Dýchací soustava lovka BiV Pevzato a upraveno z: http://gymtri.trinec.org/ lánek 1 Peti si následující text a odpovz na otázky, které jsou za ním uvedeny. Dolní cesty dýchací zaínají hrtanem (larynx). Hrtan je trubicovitý orgán vyztužený chrupavkami. Je voln zavšen pod dolní elistí pomocí jazylky (os hyoideum), sval a vaz. Stna hrtanu je zpevnna chrupavkami, z nichž nejvtší je chrupavka štítná (cartilago thyreoidea). Pod ní se nachází chrupavka prstencová (cartilago cricoidea). Na zadní stnu chrupavky prstencové nasedají dv chrupavky hlasivkové (cartilagines arytaenoideae). Mezi chrupavkami jsou napjaté dva hlasivkové vazy, které tvoí hlasivky. Zvuk vzniká rozkmitáním vaz pi prchodu vzduchu. U chlapc v pubert se zvtšuje hrtan, jejich hlas se prohlubuje = mutace. Na prstencovou chrupavku hrtanu navazuje prdušnice (trachea). Trachea je trubice 10-12cm dlouhá. Skládá se z 16-20 chrupavek spojených vazivem. Je vystlána sliznicí, na jejímž povrchu je asinkový epitel. Ve výši 4.-5. hrudního obratle se dlí na pravou a levou prdušku. Prdušky (bronchi) jsou rovnž chrupavité. Trachea se dlí na dva primární bronchy (prdušky), ty se zanoují do plic a vtví až na prdušinky (bronchioli). Sliznice bronch obsahuje drobné hlenové žlázky vystlané asinkovým epitelem. Plíce (pulmo) jsou párový orgán uložený v dutin hrudní. Levá plíce je menší, skládá se ze dvou lalok, pravá je vtší, skládá se ze tí lalok. Povrch plic kryjí dv vazivové blány. Na povrchu plic je poplicnice (pleura pulmonalis), vn je pohrudnice (pleura parietalis). Mezi obma blánami je štrbina pohrudniní vyplnná tekutinou. Zpsobují klouzání blan pi dýchání. Úkoly: 1. Uve názvy chrupavek, které tvoí základ hrtanu 2. Pelož do eštiny název nemoci bronchitis bronchitida 3. Vysvtli, co je to pneumothorax 4. Plíce patí mezi párové orgány, uve, zda jsou ob stejné lánek 2 Peti si následující text a odpovz na otázky, které jsou za ním uvedeny. Plíce zaujímají vtšinu objemu hrudního koše. Tvoí dohromady jeden z nejvtších orgán lidského tla. Nejdležitjší funkcí plic je výmna kyslíku a oxidu uhliitého. Povrch, na kterém k této výmn dochází, je až 40x vtší než vnjší povrch tla.
K samotné výmn plyn dochází ve vákovitých plicních sklípcích ALVEOLECH. Terminální (konené) bronchioly, kterých je v každé plíci asi 30 000, jsou koneným zakonením prdušek. Terminální bronchioly se rozdlují na dva nebo více dýchacích bronchiol, které vedou do plícních sklípk (alveol). Na vnitním povrchu každého sklípku jsou etné makrofágy. Je to typ bílých krvinek, které pohlcují vzduchem roznášené škodliviny, nap. bakterie, prach a jiné cizorodé chemické látky. Pokud dojde k poškození alveol, vznikne menší povrch pro výmnu plyn a objeví se dušnost. Stna alveol je tvoena vrstvou extrémn tenkých bunk PNEUMOCYT, které nasedají na bazální membránu. Bazální membrána pechází ve stnu krevních vlásenic, aby mohly plyny voln pecházet. Bazální membrána má tloušku pouhý 1 m. Krom pneumocyt se ve stn alveol objevují ješt zvláštní buky (tzv. buky Clarovy), které produkují zvláštní sekret, tzv. SURFAKTANT. Jedná se o zvláštní látku, která pokrývá vnitní stnu alveol, snižuje povrchové naptí a tím brání smrštní a kolapsu plic. Kyslík difunduje do bohat protkané kapilární sít alveol. Naopak oxid uhliitý proniká z krve do alveol a odtud je vydýcháván.
