys chtěla mít doma? Určitě krále zvířat - LVA Tak to by bylo zajímavý. Teď se podíváme do tvého soukromí. Jaká je tvoje nejlepší kámoška? No, asi nebude pro nikoho překvapením, že moje nej kámoška není nikdo jiný než magor Terezka Václavíková a pak Domuš Hruška. Odkdy spolu kamarádíte? S Terezkou už od školky. Řekni nám nějakého tajemství o Terezce? No, to byste chtěli vědět, co? Neřeknu, ona by mě pak zmlátila :od Ahááá, v minulé Boombě byl rozhovor s Páťou Pavlicou. Nejzajímavější byl obsah jeho tajnýho sešitu. Tak nějak to vypadá, že tě miluje?? No, tak to jsem asi v pytli, no. Taky o tobě víme, že jsi dost kamarádila s Michalem Greššou. To už je pryč? Máš teď nějakého kluka? No jo, co bylo, to bylo :/ Kluka nemám. Chtěla bys mít kluka? Teď zrovna ne. A když jsme u těch kluků - máš raději blonďáky nebo brunety? Určitě brunety. Prozradíš nám, co se ti nejvíc líbí na klucích? Že je s nima sranda. více jak 30 otázek nejen o Patrikovi 9 Tak dobře, koukneme se jinam. Jakou kombinaci barev máš nejraději? Černou a bílou. Čteš nějaké knihy? No, jen když se mi chce. Co jsi četla naposled? No, "Počertěná - Tátův andílek". Baví tě nějaké sporty? No jo, fotbal a koně. Máš raději notebook nebo počítač? Oba stejně, oba mají své výhody i nevýhody. Jsi často na compu? No, momentálně mám zaracha, ale když můžu, tak jdu spíš ven. Co ti v poslední době udělalo největší radost? Ani nevím. A poslední otázka na závěr. Co si myslíš o Osické Boombě? Když je nuda, tak je to fajn na čtení. Autoři: Kelímek a DaN Více info u Pepy Zmarzláka... Někdo si možná myslí, že v zimě se moc sportů dělat nedá. Například fotbal nebo plavání se provozuje v zimě asi dost špatně. Někdo naopak může mít z mrazivého počasí radost podobně jako hokejový tým Pepy Zmarzláka. Chcete se o tomto týmu dozvědět něco bližšího? Čtěte dál... Jak se jmenuje váš hokejový tým? HC zelení Trávníčci. Kdo všechno v týmu je? Pepa Zmarzlák, Vašek Dašek, Ondra Haman, Jindřich Tichý. Jak jste se dali do hromady? První jsem tam byl já a Vašek a potom byl Ondra a Jindra. Kde trénujete a kdy? U nás na rybníku v Trávníku v pondělí nebo v pátek, můžete se přijít podívat. Proti komu hrajete? Proti rodičům. Co budete dělat až vám roztaje led? Budeme trénovat s florbalkama na trávě. A teď k tobě...kde si se naučil bruslit? U nás na rybníku. Jaké máš vybavení? Koberec na nohách, brusle, hokejku a rukavice. Kdo je váš nejlepší hráč, kdo je kapitán? Já jsem nejlepší hráč a kapitán týmu a Vašek Dašek je nejlepší brankář. Kdo vás trénuje? Martin Pažout. Kdyby se chtěl někdo do vašeho týmu přidat vzali byste ho? Ano, vezmeme. OSICKÁ BOOMBA VE SPOLUPRÁCI SE ŠKOLNÍ JÍDELNOU P Ř I P R A V U J Í N O V O U A K C I *O B Ě D N A P Ř Á N Í* Bližší info v příští Osické Boombě a nebo na našem facebooku.! NOVÁ EPOCHA ŠKOLNÍ JÍDELNY STARTUJE UŽ V KVĚTNU! 10
