více než 2500 ppm CO 2

První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov s nízkou energetickou náročností 1 2014 Experiment UCEEB Dřevostavby až do devátého patra? První česká pasivní školka Do škol patří vzduchotechnika více než 2500 ppm CO 2 způsobuje otupělost

Vydavatel Informační centrum ČKAIT, s.r.o. Sokolská 1498/15,120 00 Praha 2 IČ: 25930028 www.ice-ckait.cz OBSAH 2 Ročník: III Číslo: 1/2014 Odborná redakční rada Prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, 1. místopředseda ČKAIT Marie Báčová, poradkyně předsedy, ČKAIT Mgr. Jan Táborský, ředitel IC ČKAIT Mgr. Jaroslav Pašmik, MBA, ředitel pro komunikaci a rozvoj projektů CZGBC Ing. arch. Josef Smola, místopředseda CPD Šéfredaktorka a manažerka inzerce Ing. Markéta Kohoutová Tel.: +420 773 222 338 E-mail: kohoutova@esb-magazin.cz Grafika a ilustrace Oldřich Horák Copyright Informační centrum ČKAIT s.r.o. Experiment UCEEB Proč budova Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) není téměř nulová, ale má potřebu tepla 31 kwh/m 2 /rok.? str. 4 Dřevostavby až do devátého patra Obálka výzkumné budovy odpovídá třídě B Vytvoření stavebně-energetické koncepce výzkumné budovy UCEEB s velmi různorodými provozními požadavky není úplně snadné. str. 9 Téměř nula nastupuje jen pomalu O poušti a tundře Univerzitní výzkumné a vývojové centrum v Tullnu v Rakousku bylo dokončeno v roce 2011 a má měrnou potřebu tepla 15,9 kwh/m 2 /rok. str. 12 Nájemníci opouštějí neúsporné budovy Povoleno MK ČR E 20539 ISSN 1805-3297 EAN 9771805329009 Ediční plán a ceník inzerce Dřevostavby jako udržitelná forma stavění se pomalu prosazují i na českém trhu. Jejich podíl dosáhl již 12 % celkové výstavby. Každoroční mezinárodní odborný seminář ve Volyni přinesl řadu nových poznatků. str. 14 Zatím nejzelenější projekt v hodnotě 5 mil. eur byl dokončen v roce 2012. Jedná se o budovu Väla Gård ve Švédsku. str. 17 Nájemné v energeticky efektivních budovách je již srovnatelné s nájemným v běžných budovách. Poplatky za energie však mohou být až o 75 % nižší. str. 19

OBSAH Ročník: III Číslo: 1/2014 3 Zelená snižuje investiční riziko Plynojem Vítkovice První česká pasivní školka má za sebou první zimu Futuramě stačí energie z vrtů Přibývá zájemců o kancelářské budovy, maloobchodní či skladovací prostory s certifikátem, nejčastěji LEED nebo BREEAM. Tyto budovy pro investory představují nižší riziko. str. 21 Jak se s energetickou náročností vyrovnala proměna ryze účelové průmyslové a navíc památkově chráněné stavby na moderní kulturní centrum kdysi černé Ostravy? str. 24 Provoz první pasivní školky vyvrací mýty o udržitelné výstavbě, které komplikovaly její vznik. str. 26 Letos by se měla v pražském Karlíně začít stavět kancelářská budova s téměř nulovou potřebou energie. str. 28 Do moderních škol patří i vzduchotechnika Závazné požadavky na výměnu vzduchu v budovách Příklady škol s různými systémy řízeného větrání Jak odhalit chyby PENB? str. 35 Udržitelnost je praktická záležitost str. 36 Rozjívenost a hyperaktivita dětí ve školách často maskuje jejich problém s udržením pozornosti. Příčinou může být i nekvalitní vydýchaný vzduch ve třídách. str. 29 Zatímco v dopravním provozu se dodržují silniční pravidla, dodržování stejně právně závazných předpisů v oblasti výměny vzduchu se nenosí. str. 32 I na první pohled výkonově menší systém větrání zajistí splnění všech předpisů na parametry vnitřního prostředí. str. 33 Caminada architekt s úctou k tradici str. 37

TÉMA O výstavbě Univerzitního centra energeticky efektivních budov v Buštěhradu začalo ČVUT uvažovat pod vedením bývalého děkana, profesora Zdeňka Bittnara, před více než pěti lety. Budova UCEEB je energeticky úsporná, a přitom se jedná o výzkumné pracoviště se značnou energetickou náročností. Cílem projektu jako celku bylo podpořit inovace ve stavebnictví směrem k jeho vyšší udržitelnosti a co nejrychleji postavit budovu, kde by se podobný výzkum mohl realizovat. Chtěli jsme na samotné bu 4 Experiment UCEEB Prestižní Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) se z evropských peněz rodí v Buštěhradu. Redakce ESB navštívila stavbu krátce po kolaudaci. Zajímalo nás, proč budova, která má sama zkoumat nové progresivní možnosti energetické výstavby, nemá téměř nulovou potřebu energie, což je standard, který bude od roku 2018 u veřejných budov povinný.