1. Pokus se peložit do eštiny popis dýchací soustavy na obou obrázcích. 2. Vysvtli pojem fagocytóza a uve, který typ bunk ve stn alveol je schopen fagocytózy. 3. Objasni význam surfaktantu. 4. Uve hlavni funkci plic a popiš princip této funkce. lánek 3 Peti si následující text a odpovz na otázky, které jsou za ním uvedeny. Dýchací soustava je jednou z cest kudy se do organismu mže dostat infekce. Známý je penos vzduchem tzv. kapénkovou infekcí, kdy infekní aerosol je vdechován. Nejastjšími jšími patogenními organismy jsou viry a bakterie. K nejastjším virovým onemocnnímm postihujícím dýchací soustavu je chipka. Chipku zpsobují tzv. orthomyxoviry, které patí k obaleným RNA virm. Pvodní název byl myxoviry a oznaoval afinitu jednotlivých typ viru k sliznici dýchacích cest lovka, prasat, drbeže aj. (myxa = sliz). Chipka typu A infikuje savce a ptáky. Pouze tento typ chipky má pandemický potenciál. K tomuto typu chipky patí v souasnosti nap. praseí chipka oznaovaná jako H1N1. V minulosti to byla smrtící španlská chipka, která v letech 1918-1919 mla na svdomí miliony život. Chipkový vir B postihuje pouze lidi. Chipkový vir C postihuje lidi a prasata. Nejbžnjšími symptomy chipky jsou horeka, bolest hlavy, silná únava, kýchání, podráždné oi, bolesti tla, pocit zimy, suchý kašel apod. Prevencí je okování. Zhruba 10 let existují pípravky, které zabraují množení vir chipky v tle lovka. Jedním z tchto pípravk je lék TAMIFLU. Dalším závažným onemocnním dýchací soustavy je zápal plic PNEUMONIE. Jedná se o zánt nejmenších bronchiol a alveolární tkán. Píinou pneumonie je nejastji ji virová nebo bakteriální infekce plicní tkán, ale mže jí být také infekce zpsobená plísnmi, kvasinkami nebo prvoky. Píznaky jsou vysoké horeky, pocení, bolesti kloub a sval, bolest na hrudi, kašlání a dušnost. Okovat se dá proti jednomu z bakteriálních pvodc zápalu plic, bakterii Streptoccocus pneumoniae.
Zápal plic je velmi závažná choroba, která pro starší a dlouhodob nemocné lidi mže skonit smrtí. Léba je závislá na pvodci onemocnní. Nejastjší je léba antibiotiky. Jedním z typ pneumonie je také tuberkulóza. Streptooccus pneumoniae K nejvážnjším bakteriálním onemocnním postihujícím dýchací soustavu patí tuberkulóza. Zpsobuje ji bakterie Mycobacterium tuberculosis, po svém objeviteli je oznaována jako Kochv bacil. Bránou vstupu je dýchací trakt. lovk je vnímavý k infekci, ale tuberkulózou onemocní jen malé procento lidí. V pípad propuknutí infekce, dochází k destruktivním zmnám na postiženém míst plic. Nejdíve vzniká zánt, který se mže vyhojit za vzniku jizvy, nebo nekrotizuje. Po vyprázdnní nekrotických hmot vzniká dutina kaverna. Ta se pak mže zhojit kalcifikací. Tato fáze choroby se oznauje jako primární tuberkulóza. Pi dalším rozšíení infekce mže být následn postižen kterýkoliv orgán tzn. plíce, srdce, kosti, klouby, ledviny aj. Prevencí je okování proti tuberkulóze. Pes toto okování se v souasnosti opt zvyšuje výskyt této choroby. Velice dlouhá a nároná je také léba tuberkulózy, protože bacil je velmi rezistentní a rozšiují se kmeny, které jsou odolné vi souasným typm antibiotik. V souasnosti se k léb tuberkulózy používá nejmén kombinací tí preparát antibiotik a chemoterapeutik souasn. astá jsou onemocnní dýchací soustavy, kdy je pínou pobyt lovka v prašném prostedí. asto se pak u tchto lidí projeví tzv. choroby z povolání. Jedná se o tzv. PNEUMOKONIÓZY. Tch je nkolik typ, podle druhu prachových ástic. Nejvtší riziko nesou lidé vystaveni tomuto prachu po dobu nkolika let. Jedním z typ je pneumokonióza uhlokop. Pokud je uhelný prach inhalován po dobu10-15 let, mže dojít k tzv. erné plicní nemoci. Prachové ástice uložené v plicní tkáni vytváejí zántlivé erné uzlíky. Pozdji tká jizevnatí, tento proces se oznauje jako fibróza. Takto postižená plicní tká ztrácí svou funkci. Nejastjší chorobou z povolání dýchací soustavy je silikóza. Je to forma plicní fibrózy zpsobená vdechováním kemiitého prachu. Postihuje zejména lidi pracující v lomech, kameníky, skláe apod. Proces trvá 15-20 let. Píznaky jsou dušnost, kašel doprovázený chrapotem apod. Nemoc mže vyústit v rakovinu plic. Riziko rakoviny se zvyšuje, pokud postižené osoby kouí. Zvlášt nebezpeným typem silikózy je tzv. azbestóza. Vzniká u lidí, kteí pracují s azbestem. U postižených existuje obrovské riziko vzniku rakoviny plic. Azbest je z tchto dvod v souasnosti nahrazován jinými látkami nebo je zcela zakázáno jeho použití K vleklým onemocnním plic patí pedevším chronická bronchitida. Onemocnní vzniká z nedoléené bakteriální i virové infekce. Ta je píinou zántu bronch. Pokud je postižený zárove kuák nebo je vystaven úinkm zneištného ovzduší, dochází ke vzniku chronické bronchitidy = zántu prdušek. Nejprve vzniká kašel, který obtžuje zejména v chladných a vlhkých msících a nakonec petrvává po celý rok. U postižených se objevuje také chrapot a dušnost.