V příští Boombě nová akce: *OBĚD NA PŘÁNÍ* Autorky: READY, GO! Více info: http://www.stadion-hradec.cz Pro milovníky osického učitelského sboru tu máme super exkluzivní bleskové interview s oblíbenými učiteli naší školy. Kdo je to konkrétně? Tak je to náš školní odborník přes historii a hudbu - pančel Petr Morávek a stále usměvavá paní učitelka Jana Řeháková, která má na krku malé třeťáčky... Cafe nebo čaj? Petr Morávek: Cafe - ranní životobudič. Jana Řeháková: Kvalitní čaj kdykoliv, na cafe musím mít chuť. Slipy / trenky a tanga / kalhotky / naostro? Jak? :DDDD Petr Morávek: Trenky jsou pohodlnější. Jana Řeháková: Oboje podle toho, co mám za oblečení. Naostro jenom do pyžama. Pivo nebo víno? Petr Morávek: Pivo tekutý chléb. Jana Řeháková: Víno, pivo nepiju. Auto nebo kolo? Petr Morávek: Kolo - podle sokolského "Ve zdravém těle zdravý duch" Jana Řeháková: Kolo, auto je na dálku. Tv nebo PC? Petr Morávek: Ani jedno, obojí je žrout času. Jana Řeháková: Na TV se dívám a na počítači pracuji - spíš tedy PC. Zelenina nebo maso? Petr Morávek: Jednoznačně maso. Jana Řeháková: To nevím. Nejraději mám maso se zeleninou. Kočka nebo pes? Petr Morávek: Pes, věrný to přítel člověka. Jana Řeháková: Když jsem byla malá, chtěla jsem Pejska, ale teď spíše kočky. Léto nebo zima? Petr Morávek: Zima běžky a sjezdovky. Jana Řeháková: Oboje, když to netrvá příliš dlouho. Tepláky nebo rifle? Petr Morávek: Rifle - symbol americké svobody. Jana Řeháková: Volný čas - tepláky, společnost - rifle. Bílá či černá barva? Petr Morávek: Bílá je pro mě barva naděje. Jana Řeháková: Spíše asi ta černá barva. Město nebo vesnice? Petr Morávek: Město, konkrétně Hradec Králové. Jana Řeháková: Do 45 let město, pak vesnice. Prázdniny nebo práce? :D Petr Morávek: Z obojího tak trochu. Jana Řeháková: Samozřejmě páce. Kino nebo divadlo? Petr Morávek: Divadlo - živí herci. Jana Řeháková :Divadlo, je to větší společenská událost. Karel Gott nebo Michal David? Petr Morávek: K. Gott - stálice. Jana Řeháková: Ani jeden mi nevadí, poslouchám jiný druh hudby, ale jinak Kája Gotík :D Krkonoše nebo Alpy? Petr Morávek: Krkonoše, jsou blíž a mám je rád. Jana Řeháková: Na turistiku, kolo Krkonoše a na lyže Alpy. 11 (Láca, Kelímek, Precloš) Neznáme existenci, která by v dnešní době a v tomhle na prdíček počasí, neuklouzla po neposypaných cestách. Ano i my nádherné, krásné, úžasné a dokonalé redaktory jsme podlehly téhle zákeřné a podlé ještě pořád zimě. Pokud vás už unavují tyto velice otravné pády na chodnících, zajděte si někam, kde za tyto pády můžete i ZAPLATIT!! :OOO Tuto lákavou možnost máte na Zimním stadionu v Hradci Králové při pravidelné akci, která se výstižně nazývá VEŘEJNÉ BRUSLENÍ. Hlavní výhodou této kolektivní akce je, že rozhodně nebudete jediný, kdo tam bude padat :DDDD. Tvé oči Gabriela Penková Jak velmi ráda mám jiskru tvých očí, když se do nich podívám, hlava se mi točí. Tvoje krásné hnědé (modré) oči jsou pro mě tajemné a záhadné, když se na mě podívají, mám pocit, že žijeme v ráji, že v ráji žijeme. Tvoje krásné velké oči s jiskrou, už je vidím zas, když se k sobě lidi tisknou, pak je lásky čas. Na toto krásné a exkluzivní místo se dostanete několika možnými dopravními prostředky: autobusem, trolejbusem, vlakem, kolem, koloběžkou nebo přímo sáňkami :D. Pokud se takto do Hradce Králové dostanete, tak toto bezvadné klouzavé místo můžete navštívit každou sobotu od 16.00 až 18.30 a v neděli od 12.15 do 13.45! :OOO Ale POZOR! Nesmíte si to poplést! Protože zimní stadión se dělí na dvě části! A to na halu jedna a halu dvě! Liší se od sebe sice jen čísly, ale je v nich velký rozdíl! :D Když totiž vejdete do haly 1 tak tam najdete naše velice talentované hokejisty! V hale 2 zaplatíte vstupné Pojď se mnou Gabriela Penková Pojď se mnou k jezírku, k rybníčku, uslyšíš šplouchat vodičku. Vodička omývá perličku, moji zářivě bílou perličku A v hřívách bílých koníčků, uslyšíš moji písničku a v slzách dojetí, ucítíš moje objetí. Jsi jako víla, jako kvíteček rozmarýny. 