TÉMA 5 dově ukázat možnosti využití dřeva jako konstrukčního materiálu a slíbili jsme, že spotřeba energie na vytápění výzkumného centra nepřekročí 50 kwh/m 2 /rok. To jsme splnili. Dosáhli jsme nízkoenergetického standardu s velmi nízkou měrnou potřebou tepla 31 kwh/m 2 /rok, uvedl na přímý dotaz profesor Zdeněk Bittnar, který projekt řídí a má zkušenosti z působení ve vedení Evropské technologické platformy. Na rozjezd projektu nebyl dostatek peněz ani času V době prvotních úvah o projektu UCEEB neměla škola dostatek volných financí a ani času. Vypracovat studii budoucího sídla UCEEB dostali za úkol zaměstnanci školy. Profesor Ing. arch. Tomáš Šenberger a Ing. arch. Tomáš Med předložili architektonický návrh stavby současné podoby výzkumného centra v roce 2009. Autorem energetické koncepce byl prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc. Již při zpracování projektové žádosti existovala těsná spolupráce s VUT v Brně. Projekty AdMaS a UCEEB byly vytvořeny tak, že jsou vyloučeny zásadní duplicity a centra jsou navržena jako komplementární. Spolupráce pokra-!" # $ % & '() #*'+),!"!#$ %% & # ' ( )%*+%, D!"!#$ %% & # = 8 8 -$. ' ( )%*+%, $. -$. UCEEB v Buštěhradu 1 *) B $. )% Investor: ČVUT 1 ' *)!/% )%!/! Termín realizace: 2012 2014 ' 2!/%!.$!/!!.# Autor architektonického návrhu: prof. Ing. arch. Tomáš 2 Šenberger 3!.$,,%!.#,,! a Ing. arch. Tomáš Med3,,%,"#,,! 0,"# Zpracovatel PD pro stavební řízení: GREBNER projektová 4,"# 0,"# a inženýrská kancelář ' ( spol. 5 s 78 r.o. 5; 6 78 (9 : Zpracovatel PD pro provádění stavby: Metrostav a.s., subdodavatel, ( /)! ' ( 78 5; '!,.. & < /* 78 / 8 = % >?@ % GREBNER ' projektová 2 8 A( /* / % %, $ #/ ) & A( a inženýrská 2 8 A( kancelář,%+%.+,%!) spol. ; < = B 7+ & ' & A( s r.o. C + %$$* 2,%+%.+,%%) Dodavatel stavby: Metrostav a.s. Technický dozor investora: NOSTA-HERTZ spol. s r.o. Celková investice: 672 mil. Kč Z toho stavební náklady podle výběrového řízení: 287,7 mil. Kč Skutečnost: nezjištěna Obestavěný prostor celkem: 32 350 m 3 Celková podlažní plocha: 5041 m 2 Z toho: neuveden podíl laboratoří, administrativy, haly Zelené střechy: cca 2200 m 2 Energetická třída obálky budovy: B Předpokládaná potřeba tepla vytápěné části: 31 kwh/m 2 /rok Předpokládaná potřeba energie celkem: nezjištěna Podíl potřeby energie na topení, chlazení, osvětlení, ostatní: nezjištěn Počet zaměstnanců: 60 (15 stálých, 45 částečný úvazek) 6 78 (9 :, ( 4 -.+ ( + + / 0 * +! "! 5 & < 78 8 = % % >?@ % %, $,%+%.+,%!) C ; < = # $ B 7+ & ' C + %$$* 2,%+%.+,%%) -.+ ( + + / 0 * +! "! čuje dále společným výzkumem v rámci Centra kompetence Inteligentní regiony, doplnil profesor Bittnar.!" # $ % & '() #*'+), Projekt bylo možné realizovat jen s pomocí evropských peněz. Laboratoře D proto musely být postaveny mimo Prahu, aby bylo možné = 8 8 využít evropské dotace na rozvoj regionů s HDP nižším než 85 % HDP v Evropské unii. Kladno se zdálo být dobrou lokalitou, neboť v něm má ČVUT jednu ze svých fakult Fakultu biomedicínského inženýrství. /)! % %!,.. % % Struktura návrhu dřevostavby C ohleduplné k životnímu prostředí vycházela z jedné důležité vý- #/ ) # $ zkumné náplně budoucího centra zaměřené na zvýšení využití dřeva ve stavebnictví. Později se sice změnilo umístění stavby, původně plánovaný pozemek byl totiž příliš drahý, ale nová lokalita se vybírala tak, aby se mohl použít již existující architektonický návrh. Podobu návrhu samozřejmě limitovala i omezení strukturálních fondů: 285 mil. Kč bylo určeno na budovu, 160 mil. Kč na přístrojové vybavení a 130 mil. Kč na tzv. start-up projekty vše bez DPH, vysvětlil profesor Šenberger, uznávaný pedagog na katedře architektury, odborník na industriální architekturu

6 a současný proděkan pro výstavbu Fakulty stavební ČVUT v Praze. Podmínkou pro získání evropské dotace však bylo předložení dokumentace pro stavební řízení. Podle již existujícího architektonického návrhu ji proto pro ČVUT vypracovala inženýrská firma GREBNER projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o. I nadále jsme vykonávali autorský dozor. Je běžné, že projektovou dokumentaci zpracovává velká projektová kancelář, která k tomu má dostatek odborných profesí, uvedl profesor Šenberger. Evropské peníze umožnily vznik centra UCEEB Projektová dokumentace pro stavební řízení byla dokončena, bylo vydáno stavební povolení a v polovině roku 2011 se podařilo získat finanční dotaci ve výši 672 mil. Kč (včetně DPH). Peníze na výstavbu Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) poskytla z 85 % Evropská unie a z 15 % statní rozpočet prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Stavebníkem bylo ČVUT. Začalo být zřejmé, že se projekt UCEEB bude realizovat a že se může stát jedním z regionálních vědeckovýzkumných center par excellence se zaměřením na udržitelné stavění, na nové technologie pro energeticky úsporné budovy s důrazem na zdravé vnitřní prostředí. Aby bylo reálné takové představy naplnit, spojily se k realizaci čtyři fakulty ČVUT Fakulta stavební, Fakulta strojní, Fakulta elektrotechnická a Fakulta biomedicínského inženýrství. Jednotlivé výzkumné prostory byly přiděleny konkrétním výzkumným aktivitám a akademické kolektivy začaly zpřesňovat své požadavky. Od původního zadání uplynulo již několik let a za tu dobu se technologie výrazně posunuly. Také vzhledem k hospodářské krizi bylo třeba výzkumnou náplň co nejvíce přizpůsobit aktuálním potřebám. V hale se doplnila soustava kotev, která umožní realizovat testy na velkých prvcích. To dává do budoucna šanci zapojit se i do výzkumu udržitelnosti staveb dopravní infrastruktury. Budova se musí více chladit, protože jsou v ní umístěny výkonné energetické zdroje, například pokusné plynové turbíny, solární panely, požární komory apod. Vzhledem k energetické náročnosti všech těchto výzkumných technologií není úplně podstatné, zda je obálka samotné budovy nízkoenergetická, či pasivní, dodal profesor Bittnar. Evropské peníze však již byly přiděleny právě na základě dokončené dokumentace pro stavební řízení, o žádné zásadnější změně projektu proto nemohla být ani řeč. Naopak bylo třeba ve stanoveném termínu realizaci projektu UCEEB zahájit a také dokončit. Změny s minimálním navýšením cen stavebních prací ČVUT na základě výběrového řízení pověřila firmu CPS Consulting s.r.o., aby pro ni zorganizovala veřejné výběrové řízení na dodavatele stavebních prací v rozsahu realizační dokumentace a prove-