Chronickou bronchitidou jsou postiženi nejen kuáci, ale ve znané míe také dti žijící v prmyslových aglomeracích. Píinou dráždivého kašle u chronické bronchitidy je to, že prdušky produkují vlivem koue nebo neistot v ovzduší píliš mnoho hlenu. To je píinou postupn se zhoršujícího kašle, jímž mají být zahlenné prdušky proištny. Stále vtší procento obyvatel trpí astmatem. Astma patí k chronickým onemocnním dolních cest dýchacích. Alergické astma se asto vyvíjí v dtství a mže být provázeno ekzémem. U nkterých forem astmatu není známa píina spouštcího mechanismu nemoci. Píinou astmatického záchvatu je kontrakce hladké svaloviny ve stnách bronchiol. V normálním bronchiolu je hladký sval relaxovaný a umožuje tak dostatený prostor pro proudní vzduchu. Bhem astmatického záchvatu dochází ke kontrakci hladké svaloviny ve stnách bronchiol. Tím dochází ke zúžení bronchiol. Další katastrofu pak pedstavuje nadmrné množství hlenu, které je zavinno nap. chemickými látkami, které jsou uvolovány jako alergická odpov na pyly rzných trav (viz obrázek) : Závažnost a etnost astmatických záchvat mže být redukována vyvarováním se konkrétním alergenm. Blahodárn psobí dlouhodobé ozdravné pobyty u moe. Pi samotném astmatickém záchvatu je nezbytné podání lék, které jsou nejastji na bázi steroid. Léky jsou nejastji k dispozici ve form kapesních aerosolových inhalátor, které zajišují pesné dávkování. Smrteln nebezpenou chorobou je rakovina plic. Píinou je až v 90% pípad kouení tabáku. V minulosti byla rakovina plic mnohem bžnjší u muž než u žen. V souasnosti se zvyšuje procento žen, které jsou postiženy rakovinou, dvodem je závislost na cigaretách. Tabákový kou obsahuje agresivní karcinogenní látky. Nejznámjší je pak dehet. Riziko vzniku rakoviny závisí u kuák na mnoha faktorech. Je to nap. poet vykouených cigaret za den, množství dehtu v cigaretách, poet rok, po které osoba kouí, a hloubka vdechu pi kouení. Zdravé bronchy vystýlají cylindrické buky s asinkami. Pod touto vrstvou jsou bazální buky, které se dlí a nahrazují cylindrické buky. Mezi cylindrickými bukami jsou ješt pohárkové buky, které produkují hlen. Po nkolika letech intenzivního kouení se cylindrické buky mní v buky dlaždicové (oplošují se) a ztrácejí asinky. Aby došlo k náhrad pvodních cylindrických bunk, dochází asem k rychlejšímu množení bazálních bunk. Z nich se pak asto vyvíjejí nádorové buky. Rakovinné buky se velmi rychle dlí a nahrazují zdravé buky. Pokud nádorové buky proniknou bazální membránou, mohou se rozšíit do jiných tkání a tam zakládat nová ložiska rakoviny. Tento proces se oznauje jako metastáze.
1. Vyjmenuj alespo ti akutní a ti chronická onemocnní dýchací soustavy 2. Vyjmenuj alespo ti riziková povolání ke vzniku rakoviny plic 3. Zamysli se a objasni, zda v souasnosti existuje riziko pandemie chipky, jaké jsou možnosti prevence, zastavení šíení a léby 4. Srovnej destrukní procesy, ke kterým dochází v tkáních plic pi tuberkulóze a rakovin. 5. Na obrázku (výše) je vidt tzv. arbor bronchiale, zkus odvodit eský název (pokud víš, že v mozeku lovka je tzv. arbor vitae.