12 za ty placené tlamičkopády! xdd Vlezné je pouze a jen 30 korun, ale to jenom v případě, že jste mládež, děti a nebo dospělí. Pokud jste mladší než 10let, tak pro vás máme super zprávu, páč zaplatíte pouhých 20 korun! :O Jestliže se hodláte jen bavit a být divákem těchto krásných pádů, tak zaplatíte za tuto podívanou 10 korun! Na stadionu najdete luxusní šatnu, kde se můžete převléknout, přezout a uložit si věci do skříňky. Svačinu si můžete pořídit v bufetu. K bruslení hraje z repráků cool music. Takže zážitek opravdu luxusní, a proto vám tuhle zábavičku jen a jen doporučujeme. Krásný poklozáníčko
Autor a obrázek: GO! Patnáct let je podle mě jeden z nejdůležitějších momentů v životě každýho puběrťáka. Tohle číslo má i svoje nevýhody! Máme za sebe už zodpovědnost, takže, když uděláme něco, něco fakt špatnýho, můžou nás i zavřít! :O Zase na druhou stranu můžeme jezdit na různý mejdany a každýmu předvádět svojí zbrusu novou kartičku, která dokazuje, že jsme opravdu dospělí!!:d Mluvím samozřejmě o občanském průkazu. Ano, i já jsem zašla (jako velká a rozumná dívka) na magistrát města - kde se to logicky celé zařizuje. Takže abych vás na tohle hrozné drama připravila, popíšu vám, jak to vypadalo, když jsem si občanku šla zařizovat já! xdd Celé to začalo ve středu odpoledne - samozřejmě až PO škole! :DD Nastoupila jsem na trolejbus s číslem 2 a ten mě dovezl už k tomu zmíněnému magistrátu. Když jsem vystoupila, tak to bylo sotva pár kroků od té známé budovy. Ale nebyla bych to já, kdybych neudělala něco, co mě nepatrně zesměšní! :DD Pokoušela jsem otevřít ty zákeřný dveře, ale vůbec mi to nešlo!! Vypadalo to, že už mají zavřeno! Po pár neúspěšných pokusech jsem to už pomalu vzdávala, když vyšel jeden milý pán z úplně jiných dveří a řekl mi, že jsem chtěla jít dvěřmi pro zaměstnance xddddd Ale to se stává! :D Na pravé i na levé straně byly velké schody a já nevěděla kudy, tak jsem se zeptala. Pán na informacích zas nebyl tolik milý, jako ten, co mi otevíral dveře.! :D Ukázal mi na schody po pravé straně a já se vydala na další výpravu :D Na konci schodů mě přivítaly velice hezké dveře, které se samy otvírají! :DD Což mě opravdu hodně potěšilo! :DD Když vejdete dovnitř, dojdete k takovýmu udělátku na lístečky, zmáčknete důvod (požadavek) svojí návštěvy a pak už jen čekáte... Skoro na každým rohu je velká plazmová televize a na ní běhají čísla :D Když se tam objeví to vaše, máte vyhráno! Jenže když jsem se tak rozhlížela po místnosti a viděla, kolik už tam čeká lidí, došlo mi, že tam budu poněkud dýl! :DD Takže to rozhodně chce PŘIJÍT VČAS! No, jakmile uplynulo 15 minut, začla jsem se opravdu nudit.. :D Tak jsem se znova (tentokrát důkladně) koukala po ostatních lidech. Vůbec mě nepřekvapovalo, že tam jsou další budoucí dospěláci, ale pak se otevřely ty moderní dveře a vešel tam opravdu pěknej kluk! :O Ale to sem nepatří.. :DDD 13 Nuže, pořád jsem čekala, až se na televizi objeví číslo 232. Čekala, čekala a čekala... :D