TÉMA 7 dení stavby, a to s předpokládanou cenou 285 mil. Kč. Tato cena byla stanovena na základě velmi podrobného rozpočtu, doplnil profesor Bittnar. O zakázku na dodavatele stavby budovy UCEEB projevilo zájem šest firem s velmi vyrovnanými nabídkami. Výběrová kritéria tvořila z 80 % výše nabídkové ceny a z 20 % rozhodoval předložený podrobný harmonogram výstavby a technologický rozbor. Vzhledem k pravidlům čerpání finanční dotace jsme potřebovali vybrat spolehlivou firmu, u níž je záruka, že stavbu dokončí včas a v požadované kvalitě. To byla hlavní priorita, připomněl profesor Bittnar. Vítězem se stala stavební společnost Metrostav a.s., která vyhrála veřejné výběrové řízení s nejnižší nabídkovou cenou 278 mil. Kč za projekt a provedení stavby. Následně byla vypsána veřejná soutěž na výkon technického dozoru investora, a to s předpokládanou nabídkovou cenou 2,75 mil. Kč. Přihlásilo se opět šest uchazečů, z nichž byla v říjnu 2012 vybrána firma NOSTA-HERTZ spol. s r.o. Skutečná realizovaná cena pak byla třikrát nižší, a to jen 0,906 mil. Kč. V rámci realizačního týmu projektu pracuje na plný úvazek i manažer výstavby, který koordinuje potřeby budoucích uživatelů se zhotovitelem a je v těsném kontaktu s TDI, vysvětlil profesor Bittnar. Firma Metrostav a.s. podle dostupných informací za vysoutěžené peníze budovu UCEEB zpracovala realizační dokumentaci a stavbu i postavila. I přes řadu změn v návrhu nedošlo k takřka k žádnému navýšení ceny. Spolupráce s Metrostavem byla výborná. Skutečná realizovaná cena za dokončení stavby opravdu odpovídala té vysoutěžené plus zvýšené náklady v hodnotě pod 2 mil. Kč, a to i přesto, že změny vnitřní náplně s sebou přinášely i zásadní změny zejména v požadavcích na technické vybavení laboratoří a testovací haly, uvedl doc. Ing. Lukáš Ferkl, Ph.D., ředitel centra UCEEB. Podle přepočtu redakce se jedná o cca 57 000 Kč/m 2 podlahové plochy, respektive 8800 Kč/m 3 obestavěného prostoru. Podle cenových ukazatelů pro rok 2013 činila jednotková cena u budov pro vědu 7306 Kč/m 3, u hal pro vědu 4068 Kč/m 3 a u administrativních budov 6055 Kč/m 3 (s možnou odchylkou až +/ 25 % podle technologické a technické náročnosti, bez vedlejších rozpočtových nákladů) více zde. Podle těchto ukazatelů se tedy stavba budovy bez technologií realizovala za ceny vyšší, než by mělo být obvyklé, třebaže se jednalo podle zákona o veřejných zakázkách o nejnižší vysoutěženou cenu. Před soutěží byl vypracován velmi podrobný rozpočet. Výše uvedené jednotkové ceny jsou stanoveny z velmi nereprezentativního vzorku pro takto unikátní stavbu, která je jednak prostorem pro zkušební techniku, současně však je sama součástí zkušební technologie, např. kotvy v hale, konstrukce akustické laboratoře apod. Výše uvedené jednotkové ceny v sobě tyto skutečnosti nezahrnují. Orientační odhad položek nezahrnutých do jednotkové ceny je 2500 Kč/m 3, vysvětlil profesor Bittnar.

TÉMA 8 Za realizační dokumentaci odpovídal zhotovitel stavby Redakci ESB zajímalo, jak probíhalo výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace centra UCE- EB. Firma GREBNER projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o. na svých webových stránkách uvádí, že v letech 2010 až 2013 zpracovávala dokumentaci pro územní řízení, pro stavební povolení, pro provedení stavby, inženýrskou činnost zajištění ÚR a SP, i autorský dozor. I když celkový honorář za zpracování všech výše uvedených fází projektové dokumentace překračuje zákonný limit pro veřejné zakázky, přesto ve Věstníku veřejných zakázek není žádná zmínka o výběrovém řízení na zpracovatele. Firma GREBNER totiž pro zadavatele veřejné zakázky, tedy ČVUT, připravila pouze dokumentaci pro stavební řízení a pro výběr zhotovitele v hodnotě necelých 2 mil. Kč. Posléze si ji najala firma Metrostav a.s. jako zhotovitel stavby k dopracování dalších výkonových stupňů projektové dokumentace. Chtěli jsme, aby za kvalitu prováděcí dokumentace nesl odpovědnost zhotovitel stavby a nedocházelo tak ke zbytečným sporům o tom, kdo může za její případné nedostatky, uvedl profesor Bittnar. Pasivní versus nízkoenergetický Podle profesora Tywoniaka odpovídá obálka budovy a další prvky pasivnímu standardu, ale budova jako taková spadá o kategorii níže, do nízkoenergetické třídy. Co je důvodem? Základním zadáním nebylo postavit pasivní budovu, ale ve vymezeném čase a s přidělenými financemi vytvořit výzkumný prostor pro podporu inovací v oblasti energeticky úsporného stavění. Tomu odpovídaly i požadavky při výběru dodavatelů. Všechny tři výše zmíněné dodavatelské firmy GREBNER projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o., Metrostav a.s. a NOSTA-HERTZ spol. s r.o. mají sice za sebou dlouhou řadu velkých a úspěšně dokončených projektů, nikoliv však v kategorii nejvyšší energetické třídy. Za zmínku v této souvislosti stojí i citace z podnikových novin firmy Metrostav a.s.: Když tým divizí 9 a 1 vedený Janem Kučerou zahájil v říjnu 2012 výstavbu UCEEB v Buštěhradu, mohl jenom tušit, že jeho práce obsáhne kromě vlastní stavby i další, časově náročné úkoly, zejména vzdělání v oboru nejmodernějšího stavebního zkušebnictví a legislativních požadavků na výstavbu. Zmíněný kolektiv Metrostavu díky své zkušenosti z velkých staveb zvládl velmi nestandardní požadavky akademiků ČVUT, kteří usilovali o vytvoření špičkového pracoviště s vysokými předpoklady pro úspěšnost v programu Horizont 2020, dodal profesor Bittnar. V současnosti probíhají výběrová řízení na technologické vybavení budovy za cca 160 mil. Kč. Bude v ní například největší mikroskop za 35 mil. Kč a velmi sofistikovaná velká klimatizační komora. Na rozjezd projektu je určeno cca 20 % finanční dotace tedy cca 130 mil. Kč. Vědci tak získají mimořádné výzkumné prostředky a budou sledovat udržitelnost včetně samotné budovy UCEEB. První relevantní výsledky by měly být k dispozici za dva až tři roky, celá analýza bude ukončena v roce 2020. Slavnostní otevření prestižního výzkumného centra UCEEB se plánuje na 15. května 2013. Markéta Kohoutová Lokalita byla vybrána v souladu se zásadami udržitelné architektury v brownfieldu kladenské Poldovky. výzkumné aktivity centra