A po dalších 20 minutách jsem se dočkala! Číslo na televizi dlouho blikalo a pak se ukázalo, do jakých mám jít dveří! :D (až tak to mají fakt vymakaný) xd Tak jsem vešla do dveří s číslem 11. :D Naproti mě nic, úplně prázdno.. Jen 4 bílý stěny a na jedný z nich zrcadlo :D Kolem mě se ozývalo hodně hlasů, a když jsem se podívala nahorů, uviděla jsem tam nedotažený zdi.. :DD Prostě bylo slyšet, jak si ty lidi za dveřma povídají. :D Asi po třech minutách mě ta paní zavolala, ať jdu dovnitř. Očekávala jsem nějakou milou a usměvavou paní. Ale jakmile jsem se dostala dál, hned na první pohled jsem zjistila, že je divná.. :DD (né moc dobře naladněňá) xdd Každopádně je tam taková malá točící židlička a velká obrazovka naproti vám - a nečekaně VŠUDE zase bílo. xd Když jsem si to tam pořádně prohlédla, uviděla jsem úplně přesně proti mně hrozně velký foťák! :DD To mě vyděsilo ze všeho nejvíc.. :DD (viz. třídní fotka) :DD Ta milá paní mi řekla, ať si odhrnu vlasy z očí! :O Tím mě snad naštvala ze všeho nejvíc! :D Pokračování na další straně.. Nikdo mi nemůže nakázat, kde mám mít vlasy! xdd Takže jakmile jsem si je odstranila z očí, ucítila jsem, že moje nádnerná patka není, jak má být! xdd Nemohla jsem s tím už nic udělat, protože paní už tu fotku dávno vyfotila.. :D Ta fotka se ihned objevila na obrazovce! Úplně jako kdybyste se dívali do zrcadla!... :D Potom, co jsem svojí fotku uviděla, ucítila jsem ZDĚŠENÍ! xd Další nepříjemná zpráva byla, že druhou šanci už nedostanete! :DD Další neočekávaný zvrat nastal, když přede mě paní dala takovou magnetickou destičku a na to papír (s fotkou a s náhledem, jak bude vypadat občanka) a na ten jsem se musela podepsat hodně zvláštní tužkou. To moje snažení a nervozita dopadly tak, že ten podpis, se kterým se budu muset podepisovat celý život, vypadal jako z 1.třídy! :DDDD Ji bylo na levý straně papíru a lemová bylo zase na pravý..! :D Takže další důležitá informace DEJTE SI ZÁLEŽET NA PODPISU :D (abyste nepadli jako já) xd Všem budoucím patnáctiletým přeju, aby dopadli daleko líp! :DD A aby na ně vyšla ta správná a milá paní.. :DD Autor a foto: ELa Asi jste si už stihli v únoru všimnout, že celá naše oblíbená devítka má stejný třídní trička. Ano, jak už je u nás ve škole tradicí, tak si deváťáci pořídili společná trička na památku. Pan učitel Vig jim předal leták od firmy, která tato trička vyrábí, aby si to svoje mohli vybrat z krásného katalogu. Bylo to docela napínavý proces, než si vybrali to svoje nej tričko. Každou přestávku se všichni slezli na jednu hromadu a vybírali. Nakonec se většina shodla na černé barvě podkladu a pro větší kontrast s bílým potiskem. Na přední straně je obrázek s motivem "Asi jiný gang" a nad tím zkratka V.I.P., která ovšem neznamená "velmi důležitou osobu", ale značí zkratku "velmi inteligentní paka" :D. Na zadní straně mají postavičku "ME" a jména + přezdívky. Všichni si vybrali a objednali až na jednoho klučinu, který se do téhle akce nezapojil, touto osobou je Robík Kysela. Zeptali jsme se ho logicky proč:,,tričko jsem si nekoupil proto, páč bych ho stejnak nenosil. Na závěr této krátké zprávy jsme položili jednoduchou otázku těm, kteří si tričko koupili. Proč sis tričko koupil(a) právě ty? Matěj: Koupil jsem si ho, protože jsem doma našel 200Kč a nevěděl jsem, co s nimi :D Bára: To tričko jsem si koupila proto, že je to věc, která nás má spojit :DD a která nás bude spojovat i potom, co tuhle školu opustíme :DD No a taky proto, že jsem chtěla nový tričko na spaní.. :DDD Nikol: Protože chci mít na naši "dokonalou" třídu památku ;) 14
Autor a obrázek: Gabča Penková Pokračování z předešlé strany... Musím říct, to co se odehrálo za dveřmi ředitelny vůbec nebylo příjemné. Sice mě napadlo ještě před uveřejněním článku, že by z toho paní ředitelka nemusela mít zrovna radost, takhle strašně rozzlobenou jsem ji však ještě nikdy neviděla. Od této scény sice uběhl již týden, mám ji však neustále před očima, jako by se to přihodilo včera. Oba dva jsme dostali strašnýho sprďáka, nemáme prý strkat nos do věcí, do kterých nám nic není, jinak dostanem ředitelskou důtku, nebo dokonce dvojku z chování. To mě velmi zarazilo. Je mnohem těžší se s tím vyrovnat, když se Vlasta urazil a nebaví se se mnou. Teď si povídá jenom s klukama a ještě ke všemu vybírá taková témata, ke kterým nemám co dodat, protože o nich prostě nic nevím. Jenomže já nejsem z těch lidí, co hned hodí flintu do žita, rozhodně ne, obzvlášť, když už se po škole rozšířila spousta fám, z nichž nejmíň pravděpodobný je, že Orel z šestky dostal ředitelskou zato, že našel mrtvolu pana ředitele v jeho kanceláři a pomaloval mu obličej zelenou fixkou, což je strašná blbost, poněvadž ji dostal za opakované kouření na záchodě, to přece všichni ví. Takže já se nevzdám, dokud této záhadě nepřijdu na kloub... Teď bych však měla zas myslet na školu, vzpomněla jsem si hned při vstupu do učebny. Pan učitel nás zkouší každý týden z již probrané látky, tentokráte to měly být vřeckovýtrusný houby. Vždycky se losuje; posledně vybraný protřepe dřevěný džbánek se jmény, potom vytáhne složený lísteček. Pokud se látku naučím, obvykle mě nevylosují, jestliže ji neumím (jako dnes), pak už takové štěstí nemám. Pan učitel už nedočkavě pobízel Horníčka: Vyber Boučka, stejně akorát do všeho kecá. Skutečně to vyšlo na něj. To zase bude komedie, ohlásil ho vyučující. Bouček byl totiž známý pětkař. Chybu udělal hned v úvodu, na otázku, podle čeho mají název vřeckovýtrusné houby, odpověděl: Podle Řecka. Poté mluvil 15 o jehličnatých stvolech (měly to být jehličnaté stromy, on si to však chybně opsal do sešitu). Zkrátka opravdu nic nevěděl, šel si tedy sednout se svou častou známkou. Celá třída včetně mě hýkala smíchy, náhle však mou pozornost upoutalo něco jiného. Seděla jsem na svém osamoceném místečku u okna, to víte, když kecám s každym, tak to má takovýhle následky. Sněžilo, za tenhle rok již potřetí, dvakrát sníh roztál. Při vykouknutí z okna se mi kromě sněhových vloček naskytl zajímavý pohled. Z policejního auta zastaveného na parkovišti vyskočili dva četníci a svižným krokem se přibližovali k hlavnímu vchodu. Najednou mě popadla strašná zvědavost. Budou se nás snad ptát, co jsme viděli nebo zda-li nám přišlo v posledních dnech něco divnýho? S velkými obtížemi jsem odtrhla oči od okna, abych si mohla zapsat známku. Zvědavost mě neopouštěla celý den, kvůli ní už jsem se vůbec nemohla soustředit. Policisté s námi ale za celý den nepromluvili, lépe řečeno nikdo z nich neviděl ani nohu. Chtělo se mi povědět o tom