téma 9 Obálka budovy UCEEB odpovídá třídě B velmi úsporná Vytvoření stavebně-energetické koncepce výzkumné budovy s velmi různorodými provozními požadavky není úplně snadné. V budově UCEEB můžeme identifikovat souvislou vytápěnou zónu dvoupodlažní, převážně administrativní část s navazujícími jednotlivými laboratořemi a také ji samostatně hodnotit. Rozhodující objem stavby s velkým halovým prostorem a navazujícím blokem laboratoří při jižní fasádě je vhodné ve výpočtovém modelu předběžně považovat za sousední nevytápěný prostor, respektive za prostor s proměnlivými teplotami vzduchu vytápěný ve značné míře přebytky technologického tepla, i když i jeho obvodové konstrukce jsou tepelně izolované. V těchto prostorách bude existovat požadavek na vytápění pouze v době některých z mnoha druhů experimentů, a to zpravidla vždy jen ve vymezené části. Energie v tomto případě užité pro vytápění a chlazení, potřebné dokonce někdy i současně (!) podle povahy experimentů, nelze započítávat do stavební energetické náročnosti podle obvyklého chápání tohoto pojmu. Tyto energie lze přirovnat k energiím pro výrobní procesy v továrně, i když jejich přítomnost může vést k vyšším teplotám vzduchu, než by odpovídalo běžně uvažovanému sousednímu nevytápěnému prostoru podle obvyklých modelů výpočtů. Halové prostory jsou ze západní strany přístupné velkými vraty, která mohou být podle povahy přípravy a realizace experimentů po delší dobu otevřena. Vytápěné části odpovídají pasivnímu standardu Rozhodující vytápěné části jsou navrženy na úrovni obvykle odpovídající pasivnímu standardu. Součinitel prostupu tepla obvodové stěny: 0,14 W/(m 2 K); oken: 0,8 W/(m 2 K); střechy: 0,10 W/(m 2 K); podlahy na terénu: 0,30 W/(m 2 K);

TÉMA Jako součást centra byl proto navržen energetický systém, jenž slouží zároveň jako experimentální zařízení pro výzkum interakce zdrojů energie s vlastní budovou i s nadřazenou energetickou sítí (viz obr. nahoře). Návrh zásobování budovy energií (elektřina, teplo, chlad) nevycházel ze snahy využít maxima obnovi 10 podlahy nad venkovním prostorem: 0,11 W/(m 2 K). Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy (tedy této vytápěné zóny) je 0,31 W/(m 2 K). Řízené větrání se zpětným ziskem tepla Ve vytápěné části je realizováno nucené větrání se zpětným získáváním tepla s řízením po místnostech podle jejich obsazení. Výjimku tvoří některé laboratoře, kde nelze s ohledem na charakter laboratorního provozu (zdraví škodlivé látky, digestoře) zpětné získávání tepla realizovat. Měrná potřeba tepla na vytápění vytápěné části budovy je i s tímto objektivním handicapem velmi nízká 31 kwh/m 2 /rok. Charakter práce výzkumných týmů nelze ovšem dopředu zcela předpovědět: kolik času budou pracovat v kanceláři, kolik času stráví na experimentech v laboratořích a ve zkušební hale. Z toho vyplývají i nejistoty deklarativního výpočtu energetické náročnosti, kam se nutně promítají předpoklady obsazení a vybavení jednotlivých kanceláří (ovlivnění potřebného objemu čerstvého vzduchu na straně jedné a produkce tepelných zisků na straně druhé). Budovu můžeme hodnotit i z pohledu nových legislativních požadavků na energetickou náročnost budov (vyhláška č. 78/2013, o energetické náročnosti budov, která v českém prostředí realizuje požadavky známé evropské směrnice), i když se na ni z právního hlediska nevztahují: Obálka budovy odpovídá třídě B (velmi úsporná). Hodnota neobnovitelné primární energie bude zřejmě splňovat požadavek pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie (což je závazné od roku 2018 pro budovy financované z veřejných prostředků), vzhledem ke značnému podílu kogenerační výroby tepla a elektřiny ve vlastním výzkumném zařízení a fotovoltaické instalaci. Bonusem je využitelnost části energie vyprodukované v souvislosti s některými experimenty. Vzhledem k různorodosti provozu budovy a charakteru experimentů bude vhodné se k detailnějšímu hodnocení vrátit po dvou až třech letech. Zdroj: UCEEB www.uceeb.cz Zjednodušené energetické schéma centra UCEEB Pro experimenty v budově UCEEB bude typické testování v reálném měřítku, které umožní získat spolehlivé informace o funkčních parametrech materiálů, konstrukcí, navrhovaných energetických systémů a systémů inteligentního řízení, včetně jejich dopadů na kvalitu vnitřního prostředí budov, jakož i na životní prostředí.