Vlastovi, vzpomněla jsem si však, že s ním nemluvím. Všichni ve škole měli vánoční náladu, jenom mně se zatím vyhnula. Až poslední týden před vánočními prázdninami, kdy už holky každou přestávku zpívaly koledy, mě dostala též a zpívala jsem s nimi. Jídelna byla vyzdobena, stál tam i strom s dárky. Také mi holky sdělily, jaké chtějí dárky a já to zas řekla jim. Jen Vlastík si se mnou nic nedomluvil. Měla bych se s ním usmířit, když máme ty Vánoce, ale co když o to on nestojí? Ve čtvrtek donesla Krupičková umělý stromeček, který se svými kamarádkami nastrojila. Ostatní dodělávali výzdobu třídy. Po návratu domů jsem balila dárky, samozřejmě pro kamarádky,taky jeden pro Vlastu. V pátek nás napřed čekala nepopulární činnost - mytí lavic. Pak už jen příjemné nabízení cukroví a konečně rozbalování dárků. Natálie ode mě dostala modrý hrníček s kočičkama, Klárka červenou šálu s kytičkama, Sára knížku Náramky přátelství a Ája řetízek s kytkou jako přívěsek. Na oplátku mi byla věnována pěkná batikovaná duhová šála od Naty, náušnice od Kláry, Sára mi dala velkou knihu osmisměrek a jiného luštění, Ája tužku na oči. Objevila jsem i pátý dárek, diář na další rok. Od koho to je? Můj údiv vystřídala radost. Od Martiny, až na to, že na druhém stupni není žádná, alespoň žádná, kterou bych znala. To je celej Vlasta, je mu to fakt podobný, šašek jeden. Obávám se, že nebudu o nic lepší než on, já napsala od Marka a taky na druhým stupni žádnej není. Nestalo se to poprvé, co uvažuju o tom, jestli si nečteme myšlenky, dala jsem mu totiž kalendář. Popřáli jsme si spolu veselé svátky, už nezněl uraženě. Paní učitelka měla radost z třídního daru, dostala encyklopedii. Rodiče mi věnovali spoustu krásných dárků, hlavně oblečení a knihy. Prázdniny byly celkem normální, užili jsme si pohodové Vánoce, ani se nic zvláštního nestalo (pokud nepočítám dvakrát shozený stromeček). Až jednou, zrovna mé myšlenky sklouzly k mému idolovi, (samozřejmě nemůžu říct, nad čím jsem uvažovala, to je přece přísně tajné), mě ze snění vytrhla maminka. Hele, já chápu, že máš teď hlavu plnou kluků, ale když jsem tě před chvilkou prosila, abys vzala Alíka a šla s ním na pole, myslela jsem to vážně. Já přece nemyslím na kluky, uvažuju o mnohem ušlechtilejších věcech, hájila jsem se, ale máš pravdu, jeden tam byl. Sebrala jsem se i s Alíkem, naším psem, celkem bez odporu, koneckonců třeba ho někde potkám. Ne, jako obvykle nikde nebyl, nejspíš někde doma seděl u počítače. Sluníčko ten den po dlouhé době krásně svítilo,navíc sníh nádherně stříbřitě jiskřil, až to oči oslepovalo, na radosti mi to tedy naštěstí neubralo. Byl opravdu překrásný výhled, v ohradě dokonce pobíhali koně. Jenže ta cesta chtě nechtě vede kolem školy, takže když jsme se vraceli, naskytl se mi opravdu prazvláštní pohled... Ze dveří od sklepa vyšel pozadu pan školník. Už, už jsem otevírala pusu k pozdravu, když v závěsu za ním vyšla paní ředitelka, oba dva nesli nějakou krabici. Bleskurychle jsem se schovala za roh a pozorovala je. Školník se trochu nervózně rozhlédl po dvorku, hned se však zase obrátil na ředitelku, která mu právě sdělovala: Tentokrát jsme měli štěstí, nenapadlo je prohledat každý kout, jenže příště už ho mít nemusíme. Bude lepší, když to odvezete a schováte. Policisté, proběhlo mi hlavou. Měla bych jim to co nejdřív říct, ale tak, aby si toho nikdo z těch dvou nevšiml. Háček však byl v tom, že nikdo od policie se po prázdninách ani neukázal. Dokonce ani z okna mi nebylo dopřáno něco zpozorovat. Také mi vrtala hlavou Natálie. Byla podivně zamlklá už celé dny a nikomu nic neřekla. Ale Vlasta přece má v rodině policajty. Musím se s ním usmířit... 16 Pokračování příště...