TÉMA 11 telných zdrojů energie za každou cenu, ale efektivně využít zdrojů energie nezbytně nutných pro účely výzkumných aktivit. Obnovitelné zdroje energie zastupuje experimentální pole fotovoltaických panelů o špičkovém výkonu cca 35 kwp instalovaných na střeše centra UCEEB. Nicméně jádrem návrhu energetického centra (energocentra) je kogenerační plynová mikroturbína s výkonem 65 kwe/120 kwt, která může vykrývat výkyvy v dodávce elektrické energie z fotovoltaického systému. Jako čistě experimentální bude sloužit další plynová mikroturbína o elektrickém výkonu 30 kwe. V areálu UCEEB budou instalovány dvě nabíjecí stanice pro elektromobily. Od efektivního využití tepla celoročně produkovaného mikroturbínou se odvíjí skladba dalších zařízení energocentra. Pro vyrovnání nesouladu mezi produkcí a odběrem tepla bude sloužit tepelně izolovaný velkoobjemový tlakový akumulátor o objemu 20 m 3 instalovaný pod terénem vedle budovy s turbínou a dva akumulátory tepla à 5 m 3 ve strojovně UCEEB. Každý akumulátor lze samostatně odpojit pro experimentální využití. Jako záložní zdroj tepla budou instalovány dva kotle na zemní plyn o celkovém tepelném výkonu 216 kwt. Záložní chlazení plynové mikroturbíny budou zajišťovat suché chladiče umístěné na střeše. V zimním období se teplo z mikroturbíny využije pro vytápění budovy a ohřev vody, teplo produkované v letním období pak pro chlazení kaskádou tří absorpčních jednotek o chladicích výkonech 16 kwc, 34 kwc a 61 kwc. Nejmenší chladicí jednotka je odpojitelná pro experimentální využití pro výzkum v oblasti solárního chlazení. Záložní zdroj chladu bude představovat bloková kompresorová chladicí jednotka navržená o chladicím výkonu 180 kwc. Předpokládá se, že absorpční jednotky budou provozovány ve stálém režimu, kompresorové chlazení bude pouze vykrývat špičkové potřeby chladu. Pro absorpční jednotky se budou instalovat dva akumulátory chladu à 2,5 m 3. Centrální zdroje chladu (absorpční jednotky, kompresorová jednotka) jsou určeny pro rozvod chlazené vody UCEEB, jsou potřebné pro některé laboratoře a pro chlazení fancoily v administrativní části. Energocentrum je potrubními rozvody propojeno s laboratořemi výzkumného programu RP2 Energetické systémy budov pro účely experimentů v reálném měřítku. Všechna zařízení v energocentru budou monitorována a vyhodnocována v rámci nadřazeného systému MaR a budou sledovány jejich provozní parametry (produkce a spotřeba energií), aby se ověřila funkčnost navržené koncepce a aby bylo možné dále optimalizovat řízení instalovaných zdrojů energie. Zdroj: UCEEB www.uceeb.cz

téma Učebnicový příklad použití dřeva i koncepčního řešení Dřevo jako jediný hromadně dosažitelný obnovitelný materiál je použit na opláštění, nosné konstrukce i v designu interiéru převýšené vstupní haly. Z architektonického hlediska zaujmou zavěšené boxy jednacích a odpočinkových platforem. Učebnicovým příkladem je energetické zónování dispozice, kdy se v maximální možné míře využívá energie slunce. Samozřejmostí jsou zelené vegetační střechy a masivní využití solárních kolektorů na všech nástavbách. Objemově dominantní administrativní část s laboratořemi je v pasivním standardu. Celodřevěná pokusná a testovací hala včetně rozsáhlého skleníku umí vytvořit klima pouště i tundry. Jednotlivé objekty jsou vyčleněny do samostatných pavilonů orientovaných na jih, přístupných z laboratoří spojovacími krčky. Koncept je výsledkem logické a racionální úvahy, že výzkum 12 O poušti a tundře v Rakousku Univerzitní výzkumné a vývojové centrum UFT v rakouském Tullnu patrně nemá v Evropě obdoby nejen objemem, ale i pojetím. Kvalitní architektura se přirozeně snoubí s vysoce úsporným energetickým standardem. UFT bylo dokončeno v roce 2011. Na 18 000 m 2 výzkumné plochy v areálu o rozloze 6 ha se 350 vědců zabývá obnovitelnými biologickými zdroji energie a biotechnologiemi. Ke kampusu náleží dalších 45 ha pokusných ploch. Bonusem jsou funkčně plánované high-tech laboratoře, moderní budova, příjemné prostředí a skleníky, kde je možné simulovat podnebí od tropů až po severskou tundru. Mnohé z výzkumných budov mají velké energetické nároky na provoz. Architektonická koncepce proto spočívá v důsledném oddělení budov s odlišnými energetickými nároky do samostatných celků. Budova s dřevěnou fasádou je zařazena v energetické třídě A s měrnou potřebou tepla 15,9 kwh/m 2 / rok. Udržitelnost kampusu se však netýká jen nízké spotřeby energie, ale i vhodného sociálního prostředí. Jeho součástí je mimo jiné i kolej a dětská školka. Univerzitní výzkumné a vývojové centrum (UFT) v Tullnu v Rakousku sídlí v energeticky efektivních pasivních budovách né centrum udržitelného zemědělství bude sídlit v udržitelné stavbě s nejvyšším možným energetickým standardem pasivního domu, uvedl architekt Josef Smola, který toto výzkumné pracoviště navštívil. Slunce pomáhá výzkumníkům Dolnorakouská vláda požadovala zvýšení energetické efektivity nové budovy UFT. Cílem bylo snížit potřebu energie až

téma 13 o 2606 MWh ročně, což podle rakouských statistik té dobyodpovídalo spotřebě 590 domácností. Za 25 let plánované existence tak mělo UFT ušetřit až 12 250 tun CO 2. Budovy byly proto navrženy ve standardu pasivního domu. Izolace má tloušťku 200 300 mm. Trojité zasklení oken přináší jednak snížení tepelných ztrát v zimě a nižší nároky na klimatizaci v laboratořích v létě. Využívají se také moderní tepelná čerpadla a vysoce účinný tepelný výměník se zpětným získáváním tepla z 64 %. Stínění oken je řízeno automaticky. Soubor technických opatření přispívá k úsporám energie až 1764 MWh za rok, zlepšení tepelných vlastností nejrůznějších stavebních částí budovy vedlo ke snížení potřeby vytápění a chlazení o 318 MWh za rok. Centrum UFT bylo v době svého vzniku jednou z největších rakouských fotovoltaických elektráren. Plocha 955 m 2 může ročně vyrobit až 104 MWh solární energie. O vzniku UFT Stavba výzkumného centra se začala připravovat v roce 2005. Byly vybrány pozemky, uzavřela se rámcová dohoda mezi Horním Rakouskem, městem Tulln, zemědělskou univerzitou v Tullnu (BOKU), a Rakouským institutem pro technologie (AIT). Parlament nejprve schválil rámcovou investici ve výši 44,9 mil. eur. V roce 2007 pak schválil úpravu projektu a zvýšení plánované investice na 56 mil. eur, a v roce 2009 další upřesnění a navýšení na 62 mil. eur. Architektonický návrh a koncepce projektu byla představena v květnu 2008. Prezentace se účastnilo asi dvě stě hostů včetně významných představitelů země. Stavba byla zahájena v srpnu 2009. Slavnostní otevření se uskutečnilo v září 2011. V nové budově UFT na začátku zimního semestru 2011 začalo pracovat asi 250 výzkumníků (plná konfigurace je až 350 míst). Výstavbu a provoz UFT financuje Dolní Rakousko. Roční náklady na provoz a výzkumné aktivity se pohybují okolo 300 mil. eur. Markéta Kohoutová

dřevostavby Velká koncertní hala ze dřeva a skla po čtrnácti letech provozu Finský univerzitní profesor a architekt Unto Siikanen představil koncertní a kongresovou halu Sibelius ve městě Lahti. Skládá se ze čtyř částí: koncertního sálu, lesní haly, kongresového křídla a revitalizované staré truhlářské továrny. Na začátku této mimořádné stavby byla dvoukolová architektonická soutěž o návrh kongresového centra postaveného ze dřeva, s požadavkem na výbornou akustiku (1997). V prvním kole se hledala inovativní řešení pro spojení staré továrny a nové haly. Ve druhém kole se z těch nejlepších návrhů vybíral takový projekt, který bude i ekonomicky efektivní a ne 14 Dřevostavby do devátého patra? Dřevostavby jako udržitelná forma stavění se pomalu prosazují i na českém trhu. Jejich podíl dosáhl již 12 % celkové výstavby. Velký vliv na jejich úspěšnou propagaci má i každoroční mezinárodní odborný seminář, který se ve Volyni konal letos již po osmnácté. Hala Sibelius ve finském Lahti je jednou z největších evropských dřevostaveb. Na seminář organizovaný Vyšší odbornou školou ve Volyni se pravidelně sjíždějí stovky odborníků. Celkem ho za osmnáct let existence navštívilo 8561 účastníků. Letos přijelo třicet devět přednášejících, z toho čtrnáct ze zahraničí zejména z Kanady, Finska a Švýcarska tedy zemí, kde dřevostavby podporují místní vlády jako udržitelnou formu stavění. Mezinárodní rozměr konference umocnila přítomnost obchodního rady Christiana Millera z Velvyslanectví Rakouské republiky. Konference se účastní přední odborníci a zástupci vysokých škol, s nimiž naše škola dobře a úzce spolupracuje. Je pro nás velkou ctí, že řada z nich patří mezi přednášející, uvedl Ing. Petr Červený, zástupce ředitele Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy ve Volyni, která konferenci již tradičně organizuje. Mezi posluchači převládají technici a inženýři, kteří se problematikou dřevostaveb v praxi běžně zabývají. Jen minimálně se jí účastní architekti. Je to škoda, protože během dvou dnů je možné se ve Volyni potkat s předními českými i evropskými odborníky specializujícími se na moderní možnosti použití dřeva ve stavebnictví.

dřevostavby 15 Hala Sibelius, Lahti Finsko Pasivní dům, Stupava Cukrový model Stupava Altán v Oslí překročí stanovenou cenovou hranici. Vítězné řešení bylo vybráno v roce 1998, stavba byla dokončena ve stanoveném termínu v roce 2000. Na financování se podílelo město Lahti, finský stát a také dřevozpracující průmysl. Velká hala pro 1250 návštěvníků je tedy v provozu již čtrnáct let. I když na začátku nebyla stavba přijímána zcela příznivě, v současnosti má už jen kladné ohlasy a podmanila si srdce všech Finů. Návštěvníci si ji oblíbili nejen pro vizuální dojem, ale i pro vynikající akustiku. Zaujme rovněž energeticky efektivní dvouvrstvý obvodový plášť vnitřní dřevěná vrstva je tepelně izolována, vůči povětrnosti ji chrání vnější plně prosklená vrstva. Ke stabilitě stavby přispívají těžké boxy se štěrkopískem, které jsou součástí obvodového pláště koncertní haly. Smrt nudné architektuře aneb pasivní dům ve Stupavě Slovenský architekt Pavol Pokorný představil svou realizaci rodinného domu, o němž není možné říci, že by zapadl do svého prostředí. Mezi vilkami v toskánském duchu a úsměvnými pokusy o originalitu vyčnívá svou čistou a přesvědčivou architekturou. Od běžné stavební produkce se však odlišuje i technickým řešením. Klient požadoval rychlou realizaci, architekt proto zvolil konstrukci v podobě montované dřevostavby skryté pod klasickou omítkou. Cílem byl pasivní standard: orientace stavby vůči světovým stranám umožňuje pasivní využití solární energie, tepelná izolace má 400 mm, spodní izolaci tvoří pěnové sklo a větrání zajišťuje rekuperační jednotka. Potřeba energie na vytápění by měla dosahovat cca 10 kwh/m 2 /rok, celková potřeba energie se předpokládá 40 kwh/m 2 /rok. Symbolem kvalitní architektury je jen taková stavba, která i za pár let bude splňovat technické požadavky, a nebude ničit majitele vysokými provozními náklady na energie ani nekvalitním vnitřním prostředím. Investor je s výsledkem velmi spokojen, a to i přestože na začátku o montované stavbě s rovnou střechou nechtěl ani slyšet, uvedl Pokorný na závěr. Udržitelně znamená i z místních zdrojů Zajímavý byl i příběh altánu ve volné přírodě ve vesnici Oslí, který účastníkům přiblížili architekti Jan Turina a Jan Brotánek. Investorem byla obec Chrást u Tochovic. Starosta Tomáš Čížek požadoval důsledně využívat pouze místní materiály: dřevo z obecních lesů, kámen z místního štěrkoviště, cihelný a betonový recyklát z regionálního recyklačního centra. A průběh? V únoru 2013 se pokácely stromy, neodvětvené byly ponechány několik týdnů, pak byly na místní pile pořezány, řezivo se sušilo jen přirozeně na vzduchu. Rozměrová stabilita řeziva se zajišťovala vhodným způsobem řezu. Stavba byla dokončena na konci téhož roku. Až do devátého patra Při navrhování konstrukcí z křížem lepeného dřeva (CLT) lze splnit všechny běžné technické požadavky stejně jako u jakékoliv jiné stavby. Křížem lepené dřevo je plnohodnotným materiálem nosných konstrukcí obytných budov do výšky devíti pater, uvedla Ing. Orsolya Katona z katedry kovových a dřevěných konstrukcí Stavební fakulty v Bratislavě.