Autoři: Láca a Precloš Foto: http://www.superspy.cz Určitě jste už všichni slyšeli o sportu, který se nazývá RAGBY. Hraje se se šišatým míčem a každý hráč má výzbroj, která se skládá z helmy, chráničů na ramena, kolena, nohy a hlavně z vlastního pevnýho ocelovýho těla Občas, když se v naší škole hraje o tělocviku sálová kopaná nebo basketbal, tak to také dost vypadá jako ragby :D Asi si pomyslíte, že tenhle sport je určený spíše pro namakaný borečky, ale asi vás překvapí, že ragby hrají také sexy křehké dívky, a dokonce mají také svojí ligu. Nevěříte? Opravdu, je to tak. Jak to všechno začalo? Dívčí ragby u nás začalo před několika lety sexy ligou pod patronací Dary Rolins. Turnaj tehdy probíhal v několika halách. V původní sexy lize hrálo osm ženských týmů a hrálo se na umělé trávě. Je jasný, že se to neobešlo bez drobných zranění např. odřenin kolen, loktů atd., což bylo pro modelky, které se ragby věnují, opravdu nepříjemné. Ale nově to už nehrozí, protože se rozhodlo, aby se tento sport přesunul na písek. Nejlepším týmem loňského kola byl pražský tým Prague s Cats, který se skládá ze dvanácti hráček, který dříve bojovaly v ženské ragbyové II. extralize (viz.foto). Uvidíme, jak se holčičí ragby ujme a jak liga dopadne letos. Opět vás budeme v našem časáku informovat. Třeba brzo vzniknou týmy i v Hradci. Necháme se překvapit... Každý den, když otráveně jedeme do školy, nebo z ní šťastně odcházíme domů, můžeme na rozcestí vidět zchátralý Škroupův dům. Každý den se ptáme, jestli ho už konečně někdo opraví, nebo zbourá. V tomto krátkém článku bychom vám chtěli přinést info o jeho budoucnosti. Škroupův dům byl slavnostně otevřen před 85 lety a od té doby chátrá. Do údržby neplynuly skoro žádné peníze a to přitom tam až do roku 1966 bylo kino a potom tam naši žáci chodili cvičit. V druhé části domu bylo třeba holičství či knihovna, které však museli být kvůli chátrání domu přesunuty. V roce 2001 vznikl Nadační fond na opravu Škroupova domu, ale svoje peníze do něj věnovali hlavně jen místní občané a tak se vybralo pouhých 200 000 Kč a to je sakra málo!! Už dvanáct let se řeší otázka, kde na opravy sehnat peníze, protože jak je vidět, bude jich potřeba spousta. Osice podle pana starosty potřebují celkem 13 milionů korun, aby mohla dům zrekonstruovat a obnovit jeho dřívější vzhled. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jiří Oliva se rozhodl spolupracovat s vedením obce a vytvořil seznam s tisícovkou firem, které osloví a poprosí je o peněžní dotaci. O pomoc chce Foto: Škroupák dříve.. poprosit i okolní obce a kraj. Kdyby se náhodou podařilo Škroupův dům zrekonstruovat tak Osice plánují, že by tam mohl sídlit třeba obecní úřad. Patrně by se tam přesunula i pamětní síň Františka Škroupa, která dnes sídlí na faře a vešla by se tam i klubovna pro zájmové kroužky. Škroupák by se tak stal centrem celé obce. Pokud se tahle akce nepovede a nikdo nebude chtít přispět je možné, že bude tato budova zbourána. A není to škoda? Proto budeme držet palce a pana Olivu podporovat, aby všechno dobře dopadlo. Foto: Škroupák dnes.. 17 18