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Německo Skandinávie Anglie Skotsko Na možné konstrukční vady a poruchy dřevostaveb upozornil v další přednášce doc. Ing. Bohumil Straka z VUT v Brně. Zazněla i informace o průzkumu spokojenosti uživatelů dřevostaveb s dřevostavbou jsou spokojenější starší zkušenější majitelé, kteří si pořídili dražší stavbu. Konference věnovala pozornost i dalším otázkám, jako je neprůzvučnost, možnost oprav a renovací či požární odolnost. Byly představeny výsledky mnoha testů a zkoušek, které potvrzovaly vlastnosti dřeva jako vhodného konstrukčního materiálu. U bytové jednotky o ploše 100 m 2 je spotřeba energie na její realizaci v případě dřevostavby 22 MWh a v případě silikátové stavby cca 75 MWh. Z hlediska energetického je les fotosyntetickou elektrárnou. Japonsko Podíl dřevostaveb na celkové stavební produkci v ČR a zahraničí v roce 2013 USA ČR Rakousko Za osmdesát až sto let svého růstu akumuluje 750 MWh, přičemž každý m 3 obsahuje cca 5,1 MWh energie, uvedl ve svém příspěvku doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., z ČVUT v Praze a centra UCEEB v Buštěhradu. Náhrada tropických dřevin z udržitelných zdrojů Z technologických novinek bylo na konferenci představeno například dřevo modifikované za vysokého tlaku anhydridem kyseliny octové. Touto přírodní technologií acetylace dřeva bez jakýchkoliv přidaných toxických látek lze zvýšit odolnost i u měkkého a rychle rostoucího dřeva (borovice Radiata, olše a zkouší se i použití buku) proti povětrnostním vlivům a škůdcům až na úroveň, která překonává tropické dřeviny včetně teaku. Acetylované dřevo Rok Všechny stavební technologie RD dokončené v ČR celkem (v ks) vykazuje také nejvyšší rozměrovou stálost ze všech dřevin světa. Dřevo olše a borovice upravené acetylací se bez dalších úprav může použít v exteriéru i v extrémních podmínkách jako obklad na fasády, mosty, terasy, okenice, pergoly s deklarovanou životností až 50 let na vzduchu a 25 let ve styku se zemí nebo sladkou vodou. Nevýhodou je pouze jeho vysoká cena (50 000 až 60 000 Kč/m 3 omítaného řeziva), která je srovnatelná s cenou na nákup tropických dřevin. Při pořízení acetylovaného dřeva má však uživatel jistotu, že dřevo pochází z certifikovaných lesních plantáží a nikoliv z chráněných tropických lesů. Technologie se průmyslově používá v nizozemském Arnhemu již od roku 2007 a deklarované vlastnosti dřeva ověřují nezávislé instituce z celého světa. Rodinné domy dokončené v ČR technologie dřevostavby (v ks) 2008 19 211 1 008 5,25 2009 18 778 1 195 6,36 2010 19 382 1 332 6,87 2011 17 025 1 465 8,61 2012 17 100 1 699 9,94 Dřevostavby v ČR podíl na trhu (vývoj za poslední roky) 16 Dřevo je udržitelný materiál, k jehož výhodám patří jeho dobré tepelněizolační vlastnosti, rychlá výstavba i relativně výhodný poměr ceny a kvality. Ověřování jeho vlastností a rozvoji inovací při jeho použití ve stavebnictví se bude věnovat Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) v Buštěhradu. Další, již 19. ročník konference DŘEVOSTAVBY se bude konat ve Volyni 1. a 2. dubna 2015. Markéta Kohoutová Podíl dřevostaveb na trhu RD v ČR (v %) fotogalerie významní hosté konference

analýza 17 Téměř nula se probouzí Projekty s téměř nulovou spotřebou se vyplatí zejména vlastníkům, popřípadě dlouhodobým nájemcům. Nicméně i klasičtí developeři se touto cestou vydávají. Důležité je nepodcenit přípravu projektu. Mezi nejčastěji používané technologie se řadí rekuperační jednotky, chladicí trámy, aktivované betony, regulace větrání podle obsahu oxidu uhličitého v interiéru, inteligentní osvětlení, které je regulováno podle světla, času a osob, a v neposlední řadě využívání obnovitelných zdrojů. Väla Gård Skanska Väla Gård samá nula Zatím asi nejzelenější projekt v hodnotě 5 mil. eur byl dokončen v roce 2012. Jedná se o budovu Väla Gård, kterou realizovala mezinárodní stavební firma Skanska nedaleko švédského hlavního města Stockholmu. Dosáhla certifikace LEED Platinum s nejvyšším skóre v Evropě a umístila se zároveň na třetím místě na světě. Budova Väla Gård docílila nulové spotřeby energie, nulového odpadu a nulové spotřeby nebezpečných materiálů. Výstavba kancelářské budovy

18 Parkview, Praha Pankrác (vlevo). Malta House (vpravo) v Poznani (15 700 m 2 ) je prvním polským projektem s certifikací LEED Platinum. Investorem obou projektů je Skanska, která letos v dubnu již počtvrté získala ocenění CEEQA Green Leadership Award 2014 for Commercial Development Europe. (1777 m 2 ), regionálního sídla firmy Skanska, je součástí fáze 1 Väla Gård navržené s roční spotřebou 30 kwh/m 2 na vytápění a chlazení. Takto nastavená roční spotřeba se pohybuje o 80 % pod tamní národní normou a dále by ve srovnání s konvenčními budovami mohla poskytnout až 70% úsporu energie a 35% úsporu spotřeby vody. V rámci projektu figurují tyto technologie: fotovoltaický systém, systém vytápění a chlazení pomocí podzemních vrtů, monitorovací a kontrolní systém spotřeby energie v budově a zelená střecha. Mezi další používané technologie a prvky pro docílení téměř nulové spotřeby energie patří dvojitá fasáda, systém geotermálního chlazení a vytápění bez tepelné pumpy, okna s trojitým sklem, sběr dešťové vody nebo inteligentní osvětlení. Varšavské Atrium má být první ve střední Evropě Zkušenosti ze švédského projektu chce Skanska uplatnit zejména v rámci výstavby Atria 1 s precertifikací LEED Platinum ve Varšavě. Tato administrativní budova poskytne 16 300 m 2 kanceláří a stane se první nejzelenější budovou ve střední a východní Evropě, projekt nabídne o 55 % nižší spotřebu energie, 70% snížení spotřeby vody a 75% recyklaci odpadů. V České republice pod hlavičkou stejného developera vyroste budova Parkview (16 500 m 2 ) na pražském Pankráci, jež směřuje ke standardu s téměř nulovou spotřebou energie. Pokračující ambiciózní projekt Futurama Business Park developerské firmy Erste Group Immorent v pražském Karlíně by se měl stát jedním z prvních v zemi s téměř nulovou spotřebou energie. Třetí fáze výstavby tohoto komplexu chce uspořit na servisních poplatcích až 2 eura/m 2 ve srovnání s jinými moderními kancelářskými budovami. V roce 2015 bude dovršena výstavba administrativní budovy s názvem Silo ve Vídni. Předpokládané úspory na vytápění činí až 90 % v porovnání s konvenčními budovami a 75 % ve srovnání s novostavbami. Nejenom administrativní budovy, ale i nákupní centra a hypermarkety směřují k úsporám energií a snížení uhlíkové stopy. Již v roce 2006 Tesco Stores vytyčilo plán spějící ke snížení uhlíkové stopy do roku 2020 o 50 % a do roku 2050 má v plánu tuto stopu jako první firma na světě snížit na nulu. Pilotním projektem se stal hypermarket v Jaroměři využívající dvě kongregační jednotky, jež fungují na řepkový olej a zajišťují topení, chlazení i klimatizaci. Budova dále využívá dešťovou vodu, světlíky a efektní systém osvětlení. Rozhoduje dobrá příprava investice, kvalitní návrh a zkušený zhotovitel Je důležité začít s hledáním účelných řešení pro realizaci projektů s téměř nulovou spotřebou energie co nejdříve. Často akcentované parametry pro taková řešení jsou lokalita, dostupnost, energetická efektivita, šetrnost s materiály a vodou, komfort a zdraví. V neposlední řadě je pro úspěšné uskutečnění projektu selekce firmy, které již mají v této oblasti zkušenosti. Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení poradenství a průzkumu trhu DTZ