www.boomba.voody.cz Autoři: READY a GO! 1.Co má kohoutek pod krčkem. 2.Naše oblíbená devítka bude muset v dubnu dělat... na střední školy a rozhodně se na to moc netěší. 3.Od 25.února začala na Nově druhá řada všemi oblíbeného seriálu o jedné střední škole. Seriál se jmenuje... 4.Jak se jmenuje poslední den v týdnu? 5.Křestní jméno jednoho vysokého deváťáka, který je taky redaktorem naší Boomby a má mladšího bratra v sedmičce. 6.Název měsíce, který je předposlední ve školním roce. 7.Hmyz, který lítá na jaře a v létě. Je ho spousta druhů - např. žluťásek, modrásek apod. Je to... 8.Stát, který leží na ostrovech v západní Evropě. Má dvouslovný název. Napovíme VELKÁ... Jméno: Třída: Tajenka: 19 CHCEŠ VYHRÁT SUPER CENY? Není nic jednoduššího. Stačí vyluštit naši jednoduchou křížovku, vyplnit dole jméno, třídu a tajenku. Pak už jen vystřihni křížovku a odnes ji někomu z našich redaktorů. Pak už stačí počkat, jestli budeš mezi třemi šťastnými výherci. C E N Y 1.místo - poukázka do Hrušky na 50,- Kč. 2. a 3. místo - poukázka do Hrušky na 25,-Kč. Vyplněnou křížovku odevzdej do pátku 12.4.!!! Protože máme pocit, že je návštěvnost školní knihovny pořád malá, rozhodli jsme se na ni upozornit pomocí dvou novinek, který si tam můžete už brzy půjčit. Velkou výhodou obou knížek je malý počet stran, přesněji kolem stovky. Ale nelekejte se, nejedná se o formát A4, obě jsou daleko menší, takže to nejsou žádný bichle. Uvnitř nenajdete drobounké písmo, ale pěkně velká písmenka, která vám zaručí rychlé čtení a ubíhání stránek. Proto si myslíme, že tyto novinky jsou dobře využitelný například pro školní referát. Paní učitelky z vás určitě budou mít radost, protože se jedná o historické knížky. První se jmenuje "Vpád Římanů" a vypráví příběh urozeného chlapce Brana, který byl v roce 84 n.l. v bitvě zajat Římany a poslán jako rukojmí s římskou legií stavět novou vojenskou cestu. A díky němu by tuto legii neměli ohrožovat nepřátelé. Jenže všechno je bohužel jinak Druhá knížečka má jméno "Ve stínu gilotiny" a dočtete se v ní o šlechtické dívce Isabelle, která žije v roce 1792 blízko Paříže. Ve Francii v té době probíhá Velká francouzská revoluce, při které na gilotině padají hlavy jako hrušky, a proto se celá rodina Isabelly schovává na venkově. Jestli jim to pomůže od popravy, se dozvíte na stránkách tohohle titulu. Tak neváhejte, vypravte se do druhého patra naší školní budovy a ukořistěte snadnou jedničku díky těmto knihám dřív, než to udělá někdo rychlejší. č.2 v roce 2013, ročník IV. V y d á v á ž u r n a l i s t i c k ý k r o u ž e k zš a mš františka škroupa v osicích ŠKOLNÍ ČASOPIS PRO 2.STUPEŇ ZŠ Šéfredaktor: Káťa Žalská Zástupci šéfredaktora: Bára Jilemová a Péťa Horynová Redakční rada: Matěj Žalský, Dominik Konůpka, Honza Zmarzlák, Eliška Randová, Martin Pažout, David Preclík, Petr Lacina, Jan Klímek, Dan Elicer, Míša Vybíhalová, Tereza Václavíková a Aneta Kadlecová. osickaboomba@seznam.cz www.boomba.voody.cz 20 Zpracováno dle projektu pro ZŠ a VÍCEL.GYM. Školní časopis pro třetí tisíciletí