ANALÝZA 19 Nájemníci opouštějí neúsporné budovy Budoucnost realitního trhu směřuje k úsporným budovám. Nájemné v energeticky efektivních budovách je totiž srovnatelné s nájemným v běžných budovách. Poplatky za energie však mohou být až o 75 % nižší. Přibližně 83 % administrativních budov v Praze, které jsou ve výstavbě, již bylo precertifikováno nebo se o certifikaci budov ucházejí. Poptávka po úsporných technologiích a konstrukčních prvcích vzrůstá stejně jako know-how stavebních společností pohybujících se v této oblasti. Na základě novely zákona o hospodaření energií z roku 2012 implementující EPBD II, tj. Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, jež je pokračováním směrnice EPBD I, je stanovena povinnost, aby byl průkaz energetické náročnosti součástí stavebního povolení pro všechny nové budovy od 1. ledna 2013. Od roku 2013 má být průkaz umístěn na prodávaných i pronajímaných budovách, od roku 2016 se má používat také pro pronájem části budovy. Cílem směrnice EPBD II je snížit spotřebu energie o 20 %, redukovat emise skleníkových plynů o 20 % a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie v Evropě rovněž o 20 % v porovnání s rokem 1990. Nové veřejné budovy nad 1500 m 2 tak po roce 2016 budou muset mít téměř nulovou spotřebu energie, od 1. ledna 2018 pak i všechny ostatní budovy nad 1500 m 2, od 1. ledna 2019 budovy nad 350 m 2 a od 1. ledna 2020 také budovy pod 350 m 2. Tato směrnice klade podmínky, které převyšují dosavadní požadavky pro udělování certifikace. Projekty dokončené po roce 2020 se tak stanou velkou konkurencí stávajících i aktuálně plánovaných staveb. Nájemné tzv. zelených budov klesá Podle statistik mezinárodní poradenské společnosti DTZ se v České republice nájemné v některých tzv. zelených kancelářích dostalo na úroveň těch necertifikovaných. To je oproti situaci například v letech 2010 2011, kdy nájemci v úsporných budovách platili výrazně vyšší nájemné, velká a pro nájemce velmi pozitivní změna. Celkové náklady na pronájem komerčních prostor zahrnují také náklady na spotřebu energie v rámci poplatků za služby. Podle Eurostatu (statistického úřadu EU) za posledních pět let stoupla cena energie pro průmyslové spotřebitele v České republice o 7 % ročně, což se promítá do výše servisních poplatků. U kanceláří tak podíl servisních poplatků, včetně poplatku za spotřebu energie, v roce 2013 v některých případech dosáhl až 20 %. Cirka 40 % ze servisních poplatků jsou výdaje fixní, zbylých 60 % lze ovlivnit kvalitní správou budovy nebo nízkou spotřebou energie. Poplatky za energie pod 100 Kč/m 2 za měsíc V nejmodernějších a nejefektivnějších pražských kancelářských

ANALÝZA Inzerce 20 budovách, jako jsou City Green Court nebo Florentinum, se servisní poplatky pohybují pod 100 Kč/m 2 za měsíc a méně, naopak v energeticky neefektivních budovách mohou dosahovat až 180 Kč/m 2 za měsíc. Tato data však nezahrnují vlastní spotřebu energií nájemce v jeho pronajatých prostorách, pouze tu ve společných. Samotný stav budovy hraje velkou roli v případě topení a chlazení. Spotřeba elektřiny se odvíjí od provozu nájemce jaká je pracovní doba a zda zaměstnanci pracují na směny. Servisní poplatky v nákupních centrech se rozpočítávají jako poměr pronajatých metrů čtverečných k celkové ploše centra a pohybují se v průměru okolo 120 160 Kč/m 2. Dále si nájemci platí marketingový poplatek, který činí 25 50 Kč/m 2, a výše poplatků přímé spotřeby se pohybuje od 40 do 120 Kč/m 2 podle velikosti nájemní plochy a typu zboží (například rychlé občerstvení má velkou spotřebu vody a energie). Servisní poplatky v segmentu průmyslových a skladových nemovitostí činí 0,6 0,75 eura/m 2 za měsíc včetně DPH a v minulých letech zůstávaly vesměs stabilní. Potřeba energie až o 75 % nižší V rámci tzv. evropské osmadvacítky byla cena elektrické energie v prvním čtvrtletí 2013 v České republice 11. nejdražší. Při srovnání konvenčních nebo moderních budov s těmi energeticky efektivními mohou podle studie organizace České rady pro šetrné budovy úspory na elektřině dosahovat až 50 %. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie pak generují ještě vyšší úspory u zahraničních projektů lze vidět až 75 % úspory na spotřebě energie v porovnání s konvenčními budovami. Starší budovy tak budou muset vyvážit vyšší servisní poplatky tím, že sníží nájemné, aby obstály v konkurenci s novějšími energeticky efektivnějšími budovami. Častým jevem je stěhování nájemců ze starších budov v kategoriích A, B nebo C do těch nově dokončovaných, energeticky efektivních, čímž se zvyšuje neobsazenost u těchto starších budov. Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení poradenství a průzkumu trhu DTZ